Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
konflikt: Izraelsko-palestinský konflikt
Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie)
Mapa ukazující Pásmo Gazy (červeně), evakuované území (žlutě) a největší postup palestinských ozbrojenců (červená přerušovaná linie)

Trvání7. října 2023 – dosud
MístoPásmo Gazy (Palestina), Izrael a Libanon[1]
Stavprobíhá
Strany
IzraelIzrael Izrael


podpora:
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo


Západní břeh:
izraelské osady
Velitelé
Hamás Ismáíl Haníja
Hamás Jahjá Sinvár
Hamás Muhammad Dajf
Hamás Abú Ubajda
PIDPID PID Zijád an-Nachaláh
Ahmad Sa'adát
Nájif Hawátma
Hizballáh Hasan Nasralláh
Izrael Benjamin Netanjahu
Izrael Jicchak Herzog
Izrael Jo'av Galant
Izrael Herci Halevi
Izrael Kobi Šabtaj
Izrael Ronen Bar
Síla
IOS

celkem: 550 000 vojáků,[zdroj?]
35 000 policistů

Ztráty
Pásmo Gazy:
  • 27 020+ zabitých (dle úřadů v Gaze) [10]
  • 66 400 zraněných[11]
  • 1,9 milionu vysídlených[12]
  • Více než 7 000 militantů (dle Izraele)[13]

Západní břeh:

  • 381 mrtvých
  • 4 250 zraněných
  • 2 500 zatčeno

Libanon:

  • 226 mrtvých
  • 1000 zraněných

Sýrie:

  • 99 mrtvých
  • 150 zraněných

uvnitř Izraele (dle Izraele):

  • 1 000 zabitých ozbrojenců
dle ministerstva zdravotnictví:
  • 880 zabitých civilistů [p. 1]
  • 109 zajatců propuštěno
  • 37 zajatců zabito
  • 2 pohřešováno
  • 7 270 zraněných[17][p. 2]
  • 137 zajatých[19][p. 3]

dle IOS a policie:

  • 565 vojáků[22]
  • 62 policistu
  • 10 příslušníku Shin Betu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7. října 2023 kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem ozbrojenců Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli. Při pozemním útoku militantů Hamásu ze dne 7. října 2023 bylo na izraelském území zabito 695 civilistů, včetně 36 dětí, 373 příslušníků bezpečnostních sil a 71 cizinců.[23] Izraelská vláda vyhlásila výjimečný stav. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v celostátním projevu po zahájení útoků prohlásil, že Izrael „je ve válce“.[24][25] Palestinští ozbrojenci, kteří pronikli do Izraele, se dostali do několika kibuců v blízkosti Pásma Gazy a také do města Sderot.[26] Izrael na útok odpověděl leteckými útoky proti odpalištím raket, velitelským centrům Hamásu, přičemž byly zasaženy i civilní objekty včetně nemocnice Šífa, která poskytovala uprchlické útočiště až 50 000 civilistů a podle izraelských tvrzení byla využívána jako základna Hamásu.[27]

Při odvetných izraelských útocích v Gaze bylo podle OSN zabito kolem 25 000 Palestinců, včetně 16 000 žen a dětí, a 1,9 milionu obyvatel Gazy muselo opustit své domovy.[28] Palestinské i izraelské zdroje informovaly o tom, že palestinští ozbrojenci zajali izraelské vojáky a civilisty včetně dětí a žen; 137 osob bylo jako rukojmích odvezeno do Pásma Gazy. Od začátku útoku byly rovněž hlášeny četné případy násilí vůči palestinským civilistům, na které Hamás dle svého tvrzení odpovídal násilím na izraelské straně včetně masakru na hudebním festivalu v Re'im,[29][30] Izrael také odpojil palestinskému obyvatelstvu přísun vody, elektrické energie a blokoval přísun humanitární pomoci, a to včetně základních léků.[31][32][33]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Palestinské militantní skupiny nazvaly svou operaci Povodeň Al-Aksá (arabsky عملية طوفان الاقصى‎),[34][35] zatímco Izraelské síly oznámily zahájení ofenzívy s názvem operace Železné meče (hebrejsky מבצע חרבות ברזל‎).[36] Některé tiskové agentury a pozorovatelé označili probíhající konflikt za třetí intifádu.[37][38][39]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Tato konkrétní válka je oficiálně první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948.[40][41] Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.[42]

V roce 2005, po skončení druhé intifády, se Izrael rozhodl stáhnout z Pásma Gazy, které okupoval po vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Hamás získal kontrolu nad Pásmem Gazy po volbách v roce 2006 a upevnil si ji po občanské válce s Fatahem v roce 2007.[43] Pásmo Gazy je od roku 2007 pod izraelskou a egyptskou blokádou, což vedlo organizaci Human Rights Watch k označení území jako „vězení pod širým nebem“.[44] Kromě toho je Pásmo Gazy odříznuto od zbytku světa a přístup ke zdrojům včetně potravin, vody a elektřiny je téměř zcela pod kontrolou Izraele.[45] Blokáda způsobila v pásmu značné ekonomické potíže[46] a Hamás ji uvedl jako jeden z důvodů své ofenzívy do Izraele.[47]

V roce 2023 se stupňovalo napětí mezi Palestinci a Izraelem. Před útokem bylo Izraelskými obrannými silami zabito nejméně 247 Palestinců, přičemž palestinskými militantními skupinami bylo zabito 32 Izraelců a dva cizinci.[48][49] V témže roce byla ustavena také pravicová vláda Benjamina Netanjahua, která zintenzivnila výstavbu izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.[50][51] Zároveň narůstaly konflikty mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem a narůstalo napětí kolem jeruzalémského posvátného místa, mešity al-Aksá.[42]

Velitel Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma Muhammad Dajf v nahrávce z prvního dne útoku uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael letos zabil a zranil stovky Palestinců.[52] Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a zbourali zdi“.[52][53] Dodal také, že operace byla zahájena, aby „nepřítel pochopil, že doba jeho řádění bez odpovědnosti skončila“.[54]

Zakrvácená podlaha po útoku na kibuc Nachal Oz v Izraeli

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu v televizním prohlášení z prvního dne útoku prohlásil: „Občané Izraele, jsme ve válce. Dnes ráno Hamás zahájil překvapivý vražedný útok proti Státu Izrael a jeho občanům“.[55] Dodal, že se Izrael zaměří „na všechny pozice Hamásu“ a že z Pásma Gazy udělá „pustý ostrov“.[47]

K útoku došlo během židovského svátku Simchat Tóra o šabatu[56] a den po 50. výročí zahájení jomkipurské války, která rovněž začala překvapivým útokem.[57] V září došlo ke střetům u bariéry mezi Izraelem a Pásmem Gazou, které trvaly dva až tři týdny. Dne 29. září Katar, OSN a Egypt zprostředkovaly dohodu mezi Izraelem a představiteli Hamásu v Pásmu Gazy o znovuotevření uzavřených přechodů a deeskalaci napětí.[58][59][60]

Izrael a Saúdská Arábie vedou jednání o normalizaci vztahů, přičemž saúdskoarabský korunní princ Muhammed bin Salmán prohlásil: „Mám skutečný pocit, že to bude možné“.[61] Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „opakovaně varovalo, že pokračující izraelská okupace Pásma Gazy bude podporovat násilí“.[62]

Mluvčí Hamásu oznámil, že Írán útok proti izraelským civilistům veřejně chválil. Postupně se ze stran světových vlád ozývá čím dál více hlasů volajících po ukončení bombardování palestinských civilistů, jelikož ztráty na životech jsou enormní.[63]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Časová osa války Izraele s Hamásem (2023).
Zakrytá těla zabitých teroristů po masakru v Be'eri.
Fotografie některých unesených izraelských civilistů (ofoceno 17. října, Praha - Palmovka).

Kolem 6:30 místního času zahájil Hamás raketovou palbu z Pásma Gazy na území Izraele. Podle prohlášení Hamásu bylo vystřeleno více jak 5000 raket během 20 minut. Podle izraelských médií Hamás vypálil minimálně 2200 raket,[64] z nichž většinu (75 %) zachytil protiraketový systém Iron Dome.[65] Zasaženy byly obce v okolí Pásma Gazy, ale i vzdálenější města. Během raketového útoku a krátce po něm začaly na území Izraele pronikat oddíly ozbrojenců Hamásu v počtu asi 1000 mužů, které mířily k obydleným oblastem. Byla napadána technika IOS.[66] V Zikimu provedli palestinští ozbrojenci obojživelný výsadek. Pozemní útoky byly vedeny na Nir Oz, Be'eri a Netiv ha-Asara, Ofakim a Sderot a kibucy v okolí Pásma Gazy (mj. Kerem Šalom, Nirim, Cholit, Nir Am, Nachal Oz, Nir Jicchak, Magen, Urim),[67] Palestinští ozbrojenci zabíjeli jak izraelské civilisty, tak vojáky; další odváželi do Pásma Gazy jako rukojmí, včetně těl mrtvých izraelských vojáků.[68] Nejvíce obětí bylo hlášeno z hudebního festivalu Supernova v Re'im, kde ozbrojenci Hamásu podle lékařské služby zmasakrovali 364 civilistů, dalších nejméně 40 civilistů potom bylo uneseno.[69] Svou podporu operaci vedenou Hamásem vyjádřily další palestinské ozbrojené skupiny, přičemž některé se útoku aktivně zúčastnily.

