Pyrenejský poloostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pyrenejský poloostrov
Nejvyšší bodMulhacén, 3478 m n. m. (Španělsko)
Rozloha582 860 km²

StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
PortugalskoPortugalsko Portugalsko
AndorraAndorra Andorra
GibraltarGibraltar Gibraltar
FrancieFrancie Francie
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky Península ibérica)[1] se nachází na jihozápadě Evropy. Na severu je ohraničen Biskajským zálivem, na západě Atlantským oceánem, na východě Středozemním mořem, na jihu je od Afriky oddělen Gibraltarským průlivem, přes Pyreneje je spojen se zbytkem Evropy. S rozlohou 582 860 km² patří spolu s Balkánským a Skandinávským poloostrovem mezi tři největší evropské poloostrovy.[zdroj?] Jedná se o dosti členité území s pohořími, náhorními plošinami a nížinami. Za geografický střed ostrova je považován vrchol s poutním místem Cerro de los Ángeles, který leží několik kilometrů jižně od Madridu.[zdroj?]

Země a území[editovat | editovat zdroj]

Na Iberském poloostrově se nacházejí tyto země a území:

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Mezi velká městská centra patří Madrid, Barcelona, Lisabon, Valencie, Sevilla, Zaragoza, Porto, Bilbao, Málaga a Alicante.

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování Pyrenejský poloostrov je odvozeno od pohoří Pyreneje, které Pyrenejský poloostrov oddělují od zbytku Evropy.

Pojmenování Iberský poloostrov je běžně používáno ve španělské, portugalské i světové odborné literatuře, zatímco jméno Pyrenejský poloostrov je ve Španělsku a Portugalsku téměř neznámé.[2] Iberský poloostrov je odvozen od pradávného etnika Iberů. Označení Iberský poloostrov je synonymem k Pyrenejskému poloostrovu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 4. 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. 105 s. ISBN 80-207-1066-3. S. 656.
  2. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 176.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]