Povstání An Lu-šana byla rozsáhlá vzpoura proti čínské říši Tchang v letech 755–763, která zasáhla severovýchodní a centrální regiony říše.
V polovině 8. století se tchangská armáda skládala vesměs z žoldnéřů, přičemž většina jízdy, elity armády, sestávala z vojáků nečínského původu. Z generálů byl nejvlivnějším An Lu-šan smíšeného sogdsko-turkického původu, který velel armádám tří regionů na severovýchodě se sídlem u Pekingu. V prosinci 755 se vzbouřil. Bez odporu přitáhl k Žluté řece, rozprášil narychlo sestavenou tchangskou armádu a obsadil vedlejší metropoli říše, Luo-jang, v níž se prohlásil císařem. Na jaře 756 začali rebelové ustupovat. V červenci 756 se vládní ofenziva zhroutila, když An Lu-šan rozdrtil hlavní tchangskou armádu a obsadil hlavní město Čchang-an. Tchangský císař Süan-cung před povstalci prchl do S’-čchuanu, jeho následník Su-cung se prohlásil císařem a převzal vládu. V lednu 757 An Lu-šanův syn An Čching-sü zabil otce a stal se císařem rebelů. Koncem roku 757 Su-cungova armáda s pomocí ujgurské jízdy dobyla obě metropole, načež svůj postup zastavila. Až za rok oblehla An Čching-süa v Siang-čou (na pomezí Che-peje a Che-nanu), ale na jaře 759 ji zahnal povstalecký generál Š’ S’-ming, který zabil An Čching-süa a sám se prohlásil císařem.
Š’ S’-ming na podzim 759 dobyl Luo-jang, k dalšímu postupu však neměl sílu, zatímco tchangskou stranu oslabila řada regionálních vzpour. Na jaře 761 Š’ S’-minga zabil jeho syn Š’ Čchao-i. Na podzim 762 Tchangové opět získali pomoc Ujgurů a porazili Š’ Čchao-iho, který prchl na severovýchodní hranici, kde začátkem roku 763 zahynul. Jeho generálové přešli na tchangskou stranu, přičemž si ponechali svá území a vojska. Z povstání vyšel tchangský stát výrazně změněný. Zhroutil se daňový systém, když sčítání lidu napočetlo pouze 17 milionů osob místo 53 milionů před povstáním. Provincie ovládali vojenští guvernéři ťie-tu-š’, na severovýchodě říše prakticky samostatní; severozápad odpadl úplně..jpg)