Během dne zahájil izraelská armáda letecké útoky proti Pásmu Gazy. Zasaženo bylo údajně 17 vojenských objektů Hamásu a 4 velitelská centra. Zasažena byla i budova v Gaze, kde sídlila rozhlasová stanice provozovaná Hamásem. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při náletech zabito 232 osob.[70].

Boje pokračovaly i v dalších dnech. Izraelské letectvo napadalo další cíle v Pásmu Gazy. Izraelské speciální jednotky s podporou pravidelné armády sváděly pozemní boje s palestinskými oddíly, kterým se předcházející den podařilo obsadit některé obce v okolí Pásma Gazy či izraelskou vojenskou základnu. Plnou kontrolu nad izraelským územím se IOS podařilo získat až 9. října.

Po prvních dvou dnech bojů stoupl v Izraeli počet obětí na nejméně 700 a v Pásmu Gazy zahynulo 413 osob. Podle IOS bylo na území Izraele zabito 400 palestinských ozbrojenců a desítky jich byly zajaty.[71]

Zraněné palestinské děti čekají na ošetření v nemocnici Šifá v Gaze.

Izraelský ministr obrany oznámil 9. října, že IOS zahájily úplnou blokádu Pásma Gazy. Izraelské letectvo zároveň pokračovalo v bombardovací kampani v Pásmu Gazy, na což Hamás a Palestinský islámský džihád odpovídal raketovým ostřelováním izraelského území.[72] Během dne došlo i k narušení izraelsko-libanonské hranice, kterou narušil oddíl ozbrojenců PID.[73]

Dne 10. října zahájil Izrael částečnou mobilizaci 360 000 záložníků. Izraelské letectvo pokračovalo v bombardovací kampani. Napadány byly mimo jiné hraniční přechod Rafah, vládní čtvrť v Gaze[74] či objekt Islámské univerzity.[75]

Ve středu 11. října oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu vznik vlády národní jednoty. Tato vláda má pouze tři členy včetně předsedy největší opoziční strany Binjamina Gance. Vláda přijímá pouze rozhodnutí související s vedením války.[76]

V dalších dnech obě strany, jak IOS, tak palestinské skupiny v čele s Hamásem pokračovaly ve vzájemném ostřelování. 12. října izraelské letectvo napadalo cíle v Pásmu Gazy, z Pásma Gazy byly odpáleny rakety, které zasáhly izraelský Sderot.[77] K útokům proti Izraeli došlo i ze syrského území, na což Izrael odpověděl dělostřeleckou palbou a bombardováním.[78]

V pátek 13. října podnikl omezený pozemní útok do Pásma Gazy. Cílem byla likvidace ozbrojenců Hamásu a nalezení unesených rukojmí.[79] IOS vydala pokyn, aby všichni civilisté opustili Gazu. To však OSN označila za nemožné.[80].

Izraelští vojáci se připravují na pozemní invazi do Pásma Gazy 19. října 2023

16. října vláda Spojených států oznámila vyslání letadlové loi USS Dwight D. Eisenhower do oblasti východního Středomoří, aby se připojila k USS Gerald R. Ford mající za cíl odstrašit různé státní či nestátní subjekty od zasahování do konfliktu.[81] Preemptivními útoky proti Izraeli pohrozil Írán ústy íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.[82] Dále pak přislíbila Izraeli další vojenské vybavení a munici.[83]

Výbuch u nemocnice al-Ahlí[editovat | editovat zdroj]

Letadlové lodě USS Dwight D. Eisenhower a USS Gerald R. Ford ve východní oblasti Středozemního moře

Dne 17. října došlo k výbuchu v Gaze poblíž nemocnice Al-Ahlí Arabi, při kterém bylo zabito podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 471 civilistů. Palestinská strana obvinila Izrael z bombardování nemocnice, naproti tomu Izrael tvrdil, že výbuch způsobila havárie rakety odpálené PID.[84] Později se prokázalo, že počty obětí zveřejněné Palestinci byly ve velké míře nadsazené. Současný světový konsensus se shoduje, že výbuch zapříčinila závadná raketa vypálená z Gazy.[85] Několik vyšetřování včetně toho od organizace Human Rights Watch ukázalo (závěry zveřejněny 28. listopadu 2023), že při útoku byl použit typ rakety, který používají palestinské ozbrojené skupiny.[86]

Pokračování konfliktu[editovat | editovat zdroj]

V následujících dnech došlo k rozšíření konfliktu, když se do bojů proti Izraeli zapojil z Libanonu Hizballáh ostřelováním izraelských pozic. Na to IOS odpověděly dělostřeleckou palbou a nálety.[87] Rakety s cílem zasáhnout Izrael odpálili z Jemenu i Hútíové.[88] Bezpečnostní a zatýkací akce izraelských bezpečnostních složek pokračovaly i na Západním břehu Jordánu.[89]

V sobotu 28. října IOS zahájily invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem ve směru na města Bajt Hanún a Bureij.[90]

Příměří[editovat | editovat zdroj]

V pátek v 7 hodin ráno místního času 24. listopadu 2023 vstoupilo v platnost čtyřdenní příměří mezi palestinskými militantními organizacemi vedenými Hamásem a Izraelem. Kromě zastavení bojů se obě strany dohodly na výměně zadržovaných civilistů. Palestinské skupiny propustí 50 žen a dětí zadržovaných jako rukojmí po útoku ze 7. října. Izrael propustí 150 žen a dětí zadržovaných v izraelských věznicích.[91] Podle izraelského prohlášení za každých dalších 10 propuštěných rukojmí bude příměří prodlouženo o jeden den. Podle prohlášení Hamásu dohoda obsahuje podrobnosti o bezletové zóně nad nad jihem Pásma Gazy a částečné bezletové zóně na severní částí Pásma Gazy a o dodávkách humanitární pomoci, včetně paliva a lékařské pomoci. Hamás je jedinou palestinskou skupinou uveden v dohodě o příměří a neexistují náznaky, že by se jiné palestinské skupiny cítily vázány uzavřenou dohodou.[92] Podle svého prohlášení bude Hizballáh respektovat uzavřené příměří za podmínky, že Izrael nebude útočit na jižní Libanon.[93]

Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaného Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila na svém jednání ve středu 22. listopadu ráno. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[94]

V pátek 24. listopadu bylo Hamásem propuštěno 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínec. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Izraelské úřady zároveň propustili z izraelské věznice Damon 39 palestinských věznů včetně žen a dětí.[95] Z Egypta do Gazy zároveň vstoupilo 137 nákladních vozidel s humanitární pomocí obsahující zdravotnické potřeby, palivo a jídlo.[96]

V sobotu 25. listopadu propustil Hamás 17 rukojmí, z toho 14 Izraelců a 3 Thajce. Izrael propustil 39 palestinských vězňů. Do Pásma Gazy se během dne dostalo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí.[97]

Izraelský prezident Herzog a německý prezident Frank-Walter Steinmeier v Izraeli dne 26. listopadu 2023

Během neděle 26. listopadu Hamás propustil 13 Izraelců, 3 Thajce a 1 Rusa s dvojím občanstvím. Propuštění byli předáni zástupcům Červeného kříže. Izrael v rámci dohody propustil 39 vězněných Palestinců. Ruský občan byl dle Hamásu propuštěn jako... ocenění pozice Moskvy ke konfliktu v Pásmu Gazy. Hamás údajně uvažuje o prodloužení příměří o 2 až 4 dny s tím, že by počet propuštěných rukojmí byl zvýšen o 20 až 40. Izrael je připraven zahájit bojové operace okamžitě po ukončení příměří, ale... uvítal by dohodu o delší přestávce v bojích, pokud by to znamenalo propuštění dalších rukojmích zajatých v Izraeli.[98]

V pondělí 27. listopadu oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[99] Během dne Hamás propustil 11 rukojmí, Izrael zároveň propustil 33 vězněných Palestinců.[100]

V úterý 28. listopadu propustil Hamás 12 zadržovaných rukojmí, z toho 10 Izraelců a a 2 Thajce. Izrael z vězení propustil 30 Palestinců. Podle propuštěných palestinských vězňů byli v izraelských věznicích týráni. Prostřednictvím katarských vyjednávačů bylo dohodnuto prodloužení příměří o dalších 48 hodin.[101]

Během středy 29. listopadu bylo Hamásem propuštěno 10 Izraelců, 2 ženy s rusko-izraelským občanstvím a 4 Thajci. Izrael propustil 30 vězněných Palestinců.[102]

Ve čtvrtek 30. listopadu bylo Hamásem propuštěno 8 zadržovaných rukojmí, včetně osob s občanstvím Mexika, Uruguaye a Ruska. Izrael propustil 30 palestinských vězňů. Příměří bylo prodlouženo do rána 1. prosince.[103]

