Všiml jsem si při bližším pohledu, že v šabloně Data státu/Moravské markrabství je po léta používána grafika, která jednak ne zcela odpovídá moravské orlici, a pak, že i přes dřívější upozornění je to pořád (při pozornějším pohledu) nedodělek - "dle Javory". Obrázek jsem proto nahradil "oficiálnějším" - "dle Jiřího Loudy". V historii změn si můžete přečíst několik postřehů k věci a protiargumentů. Poslední změnou, kterou jsem udělal, jsem vyšel vstříc potřebě "mít tam Javoru". Argument pro něj použitý při revertování "Loudy" byl třeba tento: "Tato vlajka je bližší skutečnosti".:-):):) Nahrál jsem tedy její dokonalejší verzi. Výhodou toho obrázku konečně pro tuto chvíli je, že při tom malinkém zobrazení vychází zřetelnost šachování (kostiček) o něco lépe než "Louda".
Tělo (trup) je do očí bijící obdélníček ... děs. Pařáty zlaté/žluté, ale proč zobák bílý/stříbrný ... Určitě to není jihlavský kodex Gelnhausen, který se nejčastěji cituje jako nejstarší vexilologické zobrazení. Ano, u třetího souboru je uváděn Codex Manesse (Codex Manesse, UB Heidelberg, Cod. Pal. germ. 848, fol. 10r, König Wenzel von Böhmen (= Vaclav II.) - odkaz vede na soubor Codex Manesse Wenzel II. von Böhmen.jpg. A ta příšerná tyrkysová (zelenomodrá), to není modrá. Základní barvu musí poznat a popsat i dítě. Ne nějaké rádoby odstíny, ty tam nemají co pohledávat!--Pavel Fric (diskuse) 23. 4. 2025, 20:12 (CEST)
Bylo by prosím možné opatřit příspěvek náležitými odkazy? Kdo má kde dohledávat, o čem že je řeč? --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 20:16 (CEST) Díky za doplnění. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 21:22 (CEST)
Díky za povšimnutí, ale doporučuji překreslit vlajku ve vektorovém programu a nahrát ji jako svg. Již teď mi přijde vlajka pixelovitá a ve vektoru bude více detailnější. --Winecko (diskuse) 23. 4. 2025, 22:07 (CEST)
Dobrý den, přiznám se, že jsem ten revertační spor u šablony moc nepochopil. Loudovo vyobrazení heraldických figur je používané i v aktuálních státních symbolech a jako výhodu vnímám i jednodušší provedení kresby. Javora je v různých záhybech více dekorativní, což pro zobrazení v miniatuře není výhodou. Osobně bych se tedy rovněž přiklonil spíše k Loudově variantě.
Jinak ano, uvedené problematické kresby moravských symbolů jsou heraldicky opravdu mimořádně špatné. Velice nízkou kvalitu heraldické kresby bych viděl jako dostatečný důvod pro jejich stažení z Wikipedie. Aspoň o něco kvalitnější zpracování je v těchto případech nezbytné. --Krabiczka (diskuse) 23. 4. 2025, 22:38 (CEST)
Přiznám se, že tzv. Loudova verze se mi jeví dost hranatá a asi je vhodná právě do toho těsného čtyřhranného prostoru státního znaku, případně pro specifický tvar štítu, zatímco tzv. Javorova verze mi přijde tak nějak "svobodnější v rozletu" a pro použití na vlajce vhodnější. Ale to řeším jen ten celkový tvar, ne nějaké další detaily. Jinak obecně mám za to, že znak je definován svým popisem, takže jakékoli ztvárnění odpovídající popisu by mělo být použitelné a není nutno ctít jakousi "oficiální" podobu toho či onoho autora, protože nijak oficiální není. Proto mi ta revertační argumentace @ThecentreCZ "toto není historická moravská vlajka. obsahuje znak Jiřího Loudy z roku 1992" nedává moc smysl. --Bazi (diskuse) 26. 4. 2025, 15:06 (CEST)
Oproti PNG verzi této moravské vlajky à la Javora (ta orlice byla v roce 2018 využita i v dalším PNG souboru, který byl aktualizován v roce 2022 - namísto červených dásní byly použity oranžové?: Banner of the Margraviate of Moravia.png, který využívá pár hesel) soubor JPG kromě odstranění (zapomenuté) přesahující čáry (šachovnice) řeší jinak oblast hlavy orlice. Byly smazány červené dásně, nad okem se vytvořil malý prostor mezi okem a korunou. Koruna u PNG verze vypadá, jako kdyby na ni někdo šlápl. Proto byl jeden lístek malinko zvětšen, aby vypadal kulatější.
