Národní filmový archiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pracoviště archivu v ulici Bartolomějská – Ponrepo

Národní filmový archiv (NFA) je specializovaný archiv zřízený jako příspěvková organizace Ministerstva kultury České republiky (IČO 00057266[1]), jež se zabývá archivováním, shromažďováním, odborným výzkumem a propagací českých audiovizuálních děl a písemností vztahujících se k těmto dílům. Kromě této své základní činnosti se také zabývá propagací českých audiovizuálních děl doma i v zahraničí. Při své činnosti spolupracuje aktivně s různými filmovými festivaly, televizními stanicemi, filmovými školami a jinými kulturními institucemi. Podstatnou složkou jeho vlastní činnosti je také provoz vlastního kina Ponrepo jakož i vlastní vydavatelská činnost. Založen byl v srpnu 1943 a patří mezi deset nejstarších a největších filmových archivů na světě. Archiv sídlí v Praze (Malešická a Bartolomějská) a v Hradištku u Prahy, kde začala v roce 2015 stavba druhého depozitáře.

Každý producent jakéhokoliv českého audiovizuálního (filmového) díla má ze zákona povinnost nabídnout Národnímu filmovému archivu k odkoupení dvě nepoškozené kopie tohoto díla a to do 60 dnů od jeho prvního veřejného uvedení.

Generálním ředitelem NFA je od roku 2011 Michal Bregant.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 vznikl Filmový archiv jako součást Českomoravského filmového ústředí. Ředitelem byl Walter Gottfried Lohmayer, nicméně hybatelem byl zástupce Jindřich Brichta. Od počátku se archiv skládal ze tří hlavních složek, vlastní filmový archivu, neboli filmotéky, dále dokumentační části (kde se shromažďovaly písemnosti ke vzniku filmů) a knihovny.

V roce 1945 byl Filmový archiv převeden do Československého filmového ústavu, v roce 1946 se stal členem Fédération Internationale des Archives du Film (FIAF). Po přechodném zrušení ČSFÚ (obnoven 1963) měl archiv spíše provizorní postavení a často byl nesystémově začleňován a odlučován od dokumentace a knihovny. Konsolidování poměrů došlo po roce 1963, zejména poté, co nastoupil jako vedoucí Bohumil Brejcha. Doba normalizace také přinesla omezování mezinárodních styků.

K změnám došlo po roce 1989. V roce 1990 byl ČSFÚ přejmenován na Český filmový ústav, načež rozhodnutím ministra kultury (Jindřich Kabát) z 1. 7. 1992 byl filmový archiv zcela osamostatněn pod názvem Národní filmový archiv jako příspěvková organizace. Prvním ředitelem se stal chemik a dlouholetý pracovník archivu Vladimír Opěla, dalším ředitelem je od roku 2011 filmový teoretik Michal Bregant (k roku 2016 současný ředitel).

Členění[editovat | editovat zdroj]

Archiv je veden generálním ředitelem, dále se dělí na sekce (čtyři, vedené řediteli) a ty se pak dělí na oddělení (níže uvedeny výběrově).

  • Sekce generálního ředitele
  • Sekce ekonomických a správních agend
    • sekretariát NFA
    • ekonomické oddělení
    • obchodní oddělení
    • správa a údržba budov
    • IT
    • Grantový referát
  • Sekce audiovizuálních sbírek
    • oddělení akvizice a archivace
    • oddělení kurátorů
    • digitální laboratoř
    • nabídková povinnost
    • filmová výchova
  • Sekce neaudiovizuálních sbírek, výzkumu a informací
    • knihovna
    • oddělení písemných archiválií
    • oddělení výzkumu
    • oddělení orální historie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IČO 00057266 – obchodní rejstřík, ARES (MFČR, státní rejstříky), Podnikani.cz (vztahy a vazby subjektů graficky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]