Ředitel izraelské zpravodajské služby Mosad David Barnea, který zastupuje Izrael na jednáních o příměří v Dauhá, nařídil 2. prosince izraelským zástupcům, aby opustili jednání. Důvodem podle Izraele je, že Hamás měnil podmínky pro propuštění rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izrael požaduje v první fázi propuštění všech žen a dětí, přičemž Hamás odmítá zahrnout do této skupiny příslušnice izraelské armády. Hamás navíc požaduje změnu poměru počtu propuštěných rukojmí a vězňů ve prospěch Palestinců.[104] Podle Hamásu jednání skončila do té doby, dokud Izrael neukončí své útoky.[105][106]

Porušení podmínek příměří[editovat | editovat zdroj]

Podle podmínek příměří se IOS zavázaly nesledovat každý den na 6 hodin pohyb Hamásu v Pásmu Gazy. Pohyb Hizballáhu v jižním Libanonu sledován je. To vedlo k tomu, že Hizballáh vypustil proti izraelskému dronu raketu země-vzduch v sobotu 25. listopadu. Izraelské vojenské helikoptéry také zaútočily na nespecifikovanou pozici Hizballáhu. V sobotu večer vypálil rakety země-vzduch na podezřelé objekty letící od Rudého moře k Ejlatu.[107] Představitelé Hamásu Taher al Nunu a Usáma Hamdan obvinili izraelskou armádu ze blíže nespecifikovaného zabíjení Palestinců.[108]

Izraelští vojáci operující v troskách Gazy

V neděli 26. listopadu obvinil mediální poradce Hamásu Taher al Nunu Izrael, že neposkytuje dostatečnou pomoc severu Pásma Gazy. Opačný názor sdělili ředitel palestinského ministerstva zdravotnictví či představitelé Kataru. IOS zveřejnily snímek kontrolního stanoviště Hamásu, kde dochází k přesměrování humanitární pomoci. Izrael tím podporuje hypotézu, že se Hamás snaží zabránit přísunu humanitární pomoci obyvatelům severu Pásma Gazy.[109]

V úterý 28. listopadu odpoledne došlo na severu Pásma Gazy k ozbrojenému střetnutí izraelských jednotek a příslušníky Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma. Podle mluvčího IOS byly izraelští vojáci ve dvou případech napadeni třemi výbušnými zařízeními, přičemž několik izraelských vojáků bylo zraněno. Izraelské jednotky palbu opětovaly. Podle mluvčího Brigád Abú Obajdy se naopak porušení podmínek příměří dopustily izraelské síly a Hamás se s tímto narušením vypořádal.[110]

V pátek 1. prosince v 7 hodin ráno místního času obnovila izraelská armáda bojové operace v Pásmu Gazy. Podle izraelského prohlášení porušil Hamás dohodu, když zaútočil proti Izraeli minometnou palbou poblíž komunity Nirim a zranil 5 izraelských vojáků.[111] Podle některých zpráv ale zároveň katarští a egyptští vyjednávači pokračují v rozhovorech.[112]

Diplomatické aktivity[editovat | editovat zdroj]

Americký prezident Joe Biden se po příletu do Izraele setkává s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem dne 18. října 2023

V neděli 8. října se sešla RB OSN na uzavřeném jednání o konfliktu. Schůze skončila po 90 minutách bez konsensu a společného prohlášení.[113] 9. října Reuters oznámil, že Katar v koordinaci s USA zahájil zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a Hamásem mající za cíl propuštění izraelských rukojmí výměnou za propuštění 36 palestinských žen a dětí zadržovaných Izraelem. Izrael taková vyjednávání popřel, Hamás se nevyjádřil.[114] Podle anonymního egyptského zdroje požádal Izrael Egypt o zajištění bezpečí pro rukojmí zadržovaná Palestinci. Podle tohoto zdroje ale Izrael v této fázi není připraven na příměří.[115]

Dne 15. října požádalo Rusko o hlasování v Radě bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce požadující humanitární příměří.[116] Ruský návrh rezoluce byl 16. října v hlasování zamítnut.[117] Ve středu 18. října USA v RB OSN vetovaly brazilský návrh rezoluce OSN odsuzující útok Hamásu na Izrael, vyzývající k humanitární pauze v útocích, aby bylo umožněno dodání humanitární pomoci civilistům, a vyzývající Izrael, aby stáhl svůj příkaz vyzývající civilisty k evakuaci severní části Pásma Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů RB, Spojené království a Rusko se hlasování zdržely.[118]

V Káhiře se 21. října sešel summit politiků ze Středního východu a Evropy nazvaného Summit pro mír, který má za cíl projednat deeskalaci konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Palestinský prezident Mahmúd Abbás sdělil, že... Palestinci nebudou ze své země vyhnáni. Podle arabských zemí včetně Egypta by příliv palestinských uprchlíků do sousedních arabských zemí znamenal... vyhnání Palestinců z jejich země.[119]

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí sdělil, že po mnoha dnech nepřetržité komunikace se všemi stranami se podařilo dojednat propuštění dvou rukojmí ze zajetí Hamásem. Dle vyjádření mluvčího vyjednávání budou pokračovat.[120]

Vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh se 25. října setkal s představiteli Hamásu Salehem Al-Arourim a Palestinského islámského džihádu Ziadem Nakhlou. podle zveřejněného prohlášení představitelé palestinských organizací... hodnotili, co musí strany osy odporu udělat v této citlivé fázi, aby dosáhly skutečného vítězství odporu v Gaze a Palestině a zastavily zrádnou a brutální agresi proti našemu lidu.[121]

Dne 12. prosince 2023 bylo Česko jednou z 10 zemí, které hlasovaly proti rezoluci OSN požadující zastavení bojů v Gaze a propuštění všech rukojmích.

V Kataru sídlící předseda Hamásu Ismáíl Haníja, který v den útoku Hamásu na Izrael pobýval v tureckém Istanbulu,[122] jednal 16. října s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o možnosti propuštění rukojmích.[123] Dne 21. října 2023 Haníja hovořil s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğanem o situaci v Gaze a o vývoji ve válce.[124]

Po dvoustranných rozhovorech mezi zástupci ruského ministerstva zahraničí uvedl 26. října TASS, že... diskuse se zaměřily na propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem a také na evakuaci ruských občanů z Gazy. Podle Hamásu... je třeba, aby mezinárodní společenství dostálo své odpovědnosti za zločin genocidy spáchaný sionistickou vládou. Izraelské ministerstvo reagovalo prohlášením ,ve kterém se říká, že ...pozvání vysokých představitelů Hamásu do Moskvy... je aktem podpory terorismu a legitimizuje zvěrstva teroristů Hamásu.[125]

Dne 27. října přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými státy získal podporu 121 zemí, 44 se zdrželo hlasování a proti návrhu hlasovalo 14 zemí, včetně Izraele, Spojených států a Česka.[126] Po hlasování vyzvala česká ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z OSN. Podle Černochové nemá Česko „v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat.“[127]

Dne 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele český prezident Petr Pavel, aby se setkal s představiteli státu a vyjádřil jim podporu v boji s Hamásem.[128] Po setkání s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé šíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[129] Podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[130] Tureček připomněl předchozí návštěvu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové v Izraeli, která „zmínila podporu Izraeli, ale ani jedním slovem se nezmínila o Palestincích.“[131]

Počet obětí[editovat | editovat zdroj]

K 5. prosinci 2023 bylo při izraelských náletech na Pásmo Gazy zabito nejméně 16,248 Palestinců, včetně 4,885 žen a 7,112 dětí.[132] Při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 bylo zabito 31 izraelských dětí.[133]

Údaje o počtech palestinských obětí pochází od ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou vládnoucího Hamásu, ale není jím tolik ovlivněno jako politické a bezpečnostní složky v Gaze. Podle OSN a humanitárních organizací ukázaly zkušenosti z předchozích let, že údaje ministerstva zdravotnictví v Gaze odpovídají realitě a dá se jim důvěřovat. Počet palestinských obětí může být ve skutečnosti ještě vyšší než uvádí úřady v Gaze, protože mnoho obyvatel Gazy leží pohřbeno pod troskami domů a nejsou zatím započítáni mezi oběti.[134] Lze zde podotknou, že údaje korigované izraelskou stranou zase přicházely během války od izraelské vlády, a také u nich by byla potřeba vnějšího ověřování.

