Národní knihovna České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní knihovna České republiky
Clementinum library.jpg
Barokní sál Národní knihovny v Klementinu
Země Česko
Založena 1777
Knihovní fond
Velikost fondu 7 014 168 (rok 2014)[1]
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé 29 638 (rok 2014)[1]
Další informace
Ředitel Petr Kroupa
Webové stránky www.nkp.cz

Národní knihovna České republiky je centrální knihovna České republiky, vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven. Její knižní fond je univerzální, uchovává i speciální sbírky a konzervační fond. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Samostatnou součástí je Slovanská knihovna. Národní knihovna ČR současně slouží jako univerzitní knihovna Karlovy univerzity.

Je největší a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, její sbírky mají celoevropský význam. Celkem uchovává a zpřístupňuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem 70 000 titulů.

V současnosti sídlí knihovna v historické jezuitské koleji Klementinu v Praze na Starém Městě, plánovala se výstavba nové budovy na Letné.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří Klementina, současného sídla Národní knihovny
Refektář jezuitské koleje v Klementinu. Dnes slouží jako Všeobecná studovna

Knihovny pražské univerzity[editovat | editovat zdroj]

Knihovny jednotlivých kolejí pražské univerzity se utvářely od 14. století zprvu na základě darů významných osobností. Důležité bylo též včlenění dominikánského Studia generale i s knihovnou do struktury vysokého učení. Po sloučení jezuitského učení s Karlovou univerzitou byly knihovní fondy jednotlivých kolejí přeneseny do budovy Klementina, které bylo zároveň sídlem nejvýznamnější české tiskárny 17. a 18. století.

Veřejná knihovna[editovat | editovat zdroj]

Razítko c. k. veřejné a univerzitní knihovny

Po zrušení jezuitského řádu byla zásluhou hraběte Františka Josefa Kinského univerzitní knihovna dekretem Marie Terezie z 6. února 1777 prohlášena Veřejnou c. k. univerzitní knihovnou. Zároveň došlo ke sloučení Klementinské knihovny (původní jezuitská knihovna teologické a filosofické fakulty) s již od roku 1726 veřejnou Novou karolinskou knihovnou (knihovna právnické a lékařské fakulty) a třemi knihovnami hrabat Kinských (Malou, Velkou a Vojenskou).

Jeden z prvních ředitelů knihovny byl Karel Rafael Ungar, který založil roku 1781 v rámci univerzitní knihovny tzv. Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), tj. sbírku jazykově české a slovenské literatury. Pro knihovnu vymohl roku 1782 povinný výtisk zprvu od pražských tiskařů, od roku 1807 z celého území Čech. Fondy byly dále rozšiřovány díky darům a nákupům soukromých sbírek, významné byly také výměny duplicitních svazků s jinými knihovnami. Ungar také stanovil základní koncepci rozčlenění knihovních fondů a tím i fungování celé instituce. Pod jeho vedením bylo započato s vytvářením lístkového katalogu. Od roku 1887 vystupovala knihovna pod názvem c. k. Veřejná a univerzitní knihovna. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou univerzitu zůstala knihovna pro obě nové školy společnou.

Po vzniku Československé republiky se stal součástí knihovny Československý ústav bibliografický (1919), roku 1924 byla založena Slovanská knihovna.

Národní a univerzitní knihovna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 byla knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, současně byl vydán zákon o povinném výtisku. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 krátce působila pod názvem Zemská a univerzitní knihovna.

Státní knihovna ČSR[editovat | editovat zdroj]

Státní knihovna vznikla sloučením několika velkých pražských knihoven v roce 1958. Název si instituce uchovala až do roku 1990

Národní knihovna České republiky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 byl obnoven původní název knihovny. Knihovna vybudovala centrální depozitář v Hostivaři, její skladovací prostory však jsou stále nedostatečné, proto se plánovalo zahájení stavby nové budovy na Letné , kterýžto plán byl ale zrušen. Byl také zpřístupněn elektronický knihovní katalog dostupný dnes i externě v síti internet.

