Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Zkratka:
WP:AWW
WP:VSVS
WP:WEASEL
Vyhněte se vyhýbavým slovům
Vzhled a styl Wikipedie

Vyhýbavá slova, též kličky, jsou slova nebo fráze, kterými se do článků propašovávají předsudky a zaujatost pomocí zdánlivě podepřených tvrzení, které jsou připisovány anonymním zdrojům. Vyhýbavá slova dávají punc autoritativního tvrzení, aniž by se čtenáři dala možnost rozhodnout, zda jsou ze spolehlivého zdroje. Pokud tvrzení neobstojí samo o sobě bez vyhýbavých slov, nedodržuje nezaujatý úhel pohledu; je třeba buďto najít ke tvrzení jeho zdroj, anebo jej odstranit.

Například „Praha je nejkrásnější město na světě“ je zaujaté tvrzení. Aplikací vyhýbavých slov získáme iluzi nezaujatého úhlu pohledu: „Někteří lidé říkají, že Praha je nejkrásnější město na světě.“

Přestože je to vylepšení, neboť tento názor není předkládán jako fakt, zůstává neinformativní. Kdo to říká? Vy? Já? Kdy to bylo řečeno? Kolik lidí si to myslí? Jaký druh lidí si to myslí? Kde jsou? Jsou v nějakém smyslu zaujatí? Má toto tvrzení nějaký význam?

Vyhýbavá slova ve skutečnosti neposkytují nezaujatý úhel pohledu; pouze rozšiřují pověsti nebo dávají osobním názorům vágní, nepřímou formu. Je mnohem lepší dát názoru jméno a tvář než ho připsat anonymnímu zdroji.

Některá vyhýbavá slova maskují tvrzení sice pravdivá a nestranná, ale ne dost konkrétní a doložená. Nelze-li doklady ihned doplnit, je třeba zvažovat, zda informační hodnota tvrzení je vyšší než možná zaujatost. V některých případech mohou být zdánlivě vyhýbavá tvrzení přesnější a nestrannější než pouhé citace (viz výjimky).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou některá vyhýbavá slova často užívaná v článcích ve Wikipedii (i když by neměla být):

Neadresné odvolávání se na autoritu[editovat | editovat zdroj]

  • „Věda říká …“ nebo „Medicína věří …“ a podobné antropomorfismy
  • „Výzkumy ukázaly…“
  • „Kritikové/experti říkají, že…“
  • „Experti doporučují…“
  • „Čtyři z pěti lékařů/stomatologů souhlasí…“
  • „Seriózní učenci/vědci/výzkumníci…“
  • „Hlavní proud učenců/vědců/výzkumníků…“
  • „Vědecká společnost/Hlavní proud vědecké společnosti…“
  • „Někteří historikové argumentují…“

Obecné mínění[editovat | editovat zdroj]

  • „...je široce uznáván za…“
  • „...je obecně pokládán za…“
  • „Věří se, že…“

Odhady zastoupení názorů[editovat | editovat zdroj]

  • „Mnozí lidé říkají…“
  • „Považovaný mnoha…“
  • „Na rozdíl od mnoha…“
  • „V protikladu k většině…“

Výskyt mínění[editovat | editovat zdroj]

Tento typ vyhýbavých formulací je rozhodně lepším řešením než předchozí typy, ale vždy je lepší nahradit neurčitý subjekt konkrétními jmény, citacemi a odkazy.

  • „Někteří lidé říkají (tvrdí, věří)…“
  • „Jiní to cítí jako…“
  • „Objevila se obvinění…“
  • „Říká se/Je navrhováno/Je podotýkáno/Tvrdí se, že…“
  • „Má se za to, že…“
  • „Rozhodlo se…“

Naznačení vlastního názoru[editovat | editovat zdroj]

  • „Zřejmě…“
  • „Údajně…“
  • „Pravděpodobně…“
  • „Možná, že…“
  • „Mohl by být…“
  • „Je třeba podotknout…“
  • „Je možné namítnout, že…“
  • „Ať už správně (oprávněně, vhodně, …) či nikoliv, …“
  • „…je pouze jednou stránkou příběhu“

Další problémy[editovat | editovat zdroj]

Nejpodstatnějším problémem vyhýbavých slov je jejich možný střet s principem nezaujatého úhlu pohledu. Jsou zde ale i další problémy.

