Dochovaná a rekonstruovaná část tratě u Dětřichova, kde dvě koleje (vlevo od Heřmanic, vpravo od Frýdlantu) vstupují do
úvraťové stanice.
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice (někdy nazývaná též Heřmanička) byla jednokolejná úzkorozchodná místní dráha, která spojovala město Frýdlant s obcí Heřmanice na česko-polských (do roku 1945 česko-německých) hranicích. Zde trať plynule navazovala na síť saských úzkorozchodných drah, díky čemuž tak bylo možné se z Frýdlantu po kolejích dopravit až do dnešní Bogatynie a Žitavy. Kvůli návaznosti na trať ze Žitavy měla Heřmanička specifický rozchod koleje 750 mm, a byla tak jedinou tratí s tímto rozchodem na území Předlitavska, na níž byla zajišťována veřejná doprava. V Předlitavsku navíc neexistoval žádný jiný hraniční přechod, kde by – jako v případě Heřmanic – byla úzkorozchodná trať mezistátní spojnicí.
O zbudování tratě se začalo uvažovat s rozvojem průmyslových podniků v jihozápadní části
Frýdlantska. Po úvahách o vybudování nakonec nerealizované tratě o
normálním rozchodu ze saské Žitavy do pruské
Lehnice, která měla procházet přes Frýdlant (a tedy přes
Rakousko-Uhersko), se okresní úřad ve Frýdlantě zasadil o vybudování železničního spojení z Frýdlantu do Heřmanic. Ve spojení s německým podnikatelem
Herrmannem Bachsteinem a jeho stavební firmou se začala začátkem roku 1899 trať budovat a 25. srpna 1900 byla za velkého zájmu přihlížejících uvedena do provozu. V okolí tratě se následně otevíraly další průmyslové podniky. Avšak vlivem krize během
první světové války a následných nevýhodných finančních machinací se společnost
Frýdlantské okresní dráhy, která trať provozovala, dostávala do obtíží, na něž její zaměstnanci reagovali i
stávkou. Požadavky stávkujících sice byly uspokojeny, leč firma se dostávala do stále větších obtíží, až provoz na jejích tratích k začátku roku 1925 převzaly
Československé státní dráhy (ČSD).
.JPG)
.svg){kind=logo}
