Dospělec měchožila bublinatého (velikost okolo 3,5 mm)
Měchožil bublinatý (Echinococcus multilocularis), také označovaný jako měchožil větvený či tasemnice liščí, je drobná, 1–5 mm dlouhá tasemnice parazitující ve střevě lišek obecných a polárních. Tasemnice se může rovněž vyskytovat u psíků mývalovitých, kojotů, ale i psů domácích. Jejími mezihostiteli jsou hlodavci (hraboši a hryzci), vzácně se však mohou nakazit ostatní savci včetně člověka. Vyskytuje se pouze na severní polokouli a je přítomna také u lišek v České republice. Přestože mohou mít nakažené lišky v sobě stovky až tisíce tasemnic, nepůsobí jim měchožil žádné zdravotní potíže. U hlodavců, již se nakazí vajíčky parazita pocházejícími z liščího trusu, se vytváří larvální stadium zvané alveokok v podobě drobných měchýřků v játrech. Stěna měchýřků má schopnost neustálého prorůstání do zdravé tkáně jater. Alveokoky mohou metastázovat i do dalších orgánů.
Člověk se může náhodně nakazit pozřením vajíček měchožila pocházejících z trusu infikovaných lišek. Nákaza měchožilem se u člověka nazývá
alveolární echinokokóza. Nemoc má velmi dlouhou
inkubační dobu (5–15 let), je podobná
nádorovému onemocnění jater a neléčená končí zpravidla fatálně. I přes vysokou
prevalenci měchožila bublinatého u lišek ve střední Evropě je však onemocnění lidí velmi vzácné. V ČR bylo od roku 1979 diagnostikováno pouze 7 potvrzených případů u lidí. Léčba echinokokózy stojí na chirurgickém odstranění postižených částí jater a dlouhodobém užívání
benzimidazolů. Velká Británie, Irsko, Malta a Finsko jsou jediné oficiálně uznané země v EU prosté tohoto parazita a při cestovaní se psy a kočkami do těchto zemí je vyžadováno povinné odčervení
prazikvantelem.
Nejméně 23 lidí bylo zabito při bojích policie a provládních milicí s protivládními povstalci v 
Konzervativní kandidát .jpg)
Ve věku 78 let zemřela 
Desítky tisíc lidí vytvořily lidský řetěz mezi městy 
V 
.jpg)
Nejméně 69 lidí zemřelo a asi 200 dalších je pohřešováno po výbuchu 
Ve 