Neřeší se oko, které by se ideálně nedotýkalo zobáku a koruny. Pokud by se s tím zahýbalo, vypadalo by to, jako kdyby tato moravská orlice dostala ránu pěstí.
Moravská orlice Jiřího Loudy je oproti této grafice jinde. Ovšem Antonín Javora má jiný styl. Větší rozmanitost co do počtu dostupných řešení vnímám kladně. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 17:52 (CEST)
Ale proboha – proč? – někdo v roce 2025 ukládá znaky jako JPEG nebo PNG? Začal bych tím, že to mají být všechno vektory... —Draceanediskusepříspěvky 27. 4. 2025, 18:19 (CEST)
Dobrý den, mně šlo spíš o otázku heraldické kresby a jejího použití obecně. Propracované detaily jsou vhodné u znaků a heraldických figur, u nichž předpokládáme zobrazování v dostatečné velikosti a rozlišení, aby tyto detaily byly pohledově patrné a funkční. Tam samozřejmě rozmanitost stylů není vůbec na překážku, ostatně styl heraldických kreslířů se často liší opravdu zásadně. U miniaturních zobrazení heraldických figur a znamení je naopak vhodnější použít jednodušší styl kresby, protože takový bude v malém zobrazení srozumitelnější.
A ano, jak píše @Draceane, u nového obsahu by byla lepší vektorová grafika, ať je zajištěna přítomnost vizuálního obsahu v kvalitní podobě. --Krabiczka (diskuse) 27. 4. 2025, 18:23 (CEST)
Prostě ať se tedy drží Loudy (ostatně tak je moravská orlice ve vlajkách krajů čili stejný princip obdélníkového pole se zákonnou figurou). Vše ostatní (Javora atd.) jsou možná výtvarná stylizace, jak se komu líbí. Ale nesmí být graficky ošklivá a vyloženě chybná (šindelování obdélníky místo šachování čtverci, zobák ve špatné tinktuře a tak dále a tak podobně). --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 14:40 (CEST)
Uživatel Chrz často pobaví. V prvním případě - jsem to před časem spravil. Ve druhém uváděném případě, nuž, neodpovídá to popisu.:-), resp. to patrně nestačí k tomu, abychom přinesli znázornění symbolů Středočeského kraje, jak jsou veřejnosti známy.:-) Totiž, v tomto případě nás nemusí ani tak zajímat plamínky. Podívejme se radši, protože perisonia jsou různá, co uvádí Středočeský kraj na svých stránkách za znak a za vlajku, tj. co považuje za své symboly. Registr komunálních symbolů: Středočeský kraj ((lipové) perisonium); proti tomu je u plamenné orlice chybné použít "slezské" perisonium. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 21:11 (CEST)
"černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem". Žádné další detaily uvedeny nejsou, žádné úhly, jaké to má svírat, žádné informace o rudosti té červené barvy, tvaru plamínků, sklonu hlavy, nic takového. Popis je krátký, cokoliv co teď podle zadání namaluju a šoupnu do článku bude platný (kus) znaku a vlajky. Takže hádám že i to o moravském znaku bude jen snůška. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2025, 21:26 (CEST)
Tak některé věci jsou definované individuálně v tom popisu, některé pak můžou být věcí heraldických a vexikologických zvyklostí, takže není nutno je detailně vypisovat přímo v popisu, protože znalý člověk je uvážlivě uplatní, zatímco laik by se o to možná raději neměl pokoušet. Podobně jako to asi platí v kdekterém oboru, třeba stavbu svého domu bych si nechtěl dělat sám, a to ani kdybych k tomu dostal kompletní plán a dokumentaci - prostě je k tomu potřeba člověk, který ví, co je čím míněno, když se tam píše nebo zakresluje to či ono. Mimochodem lépe než hledět na webové stránky kraje, by bylo zapátrat v oficiálním registru, protože pro potřeby webové prezentace by samozřejmě mohl být onen popis jakkoli upravený nebo zjednodušený. Ale zdá se, že v tomto případě odpovídá. Závazný je ale vždy popis (blason), zatímco vzorové vyobrazení nemusí být. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 22:10 (CEST)
