Masarykova univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Masarykova univerzita
Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně v Brně
(1960–1990)
Masarykova universita (1919–1960)
latinsky Universitas Masarykiana
Logo Masarykovy univerzity
Logo Masarykovy univerzity
Zkratka MU; někdy též Muni či MUNI[pozn. 1]
Rok založení 1919
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor (seznam) doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Kvestor (seznam) Ing. Martin Veselý
Kancléř Mgr. Iva Zlatušková
Prorektor pro akademické záležitosti prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
Prorektor pro výzkum prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Prorektor pro vnější vztahy doc. JUDr. Ivan Malý, CSc.
Prorektor pro záležitosti studentů prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc.
Prorektor pro studium a informační technologie Mgr. Michal Bulant, Ph.D.
Prorektor pro rozvoj doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Předseda akademického senátu doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2014[1])
Počet bakalářských studentů 18 718
Počet navazujících studentů 9 097
Počet doktorandů 3 367
Počet ostatních studentů 6 984
Počet akademických pracovníků 2 163
Další informace
Počet fakult (seznam) 9
Sídlo Brno
Zeměpisné souřadnice
Kampus Univerzitní kampus Bohunice
Webové stránky
Socha T. G. Masaryka před budovou na Komenského náměstí (bývalá Lékařská fakulta)

Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana, v letech 1960–1990 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně. Založena byla v roce 1919 jako druhá česká univerzita[2][pozn. 2] a počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice.[3] Má devět fakult a provozuje mimo jiné své Mendelovo muzeum, univerzitní kino Scala, univerzitní centrumTelči[4]polární stanici na Antarktidě. Masarykova univerzita se dlouhodobě umísťuje v žebříčku nejlepších světových univerzit QS TopUniversities.[5] Od roku 2011 je jejím rektorem Mikuláš Bek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.[6]

Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i Olomouc, ale přednost byla jednoznačně dána většímu a významnějšímu hlavnímu zemskému městu – Brnu.[7] Zřízena byla jako druhá česká universita zákonem ze dne 28. ledna 1919 č. 50 Sb. z. a n.[2] a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckoufilozofickou). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.

Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i lidské (například z přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po únoru 1948. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v roce 1950 byla zrušena úplně. V letech 1960–1990 nesla univerzita z politických důvodů jméno Universita Jana Evangelisty Purkyně.[8] Roku 1946 byla zřízena pedagogická fakulta, která však mezi lety 1953 a 1964 stála mimo svazek univerzity.

Obnovení svobodných poměrů po listopadu 1989 umožnilo univerzitě další rozvoj i návrat k původnímu názvu „Masarykova univerzita“.[9] Byly založeny čtyři nové fakulty (ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií, sportovních studií) a byl vystavěn univerzitní kampus. V letech 1998–2005 byla univerzita podle přílohy zákona o vysokých školách z 1998 vedena jako Masarykova univerzita v Brně.[10] V roce 2006 se sídelní město, mylně uváděné v názvu, opět vypustilo.[11][12][13] Až do září 2016 tak Masarykova univerzita byla podle této přílohy zákona ze všech veřejných a státních vysokých škol jedinou, která u svého názvu neuváděla své sídlo.[14]

Univerzita od 1. března 1999[15] používá pro administrativu studia svůj vlastní informační systém. Za jeho vývoj a inovace obdržela v roce 2005 evropskou cenu EUNIS Elite Award. Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v rámci Compostela Group of UniversitiesUtrecht Network.

Od roku 2005 vydává univerzita vlastní zpravodajský měsíčník Muni, jenž se v roce 2012 stal Firemním médiem roku v kategorii tiskovina veřejnéstátní správy v soutěži pořádané Komorou PR.[16] Podpisem memoranda o spolupráci se spolkem Wikimedia Česká republika se Masarykova univerzita od roku 2015 zavázala k účasti na rozvoji internetové encyklopedie Wikipedie.[17] Pravidelně se každý rok v hale Rondo koná hokejový souboj s výběrem Vysokého učení technického, Masarykova univerzita celou sérii vede.[18]

