Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

Wikipedisté také diskutují na IRC chatu. Kanál pro českou Wikipedii je #wikipedia-cs.



Zkratka:
WP:PL

Žádost o pomoc[editovat | editovat zdroj]

Přesunuto do příslušného fóra.

Kategorizace seznamů KP[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Rád bych vyjádření komunity k této editaci. Kolega Railfort přesunul Seznam kulturních památek v Židlochovicích z kategorie Židlochovice do podkategorie Stavby v Židlochovicích. Toto se mi zdá 1) zbytečné 2) matoucí pro čtenáře. Není důvod schovávat takovýto seznam KP pod kategorii staveb. Jiná věc by byla, pokud by šlo např. o skutečný seznam staveb. Obávám se, že v těchto editacích bude pokračovat ale nechci vyvolávat revertační válku.--RomanM82 (diskuse) 7. 1. 2017, 17:45 (CET)

V kategorizačním stromu jsou kulturní památky vždy podkategorií staveb v daném okrese což je možné brát jako precedens. Až na nepočetné výjimky se jedná skutečně o stavby. Pravidla upravující kategorizace hovoří o umístění článku vždy do nejnižší úrovně. Většinový názor ale může být jiný.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 18:46 (CET)
Já bych se přikláněl k verzi, kdy je seznam památek v kategorii staveb. Jako laikovi mi to přijde naprosto v pořádku a tam bych takový článek v kategorizačním stromu nejspíš hledal. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2017, 19:06 (CET)
Přiznám se, že mám problém se zahrnutím památek, které nejsou stavbami, do kategorie staveb jen proto, že jsou v souborném seznamu, v němž stavby převažují. Pokud je však seznam definován zpamátněním, nikoli stavební povahou, pak nepatří pod stavby, ale pod památky, když už. Tedy kategorie Památky v Židlochovicích by jistě mohla obsahovat seznam takovýchto památek. Pokud kategorie typu Stavby v Židlochovicích obsahuje takové stavby, které jsou i památkami, neznamená to, že automaticky všechny památky jsou stavbami a že patří pod stavby. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2017, 19:21 (CET)
Pak by ovšem byla i chyba v kategorizačním stromu, který památky zásadně řadí pod stavby. Někteří wikipedisté proto ruší stavební kategorii, protože jde zároveň o památku. To je opačná strana problému.--Railfort (diskuse) 7. 1. 2017, 19:51 (CET)
KomentářKomentář Existují seznamy památek bez jediné stavby. JAn (diskuse) 9. 1. 2017, 08:08 (CET)
Ano, výjimky jsou.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)
Podle mého není správné podřazovat kategorii památek pod kategorii staveb. Jejich úroveň by měla být stejná. Stavba bude stavbou napořád. Ale památka se stane památkou z rozhodnutí kdykoliv, kdykoliv zase může přestat památkou být. Vidím v tomto směru mnoho snažení i kolem kategorizace a podkategorizací samotných památek. Často mi to přijde nadbytečné a komplikuje to hledání tím, že je třeba sledovat různé úrovně kategorií. MONUDET (diskuse) 9. 1. 2017, 08:54 (CET)
Zatím to tak je. Po pravdě řečeno by mne také potěšilo, kdyby památky zmizely do nějaké jiného kategorizačního stromu.--Railfort (diskuse) 9. 1. 2017, 19:16 (CET)
Osobně souhlasím s kolegou MONUDET. „Památkové“ kategorie by měly být nezávislé na kategoriích stavebních, rozhodně nedoporučuji, aby kterýkoli z obou typů kategorií byl podřízen tomu druhému. Třeba Kodex vyšehradský je národní kulturní památkou, se stavbami však nemá společného vůbec nic. --Vachovec1 (diskuse) 12. 1. 2017, 20:46 (CET)
Pozor, bavíme se o kategorizování nemovitých kulturních památek. --RomanM82 (diskuse) 13. 1. 2017, 19:19 (CET)
@RomanM82, Railfort, Dvorapa, Bazi, JAn Dudík: Principiálně se mezi nemovitými kulturními památkami může objevit i něco, co stavbou není, ale jen naprosto okrajově. Budovy, nemovité plastiky, vodní stavby či průmyslové areály stavbami jsou celkem nepochybně, s jistotou bych tvrdil, že i mohylník je stavbou, stejně jako sypané hráze či vodní kanály (rozhodně není přírodním útvarem), a hradiště a městiště sice už většinou nejsou stavby, ale chráněné jsou de facto jako pozůstatky stavby, místa po stavbě. U polopřírodních objektů (parky, reliéfy tesané do přírodní skály, občas jsou do kulturní památky zahrnuté i stromy atd.) to může být problematické. Ale nakonec se asi dá souhlasit, že drtivá většina nemovitých kulturních památek má alespoň nějaké rysy stavby. Hora Říp sice je kulturní památkou, ale jaksi jako příloha či příslušenství rotundy, ta kulturní památka se jmenuje "kostel sv. Jiří, rotunda s horou Říp". Jako národní kulturní památka ovšem je zapsána opačně, tedy jako "Hora Říp s rotundou sv. Jiří", přičemž z věcně kategorizačního hlediska (nikoliv právně-terminologického) jsou národní kulturní památky podkategorií kulturních památek. Na Malém a Velkém Blaníku jsou jako památky zapsána hradiště, nikoliv kopce. Jiné přírodní útvary (resp. ne-stavby), které by byly samy o sobě nemovitou KP, mě nenapadají.
Určitý systémový problém tu ovšem máme s tím, že ne všechny seznamy či kategorie používané primárně pro nemovité KP mají to slovo "nemovité" i ve svém názvu (byť seznamy KP to mají jednoznačně vymezeno v úvodním odstavci). Takže vlastně do těch kategorií je možno zcela legitimně zařazovat i movité KP podle jejich aktuálního či dlouhodobého umístění a to potom s tím zařazením celé kategorie pod stavby jednoznačně hapruje. Takže jak s tím - přejmenovat všech 1200 nebo kolik seznamů KP na přesnější název, tedy přidat slovo "nemovitých"? Možná tím na čas lehce vykolejíme nějaké skripty nebo vyhledávací nástroje, které právě podle toho charakteristického názvu seznam památek poznají. A vyčlenit nemovité KP důsledně do nemovitých podkategorií a tím je tedy všechny skrýt o jeden kategorizační stupeň hlouběji, s tím, že v té nadřazené kategorii skoro nic nebude, protože seznam movitých KP včetně údajů o jejich umístění je neveřejný? To by bylo sice systémově přesnější, ale tak nějak proti smyslu původní námitky.
Vzhledem k tomu, že naprosto drtivá většina nemovitých kulturních památek má charakter stavby nebo příslušenství či pozůstatků stavby (pozemků nesouvisejících se stavbou nebo čistě přírodních útvarů bez stavby je mezi nimi naprosté minimum blížící se nule) je podřazení seznamů a kategorií nemovitých kulturních památek pod stavby tedy přijatelné a vcelku logické. Fakt, že stavba je trvalejší charakteristika než fakt, že stavba je památkou (a ostatně i fakt, že "být památkou" je trvalejší charakteristika než "být úředně zapsanou a uznanou památkou"), rozhodně není platným argumentem proti tomuto způsobu kategorizace. Stejně tak je fakt, že okresní město dříve nemuselo být okresním a v budoucnu jím může přestat být, v žádném případě neznamená, že by kategorie okresních měst neměla být podkategorií měst. A hejtmani a ministři logicky jsou podkategoriemi politiků, přestože jejich momentální funkce je krátkodobější než jejich dlouhodobé politické angažmá. Rozhodující je, že být "nemovitý a kulturní" zároveň je v podstatě takřka definicí stavby, a tedy nemovité kulturní památky takřka z principu musí patřit mezi stavby nebo něco velmi příbuzného.
Fakt, že důležitější subjekty, resp. subjekty s nějakým speciálním "přívlastkem" či atributem navíc, jsou v kategorizačním systému schované hlouběji a tím vlastně více skryté, je bohužel neoddělitelnou vlastností systému kategorizace. Hlavní města budou vždycky podkategorií měst, města podkategorií obcí, generálové podkategorií vojáků, biskupové podkategorií duchovních a arcibiskupové a papež podkategoriemi biskupů a Bůh podkategorií božstev, potažmo mytických tvorů a ras. Památné stromy podkategoriemi stromů a památky (resp. památné stavby) podkategorií staveb. S tím se asi budeme muset naučit nějak žít. --ŠJů (diskuse) 21. 2. 2017, 19:36 (CET)
Na celé té úvaze je nejslabší právě její počátek, bez kterého už jsou další argumenty poměrně zbytné. Totiž pokud (nemovité) kulturní památky nezahrnují pouze stavby, i kdyby zahrnovaly většinou stavby, neměli bychom je dávat pod stavby. Není k tomu ani důvod, nemá to žádnou zjevnou výhodu. Nic nebrání tomu, abychom měli dvě souběžné (nebo mimoběžné, chcete-li) koleje - stavby v obci a památky v obci. Vzhledem k tomu, že pohlíží na věci různými pohledy (stavebním, resp. kulturně-historickým), nevidím problém v tom, aby byly taky samostatně vedeny.
Jinak nepovažuji za nutné, aby definice "nemovité" byla už v názvu článku, pokud je vysvětlená hned v úvodu. Dokud nebudeme chtít tvořit seznamy movitých památek podle obcí či okresů, takovéto zjednodušení mi přijde přiměřené. --Bazi (diskuse) 21. 2. 2017, 22:52 (CET)
Tak svým způsobem je "zbytná" celá tato diskuse. Kupříkladu Monudetův argument mně připadá zcela chybný a nerelevantní, ale když už se za něj postavil i jeden další člověk, tak asi je nutné mu výslovně oponovat. Stejně tak jako například tezi, že mohylník není stavbou, kterou tady taky někteří málem přijali bez výhrad. A pokud celá tato diskuse začala mylnou představou, že čím důležitější téma, tím výše by mělo být v hierarchii kategorií, tak také bylo třeba se k tomu vyjádřit. Toto platí o obecnosti tématu, ne o jeho významnosti či důležitosti. Naopak, výběrové jevy a výběrové skupiny jsou v kategorizaci vždy hlouběji než "běžné", bez přídavného atributu.
Skutečnost, že prakticky všechny nemovité kulturní památky jsou stavbami nebo příslušenstvím či pozůstatkem staveb, a to tak nějak ze své podstaty, nikoliv náhodou, považuji naopak za poměrně silný argument pro kategorizaci nemovitých památek pod stavby. Pozor, neplést si stavby s budovami, což je mnohem užší pojem. Samozřejmě ten status památkové ochrany vyčleňuje z "množiny" staveb ty, které jsou tímto atributem specifické (ovšem těžko tvrdit, že by památková hodnota byla méně "stavebním" hlediskem než třeba funkce budovy). Mít kategorizační strukturu logickou, tj. nemít tu například zbytečné duplicity anebo neopomenout vztah mezi dvěma kategoriemi, mezi kterými fakticky vztah existuje, bych docela za výhodu považoval, byť ne zcela každému zjevnou. Ano, pokud bychom měli souhrnnou kategorii památek, která by zahrnovala jako nemovité kulturní památky (tedy de facto stavby), tak movité kulturní památky, tak přírodní památky, tak ta by skutečně pod kategorii staveb celá nepatřila. Ale je docela obvyklé, normální a funkční, že podkategorie vyčleňuje část z prvků nadkategorie právě na základě jiného hlediska. Otázka, jak moc se liší pojem "nemovité památky" od pojmu "památkově chráněné stavby", je právě to nejpodstatnější. A zatím to vypadá, že definujícím jádrem nemovité památky je prakticky vždy stavba – lehce z toho vybočují jen objekty typu parků či alejí, jejichž hodnotu často tvoří i soubor dřevin, ale základem parku stejně bývá krajinářská stavba. Přírodním útvarům nebo přírodním územím jako takovým ani prázdným parcelám bez vztahu k nějaké stavbě se prostě status kulturní památky nedává, a to je důvodem, proč památkově chráněná nemovitost je prakticky téměř totéž co památkově chráněná stavba. Až na tu alej. --ŠJů (diskuse) 22. 2. 2017, 01:48 (CET)
V spoustě kategorií nalezneme články, jejichž zařazení v nich je diskutabilní, ale přivřeme oči, protože to odpovídá rámci vyšší logiky daného kategorizačního stromu. Takže pokud se nám do staveb zatoulá jedna alej nebudeme se z toho hroutit. Omlouvám se, že se opakuji, ale jde mi o rozpor, kdy na jedné straně mi někdo brání v aplikaci pravidla o nejnižší úrovni kategorie, protože kulturní památky nejsou až zas tak úplně stavby, a na druhé straně mi jiní revertují přesně z opačného důvodu.--Railfort (diskuse) 22. 2. 2017, 12:29 (CET)
Vidim tu sahodlouhe vysvetlovani ze kp je vlastne stavba a tak musi byt kat kp podkagorii kat stavby. A ctu tady, ze se s tim budeme muset naucit zit. Ale proc vlastne? Co to prinese ctenari? Jenom dalsi komplikaci pri vyhledavani. Smyslem kategorizace je pomoci ctenari najit logicke navaznosti k danemu tematu. Tady ale zadnou pridanou hodnotu nevidim. Kat kp a kat staveb muzou nakrasne koexistovat vedle sebe, pamatky muzou byt zacleneny do obou kategorii. Ale tohle uz tu psal Bazi a ja zjevne mlatim praznou slamu.--RomanM82 (diskuse) 22. 2. 2017, 19:15 (CET)
S tímto lze leda souhlasit a doufat, že to bude vzato za logické, pochopeno a přijato všeobecně. MONUDET (diskuse) 22. 2. 2017, 21:41 (CET)
Paralelní, duplicitní a nestrukturovaná kategorizace (ve stylu pouhých hashtagů či klíčových slov, mezi nimiž není vztah a které se navzájem duplikují) má poměrně dost nevýhod, především je mnohem hůře udržovatelná. A pro čtenáře je jistě výhodou, pokud v kategorii staveb najde pěkně pohromadě vyčleněné i ty nejvýznamnější, nejhodnotnější stavby. Ale jestli je to logické, to záleží právě na tom, nakolik lze památnou nemovitost považovat a priori za památnou stavbu. Kdybychom neměli dbát na normální logiku a měli dbát na tuto paralelistickou, tak si za chvilku někdo vymůže, že hlavní města a statutární nebudou pod městy a města nebudou pod obcemi, protože někomu přijde "přehlednější", když budou někde vedle, zatímco v té kategorii, kam patří a kde by je logicky člověk hledal, budou zčásti zamíchané mezi méně významnými a zčásti tam budou chybět, protože to bude pro údržbu nekontrolovatelné. Ano, dá se argumentovat tou alejí, možná i prázdným hradištěm bez hradu anebo Řípem jako přílohou rotundy - kvůli takovým památkám by to podřazení stavbám bylo ne úplně přesné. Ale těch asi pět dalších důvodů, které tu padly, se ukázalo být pomýlených. Zejména ten, že strukturovaná kategorizace je komplikací při vyhledávání. --ŠJů (diskuse) 23. 2. 2017, 20:58 (CET)

Vidím, že více lidí je spíše pro nezávislost kulturních památek na stavbách. Nehodlám to zatím překopávat, ale dovolím si tím operovat v případě konfliktů.--Railfort (diskuse) 23. 2. 2017, 14:18 (CET)

Počty obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnicích máme počty obyvatel za rok 2001. V roce 2010 se to nesčítalo?--Juandev (diskuse) 26. 1. 2017, 08:02 (CET)

nesčítalo. JAn (diskuse) 26. 1. 2017, 08:24 (CET)
Sčítání lidu jsou pravidelně po deseti letech, takže existuje zdroj s daty pro rok 2011 (zde rozdělený na jednotlivé okresy). Máte-li zájem, je snadno využitelný, ovšem částí obcí je poměrně hodně (nevím, zda a jak by to šlo roboticky). --Vlout (diskuse) 26. 1. 2017, 16:04 (CET)
@Vlout, JAn Dudík: Zas tak snadno ne; není někde tabulka, kde je v jednom sloupci kód části obce a v druhém počet obyvatel? Pak bych se přimlouval za řešení přes Wikidata, podobně jako tomu je u obcí --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 1. 2017, 21:40 (CET)
@Vojtěch Dostál: V excelové verzi je kód části obce ve skrytém sloupci I. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 1. 2017, 21:53 (CET)
Pokud by se data importovala na Wikidata, bylo by možné vytvořit šablonu, která by do článků o jednotlivých sídlech vkládala tabulku s vývojem počtu obyvatel a domů? Například jako tady? --Petr Kinšt (diskuse) 30. 1. 2017, 21:59 (CET)
Nápad je to určitě dobrý, jen upozorňuji na situaci, že někde se do tabulky přidávají i jiná data (roky), než jsou dostupná ve statistikách Českého statistického úřadu (viz například článek „Peklo (Raspenava)“). --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)
Wikidatům moc nerozumím, ale předpokládám, že by šlo botem zjistit, kde je uživatelská/jiná tabulka a ty v obsazování vynechat.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:24 (CET)
Tak jak na to koukám, tak si myslím že by se na to dalo napsat makro a robot, který by ti Vojto vyrobily to co potřebuješ. Při nejhorším se dá udělat poloautomaticky na pracovní skupině. Spíš se domluvte s Petrem Kinštem, jestli chcete 2011, nebo vše. --Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 22:45 (CET)
Pokud by bylo potřeba nějaké makro (respektive tabulku nějak předpřipravit), pak se nabízím. --Jan Polák (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)
Naplnit by to šlo jednoduše, Vojta Dostál ukazoval poměrně snadný plnění přes QuickStatements - historicky máme u valný většiny obcí spoustu spoustu roků za posledních cca 140 let - takže to jen vyplivnout do tabulky - ale to bych nechal na někom, kdo na to má nervy, čas a chuť. :) Resp. Ono to je v podstatě to stejné, jako v případě výpisu více osob či více ocenění člověka do infoboxu osoby a podobně - takže to technicky určitě je možný, teoreticky i s těmi referencemi (který u těch let, který jsem z ČSÚ do wikidat před pár rokama nasypal já, jsou - viz https://www.wikidata.org/wiki/Q2538451). A ad @Jan Polák: Jan Polák) jasný, pořád budeš moct mít tabulku samostatně, jen to bude nesystémový.--frettie.net (diskuse) 30. 1. 2017, 23:39 (CET)

@Frettie, JAn Dudík: Hele, tady je to v xls formátu a v sloupci I je kód části obce, takže to půjde naimportovat snadno. Můžu se do toho pustit? --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 2. 2017, 12:51 (CET)

Vojto, jen do toho. btw: viděl jsi nový QuickStatements - zkus je, je to naprostá bomba! Jakej bude další krok?--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2017, 12:55 (CET)
@Frettie:Tak už to jede, prozatím rok 2011.--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 2. 2017, 16:07 (CET)
@Frettie, JAn Dudík, ŠJů, Vlout: Kolegové, informace jsem doplnil ale stále mi zbývá asi 50 částí obcí, které nejsem schopen spárovat s údaji v tabulce ČSÚ. Když si vyhledám, o co jde, jsou to typicky části obcí ve velkých okresních městech. Např. Žižkov má podle ČZÚ kód části obce 400106, podle Wikidat a ČÚZK je to 490261. Nevíte, co se tam stalo? Došlo k nějakému přečíslování?--Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 2. 2017, 14:02 (CET)
@Vojtěch Dostál: Nevím, co je ČZÚ, ale v RSO spravoveném ČSÚ je celá část Žižkov stále pod 490261, zatímco 400106 je kód dílu Žižkova patřícího pod Prahu 3 – dalšími díly jsou 400815 patřící pod Prahu 10 a 400645 patřící pod Prahu 8. --ŠJů (diskuse) 8. 2. 2017, 14:40 (CET)
Vynechám-li části na území statutárních měst,kde bude nejspíš problém v tom, jak píše ŠJů, že jsou děleny mezi více obvodů, zůstává mi otazník pouze u sídla Drážky. Zbytek jsou části obce, které jako část obce po roce 2011 zanikly a nebo naopak vznikly. JAn (diskuse) 9. 2. 2017, 08:45 (CET)