Pokud vaše kresba bude odpovídat popisu, potom ano. Pokud nebude, tak ne. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 11:08 (CEST)
Zákonný blason u středočeské plamenné orlice popisuje jen stručně: "stříbrným perizoniem". Čili neuvádí žádné trojlisty apod., ale ani také nepředpisuje žádný středový kříž, jako výslovně popisuje a zobrazuje zákon u perisonia slezské orlice "se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem" Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Samozřejmě jinak je libovolné, jak je středočeské perisonium kresebně tvarováno a čím dekorativně ukončeno. A proto na tomto vyobrazení (očividně kopírujícím slezskou/vratislavskou orlici) není perisonium (s křížkem) v souladu se zákonným popisem symbolů Středočeského kraje. Zde v souladu je. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 20:28 (CEST)
V obecném článku o perizoniu ovšem nacházím zmínku, že "některá perisonia mají uprostřed malý křížek". Je to tam takto uvedeno v obecné rovině, tedy to nevyznívá jako specifický znak jenom slezské orlice a mohl by být třeba použitelný i pro jakékoli jiné perizonium, podobně jako se v nich poměrně libovolně objevuje zakončení s trojlístky nebo liliemi. Nebo to chápu špatně? --Bazi (diskuse) 28. 4. 2025, 21:02 (CEST)
Co popis neuvádí, to jako by nebylo? Neuvádí se, kolik vlnek má být ve třetím poli, jakékoliv množství je správně a vy do takových nezmíněných detailů, že se to něčemu nesmí podobat ani za mák?
Ale co je zjevné, že jste nahradil u Středočeského kraje vlajku a znak "rekosí" variantou, zatím co u jiných krajů, třeba moravských, se vesele používají wikipedijní překreslené varianty. Takže nekonzistentní přístup jen kvůli domněnce, že pružina na středočeské variantě je nedovoleně okopírovaná unikátní varianta slezská. No a co požádat wikiautora wikiobrázku, ať to víc přiblíží variantě rekosové ("oficiálnímu" vzoru) - třeba tak. Teda pokud to fakt tak vadí, nebo plameny u zadku taky něčemu podléhají. --Chrz (diskuse) 28. 4. 2025, 21:51 (CEST)
Pochybnosti v tomto někdy mají ti, co nejsou heraldici a vexilologové, ale jacísi do oboru fušující amatéři (možná vystudovaní historici) ..., co si jen myslí, že tomu rozumí, když si přečetli nějakou knížku. Protože perisonium (teminus technicus) je v základu bez kříže. Viz ostatně heslo k perisoniu na Wikipedii: (...) Jedná se o půlkruhovou pásku ve formě půlměsíce, jejíž hroty směřují vzhůru (...). A specifika (odlišnosti) musí být blasonována, což je případ slezské orlice (křížek uprostřed a tvar zakončení).
Středočeské symboly zdobení perisonia v blasonu kokrétně nespecifikují (jen na obrázku vidíme několikeré lipové trojlisty), ale zákonný popis rozhodně nepřipouští, aby jeho součástí byl kříž, jako u orlice slezské.
Viz podrobně a přesně HTK: Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE ... V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek; obdobně jsou hlášeny i jiné modifikace. Další variantou je perisonium, jehož prostřední část je „skryta“ v hrudním opeření rozkřídleného ptáka a viditelné jsou pouze jeho konce. Takovou podobu je nutno v heraldickém popisu výslovně uvést.