K lednu 2024 bylo hlášeno 370 palestinských obětí také na Západním břehu Jordánu. Většinu obětí usmrtily izraelské bezpečnostní složky. Jednotky případů ale také byly obětmi násilí izraelských osadníků vůči Palestincům. Toto jednání odsoudil americký prezident Joe Biden, který proti vraždícím osadníkům schválil sankce.[135]

Podle zprávy z února 2024 portálu The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu Izrael do té doby provedl 31 000 náletů, z většiny na Pásmo Gazy. Ze vzduchu bylo zaměřeno 29 000 cílů a v cca 7000 případech si útoky vyžádaly podpůrné pozemní jednotky. Z toho 26 000 útoků uskutečnila letadla, další tisíce pak helikoptéry a drony. Podle izraelské armády bylo při útocích zabito 12 000 členů Hamásu. Hamás ale uváděl poloviční počet obětí. Útok na Pásmo Gazy stál život 236 izraelských vojáků. Na palestinské straně bylo zabito celkem 29 000 lidí, ve většině civilisté.[136]

Obvinění z válečných zločinů[editovat | editovat zdroj]

Rada bezpečnosti OSN identifikovala jasné důkazy o válečných zločinech spáchaných jak Izraelskými obrannými silami, tak Hamásem.[137] Podle komise OSN pro izraelsko-palestinský konflikt existují jasné důkazy o tom, že válečné zločiny mohly být spáchány při posledním výbuchu násilí v Izraeli a Gaze.[138][139]

Zabíjení novinářů[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2023 v předvečer mezinárodního Dne lidských práv zveřejnila Mezinárodní federace novinářů seznam 94 novinářů a pracovníků médií, které byli v roce 2023 zabití v souvislostí s jejich prací. Drtivá většina zabitých novinářů (68) připadá na právě na válku Izraele s hnutím Hamás. Šlo o 61 palestinských novinářů zabitých v pásmu Gazy, o 4 izraelské novináře zabité během útoků Hamásu na hudební festival Supernova a na kibuci Nahal Oz a Kfar Aza, o 3 libanonské novináře zabité Izraelem nedaleko společné hranice obou zemí. Tento konflikt je tak pro pracovníky médií nejsmrtelnější za více 30 let, kdy Mezinárodní federace novinářů monitoruje oběti z řad novinářů. Podle IFJ se... palestinští novináři v Gaze stali obětí nevybíravého bombardování ze strany izraelské armády. IFJ ve své výzvě sdělila, že... mezinárodní společenství, a zejména Mezinárodní trestní soud, musí čelit své odpovědnosti a důkladně vyšetřit a případně zahájit stíhání těch, kdo nařídili a provedli útoky na novináře.[140][141]

Izrael[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Gazy prohledávají trosky domu zničeného izraelskými nálety

Obvinění z válečných zločinů vznesly proti Izraeli Human Rights Watch, Amnesty International, B´tselem a OSN. Izraelský magazín +972 popsal, jak izraelská armáda vědomě cílí na civilisty.[142][143] Podle odhadů OSN zabila izraelská armáda v Gaze za tři měsíce víc civilistů než ruská armáda na Ukrajině za skoro dva roky.[144]

Do 21. října podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské útoky zabily v Pásmu Gazy 37 zdravotníků, napadeno bylo 69 zdravotnických zařízení, z provozu bylo vyřazeno 7 nemocnic a 24 sanitek. Smrt v řadách svého zdravotnického personálu v Gaze oznámily UNRWA, Mezinárodní červený kříž a Červený půlměsíc, mrtvé ohlásily i Lékaři bez hranic.[145][146] Útoky na zdravotnická zařízení se Izrael údajně dopustil válečných zločinů podle Ženevských úmluv.[147] Dne 13. října vydaly IOS příkaz k evakuaci 1,1 milionu lidí z Pásma Gazy, což někteří diplomaté označili jako násilný přesun, čímž se Izrael údajně dopustil válečného zločinu podle Ženevské úmluvy.[148] Podle Human Rights Watch a Euro-Med Human Rights Monitor používají izraelské jednotky při svých útocích v hustě zastavených oblastech dělostřelecké granáty s bílým fosforem. Izrael použití této munice v Gaze popřel.

Dne 15. prosince 2023 byli izraelskými vojáky zastřeleni tři izraelští rukojmí v Gaze, které si izraelští vojáci údajně spletli s bojovníky Hamásu, přestože muži byli neozbrojeni, byli svlečeni do půl těla a nesli bílou vlajku.[149] Podle kritiků postupu izraelské armády v Gaze tento incident dokládá, jak izraelská armáda zachází s palestinskými civilisty a se zajatci, protože vojáci si rukojmí pravděpodobně spletli se vzdávajícími se Palestinci.[150]

Ošetřování zraněného dítěte v nemocnici v Gaze

Podle skupiny zvláštních zpravodajů provádí IOS nevybíravé útoky proti civilním cílům v Pásmu Gazy.[151] IOS provedly útoky proti proti tržnici v Džabálii,[152] proti uprchlickému táboru Al-Šatí,[153] nálet na školu UNRWA,[154] kde se ukrývalo 4000 uprchlíků. Izraelské útoky zničily nebo poškodily okolo 104 mešit a čtyři kostely.[155] Při izraelském leteckém úderu, který 19. října zasáhl areál řeckého pravoslavného kostela svatého Porfyria, zahynulo 17 křesťanů, kteří se tam ukrývali před nálety, tedy skoro 2% příslušníků křesťanské komunity v Gaze.[156]

V severní části Gazy, kde se nachází nejlidnatější město Gaza, bylo k lednu 2024 v důsledku bojů a izraelských útoků zničeno nebo poškozeno 70–80% veškerých budov. V celé Gaze bylo zničeno nebo poškozeno přes 50% budov. Více než 1,9 milionu lidí, tedy kolem 85% všech obyvatel Gazy, bylo vyhnáno ze svých domovů.[157]

Některé nebojové akce provedené Izraelem jako je blokáda přísunu potravin, vody, paliv či elektřiny jsou charakterizovány jako kolektivní trest což je podle Ženevské úmluvy klasifikováno jako válečný zločin.[158] Izraelský prezident Jicchak Herzog obvinil všechny Palestince v Gaze ze společné odpovědnosti za útok proti Izraeli.[159] Sari Bashi, expertka pro na lidská práva z Human Rights Watch poznamenala, že... je znepokojivé, když izraelský představitel otevřeně přiznává zapojení své země do kolektivního trestu.[160] Generální tajemník OSN António Guterres 18. října prohlásil, že... útoky Hamásu nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.[161] Podle Světového potravinového programu (WFP) trpělo v prosinci 2023 extrémním hladem 25% rodin v Gaze a u tisíců dětí byla diagnostikována podvýživa.[144] V polovině prosince OSN odhadovala, že okolo 90% obyvatel Gazy má zajištěno méně než jedno jídlo denně.[162]

Hamás a palestinské militantní skupiny[editovat | editovat zdroj]

Následky bojů. V zadní části fotografie můžete vidět Izraelská vojenská vozidla.
Následky Izraelského leteckého úderu.

Vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Human Rights Watch obvinily palestinské ozbrojené skupiny z... páchání ohavných činů a zaměřování se při střelbě na civilisty a prohlásily, že... braní civilistů jako rukojmí se podle mezinárodního práva rovná válečným zločinům.[163][164]

Během svého pohybu v Izraeli palestinští ozbrojenci nevybíravě zabíjeli, přičemž se zaměřovali na civilisty. Poté, co dosáhli svých cílů, zabíjeli dále systematicky civilisty včetně žen a dětí.[165] Během masakru na hudebním festivalu v Re´im zabili 260 osob. Díky videím pořízeným samotnými příslušníky Hamásu a zveřejněným sociálních sítích bylo zdokumentováno mučení, sexuální násilí a násilí na dětech.[166]

Při ústupu do Pásma Gazy brali palestinští ozbrojenci civilní rukojmí, což je závažným porušením Ženevské úmluvy.[167] Do Pásma Gazy bylo odvlečeno více jak 200 osob, převážně civilistů.[168] Praxi hromadných vražd, braní rukojmí a raketového ostřelování civilních objektů nemají žádné ospravedlnění.[169] Podle řady mezinárodních právních expertů byly tyto činy provedeny s úmyslem zničit zcela, nebo částečně národní skupinu, což je v souladu s výslovnými cíli Hamásu. Tyto činy se s největší pravděpodobností rovnají genocidě.[170][171] Hamás dále pohrozil, že bude popravovat rukojmí pokaždé, když Izrael zaútočí na dům v Pásmu Gazy a popravy bude živě vysílat na internetu.[172] Provedení takových poprav by představovalo válečný zločin.[173]

Válečným zločinem jsou i nevybíravé raketové útoky proti obytným aglomeracím. Během svého útoku Hamás vypustil více jak 3000 raket na Izrael.[174] Některé z těchto raket zasáhly až Tel Aviv a předměstí Jeruzaléma. Podle řady osob, včetně mluvčího Evropské komise používá Hamás civilní obyvatelstvo Pásma Gazy i unesená rukojmí jako živé štíty, což je samo o sobě porušením Římského statutu.[175]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Hlasování (proběhlo 27.10.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří mezi oběma stranami konfliktu. Česká republika byla proti, Slovensko se zdrželo hlasování.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu projednává podnět Jihoafrické republiky, podle nějž Izrael porušuje mezinárodní právní úmluvy a páchá v Gaze genocidu.