Fakulty[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam fakult Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita se v současnosti skládá z 9 fakult. Čtyři z nich byly založeny již při vzniku univerzity v roce 1919, jsou to Právnická fakulta (zkratkou PrF), Lékařská fakulta (LF), Přírodovědecká fakulta (PřF) a Filozofická fakulta (FF). Po druhé světové válce vznikla roku 1946 Pedagogická fakulta (PdF), jejíž založení bylo plánováno již při vzniku univerzity, ale zůstalo tehdy jen ve stádiu úvah. Po sametové revoluci došlo v reakci na změněné politicko-hospodářské poměry k založení Ekonomicko-správní fakulty (ESF, 1990). V roce 1994 se z Přírodovědecké fakulty vydělila Fakulta informatiky (FI), v roce 1998 oddělením od Filozofické fakulty vznikla Fakulta sociálních studií (FSS) a roku 2002 byla založena dosud nejmladší Fakulta sportovních studií (FSpS).

Právnická fakulta v důsledku politických změn krátce po nástupu komunismu roku 1950 zanikla a obnovena byla až v roce 1969. Pedagogická fakulta byla roku 1953 vyčleněna jako samostatná Vyšší pedagogická škola v Brně a posléze od roku 1959 fungovala jako tzv. Pedagogický institut v Brně, než se v roce 1964 vrátila do svazku univerzity.

V krátkém období let 19521960 existovala na Masarykově univerzitě ještě Farmaceutická fakulta (zkratka FaF), která navázala na studium farmacie realizované po druhé světové válce na Přírodovědecké fakultě. Když byla vládním nařízením zrušena, studium bylo převedeno do Bratislavy a Brno se obnovení vlastní farmaceutické fakulty dočkalo až v roce 1991, tehdy už však jako součásti samostatné Vysoké školy veterinární (dnes nesoucí název Veterinární a farmaceutická univerzita Brno).

Fakulty Masarykovy univerzity
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Fakulta informatiky Masarykovy univerzity Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Právnická fakulta Masarykovy univerzity.

Lékařská fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.

Přírodovědecká fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.

Filozofická fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.

Pedagogická fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

Ekonomicko-správní fakulta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity.

Fakulta informatiky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta informatiky Masarykovy univerzity.

Fakulta sociálních studií[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Fakulta sportovních studií[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity.

Další pracoviště[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní budovy[editovat | editovat zdroj]

Masarykova univerzita využívá množství budov v různých částech města Brna. Rektorát sídlí v Kounicově paláci na Žerotínově náměstí. Již od založení univerzity se uvažovalo o stavbě univerzitní čtvrti, původně na Kraví hoře a na souvisejících pozemcích mezi ŽabovřeskamiVeveřím, projekt však od počátku provázely značné průtahy a nakonec se z něj na zamýšleném Akademickém náměstí podařilo realizovat jen budovu právnické fakulty.[19]

Kampus Bohunice[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní kampus byl nakonec v Brně-Bohunicích otevřen až v roce 2010, ačkoliv první rozhodnutí o jeho výstavbě bylo vydáno již v roce 1945. Jde o moderní vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum zabírající plochu 42 hektarů, které slouží pěti tisícům studentů a tisíci pracovníků lékařské fakulty, přírodovědecké fakultyfakulty sportovních studií.

Počítačové studovny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita vytváří prostřednictvím Ústavu výpočetní techniky síť studijních a počítačových studoven ve většině budov svých fakult nebo knihoven. Jedná se vždy o prostor s desítkami počítačů, ke kterým se uživatelé přihlašují vlastním účtem (vázaným typicky k osobnímu číslu učo), a s přístupem k tiskovým službám. Po zavedení centralizovaného způsobu správy a jednotné instalace softwaru došlo k výrazné úspoře nákladů a omezení obtíží při provozu studoven.

Největší počítačovou studovnou s nepřetržitým provozem je celouniverzitní počítačová studovna (CPS) s centrálním umístěním na Komenského náměstí a kapacitou 145 počítačů, vybudovaná v roce 2000.[20]

Rektor[editovat | editovat zdroj]

Úřadující rektor Mikuláš Bek
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam rektorů Masarykovy univerzity.