Upozorňuji, že na WD by měla být odněkud (nevím odkud) nějak (nevím jak) exportována i data ze SLDB 2011, která tam zásadně chybí. Zároveň si myslím, že současný {{Graf počtu obyvatel}} není vyhovující. V článcích by se v grafu z WD měla přebírat jen přesná data ze sčítání. Tedy chybí tam 2011, zatímco přebývají roky 2014 a 2016. --Harold (diskuse) 10. 2. 2017, 14:57 (CET) Myšleno u českých obcí. --Harold (diskuse) 10. 2. 2017, 14:59 (CET)

@Harold, ŠJů, JAn Dudík, Frettie: Nyní mají všechny části obcí v ČR uveden počet obyvatel k r. 2011 převzatý z Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (Q28708818). Posledních 50 částí jsem musel udělat polomanuálně, pomocí SUMIF funkcí posčítat jednotlivé části fragmentované v různých městských částech. Pokud chcete hromadně aktualizovat data v infoboxech, je možné nastavit přebírání z Wikidat. Co se týče tabulek historického vývoje počtu obyvatel vesnic, bude pro mě relativně snadné nyní pokračovat s importem dat pro další roky.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 2. 2017, 11:06 (CET)

Jiné seznamy[editovat | editovat zdroj]

Když už jsme to nakously - jetě by se hodily seznamy Rybníků a Potoků. My máme něco ve WikiProjektu Vodstvo, ale není to úplné. Navíc problém těchto seznamů je, že nelze převést jejich rozlišovač (nějaké číslo) na náš. OSM třeba nějaká data mají, ale tady je zas problém s kompatabilností licence.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 22:48 (CET)

Jaký uvažuješ zdroj vodstev? Co si pamatuju import rybníků z DIBAVOD do OSM, tak v něm bylo hodně již neexistujících vodních ploch a naopak mnohé rybníky v datech chyběly. U potoků jakbysmet. A nejsem si jistý, nakolik to obsahovalo názvy. V mapě se to dá relativně snadno poznat a upravit, ale v nějakém textovém seznamu už to problém bude. JAn (diskuse) 30. 1. 2017, 23:07 (CET)
Jak říká JAn Dudík, tohle je problém - pokud seženeš nějakej rozumnej zdroj, tak se to dá naplnit do Wikidat a posléze ten seznam tvořit z toho automaticky - @Blahma: Marek Blahuš nám to ukazoval na Wikidatech, vytáhl z toho neuvěřitelně dokonalej seznam kostelů v okrese Třebíč. (Našel jsem: Wikipedista:Blahma/Listeria).--frettie.net (diskuse) 30. 1. 2017, 23:33 (CET)
Můj prvotní cíl je to dostat do Wikipedie. Pokud chcete něco pro Wikidata, tak uveďte co, ať to tam kdyžtak zahrnu.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:36 (CET)
Ano, prvně na Wikidata a posléze to může být na Wikipedii, případně mírně obrácený postup, ale pak tím přiděláváš sobě i nám zbytečnou práci. V případě, že vytvoříš nějakej potok/rybník/náhon, tak o něm stejně musí vzniknout nějaká ta položka na Wikidatech - a tu třeba já nebo někdo jiný (většinou tedy na české Wikipedii já) musím vložit správně do Wikidat. U kostelů už ot nutný není, stejně tak u sborů evangelické církve či třeba u Památných stromů - ty jsou již importovaný a tak stačí spojit nový článek na Wiki s položkou na Wikidatech a vše je správnější. Úplně ideálně se pak dá spousta dat z wikidat do článku na Wikipedii čerpat. --frettie.net (diskuse) 31. 1. 2017, 21:39 (CET)

Asi nerozumím otázce.

Aha, tak to by odpovídalo tomu, že na mapy.cz lez nějaký rybník přímo zobrazit, tak že se zvýrazní a jiný ne. Čili pokud to není v DIBAVOD, což bych považoval za základní seznam, pak to asi nebude ani jinde. Nezbývá tedy než to manuálně vytvořit. Já teď čekám na přístup do OSM listu, že bych tam navrhl nějakou spolupráci. Přijde mi, že když už se to bude dělat, tak by z toho mohlo těžit více projektů. Protože pro nás je třeba zajímavé odkazovat do OSM na relace, které ten objekt zvýrazňují.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 23:35 (CET)

Veškeré vodní toky v Česku a jejich příslušenství jsou evidovány na: CEVT. --Juniperbushman (diskuse) 30. 1. 2017, 23:50 (CET)
Do CEVT jsem nahlédl a vidím, že tam nemají uveden název dokonce ani u některých vodních toků, které se běžně na mapách nebo i v evidenci správce názvem označují (nahlédl jsem na Chodovecký potok a Košíkovský potok, přítoky Botiče). Takže možná jde z CEVT čerpat nějaké technické údaje, ale zdá se, že CEVT rozhodně nemá ambice nějak popisovat či dokonce kodifikovat názvosloví vodních toků. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:23 (CET)

Graf a tabulka počtu obyvatel automaticky z Wikidat[editovat | editovat zdroj]

@Harold, JAn Dudík, ŠJů, Frettie: Myslím si že čtenářům můžeme nabídnout spoustu informací, které dosud nenabízíme, pokud začneme nějak systematicky používat data o počtech obyvatel českých obcí a částí obcí, které jsou na Wikidatech k dispozici. Je to skoro 20000 článků, které by mohly dostat hezký graf a tabulku. Jak by to mohlo vypadat, jsem se pokusil ukázat v článku Hoděšovice. Rád bych provedl orientační průzkum názorů na uspořádání této sekce:

  1. jak by měla tato sekce vypadat
  2. kam by se v článcích měla řadit (pro robotické přidání by bylo jednodušší kdybychom ji vkládali např. hned nad sekci "Odkazy")
  3. co brání v nasazení do článků

díky--Vojtěch Dostál (diskuse) 22. 3. 2017, 10:20 (CET)

Osobně si myslím, že v tabulce i v grafu bychom měli mít jen data ze sčítání lidu. Čili základ tabulky za mě ok, ale klidně se může vylepšit. V mnoha článcích jsou počty obyvatel v tabulce dohromady s počty domů. Celkem se mi líbí podoba, která je např. v článku Běleč (okres Brno-venkov) i s rozdělením na případné části obce. Ale to je takový bonus.
Bylo by však potřeba nějak vyřešit graf, který přebírá i data z jiných let (viz Běleč - koukám však na WD a chybí tam SLDB 2011...). Možná založit speciální graf jen pro ČR? (A v souvislosti s tím přesunout snad i tu tabulku s tím, že je určena jen pro ČR...) Ale třeba by to přebírání SLDB šlo vyřešit v současném grafu, do toho já absolutně nevidím. --Harold (diskuse) 22. 3. 2017, 11:00 (CET)
Určitě je užitečné takovéto technické možnosti vyvíjet a testovat. Dokonce, jak vidím, údaje v té tabulce mají i jakousi referenci, byť všechny stejnou. Bude ten skript umět kombinovat údaje z více zdrojů, například souběžně uvádět a porovnávat počet obyvatel podle evidence obyvatel s počtem obyvatel ze statistických sčítání? Ostatně z uvedené reference ani není zřejmé, které údaje vlastně byly do tabulky a grafu použity - to se dá jen nepřímo vytušit z toho, že vybrané roky se shodují s roky, kdy se konalo sčítání obyvatelstva. Anebo by čtenář musel vědět, že Historický lexikon obcí jiné údaje o počtu obyvatel ani neuvádí.
V uvedeném článku Hoděšovice vyniká hlavní negativum tohoto provedení: vlastní obsah článku tvoří nyní čtyři řádky, v nichž není ani jediná ozdrojovaná informace. Tabulka a graf vývoje počtu obyvatel zabírají skoro pětinásobně víc místa než vlastní text článku. Samotný graf zabírá asi třikrát víc místa než jediná fotka v článku, a i barevně je výraznější (přitom informačně je ten graf oproti tabulce poměrně nepřínosný). Působí to dojmem, jako by tato jinak vcelku obyčejná a bezvýznamná víska byla unikátní a zajímavá něčím specifickým a příznačným právě ve vývoji počtu obyvatel. Tedy je otázka, zda vývoj počtu obyvatel je obecně natolik klíčová a charakterizující informace, aby byla ve všech článcích takto extrémním způsobem zvýrazňována. Lze si představit řadu jiných údajů (vývoj počtu budov a jejich rozdělení podle typu a využití, vývoj rozlohy obce, národnostní struktura (ta je mnohde poměrně zásadní informací), věková struktura, vývoj rozpočtu obce (výše a skladba), vývoj daňových výnosů nebo místních poplatků, resp. ukazatele rozsahu služeb (obchody, hospody, pošty), a výroby, dopravní obslužnosti, telekomunikací, spotřeby energií, klimatologické ukazatele, biologické a geologické ukazatele, ukazatele životního prostředí, produkce odpadu a recyklace, volební a politické grafy, charakteristiky náboženského, kulturního a sportovního života, školství a vzdělanosti a jistě by se našly stovky dalších témat, které by se reálně nebo hypoteticky daly o každé obci zpracovat do grafu, tabulky nebo textového pojednání. Ale možná by nebylo ideální, aby každý článek o každé vesničce obsahoval desítky, ne-li stovky podobných grafů.
Ne vše je samozřejmě tak snadno dostupné, ale chtělo by to koncepční úvahu, jaký rozsah informací má smysl do článků o obcích a sídlech plošně přidávat. A nejde jen o množství a podrobnost informací, ale i o "hustotu" jejich prezentace, tj. nakolik je plocha a výraznost prezentace úměrná množství obsažených informací. Co se týče vývoje počtu obyvatel, počtu budov s číslem popisným, počtu budov s číslem evidenčním, národnostního složení atd., tam mi dublování údajů (tabulka + graf) připadá zbytečné až rušivé - volil bych vždy jen tu možnost, které je názornější, výstižnější a úspornější (někdy to může být graf, jindy tabulka). V případě použití tabulky je možno graf zpřístupnit jen navíc jako "externí" službu - například tak, že po kliknutí na nějakou ikonku se vygeneruje z Wikidat do nějakého vyskakovacího okna. --ŠJů (diskuse) 22. 3. 2017, 11:01 (CET)
Že by MediaWiki přišlo s nějakým revolučním vylepšením ohledně editačních konfliktů? S Haroldem jsme prakticky současně editovali stejnou sekci, já ukládal minutu po něm, a přitom mi to nehlásilo editační konflikt ani to nepřepsalo Haroldův příspěvek. --ŠJů (diskuse) 22. 3. 2017, 11:07 (CET)
Nápad rozhodně stojí za úvahu. Spousta článků o částech obcí je dosud jen roboticky generovaný základ s minimem dalších úprav (maximálně obrázek a commonmscat). U těch sice tabulka a graf zaberou více místa než zbytek obsahu, ale to by šlo jistě vyřešit nějakou úpravou grafu.
Jistě by se taky dalo do budoucna u článku o obcích dodat do tabulky i počty obyvatel pro jednotlivé části, ale tam by to chtělo nejprve doplnit data, která vesnice byla v jaké době částí jaké obce.
V některých článcích již takováto tabulka existuje, leckdy i s přidanou hodnotou. Je nutné tedy vymyslet, jak takovou tabulku roboticky poznat, aby se při případném vkládání dat údaje nedublovaly (napadá mne např. dodat všem tabulkám třídu .tabulka-poctu-obyvatel)
JAn (diskuse) 22. 3. 2017, 11:54 (CET)
Ideální by bylo, kdyby tabulka zobrazovala údaje se SLDB včetně vývoje počtu domů. Šablona by snad mohla mít volitelný parametr poznámka, ve kterém by bylo možné vysvětlit některé anomálie jako je započtení obyvatel nebo domů jiného sídla apod. Poznámku je možné vložit přímo do tabulky, nebo ji zobrazit pomocí standardních poznámek. Reference by asi neměly být u každého údaje, ale souhrnně pro celou tabulku, protože u odkazovaných Hoděšovic hodně znepříjemňují čtení. Graf bych automaticky rozhodně nevkládal. Je moc veliký, v podstatě duplikuje údaje v tabulce, a vzhledem v výrazné pahýlovitosti článků o sídlech na sebe potom příliš strhává pozornost. Na druhou stranu hezky ukazuje vývoj, a proto by bylo šikovné, kdyby byl součástí tabulky odkaz typu zobrazit/skrýt graf, který by ho zobrazil na požádání.
Vložil jsem podobné tabulky do většiny článků o sídlech v Ústeckém a části Karlovarského kraje. Osvědčila se mi tabulka jako u výše již odkazované Údrče. Ještě mě napadá, že by mohl být užitečný další volitelný parametr šablony, který zařídil vložení tabulky v horizontální nebo vertikální podobě. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 3. 2017, 16:32 (CET)

Poloha poznámek[editovat | editovat zdroj]

@Ikcur: Co myslíte, patří poznámky (tedy <references group="cokoliv" />, pokud se týkají jediného odstavce (tabulky atp.) pod příslušný odstavec, nebo raději nakonec celého článku? A je lepší mít jedny poznámky v celém článku, nebo je vhodnější vyčleňovat zvlášť poznámky pro různé části článku?

Osobně bych právě poznámky týkající se jediné části článku, obvzlášť, jde-li o tabulku, viděl pod příslušnou tabulkou, ale setkávám se i s opačnou praxí... JAn (diskuse) 2. 2. 2017, 15:22 (CET)

Já bych je viděl dle Wikipedie:ZS na konci článku, kvůli jednotnosti. Ale obecně nemám nic proti, pokud budou všechny poznámky pod příslušnou sekcí mimo ostatní závěrečné sekce. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:23 (CET)
Klasické poznámky k textu až na konec článku před odkazy (čtenáři se stejně ukážou v bublině, takže přejíždět nemusí); jedinou výjimkou by mohly být vysvětlivky k rozsáhlejším tabulkám a infoboxům vyvolávané přímo pod (jak ukazuje Nápověda:Poznámky#Více skupin poznámek), a to kvůli tiskové podobě článku. Rozhodně bych klasické poznámky netrhal po oddílech. Je nakonec běžné v odborné literatuře typograficky umísťovat poznámky buď pod čáru na stránce, kde se odkaz vyskytuje (obdoba bubliny na wiki), nebo souhrnně na konec knihy (obdoba bloku Poznámky v závěrečných sekcích). Petr Karel (diskuse) 2. 2. 2017, 15:43 (CET)
Ovšem Wikipedie nemá stránky... --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:45 (CET)
Ale zobrazuje poznámku pro čtenáře ještě blíže, v bublině hned vedle odkazové značky (jak jsem psal). Petr Karel (diskuse) 2. 2. 2017, 15:53 (CET)
Jistě, to ano, právě proto může souhrn být na konci vždy. O těch stránkách jsem mluvil proto, že jste říkal, že se píšou někdy pod čáru na stránce. Pokud bychom stránky měli, dávalo by to smysl. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 2. 2017, 15:56 (CET)
Já se také přikláním spíš k umístění všech poznámek na konci článku, vzhledem k tomu, že se zobrazují jako tooltip po najetí kurzorem na poznámku, tak to nebude pro čtenáře nijak omezující. --Hugo (diskuse) 2. 2. 2017, 16:39 (CET)
jako Petr Karel: poznámky k textu mít na konci článku, poznámky k tabulce možno i na jejím konci. --Jann (diskuse) 2. 2. 2017, 17:19 (CET)
Jsem pro poznámky na konci článku. Jak je uvedeno výše, objevují se v patřičné bublině. Pokud ovšem bud více tabulek než tři(čtyři), článek dlouhý a tabulky daleko od sebe, nebyl bych proti tomu, aby byly poznámky pod tabulkou. Tyto poznámky by pak měly být rozděleny a ne, že se pod každou tabulkou objeví poznámky ostatních tabulek. Zabírají místo a stávají se nepřehlednými.--Ikcur (diskuse) 2. 2. 2017, 17:47 (CET)

Jako Petr Karel a Jann: poznámky k textu na konci článku, k tabulce možno i na jejím konci. --Vachovec1 (diskuse) 2. 2. 2017, 18:00 (CET)

Především si myslím, že "poznámky" jsou mor a měly by se používat jen v opravdu výjimečných případech (třeba k číselným údajům v tabulce). Buď nějaká informace je relevantní, a pak patří přímo do textu odstavce, nebo relevantní není, a pak do článku nepatří vůbec. Je otravné číst roztříštěný text, kde člověk po každé druhé větě musí skákat někam dolů "pod čáru" a pak zase zpátky. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:13 (CET)

Malá prosba[editovat | editovat zdroj]

Kolegové, nechtěl by se někdo, kdo si je svojí angličtinou jistější než já, ujmout překladu tohoto? Řekl bych, že to na české wikipedii potřebujeme čím dál naléhavěji. Děkuji,--Hnetubud (diskuse) 4. 2. 2017, 20:24 (CET)

Také myslím, že by překlad tohoto doporučení, či jak to nazvat, by našel na české Wikipedii své místo. Existuje i ve slovenštině, koukal jsem, že J. M. už to zřejmě začal překládat. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2017, 14:55 (CET)
Fajn, tak to je dobrá zpráva.--Hnetubud (diskuse) 5. 2. 2017, 21:04 (CET)
Jsem trochu překvapen, že tu vidím tuto žádost zrovna když mě nezávisle na ní napadlo se toho ujmout, ale asi máme stejnou zkušenost a je to zjevně palčivé téma. Problém takových editorů je, že neexistuje možnost, jak jim sdělit, že na to nemají. Nedokážou to pochopit. Všechny rady a výzvy kolegů i správců ignorují a jedou pořád dál stejným způsobem, bez jakéhokoli zlepšení či jen snahy o něj. Článek jsem přeložil jako Wikipedie:Nutná způsobilost (nad tím nadpisem jsem si lámal hlavu a přišlo mi to jako nejmíň blbá z blbých možností, doslovný překlad „Wikipedie:Je vyžadována kompetentnost“ mi přišel kostrbatý, ale jestli ho chce někdo změnit, samozřejmě na něm netrvám). Je to překlad anglického originálu, s několika přídavky ze slovenské verze. Jinak pravidlo ani doporučení to není, jen úvaha. Ale na anglické Wikipedii je celkem respektovaná, citovaná, podílelo se na ní dost lidí, a sedí i zdejší na české prostředí. – J. M. (diskuse) 6. 2. 2017, 20:18 (CET)
Paráda, díky moc. Kdyby bylo po mém, udělal bych z toho šestý pilíř. Co dokážou někteří jedinci pokládat za tvorbu encyklopedie, je opravdu neuvěřitelné. A pokud devět z deseti editací na wikipedii je zralých na rychlosmaz, pak je cosi s jejím principem vážně v nepořádku.--Hnetubud (diskuse) 6. 2. 2017, 23:07 (CET)
Posuzování kompetence ovšem nemusí být snadné, i když by mohlo redukovat některé zběsilosti, které já svou škvírou ani nevidím (a zase neposoudím ty svoje, i když ty mám nejvíce na očích). Nicméně občas zaregistruji kritiky ze strany správců na adresu některých editorů, svědčící i o tom, že kompetence každého je asi nějak výběrová, nikoliv všeobjímající. MONUDET (diskuse) 6. 2. 2017, 23:41 (CET)
Ale v textu se přece nepíše nic o tribunálech a sankcích, naopak se zdůrazňuje: „Neznamená to, že máme nálepkovat lidi jako neschopné.“ Spíš to vidím jako určitý apel na editory, aby se sebekriticky zamysleli nad tím, jestli mají o tématu článku, který se rozhodli psát nebo přepisovat, potřebné znalosti – nebo třeba, pokud dosud nezvládli český jazyk ani na úrovni třetí třídy ZŠ, jestli by neměli svoji energii napřít jiným směrem než je psaní encyklopedie.--Hnetubud (diskuse) 7. 2. 2017, 11:09 (CET)
Je tu určité nebezpečí, že podobná pravidla budou sloužit hlavně tomu, že se jimi "nekompetentní lidé" (kteří z celého pravidla nejsou schopni pochopit víc než nadpis. a i ten špatně) budou vzájemně mlátit po hlavách. Však víme, jak fungují dosavadní pravidla. Pokud je někdo opravdu nekompetentní ve vztahu k nějakému tématu, tak si to většinou stejně není schopen přiznat. A je mnoho druhů inkompetence - jedním z nich je třeba i tzv. fachidiotismus, tedy že někdo je sice specialista na nějaký úzký obor (nebo si to myslí), ale přesto může mít závažné deficity v jiných schopnostech, třeba ve schopnosti koncipovat a psát články, spolupracovat, ve schopnosti reflexe a diskuse, vnímat své (leckdy školometské nebo zcela samorostlé) znalosti v širším kontextu atd. A přesně takový člověk bude nejčastěji nazývat své kolegy "nekompetentními". Ostatně ona ta nekompetentnost je velmi relativní. Nedávno jsem například četl návrh zákona, o kterém jsem si od počátku myslel, že je to těžký paskvil s mnoha hrubými vadami. Nicméně předkladateli zákona (resp tím, kdo návrh předkladatelům "podstrčil") mi bylo sděleno, že prý ten návrh diskrétně zpracoval kdosi, kdo je ústavním soudcem (dodnes si lámu hlavu nad tím, jestli mi kecali, nebo jestli fakt máme mezi ústavními soudci někoho takového). Ovšem vláda (tedy zřejmě původně legislativní rada) měla na ten návrh zhruba stejný názor jako já. Co kdybych se s takovým údajným „ústavním soudcem“ potkal tady při editaci nějakého článku o právní problematice? Kdo bude tu "kompetentnost" měřit? Asi každý z nás někdy zažil ten beznadějný pocit "srážky s blbcem", a přitom druhá strana sporu mohla v té chvíli za toho nekompetentního považovat právě jeho (vzpomeňme si tu na ty arbitráže, které tu měly rozsoudit průmyslováky a inženýry přetahující se o technické články o průjezdu obloukem). Nakonec to tu stejně "soudili" naprostí laici, kteří vůbec neměli páru, o čem je řeč, a tak nanejvýš hlídali, komu z těch hádajících se kdy ujely nervy a použil ostřejší slovo nebo "osobní útok" spočívající právě v hodnocení kompetencí kolegy. Změnou má být, že to vzájemné hodnocení kompetencí už bude povoleno? Bude se to týkat jen znalostní kompetence, nebo i kompetence z hlediska mentálních schopností? --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 18:42 (CET)