Ředitelé a správci knihovny[editovat | editovat zdroj]

  • 1777 - 1778 František Josef hrabě Kinský (1739 - 1805)
  • 1778 - 1789 František Xaver hrabě Věžník (1732 - 1789)
  • 1789 - 1807 Karel Rafael Ungar (1744 - 1807) - 1780-1789 vykonával funkci správce
  • VII/1807 - XI/1807 Josef Bernard Müller (zemřel 1815), pověřený správou knihovny
  • 1807 - 1809 František Faustin Procházka (1749 - 1809)
  • 1809 - 1810 Josef Bernard Müller (zemřel 1815), pověřený správou knihovny
  • 1810 - 1825 František Posselt (1753 - 1825)
  • 1825 - 1828 Karel Fischer (1755/1757 - 1844), pověřený správou knihovny
  • 1828 - 1847 Antonín Spirk (1787 - 1847)
  • 1848 - 1860 Pavel Josef Šafařík (1795 - 1861) - 1847 - 1848 pověřený správou knihovny
  • 1860 - 1869 Ignác Jan Hanuš (1812 - 1869)
  • 1869 - 1870 Johann Friedrich Dambeck (?), pověřený správou knihovny
  • 1870 - 1895 Antonín Zeidler (?)
  • 1896 - 1897 Václav Schulz (?)
  • 1897 - 1919 Richard Kukula (1857 - 1927)
  • 1920 - 1930 Jaromír Borecký (1869 - 1951) - I/1919 - I/1920 jako prozatímní správce
  • 1930 - 1938 Jan Emler (1877 - 1951)
  • 1939 - 1945 Jindřich Hrozný (1885 - 1952)
  • 1945 - 1948 Josef Bečka (1894 - 1955) - 1945 - 1947 jako prozatímní ředitel
  • 1948 - 1949 Vilém Závada (1905 - 1982), prozatímní správce s titulem přednosta
  • 1949 Miroslav Kaftan (1904 - ?), pověřený správou knihovny
  • 1949 - 1954 Václav Čejchan (1904 - 1973), do podzimu 1949 pověřený správou knihovny
  • 1954 - 1958 Jan Petrmichl (1921 - 1964)
  • 1958 - 1959 Vilém Závada (1905 - 1982)
  • II/1959 - V/1959 Josef Bleha (1920 - 2012), pověřený správou knihovny
  • 1959 - 1961 Josef Hušek (1912 - 1981)
  • XI 1961 - III/1962 Josef Bleha (1920 - 2012), pověřený správou knihovny
  • 1962 - 1970 Josef Vinárek (1920 - 2008)
  • 1970 - 1988 Karel Kozelek (1920 - 1994)
  • 1988 - 1989 Jaroslav Beránek (*1931)
  • XII/1989 - III/1990 Adolf Knoll (*1954), pověřený řízením knihovny
  • 1990 - 2004 Vojtěch Balík (*1947)
  • 2004 - 2008 Vlastimil Ježek (*1962)
  • 2008 - 2010 Pavel Hazuka (*1950)
  • 2011 - 2015 Tomáš Böhm (*1961)
  • III/2015 - IV/2015 Miroslav Rovenský (*1964), pověřený řízením knihovny
  • 2015 - Petr Kroupa, pověřený řízením knihovny

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Digitalizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 udělilo UNESCO za digitalizaci knih a dokumentů Národní knihovně cenu Jikji v rámci programu „Paměť světa“, anglicky Memory of the World.

Program Evropské unie:

Česká iniciativa:


Národní digitální knihovna:

Ve spolupráci NK a Moravské zemské knihovny probíhá projekt, jehož cílem je zdigitalizovat podstatnou část českého knižního bohatství, zabezpečit ji pomocí dlouhodobě chráněného úložiště a zpřístupnit veřejnosti.

Nové prostory[editovat | editovat zdroj]

Letná[editovat | editovat zdroj]

16. května 2006 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na návrh Národní knihovny na Letenské pláni. 3. března 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Porota jako vítěze jednoznačně vybrala návrh Jana Kaplického z architektonického studia Future Systems. Národní knihovna měla být podle tohoto návrhu původně dostavěna v roce 2012. Kvůli sporům o regulérnost arichitektonické soutěže, pozemky pod zamýšlenou stavbou a financování knihovny však nastaly průtahy v realizaci. V červenci 2008 ministr kultury ČR Václav Jehlička konstatoval, že knihovna postavena nebude.[2]

Nová knihovna měla nabídnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat se do ní měly svazky Národní knihovny vytištěné po roce 1801.

Související informace naleznete také v článku Národní knihovna na Letné.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOBOLKA, Zdeněk. Národní a universitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj I. Počátky knihovny až do roku 1777. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1959. 169 s.  
  • Bibliografický katalog Československé republiky: literární tvorba z roku 1944 vyjma noviny a časopisy. Praha : Národní a universitní knihovna, 1945. 685 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b [1]
  2. Nová budova Národní knihovny na Letné stát nebude

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]