Ve vedení Masarykovy univerzity se za dobu její existence vystřídalo již 32 rektorů. Prvním rektorem byl profesor ekonomie Karel Engliš, který ke zřízení brněnské univerzity osobně přispěl. Funkční období rektora bylo zpočátku jednoleté, odpovídalo akademickému roku a v úřadě se po roce střídali předchozí děkani tehdejších čtyř univerzitních fakult (v pořadí lékařské, přírodovědecké, filozofické a právnické). Byly mezi nimi významné osobnosti jako např. právníci František Weyr a Jaroslav Kallab nebo fyziolog a zakladatel několika dalších brněnských vysokých škol Edward Babák. Do druhého funkčního období byl poprvé v roce 1939 zvolen stávající rektor, profesor české literatury Arne Novák, když jeho protikandidát z právnické fakulty Rudolf Dominik nezískal pro svou fašistickou orientaci dostatečnou podporu a v akademickém roce 1939–1940 nakonec zastával pouze funkci děkana.[21] Od uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 a smrti nemocného Arna Nováka 26. listopadu 1939 stál do roku 1942 v čele univerzity úřadující prorektor a Novákův předchůdce v rektorské funkci, profesor botaniky Josef Podpěra.

Krátce po osvobození byl 18. května 1945 do rektorské funkce instalován profesor patologické anatomie a dvojnásobný meziválečný děkan lékařské fakulty Václav Neumann, jenž v ní byl následně ještě dvakrát volbou potvrzen. Po ročním mandátu profesora geometrie a bývalého dvojnásobného děkana přírodovědecké fakulty Ladislava Seiferta nastoupil do funkce rektora Masarykovy univerzity první děkan po válce vzniklé pedagogické fakulty a profesor českého jazyka František Trávníček, který v ní setrval dlouhých 11 let a po celou tuto dobu vykonával i funkci poslance Národního shromáždění ČSR za Komunistickou stranu Československa. V roce 1959 Trávníčka jako rektor vystřídal bývalý děkan přírodovědecké fakulty a profesor mikrobiologie Theodor Martinec, který funkci zastával rovněž 11 let, než z ní byl na počátku normalizace roku 1970 pro své politické postoje v době pražského jara odvolán. Uskutečňování normalizace na univerzitě po něm v letech 1970–1973 řídil jako rektor profesor Jaromír Vašků, jenž byl současně (s výjimkou zakladatele Engliše) prvním rektorem, který před výkonem svého úřadu nebyl děkanem některé z fakult (působil pouze v letech 19591962 ve vedení lékařské fakulty jako proděkan). S obdobím postupného zmírňování normalizačních tlaků je spjat mandát Vojtěcha Kubáčka, třetího nejdéle sloužícího rektora Masarykovy univerzity (1973–1983). Posledním komunistickým rektorem byl profesor československých dějin Bedřich Čeřesňák.

Za sametové revoluce byl v prosinci 1989 akademickou obcí (nikoliv již politickými úředníky) novým rektorem zvolen někdejší děkan filozofické fakulty (z počátku šedesátých let) a pozdější disident, profesor českého jazyka Milan Jelínek. Jako jeden ze čtyř prvních demokraticky zvolených rektorů byl do funkce jmenován prezidentem Václavem Havlem v lednu 1990 a setrval v ní do srpna 1992, kdy coby devětašedesátiletý rezignoval. Nahradil ho profesor fyziky Eduard Schmidt, který byl rektorem v letech 1992–1998. Po něm se na dvě tříletá funkční období (1998–2004) rektorem stal někdejší Jelínkův proděkan a profesor informatiky Jiří Zlatuška, který do té doby zastával funkci děkana fakulty informatiky, již v roce 1994 založil. V letech 2004–2011 byl rektorem profesor politologie Petr Fiala, pozdější ministr školství. Od roku 2011 je již po druhé volební období rektorem Masarykovy univerzity docent muzikologie Mikuláš Bek. Jeho mandát vyprší 31. srpna 2019.

Rektoři Masarykovy univerzity
Mikuláš Bek Petr Fiala (politik) Jiří Zlatuška Eduard Schmidt (fyzik) Milan Jelínek Bedřich Čerešňák Vojtěch Kubáček Jaromír Vašků Theodor Martinec František Trávníček Ladislav Seifert Václav Neumann (lékař) Josef Podpěra Arne Novák Josef Podpěra František Berka (lékař) Dobroslav Krejčí Jan Krejčí (jazykovědec) Jan Zavřel Rudolf Vanýsek Bohumil Baxa Stanislav Souček Bohuslav Hostinský Otomar Völker Jaroslav Kallab Bohumil Navrátil Vojtěch Rosický Edward Babák František Weyr Václav Vondrák Bohumil Kužma Pavel Ludvík Kučera Karel Engliš

Čestné doktoráty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam držitelů čestných doktorátů Masarykovy univerzity.