O duchu spolupráce na wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Tak si říkám, že volby do arbitrážního výboru jsou tím nejméně vhodným místem k rozfoukávání pohaslých uhlíků ve starých ranách a vyřizování starých účtů. Vypadá to, že se v řadě uživatelů při tvorbě wikipedie postupně hromadí žluč, která se pak uvolní zrovna ve chvíli, kdy je záhodno být konstruktivní. Máte někdo nějaký nápad co s tím? Založení Hospůdky Na divokém západě by to asi nevyřešilo, že ano? Někdy si říkám, že pokud by se tu založila jakási Úmluva o úrovni spolupráce, k níž by se mohli wikipedisté podle vlastní svobodné vůle připojit a zavázat se tím k wikiživotu bez animozit a skutečnému předpokladu dobré vůle, s chutí bych se připojil. Byla by to jakási dobrovolná laťka pro jednání s ostatními kolegy. Ono je všechno to dobré a žádoucí pochopitelně již obsaženo v pravidlech a doporučeních (zejm. Předpokládejte dobrou vůli a Žádné osobní útoky), popravdě se ale domnívám že tento duch wikipedie by potřeboval důkladně oprášit. Dobrovolně ustoupit od připomínání starých hříchů na nevhodných místech, zbytečného tříbení břitkého jazyka na kotnících ostatních kolegů a podobně. Co si o tom myslíte? Mohlo by to být k něčemu nebo jsem úplně mimo? Máte jiný nápad? Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 12:19 (CET)

Kolego, myslím, že kde je dobrá vůle, není třeba smluvních ujednání – a kde není, nepomůže ani wikikulomet ☺ --Feťour (diskuse) 5. 2. 2017, 12:39 (CET)
Jinými slovy, myslíte že ke kultivaci zdejšího prostředí nelze přispět jinak než vlastním způsobem jednání? Nemá smysl o návratu k některým hodnotám vést otevřenou diskuzi? Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 12:51 (CET)
Problém je ten, že o problému zdejších diskusí víme oba své, nicméně nechtěl bych Vám ubírat nadšení. Třeba se zatřesou nebesa a wikisvět udělá krok správným směrem. Já v to ale příliš nedoufám, neboť tohle není problém pouze wikipedistický. Přeji Vám však, abych se mýlil.--Feťour (diskuse) 5. 2. 2017, 13:09 (CET)
Neočekávám zázraky a nebesa nechť zůstanou jak jsou. Jen si říkám že některé věci je třeba oprášit. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 13:56 (CET)
Napadají mě dvě více či méně vhodná řešení. Prvním z nich je každého, kdo rozfoukává ty pohaslé uhlíky, decentně a slušně odkázat na Lampárnu, ať si to vylije tam. Řešení nejlepší, avšak nemusí fungovat vždy. Druhé, které navrhujete vy, neboli jakási „charta“, či prohlášení, že budu PDV, budu respektovat názory ostatních, nebudu zneužívat anonymity nebo loutek, ..., které by wikipedisté podepisovali, dodržování by pak mohlo přispět k jakési prestiži na Wikipedii. Tohle řešení by sice mohlo fungovat vždy, ale mohlo by též rozhořet další plamenné diskuse o ničem (o něčem co se editace Wikipedie vesměs skoro netýká), proto bych ho nedoporučoval. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 13:21 (CET)
Jasně, Charta vypadá jako dost marný nápad a beru to trochu jako brainstorming. Nejspíš by se nedařilo zabránit tomu, aby se na takový počin nabalila spousta nežádoucích jevů. Přesto mám chuť se, já osobně, k určitému kodexu přihlásit. Dá se to vyřešit i formou nějaké nálepky, kterou si dám na uživatelskou stránku a nabídnu k volnému užití. Ale to je soukromé řešení. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 13:56 (CET)
I já, byť nálepky ani kategorie na uživatelské stránce nepodporuji a nepreferuji (líbí se mi spíš seznam plavců v pravidlech, kam se může i nemusí zapsat každý kolemjdoucí dle svého uvážení). Další možností je něco jako byla asociace AWWDMBJAWGCAWAIFDSPBATDMTAD. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 14:08 (CET)
S tou připomínkou, že to co odkazujete je humor a já to myslím vážně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 2. 2017, 18:16 (CET)
Berte to jen jako příklad možné podoby šablony a možného řešení, tedy asociace, nebo v tomto případě spíše hnutí za slušnost a čestnost na Wikipedii (nebo tak nějak). --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 18:28 (CET)
Jasně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2017, 01:07 (CET)

No já bych zase řekl, že při jakýchkoli volbách je dobré znát minulost kandidátů (nebo i těch, kdo jim vedou kampaň) – je totiž docela pravděpodobné, že podobným způsobem se budou chovat také v budoucnosti.--Hnetubud (diskuse) 5. 2. 2017, 22:35 (CET)

Ano, s tím bych souhlasil, ale zase není dobré se v té minulosti příliš rýpat, občas prostě každý udělá chybu. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 22:46 (CET)
Jenže jakmile někdo vytáhne minulost nějakého kandidáta, obvykle se najde někdo (kandidát nebo jeho kamarád), který bude chtít uvést i pohled z opačné strany. Což samozřejmě nejde zakázat. Jenže pokud se toho někdo chytí, jsme atm, kde jsme byli. Vzpomínám si, že v minulosti jeden zhrzený Wikipedista založil blog, kde popisoval největší hlupáky na české Wikipedii (= tehdejší správce). A nepohodlné komentáře (pravděpodobně) mazal. Na WP by se mělo i diskutovat ve slušnosti.
Problém je, pokud se předmětem sporu stane něco, co se nedá dohledat v historii - stalo se mimo projekty, stalo se na oversightované stránce apod. Potom se tvrzení, že kandidát na správce Malý Vlk rozbil wikipedistovi Velkému Medvědovi okno kamenem, načež mu onen rozbil ústa na revanš, špatně dokládá a ověřuje. Ne každý dokáže uznat svou chybu, zvláště, pokud ji za chybu nepovažuje. (byl blok uživatele Létající Orel v roce 2008 aktem zlovůle nebo ochranou projektu?) Nebylo by lepší obnovit tradici soubojů, aby si to znepřítelené strany vyřídily jednou provždy a čestně?
Bohužel se stávají i takové věci, že zhrzená strana sporu provede nějakou nečestnost v reálu. A nechtěl bych se dočkat toho, že se bude nějaký wikipedista mstít za svůj blok tím, že ve zlosti postřílí pět náhodných kolemjdoucích... JAn (diskuse) 6. 2. 2017, 07:45 (CET)
Potíž není v tématu ale v konstruktivnosti diskuze. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2017, 11:56 (CET)

Asi mluvíme každý o něčem jiném. Já bych si nikdy nedovolil někomu vytýkat, že se kdysi dávno dopustil náhodné nebo neúmyslné chyby. K tomu se vám klidně zavážu.--Hnetubud (diskuse) 7. 2. 2017, 11:09 (CET)

Touto svojí iniciativou jsem necílil na nikoho konkrétního a na vás už vůbec ne, prostě se mi nelíbí stávající stav věcí a rád bych s ním něco udělal. Domnívám se, že wikipedisté jako celek mají na víc než jak to tu teď vypadá. Pokud se ale máme bavit o konkrétní situaci, každý přeci může zdůvodnit svůj hlas jak uzná za vhodné, byť i takovým dost bizarním způsobem. Pokud s ním ostatní z principu nesouhlasí, je to jejich záležitost a volby do AV nevypadají jako vhodné místo, kde ho rozčtvrtit. Tolik můj pohled. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 2. 2017, 21:22 (CET)

Možná tomu nerozumím, ale naopak bych řekl, že kdyby všude jinde bylo vhodné být velkorysí, usmívat se na sebe a nehrabat se v minulosti, tak právě volby do arbitrážního výboru jsou tím jediným místem, kde má smysl rozebírat, jak se kdo v minulosti projevil a osvědčil. Možná ještě více než u voleb či potvrzování správců. Příjemné to nikomu není, ale ostatně od toho je diskuse diskusí a volby volbami, aby si každý sám přebral, jak závažně něčí dřívější přešlapy byly, jestli to skutečně byly přešlapy a jestli se s nich dotyčný nějak poučil a problém tehdy nakonec nějak vyřešil. Pokud tady vůbec nějaké volby máme, tak podle čeho jiného by se v nich lidé měli rozhodovat než podle toho, jak se dotyční kandidáti v minulosti projevovali nebo jakým na nás zapůsobili dojmem? Ať si každý zváží, jestli je lepší mít v arbitrážním výboru lidi s "čistým štítem", kteří se nikdy do žádného sporu ani konfliktu nezapojili, anebo ty, kteří z nimi mají nějaké zkušenosti - a třeba si z nich odnesli i nějaké šrámy na osobní pověsti. A ne, myslím si, že podepisování nějakých "socialistických závazků" k řešení nepovede, pak by se zase lidé kopali do kotníků o to víc, třeba obviňováním, jestli někdo tu "úmluvu" porušil. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 20:09 (CET)

Výzva[editovat | editovat zdroj]

Nenašel by se někdo, kdo by se pokusil odstranit údržbové šablony z hesel, jako je Voda a Afrika? Takhle je to jedna z největších ostud Wikipedie, protože to jsou důležité články, ale sám se o to moc nezajímám a mám další práci tady. OJJ, Diskuse 7. 2. 2017, 10:04 (CET)

Co třeba @OJJ:? :)--frettie.net (diskuse) 7. 2. 2017, 13:24 (CET)
@Frettie: Já alibi mám. :) Já budu psát lva a další kočičky, navíc chemik nejsem, tak jsem to sem nadhodil, kdyby někdo chtěl. OJJ, Diskuse 7. 2. 2017, 13:39 (CET)
Do článku Voda šablonu vložil v lednu 2014 Wikipedista:BobM. Do šablony ani do diskuse tehdy neuvedl, proč tak činí. Možná by se měl vyjádřit, zda je pro něj současný stav O.K., nebo proč by chtěl nadále na šabloně trvat. Podobně Afrika a Wikipedista:Jklamo (květen 2013; ten aspoň nějaký důvod uvedl). Petr Karel (diskuse) 7. 2. 2017, 13:52 (CET)
Letmým pohledem na Afriku, ta šablona opodstatnění má. Jsou tam mnohdy kusé informace, pahýlovité, příliš obecné, bez souvislostí, navíc často bez linků atd. (především sekce Geografie, zvláště Nerostné suroviny, Vodstvo). Rozhodně bych si dovedl představit i další kapitoly jako Fauna, Flora. Nejjednodušší by bylo inspirovat se u sesterských wikipedií a použít něco z nich. Osobně dávám jednoznačně přednost enwiki nejen kvůli jazyku, ale kvůli nesporně rozsáhlejšímu zdrojování, než je běžné i u dobrých či nejlepších článků jinde. Jinak řečeno, ačkoliv nemá enwiki ani Afriku ani Vodu označené jako kvalitní, tak jsou dlouhé a slušně orefované. Zásadní otázka zní, kdo se toho ujme, že? Whitesachem (diskuse) 7. 2. 2017, 22:01 (CET)
Jen taková perlička na okraj: prošel jsem si asi 6 velkých wikipedií a každá udává jinou rozlohu Afriky. My tam máme pro jistotu dva o cca 300 000 km2 se lišící údaje - v infoboxu a v úvodu. Je v tom tedy pořádný, téměř by se chtělo říct africký, bor ... tedy nepořádek. Whitesachem (diskuse) 7. 2. 2017, 22:30 (CET)
Je tam ještě třetí údaj s hodnotou někde uprostřed. BTW s:Ottův slovník naučný/Afrika uvádí 29 823 250 km² včetně ostrovů, takže můžeme klidně uvést ještě čtvrtou (jakožto první ozdrojovanou...) Britannica 1911 dokonce 29 168 446 km². Ty rozdíly by už pomalu vydaly na samostatnou sekci ;)--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 09:57 (CET)
Kapesní atlas světa (Kartografie, Praha 1977, strana 26) uvádí 30 319 000 km². Zřejmě záleží na tom, jak se definují hranice kontinentu, zda se započítají vnitřní vodní plochy a podobně. Spíš by mi bylo podezřelé, kdyby při takové rozloze naměřili všichni stejně.--Hnetubud (diskuse) 13. 2. 2017, 23:40 (CET)
Mně to naopak přijde trochu zvláštní. V dnešní době plné družic, digitálních technologií, skenerů, supervýkonných počítačů a kdoví čeho všeho ještě se rozcházet o stovky tisíc km2 na relativně kompaktní ploše? Vnitřní vodní plochy se samozřejmě počítají, to by bylo hodně divné, kdyby ne. Svou roli zřejmě bude hrát plocha dvourozměrná vs třírozměrná, plus nějaké říční delty, příliv x odliv, korálové ostrovy a laguny atd. Ale popravdě neznám úplně přesnou definici, co a jak měřit při určování plochy nějakého území. Whitesachem (diskuse) 14. 2. 2017, 20:58 (CET)
Tipnul bych si, že to bude způsobené právě neexistencí té jednotné definice, jak spočítat rozlohu kontinentu. Aneb každý si to nejspíš počítá tak, jak se mu to nejvíc hodí. --YjM | dp 14. 2. 2017, 21:48 (CET)

Rozcestníky[editovat | editovat zdroj]

Jak se zdá z nedávných diskusí, panují mezi wikipedisty dost rozdílné názory na to, jak má rozcestník vypadat a k čemu má vlastně sloužit (viz také zde nebo zde). Současné znění příslušného doporučení zjevně nepamatovalo na všechny situace, které mohou nastat, tak by to asi chtělo domluvit se na přesnějším nastavení pravidel.--Hnetubud (diskuse) 12. 2. 2017, 21:32 (CET)

Z nulové reakce soudím, že všem wikipedistům kromě mě je ohledně rozcestníků úplně všechno jasné. Anebo že by ne?--Hnetubud (diskuse) 16. 2. 2017, 20:22 (CET)

Já osobně považuji užitečné rozcestníky jako třeba toto. Jména mi přijdou zbytečná, když všechny ty lidi nemáme, ty, které máme, tak pak musíme dopisovat. Někdy jsou zase pak rozcestníky nepřehledné atd. Zkrátka, třeba rozcestník příjmení nepoužívám, lepší je kouknout na G., Wikidata, za mě by se mohl i zrušit. OJJ, Diskuse 17. 2. 2017, 06:12 (CET)
Máš pravdu, že rozcestníky o příjmení jsou spíše zjednodušený duplikát článku o příjmení. Mají větší význam až ve chvíli, kdy se vyskytují dvě či více osob se stejným jménem i příjmením (např. Jan Tománek, Rudolf Hrušínský, Václav Havel nebo Václav Vydra). JAn (diskuse) 17. 2. 2017, 08:31 (CET)
Názor, že je něco na Wikipedii zbytečné, protože se to dá najít jinde, považuji u wikipedisty za naprosto hloupý názor. --Jowe (diskuse) 17. 2. 2017, 08:38 (CET)
Můžete přijít s konkrétním návrhem nebo otázkou, o které by se dalo diskutovat? Pokud to bude nosné, lze založit Žok, případně hlasování a dosáhnout úpravy pravidla. Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 2. 2017, 08:44 (CET)
Tak například se poslední dobou v diskusích objevily termíny „úplný“ a „neúplný“ rozcestník, aniž by doporučení stanovilo, kdy je rozcestník úplný a jak se to pozná. To je docela důležité, pokud to má sloužit jako důvod k něčímu zablokování (není možné trestat za porušení pravidla, které neexistuje). Žádost o komentář zakládat nebudu: nevěřím v jejich užitečnost, v žádné z těch, které aktuálně probíhají, nevidím ani náznak směřování k dohodě. --Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 20:17 (CET)

Jak má rozcestník vypadat a čemu má sloužit, už je obecně nějak stanoveno. Pokud má někdo nějaký konkrétní detailní problém, pak je třeba ho jasně formulovat a předložit k diskusi a případnému rozhodnutí. V úvodním příspěvku vidím dva odkazy, mezi nimiž není v zásadě žádná jiná souvislost, než že se oba týkají rozcestníků. Druhý odkaz je v podstatě jen drobná nezávažná chyba nezkušeného wikipedisty před dvěma lety, nic k zásadní diskusi.