  • Rozvláčnost. Vyhýbavá slova působí jako vycpávka; činí věty delší a s menší hustotou informací.
  • Trpný rod. Trpný rod dovoluje popsat činy bez činitele, což je méně informativní – srovnejte „stala se chyba“ a „udělal jsem chybu“.
  • Složitá skladba vět. Vyhýbavá slova často vyžadují vnořené větné členy, jimiž se implantují do jádra věty. "Čtverec má čtyři strany" je jednoduchá věta; "Obecně se má za to, že čtverec má čtyři strany" obsahuje naproti tomu navíc vedlejší větu, která zbytečně zesložiťuje čtení.
  • Někteří/mnoho/většina/všichni/pár. Užívání vyhýbavých slov jako Někteří lidé myslí… vede k argumentům typu kolik lidí si zrovna danou věc myslí. Jsou to někteří lidé nebo většina lidí? Jak mnoho je mnoho lidí? Argumentům ad populum je třeba se vyhýbat, neboť je to často vnímáno jako známka zajišťování si podpory pozice.
  • Opakování. Pokud je v článku příliš často používáno spojení „X je široce považován za…“, začne působit neohrabaně.

Vylepšování vyhýbavých formulací[editovat | editovat zdroj]

Na začátek článku nebo sekce je možno přidat šablonu {{Vyhýbavá slova}}, která přitáhne pozornost k textu, který obsahuje vyhýbavá slova.

Klíčem k odstranění vyhýbavých slov z článků je

  • pojmenovat zdroj pro daný názor, nebo
  • nahradit zaujatá tvrzení konkrétními fakty.

Příklad: kritika[editovat | editovat zdroj]

Například toto je vyhýbavé tvrzení: „Někteří lidé mají za to, že George W. Bush je možná částečně negramotný.“

Následující je právě tak vyhýbavé: „Prezidentovi kritikové mají za to, že George W. Bush je možná částečně negramotný.“

Pokud přidáme zdroj (nositele) názoru, čtenář může sám rozhodnout, zda může jeho spolehlivosti věřit:

Michael Moore ve své knize Stupid White Men napsal otevřený dopis Georgi Bushovi, v němž se jej ptá: ‚Georgi, jsi schopen číst a psát na úrovni dospělého člověka?‘“

Příklad: pyšné prohlášení[editovat | editovat zdroj]

S pyšnými prohlášeními je zvláště obtížné se vypořádat bez vyhýbavých slov. Například: „Yankees jsou nejlepším týmem v historii baseballu.“

Láká to k přeformulování do vyhýbavé věty: „Někteří lidé si myslí, že Yankees jsou nejlepším týmem v historii baseballu.“

Ale jak lze blíže vymezit tento názor bez jeho nositele? Existují milióny fanoušků Yankees a stovky znalců baseballu, kteří by nejspíš vypíchli právě Yankees jako nejlepší tým v historii. Trik spočívá především v eliminaci pyšného prohlášení.

„Newyorští Yankees vyhráli 26 titulů World Series – téměř třikrát víc než jakýkoliv jiný tým.“

Pokud se omezíme na konkrétní a faktické informace, můžeme se zcela vyhnout potřebě blíže specifikovat nějaké názory.

Výjimky[editovat | editovat zdroj]

Jako u každého hrubého pravidla, je nutno i toto doporučení vyvažovat s dalšími potřebami textu, zvláště s potřebou stručnosti a srozumitelnosti. Jisté specifické výjimky je třeba zvláště vyjmenovat:

  • Pokud je tématem sama víra nebo názor. Například „Ve středověku věřila většina lidí, že Slunce se točí kolem Země.“ (Pozn.: to není moc dobrý příklad, to by doložit potřebovalo)
  • Pokud jsou nositelé názoru příliš rozptýlení nebo početní, než aby je bylo možno lépe kvalifikovat, a nejde přitom o úzce odborný názor. „Řada lidí má jako domácí mazlíčky nejraději psy; jiní dávají přednost kočkám.“
  • Pokud se zdůrazňuje menšinovost jiného názoru. „Přestože je Brahmsovo dílo částí klasického hudebního kánonu, Benjamin Britten zpochybnil jeho hodnotu.“ Důležitost Brahmse je prakticky, i když ne zcela, neoddiskutovatelným faktem; není nezbytně nutné zdrojovat většinový názor, když slouží jen jako ilustrace minoritnosti jiného názoru.
  • Pokud citovaný a doložený názor či tvrzení ze své povahy oponují názoru jinému, opačnému, který přímým způsobem doložit nelze.

Související články[editovat | editovat zdroj]