Státy[editovat | editovat zdroj]

  • BrazílieBrazílie Brazílie: Brazílie svolá mimořádné zasedání rady bezpečnosti OSN.[176]
  • ČeskoČesko Česko: Premiér Petr Fiala útok odsoudil a uvedl, že... myslí na nevinné oběti násilí, a popřál našim izraelským přátelům co nejrychlejší zvládnutí situace a naplnění jejich ambicí žít v míru a bezpečí.[177] Útok dále odsoudila ministryně obrany Jana Černochová,[178] předseda Senátu Miloš Vystrčil,[179] poslanec Andrej Babiš[180] a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.[181] Premiér Fiala dne 11. ledna 2024 odmítl tvrzení Jihoafrické republiky, že se Izrael dopouští na Palestincích v Gaze genocidy, a varoval před pokusy politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.[182]
  • ČínaČína Čína: ministerstvo zahraničí vyzvalo zúčastněné strany, aby... zůstaly v klidu, zachovaly se zdrženlivě a okamžitě ukončily nepřátelské akce na ochranu civilistů a zabránilo se dalšímu zhoršování situace. Základní cesta z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého Palestiny.[183]
  • EgyptEgypt Egypt: ministerstvo zahraničí varovalo před vážnými následky a vyzvalo k... maximální zdrženlivosti a vyvarování se vystavení civilistů dalšímu nebezpečí.[183] Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům v Gaze.[184]
  • FrancieFrancie Francie: prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie... stojí za Izraelem a Izraelci. Ministerstvo zahraničí potvrdilo... naprosté odmítání terorismu a svůj závazek k bezpečnosti Izraele[185]
  • IndonésieIndonésie Indonésie: požaduje, aby... násilné činy okamžitě přestaly, aby se předešlo narůstajícím lidským obětem. Kořen konfliktu, totiž okupace palestinských území Izraelem, musí být vyřešen podle parametrů dohodnutých OSN.[183]
  • ItálieItálie Itálie: italská vláda v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou vydala prohlášení, ve kterém se uvádí, že... vláda se znepokojením sleduje vývoj situace... zvláštní pozornost je věnována bezpečnosti židovské komunity v zemi.[183]
  • ÍránÍrán Írán: nejvyšší íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí prohlásil, že... dá-li Bůh, bude rakovina uzurpátorského sionistického režimu vymýcena rukou palestinského lidu a sil odporu v celém regionu.[186] Poradce nejvyššího vůdce Jahjá Safavi prohlásil, že... budeme stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma. Násir Kanaani, mluvčí ministerstva zahraničí prohlásil, že... v této operaci byl použit prvek překvapení a další kombinované metody, které ukazují důvěru palestinského lidu tváří v tvář okupantům.[183]
  • JaponskoJaponsko Japonsko: premiér Fumio Kišida řekl, že... Japonsko důrazně odsuzuje útoky, které těžce zranily nevinné civilisty...Ozbrojenci údajně unesli řadu lidí. Japonsko takové činy důrazně odsuzuje a vyzývá k jejich okamžitému propuštění. Japonsko je také hluboce znepokojeno řadou obětí v Gaze.[183]
  • JordánskoJordánsko Jordánsko: jordánský král Abdalláh II. odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům.[184]
  • KanadaKanada Kanada: premiér Justin Trudeau prohlásil, že... Kanada důrazně odsuzuje současné teroristické útoky proti Izraeli. Tyto násilné činy jsou naprosto nepřijatelné. Stojíme při Izraeli a plně podporujeme jeho právo na obranu. Naše myšlenky jsou s každým, kterého se to týká. Civilní životy musí být chráněny.[183]
  • KatarKatar Katar: ministerstvo zahraničí uvedlo, že... za pokračující násilí vůči palestinskému lidu je odpovědný pouze Izrael.[183]
  • KeňaKeňa Keňa: hlavní tajemník ministerstva zahraničí Korir Sing'oei prohlásil, že...i když má Izrael právo na odvetu, je naléhavě žádána mírová cesta k vyřešení tohoto nešťastného vývoje.[183]
  • KuvajtKuvajt Kuvajt: vyjádřil... znepokojení nad vývojem mezi Izraelem a Palestinci a obvinil Izrael z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“.[183]
  • MarokoMaroko Maroko: vyjádřilo... hluboké znepokojení a odsoudilo útoky na civilisty, kdekoliv jsou.[183]
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko: premiér Mark Rutte prohlásil, že se jedná o... bezprecedentní útok na Izrael.[185]
  • Palestinská autonomiePalestinská autonomie Palestinská autonomie: prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že... palestinský lid má právo bránit se proti teroru osadníků a okupačních jednotek.[183]
  • PolskoPolsko Polsko: prezident Andrzej Duda sdělil, že... je šokován brutálními útoky Hamásu na Izrael. Raketové útoky a zadržování civilistů jako rukojmích vzbuzuje náš nejhlubší odpor. Polsko důrazně odsuzuje všechny násilné činy.[183]
  • RuskoRusko Rusko: náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov sdělil, že... Rusko je v kontaktu s Izraelem, Palestinci a arabskými zeměmi... dále pak... vyzval ke zdrženlivosti.[183]
  • Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie: ministerstvo zahraničí... vyzvalo k okamžitému ukončení násilí.[183]
  • Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty: ministerstvo zahraničí... vyzývá k maximální zdrženlivosti a okamžitému příměří, aby se předešlo vážným následkům.[183]
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království: premiér Rishi Sunak, prohlásil, že... je šokován útokem Hamásu a dále řekl, že... Izrael má absolutní právo bránit se.[185]
  • Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké: ministr zahraničí Anthony Blinken prohlásil, že... neexistuje žádné ospravedlnění pro terorismus. Jsme solidární s vládou a lidem Izraele a vyjadřujeme naši soustrast nad izraelskými životy ztracenými při těchto útocích. Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že... během nadcházejících dnů bude ministerstvo obrany pracovat na tom, aby Izrael měl, co potřebuje, aby se bránil a chránil civilisty před nevybíravým násilím a terorismem.[183]
  • NěmeckoNěmecko Německo: kancléř Olaf Scholz prohlásil, že... jeho země je hluboce šokována raketovou palbou z Gazy a eskalujícím násilím. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že... násilí a rakety proti nevinným lidem musí okamžitě skončit. Izrael má naši plnou solidaritu a podle mezinárodního práva má právo bránit se proti teroru.[185]
  • TureckoTurecko Turecko: prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval všechny strany ke zdrženlivosti.[183] Erdoğan prohlásil, že Izrael je okupant a Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.[187]
  • UgandaUganda Uganda: prezident Yoweri Museveni řekl, že...vypuknutí obnoveného násilí v Izraeli a Palestině je politováníhodné. Proč obě strany nerealizují řešení dvou států?[183]
  • UkrajinaUkrajina Ukrajina: prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že... teror by neměl mít na světě místo , protože je to vždy zločin.[185]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Africká unieAfrická unie Africká unie: předseda Moussa Faki Mahamat řekl, že... popírání základních práv palestinského lidu, zejména práva na nezávislý a suverénní stát je hlavní příčinou trvalého izraelsko-palestinského napětí.[183]
  • Evropská unieEvropská unie Evropská unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že... je to terorismus ve své nejohavnější podobě. Izrael má právo bránit se proti takovým ohavným útokům. Útok odsoudili i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a předseda Evropské rady Charles Michel.[185]
  • HizballáhHizballáh Hizballáh: ve svém prohlášení uvedl, že událost je... rozhodující odpověď na pokračující izraelskou okupaci a zpráva těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem.[183]
  • Organizace spojených národůOrganizace spojených národů Organizace spojených národů: ...toto je nebezpečná propast a já apeluji na všechny, aby se stáhli od této propasti, řekl vyslanec OSN pro mír na Blízkém východě Tor Wennesland. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Tuerk prohlásil, že... tento útok má hrozný dopad na izraelské civilisty... civilisté nikdy nesmí být terčem útoku.[183]

Veřejnost a média[editovat | editovat zdroj]

Proizraelská demonstrace v Londýně 15. října 2023
Propalestinská demonstrace v Torontu v Kanadě 28. října 2023

V mnoha městech po celém světě se konaly demonstrace na podporu Izraele i Palestiny.[188][189]

Průzkum agentury Median pro CNN Prima NEWS v listopadu 2023 zjistil, že přibližně 30 % Čechů bezvýhradně podporovalo operace izraelské armády na území Gazy, 22 % dotázaných bylo názoru, že „Izrael měl právo provést akci k potlačení Hamásu, jeho reakce je ale přehnaná“, 10 % dotázaných neschvalovalo akce izraelské armády, pokud při nich dochází k ohrožení životů civilistů, 7 % respondentů odmítlo jakoukoli vojenskou akci Izraele na území Gazy, a téměř 31 % dotázaných situaci nedokázalo posoudit nebo na otázku nechtělo odpovědět.[190]

Ivan Cuker a Přemysl Čech ze společnosti Median uvedli, že „Se silnými odvetnými opatřeními i za cenu civilních obětí souhlasí zejména zástupci vládních stran, podporovatelé Petra Pavla a neparlamentní opozice. Ke konfliktu na Blízkém východě se neumí vyjádřit zejména lidé, kteří se nezajímají o politiku nebo nedůvěřují politickým stranám, ale také voliči sněmovní opozice a Andreje Babiše.“ Vojenské operace Izraele na území Gazy podporovali výrazně častěji muži, zastánci členství České republiky v Evropské unii a lidé podporující ukrajinské obranné úsilí vůči ruské invazi.[190]

Průzkum agentury Median pro institut CEDMO v lednu 2024 zjistil, že 39,6 % Čechů schvalovalo úroveň české podpory Izraele ve válce v Gaze, 5,1 % dotázaných si myslelo, že Česko nepodporuje Izrael dostatečně, 21,2 % dotázaných bylo názoru, že Česko podporuje Izrael příliš moc, a 34,1 % respondentů na otázku neodpovědělo. Izrael častěji podporovali muži, voliči vládních stran a vysokoškolsky vzdělaní lidé.[191]

Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze.[192] Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný označil Palestince za „opice“ a „zrůdy“ a vyzval k jejich „vybombardování“.[193] Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.[194]

Více než 80 českých osobností, například kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, lídr Prahy sobě Pavel Čižinský, spisovatel a ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol, filozof Jan Bierhanzl, historik a publicista Petr Placák, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo spisovatelka Petra Hůlová, v otevřeném dopise nazvaném "Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě" kritizuje vládu Petra Fialy, která „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu,“ čímž rezignuje na lidskoprávní rozměr české zahraniční politiky a „de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.“ Podle signatářů dopisu "Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky" a postoj Fialovy vlády je "nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva."[195][196]

Propalestinský protest v Bristolu, 4. listopadu 2023

Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.[197] Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé,[198][199] bylo ve válce zabito více než 10,000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.[200]

Proizraelský protest ve Washingtonu, D.C., 14. listopadu 2023

Z proizraelské zaujatosti byly obviněny také česká soukromá i veřejnoprávní média. Například server Novinky.cz po dvou hodinách od zveřejnění smazal rozhovor s česko-palestinskou designérkou a ukončil spolupráci s jednou z autorek rozhovoru. Vedení Novinek to zdůvodnilo tím, že rozhovor byl „propalestinský“ a neshoduje se s „jednotností“ zpravodajství na Novinkách. Rozhovor se stejnou česko-palestinskou umělkyní, který zahrnoval i telefonát s její příbuznou v Gaze, udělali také redaktoři pořadu 168 hodin na ČT1, ale nakonec nebylo umožněno tento rozhovor odvysílat. Podle Jana Motala, experta na mediální etiku z MUNI a UPOL, v českých médiích se neobjevují příběhy civilistů z Palestiny a „redakce navíc směšují Palestince, což jsou mimochodem i lidé na Západním břehu, s Hamásem. To je samozřejmě teroristická organizace, která páchá zločiny. Chybou médií je, že dávají mezi civilisty a Hamás rovnítko.“[201]

Protestu na podporu Palestiny v Londýně, který vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě, se 11. listopadu 2023 zúčastnilo přibližně 300 tisíc lidí.[202] Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová označila propalestinské protesty za „pochody nenávisti“ a obvinila londýnskou metropolitní policii ze vstřícnosti k demonstrantům. Premiér Rishi Sunak ji kvůli jejím výrokům odvolal z kabinetu. Předseda britské Labouristické strany Keir Starmer pro svůj proizraelský postoj musel čelit kritice ze strany některých členů své vlastní strany.[203]

Rektorka americké Harvardovy univerzity Claudine Gayová, první Afroameričanka v této funkci, rezignovala v lednu 2024 poté, co byla obviněna z plagiátorství a neposkytla dostatečně jasnou odpověď na dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů, které měly zaznít v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem, porušují etický kodex její univerzity.[204]

Plány Izraele na uspořádání po ukončení války[editovat | editovat zdroj]

Varianta nuceného vysídlení palestinského obyvatelstva Gazy[editovat | editovat zdroj]

Izraelský premiér Netanjahu, prezident Herzog a krajně pravicový ministr Becal'el Smotrič (vlevo), který vyzval k vysídlení Palestinců z Gazy, 18. prosince 2023

Izraelské ministerstvo zpravodajských služeb v reakci vypracovalo dokument doporučující nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, kterých zda žije asi 2,3 milionu, do Egypta, na Sinajský poloostrov. Dokument upozorňuje na předpokládané obtíže mezinárodního schválení, ale vyhnání ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků hledajících úkryt před válkou. Informaci přinesl server The Times of Israel. Palestinci plán odmítají, stejně jako Egypt. Izraelská vláda význam dokumentu snižuje, premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají.[205]

