Knihovna (instituce)

Interiér Městské knihovny v Praze

Detail studovny ve školní knihovně, Gymnázium Dr. Karla Polesného

Knihovna (řidčeji též bibliotéka nebo moderně jako mediatéka) je instituce sloužící primárně ke zpřístupnění knihovních jednotek (tj. jakýchkoli samostatně evidovaných jednotek, nejen knih) veřejnosti.

Historie

Počátky knihoven lze vysledovat už ve starověku. Za první knihovny lze považovat archívy, úložiště tehdejších písemností. Nejstarší nálezy jsou z oblastí chrámů ve starém Sumeru, kde byly uloženy hliněné destičky s klínovým písmem. Mezi nejznámější starověké knihovny patří knihovna Alexandrijská. Ve středověku knihovnickou funkci převzaly křesťanské kláštery. První taková klášterní knihovna na území českých zemí vznikla v břevnovském klášteře na konci 10. století.^[zdroj?] V období vrcholného středověku vznikají v klášterech skriptoria, písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy je založena též první světská knihovna v českých zemích. Knihy zejména ve středověku byly v knihovnách řazeny pomocí pultovního systému.

Po vynálezu knihtisku dochází v 16. století k vytváření velkého množství knihoven patřících různým šlechtickým a měšťanským rodinám. Na konci 18. století nastává období rušení významného množství klášterů a jejich knihoven, místo toho vznikají knihovny veřejné.

Knihovny v současnosti

Moderní knihovny přitom svému návštěvníkovi (čtenáři) neposkytují pouze služby spojené s knihami či periodiky (novinami a časopisy neboli seriály), ale nabízejí také další datové nosiče (MC kazety, CD disky, nejnověji i čtečky elektronických knih) a přístup na internet, někdy včetně přístupu do některých placených databází (např. Městská knihovna v Praze, MKP). Tatáž knihovna (MKP) disponuje i mobilními pobočkami (bibliobusy). Na ulici stojící volně přístupné knihovničky se někdy označují jako knihobudky (na ulici stojící skříně s knihami, ptačí budka-like skříňky, na nádraží v rámci projektu Kniha do vlaku, nebo bývalé telefonní budky), v současnosti (říjen 2018) je jich v Praze okolo patnácti v rámci projektu KnihoBudka a další nezávisle na tomto projektu, další jsou např. v Kaplici a Chrášťanech v jižních Čechách. Knihovny mohou být umístěny v různých netradičních prostorech, jako např. v ochozu bývalé bankovní dvorany (MFF UK v Praze na Malé Straně), bývalé zbrojnici (UP Olomouc), synagoze (Uherské Hradiště) nebo kině (Knihovna Kroměřížska). Moderní (novodobé) knihovny už většinou neslouží pouze jako půjčovny knih, ale jako zprostředkovatelské instituce médií a děl různého druhu a typu, pro jejich označování (ať už instituce jako celku nebo jejich dílčích částí) se proto kromě termínu knihovna užívá také dalších termínů s širším či užším významem jako např. mediatéka (zprostředkovává obrazové, zvukové a audiovizuální dokumenty), artotéka (zprostředkovává díla výtvarného umění), fonotéka (zprostředkovává zvukové dokumenty), lekotéka (zprostředkovává hry a hračky) aj.

Systém knihoven se v České republice řídí podle knihovního zákona č. 257/2001 Sb., který nahradil dřívější knihovní zákon z roku 1959. Skenováním a zpřístupňováním knih, u nichž už vypršela autorskoprávní ochrana, na internetu, se knihovny zabývají v rámci projektu Kramerius. Vyhledávání a orientaci v knihovnách usnadňuje knihovní katalog, který může mít formu jmennou, předmětovou, systematickou, digitalizovanou či digitální. Veřejné knihovnické a informační služby (VKIS) je standard vymezený metodickým pokynem Ministerstva kultury, který určuje, které veřejné knihovnické a informační služby mají být poskytovány knihovnami zřizovanými nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. K 1. červnu 2016 se v České republice nacházelo 6 104 knihoven.

Dělení

podle přístupnosti

• soukromé (osobní, rodinné)
• veřejné (často je však míra veřejnosti omezena, např. pouze pro registrované uživatele), zpřístupňují širokému okruhu čtenářů především beletrii a populárně-naučnou literaturu

podle regionální působnosti

• národní – provozuje je stát, zřizované jsou Ministerstvem kultury ČR (NK, MZK, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana) a jejich hlavním úkolem je shromažďování a uchovávání knižní produkce, která na daném území vyšla
• krajské – provozují je kraje
• základní (místní) – provozovány obcemi

podle zaměření

• veřejné, všeobecné (Městská knihovna v Praze)
• odborné (speciální)
  • polytematické (Národní technická knihovna)
  • specializované
    • oborově (knihovny vysokých škol)
    • druhově (knihovna Úřadu průmyslového vlastnictví)

Jedna knihovna může být zařazena ve více kategoriích (například Městská knihovna v Praze je jak knihovnou krajskou, tak knihovnou základní).

Významné české knihovny

• Národní knihovna České republiky
• Národní technická knihovna
• Moravská zemská knihovna
• Knihovna Strahovského kláštera
• Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna
• Knihovna Jiřího Mahena v Brně
• Knihovna Akademie věd České republiky
• Vědecká knihovna v Olomouci
• Městská knihovna v Praze
• Národní lékařská knihovna
• Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
• Pedagogická knihovna J. A. Komenského (dříve Národní pedagogická knihovna)

Významné zahraniční knihovny

• Britská knihovna v Londýně
• Knihovna Kongresu ve Washingtonu
• Rakouská národní knihovna ve Vídni
• Vatikánská apoštolská knihovna
• Národní knihovna Izraele
• Ruská národní knihovna
• Ruská státní knihovna
• Széchényiho národní knihovna v Budapešti
• Medicejská knihovna ve Florencii
• Slovenská národní knihovna

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu knihovna ve Wikimedia Commons
• Téma Knihovna ve Wikicitátech
• Knihovna (instituce) v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
• Přehled knihoven v České republice na Knižní databázi
• Knihovna, kam se podíváš. Česko je světový unikát, píší New York Times

Autoritní data: GND: 4006439-6 | PSH: 6536 | LCCN: sh85076502 | WorldcatID: lccn-sh85076502

Portály: Informační věda a knihovnictví