Národní technická knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní technická knihovna
Anglicky Czech National Library of Technology
NTK-logo.png
Narodni technicka knihovna Praha6-02.JPG
Země Česko
Poloha Technická 2710/6, 160 80 Praha 6 - Dejvice
Souřadnice 50°6′14,08″ s. š., 14°23′26,36″ v. d.
Typ Polytematická oborová knihovna
Zaměření Technika, Přírodní vědy, Medicína, Strojírenství, Architektura, Chemie, Matematika, Fyzika, Informatika
Založena 1718[1]
Knihovní fond
Velikost fondu 1 177 824 (rok 2015)[2]
Profilace fondu Monografie, periodické publikace, elektronická média
Povinný výtisk Ne
Přístupnost pro uživatele
Obsluhovaná populace Učitelé, studenti, výzkumníci, široká veřejnost
Registrovaní uživatelé 27 729 (rok 2015)[2]
Další informace
Rozpočet 321,3 milionu Kč[2]
Ředitel Martin Svoboda[2]
Webové stránky www.techlib.cz
Telefon +420 232 002 535

Národní technická knihovna (NTK) je s fondem čítajícím přes 1,5 milionu svazků největší knihovnou technické literatury v České republice. Její nová budova, budovaná od roku 2006 a otevřená 9. září 2009, stojí v DejvicíchPraze 6 v areálu technických vysokých škol (ČVUT a VŠCHT).[3] V budově NTK sídlí kromě instituce a knihovních fondů Státní technické knihovny, která se při příležitosti stěhování přejmenovala na Národní technickou knihovnu, též České národní středisko ISSN a Pobočka městské knihovny v Praze.[3] Mottem NTK je „Knihovna je služba“ .

Národní technická knihovna je státní příspěvková organizace zřízená opatřením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 12 785/2009 a v souladu s opatřením MŠMT č. 23 313/2011-31, kterým se vydává Dodatek č. 2 ke zřizovací listině NTK. Je řízena prostřednictvím náměstka MŠMT a podle svého statutu plní funkci veřejně přístupné vědeckotechnické knihovny, která je součástí informační infrastruktury výzkumu a vývoje. NTK je zapsaná v evidenci knihoven Ministerstva kultury ČR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fond dnešní Národní technické knihovny v Praze vznikl v roce 1718 jako sbírka knih prvního stavovského profesora inženýrství Christiana Willenberga (1655-1731).

Během dalších dvou století se knihovna rozrůstala jako součást Českého stavovského polytechnického ústavu a jiných předchůdců dnešního ČVUT v různých lokalitách. Knihovna se přestěhovala do Klementina jako Knihovna vysokých škol technických (KVŠT) v roce 1935.

Dělení školy na českou a německou v roce 1869 po rakousko-uherském vyrovnání knihovnu nepostihlo, jen začala používat dvojjazyčné razítko: „Bibliothek der k. k. polytechnischen Institute zu Prag – Knihovna c. k. polytechnických ústavů v Praze“ a i nadále sloužila všem studentům a byla samostatně financována. V roce 1879 se v souvislosti s přejmenováním polytechnických ústavů na vysoké školy technické její název změnil na „Bibliothek der k. k. technischen Hochschulen in Prag – Knihovna c. k. vysokých škol technických v Praze“.[1]

V roce 1960 byla knihovna přejmenována na Státní technická knihovna (STK). Postupem času se knihovna začala přerůstat volné místo v Klementinu. Dva dálkové skladovací prostory byly pořízeny v letech 1974 až 1981 Praze 4-Písnici (jeden objekt pro 100 000 svazků) a ve Lhotě u Dolních Břežan (dva objekty, každý pro 200 000 svazků). Knihovna i nadále hledala trvalejší řešení ne zcela vyhovujících prostor. Z několika projektů nové budovy se nakonec podařilo v druhé polovině 90. let prosadit projekt výstavby Národní technické knihovny (NTK) v Praze 6-Dejvicích, v centru českého technického vzdělávání.[4]

Nová budova[editovat | editovat zdroj]

Pohled do atria knihovny

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Investorem stavby Národní technické knihovny byla Státní technická knihovna v Praze.

Architektonická soutěž na podobu budovy proběhla v roce 2000 a vítězný návrh byl vybrán porotou v lednu 2001. Realizovaný návrh vytvořilo architektonické studio Projektil architekti, a to architekti Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister (Václav Králíček) a Petr Lešek. Autorem výtvarné výzdoby bylo sdružení PAS (Produktivita Aktivit Současnosti), a to Vít Havránek, Tomáš Vaněk a Jirka Skála, centrální umělecké dílo vytvořil Dan Perjovschi. Autorem vizuálního stylu a infosystému byl Petr Babák, vystupující pod značkou Laboratoř.

Po dlouhou dobu plány ustrnuly z nedostatku finančních prostředků, jejž prohloubily také povodně v roce 2002. Příslib financování přijala až vláda roku 2004 z podnětu ministryně školství Petry Buzkové; poté byla vyhlášena obchodní soutěž na projektanta a zhotovitele stavby. Povinností dodavatele bylo zajistit si vlastní zdroj financí, stát zakázku splácel do roku 2013 z prostředků Ministerstva školství.

Na realizaci se podíleli autoři architektonického návrhu, dále Helika a.s. (prováděcí projekt), Sekyra Group Real Estate (zhotovitel) a sdružení dodavatelů Metrostav, a.s. rovným dílem s OHL-ŽS, a.s.

