Kryšpín Fuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Milost
Kryšpín Fuk
opat Strahovského kláštera
portrét Kryšpína Fuka v Milevském klášteře
portrét Kryšpína Fuka v Milevském klášteře
Církevřímskokatolická
PředchůdceKašpar z Questenberka
NástupceNorbert Amoenus z Amelunxen
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1609
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození1585
Místo narozeníOlomouc
Datum úmrtí1653
Místo úmrtíPraha
Místo pohřbeníStrahovský klášter
Vyznánířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryšpín Fuk z Hradiště (někdy též Fuck, 1585, Olomouc1653, Praha) byl mezi lety 1637–1653 opat Strahovského kláštera. Před tím vykonával funkci probošta v klášterech ve Schläglu a v Doksanech a funkci titulárního opata kláštera v Milevsku. Jsou mu připisovány zásluhy o splavnění řeky Vltavy kvůli většímu výnosu z obchodu se solí.[1]

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1585 v Olomouci. Roku 1609 ve svých 24 letech byl vysvěcen na kněze a záhy poslán jako probošt do Schläglu (česky Drkolná) na dnešní rakousko-české hranici. Zde působil do roku 1622, kdy byl jmenován proboštem kláštera v Doksanech. Za jeho působení byly v Doksanech prozatímně uloženy ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, které byly následně převezeny v květnu 1627 do Prahy.

Od roku 1623 vykonával i funkci titulárního opata v Milevském klášteře. Zde se mnohdy nevybíravými prostředky zasloužil o rekatolizaci města a panství (byl nazýván kladivem na kacíře) a městu zrušil některé výsady; hospodářsky však panství povznesl.

V roce 1637 se stal nástupcem Kašpara z Questenberka ve funkci opata Strahovského kláštera.

Po dohodě s Ferdinandem III. přispěl 1641–43 k úpravě a splavnění Svatojánských proudů na Vltavě. Dal odstranit kameny a další překážky z koryta řeky, aby nebránily voroplavbě. Za provedení těchto prací, na nichž se podílel také malíř a hydrograf Daniel Altmann (nakreslil panorama řeky), byl Fuk povýšen do šlechtického stavu a psal se s přídomkem z Hradiště.

Roku 1644 byl jmenován administrátorem pražské diecéze a současně pražským pomocným biskupem s titulem biskupa trapezuntského, roku 1647 generálním vikářem premonstrátských klášterů v Čechách a v Polsku.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nebezpečné vltavské peřeje dnes okouzlují klidem - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 
  2. MARTÍNEK, Jiří. FUK Kryšpín [online]. Biografický slovník [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]