Stejně tak je na pováženou, když wiki supervizor řeší moravskou orlici, a přitom neví co a jak ... --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 18:47 (CEST)
"V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek;" -- takže Středočeský kraj popírá sám sebe a používá znak, který neodpovídá vlastnímu obecnému popisu? Takže bychom neměli používat ani jejich oficiální znak z REKOS? Nebo lze obrázek v REKOS považovat za doplňkový popis znaku, který vypořádává tyhle údajné nutnosti cokoliv neovyklého hlásit? V tom případě by šlo alternativní variantu přijmout, neb používá zakončení identická s REKOSvzorem. --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 20:05 (CEST)
Tučnější řez písma jsem v editoru nenašel: Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Na tom se shodneme, že grafika znaku a vlajky Středočeského kraje použitá na stránce Alerionu je pěkná. --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 21:04 (CEST)
To je docela polovičatá odpověď. A docela účelová, přicházet s vlastními pravidly, která pak podporují vaše stanovisko. Já mám taky jedno: Pokud si Středočeský kraj může beztrestně vyšperkovat pružinu způsobem, který neodpovídá textovému popisu nezmiňujícím specialitky, může si ho potom vyšperkovat jakkoliv, třeba právě "na slezský způsob". --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 21:43 (CEST)
Myslíte tou poslední větou, pokud jste napsal přesně to, co jste myslel, ne Krajský úřad Středočeského kraje ale sebe. Potom slovo beztrestně má svůj smysl? Grafiku? Obrázek. Jistě. Můžete. Jakkoli. Jen to nebude přijato jako znak Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 07:48 (CEST)
Protože (viz HTK): Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE, sloužící nejen k upevnění plastického znamení na plochu štítu ale též k jeho zesílení; tuto podobu považujeme za základní ...
Čili, není-li blasonováno jinak, nelze svévolně zobrazovat perisoniuum (libovolně) např. s křížkem uprostřed. To je naprosto specifické znamení právě pro vratislavskou a tedy (celo)slezskou orlici.
Naproti tomu je možno perisonium na koncích jakkoli ozdobit, není-li blasonováno přesné/konkrétní zakončení apod.
Proto v případě symbolů Středočeského kraje je možno kreslit perisonium (v souladu s blasonem) buď jen jako prostý "půlměsíc" (základ) nebo ozdobené (např. různými listy apod., viz originál v Rekosu.), ale nikdy ne navíc s křížkem uprostřed, ten už je velmi specifickou figurou konkrétního historického a symbolického významu. Proto bylo naprosto nevhodné (neznalost), když někdo otrocky zkopíroval Loudovu slezskou orlici, smazal korunu a přidal plaménky, a vrazil ji do wiki-grafiky Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 22:37 (CEST)
Takže nakonec je nutné hlásit jenom křížky, ale jiné ozdobičky jsou na vůli kreslíře? To jsou věci... --Chrz (diskuse) 1. 5. 2025, 09:56 (CEST)
Dovolím si přihodit něco málo z literatury co mám po ruce:
Buden, Encyklopedie heraldiky, s. 276: Perisonium - páska (pružina, pružec) přes prsa ptáka (zpravidla orlice či orla) dosahující až do křídel, ve tvaru vzhůru obráceného půlměsíce (někdy s křížkem uprostřed na horní hraně) a zakončená po stranách jetelovým trojlistem. Jde vlastně o zbytek kovové pružiny, kterou bývalo původně znamení orlice připevněno na štít.
Zenger, Heraldika, s. 103: Perizonium - páska přes prsa orlice, sahající až do křídel, má podobu ležícího srpku, obvykle je ukončena jetelovitě nebo liliovitě, na starých štítech byla kovová a měla za účel přidržovat z kůže vykrojenou figuru na štítě.