První odkaz se týká letitého sporu o to, jestli je vhodné, aby nedominantní či sekundární význam uzurpoval název bez rozlišovače a uvolnil ho teprve poté, co se někdo odhodlá napsat aspoň pahýl o hlavním (nebo obdobně významném paralelním) významu. Osobně se přikláním k zásadě, že název článku by měl být předem prozíravě volen pokud možno jako stabilní, tj. pokud v době zakládání článku je zřejmé, že nejde o primární a dominantní význam, měl by být článek rovnou založen na očekávatelném názvu s rozlišovačem. Tím se předejde tomu, aby na sebe článek nabaloval nesprávné odkazy, které v budoucnu pravděpodobně budou muset být jednotlivě opravovány (anebo jejich množství "zabetonuje" nevhodný název článku), a také se předejde tomu, že název bez rozlišovače bude mást například ve výsledcích vyhledávání. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)

Co se týče tzv. rozcestníků o příjmení, ty jsou podle mě pouhou náhražkou neexistujícího článku o příjmení. Pokud má příjmení nějaký obecný význam, pak by měl rozcestník (nebo šablona "Různé významy") uvádět jen např. Brouk (příjmení), a konkrétní významné osoby toho příjmení by měly být uvedeny až v článku o příjmení – a to nikoliv jako v rozcestníku, ale jako v článku. Nanejvýš pokud je někdo natolik významný, že se obecně vybaví už při vyslovení samotného příjmení, tak by mohl být jmenovitě uveden jako podbod i přímo v hlavním rozcestníku (i když je to svým způsobem duplicita). --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)

Další otázka, která mě napadá, je řazení položek v rozcestníku. Podle mého názoru by položky měly být alespoň příbližně řazeny od primárních významů k odvozeným, zároveň ovšem od nejběžnějších (nejvýznamnějších) subjektů k méně významným, a ještě k tomu nějak seskupovány podle druhu (typu). Sice to každý bude dělat podle svého citu trochu jinak, ale nějaké mechanické pravidlo (například abecední řazení) je většinou větším zlem, které bych připustil jen jako naprosto krajní řešení v případě krajní bezradnosti. Obecně platí, že pokud se významy začnou řadit podle toho, jak jsou "na ráně" ve vyhledávání Googlem, tak to není pro začátek špatné, protože to aspoň trochu odráží tu jejich významnost. --ŠJů (diskuse) 17. 2. 2017, 19:34 (CET)

Byl bych pro, aby se rozcestníky aspoň těch nejdůležitějších příjmení přepracovaly na plnohodnotná hesla, jako jsou ta o křestních jménech: tedy aby obsahovaly informace o etymologickém původu, četnosti užívání apod. Třeba jako Novák, to už podle mě rozcestník zdaleka není. A kdybychom se shodli na tom, že článek o příjmení nemá být jen mechanicky oprásknutým telefonním seznamem, možná by se nám tím také elegantně vyřešil aktuální problém s Nadvšencem...--Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 20:17 (CET)
To asi nevyřešil. Jednak žádný problém neexistuje a Nadvšenec zakládá standardní rozcestníky (a nemá povinnost, aby byly kompletní, pouze aby obsahovaly minimálně tři položky), a jednak ne každé příjmení lze zpracovat jako článek namísto rozcestníku, protože nebude dosahovat na kritéria významnosti. --Palu (diskuse) 19. 2. 2017, 20:25 (CET)
Tak asi každý dokáže po zhlédnutí diskusní stránky tohoto uživatele posoudit, zda problém existuje či nikoli. Každopádně pokud se má „standardem“ české wikipedie stát zakládání co nejodfláknutějších článků, tak problém teprve nastane...--Hnetubud (diskuse) 19. 2. 2017, 22:26 (CET)

Myšlenka řadit položky v rozcestnících podle významnosti a vnitřní logiky má určitě něco do sebe a klidně bych ji podpořil, ale vidím tu dva háčky – za prvé, není abecední pořadí pro čtenáře koneckonců nejpřehlednější, a za druhé, skutečně lze od každého, kdo se pouští do zakládání rozcestníků, očekávat, že si napřed provede google test všech položek?--Hnetubud (diskuse) 22. 2. 2017, 21:39 (CET)

Nelze sice předpokládat, že autor rozcestníku bude systematicky provádět Google test všech položek, ale lze předpokládat, že obvykle člověk napřed nachází ty základnější a běžnější významy a až při podrobnějším pátrání ty raritní a okrajové. Takže "žádné řazení" je mnohdy vlastně správnější než například to abecední. Samozřejmě je třeba určitá korekce "selským rozumem". Jestli některý z významů je "nejběžnější" anebo "méně běžný" anebo "výrazně nejčastější" či "převládající" anebo primární (obecný), to posuzujeme už kvůli tomu, jestli zvolit symetrický rozcestník. Tedy předpokládám, že obdobná kritéria bychom měli umět využít i při uspořádávání položek v rámci rozcestníku.
Pokud jsou někde uvedeny desítky "významů", tak je určitě praktické, pokud je v jejich řazení alespoň nějaký systém, ale ten systém by měl být pokud možno volen právě tak, aby pokud možno primárnější a dominantější významy tlačil blíže k úvodu seznamu, a aby navzájem související "významy" sdružoval dohromady. Abecední řazení je až poslední, nejzoufalejší možnost pro případy, kdy opravdu žádný rozumnější způsob nelze nalézt. Většinou i to intuitivní, zdánlivě náhodné řazení podle významnosti bývá praktičtější. --ŠJů (diskuse) 22. 3. 2017, 11:22 (CET)

Review of initial updates on Wikimedia movement strategy process[editovat | editovat zdroj]

Note: Apologies for cross-posting and sending in English. Message is available for translation on Meta-Wiki.

The Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. For 15 years, Wikimedians have worked together to build the largest free knowledge resource in human history. During this time, we've grown from a small group of editors to a diverse network of editors, developers, affiliates, readers, donors, and partners. Today, we are more than a group of websites. We are a movement rooted in values and a powerful vision: all knowledge for all people. As a movement, we have an opportunity to decide where we go from here.

This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve. We hope to design an inclusive process that makes space for everyone: editors, community leaders, affiliates, developers, readers, donors, technology platforms, institutional partners, and people we have yet to reach. There will be multiple ways to participate including on-wiki, in private spaces, and in-person meetings. You are warmly invited to join and make your voice heard.

The immediate goal is to have a strategic direction by Wikimania 2017 to help frame a discussion on how we work together toward that strategic direction.

Regular updates are being sent to the Wikimedia-l mailing list, and posted on Meta-Wiki. Beginning with this message, monthly reviews of these updates will be sent to this page as well. Sign up to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a review of the updates that have been sent so far:

More information about the movement strategy is available on the Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal.

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation, 15. 2. 2017, 21:30 (CET) • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazykaGet help

Výročí[editovat | editovat zdroj]

Wikipedisté, přátelé, blíží se dvě významná výročí naší Wikipedie, za dva a půl měsíce přijde 15. výročí naší Wikipedie a k tomu navíc kulaté 10. výročí aktuální podoby Hlavní strany. Pojďme tedy vymyslet, jak dát celému národu vědět, že tu je Wikipedie už takhle dlouho, že její úvodní stránku v této podobě znají také už dlouho, a zároveň se zamyslet, jak tyto události oslavit uvnitř komunity. Mimořádná wikisetkání (i mimo Prahu a Brno, mimo pravidelné termíny) jsou samozřejmostí, ale nápadům na další oslavy a akce se meze nekladou. --Dvorapa (diskuse) 15. 2. 2017, 23:01 (CET)

PS: Pokud jste si mysleli, že navrhnu změnu designu na nějaké moderní omalovánky, což by mi bylo podobné, pak jste se zmýlili, ze svých chyb jsem se poučil (i když..., navíc nic nebrání zopakování soutěže na nový design, jaká tu proběhla před 10 lety a v jaké byl vybrán design stávající) --Dvorapa (diskuse) 15. 2. 2017, 23:01 (CET)

Pokud by Tebe či další napadlo něco zajímavého, v březnu bychom měli být ve Wikimedia ČR schopní s tím pomoct a hlavně by se výsledek mohl stát součástí plánované velké oslavy narozenin v Praze. Dovedu si představit leccos - video, nějaké animace, rozhovory, symbolické akce, můžeme pozvat na zmíněnou oslavu pár novinářů, atd... --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 2. 2017, 16:28 (CET)

Citační šablony z EN[editovat | editovat zdroj]

Jak se pracuje s přeloženými články ve kterých zůstávají anglické citační šablony? > Kategorie:Šablony:Citační převzaté z anglickojazyčné Wikipedie

Zachytil jsem informaci že některé nelze snadno převést protože anglická šablona je universálnější a je třeba ji nahradit různými místními šablonami dle obsahu. Ale třeba Šablona:Cite book odkazuje na Šablona:citace monografie.

Je třeba takové šablony nějak ručně převádět, nebo se to děje nějakou standardní procedurou nebo se snad jedná o „dočasné použití“ ve smyslu, k úpravě ve vzdálené budoucnosti? Například Godot je teď označen jako Upravit|přeložit reference + převést šablony referencí --193.150.121.66 21. 2. 2017, 12:46 (CET)

Řekl bych to třetí. „Dočasné“ použití s nadějí na systematickou náhradu někdy v budoucnosti. --Jvs 23. 2. 2017, 19:09 (CET)
Co tedy s články označenými Šablona:Upravit kvůli referencím z en? Dražba, Efekt vzácného nepřítele, Protocol Recordings, GNU IceCat, Godot--Clonewayx (diskuse) 25. 2. 2017, 08:33 (CET)
Tam, bych řekl, není ani tak problém v použití anglické citační šablony (i když částečně taky - retrieved vs. navštíveno), ale v tom, že se v referencích vyskytují přeložitelné části, případně že reference neobsahují základní údaje. JAn (diskuse) 25. 2. 2017, 22:44 (CET)

Národní kulturní památky bez článku[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s 15 až 16 letos nově schválenými kulturními památkami, z nichž o 2 zřejmě ještě nemáme samostatný článek, jsem si všiml, že v seznamu necelých 300 dosavadních NKP je řada dalších takových případů. Pokud vás tedy nenapadá, o čem psát, anebo snad cítíte potřebu tuto mezeru vyřešit, doporučuji vaší pozornosti (bližší údaje si dohledejte v seznamu):

  • sokolovna v Rakovníku
  • Roškotovo divadlo v Ústí nad Orlicí
  • Bechyňská brána v Táboře
  • památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ v Morávce (okres FM)
  • rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
  • slovanské hradiště Slavníkovců v Libici nad Cidlinou
  • areál kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově
  • archivní sbírka Historica Třeboň
  • Rožmberská rybniční soustava (máme články jen o některých součástech)
  • 6 soch tvořících soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích (Plzeňská madona, Svatý Petr ze Slivice, Svatá Kateřina z Jihlavy, Jihlavská pieta, Třeboňská madona, Šternberská madona)
  • prvky souboru barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla (6 kousků)
  • původní vybavení barokního divadla v zámku Český Krumlov
  • vodní mlýn v Hoslovicích
  • archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů (v článku o obci je o tom jen tři a půl řádku, Venuše má samostatný článek)
  • archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov
  • vodní elektrárna Třeština (okres Šumperk)
  • radnice v Poličce
  • selský dvůr v Bolevci (Plzeň)
  • dřevěnka v Úpici
  • bývalá přádelna s dílnou vzorkovny včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově
  • vodní hamr v Dobřívi (okres Rokycany)
  • jízdárna ve Světcích (Tachov)
  • fojtství ve Velkých Karlovicích
  • důl Anna a důl Drkolnov v Příbrami
  • vodní pila v Penikově (Stoječín, okres Jindřichův Hradec)
  • plavební kanál Kaplického potoka
  • Janatův mlýn (Buřany, okres Semily)
  • brusírna Harrachovské sklárny
  • usedlost čp. 16, Telecí, okres Svitavy
  • usedlost čp. 171, Čistá, okres Svitavy
  • viniční dům čp. 145, Pavlov, okres Břeclav
  • návesní zvonice, Louka, okres Hodonín
  • usedlost čp. 12, Kučerov, okres Vyškov
  • Mikuláštíkovo fojtství, Jasenná, okres Zlín
  • kosárna, Karlovice, okres Bruntál
  • astronomické hodiny Engelberta Seigeho
  • soubor dvou renesančních sextantů – sextant Josta Bürgiho, sextant Erasma Habermela
  • Šlikovská šperkovnice

Ještě taky zbývá doplnit v seznamu NKP odkazy na Commons, je to v podstatě jednoduchá práce, ale já to kdysi po čtvrtině vzdal, protože orientovat se v tom zdrojáku je úmorné. --ŠJů (diskuse) 21. 2. 2017, 18:18 (CET)

StandaShow[editovat | editovat zdroj]

Nenapadá mě, na koho se obrátit ohledně článku StandaShow. Nechci to hned hnát přes DoS, ale zároveň nemůžu najít nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo NNVZ. Zároveň ani netuším, který z wikipedistů by se tím mohl zabývat. Mohl by se na tento článek někdo podívat, případně předat někomu kompetentnějšímu? --Freibo (diskuse) 27. 2. 2017, 23:31 (CET)

Protože zakladatel šablonu pro odložené smazání několikrát bez zdůvodnění odstranil, navrhl jsem smazání na nástěnce správců (lhůta pro doložení encyklopedické významnosti už uplynula). Nebude-li tomu vyhověno, bude nutné založit diskusi o smazání. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2017, 23:56 (CET)
Já to sleduju, ale kde brát a nekrást, těžko říct. --frettie.net (diskuse) 28. 2. 2017, 09:18 (CET)

Znak Moravy[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření ke změnám provedeným v heslech Moravská vlajka, Moravský zemský sněm, Heraldické znaky českých zemí, Markrabství moravské, Morava, jelikož "je to pořád dokola to samé!".

Již ono neplatné polepšení z roku 1462 se týká možnosti užívání "variantního" znaku stavů, nikoliv znaku země jako takové (z hlediska mezinárodně-právního). Znak země je v dané době shodný se znakem zeměpána. Morava nebyla stavovskou "republikou" s formálním panovníkem. Naopak - suverénem byl panovník a jen část moci delegoval stavům (po Bílé hoře naprosté minimum pravomocí).

To trvá až do politicko-ústavních platných i nakonec neplatných změn (rok 1848, absolutismu a dále), kdy ale nebyla otázka znaku země jako takové a její volené (!) samosprávy (hlásící se jen k odkazu dávných stavů - zaniklých však právě v roce 1848) vlastně nijak oficiálně rozřešena.

Proto všechny ty spory (supliky, dobrozdání) a užívání obojího až do 1915.

Provinční zemská samospráva tedy vlastně svévolně a neoficiálně užívá zlatou/žlutou, panovník nikoliv, přičemž co je v dané chvíli znakem země - symbol samosprávy, nebo symbol hlavy státu (země)?! To je/byl nedořešený ústavně-právní spor po celou 2. polovinu 19. století., tak jako celá problematika historických práv, korunovace atd.

Proto panovník (Vídeň) až do let 1915-1918 k tomu žádné stanovisko nedal a oficiálně tiše "trpěl" dvojkolejnost. Omezená zemská/provinční samospráva si užívala svoje a markrabě/král/císař svoje. Do toho národnostní rozpor a symbolika ...

Wikipedista tak může o "zlatě/žluti" v souvislosti ze znakem země Moravy mluvit opravdu jen pro léta 1915-1918 (války, stanného práva, plánů likvidace slovanského elementu, propásnutí federalistických snah a zániku monarchie)! Jinak se zcela mýlí.

Jde vždy jen o žlutou "interní" symboliku vrcholného orgánu okleštěné zemské samosprávy a ta nebyla nadřazena markraběti (císaři), který užívá "stříbro/bílou".

Logicky z toho vyplývá, znakem země je znak zeměpána. Pokud by byl tehdy, tak jako demokraticky dnes, zeměpánem všechen lid (tj. feudálním termínem stavy/třídy), pak byl platila jejich stanovená symbolika (tj. dle konceptu neplatné zemské ústavy 1848), ale protože až do roku 1918 nebyl suverénem na Moravě lid ("stavy"), ale vždy panovník, byl znakem země znak panovníka a ten jej změnil jen v letech 1915-1918 ...

To platilo vždy a všude podobně (viz Británie, která odložila heraldické středověké znaky panovníka, shodné se znaky oněch zemí spojeného království jen v časech protektora Cromwella) ... Vždy záleží na suverénovi (ať je to kdokoliv) a jeho symbolice. Viz komunisté a změna znaku 1960 apod.--Pavel Fric (diskuse) 3. 3. 2017, 07:36 (CET)

 ??? A co z toho plyne? Nespletl jste si diskuzní prostor Wikipedie s lampárnout? --frettie.net (diskuse) 3. 3. 2017, 09:20 (CET)

Hromadné vkládání šablon[editovat | editovat zdroj]

Poprosil bych o názory na hromadné vkládání šablon. Kolega Nadvšenec totiž začal hromadně (v tuto chvíli snad 200 článků) vkládat šablonu {{Pahýl}}, takovéto masové vklady by však chtěly konsensus. OJJ, Diskuse 3. 3. 2017, 13:21 (CET)

Pokud se jedná o neurgentní šablony na konci článku, nevidím ve vkládání žádný problém. V mnoha článcích chybí šablony {{commonscat}}, {{portály}}, {{pahýl}} a další. --Jowe (diskuse) 3. 3. 2017, 13:27 (CET)
Klasická činnost tohoto účtu. --Vlout (diskuse) 3. 3. 2017, 13:30 (CET)
@Vlout: Ale zcela legální a bezpečná. --Nadvšenec (diskuse) 3. 3. 2017, 13:43 (CET)
Však Vy si na testování zdejší komunity hledáte vždy jen takové činnosti, které lze v malém měřítku označit za „legální“, aby jste tuto okolnost vzápětí masivním nasazením popřel. Dle mého soudu jste měl být už dávno zablokován „do odvolání“. --Vlout (diskuse) 3. 3. 2017, 13:48 (CET)
-- Co se mě týče, souhlas s kolegou Vloutem. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 3. 2017, 13:54 (CET)

Rád bych se zeptal, jestli když by bylo posouzeno hromadné přidávání šablony {{Pahýl}} jako nevhodné, jestli by bylo nevhodné i hromadné odebírání této šablony z článků, které pahýly nejsou ani náhodou. --Jowe (diskuse) 3. 3. 2017, 13:49 (CET)

@Vlout: Přece byste nezablokoval někoho s vyznamenáním Medaile zkušeného uživatele. --Nadvšenec (diskuse) 3. 3. 2017, 13:58 (CET)
Ta medaile je nárokovatelná za prostý počet editací a čas uplynulý od založení účtu, čili čistě podle kvantitativních měřítek, s kvalitou nemá pranic společného. Obecně by bylo více než žádoucí, kdybyste neustále netestoval hranice NEKIT hromadným prováděním editací, jejichž užitečnost (v takovém množství) je sporná, a to zřetelně zpravidla v reakci na to, když Vám bylo něco souvisejícího vytknuto nebo naopak doporučeno. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2017, 14:43 (CET)
Mám-li říct svůj názor, pak tady vůbec nejde o vkládání nějaké šablonyː máme tady hocha, který prostě strašlivě touží být slavným wikipedistou, a protože na plnohodnotnou encyklopedickou činnost se mu jaksi nedostává potřebných kvalit (to není osobní útok, to parafrázuji jeho vlastní vyjádření), vybírá si místo toho činnosti, k nimž nepotřebuje prakticky žádnou intelektuální kapacitu a na nich si honí editace, za které si pak připíná metály. Otázka tedy nestojí tak, jestli mu povolit vkládání šablony Pahýlː i kdyby mu to AV nakrásně nějakým opatřením zakázal, Nadvšenec si obratem najde nějakou jinou pseudočinnost, na níž si bude honit počet editací. Otázka stojí tak, jestli je tento uživatel celkově přínosem, nebo ne. Pokud ne (a ukažte mi nějaký nový, informačně přínosný článek, který založil), tak ho blokněte navždy, ať je klid. Pokud ano, pak prostě tolerujme jeho hraní si na wikipedistu, tak jako tolerujeme hrající si děti. Všichni víme, že od Nadvšence se nic lepšího čekat nedá, tak zvolme jedno, nebo druhé řešení, a neřešme pořád dokola, co konkrétně ještě smí a co už nesmí, protože to zcela evidentně nikam nevede a rozumná diskuse s kolegou je prakticky vyloučena. Borzywoy (diskuse) 3. 3. 2017, 18:02 (CET)
Nepřekračujme, prosím, rámec slušného chování. --Dominikosaurus (diskuse) 3. 3. 2017, 19:45 (CET)
Kde tu vidíte jakou neslušnost? Mně to připadá jako velmi realistické zhodnocení situace. Smyslem wikipedie je tvorba obsahu, nikoli honba za tím, daj-li medajli nebo nedaj-li.--Hnetubud (diskuse) 14. 3. 2017, 19:23 (CET)
Už je to v řešení, zdá se: Wikipedie:Žádost o opatření/Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec‎‎. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2017, 19:55 (CET)
Na druhou stranu, jen taková krátká myšlenka, máme tady ŽOK, ve kterém velká část komunity vyjádřila znepokojení nad tím, že šablona Pahýl je tam, kde být nemá a naopak není tam, kde být má. Přitom kolega Nadvšenec nepřidává jen šablony, ale upravuje i stylistickou stránku článků – odstraňování velkých mezer, mazání <references /> tam, kde reference nejsou apod. To jestli to dělá za účelem získání nějakého ocenění bych moc neřešil. --Dominikosaurus (diskuse) 3. 3. 2017, 19:45 (CET)
E: Možná k tomu Nadvšence vede imediatismus... :-D --Dominikosaurus (diskuse) 3. 3. 2017, 19:49 (CET)

Nadvyšcovo působení nějak nesleduji, ale pokud se podívám na články, které označuje jako pahýly, tak to skutečně pahýly jsou, není tam absoutně nic sporného. Dvě, tři věty a jinak nic. Nechápu v čem je tedy problém, předpokládám že v nějakých starších konfliktech, do kterých nevidím (což ale není zrovna košer).--Ladin (diskuse) 3. 3. 2017, 21:07 (CET)