Návrh na dlouhodobou izraelskou okupaci[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2024 informoval server The Times of Israel o plánu premiéra Netanjahua, který byl představen členům bezpečnostního kabinetu. Izrael by podle něj udržoval bezpečnostní kontrolu nad veškerým územím západně od řeky Jordán, tedy včetně okupovaného Západního břehu a Pásma Gazy. V pásmuu Gazy by měla vzniknout jakási civilní samospráva prostřednictvím nespecifikovaných "nezávislých palestinských zástupců". Silnou skepsi vůči plánu vyjádřili analytici, neboť je pravděpodobné, že lídři palestinské komunity, kteří by otevřeně a jednostranně spolupracovat s Izraelem by rychle ztratili legitimitu a jejich životy by mohly být ohroženy. Návrh jednoznačně odmítli jako de facto novou okupaci Gazy zástupci palestinské autonomie.[206]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Včetně 180 cizinců či osob s dvojím občanstvím z 29 různých zemí,[14] mj. 31 občanů USA[15] či jednoho českého občana.[16]
  2. Včetně 7 nepálských občanů.[18]
  3. Včetně 17 nepálských[18] a 11 thajských občanů.[20][21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Israel Army Fires Artillery at Lebanon as Hezbollah Claims Attack. Asharq Al-Awsat [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky) 
  2. PFLP. صادر عن كتائب الشهيد أبو علي مصطفى الجناح العسكري للجبهة الشعبية لتحرير فلسطين [online]. 7 October 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  3. الحرية – بيان عسكري صادر عن كتائب المقاومة الوطنية (قوات الشهيد عمر القاسم) استشهاد ثلاثة من مقاتلينا داخل اراضينا المحتلة عام 48 [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. (anglicky) 
  4. a b Qassam Brigades announces control of 'Erez Crossing'. Roya News. 7 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2023. (anglicky) 
  5. Iran Helped Plot Attack on Israel Over Several Weeks. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  6. Hamas Says Attacks on Israel Were Backed by Iran. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  7. Troops hurt after three drones attack US bases in Iraq as tensions flare after Gaza hospital strike [online]. Independent [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. North Korea’s Covert Alliance With Iran Aligned Militias in the Middle East [online]. 38North [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SIDDIQUI, Umut Uras,Mersiha Gadzo,Maram Humaid,Priyanka Shankar,Dalia Hatuqa,Joseph Stepansky,Usaid. Israel strikes Gaza tower as death tolls jump after Hamas attack. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. UN says Gaza war must stop as reported death toll tops 10,000. Reuters [online]. 6. listopadu 2023. Dostupné online. 
  11. More than 10,000 Palestinians killed in Israeli attacks on Gaza. Al-Džazíra [online]. 6. prosince 2023. Dostupné online. 
  12. El País: Svědectví z Pásma Gazy: Žijeme jako zvířata | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. 
  13. Hamas says Gaza war death toll over 19,600 [online]. Times of Israel [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. People from 29 countries killed, missing in Israel-Gaza war: What to know. Washington Post [online]. 2023-10-11 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Biden heads to Israel as blast at Gaza hospital kills hundreds, escalating tensions across the region. www.cbsnews.com [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Mezi oběťmi běsnění Hamásu je 22letý Čech - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  17. Israeli death toll passes 600, another 2,048 injured. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b At least 7 Nepali injured, 17 held captive by Hamas in Israel. India Today NE [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Israel Says Over 600 Dead, More Than 100 'Prisoners' In War With Hamas. Barron’s [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. 2 Thais killed, 8 injured, 11 kidnapped in Hamas attack on Israel. Bangkok Post [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Two Thais killed in Israel-Gaza violence, says Thailand PM. The Straits Times [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. FABIAN, Emanuel. Authorities name 44 soldiers, 30 police officers killed in Hamas attack. The Times of Israel [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Israel social security data reveals true picture of Oct 7 deaths [online]. AFP [cit. 2024-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-17. (anglicky) 
  24. October 7, 2023: Israel says it is 'at war' after Hamas surprise attack. CNN [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  25. MCKERNAN, Bethan. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  26. Dozens killed, abducted as Israel comes under surprise Hamas attack. Ynetnews [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  27. Hamas-Israel war: Israel bombards Gaza as death toll surpasses 1000 on second day of fighting - as it happened. Ahram Online [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  28. Women and children are the main victims of the Israel-Hamas war with 16,000 killed, UN says. ABC News [online]. 20. ledna 2024. Dostupné online. 
  29. CRISP, James. Naked woman paraded by jeering Hamas fighters. The Telegraph [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  30. HAR'EL, Amos. Analysis | 'Nightmare Scenario': Hamas’ Victory Is an Israeli Failure on a Massive Scale. Ha'arec [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  31. Palestinians say at least 198 killed in Gaza in Israeli retaliation for a Hamas assault into Israel. Economic Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  32. Palestinians say 198 killed in Gaza after Israeli response to Hamas. Business Standart [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  33. EDMONDS, Lauren. Doctors Without Borders says healthcare facilities 'cannot become targets' after Israeli forces struck a hospital and ambulance in Gaza. Business Insider [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  34. MCKERNAN, Bethan. Hundreds die and hostages held as Hamas assault shocks Israel. The Guardian [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  35. PACCHIANI, Gianluca. Hamas claims to fire 5,000 rockets at Israel, declares 'Operation Al-Aqsa Flood'. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  36. Hamas announces 'Al-Aqsa Storm,' claims to have fired 5,000 rockets. CNN [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  37. SENGUPTA, Arjun. A Third Intifada? What we know about the latest Hamas-Israel escalation. The Indian Express [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Doslovně citováno ze zdroje: „Some observers have referred to the latest escalation as the beginning of the "Third Intifada"“. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  38. MCKERNAN, Bethan. Civilians will pay price for biggest challenge to Israel since 1973. The Observer [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  39. Experts react: Israel is 'at war' after Hamas militants launch major assault. Atlantic Council [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  40. BEAUCHAMP, Zack. Why did Hamas invade Israel?. Vox [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  41. ERLANGER, Steven. An Attack From Gaza and an Israeli Declaration of War. Now What?. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  42. a b GOLDENBERG, Tia; SHURAFA, Wafaa. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack. Associated Press [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  43. Timeline of conflict between Israel and Palestinians in Gaza. Reuters [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  44. Gaza: An 'Open-Air Prison'. Human Rights Watch [online]. 2022-06-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  45. What You Need to Know About the Electricity Crisis in Gaza. www.pcrf.net [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  46. Gaza unrest shows economic misery under Israeli blockade. Reuters [online]. 2023-10-04 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  47. a b Fears of a ground invasion of Gaza grow as Israel vows ‘mighty vengeance’. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  48. Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation. Al-Džazíra [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  49. Palestinian killed in clashes with Israelis in West Bank. France24 [online]. 2023-10-06 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  50. KONTEXT: Apartheid, pogromy, vláda rabínů. Izrael míří k černým scénářům. iDNES.cz [online]. 2. března 2023. Dostupné online. 
  51. Izrael úředně anektoval Západní břeh Jordánu. Armádní noviny [online]. 19. června 2023. Dostupné online. 
  52. a b PACCHIANI, Gianluca. Hamas commander says attacks are in defense of Al-Aqsa, claims 5,000 missiles fired. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  53. מוחמד דף על מתקפת הרקטות: ישראל חיללה את אל-אקצא, קורא לערביי ישראל להצטרף. Ynet [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  54. What We Know About the Hamas Attack and Israel’s Response. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  55. ‘We are at war,’ Netanyahu says, after Hamas launches devastating surprise attack. The Times of Israel [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  56. All-out war: Israel pounds Gaza after militants infiltrate in a large-scale attack. National Public Radio [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  57. Hamas surprise attack out of Gaza stuns Israel and leaves hundreds dead in fighting, retaliation. Associated Press [online]. 2023-10-08 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  58. Qatar mediates opening of Gaza-Israel crossing as protests end. Al-Džazíra [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  59. Civilians and soldiers held hostage in Gaza, says Israel – as it happened. The Guardian [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  60. Israel reopens Gaza crossings, lets Palestinians back to work after two weeks. Reuters [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  61. ŠTĚPÁNEK, Vít. Izrael a Saúdská Arábie hlásí pokroky v jednáních o normalizaci, dohoda má být příští rok. Novinky.cz [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  62. KINGSLEY, Patrick; KERSHNER, Isabel. Israel-Gaza Conflict Air-Raid Sirens in Israel Warn of Continued Strikes on Sunday. The New York Times [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  63. Israel at War With Hamas: Live Updates. The Wall Street Journal [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  64. Israel and Hamas at war after surprise attacks from Gaza Strip [online]. The Guardian [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Analýza následků útoku Palestiny na Izrael 08.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  66. Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023 [online]. Válka on-line [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. [Dále jen: Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023]
  67. Israel at war: Israel embassy reports 100 Israelis kidnapped. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Analýza prvotního útoku Palestiny na Izrael 07.10.2023
  69. Na hudebním festivalu zabil Hamás mnohem víc lidí, než se myslelo [online]. Borgis [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  70. Israel retaliation kills 230 Palestinians after Hamas operation [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. The Associated Press [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. Israeli defence minister orders ‘complete siege’ on Gaza [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. Izrael na hranici zabil dva ozbrojence z Libanonu, Hizballáh zapojení odmítá | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  74. Children found ‘butchered’ in Israeli kibbutz, IDF says, as horror of Hamas’ attacks near border begins to emerge [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. Israel strikes Islamic University in Gaza [online]. Al Arabiya [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. SHARON, Jeremy; KELLER-LYNN, Carrie; SPIRO, Amy. After days of indecision, Netanyahu, Gantz agree to establish emergency war government. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. Israel orders the evacuation of 1.1 million people from northern part of Gaza, the UN says [online]. AP [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. Israeli army confirms bombing of Damascus and Aleppo Intl Airports in two simultaneous attacks [online]. Al Jazeera [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. IDF: Infantry troops, tanks entered Gaza for ‘localized raids’ to clear area of terrorists, locate hostages [online]. The Times of Israel [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. UN Calls Israel Army’s Evacuation Order in Gaza ‘Impossible’ [online]. Bloomberg [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. US sends second aircraft carrier to east Mediterranean to deter Iran, Hezbollah [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Iran warns of ‘preemptive’ action against Israel amid Gaza war [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. US moves warships closer to Israel after Hamas attack. BBC News [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  84. Výbuch nemocnice v Gaze má 500 obětí, Izrael a Palestinci se viní navzájem [online]. České noviny [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  85. Explosion at Al-Ahli Hospital in Gaza: New findings from our investigation [online]. Le Monde [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ROKOS, Milan. Vidíte válečné zločiny jen jedné strany, vyčítá Česku šéf HRW. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-29 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  87. Izrael: Hizballáh chce válku? Ať se nejdřív podívá na fotky Gazy [online]. Borgis a.s. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  88. US Navy destroyer in Red Sea shoots down cruise missiles potentially headed toward Israel: Pentagon [online]. ABC [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. Hamas spokesman among scores detained in occupied West Bank [online]. CNN [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. Israel pummels Gaza with strikes as it expands ground operations [online]. France24 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. Who Are the Palestinian Prisoners to Be Released in the Israel-Hamas Hostage Deal? [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. IRAN UPDATE, NOVEMBER 22, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. Hezbollah says it will abide by Israel-Hamas ceasefire on Lebanon border [online]. The New Arab [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. Netanyahu avoids political rebellion over Hamas hostage deal but ally calls it ‘immoral’ [online]. The Guardian [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. Families beginning to reunite with hostages released from Gaza [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. The first hostages released as fighting is paused [online]. BBC [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. Israel-Hamas War Day 51 [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. Hamás propustil 17 zajatců. Za více Palestinců prodloužíme příměří, vzkazuje [online]. iDnes [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  99. Gaza truce extended by two days, say Qatar and Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Izrael a Hamás se prý dohodly na prodloužení příměří. Domů míří další rukojmí [online]. Česká televize [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. Israel says 12 more hostages released by Hamas have left Gaza [online]. BBC [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. Deset Izraelců a čtyři Thajci, které hnutí Hamás drželo jako rukojmí, jsou na cestě do Izraele [online]. Česká televize [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  103. Příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo do pátečního rána. Osm rukojmí je zpět v Izraeli [online]. Česká televize [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  104. Israel-Hamas talks broke down over the terms of exchanging more prisoners and hostages. [online]. New York Times [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. Israel-Gaza war updates: ‘No negotiations now on truce’, says Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. Jednání o dalším příměří zkrachovala, delegace Mosadu se vrací z Kataru do Izraele [online]. Novinky [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  107. IDF chief: We’ll continue war on Hamas once ceasefire ends [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. IRAN UPDATE, NOVEMBER 25, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. IRAN UPDATE, NOVEMBER 26, 2023 [online]. ISW [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. Hamas attacks Israeli forces in Gaza amid ceasefire extension efforts [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. Five soldiers wounded by mortar near southern community [online]. Times of Israel [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. Israeli air strikes pound Gaza as truce with Hamas ends [online]. Al Jazeera [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. UN Security Council meets on Gaza-Israel, but fails to agree on statement [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. Qatar in talks with Hamas, Israel to swap hostages for prisoners [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. Russia asks UN Security Council to vote Monday on Israel, Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. UN Security Council rejects Russia’s resolution on Gaza that fails to mention Hamas [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. V Gaze je třeba rozvinout diplomacii. USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN [online]. iDnes [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  119. Neopustíme naši zemi, říká palestinský vůdce Abbás [online]. DeníkN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  120. Qatar: We’re working to secure release of all civilian hostages [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. Hezbollah leader meets Hamas and Islamic Jihad top officials [online]. CNN [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. Report: Hamas chiefs were asked to leave Turkey after October 7 attacks. The Times of Israel. 23 October 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  123. Turkey discusses with Hamas the release of civilian hostages -foreign ministry source. Reuters. 16 October 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  124. Turkey's Erdogan discussed Gaza with Hamas leader - Turkish presidency. Reuters. 21 October 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  125. October 26, 2023 Israel-Hamas war news [online]. CNN [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. General Assembly Adopts Resolution Calling for Immediate, Sustained Humanitarian Truce Leading to Cessation of Hostilities between Israel, Hamas [online]. United Nations, 27 October 2023. Dostupné online. GA/12548. (anglicky) 
  127. Černochová vyzvala k vystoupení České republiky z OSN. Novinky.cz [online]. 28. října 2023. Dostupné online. 
  128. Pavel v Izraeli: Nejste tím, kdo zaútočil. Novinky.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  129. Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“. Česká televize [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  130. Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců. Český rozhlas [online]. 18. ledna 2024. Dostupné online. 
  131. Petr Pavel se při návštěvě Izraele na české poměry nejvíc přiblížil nestrannému pohledu na konflikt, hodnotí analytik Tureček. Český rozhlas [online]. 16. ledna 2024. Dostupné online. 
  132. Israeli forces storm Khan Younis in south Gaza, killing scores of Palestinians. Reuters [online]. 5. prosince 2023. Dostupné online. 
  133. These charts show the scale of loss in the Israel-Hamas war. CNN [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  134. The death toll from Gaza, explained. Vox [online]. 1. listopadu 2023. Dostupné online. 
  135. US sanctions Israeli settlers over West Bank violence. www.bbc.com. 2024-02-01. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky) 
  136. Izrael od začátku války uskutečnil přes 31.000 náletů, hlavně na Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  137. Is Israeli bombing of Gaza a violation of international laws? [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. Commission of Inquiry collecting evidence of war crimes committed by all sides in Israel and Occupied Palestinian Territories since 7 October 2023 [online]. OSN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. Pravidla války a válečné zločiny: Izrael je v „neřešitelné situaci“ [online]. Seznam [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  140. IFJ: Ninety-four journalists killed in 2023, says IFJ, 08 December 2023
  141. ČTK. Při výkonu povolání letos zemřelo 94 novinářů, z toho 68 v Gaze. Z Evropy je na tom nejhůř Ukrajina. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-08 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  142. Svědectví zevnitř izraelské armády: Mrtvé civilisty v Gaze máme dopředu vypočítané. Voxpot [online]. 14. prosince 2023. Dostupné online. 
  143. „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  144. a b „Děláme to znovu?“ Pásmo Gazy a poválečná zodpovědnost Západu. Deník Alarm [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  145. Eleven workers with UN refugee agency, five IFRC members killed in Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. Gaza medics say Israel targeting ambulances, health facilities [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. Doctors observe black day against Israeli atrocities in Gaza [online]. Zhe Express Tribune [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-19. (anglicky) 
  148. Netanyahu says Israel is at war after dozens die in Hamas attacks [online]. The Finacial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-07. (anglicky) 
  149. Rukojmí se vzdávali. Izraelští vojáci na ně stříleli, i když nesli bílou vlajku. iDNES.cz [online]. 16. prosince 2023. Dostupné online. 
  150. ERLANGER, Steven. Hostage Deaths Fuel Israelis' Doubts About Netanyahu. The New York Times. 16 December 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  151. UN experts say Israel's strikes on Gaza amount to 'collective punishment' [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. Palestinian media: Strike on Jabalia hit a crowded market, leading to horrible massacre against people of Gaza [online]. Al Manar [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. Israeli Airstrikes Hit Marketplace and Mosques in Gaza, Killing Dozens [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. GAZA: UNRWA SCHOOL SHELTERING DISPLACED FAMILIES IS HIT [online]. OSN [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. A ‘cultural genocide’: Which of Gaza’s heritage sites have been destroyed?. Al Jazeera [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online. 
  156. Křesťané v Gaze roky balancovali mezi Hamásem a izraelskou blokádou. Odchod z válečné zóny nechystají. Česká televize [online]. 7. prosince 2023. Dostupné online. 
  157. Over 50% of Gaza buildings damaged or destroyed in Israel's bombardment. Axios [online]. 14. ledna 2024. Dostupné online. 
  158. Izrael podle expertů OSN vůči obyvatelům Gazy uplatňuje kolektivní trest [online]. České noviny [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  159. Israel tells 1.1mn people to leave northern Gaza [online]. Financial Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-13. (anglicky) 
  160. The Humanitarian Catastrophe in Gaza [online]. New Yorker [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. UN's Guterres Says Hamas Attacks Do Not Justify 'Collective Punishment' Of Palestinians [online]. Barrons [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ABLES, Kelsey. A hunger Gazans have 'never, ever' experienced grows in the territory. The Washington Post. 15 December 2023. Dostupné online. (anglicky) 
  163. UN rights chief condemns Israeli 'siege' of Gaza, militants' taking of hostages [online]. Reuters [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. Israel/Palestine: Devastating Civilian Toll as Parties Flout Legal Obligations [online]. HRW [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. The Secrets Hamas Knew About Israel’s Military [online]. New York Times [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. Hamas actions are war crimes, could constitute genocide – international law experts [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  167. Have war crimes been committed in Israel and Gaza? [online]. Washington Post [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  168. ON-LINE: Izrael může vpád do Gazy kvůli rukojmím odložit [online]. Borgis [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. 
  169. Israel/Palestine: Devastating Civilian Toll as Parties Flout Legal Obligations [online]. HRW [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  170. Deadly Hamas Rampage Constitutes 'International Crime of Genocide,' Hundreds of Legal Experts Say [online]. Haaretz [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  171. Hamas actions are war crimes, could constitute genocide – international law experts [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  172. Hamas vows to kill an Israeli for every strike on Gaza [online]. The West Australian [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. Hamas says will kill hostages if Israeli attacks on Gaza civilians continue [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. The Rules of War and Human Rights in the Israel-Hamas War [online]. Johns Hopkins University [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. EU ready to support UN efforts to open humanitarian corridors to Gaza [online]. Anadolu Ajansi [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. Ataques em território israelense. Ministério das Relações Exteriores [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (portugalsky) 
  177. Petr Fiala. X [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  178. https://twitter.com/jana_cernochova/status/1710578767825915944. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  179. https://twitter.com/Vystrcil_Milos/status/1710565724291240204. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  180. https://twitter.com/AndrejBabis/status/1710565963492401515. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  181. https://twitter.com/market_a/status/1710559075258245551. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  182. Fiala a Nehammer varují před politizací Mezinárodního soudního dvora. Český rozhlas [online]. 11. ledna 2024. Dostupné online. 
  183. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v World reacts to Hamas attack on Israel [online]. Reuters [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  184. a b Obava z rozšíření bojů i odsouzení ,kolektivní viny‘. Hlavy Egypta a Jordánska jednaly o Gaze. Český rozhlas [online]. 19. října 2023. Dostupné online. 
  185. a b c d e f EU condemns Hamas attack on Israel as ‘terrorism in its most despicable form’ [online]. Politico [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  186. Post [online]. X [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. Erdogan legitimizoval Hamás a Izrael označil za okupanta před stovkami tisíc svých podporovatelů. Česká televize [online]. 29. října 2023. Dostupné online. 
  188. Za Izrael! Za Palestinu! V ulicích světových metropolí to při protestech vře. iDNES.cz [online]. 10. října 2023. Dostupné online. 
  189. Na propalestinskou demonstraci v Londýně přišlo sto tisíc lidí. Seznam Zprávy [online]. 21. října 2023. Dostupné online. 
  190. a b Exkluzivní průzkum: Ofenzivu Izraele schvaluje bez výhrad třetina Čechů. Názory mužů a žen se liší. CNN Prima NEWS [online]. 15. listopadu 2023. Dostupné online. 
  191. Pětina lidí si myslí, že Česko podporuje Izrael až příliš, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 8. ledna 2024. Dostupné online. 
  192. Výzvy ke genocidě Palestinců na sociálních sítích nikdo neřeší, říká expert. Seznam Zprávy [online]. 13. října 2023. Dostupné online. 
  193. Starosta Novotný půjde kvůli výzvám k zabíjení Palestinců před soud. Seznam Zprávy [online]. 6. února 2024. Dostupné online. 
  194. ČECHOVÁ, Pavla. Slitování s Palestinci? Není třeba, myslí si část lidí v české debatě. SeznamMédium [online]. 20. října 2023. Dostupné online. 
  195. Proizraelskou politiku vlády kritizuje 80 osobností, včetně katolických kněží. iDNES.cz [online]. 6. února 2024. Dostupné online. 
  196. „Vláda bezvýhradně podporuje Izrael. Chceme změnu.“ Petici podepsal Topol, Placák nebo Halík. Echo24 [online]. 7. února 2024. Dostupné online. 
  197. CNN staff say network’s pro-Israel slant amounts to ‘journalistic malpractice’. The Guardian [online]. 4. února 2024. Dostupné online. 
  198. U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  199. What is Gaza’s Ministry of Health and how does it calculate the war’s death toll?. AP News [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  200. Coverage of Gaza War in the New York Times and Other Major Newspapers Heavily Favored Israel, Analysis Shows. The Intercept [online]. 9. ledna 2024. Dostupné online. 
  201. Za rozhovor vyhazov. „Řekli mi, že byl propalestinský“. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  202. V Londýně protestovalo 300 tisíc lidí na podporu Palestiny, požadovali příměří v Gaze. Aktuálně.cz [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  203. Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street. Seznam Zprávy [online]. 16. listopadu 2023. Dostupné online. 
  204. Královský plat za selhání na Harvardu. Bývalá rektorka dostane 900 tisíc dolarů. iDNES.cz [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  205. ČTK. Izraelské ministerstvo řeší vysídlení Palestinců z Gazy do Egypta. Premiér to označuje za úvahu. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-10-30 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  206. ČTK. Netanjahu už má plán, co s Gazou. Izrael by povolil civilní vládu, ale pod svou vojenskou kontrolou. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-23 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]