Městská knihovna v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo MKP Praha.jpg
Městská knihovna v Praze
Anglicky The Municipal Library of Prague
MPK čelo 3.jpg
Budova Ústřední knihovny na Mariánském náměstí
Země Česko
Poloha Praha 1-Staré Město, Mariánské náměstí 98/1
Souřadnice 50°5′14,58″ s. š., 14°25′2,71″ v. d.
Založena 1891
Zřizovací listina, zákon Úplné znění zřizovací listiny
Poboček 41 poboček a 3 bibliobusy
Knihovní fond
Velikost fondu 2 333 963
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé 205 000
Další informace
Rozpočet 233 mil. Kč (2008)
Ředitel RNDr. Tomáš Řehák
Webové stránky http://www.mlp.cz/ http://www.e-knihovna.cz/
Telefon 222 113 555
Šest alegorií od Ladislava Kofránka nad hlavním vstupem
Idiom, tubus z knih ve foyeru

Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Jde o otevřenou instituci, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Zajišťuje svým čtenářům bezplatný přístup k mezinárodním informačním databázím, ale také umožňuje veřejnosti využívat internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi. Služby pro veřejnost jsou na světové úrovni. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuse.

Historie Městské knihovny v Praze[editovat | editovat zdroj]

První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července roku 1891. Na počátku měla 3 370 knih, které byly využívány v půjčovně a čítárně. Od roku 1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější Ústřední budova. V letech 1898–1920 byl ředitelem knihovník a známý básník Antonín Sova, který začal budovat systém katalogů, založil prvních šest poboček a snažil se prosadit, aby knihovna získala „důstojnou budovu ve středu města".

Dne 1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí. Vzápětí byl schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné Knihovny hlavního města Prahy. Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Fond měl asi 260 tisíc svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis výpůjček. Došlo ke sjednocení signatur a katalogů a k centralizování nákupu knih. Vznikaly i další knihovny, v roce 1938 byla knihovna na 50 místech v Praze (knihovní fond 640 tisíc svazků, počet výpůjček cca 2 miliony). Významnou roli v rozvoji knihovny sehrál dr. Jan Thon, který byl jejím ředitelem v letech 1920–1942 a 1945–1948.

V době německé okupace došlo byly vyřazeny tisíce knih, z nacistického hlediska závadných rasově, politicky a ideologicky, několik pracovníků knihovny bylo uvězněno. Rok 1945 znamenal obnovení normální činnosti a návrat vyřazených knih, ale po únoru 1948 nastala totální ideologizace veškeré činnosti knihovny a značný organizační chaos. Došlo k vyřazování a likvidaci části fondu a také k personálnímu postihu řady kvalifikovaných pracovníků.

Ve druhé polovině 50. let byla postupně obnovována odborná úroveň knihovny, 60. léta přinesla rozvoj knihovnických služeb. V roce 1966 se MKP stala spoluorganizátorem pražského sympozia o velkoměstských knihovnách a jedním z iniciátorů vzniku INTAMEL (Mezinárodní sdružení velkoměstských knihoven). Svým akčním programem se roku 1968 knihovna přihlásila k požadavkům tzv. Pražského jara. Bylo otevřeno 12 nových poboček a zřízena další specializovaná oddělení (např. studovna pragensií). Součástí knihovny se stala i „Lidová univerzita vědy, techniky a umění", zabývající se osvětovou a kulturně vzdělávací činností, která v relativně příznivém ovzduší doby získala knihovně značnou popularitu.

Takzvaná „normalizace“ 70. let přinesla opět silný ideologický tlak, vytváření nových „libri prohibiti", úplné zmrazení mezinárodní spolupráce a celkovou stagnaci knihovny. Od konce 70. let došlo postupně k vnitřní obnově práce knihovny. Revoluce v roce 1989 znamenala návrat ke standardnímu postavení knihovny v demokratické společnosti.

V roce 2015 provozovala MKP 40 poboček a tři bibliobusy. Největší knihovnou v síti je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí.

Ústřední knihovna[editovat | editovat zdroj]

Ústřední knihovna čp. 98 na Mariánském náměstí na Starém Městě, mezi ulicemi Valentinská a Žatecká, byla postavena díky prostředkům Pražské městské pojišťovny v letech 19251928. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, ale i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu navrhl František Roith, citlivá rekonstrukce proběhla v letech 19961997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před více než stoletím.

Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.

Nad vchodem jsou pak umístěny plastiky šesti alegorií umění od sochaře Ladislava Kofránka. Sochy představují po řadě literaturu, sochařství, hudbu, filosofii, drama a stavitelství. Jejich symbolika byla mimo jiné využita v jedné z šifer během pravidelné pražské šifrovací hry "Bedna" (šifra je k nahlédnutí zde).

Vzácné tisky MKP[editovat | editovat zdroj]

MKP uchovává vzácné pražské tisky, a to v oddělení pragensií (část fondu je přístupna ve zdigitalizované formě), ale také v oddělení vzácných tisků. Tato kolekce byla v roce 2002 z velké části zničena povodněmi. Restaurátorské práce na velké části fondu byly dokončeny v roce 2012, kdy také byl fond vzácných tisků zpřístupněn odborné veřejnosti v badatelském režimu. Nejstarším svazkem je Pražská Bible vydaná v roce 1488. Tisk je příležitostně vystavován, poslední příležitostí, kdy si veřejnost mohla Pražkou Bibli z fondu MKP prohlédnout, byla výstava "Vylodění ve Smečkách" ke 120. výročí založení Městské knihovny v Praze v pražské Galerii Smečky.