Problém, Ladine, je v následující sekvenci. 1) hromadně vytváří subpahýly 2) AV zakazuje vytvářet subpahýly 3) hromadně označuje subpahýly 4) AV zakazuje hromadně vytvářet subpahýly 4) hromadně označuje články jako nevýznamné 5) několik bloků za NEKIT 6) hromadné označování článku jako pahýl. Dle mě naprosto učebnicový příklad narušování encyklopedie kvůli ilustraci tvrzení. Navíc je tam mnoho bočních větví, jako třeba téměř zastavení činnosti, která byla označena za přínosnou s odůvodněním „bere to příliš mnoho času“. Dle mého názoru nemá smysl pokračovat krokem 7 zákaz hromadného označování jako pahýl. -Martin Urbanec (diskuse) 3. 3. 2017, 21:59 (CET)
Plný souhlas. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 3. 2017, 22:10 (CET)
Ok, nedíval jsem se na to podrobněji.--Ladin (diskuse) 3. 3. 2017, 22:50 (CET)

Je naprosto v pořádku přidávat šablonu pahýl tam, kam patří. Tečka. Žádná další diskuze není potřeba. --Elm (diskuse) 6. 3. 2017, 00:57 (CET)

Ve chvíli, kdy probíhá ŽOK, zda šablonu úplně nezrušit nebo nezměnit pravidla jejího používání, je to činnost na hranici NEKIT. JAn (diskuse) 6. 3. 2017, 13:27 (CET)
Ještě lepší než olepovat pahýly šablonami je rozšiřovat je. Něčeho takového však tento uživatel zjevně není ani schopen, ani ochoten. O tom to celé je.--Hnetubud (diskuse) 14. 3. 2017, 19:23 (CET)

A co tak třeba zavést pravidlo, že vlepovat údržbové šablony včetně pahýlových smí jen ten, kdo už sám nějaký kloudný článek napsal a má důvěru komunity (revertér nebo aspoň automatický strážce)? Těch pár eventuálně neoznačených pahýlů mi připadá jako menší zlo než situace, kdy se ze šablon stává hračka nebo dokonce nástroj osobní pomsty.--Hnetubud (diskuse) 14. 3. 2017, 19:35 (CET)

To rozhodně není dobrý nápad. Není třeba kvůli jednomu blbci hned zavádět nové pravidlo, které by bylo takto restriktivní. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2017, 19:46 (CET)
No zazněly tady názory, jak moc se Nadvšencovi křivdí, když se mu zakazují věci, které jiní editoři bez problémů dělat smějí. Tak by bylo férovější zavést to všeobecně (vlastně to ani není pravidlo, jako spíš technické omezení, které dnes existuje třeba u práva přejmenovávat články). A já bych to ani nepovažoval za nějakou restrikci: opravdu někdo začíná svoji kariéru na wikipedii právě lepením pahýlových šablon? Pokud se v minulosti takové případy vyskytly, stejně se brzo ukázalo, že jde o trolla nebo o něčí loutku...--Hnetubud (diskuse) 14. 3. 2017, 23:19 (CET)
Myslím, že jsem tak začínal, sic ještě jako anonym. Přidával pahýlové šablony a aktualizoval verze programů v infoboxech. Nicméně rozhodně ne nijak masově, jako to dělá Nadvšenec. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2017, 23:27 (CET)
No já zase, když jsem začínal, tak jsem pahýlovou šablonu u svých článků vnímal jako vzkaz, že to dělám úplně špatně a měl bych toho nechat. Až když jsem zjistil, že lepiči této šablony píšou zpravidla sami články ještě kratší, tak jsem pochopil, že je to zdejší způsob vítání nováčků, něco jako pupendo na pionýrském táboře.--Hnetubud (diskuse) 15. 3. 2017, 22:18 (CET)

Vladimir Putin[editovat | editovat zdroj]

Zdravstvuj, proč je uživatelské jméno související s touto osobou nevhodné? Není to spíše tak, že vy ho nemáte rádi? A kdyby se člověk nesměl jmenovat podle známé osoby, tak co když bude třeba shoda jmen, nebo přímo někdo známý bude editovat Wikipedii? --Vlpuexor (diskuse) 6. 3. 2017, 21:17 (CET)

Vizte Wikipedie:Uživatelské jméno a Kategorie:Encyklopedicky významní wikipedisté. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 23:15 (CET)

Operace Anthropoid vs Atentát na Heydricha[editovat | editovat zdroj]

Všiml jsem si, že tu máme dva články (Operace Anthropoid, Atentát na Heydricha), které pokrývají prakticky totožné téma. Přijde mi to stejné, jako by tu byl článek Operace Barbarossa a vedle něj zvlášť Napadení SSSR (nyní redirect) či tak něco. Přijde mi rozumné to sloučit, ale přeci jen chci znát názory komunity, zda sloučit a případně jak. --Whitesachem (diskuse) 7. 3. 2017, 07:33 (CET)

Odkaz na diskusi z r. 2011, kdy se to rozdělilo: Diskuse:Operace_Anthropoid#N.C3.A1vrh_na_rozd.C4.9Blen.C3.AD --Jvs 7. 3. 2017, 10:16 (CET)
Díky. To je diskuze jak má být - stručná, jasná a hned vyřešená, aniž by někdo něčím argumentoval. No nemyslím, že to dopadlo úplně šťastně. Stačí porovnat oba články. --Whitesachem (diskuse) 7. 3. 2017, 10:42 (CET)

Kurzíva v názvu článku[editovat | editovat zdroj]

Měl by někdo něco proti používání {{DISPLAYTITLE:...}} v článcích o hudebních albech, případně odborných názvech živočichů či rostlin, kde správně být má? Př. Australostichopus mollis. --OJJ, Diskuse 7. 3. 2017, 16:47 (CET)

Už se to diskutuje pod návrhovou lípou. Doporučuji diskusi netříštit a vyjádřit se kdyžtak tam. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 23:12 (CET)
OJJ s tím přišel pod lípy jako první, divil jsem se, že se diskutuje tam. --Dvorapa (diskuse) 7. 3. 2017, 23:16 (CET)
To ano, já jen že tam už se to stihlo rozvinout dál a navíc je to k tomu účelu asi vhodná specializovaná lípa. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2017, 23:22 (CET)
Netušil jsem, že shodou okolností jen pár hodin přede mnou téma už nakousl OJJ. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 21:29 (CET)

Viz Wikipedie:Pod lípou (návrhy)#Kurzíva v názvu článku. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2017, 18:23 (CET)

Overview #2 of updates on Wikimedia movement strategy process[editovat | editovat zdroj]

Note: Apologies for cross-posting and sending in English. This message is available for translation on Meta-Wiki.

As we mentioned last month, the Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve.

Regular updates are being sent to the Wikimedia-l mailing list, and posted on Meta-Wiki. Each month, we are sending overviews of these updates to this page as well. Sign up to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a overview of the updates that have been sent since our message last month:

More information about the movement strategy is available on the Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal.

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation, 9. 3. 2017, 20:43 (CET) • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazykaGet help

CEE Spring 2017[editovat | editovat zdroj]

21. března by měla začít tradiční akce CEE Spring. Chápu to správně, že se česká wikipedie letos neúčastní?--Fanoušek kopané (diskuse) 11. 3. 2017, 09:27 (CET)

Pokud by to zas bylo o tom, kdo vytvoří víc článků udělátkem z sk wikipedie, tak mi neúčast vůbec nevadí. Jediná zábavná věc je sledovat, jak se zaplňují políčka článků jednotlivých zemí na Metě, ale česká verze soutěže je jaksi nemotivující k jejich tvorbě. --Karel Rř (diskuse) 11. 3. 2017, 09:41 (CET)

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Chci se zeptat, jaký máte názor na uvádění úplné filmografie. Jde konkrétně o Michala Gulyáše, jehož článek je v podstatě jen seznam veškeré jeho tvorby, včetně impozantní filmografie, čítající šedesát(!) titulů. V naprosté většině z nich ale hrál jen marginální role, někdy nebyl ani uveden v závěrečných titulcích, někdy je dokonce obtížné dohledat i celé filmy. I když pominu otázku oveřitelnosti, je tu obecná otázka: Jak se stavět k filmografiím? Mají se nějak třídit podle významu ztvárněné role, nebo mají být skutečně co nejúplnější (a dublovat tak všechny IMDB, ČSFD a FDB)? Děkuji. --Okino (diskuse) 13. 3. 2017, 12:02 (CET)

Já hlasuji spíše pro stručnější filmografii, kde by byly jen důležitější díla. Kompletní filmografii bych nechal IMDB a ČSFD. --Hugo (diskuse) 13. 3. 2017, 12:37 (CET)
Obecně bych vypisoval jen opravdu důležité role, všechny jen v případě, že jich bude jen několik. Jiná situace samozřejmě nastane u herců, kteří hráli převážně hlavní role (napadají mne třeba Louis de Funes nebo Vlasta Burian), ale u nich je naopak možné kompletní filmografii vyčlenit do zvláštního článku/seznamu/přílohy. JAn (diskuse) 13. 3. 2017, 13:00 (CET)
Já nehlasuji, ale jinak se přikláním k uvádění klidně kompletní filmografie, tj. hlavní, vedlejší i cameo role, pokud lze takový údaj ověřit a herec byl u díla uváděn (marginální role, ve kterých je uváděn jen díky identifikaci dle tváře a které nejsou hodné zmínky z hlediska kariéry, neuvádět). Servery jako IMDB či ČSFD jsou zajímavým zdrojem, ale nikoliv otevřeným a svobodným, a postupem času či náhle mohou změnit kvalitu, rozsah či zcela zaniknout. U rozsáhlejších filmografií nevidím problém v přesunutí do samostatného článku (ve smyslu např. Filmografie Vlasty Buriana). --Adam Hauner (diskuse) 13. 3. 2017, 15:09 (CET)

Zaniklá sídla[editovat | editovat zdroj]

Postupně nám zde přibývají články o zaniklých sídlech. Jenže některé z nich dosud formálně existují, ať už jako část obce, katastrální území nebo základní sídelní jednotka, případně čtvrť v nějaké existující obci. Problémem je, jak takové články pojmenovat. V současnosti se uplatňují všechny způsoby.

  • Název obce (okres XY) - nevýhodou je, že název s použitým rozlišovačem může vzbuzovat dojem současně existující obce, (např. Židovice (okres Most)) zároveň může dosud existovat jako název některé výše zmíněné entity (v tomto případě jako katastrální území Židovice u Bečova.
  • Název katastrálního území - výhodou je absence rozlišovače a používanost názvu jako katastrálního území, nevýhodou, že bývalé vesnici se většinou říkalo bez onoho upřesňujícího přívlastku (např. Chudobín u Dalečína nebo Heřmanice u Rouchovan)
  • Název obce (současná obec) - výhodou je používání stávajícího systému rozlišování, a často i existuje ZSJ nebo část obce s tímto názvem - nástupce zaniklého sídla. (např. Neratov (Bartošovice v Orlických horách))
  • Název obce (zaniklá osada) - používá se hlavně u sídel, která zanikla už kdysi dávno, ne během posledních 100 let. (příklad Vilémov (zaniklá osada))

Otázkou je, zda se snažit nějak názvy sjednocovat, zda preferovat jeden z výše zmíněných způsobů, nebo to přizpůsobit tomu, o čem článek pojednává nejvíce... Co myslíte? JAn (diskuse) 13. 3. 2017, 13:56 (CET)

Dle mého názoru bychom měli eliminovat pojmenování dle katastrálního území, tj. tyto případy převést na Název obce (současná obec). Obdobně bych se stavěl i k pojmenování ve formátu Název obce (okres XY). --Adam Hauner (diskuse) 13. 3. 2017, 15:00 (CET)
Patří do dotazovaných článků i obce zaniklé vypálením za války (i méně známé, např. Křížánky v místě Křížánky (přírodní památka), bohužel zatím nemáme článek) nebo zánikem pro vybudování vojenského prostoru (např. zaniklé obce ve VVP Ralsko)? V nedávné historii bylo takových obcí celkem dost. Současnou obec však u vojenských prostorů uvést není vhodné (zrušené obce mohou být od současných obcí kilometry daleko), okres není příliš vhodný (vojenský prostor/bývalý vojenský prostor často zasahuje do více okresů), katastrální území má výše zmíněnou nevýhodu, takže v těchto případech bych se přikláněl k poslední možnosti. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 15:36 (CET)
Jistě, i takové obce, ale i ty leží na území některé současné obce / vojenského újezdu, takže na ně lze aplikovat některý z výše zmíněných druhů názvu. A celé se to ještě týká sídel, které neměly unikátní jméno, u těch problém s rozlišovačem není. JAn (diskuse) 13. 3. 2017, 15:43 (CET)
Dobře, asi bych volil následující přístup: U obcí, které zanikly, ale v nějaké podobě nyní existují (např. jako část obce, nová obec, přesunutá obec) bych se řídil současnými pravidly pro pojmenování obcí (částí, kat. území) a zánik a následné obnovení bych vysvětlil uvnitř článku v sekci o historii obce. U obcí, které zanikly, ale v žádné podobě nyní neexistují (viz příklady, které jsem uvedl výše) bych preferoval spíše s rozlišovačem zaniklé sídlo (nebo podobným, obec, usedlost, osada...). Např. místo Okna (Ralsko) bych preferoval spíše Okna (zaniklé sídlo), byť spadá do kat. území Ralska, od Ralska je vzdálená 7 km, ale z názvu by dle mého mělo být jasné, že obec již nyní v žádné podobě neexistuje (narozdíl od jejich jmenovkyň). --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 16:16 (CET)

Jen z hlediska konzistence: budeme zemřelé osobnosti rozlišovat také výhradně rozlišovačem (zesnulá osoba)? :-) Pokud by u osob nebyl zájem o takový rozlišovač, proč je obdoba potřebná u zaniklých sídel? Adam Hauner (diskuse) 13. 3. 2017, 17:10 (CET)

Názor shodný s Adamem Haunerem. U jména zaniklého královského horního města Čisté bych hodně nerad viděl Čistá u Rovné. Pro místní by to nejspíš bylo neskousnutelné. Ono stačí i to, že tam máme Čistá (Rovná), byť Čistá neměla nikdy s Rovnou nic společného. S tím ovšem nic nenaděláme, protože Čistá je dnes ZSJ obce Rovné (dle Územního registru). Proti katastrálním území hovoří rovněž to, že k. ú. může být více, např. u zaniklé Krásné Lípy (na což mě nedávno upozornil kolega Vlout) jsou k. ú. dvě. Obdobně u zaniklé Bystřiny. --Lubor Ferenc (diskuse) 13. 3. 2017, 21:51 (CET)

@Adam Hauner, Lubor Ferenc: U osob rozlišovač přece obsahuje činnost, kterou se proslavili, kterou se stali wikipedicky významní. U zaniklých obcí je právě to, že zanikla (z nějakého určitého důvodu) aktuálně důvod, proč je obec nyní encyklopedicky významná. Tak jako je Josef Čapek (malíř), stejně tak by mohla být i Okna (zaniklá obec). Nemyslím si však, že je vhodné porovnávat jablka s hruškami. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2017, 22:45 (CET)
@Dvorapa: Nabízený názor, že sídlo je dnes encyklopedicky významné právě pro svůj zánik, rozhodně nezastávám, spíše jej odmítám. Sídla jsou encyklopedicky významná pro svou existenci, byť minulou a již skončenou (což je podobné jako u mrtvých lidí, kteří encyklopedickou významnost nezískávají svým úmrtím a příčinou smrti, na což jsem narážel svým dotazem). Zaniknutí sídel je jen jedním z mnoha rozličných aspektů sídla (typ sídla, časové či územní určení, způsob založení, ...) a nemyslím si, že by fakt zaniknutí byl jednoznačně nejdůležitějším aspektem. Sídla, které nejsou zároveň obcí, rozlišujeme dnes názvem obce, ve které se územně nacházejí (zjednodušuji o výjimky). Nevidím přínos v přidání další komplikace a výjimky do pravidel pro určení rozlišovače pro sídla, abychom označili všechny zaniklé Lhotky rozlišovačem 'zaniklé sídlo' nezbytně nutně doplněným ještě obcí. --Adam Hauner (diskuse) 14. 3. 2017, 13:17 (CET)
Jen bych znovu připomněl, že není úplně vhodné porovnávat jablka (obce) s hruškami (osoby), jinak bych se jen opakoval. Ale stejně budu, opravdu si stojím za tím, že na rozdíl od lidí, kteří se jen ve výjimečných případech proslavili svojí smrtí, jsou zaniklé obce často známé právě svým zánikem. Osadu Ležáky (a dalších obce a osady zničené za války) si každý automaticky spojí s tím, jakým způsobem zanikla, nikoliv s její předešlou historií, o které navíc ve článku zde bohužel není jediná zmínka. Článek sice rozlišovač nepotřebuje, ale kdyby ano, rozhodně nejlepší by byl mnou preferovaný výše. Pokud bych se měl zpátky vrátit k obcím zaniklým kvůli založení vojenského prostoru, každý místní si jejich název spojí právě s vojenským prostorem, kterému musely uvolnit místo. Chlum (Jablonec) si nikdo již nespojí se zaniklou tvrzí Hynka z Dubé, nýbrž s tím, že byla zrušena aby uvolnila prostor VVP Ralsko, mladší generace možná spíš ještě s tím, že tam v tom místě na Chlumu je nyní gigantická fotovoltaická elektrárna. Tato obec má navíc z mého pohledu nejhorší možný rozlišovač, protože rozlišovač odkazuje na původní katastrální území, jehož byla obec součástí, a to ještě katastrální území obce Jablonec (místně také Jabloneček), která v současnosti také neexistuje a také byla zrušena. Článek by určitě měl být přejmenován, počkal bych s tím ovšem, kam se vyvine diskuse. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2017, 17:58 (CET)
NO, a jelikož území obce, na které dnes leží je Ralsko, a zanikla právě kvůli VVP Ralsko, jeví se jako ideální Chlum (Ralsko). JAn (diskuse) 14. 3. 2017, 21:47 (CET)
Ano, ale stejně mi přijde nevhodné spojovat sídlo, které neexistuje, s aktuálně existujícím sídlem (resp. k.ú.) vyskytujícím se na jeho místě. Je to prostě spojování dvou málo souvisejících věcí. Skoro jako kdybychom chtěli do rozlišovače za Hotel Praha přidat Hotel Praha (park Mydlářka) na odlišení od jiných hotelů stejného názvu, o kterých tedy zatím na Wikipedii zmínka není. Stejně tak mi ale přijde nevhodné spojovat původní obec s původním k.ú., viz výše, stále jsem tady zastáncem zaniklé obce, nejhůře okresu (tedy něco podobného, jako je pohoří u vrcholu, viz Špičák, byť se u vrcholů nejedná o zaniklou věc). --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2017, 22:23 (CET)
Ještě dvě drobnosti: 1) vojenský prostor Ralsko již také neexistuje a 2) oproti předchozím případům mi přijde ještě mnohem zvláštnější uvádět současnou obec/současné k.ú. u obcí, které zanikly kvůli vybudování přehrad (a jiných vodních děl) a nyní je na jejich místě dno takové vodní plochy. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2017, 22:49 (CET)
Opět narážíme na klasický problém sídlo vs obec: zatímco sídlo je osídlená lokalita (neboli u vsí, městysů i měst jejich intravilán), obec je kromě veřejnoprávní korporace také zároveň územím (přesně vymezeným katastrálními územím či více KÚ, z hlediska samosprávy základní jednotkou). Klidně můžete obec vnímat jako miniaturu okresu, tj. jasně vymezené území s jedním čí více sídly. Pro rozlišení článků o sídlech a částech obcí (která nemají název shodný jako jejich příslušná obec), ale třeba i pro rozlišení článků o rybnících, se používá název obce, na jejímž území se nachází. Tj. jde o podrobnější rozlišovač než okres, ale stále stejného charakteru, z hlediska územního členění nejbližší možný. Pokud byste tuto skutečnost tak nechápal (a píšu to bez jakéhokoliv negativního náznaku), pak připomínám, že novodobé okresy jsou z hlediska historického vztahu k zaniklému sídlu často také problematické, byť územně stejně v pořádku jako obce. --Adam Hauner (diskuse) 16. 3. 2017, 10:59 (CET)
Jsem si toho vědom, proto od první chvíle prosazuji zaniklé sídlo (zaniklá obec, zaniklá osada, dle situace). --Dvorapa (diskuse) 16. 3. 2017, 11:02 (CET)

Vlaječky v biografických infoboxech[editovat | editovat zdroj]