Pohanka, Heraldika v souvislostech, s. 167: Přes hruď a křídla -orlice- se jim někdy táhne takzvaný pružec (jinak též perisonium), který má za účel symbolicky udržovat křídla ve správné poloze a pohotovostní poloze k letu. (takže tady nic)
Co se mne týče, tak blasonovat odlišnosti (např. křížek vratislavské orlice). A znak je kreslen podle blasonu, takže provedení se mohou resp. budou lišit. Jistě právní předpis může mít vizuální přílohu se zobrazením, ale stále rozhodující je blason (nic proti obrázku věrnému skutečnému zobrazení). Také bych chtěl obecně varovat před někdy až nekriticky naivním formalismem: politici jako celek, obdobně pak úředníci resp. státní zaměstnanci, podobně jako drtivá většina společnosti danému oboru víceméně nerozumí a pak to většinou dopadá jak to dopadá. Takže v encyklopedii by se z jejich výstupů nemělo dělat slovo boží. Může se klidně stát, že někdo prostě udělá chybu a nikdo to neopraví (protože např. dané věci nerozumí, nemá pravomoc, nevšimne si) a tak to pak zůstane. - Kolomaznik (diskuse) 5. 5. 2025, 22:42 (CEST)
V Symboly_krajů_České_republiky#Středočeský_kraj to zatím nikdo neopravil. Přihlásí se k tomu někdo, například uživatel Chrz, který s tím přišel (aby mi to připomněl), nebo se předpokládá, že se do toho jednou pustím?--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:24 (CEST)
Už jsem psal nahoře: Pokud (pokud!) bude seznáno, že stávající verze s křížkem je chybná, je možno vytvořit novou verzi obrázku File:Central_Bohemian_Region_CoA_CZ.svg po vzoru heraldickamista.cz/stredocesky a ten se pak promítne všude tam, kde je potřeba, sám od sebe. Podobně s vlajkou. Myslím, že tak by to byl jednotnější přístup než dávat každému kraji přísně REKOSí ztvárnění. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2025, 20:49 (CEST)
Pokračujte. Třeba se od vás k věci ještě něco dozvíme. Podumejte: Obecně závazná vyhláška Středočeského kraje č. 1/2001 z 6. prosince 2001 o symbolech kraje a jejich užívání. Znak: "Výtvarné vyobrazení znaku Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Prapor: "Výtvarné vyobrazení praporu Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 2, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Přílohy.--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:58 (CEST)
Do hesla Symboly Středočeského kraje jsem v části Historie přidal ilustrační obrázek s popisem "Znak Středočeského kraje. Lev a orlice ve stylu Jiřího Loudy". Nyní lze srovnávat nesprávné provedení přítomné v hesle ke krajským symbolům s provedením používaným Středočeským krajem a uvedeným provedením v Loudově stylu a tou rozpracovanou verzí níže. --Pavel Fric (diskuse) 11. 5. 2025, 10:46 (CEST)
Díky za obrázek. Správně to ale mělo být přepsáním souboru Central Bohemian Region CoA CZ.svg, aby se nová verze projevila ve všech článcích, kde je "nesprávný křížek". Takto vznikl paralelní soubor využitý jedinkrát. A domnívám se, že by loudovské provedení mělo být vzato za základní, stejně jako u ostatních krajů. Nebo u všech uvést obě, rekosí i loudovskou variantu, nemá cenu dělat nějaké výjimky. K tomu by bylo potřeba dotvořit i loudovskou středočeskou vlajku. --Chrz (diskuse) 11. 5. 2025, 11:10 (CEST)
Jako diskuze zajímavá; Zatím mě to motivovalo doplnit nějaké citace do článku Perisonium. Kdo se přidá s nějakým dalším W:ESO, které reálně vytvoří hodnotu na rozdíl od internetové diskuze? (Jinak podotknu, že diskuze jestli blasonovat počet vlnek nebo ne se na heraldickém a vexilologickém podvýboru v PSP dle mé zkušenosti a paměti občas vede.) Když mě někdo odkáže, kde stáhnout nějaký .svg, tak ho třeba i v tom Inkspace upravím.--Fafrin (diskuse) 7. 5. 2025, 15:37 (CEST)
A nyní dál. Chtěl jsem tedy přepsat vadný soubor se znakem SčK, tak aby na pobytí orlice nebyl křížek, ale hodilo mi to chybu.
@Fafrin Nemáte na Commons právo autopatrol (stejně jako já). Buď to dáte na tu stránku se žádostmi, nebo požádejte někoho zdejšího. --Zagothal (diskuse) 9. 5. 2025, 16:12 (CEST)
Z mnoha článků, do nichž jsem v souladu s návodem, jak vkládat odkazy na související portály vložil odkaz na portál k Čechám (Portály|Čechy), portál k Moravě (Portály|Morava) a na portál ke Slezsku (Portály|Slezsko), v našem prostředí vycházeje z příslušnosti tzv. Českého Slezska k České republice, byla změna během asi tří týdnů vrácena v několika případech. Mezi nimi mě okolnostmi zaujal jen ten případ, kdy jsem následně upozornil jeho původce na existenci vazby mezi portály a odkazy na ně, kterou jsem vyjádřil citací vět uvedených na příslušné stránce, na příslušném místě: "Odkazy vedeme jen z článků, které se týkají tématu wikiportálu. Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni." Odpověď na upozornění byla stručná: "Nečetl jsem.". Protože takto naznačený stav poznání a přístup k věci odpovídá i v diskuzi pozorované úrovni povědomí o portálech, tato výpověď je pokynem, abych věc objasnil. V principu se portály řídí wikipedistickými standardy, se kterými většina wikipedistů souhlasí. Tyto standardy je vhodné dodržovat. Protože je text na stránce k portálům doporučením, není závazný. Vycházím ze stavu, který je ustálen. Oponent uživatel Chrz k datu vydání tohoto příspěvku o portálech a jejich uživatelích citovanou stránku k portálům editoval naposledy v roce 2019. Na znění doporučení tehdy ani později nic neměnil.