Stavba byla zahájena v říjnu 2006, dokončena a předána 31. prosince 2008. Logo NTK bylo oficiálně odhaleno 29. dubna 2009. Od května 2009 do konce července se knihovna stěhovala z Klementina, slavnostní otevření proběhlo 9. září 2009 a otevřena pro veřejnost s kompletní nabídkou služeb byla 14. září 2009.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova má půdorys zaobleného čtverce o rozměrech asi 70×70 metrů. Je devítipodlažní – má tři podzemní (depozitáře a parkoviště) a šest nadzemních podlaží. Celková užitková plocha zahrnuje 38 661 m2. Kromě moderních architektonických prvků obsahuje i prvky pro zajištění úspor energie včetně akumulace tepla a chladu.[6]

Interiéru dominuje rozlehlé atrium s pravoúhlým půdorysem, které zahrnuje všech šest nadzemních podlaží. Na jeho obvodu leží schodiště mezi patry; betonové stěny směrem do atria zdobí přes dvě stovky avantgardních kreseb komiksového typu od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nová budova NTK získala od vzniku mnoho ocenění:[7]

Dále byla stavba nominována na českou Stavbu roku 2009, vyhrála Nejlepší stavbu roku 2010 městské části Praha 6, byla uvedena například mezi osmi unikátními knihovnami světa anglickým architektonickým serverem Architizer.[8]

Knihovní fondy[editovat | editovat zdroj]

Pohled na areál Národní technické knihovny ze shora, rok 2011

Knihovna se nyní může pochlubit nejrozsáhlejší sbírku českých a mezinárodních dokumentů v oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd souvisejících s technikou v České republice.

V knihovně se nachází:

  • 600 000 knižních titulů v tištěné podobě
  • 10 000 titulů tištěných odborných časopisů (700 titulů aktuálních ročníků ve studovně časopisů)
  • Více než 70 000 eBooků
  • Téměř 50 000 titulů odborných časopisů v elektronické formě

Kapacita tří podzemních skladů je 1,3 milionu svazků. Prostor pro volný výběr ve čtyřech nadzemních patrech má maximální kapacitu 660 000 knihovních jednotek, reálně využitelná kapacita je okolo 500 tisíc svazků (v říjnu 2009 zde bylo umístěno asi 240 tisíc svazků). Fond NTK umístěný ve volném výběru je opatřen elektronickými čipy RFID umožňujícími samoobslužné vypůjčování i vracení publikací. Ve volném výběru jsou publikace tematicky uspořádány podle klasifikačního systému Kongresové knihovny (LCCS).

Služby čtenářům[editovat | editovat zdroj]

S registrací v NTK automaticky vznikne několik druhů uživatelských kont a přístupy do několika systémů. Prostředky uložené na konto přes pokladnu, bankovní převod, nebo kreditní kartu pak mohou sloužit k úhradě poplatků za kopírování či tisk, placení rezervací týmových studoven, pokut za pozdě vrácené knihy apod.[9]

NTK nabízí[editovat | editovat zdroj]

  • Výpůjční služby, včetně samoobslužného výpůjčování a vracení knih
  • Samoobslužná kopírovací a tisková zařízení
  • Infokiosky a počítače pro přístup do online databází a katalogu fondů NTK, ÚOCHB, VŠCHT a ČVUT
  • Referenční a rešeršní služby
  • Konzultace
  • Meziknihovní výpůjční služby (MVS)
  • Dodávání dokumentů VPK
  • Archiv a badatelnu historického fondu
  • Studovny (noční, odborných časopisů, norem)
  • Konferenční sál s 230 místy s moderní audiovizuální technikou, režií a tlumočnickými kabinami
  • Kavárna Cafe Prostoru_
  • Více než 500 relaxačních míst a wi-fi signál v celém objektu
  • Bezbariérový přístup a studovny pro tělesně handicapované
  • V podzemních garážích 300 parkovacích míst pro automobily a 200 stání pro kola.
  • Bankomat České spořitelny.

Akademičtí partneři[editovat | editovat zdroj]

Proběhla integrace NTK a partnerských knihoven z důvodu rozšíření informačních fondů, ušetření při nákupu elektronických informačních zdrojů a zvýšení komfortu uživatelů, kteří vše najdou na jednom místě pod střechou NTK.[10]

Všechny zúčastněné knihovny uchovávají svou subjektivitu, což jim umožňuje plně respektovat licenční ujednání s vydavateli a majiteli informačních zdrojů a především věnovat zvláštní pozornost potřebám studentů, zaměstnanců a čtenářů jejich domovských institucí.[11]

Projekty a inovace[editovat | editovat zdroj]

Národní centrum pro elektronické informační zdroje - CzechELib[editovat | editovat zdroj]

Cílem projektu je zajistit pro celou výzkumnou a vzdělávací sféru v České republice efektivní nákup a zpřístupnění klíčových elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro potřeby vědy, výzkumu a vzdělávání.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zdeněk A. Tichý: Jak se rodí Národní technická knihovna, Knihovna, 2006, ročník 17, číslo 1, s. 5-18
  2. a b c d e Výroční zpráva NTK 2015
  3. a b O NTK
  4. https://www.techlib.cz/cs/82794-o-ntk#tab_history
  5. http://www.techlib.cz/cs/o-nas/narodni-technicka-knihovna/
  6. Grand Biblio. červen 2009, roč. 3, čís. 7-8, s. 23-33. Dostupné online.  
  7. Ocenění – NTK [online]. 2016-11-01 (posl. změna), [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.  
  8. Temples of Knowledge: 8 Unique National Libraries Across the World [online]. Architizer, [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.  
  9. https://www.techlib.cz/cs/2916-vas-uzivatelsky-ucet
  10. https://www.techlib.cz/cs/82794-o-ntk#tab_partners
  11. http://chemtk.cz/cs/82794-o-chemtk
  12. https://www.techlib.cz/cs/83722-czechelib

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]