Existuje už nějaká dřívější shoda na vhodnosti vkládání/odstraňování vlaječek v infoboxech biografických článků? Jestliže se totiž parametry míst narození a úmrtí nevyplní a přeberou se jen z Wikidat, žádné vlaječky se nezobrazí. To je tedy asi ten primární stav, na druhou stranu jejich vložení možná ničemu nevadí, ledaže by byla nějaká obecná shoda, jak postupovat (narazil jsem na to v článcích Theodor Saturník a Egon Zeis). --Vlout (diskuse) 13. 3. 2017, 16:01 (CET)

Reaguji na Vlouta: já jsem pro vlaječka států v infoboxech. Napovídá to, kde se osoba narodila či zemřela. Praha zůstává Prahou, ale asi není jedno zda se událost stala za Rakousko-Uherska nebo v Československu. Co třeba takové Německo před rokem 1860 atd. Většina školáků vám neřekne jaké bylo zřízení když se narodil či zemřel ten který čech, moravan či slezan. Wikipedie má pomáhat neznalím, aby byli znalí. Vlajka je dobrým orientačním označením. --Martin wolf (diskuse) 13. 3. 2017, 17:07 (CET)
Vlaječka vždycky přináší určitou informaci navíc, to je pravda, proto mi to také nepřišlo jako jednoznačná záležitost a myslím, že bude dobré, když se k tomu vyjádří více lidí. --Vlout (diskuse) 13. 3. 2017, 18:15 (CET)
Přijde mi, že vlaječky u míst narození a úmrtí jsou užitečné, leda by snad byly některé infoboxy přeplácané i dalšími grafickými prvky, což se u osob zpravidla neděje. Obecně mi přijde líto, že při načítání místa narození z Wikidat se zobrazí jenom obec, ale už ne státní celek, jak se to mnohdy uvádí při ručním vyplnění. Bylo by fajn, kdyby to šlo ošetřit, ale je mi jasné, že to naráží na nedostatečnost údajů "vysosatelných" z databáze. Každopádně pokud už je ručně vyplněn k místu i stát, vlaječka k němu je IMHO naprosto v pořádku. --Bazi (diskuse) 13. 3. 2017, 22:30 (CET)
Vlaječky teoreticky mohou pomoci s orientací, ale jen u známých jednoznačných států. Monako a Indonésie nebo Ceuta č Dominika asi většině čtenářů nepomůže a Nacistické Německo už v minulosti vyvolala hodně zlé krve.
Stát by ale přebírat z Wikidat jít mohl, problém je, že ve většině případů se přebere současný stát. JAn (diskuse) 14. 3. 2017, 07:40 (CET)
Pokud jsou šablona a modul naprogramovány a nastaveny tak, aby přebíraly součastný stát, přeberou současný stát. Technicky už dnes pro zkušeného Lua-istu není problém nastavit infobox tak, aby z Wikidat vytáhl stát platný k určitému datu. Problém je spíše v tom, že zejména u menších měst a obcí tyto historické údaje často nejsou ve Wikidatech zadány. Což by sice modul mohl ohlídat a odfiltrovat, ale už ne napravit, takže někomu by se stát zobrazoval, a někomu ne.--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2017, 15:36 (CET)
Tenhle koncept jsem nazval „targetdata“:
Má to i další využití, například: Sněžka (Krkonoše; 1603.3 m) (nejvyšší bod Česka s nadmořskou výškou).
Nicméně nedostatky jsou právě nedostatečné pokrytí historických údajů. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 3. 2017, 23:20 (CET)
Já jsem pro zobrazování států a vlaječek v infoboxech. A pokud, jak uvádí Shlomo, se dá zajistit, aby stát byl platný k danému období, jen lépe. --Jan Polák (diskuse) 16. 3. 2017, 19:31 (CET)
O {{Flagicon}}ech byla sáhodlouhá diskuse cca 4 roky na zad. Ale nemám sílu ani čas to teď hledat.. --YjM | dp 16. 3. 2017, 22:07 (CET)
Právě to jsem si taky myslel, buď už jsem na to někde přímo narazil, nebo se o tom někdo zmiňoval. Možná šlo jen o infoboxy sportovců? Nevím. Chtěl jsem ale hlavně vědět, jaký je (byl) postoj komunity obecně. Současný vlaječky podporuje a to beru jako to, čím se budu řídit do budoucna. Díky. --Vlout (diskuse) 16. 3. 2017, 22:15 (CET)
To se řešily tuším postoje k tomu, jaké vlaječky by se měly uvádět. Bylo to v lednu 2013 a vzešlo z toho asi mimo jiné tohle desatero. Tehdejší diskuse pod lípou je zde: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2013/02#Falšování historických faktů. Nebo máte na mysli ještě jinou diskusi? Musím uznat, že od té doby do toho trochu víc zasáhla Wikidata a plnění infoboxů z nich, čímž nám z míst narození a úmrtí vypadly státy, takže možná vzniká výraznější rozptyl různých podob nebo se mění poměry jejich výskytu. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2017, 22:59 (CET)
No jo.. Pojmy jako „stigma“ a „žalář národů“. To je přesně ten flamewar, co jsem měl na mysli. --YjM | dp 16. 3. 2017, 23:31 (CET)
I když, mám pocit, že kolem té doby byla i obecnější diskuse o tom, zda {{Flagicon}}y úplně nezrušit.. Navrhovatelem mohl být dost možná G3ron1mo..? Ale taky je možné, že se mi to jenom zdálo. --YjM | dp 16. 3. 2017, 23:38 (CET)
Díky za odkazy. Teď si vzpomínám, že podobně obsáhlá diskuse se později vedla ještě speciálně k vlaječce nacistického Německa, kde ale nakonec převládl názor, pokud se nepletu, že historii si nevybíráme. --Vlout (diskuse) 17. 3. 2017, 10:22 (CET)

Dotaz: Jak dlouho panoval Ludvík XIV.? (Jak to tenkrát bylo?)[editovat | editovat zdroj]

Historici, help, please! Mám dotaz: Chtěl jsem se dozvědět něco o Ludvíku XIV., a v příslušném cs článku čtu: „Ludvík XIV. panoval plných sedmdesát dva let, nejdéle ve francouzské historii.“ (Vedle v boxu je napsáno, že se dožil 72 let, čili z toho mi plyne, že panoval celý svůj život) – a hned v další větě se říká „Ludvík XIV. se stal králem již jako čtyřletý chlapec v roce 1643, po smrti svého otce. Korunován byl ovšem až 7. června 1654.“ – Jak to jde dohromady? (O té třetí větě, o korunovaci, nemluvě, i když to by si možná taky zasloužilo vysvětlující zmínku pro nás nevzdělané.) Ujme se toho někdo? Díky! --Jiří Janíček (diskuse) 15. 3. 2017, 17:41 (CET)

V infoboxu není nikde napsáno, že se dožil 72 let. Vše tedy do sebe zapadá. --Silesianus (diskuse) 15. 3. 2017, 18:51 (CET)
Ano, vše do sebe zapadá, zvláště když se pozorný čtenář hned z úvodu dozví, že Ludvík XIV. se dožil téměř 77 let. Tak pak je jasné, že opravdu panoval 72 let. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 3. 2017, 18:59 (CET)

300. Marie Terezie[editovat | editovat zdroj]

V půlce května bude mít Marie Terezie kulaté 300. narozeniny. Kolega Dracenae přišel s návrhem dát ji na Hlavní stranu jako Článek týdne, k čemuž se přidávám. Nejde ale v současnosti ani o Dobrý článek, kromě možná některých jednotlivostí má podle mě hrubý nedostatek v úvodu, který prakticky vůbec neshrnuje její život nebo zásluhy, jen vyjmenovává tituly a pak ji tak trochu shazuje vyjádřením, že vlastně nebyla císařovnou, ale pouhou manželkou, případně matkou. Dovolím si vybídnout tedy zájemce o historii nebo kohokoli s dobrými úmysly, aby se na článek podívali a vylepšili ho ještě. Máme na to zhruba měsíc, pak už by se měla připravovat anotace a článek by měl projít procesem ČT. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2017, 11:48 (CET)

We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15)[editovat | editovat zdroj]

18. 3. 2017, 06:09 (CET)

Cześć. Nie znam czeskiego, ale może się porozumiemy, jeżeli napiszę po polsku. Zostałem zatrudniony przez Wikimedia Foundation, żeby pomóc społecznościom Wikimedia w prowadzeniu dyskusji o strategii. Czy ktoś z Was chciałby utworzyć stronę, na której moglibyście dyskutować na ten temat? Potrzeba też kogoś, kto mógłby koordynować dyskusję. Dzięki! (Hi. I don't know Czech, but maybe we can understand each other if I write in Polish. I'm hired by WMF to help the communities with the strategy discussions. Is there someone who could create a page where you could discuss about that? Also, someone should coortinate the discussions. Thanks!) SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 20. 3. 2017, 20:29 (CET)

Zrušení pahýlů[editovat | editovat zdroj]

Před časem se zde diskutovalo, co je pahýl a jestli tuto šablonu raději nezrušit. Nedávno jsem zcela náhodou (na této stránce: https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_expanded_sample_of_articles) zjistil, že Wikimedia používá pro pahýl přesné statistické určení: méně než 8000 znaků. U té příležitosti jsem si také povšiml, že z 10 000 nejdůležitějších článků, které Wikimedia vybrala, pahýly je na české wikipedii 5 235 z nich. Tedy více než 50 procent. Pokud uvážím, že jde o výběr nejdůležitějších článků, celkové množství pahýlů odhaduji na 70-80 procent. Ostatně, při jasné hranici 8000 znaků by neměl by být problém tento odhad zpřesnit. I kdyby to ovšem bylo 60 procent, myslím, že je zřejmé, že šablona pahýlu nemá na české wikipedii žádný smysl, protože pahýly jsou takřka všechny články. Je to jako zavést v občanském průkaze kolonku Člověk. NIcméně pokud už - pak strojově vložme tuto šabonu do všech článků pod 8000 znaků. A mimochodem, je zajímavé, že z oněch 10 000 nejdůležitějších článků zcela na české wikipedii chybí 1054. Mimo jiné často i kvůli nešikovnému přesměrovávání a slučování, ale to je jiný problém. --Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 08:46 (CET)