"Portály slouží jako úvodní stránky k určitému tématu."
Podle způsobu zapojení se jejich tvůrců do jejich tvorby a údržby se rozlišují a) portály (stránky s dynamickým obsahem) a b) miniportály (stránky se statickým obsahem)
"Cílem wikiportálů je usnadnit čtenářům i editorům orientaci v určitém tématu"
"Na rozdíl od článků portály netvoří nový encyklopedický obsah, mají spíše tendenci fungovat jako vylepšené hlavní kategorie pro určité téma."
"(...) na rozdíl od stránek WikiProjektů slouží hlavně čtenářům Wikipedie."
"Téma portálu je dostatečně široké; podle obecného kritéria by stejnojmenná kategorie měla nebo mohla obsahovat alespoň 100 článků přímo souvisejících s tématem portálu. Miniportál může mít i užší zaměření". Poznámka: portál pro Čechy byl založen poměrně nedávno. Podmínky existence, jako je dostatečně široké téma a alespoň 100 článků přímo souvisejících s tématem portálu ve stejnojmenné kategorii splňuje.
"Portál je pravidelně aktualizován, neobsahuje zastaralé informace. Miniportál nevyžaduje pravidelnou aktualizaci, poskytuje výhradně statický obsah." Portály pro Čechy, Moravu a Slezsko mají v současnosti svého správce. Tento správce v diskuzi k tématu portálů nedávno potvrdil, že na jejich správu stačí. Pokud by nastala v tomto změna, předpokládá se, že uchazeči o místa správců jsou připraveni nabídnout své služby.
"Portál obsahuje pravidelně aktualizované ukázky z článků týkajících se předmětu portálu. Miniportál vyjma případného krátkého textu o hlavním předmětu miniportálu obsahuje jen odkazy na existující kategorie a články, případně i neexistující články přímo související s tématem". Portály Čechy, Morava a Slezsko jsou v současnosti nastaveny pro svou službu čtenářům na tzv. miniportály. Změna z miniportálu na portál je možná, budou-li pro to vůle a podmínky.
"Portál a miniportál dodržují obecné zásady Wikipedie, jako je neutrální úhel pohledu, ověřitelnost či zákaz vlastního výzkumu. Wikiportály nejsou nástrojem propagace čehokoliv!". Označované jako portály, tzv. miniportály Čechy, Morava a Slezsko uvedený příkaz splňují.
"Portál i miniportál obsahují výhradně takové texty a multimediální obsah, které se nacházejí na Wikipedii nebo Wikimedia Commons, v odůvodněných případech i na dalších projektech (...)". Lze spolehlivě ověřit, že tomu tak na stránkách portálů věnujících se tématu Čech, Moravy a Slezska skutečně je.
"Seznam již existujících Wikiportálů naleznete v kategorii wikiportály (...)". "Pokud nějaký existující portál nesplňuje podmínky kladené na portál, je žádoucí jej z přehledu portálů odstranit.".
"Pokud narazíte na neudržovaný portál, neváhejte jej přeměnit na miniportál. (...)" Změna v opačném směru je, vzhledem k tomu, že portály Čechy, Morava a Slezsko mají v současnosti svého správce, na něm.
"Z hlavního jmenného prostoru odkazujeme na wikiportály pomocí šablony umisťované na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. DEFAULTSORT:. Odkazy vedeme jen z článků, které se týkají tématu wikiportálu. Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni. (...)"
"Miniportál je malý portál týkající se jedné oblasti encyklopedie, který není třeba tak často udržovat jako klasický portál. Je ideální náhradou větších, ale i menších navigačních šablon."