Pobočky[editovat | editovat zdroj]

Pobočka Smíchov sídlí v secesní budově bývalé tržnice postavené v letech 1906–1908 podle návrhu architekta Aloise Čenského
Pobočka Dejvice sídlí v nové budově Národní technické knihovny, která byla otevřena v roce 2009

Kromě Ústřední knihovny poskytuje Městská knihovna v Praze knihovnické služby v řadě svých poboček:[1] Ty jsou umístěny zejména v částech Prahy připojených před rokem 1974 a na nových sídlištích, zatímco nověji připojené obce si mnohdy zachovaly své vlastní knihovny.

Speciální pobočky[editovat | editovat zdroj]

  • oddělení digitalizace, Praha 1-Staré Město, Provaznická 385/3
  • vzácné tisky, Praha 6-Hradčany, U Brusnice 324/9
  • pojízdná knihovna, Praha 10-Hostivař, m. č. Praha 15, U továren 261/27

Místní pobočky[editovat | editovat zdroj]

  • Školská, Praha 1-Nové Město, Školská 1267/30
  • Hradčany, Praha 1-Hradčany, Pohořelec 111/25
  • Záhřebská, Praha 2-Vinohrady, Záhřebská 158/20
  • Dittrrichova, Praha 2-Nové Město, Dittrichova 1543/2
  • Ostrčilovo náměstí, Praha 2-Nusle, Ostrčilovo náměstí 518/1
  • Žižkov, Praha 3-Žižkov, Husitská 110/70
  • Vozovna, Praha 3-Žižkov, Za žižkovskou vozovnou 2687/18 (kulturní centrum Vozovna)
  • Pankrác, Praha 4-Nusle, Na Veselí 542/5
  • Michle, Praha 4-Michle, Michelská 1/7 (domov Sue Ryder)
  • Krč, Praha 4-Krč, Štúrova 1282/12 (Modrý pavilon)
  • Vikova, Praha 4-Krč, Vikova 1223/4
  • Novodvorská, Praha 4-Lhotka, sídl. Novodvorská, Novodvorská 1013/151 (kulturní centrum Novodvorská)
  • Spořilov, Praha 4-Záběhlice, sídl. Spořilov II, Postupická 2932/7
  • Opatov, Praha 4-Chodov, m. č. Praha 11, Opatovská 1754/14 (kulturní centrum Opatov)
  • Chodov, Praha 4-Chodov, m. č. Praha 11, Jírovcovo náměstí 1782/1 (školní komplex)
  • Modřany, Praha 4-Modřany, m. č. Praha 12, Vazovova 3229/1
  • Smíchov, Praha 5-Smíchov, náměstí 14. října 83/15 (Smíchovská tržnice)
  • Ostrovského, Praha 5-Smíchov, Na Skalce 972/29
  • Cibulka, Praha 5-Košíře, Musílkova 335/62
  • Barrandov, Praha 5-Hlubočepy, sídl. Barrandov, Wassermannova 926/16
  • Stodůlky, Praha 5-Stodůlky, m. č. Praha 13, Kovářova 1615/4 (klub Mlejn)
  • Lužiny, Praha 5-Stodůlky, m. č. Praha 13, Archeologická 2256/1 (obchodní centrum Lužiny)
  • Velká Chuchle, Praha 5-Velká Chuchle, m. č. Praha 16, Starochuchelská 7/20
  • Dejvice, Praha 6-Dejvice, Technická 2710/6 (Národní technická knihovna)
  • Břevnov, Praha 6-Břevnov, Bělohorská 1666/56
  • Petřiny, Praha 6-Břevnov, Mahulenina 31/17
  • Dědina, Praha 6-Ruzyně, Žukovského 888/2 (OC Delta)
  • Sedmička, Praha 7-Holešovice, Tusarova 429/35
  • Kobylisy, Praha 8, Klapkova 3/26, oddělení pro děti na téže adrese je evidováno jako samostatná pobočka
  • Ládvi, Praha 8-Kobylisy, sídliště Ďáblice, Burešova 1661/2 (kulturní dům Ládví)
  • Bohnice, Praha 8-Troja, sídliště Bohnice, Těšínská 600/4 (kulturní centrum Krakov)
  • Vysočany, Praha 9-Vysočany, Zbuzkova 285/34
  • Prosek, Praha 9-Prosek, sídliště Prosek, Měšická 806/3
  • Černý Most, Praha 9-Černý Most, m. č. Praha 14, Generála Janouška 1060/2
  • Hloubětín, Praha 9-Hloubětín, m. č. Praha 14, Poděbradská 489/4
  • Dům čtení (Ruská), Praha 10-Vršovice, Ruská 1455/192
  • Korunni, Praha 10-Vinohrady, Korunní 2160/68 (vedle vodárenské věže)
  • Skalka, Praha 10-Strašnice, sídliště Skalka, Rubensova 2237/2
  • Zahradní Město, Praha 10-Záběhlice, sídliště Zahradní Město-východ, Topolová 2961/12a (kulturní dům Cíl)
  • Hostivař, Praha 10-Hostivař, sídliště Hornoměcholupská, m. č. Praha 15, Golfová 910/10

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pobočky, Městská knihovna v Praze, nalezeno 45 poboček (přístup 3. září 2016)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Městská knihovna v Praze 1891-1991 : Sborník ke 100. výročí založení Městské knihovny v Praze. Příprava vydání Zdeňka Čermáková. Praha : Městská knihovna v Praze, 1991.  
  • Řád knihovní městské obecní knihovny v Praze. Praha : Obecní důchody královského hlavního města Prahy, 1891. Dostupné online.  
  • ČERMÁKOVÁ, Zdeňka; LUKAVEC, Jan. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016) [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016-10-03, [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]