U nás je lokální praxe trochu jiná. Pahýl zde znamená článek, kterému zjevně ještě hodně chybí do plnoprávného encyklopedického hesla. Upozorňuje čtenáře, aby si dal pozor a hledal informace ještě jinde, a zároveň vybízí k rozšíření (= nevtíravá reklama na psaní Wikipedie). Z toho hlediska se mi jeví užitečný bez ohledu na to, co dělají na Wikimedii.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 3. 2017, 09:05 (CET)
Příspěvek by byl vhodněji směrován na probíhající žádost o komentář.--RPekař (diskuse) 18. 3. 2017, 09:09 (CET)
Je to třeba taky posuzovat individuálně. Pokud to srovnám se zvířaty: U některých lze napsat třeba i , k některým lidstvo nezná tolik informací (Rattus baluensis), pahýl to ale být nemůže - všechny důležité informace v článku jsou a jiné ani lidstvo nezná. OJJ, Diskuse 18. 3. 2017, 09:20 (CET)
@OJJ: Ke všem běžným zvířatům lze napsat dobrý článek většině zvířat lze napsat dobrý článek, jinak když vezmu druh, má dobrý článek asi 40 druhů a nejlepší 10 druhů, to není práce pro jednoho člověka, to je pro tým na léta, místo exotickým bych mezi dobrými viděl raději srnec obecný či prase divoké. Srnec je jinak ostuda, a přitom jej vidím velice často, nechcete heslo dopast na DČ či NČ?--Mirek256 18. 3. 2017, 10:12 (CET)
Konstruovat nějaké závěry z toho, že na české wiki je pahýlem určitý počet článků ze seznamu, který někdo, někde sestavil mi přijde naprosto zbytečné. Stejně tak je zbytečný odkaz na to, kolik článků z tohoto seznamu nemáme vůbec. Jistě takový seznam může sloužit jako zásobník námětů. Ale českou wiki snad nepíšeme proto, abychom plnili nějaké kvóty, které někdo neznámý sestavil? Na české wiki máme články na témata, která někoho z wikipedistů zajímají. Témata, který nezajímají wikipedisty, tu prostě, zatím, nejsou. Třeba budou, třeba jsou zajímavá pro tak malý okruh lidí, že tu nebudou nikdy. Co je na tom špatně? Pokud bychom se dokázali dohodnout na nějaké hranici (třeba 8 000 znaků) mohlo by to být motivační pro rozšiřování článků. --Leotard (diskuse) 18. 3. 2017, 11:22 (CET)
Jistě nám nikdo nezadává kvóty. Na druhou stranu, řekl bych, že když sestavovali Ottův slovník naučný, patrně se neřídili zásadou "dáme tam to, co někoho z naší party zajímá". Neříkám, že wikipedie je Ottův slovník naučný, na druhou stranu čas od času zaslechnu, že wikipedie je encyklopedie. Sám to považuji za nadsázku, možná i žert, ale je pravdou, že s pojmem encyklopedie se v minulosti pojilo jisté hledání toho univerzálně důležitého. Samozřejmě, dnes už jsme dál, dnes víme, že důležité je to, co někomu stálo za to udělat, nicméně mě přijde docela zajímavé, že hned tři encyklopedie, které jsou v té tabulce pod námi, mají to číslo nehotových článků z těch 10000 nejdůležitějších podstatně nižší. To jako by napovídalo, že na české wikipedii virus hledání podstatného zrovna neřádí. Spíše máme dosti vysokou imunitu, zdá se. Pravda, třeba Maďaři se obrnili ještě více.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 11:46 (CET)
@Fanoušek kopané: Pravdou je, že tu už máme většinu českých témat (české osobnosti s protlačenou významností, potůčky atd.) a na ta velká a podstatná se zapomíná. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2017, 11:49 (CET)
@Leotard: Jako Vy. Hranici doporučuji spíše menší, protože potom bude pahýlem velká řada článků, i když obsahují veškeré informace o tématu. Stejně tak znaky nabydou, když někdo vypíše všechny reference skrze citační šablony, přičemž článek může být kratší. Proti hranicím, posuzovat se musí individuálně. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2017, 11:28 (CET)
To je dost zajímavé zjištění a vyplývá z něj, že šablony Pahýl již nějakou dobu svou funkci fakticky neplní. Ovšem k rozhodnutí o jejich zrušení (a změně příslušného pravidla) je asi zapotřebí dospět v žádosti o komentář, na kterou už odkazovali ostatní. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2017, 11:52 (CET)
@Vlout: Vše je třeba posoudit individuálně. Jako třeba u lva by byl článek o desetitisící znacích pahýlem, protože je to velmi komplikované téma, naopak u toho bornejského potkana by k takové délce nikdy nemohl být článek dotlačen. Nejsem vůbec pro zrušení, protože právě tato šablona ukazuje aha, něco tu chybí. Bohužel se tu s ní plýtvá. Článek sice může být opticky krátký, ale jinak poskytovat všechny důležité informace. Měli bychom tedy udělat kritéria, co by měl nepahýl obsahovat, v zoologii např. něco systematiky, kde zvíře žije, jak vypadá, jak se chová a status, u zpěváků např. osobní život, profesní život, důležité skladby/alba. Můžeme vycházet třeba ze stávajících dobrých článků, které by měly téma pokrývat dobře, ale je to běh na dlouhou trať. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2017, 12:00 (CET)
Naopak, neplýtvá, šablona by ve skutečnosti měla být nasazena ve spoustě dalších článků, protože rozvoj české Wikipedie zatím nedosáhl takové hranice, abychom si mohli říci, že většina našich článků je v alespoň trochu uspokojivém stavu. A jestliže by měla být téměř všude, nemá mnoho smyslu. To, že se ten který článek může (a měl by) doplnit, ví každý, co je s daným tématem seznámen, i bez ní. (Kdysi dávno jsem hájil opačné stanovisko.) --Vlout (diskuse) 18. 3. 2017, 12:05 (CET)
@Vlout: V současnosti je ve třetině. Osobně vidím jedinou možnost v řešení, jež jsem navrhl výše. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2017, 12:11 (CET)
Ta práce se statistikami je poněkud manipulativní. Třeba „nejdůležitější“ články představují témata důležitá bez ohledu na to, jak kvalitně jsou zpracovaná. Praxe je bohužel taková, že o konkrétním jednotlivém drobném tématu se snáz píše než o zásadním zastřešujícím pojmu, takže pak ty články takto vypadají. Jestli o něčem vypovídá množství šablon pahýl mezi nejdůležitějšími články, tak právě o tomhle. A nemělo by se to řešit likvidací šablony, ale nějakým podněcováním k vylepšování právě těch zásadních článků, formou soutěží, editatonů apod.
Jinak to dobře a stručně napsal už v úvodu Ioannes Pragensis a RPekař přidal adekvátně odkaz na ŽOK. Není tedy třeba znovu roztahovat a tříštit téma diskuse po dalších místech. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2017, 12:34 (CET)
o kvalitě to jistě není. Ale když si ten seznam projdete, zjistíte, že je sestaven povětšinou z konkrétních jednotlivých témat (mj. 2000 osobností).--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 14:19 (CET)
Nevím, jestli je úplně na místě srovnávat se s anglickou wikipedií, která má úplně jiné podmínky (daleko větší počet editorů, podstatně snadnější dostupnost zdrojů v angličtině). Když vezmeme národy, které jsou nám bližší (slovenská, polská, srbochorvatská wikipedie), tak ty mají články většinou kratší a celkově méně kvalitní než my. Ostatně uznávané internetové encyklopedie (Britannica, Treccani, Universalis, o těch českých ani nemluvím), to jsou z našeho hlediska téměř samé pahýly. A abych se svěřil s mojí vlastní čtenářskou zkušenosti: „pahýl“ o pěti deseti větách, který obsahuje stručné shrnutí podstatných informací, je mi milejší než sáhodlouhé propagační a fanouškovské plky, které mají deset tisíc znaků, ale nedozvím se dohromady nic.--Hnetubud (diskuse) 18. 3. 2017, 13:11 (CET)
Tady bych trochu protestoval, a sice ohledně polské Wikipedie. Paušální úsudek, kolego Hnetubude, že polská wikipedie má články většinou kratší a celkově méně kvalitní než my, ten nesdílím. Porovnejte už jen Donald Trump u nás a u Poláků. U nich je článek mnohem delší (přesto, že o jeho délku i kvalitu mám já snahu). Kvalitu toho článku jsem zatím podrobně nezkoumal. Ale rozhodně mají Poláci jednu výhodu proti nám. Nepřechylují cizinkám jejich příjmení ani v názvech, a to činí jejich články o nich IMHO rovnou srozumitelnější. Respektive není tam důvod k sáhodlouhým sporům o „třídění skupin žen na zásadně přechylované a často nepřechylované“. Ale našlo by se toho více, co by možná hovořilo ve prospěch polské Wikipedie. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 3. 2017, 13:49 (CET)
Polská Wikipedie má kvalitu článků srovnatelnou s českou Wikipedií, mají však jednotnější a propracovanější šablony. O (ne)přechylování bych mlčel, mohlo by to vyvolat nechtěné rozepře nesouvisející s tématem diskuse, jelikož někteří wikipedisté by takový názor nesdíleli. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2017, 14:10 (CET)
Navíc pokud vím, polština přechylování moc nefandí ani u domácích, znám málo polek s přechýleným příjmením. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2017, 14:16 (CET)
Přechylování je jazykový jev, který s kvalitou wikipedie absolutně nijak nesouvisí. Čeština většinou přechyluje, polština většinou ne - a wikipedie to logicky odráží. Nic víc, nic míň. Ale na tom, že polská wiki je plná torzovitých článků, si trvám. Konkrétní příklad: pl:Aire (rzeka w Anglii): tři a půl věty, vůbec žádný zdroj. To je na české wikipedii jasný subpahýl. A nejde o náhodu: stejnou úroveň mají na dvě výjimky všechny ostatní články v kategorii. Čili polská wikipedie má sice kvantitativně víc článků než my, ale jejich kvalita nic moc, na to, že je Poláků čtyřikrát víc. To nepíšu vůbec proto, abych se do Poláků navážel, ale pro povzbuzení, že na tom vzhledem k objektivním okolnostem nejsme zas tak špatně. --Hnetubud (diskuse) 18. 3. 2017, 14:36 (CET)
Každá Wikipedie je na tom v některých oblastech hůře než ta česká. Např. na anglické Wikipedii nalezneme desetitisíce článků, které by se u nás asi neudržely a byly jako subpahýly smazány. --Jowe (diskuse) 18. 3. 2017, 14:47 (CET)
Samozřejmě, proto to říkám: nesnažme se být papežštější než papež, smiřme se s tím, že máme takové články, jaké je zdejší komunita schopná napsat. Zvyšování nároků podle mě spíš odradí potenciální přispěvatele než že by zvýšilo kvalitu. Takže pahýlová šablona patří jen k článkům, které jsou opravdu špatné, nikoli k těm, které jsou pouze „nedokonalé“ - takových je tu drtivá většina.--Hnetubud (diskuse) 18. 3. 2017, 15:05 (CET)
já jsem také příznivcem kratších, informačně hutných hesel. Nicméně o anglické wikipedii jsem nepsal, ten seznam 10 000 nejdůležitějších hesel sestavila mezinárodní komunita a ani na anglické nemají všechna tato hesla - tři jí chybí (pravda, jde o sporné případy, kdy jsou chybějící hesla přesměrována na jiná). A jak určili těch 8000 znaků netuším. Existuje ještě seznam 1000 nejdůležitějších hesel a i podle něj je sestaven žebříček wikipedií (https://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias_by_sample_of_articles). Tam je hranice pahýlu určena na 10 000 znaků. Takže je to asi brané tak nějak od oka. Nicméně je to aspoň objektivní.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 13:57 (CET)
Dovolím si upozornit, že ten seznam nelze považovat za zcela přesný zdroj: pro češtinu uvádí, že 12 hesel chybí - při ručním vyhledání je všechna najdete (resp. odkaz na synonymum); ze seznamu 10000 hesel jich prý v češtině chybí 1034 - při letmém pohledu na 201 vyjmenovaných také mnohá z nich články mají. (Tzn. asi chybí propojení u některých hesel.) --Knihovnik51 (diskuse) 18. 3. 2017, 15:27 (CET)
to je složitější. Ten seznam 200 z 10.000 je měsíc starý. Některá hesla jsem v minulých dnech, poté co jsem to objevil, již udělal, aspoň v elementární podobě (Samba (hudba), Sezame, otevři se, Čólové (dynastie), Maráthská říše, Sinchajská revoluce, Orijština, Molucké moře, Univerzita v Buenos Aires, Mahathir Mohamad, Gloria Swansonová, Joseph L. Mankiewicz, Brian De Palma, Pekingský člověk), jedno jsem vytvořil vyčleněním z většího článku (Dějiny Austrálie). U některých máme chybu, naše Arabská poušť je ve skutečnosti Východní poušť a Arabská poušť nám chybí - uvedl jsem v diskusi k článku. Někde jsem heslo na wikidatech navázal na jiné, obvyklejší (např. Pšenice). S některými si nevím rady, Gauge boson je patrně Kalibrační boson, ale pouštět se do toho raději nebudu, moc tomu nerozumím. Urban planning je pojem, který se u nás asi nepoužívá a místo něj se používá obecnější Územní plánování, asi nemá cenu vytvářet Městské plánování, byť by mělo mnoho protějšků na jiných wikipediích. Někde je skutečně problém přesměrování, v případě onoho seznamu 12 hesel z TOP 1000 téměř výhradně: asi nemá cenu vytvářet Vojsko (dnes přesměrováno na Armáda), Tabák (produkt) (Přesm. na Tabák), Včela (hmyz) (Přesm. na Včela ve smyslu rod apis), Vinné hrozno (Přesm. na Vinná réva), Hazard (Přesm. Hazardní hra). Možná by ale stálo za to z hesla Katastrofa vykopírovat pasáž do samostatného hesla Přírodní katastrofa. Elektromagnetické síly/interakce si nejsem jistý, dnes přesměrováno na Lorentzova síla. Určitě bychom mohli vytvořit hesla Abbásovský chalífát (dnes přesm. na Abbásové) a Aztékové (přesm. na Aztécká říše), protože podle mne úplně o synonyma nejde - Aztécká říše začala a skončila, kdežto aztécké etnikum žije dál (byť existují spory o definování toho pojmu). Stejně tak ze seznamu 10.000, který teprve začínám analyzovat, určitě lze mít samostatné heslo Království Kuš (dnes přesm. na Nubie), možná i Médové (dnes přesm. Médie). Rozhodně v seznamu 10.000 ovšem tento typ problému nepřevládá, jak se mi už nyní ukazuje.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 15:55 (CET)
mimochodem, když si uvedenou tabulku "1000 hesel" prostudujete, zjistíte, že i malá wikipedie - katalánská - může předběhnout anglickou.--Fanoušek kopané (diskuse) 18. 3. 2017, 14:05 (CET)
Samozřejmě, každá dobrá encyklopedie by měla mít napřed zpracována ta důležitá témata, než se pustí do marginálních. Ale pokud projekt stojí a padá na práci dobrovolníků, těžko s tím něco naděláme. Mnozí editoři bohužel volí cestu nejmenšího odporu: raději přeloží pahýlek o bezvýznamné vesnici, protože to dá míň práce, než (pro čtenáře daleko potřebnější) rozsáhlý článek o velkoměstě...--Hnetubud (diskuse) 18. 3. 2017, 14:36 (CET)
Naprosto souhlasím. Je hodně nefér srovnávat komerční projekt typu Ottova slovníku naučného s Wikipedií. Komerční projekt měl určitě placené redaktory. Právě redakce dokáže zkoordinovat výběr témat, rozdělení témat mezi autory a shánět autory pro témata, která žádného autora nezaujala. V neposlední řadě byli autoři Ottova slovníku za svoji práci placeni. Wikipedie stojí na neplacených dobrovolnících, kteří ve svém volném čase shánějí podklady a tvoří články. Divit se, že se wikipedisté věnují přednostně tomu, co je zajímá, je neupřímné. A že Wikipedie neumí potenciální autory motivovat, to asi všichni víme. --Leotard (diskuse) 19. 3. 2017, 14:19 (CET)
Máte jistě pravdu, ale to by neměl být důvod k rezignaci na kvalitu (zas na druhou stranu, autoři Ottova slovníku naučného museli informace shánět po čertech ďáblech, kdežto my máme všechno na internetu – byť jistě ne všechno je pro encyklopedii použitelné). Docela mi vadí právě ta omezenost, která si plete wikipedii s hobbystickým blogískem a ignoruje nápovědu: „Zamyslete se, zda je vaše téma pro encyklopedii vhodné a dostatečně významné. Nejjednodušší je si uvědomit, jestli byste vaše téma očekával(a) i v encyklopedii papírové (knižní).“ Při současné cochcárně, omezované výhradně 2NNVZ, je bohužel mnohdy česká wikipedie spíše sbírkou kuriozit než podstatných informací: čtenář se z ní sice dozví, jak se jmenuje Šáša Krusty hebrejsky nebo kolikrát za den jede autobus jede autobus do estonské vesnice s necelou stovkou obyvatel (Kuku), ale třeba tak aktuálně důležitá a diskutovaná věc jako Tobinova daň není pro wikipedisty zajímavá, na rozdíl od 23 jiných jazykových verzí (i o samotném Jamesi Tobinovi máme jen strohý pahýlek). Ekonomové vůbec českou wikipedii moc needitují: třeba proto, že si dokáží spočítat rentabilitu takového počínání. Ale to už se dostáváme zase k té motivaci...--Hnetubud (diskuse) 20. 3. 2017, 22:51 (CET)
Vaše přesvědčení, že autoři Ottova slovníku naučného museli všechno pracně shánět, zatímco my máme vše naservírováno na internetu je prostě roztomilé. Věřím, že v některých oborech a možná se věnujete právě jim, tyto zdroje na netu jsou bezproblémově dostupné. Pro některá hesla ale zdroje nejsou. Příklady: Plavky - kus oblečení, který každý zná a skoro každý používá, ale článek je ubohý a ani zdaleka nepopisuje vše podstatné. Nebo moje střední škola - Gymnázium U Libeňského zámku, sto let trvání, tisíce absolventů, zdroj pro alespoň stručný článek - žádný. Nebo něco těžšího - Ohebně neohebný plošný spoj (Flex-rigid PCB) - každý to používá, zdroje pro článek veškeré žádné. Takže dál platí, že na wiki budou jen takové články, které si sem napíšeme. Tobinova daň pro mne je a zůstane zcela nezajímavá a ani 23 jiných jazykových verzí mne nepřesvědčí abych se o ni začal zajímat.--Leotard (diskuse) 21. 3. 2017, 09:47 (CET)
Musím souhlasit se vším, co píše Leotard. Snad jen dodám, že k Flex-rigid PCB Google Scholar i Scopus nebo Web of Science našli docela dost článků, ale do problematiky nevidím, tak to jen přikládám jako tip kde zkusit hledat ;) --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2017, 17:38 (CET)
Těší mě, že vám to připadá roztomilé, ale obávám se, že si nějak nerozumíme. Samozřejmě se na internetu nenajde hned úplně všechno o všem a ještě k tomu v češtině, často to hledání dá dost práce – ale od toho tady přece jsme. Rozhodně jsou dnes informace pro běžného smrtelníka dostupnější než v dobách Ottova slovníku naučného nebo ještě před nějakými dvaceti lety, na tu dobu si docela pamatuju.
  • Plavky: v tištěných encyklopediích zpravidla nebývají hesla vysvětlující obecně srozumitelné pojmy. Wikipedie se rozhodla jít odlišnou cestou, ale za tu cenu, že příliš obecná hesla o trivialitách se píšou těžko a málokomu se do toho chce. Ale zrovna o plavkách mají pěkná hesla anglická wikipedie a v tomto případě i zrovna polská, takže je čím se inspirovat, určitě vyšly nějaké knižní dějiny módy, ze kterých by se dalo čerpat. S Flex-rigid je to trochu horší, i en wiki má jen obecné heslo en:Flexible electronics. No, mně už se to párkrát stalo, že jsem chtěl napsat nějaký článek a nenapsal, protože nebyly 2NNVZ. Osobně bych byl pro méně rigidní přístup k referencím v případech, kde zjevně nejde o mystikfikaci nebo sebepropagaci, ale většina má holt jiný názor...
  • Tobinova daň byl samozřejmě jen namátkou zvolený příklad pojmu, na který je možno v médiích často narazit a česká wikipedie vám jeho význam nevysvětlí. Jistě by se dala najít fůra dalších případů. Nebylo mým záměrem vás nutit, abyste se o ni začal zajímat, stejně tak pro někoho může být třeba nezajímavá elektrotechnika. Ale vzhledem k tomu, že síly nás wikipedistů jsou omezené, bylo by dobré je soustředit hlavně tam, kde to zlepší informační kvalitu encyklopedie. Zkusme si občas uvědomit, že wikipedii děláme především pro čtenáře, nikoli kvůli propagaci svých koníčků. Mě to tedy poněkud rozladí, když zjistím, že mnou založený článek navštíví měsíčně tři čtyři lidé, to si říkám, jestli ta práce měla smysl (na druhou stranu, podle mých zkušeností nejnavštěvovanější jsou texty o sexu, jídle a pití).
  • Jak motivovat editory, to je jistě důležitý problém. Psaní na wikipedii nepřináší zisk ani slávu, ale leckdy by stačilo, aby člověk neměl tak často pocit, že někomu dělá vola. Bohužel, často funguje ta motivace tak, že je pohodlnější najít si téma co nejokrajovější, kam vám nikdo „nepoleze“, než snažit se o vylepšování důležitých článků, kde budete zažívat neustále konflikty s těmi, co vědí všechno nejlíp a odmítají na své verzi změnit jedinou čárku...--Hnetubud (diskuse) 22. 3. 2017, 19:19 (CET)

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Mimochodem, když už se diskuse stočila především k onomu seznamu 10 000 nejdůležitějších hesel - což je dobře - začal jsem ho analyzovat a ručně ověřovat, jestli heslo opravdu chybí, nebo jde jen o otázku přesměrování apod. Prozatím jsem se omezil na sektor Osobností (2000 hesel). Zatím mi nezbyly síly na 350 politiků, ale u zbytku se ukázalo, že nám chybí cca 130 jmen. Počítám, že politici dodají kolem 50-70 dalších jmen, takže to předběžně potvrzuje onen původní závěr, že nám chybí zhruba "10 procent toho nejpodstatnějšího". Třeba by někoho mohl inspirovat i onen seznam, tak ho přikládám. Snad nebude vadit taková pracovnější typografie, mělo by to být pochopitelné. Číslo před # udává počet hesel na wikipediích, odkaz vede na wikidata, kurzívou jsou hesla, která vznikla po publikování seznamu:

Herci: 67 # Pran 30 # Yevgeny Leonov 25 # Edmund Kean 24 # Mikhail Ulyanov 24 # Innokenty Smoktunovsky 21 # Armen Dzhigarkhanyan Opera: 34 # Marian Anderson 26 # Leontyne Price* 23 # Beverly Sills 22 # Renata Scotto Tanec: 40 # Margot Fonteyn 32 # Michel Fokine 32 # Marie Taglioni 29 # Gregory Hines 27 # Tamara Karsavina 27 # Jerome Robbins 24 # Alvin Ailey 24 # Frederick Ashton 23 # Rudolf von Laban 20 # Carlo Blasis 20 # Erik Bruhn 20 # Maria Tallchief 17 # Fanny Elssler Kuchyně: 24 # Marie-Antoine Carême Architektura: 37 # Inigo Jones 21 # Walter Burley Griffin 20 # William Le Baron Jenney Malířství: 33 # Raja Ravi Varma Literatura: 45 # Amir Khusrow 39 # Ali-Shir Nava'i 39 # Tulsidas 30 # Brontë family Hudba: 44 # Lata Mangeshkar 36 # Faith Hill 31 # Mohammed Rafi 24 # Harold Arlen 17 # Zhou Xuan Film: 45 # Raj Kapoor 37 # Bob Fosse 37 # Aaron Sorkin 36 # Frank Lloyd 33 # Irving Thalberg 32 # Frances Marion 31 # Samuel Goldwyn 29 # Darryl F. Zanuck 26 # Hal B. Wallis 24 # Ken Burns Průmysl: 41 # Mukesh Ambani 32 # Jamsetji Tata 30 # Dhirubhai Ambani 27 # Leland Stanford 25 # Samuel Crompton 19 # Madam C. J. Walker 19 # Alan Sugar 16 # Meyer Guggenheim 15 # James Buchanan Duke Filozofie: 28 # Kang Youwei 22 # Yan Fu 17 # Hasdai Crescas Historiografie: 35 # Rashid-al-Din Hamadani 22 # Barbara W. Tuchman 22 # Frederick Jackson Turner Náboženství 37 # Paramahansa Yogananda 35 # Ramanuja 35 # Guru Gobind Singh 33 # Thich Nhat Hanh 27 # Madhvacharya 26 # Patriarch Nikon 26 # Kapila 23 # Maudgalyayana 23 # Kanada 19 # Zhiyi 18 # Gaudapada 16 # Huiyuan (Buddhist) 15 # Kumārila Bhaṭṭa Islám: 51 # Abū Ḥanīfa 49 # Muhammad al-Bukhari 48 # Ibn Taymiyyah 40 # Ahmad ibn Hanbal 39 # Al-Shafi‘i 37 # Malik ibn Anas 25 # Al-Nawawi Matematika, informatika, fyzika: 43 # Bhāskara II 28 # Gotthold Eisenstein 22 # Seki Takakazu 18 # G. I. Taylor 19 # Dan Bricklin 17 # James Harris Simons Vynálezci: 27 # Nolan Bushnell 26 # Robert Metcalfe 23 # Josephine Cochrane 20 # Cyrus McCormick 18 # Christopher Cockerell 17 # Gordon Gould 16 # Raymond Vahan Damadian 16 # Philippe Kahn 14 # Wilson Greatbatch 14 # Robert Jarvik 14 # Alan Shugart Novináři 28 # Edward R. Murrow* 27 # Christiane Amanpour 26 # Barbara Walters 21 # Dan Rather 20 # Hedda Hopper 18 # Ed Bradley 18 # Tom Brokaw 16 # David McCullough* 16 # Geraldo Rivera 15 # Arun Shourie 15 # Walter Winchell 12 # John Stossel Sport: 42 # Bill Russell* (US) 32 # Hank Aaron (US) 29 # Sugar Ray Leonard (US) 26 # Li Ning 24 # Sergei Belov 24 # Paul Elvstrøm 23 # Lilia Podkopayeva 23 # Ben Hogan (US) 21 # Pancho Gonzales (US) 20 # Jerry Rice* (US) 20 # Peter Gade 20 # Willie Mays (US) 20 # Gary Player 19 # Henry Armstrong (US) 19 # Reiner Klimke 19 # Axel Paulsen 19 # Bobby Jones (US) 18 # Johnny Unitas* (US) 18 # Robin Cousins 17 # Anja Andersen 16 # Lee Trevino (US)

Mimochodem zdá se, že velmi silní jsme v chemii, biologii, malířství, sociologii, filozofii a matematice, zřetelně slabí v baletu a islámu. Obecně jsme dosti europocentričtí, což je ale asi pochopitelné, a v nějakém smyslu možná i správné.--Fanoušek kopané (diskuse) 19. 3. 2017, 20:21 (CET)

Neviděl bych to tak černě, jelikož jsem o 95 % těchto lidí v životě neslyšel. A to už jsem toho slyšel hodně ;)--RomanM82 (diskuse) 19. 3. 2017, 20:44 (CET)
S tím, že česká Wikipedie zatím neobsahuje články o zmiňovaných osobách, dokážu žít. Abych tedy nějak přispěl k omezení počtu pahýlů: dokáže mi někdo poradit efektivní a rychlý způsob, jak v rámci kategorie najít články označené jako pahýl? Klikat na všechny články nechci. Nejvíc by se mi líbilo, kdybych si mohl zapnout nějakou funkci, která by mi články označila. Klikal bych už jen na ty označené. Nejspíš něco takového existuje, ale nenašel jsem.--Leotard (diskuse) 20. 3. 2017, 09:10 (CET)
PetScan by to měl zvládat. Stačí zadat cílovou kategorii + Kategorie:Pahýly a mělo by to vypsat všechny pahýly ve Vámi zadané kategorii (resp. jejich podkategorií). --Silesianus (diskuse) 20. 3. 2017, 09:48 (CET)
Díky za tip, zcela vyhovuje.--Leotard (diskuse) 20. 3. 2017, 10:34 (CET)
@Leotard: Taky lze v "Nastavení>>Vzhled>>Limit pro formátování odkazu jako pahýl" zaškrtnout označování článků kratších než x tisíc/set bajtů. Jsou pak vidět při listování kategoriemi i při čtení článků. --Jann (diskuse) 20. 3. 2017, 13:02 (CET)
Rozsah článku v bajtech je jen pomocné hledisko. Informačně výživný článek se může spokojit s menším rozsahem. Oproti tomu rozsáhlý článek s mnoha odbočkami může být zase spíš adeptem na rozdělení. Mne osobně právě teď zajímají články, které jsou označené jako pahýly. Souhlasím s tím, že jich je nadbytek a užitečnost této kategorie se ztrácí. Proto jsem hledal způsob, jak si v kategoriích snadno vytáhnout ty označené. Pochopitelně s cílem něco s tím udělat. Osobně mám spíš problém, že v mém oblíbeném oboru (Elektrotechnika) není snadné najít zdroje, které budou i po několika letech dohledatelné a přitom to není komerční propagace. Různé bakalářské a diplomové práce jsou sice vhodné sekundární zdroje: shrnují informace sesbírané jak z knih, tak z časopisů, jenže za několik let už nemusí být on-line dostupné. Články v časopisech, přinejmenším v těch elektrotechnických, sice dobře zachycují stav techniky a budou i po letech dostupné, ale jsou to velmi často komerční prezentace výrobců nebo prodejců. A knih v tomto oboru mnoho nevychází. --Leotard (diskuse) 20. 3. 2017, 14:15 (CET)
Pokud nepohrdnete, mohu vám zatím posloužit takovým nijak zvlášť systematickým seznamem osobností. Když jsem procházel oněch doporučených 2000 osobností, povšiml jsem si, že u některých máme opravdové textové minimum (mluvím o základním textu, pomíjím seznamy literatury apod.). Některé jsem si poznamenal: Bratři Marxové, Barbara Stanwycková, Amitabh Bachchan, Hans Scharoun, Eino Leino, Nagíb Mahfúz, Plinius starší, Chrétien de Troyes, Samuel Johnson, Peter, Paul and Mary, John Barry, Linda Ronstadt, Roberto Benigni, Jean Cocteau, George Cukor, John Huston, David Lean, Alan Parker, Satyajit Ray, Marshall McLuhan, John Jacob Astor, Enzo Ferrari, Carlos Slim Helú, Christopher Hill, Mesrop Maštoc, Gustav Fechner, Erwin Panofsky, John Knox, Šrí Rámakršna, Šrí Aurobindo, Bahá'u'lláh, Guru Nának, Ole Rømer, Arnold Sommerfeld, Wallace Carothers, Philipp Lenard, Joseph Priestley. To jsou aspoň někteří, v jisté fázi jsem již ztratil vůli a s poznamenáváním jsem přestal.--Fanoušek kopané (diskuse) 20. 3. 2017, 09:36 (CET)
Jak vidím, většina z těch pahýlů byla založena před pěti a více roky a od té doby na nich proběhlo jen pár kosmetických úprav – což by mohl být argument proti tezi o pahýlové šabloně jako nástroji nezbytném pro zkvalitňování wikipedie...--Hnetubud (diskuse) 20. 3. 2017, 22:51 (CET)
dokončil jsem analýzu zbytku 2000 doporučených osobností a ukázalo se, že politika je na české wiki zpracována více než dobře, přibylo jen několik chybějících jmen: Politika: Christian Michelsen, Elizabeth Cady Stanton, Mytologie: Grendel, Orion, Roland, Fiktivní postavy: The Cat in the Hat, Count Dracula. To značí, že v osobnostech nám chybí zhruba 6 procent nejdůležitějších jmen.--Fanoušek kopané (diskuse) 21. 3. 2017, 15:32 (CET)

Obrázek roku 2016[editovat | editovat zdroj]

Kdo to ještě nezaregistroval, tak na Commons je možné hlasovat v soutěži o obrázek roku 2016. Hlasuje se od 16. do 30. března a hlasování se může účastnit kdokoliv, kdo má alespoň na jednom projektu Wikimedia více než 75 editací. — Draceane diskusepříspěvky 19. 3. 2017, 21:50 (CET)

Milion stránek![editovat | editovat zdroj]

Před malou chvíli česká Wikipedie překonala milion stránek! Jsou tam započítána i všechna přesměrování, diskuse apod., takže to není žádná velká věc. Ale milník je to hezký. Takže naší milé wiki gratuluji. :-) Udělal jsem k tomu nějaké počty a graf, tak se kdyžtak koukněte sem.