Nejvíce odkazů na některý z portálů bylo vloženo v článcích tematicky souvisejících s portálem Morava. Ponejvíce šlo tedy o odkaz na portál Morava. Bylo uváženo, že když už je situace posouzena, je záhodno výsledek posouzení proměnit v přínos pro Wikipedii vložením odkazu na portál (Čechy, Morava nebo Slezsko). Nejedná se tak v rámci Wikipedie o jakési jednostranné značkování (štítkování, jak je to občas nazýváno v diskuzi) zdrojovým kódem obsahujícím název jedné z historických zemí České republiky. U čistě českých, moravských či slezských okresů je situace při posouzení, kam odkazovat, zjednodušena. Důrazně však nedoporučuji uvažovat o plné automatizaci procesu. Narazil jsem při kontrole i na případy (které jsem opravil), kdy v infoboxu bylo jako historická země uvedeno Slezsko, přitom obec sama byla zcela jasně moravská (důvod nesprávného přiřazení a jeho původ jsem nezkoumal, ale pohotově opravil). Řada okresů se také rozkládá po obou stranách historické hranice. To ovlivňuje rychlost práce, nikoli její přesnost. Například u obcí může být důvodem pro odkázání jak na portál Čechy, tak na portál Morava ta skutečnost, že v důsledku katastrální změny se v současnosti část obce nachází v jedné z těchto historických zemí, byť by se jednalo o jedinou parcelu, změnu vzniklou např. z důvodu změny koryta vodního toku apod. Pracnost ovlivňuje, zda je posuzovaný předmět vyjádřitelný v terénu územně v mapě mnohoúhelníkem (skupinou souřadnic vytvářejících polygon prezentovaný v mapě; viz např. přírodní rezervace, které se rozkládají po obou stranách historických hranic), nebo bodově. U takových území je třeba věc vždy náležitě posoudit. Z údajů v článku nemusí být patrná.
Hierarchii portálů pro české země, která byla oponenty potvrzena, ukazuje stránka Portál:Obsah. Zatímco šablona, kterou vidíme zobrazenu v dolní části miniportálů Čechy, Morava, Slezsko, rozlišuje České oblasti (Čechy, Morava, Slezsko) a Česká města (např. Praha, Brno, Ostrava), výše uvedená stránka je názorně provedena, jak následuje: ve skupině Česko – nejvyšší stupeň, jsou jako podřízené skupiny portálů – nejnižší stupeň, seskupeny tyto: 1) historické země: Čechy, Morava, Slezsko, 2) menší území než historické země, jimiž jsou Česká Kanada, Frýdlantsko, Šluknovský výběžek, Třebíčsko, 3) města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (viz Ostrava, která je dnes tvořena Moravskou Ostravou a Slezskou Ostravou, tj. rozkládá se po obou stranách historické zemské hranice), a 4) samostatně je postaven ještě čtvrtý typ, který je zastoupen portálem Pražský hrad. Pokud tedy v diskuzích oponenti naznačují (tvrdí), že je-li již v hesle na Wikipedii vložen odkaz na město, odkaz na historickou zemi se nevkládá, protože se netoleruje duplicita tematického obsahu, nebo že je-li již v hesle na Wikipedii vložen odkaz na menší územní obvod, než je historická země, odkaz na historickou zemi se nevkládá, protože se na Wikipedii netoleruje duplicita tematického obsahu, čili, že se současné odkazování na město a historickou zemi, nebo menší územní obvod, než je historická země, nezakládá na systému a praxi Wikipedie, neznají způsob Wikipedie, který zná tyto a další typy geografických objektů, klade je na stejnou úroveň (šablona vložená na konec portálů, např. portálu Čechy, se v tomto jeví být svým provedením neaktualizovaná, neodpovídající znění návodu k portálům, viz související stránky: Portál:Obsah), a ani se nepotkávají s praxí dalších Wikipedistů, kteří právě takto odkazy na portály již v minulosti vkládali.
Můj postup byl založen také na pozorování v minulosti v jednotlivých skupinách hesel vložených odkazů na portály. Mohl jsem tedy v klidu odkazy vkládat při vědomí, že tak pokračuji v zavedeném postupu.