Za dobu své existence až do roku 2014 udělila Masarykova univerzita čestný doktorát (doctor honoris causa) 120 osobám. Prvním nositelem čestného doktorátu byl skladatel Leoš Janáček, čestný doktorát Masarykovy univerzity obdrželi také syn T. G. Masaryka Jan Masaryk, Masarykův spolupracovník a nástupce v prezidentské funkci Edvard Beneš, Václav Havel nebo Josef Škvorecký.[22]

Insignie univerzity[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zkratka „Muni“ či „MUNI“ se používá především v méně formálních kontextech a na rozdíl od „MU“ se nevyskytuje ve statutu univerzity.
  2. Před rokem 1919 existovala jen pražská Univerzita Karlova, která byla roku 1882 rozdělena na českou a německou univerzitu; z původní olomoucké univerzity, zrušené jako celek roku 1860, zbyla jen samostatná teologická fakulta; ostatní vysoké školy působící v českých zemích nebyly univerzitami. Proto se Masarykova univerzita v okamžiku svého založení stala druhou českou univerzitou. Podrobněji se tímto tématem zabývá sekce Historie tohoto článku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva o činnosti 2014 [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2016-04-18]. S. 111, 129. Dostupné online.  
  2. a b Zákon ze dne 28. ledna 1919, č. 50/1919 Sb. z. a nař., kterým se zřizuje druhá česká universita [online]. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné online.  
  3. Kdo jsme? [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2010-05-20]. Dostupné online.  
  4. Univerzitní centrum Telč [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  5. QS World University Rankings 2013 (Česká republika) [online]. QS Quacquarelli Symonds Ltd., [cit. 2014-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. STRNADOVÁ, Tereza. Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla. iDNES.cz [online]. 2009-01-28 [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  7. Tisk 375 – Zpráva školského výboru Národního shromáždění československého o návrhu posl. Al. Jiráska, Dra Engliše a soudr. na zřízení university s českou vyučovací řečí v Brně [online]. Praha: Poslanecká sněmovna České republiky, 1919-01-09, [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  8. § 10 vládního nařízení č. 120/1960 Sb., o změnách v organizaci vysokých škol, stanovil, že „Název university v Brně zní Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“. Dostupné online
  9. Zákon č. 48/1990 Sb., o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Dostupné online
  10. Masarykova univerzita se vrací ke svému původnímu názvu. online.muni.cz [online]. 2006-01-05 [cit. 2014-07-11]. Dostupné online. ISSN 1801-0814.  
  11. Čl. I. bod 62 zákona č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dostupné online
  12. FRÁNEK, Tomáš. Masarykova univerzita nemá v názvu Brno. Aktualne.cz [online]. 2006-01-05 [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  13. HORÁK, Ondřej. Změnil se název naší univerzity?. veda.muni.cz [online]. 2006-02-22 [cit. 2014-07-11]. Dostupné online. ISSN 1805-9759.  
  14. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách – text se zapracovanými novelami [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.  
  15. APPLICATION FOR THE EUNIS ELITE AWARD 2005 [online]. Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2005-05-20, [cit. 2015-12-14]. Dostupné online.  
  16. Firemní médium roku 2012 – vyhlášení výsledků [online]. Komora Public Relations, 2013-10-03, [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.  
  17. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2015 [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2016-08-25]. S. 57. Dostupné online.  
  18. Hokejový souboj univerzit [online]. Masarykova univerzita / Vysoké učení technické v Brně, [cit. 2015-11-10]. Dostupné online.  
  19. KUDĚLKOVÁ, Lenka. Nerealizovaná výstavba univerzitního městečka [online]. Brno: Hvězdárna a planetárium Brno, [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  
  20. Počítačové studovny [online]. Masarykova univerzita, [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.  
  21. Menš, Kal. prof. JUDr. Rudolf Dominik [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-13, [cit. 2014-07-10]. Dostupné online.  
  22. Čestné doktoráty udělené MU [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2014-07-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]