.jpg)
Světla velkoměsta (anglicky City Lights) je americký němý film studia United Artists z roku 1931. Snímek režíroval Charlie Chaplin a sám si i zahrál hlavní roli. Film sleduje životní peripetie typické Chaplinovy postavy Tuláka, který se zamiluje do slepé dívky a získá poněkud vrtkavé přátelství alkoholického milionáře. Chaplin trval na konceptu němého filmu, přestože byl v období příprav film zvukový již na svém vzestupu. Natáčení začalo v prosinci 1928 a trvalo až do září 1930. Za pouhých šest týdnů k filmu vznikla doprovodná hudba, kterou poprvé napsal sám režisér, a to ve spolupráci se skladatelem Arthurem Johnstonem.
Dva týdny před premiérou se Chaplin rozhodl uspořádat předpremiéru v Tower Theatre v Los Angeles bez výraznějšího obeznámení veřejnosti. Proto ani účast diváků nebyla příliš hojná a reakce byly spíše vlažné. Tvůrce se zpočátku poněkud obával, jak budou Světla velkoměsta přijata publikem, protože němý film se v té době zdál již překonaný. Ovšem slavnostní premiéra, pořádaná 30. ledna 1931 v Los Angeles Theatre, dosáhla mnohem pozitivnějšího výsledku. Jako čestní hosté navštívili představení Albert Einstein s chotí a na závěr se filmu dostalo bouřlivého potlesku vestoje. Ohlasy mezi filmovými kritiky byly mimořádně příznivé a jako velmi úspěšný bylo možno hodnotit i výsledek finanční, celkové tržby dosáhly výše 5 milionů dolarů. Sám Chaplin považoval Světla velkoměsta za svůj nejlepší film, snímku se ovšem dostalo uznání i od mnoha světoznámých režisérů; např. Orson Welles jej označil za svůj oblíbený film, Stanley Kubrick či Andrej Tarkovskij ho zařadili mezi svých „top ten“. Rovněž Federico Fellini snímek hodnotil pozitivně a ve svém díle Cabiriiny noci na něj odkazuje. Woody Allen prohlásil, že jde o nejlepší Chaplinovo dílo, a jeho závěrečnou scénou se nechal inspirovat pro konec vlastního filmu Manhattan.