Z toho, že portál Česko je považován za zastřešující v případě skupiny portálů tematicky zaměřených na česká města, oblasti, jejich podoblasti, a jednotlivé ještě rozsahem menší areály, vyplynula praxe odstraňování chybně vložených odkazů na portál, které neodpovídají požadovanému odkazování na wikiportál na nejnižším stupni, tj. kombinace jako Česko a Morava vedle sebe, apod. Při pohledu do diskuze na mé diskuzní stránce si lze zjistit, že uživatel Krabiczka napsal přesně toto: "Hned následující věta, a právě ta podstatná, je: Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni.", což je citace a tím zároveň souhlas se stanoviskem zapsaným na stránce k portálům.
Z hlediska kategorií geografických portálů Wikipedie zná 1) portály geografických oblastí (sem řadí jak portály historických zemí, tak portály menších územních obvodů, než jsou historické země, 2) portály měst, 3) portály zemí (sem řadí mj. portál Česko). Uvádění geografických oblastí a měst vedle sebe se nepovažuje za chybné.
Při praktickém odkazování na portály jsem z hlediska rozsahu a zaměření práce vycházel z kategorií na stránkách pro Čechy, Moravu a Slezsko. V této fázi šlo o průzkum a kontrolu ani ne tak výše jmenované s tématem portálu související "stejnojmenné kategorie", tj. Čechy, Morava, Slezsko, ale zvláště o průzkum a kontrolu článků v kategorii Geografie Česka. Dokončení práce za využití kategorie Geografie Česka a její pokračování lze vidět např. v kontrole za využití "stejnojmenné kategorie".
Přednesený závěr uživatele Chrz týkající se důvodu ukončení vkládání odkazů na jednotlivé portály v případě osob, lépe řečeno důvod jsem již dříve a lépe vysvětlil v diskuzi. Krok se osvědčil. Díky tomu jsem v činnosti dosáhl ještě větší pracovní výkonnosti, když jsem se nemusel vypořádávat s (ne)znalostí jednotlivých Wikipedistů ve věci smyslu portálů, jejich praktického rozvíjení a využívání, používání odkazů vedoucích na ně v jednotlivých heslech. Naznačil jsem také, že věc s články o osobách se dá v případě potřeby jednoduše obrátit a vkládat nejprve na stránkách portálů odkazy na osobnosti - a dosáhnout tím stejně tak žádoucího výsledku, jímž je čtenářovo blaho. Tím by, než by se i ostatní Wikipedisté naučili podstatě portálů, odpadly potíže vzniklé z nepochopení funkce odkazů vložených v jednotlivých heslech, u osob, kde víme, že část svého života zcela jistě prožily v Čechách, jeho další významnou část třeba na Moravě, a zbytek dožily v Rakousku. Nechtěná potíž vzešlá z pouhé komunikace, resp. nedorozumění kvůli jejímu nedostatku (jen stručná poznámka k editaci), může být toho druhu, že odkaz se revertujícímu jeví jako nějaké zásadní tvrzení o významu osoby. Tvrzení jsou však obsažena v samotném textu článku (= osoba působila klidně ve všech koutech dnešního českého státu, osoba je celostátně i 200 let po své smrti, nebo až po 200 letech od svého úmrtí vnímána současníky jako osobnost velkého významu atd.).
Z poznámek uživatele Chrz usuzuji, že se snaží vymyslet pro Wikipedii ještě další (z jeho pohledu na stav prostředí Wikipedie, jímž se představují encyklopedické znalosti, vycházející) zlepšující nástroj ke stávajícím již osvědčeným, a proto používaným (navbox, infobox, portál etc.), kterým by je vhodně doplnil. Snaha o to, aby se jmenoval stejně jako některý ze stávajících, v našem případě portál/miniportál, mně ale připadla nedomyšlená. Může však být povzbuzen, aby nad ním dále přemýšlel.
Nápad uživatele Martina Kotačky vložit odkaz na portál Morava do hesla o velkém letadlu je užitečný v tom, že říká: "věc je třeba zvážit.". A to je přesně to, co jsem ochoten i v tomto případě udělat. Pokud se nebude jednat o konkrétní letadlo se vztahem k Moravě, příznivý výsledek mu, jak je každému zřejmé, sám zaručit nemohu.
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