A mimochodem, brzy nás čeká meta 15 milionů editací... stihneme to do 15. narozenin české Wikipedie, které budou už za 44 dní? Vychází to na 5 tisíc editací denně, bohužel naše současné tempo je 3 tisíce editací denně. Takže to nevyjde. Ledaže by někdo zapnul nějaké roboty. :-) --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2017, 17:33 (CET)

Fascinuje mne těch 180 000 diskuzí s wikipedisty. Z toho bude tak 160 000 varování pro vandaly z anonymních IP adres. Co takhle to promazat? To by se ušetřilo megabajtů :D --RomanM82 (diskuse) 20. 3. 2017, 17:46 (CET)
RomanM82: Neušetřilo by se nic, protože i smazané stránky si systém pamatuje, jenom je veřejně neukazuje. Spíš by se naopak megabajty vyplýtvaly na záznam aktivit kolem mazání.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 3. 2017, 09:05 (CET)
Mě zas fascinuje (v negativním smyslu) ta miliontá@Martin Urbanec: (snad jsem počítal správně) :( --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2017, 18:04 (CET)
Podle mých výpočtů byla miliontá stránka tato. Ty výpočty se řádově v jednotkách liší, asi podle toho co všechno jaký systém do stránek počítá. Já použil tuhle quarry, která tam počítá i jmenné prostory, o kterých jsem ani neměl tušení, že existují (např. č. 829 či 2600). A jiné, které se projevují ve Statistice, tam možná zas nezapočítává, nevím. --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2017, 18:17 (CET)
Mně jako miliontá vychází tato (v tuto chvíli je v databázi na 999 999. pozici, nicméně od doby jejího založení byla smazána jedna stránka, které existovala i před ní). Matěj Suchánek (diskuse) 20. 3. 2017, 18:41 (CET)
Aha, po započítání dvou od té doby smazaných stránek tedy tato. Zvláštní, že se ale stále lišíme o 8 stránek, pro zajímavost já počítám z rozdílu Speciální:Statistika, Speciální:Nové stránky a Speciální:Kniha smazaných stránek. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2017, 19:21 (CET)
Možná že Speciální:Statistika nemusí být aktuální. Ke smazaným stránkám, záleží na datu založení, ale to mohou vidět pouze správci a členové AV. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 3. 2017, 19:31 (CET)
Nevím, pokaždé, když přibude nová stránka v seznamu nových stránek, číslo skočí o jedničku i ve statistice. Nicméně tak jako v případě počitadla editací, i v tomto případě může být nějaká systémová chyba výpočtu v MediaWiki oproti např. Quarry. Jasně, u smazaných stránek já jako nesprávce vidím jen čas smazání. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2017, 19:49 (CET)
Takže která je ta jubilejní? --Vlout (diskuse) 20. 3. 2017, 21:59 (CET)
Myslím, že pravdu má Matěj Suchánek s Pepřovcem. Já sice původně napsal Schinus, který vznikl vzápětí po Pepřovci, ale omylem jsem je prohodil. (Ale alternativním výpočtům se nijak nebráním.) --Vojtěch Veselý (diskuse) 20. 3. 2017, 22:08 (CET)
:) -- Vojtěch Zavadil (diskuse) 20. 3. 2017, 23:17 (CET)
s těmi roboty, myslím, že by se dalo hodně udělat v otázce přesměrování. Myslím, že bychom mohli mít u všech čínských, indických, ruských, japonských a jiných podobných jmen i přesměrovávací stránku s anglickou verzí jména. Mnohde je už máme, jinde ne. Kdyby robot vždy na wikidatech srovnal český a anglický zápis a tam, kde je rozdíl a dosud přesměrovávací stránka neexistuje, by ji automaticky vytvořil. Samozřejmě by se to týkalo i rozdílů typu, že my máme rozepsána třeba obě křestní jména a oni jen jedno, nebo dokonce jen iniciály. Myslím, že by to bylo vhodné i vzhledem ke googlu a jiným vyhledávačům, do kterých lidi ty anglické verze často zadávají, protože se ostatně i často používají v našich médiích, nebo je tak vidí na titulcích tv přenosech. Nevím, kolik by to hodilo nových editací a stránek, ale vím, že ne u všech takových jmen přesměrování máme. Já sám ovšem takový program bohužel vytvořit nedokážu.--Fanoušek kopané (diskuse) 20. 3. 2017, 18:55 (CET)
Pokud dosáhnete na tuto hromadnou akci konsensu, neváhejte podat žádost o provedení práce. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2017, 19:13 (CET)
Vlastně mě kolikrát již také napadlo, jestli by robot nemohl u anglického ekvivalentu každého českého hesla monitorovat kategorie a v případě, že zjistí český protějšek anglické kategorie, ji automaticky do českého hesla doplnit. Možná by to mohl dokonce projet ve všech jazykových verzích.--Fanoušek kopané (diskuse) 20. 3. 2017, 21:51 (CET)
@Fanoušek kopané: podobný skript existuje (nevím, zda bude ještě fungovat) že pomocí Wikidat porovná kategorie na různých wiki. Problém je různá kategorizace na různých jazykových verzích, konkrétně hloubka - např. zatímco u nás jsou Holašovice v kategorii Kategorie:Jankov (okres České Budějovice), na jiné wiki budou v kategorii Kategorie:Okres České Budějovice (u nás jsou vnořené ve vesnicích okresu) a ještě na jiné budou v kategorii Kategorie:Česko. JAn (diskuse) 21. 3. 2017, 10:07 (CET)
@Fanoušek kopané: Ještě dodávám, že v kategorizacích bývá hodně chyb a technikálií. Anglická Wikipedie tím sice není tak zamořená jako jiné verze, ale i tak bych byl opatrný, aby se chyby v kategorizaci nepřepisovaly z jedné jazykové verze do druhé. Doporučoval bych postupovat spíše poloautomaticky, tj. že by někdo živý a zkušený robotickou akci musel vždy předem schválit. Pomocí by ovšem bylo, kdyby se to dalo učinit hromadně pro jednu kategorii a celou skupinu stránek, které by se to mohlo týkat.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 3. 2017, 15:51 (CET)

Vazba na článek v cizojazyčné Wikipedii.[editovat | editovat zdroj]

Při vytváření článků často váhám jak navázat na jinojazyčné Wikipedie. Obvykle se dívám do anglické verze, protože angličtinu používám nyní nejvíce. Najdu odpovídající článek, ale stane se že už je navázaný na jiný český článek, který je o něčem jiném. Pokud jde o jasnou chybu, tak to opravím. Otázka je co je to jasná chyba... V poslední době jsem se díval více i do wiki v jiných jazycích. Například v případě, který jsem řešil včera mohla být z pohledu jiného jazyka původní vazba správně. Jeví se mi rizikové se pouštět do opravy vazeb z několika cizích jazyků - už proto že je to v tomto případě docela tenký led. Vazby článků jsou 1:1, ale už jen význam slov a pojmů v různých jazycích takový není. K tomu přibývá variabilita obsahů článků v různých jazycích. Například dva české články se vztahují k jednomu anglickému, nebo naopak. Jsem si vědom že anglická Wikipedie není dokonalá. Používáte také anglickou Wikipedii jako kriterium pro navázání? Proto chci otevřít diskusi na toto téma. Snad předejdeme tomu aby jsme si to opravovali tam a zpět.SvaRoM (diskuse) 21. 3. 2017, 10:18 (CET)

Konkrétní případ by nebyl? --Silesianus (diskuse) 21. 3. 2017, 10:21 (CET)
Určitě byl - například ten který jsem zmiňoval je můj poslední článek Perkusní zápalka. Ten jsem navázal na Percusion cap (en) - Kapiszon(pl), což je podle mě dobře. Ale např. k nim navázaný Anzündhütchen(německy) - Капсюль(ru) by měly podle mě být spíš odkazovat na anglický článek Primer(firearms). Původní český článek Zápalka byl taky původně španě navázaný do této "smíšené" skupiny a ne tam kam patří. Pro ten jsem ale našel a nastavil správný článek na anglické wikipedii - Primer(firearms) - nebo polsky Spłonka. Chápu, že k podobným věcem může dojít historickým vývojem. V tomto případě byla oprava docela jednoznačná, protože jsem byl schopen pro existující český špatně navázaný článek najít jednoznačný anglický / polský ekvivalent.
V jiném případě například ze stejného oboru je to těžší. Například české slovo puška zahrnuje kulovnice, brokovnice i kombinované zbraně. Anglické slovo rifle a například i ruská Винтовка odpovídá české kulovnici. Přesto je na ně navázené na heslo puška. Heslo kulovnice jsem založil já, ale v angličtině jsem vhodný odpovídající výraz (a článek) pro pušku nenašel. I proto jsem vazbu z pušky zatím neměnil. Long gun, případně Fire arm nejsou vhodné a mají i jiné české odpovídající pojmy. Btw. český článek Palná zbraň je podle mě taky špatně navázaný na anglické heslo Gun. Je v tom zkrátka trochu zmatek I v tomto případě jsem to raději zatím neopravoval. Chci to ještě promyslet - případně prodiskutovat. Někdo z autorů článku puška se pokusil tento nesoulad pojmů v některých jazycích vyřešit tím, že jej zmínil v textu článku puška. Ale to podle mě taky asi není nejlepší řešení.SvaRoM (diskuse) 21. 3. 2017, 12:49 (CET)
V technických tématech je tento problém poměrně častý. Určitým řešením je vkládání odkazů na cizojazyčné stránky přímo do textu u konkrétního pojmu, a to hlavně na ty stránky, kde je problém zpracován detailně. Bohužel, někteří wikipedisté tyto odkazy nemají v lásce.--Juniperbushman (diskuse) 21. 3. 2017, 13:36 (CET)
Vkládání externích odkazů na jinojazyčné stránky přímo do textu není žádné řešení. --Silesianus (diskuse) 21. 3. 2017, 13:41 (CET)
Právě dodělávám nový tabulkový „Seznam odrůd ovoce“ a zde je použití odkazů Interviki na ostatní podobné seznamy samozřejmé, třebaže se tyto diametrálně liší. Ale v tabulce jsem u konkrétních odrůd udělal kolonku pro odkazy na články o nich na cizích Wiki, což je podle mne nejpraktičtější. --Juniperbushman (diskuse) 22. 3. 2017, 19:08 (CET)
Odkaz na cizojazyčné články jednotlivých odrůd má být ve formě interwiki v českých článcích jednotlivých odrůd. Ty externí odkazy odmažu. --Silesianus (diskuse) 22. 3. 2017, 19:31 (CET)
No jo, ale u některých (u většiny) odrůd chybí český článek!--Juniperbushman (diskuse) 22. 3. 2017, 20:23 (CET)
Silesianus odkazy odmaže právem. Vizte v Nápověda:Mezijazykové odkazy#Mezijazykové odkazy v textu větu zdůrazněnou tučným písmem; málokdy něco tak zdůrazňujeme. Nejlepší bude odkazy na cizí wiki do tabulky nedávat a ušetřenou energii věnovat na založení chybějících článků. S pozdravem --Jann (diskuse) 22. 3. 2017, 20:25 (CET)
Já se řídím tím, že raději korektně navázané, než chybně. Tedy raději pušku nechat bez odkazů (nebo jen třeba propojen se slovenským článkem) než chybně na něco, co není ekvivalentní. Člověk pak hledá jen, jak se daný jev řekne v cizím jazyce nebo co znamená daný jev v češtině, protože všechny překladače selhaly (např. u technických pojmů), a najde něco úplně jiného. Odkazy v textu nic neřeší a mohou být matoucí. Já bych třeba rád vkládal do textů odkazy na německou Wikipedii, kde mají často chemické články oproti anglické nebo české Wikipedii fakt perfektně a podrobně zpracované, ale myslím si, že by to uvítala jen hrstka čtenářů, stejně tak jako mně jsou cizí odkazy na anglickou Wikipedii. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2017, 17:48 (CET)
Obecně se nedá říct víc, než snažte se články navázat korektně, správně. A jistě je lepší při rozhodování koukat i jinam než na enwiki. Poradit se lze na diskuzi k článku, tematickém wikiprojektu (existuje-li) nebo zde. Ad puška: jako Dvorapa - když český termín nemá ekvivalent, je lepší ho nenavazovat k neodpovídajícímu cizímu heslu; resp. tedy nechat českou + slovenskou pušku zvlášť. Odkazy na cizojazyčné wiki do článků nedáváme, někde v pravidlech to bude přímo řečené, ale lze napsat vysvětlující komentář na diskuzní stránku (zdejší i na wikidatech). --Jann (diskuse) 21. 3. 2017, 18:20 (CET)
Jop, k tomu jsem se chtěl taky vyjádřit a zapomněl jsem, určitě zkoumat, jak to vypadá aspoň na německé, slovenské, ruské nebo polské Wikipedii (nebo jiných, podle toho, jak jazykově zdatný člověk je), souhlasím s Jannem, stává se mi, že jediné chybné interwiki je právě to anglické (nebo z 15 interwiki jedno anglické a jedno třeba korejské, ale toho si všimne jen málokdo). --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2017, 19:08 (CET)
NA Wikidatech lze téměř či jen zdánlivě související odkazy propojit pomocí různých vlastností (nadtřída (P279), údajně totéž co (P460), rozdílné od (P1889), přesná shoda (P2888) a možná i další). Pokud se vytvoří správná ontologie, můžeme přemýšlet třeba o šabloně, která na související koncepty nějakým způsobem odkáže. JAn (diskuse) 21. 3. 2017, 20:26 (CET)
V prvé řadě by bylo skvělé, kdyby (např. pomocí vlastností) šly propojit alespoň částečně články, které nejde propojit klasicky (např. pokud jedno heslo na jedné wiki je na jiné rozděleno do dvou podhesel). Otázkou je, nakolik je takové propojení vlastnostmi užitečné. --Dvorapa (diskuse) 21. 3. 2017, 20:48 (CET)
Aneb Bonnie and Clyde problem. Lze nasměrovat interwiki na redirect - dočasně změnit na článek, přidat na wikidata, revertovat zpět na redirect. JAn (diskuse) 21. 3. 2017, 22:18 (CET)

U hesla které jsem uvedl jako příklad zmatku v interwikiodkazech spočívající ve smíšení pojmů zápalka u náboje vs perkusní zápalka (tedy jeden z existujících a navíc spíše historických druhů zápalek)jsem provedl opravu ve všech jazycích - snad jsem s Google translatorem zvládl.

Rád bych se podobným akcím v budoucnosti vyhnul, ale zatím nevím jak. Pokud se pokusím shrnout uvedená doporučení ohledně interwiki:

1) Pokud si nejsem jistý interwiki vazbou, tak je lepší žádná než pochybná. To řeší případ článku puška, který jsem uvedl jako příklad. Než uvést pochybnost do textu článku, tak to raději nenavazovat.

2) Pokud už interwiki vazbu dělám, tak se nespoléhat na totožnost tématu zjištěnou na jedné wiki. Zkušenost - interwiki odkaz bývá často špatně právě na enwiki.


Takže zůstává otázka co když zjistím, že je v tom už teď zmatek. To znamená, že zjistím z jazyků které mi něco říkají, že jde o smíšený interwiki odkaz (tedy např ve enwiki bude popisovat něco jiného než v ruwiki).

Vidím následující možnosti:

  • Uvést v článku že je v interwiki chyba. Osobně se mi to zdá jako špatný nápad. Na druhou stranu jsem sám uváděl v některých článcích některá používaná anglická synonyma a pojmy pro popisovaný český význam - viz článek vložná hlaveň. Co so myslíte o tomto postupu? Doufám, že nebudu ukamenován :-)
  • Použiji starý způsob a dám odkaz do textu článku s tím, že tak mohu vybrat jen jazyky ve kterých jsem zjistil, že je to dobře? Jednak nevím ale jestli to ještě bude fungovat a jestli to později nějaký boot stejně neopraví na nový systém a taky bude odkaz omezen jen na jazyky které budu schopen posoudit.
  • Nedávat tam nic. Je to ale omezení jen proto že se například jeden z autorů spletl a ostatní to mají dobře?
  • Napojit to bez uvedení infomace, že to v některém jazyku nesedí.

BTW: - máme v některém z článku o psaní Wikipedie doporučení pro to jak dělat interwiki odkazy? SvaRoM (diskuse) 22. 3. 2017, 11:00 (CET)

@SvaRoM: Různé jazyky mají i různou konceptualizaci reality a různé způsoby myšlení a tedy mnoho pojmů a myšlenek je vlastně nepřeložitelných. Jakékoliv překládání a hledání paralel a spojnic mezi jazyky musí počítat s tím, že je založeno jen na přibližnosti. To platí jak v přirozeném, resp. obecném jazyce, tak i v odborných terminologiích (právo, technika, věda atd.). Kupříkladu k českému termínu "drážní doprava" existuje v mnoha zemích ekvivalent "kolejová doprava", ovšem v těch zemích pak pochopitelně nechápou, proč by se pod daným pojmem měly objevovat trolejbusy nebo visuté lanovky. V některých zemích zase trolejbusy považují za druh autobusu. V češtině máme jedno společné slovo pro visutou houpačku i pákovou houpačku, takže české slovo "houpačka" je do mnoha jazyků nepřeložitelné. Třeba i slovo "bouře" má v "američtině" trochu širší význam než jeho evropské ekvivalenty - u nás obvykle neříkáme "bouře" tomu, když potichu a v bezvětří napadnou dva metry sněhu. Ale někdy ty významové rozdíly mohou být jen v nuancích. V jednom jazyce může být článek o levorukosti, v druhém jazyce článek o leváctví (zahrnující i leváctví nohy či oka), ve třetím jazyce článek o lateralitě, který bude pojednávat zároveň o leváctví i o praváctví. Fakticky ty články pojednávají všechny o stejné problematice, ale pojmy použité v názvech článků zjevně totožné nejsou. Je otázka, jestli interwiki odkazy odkazují na "téma článku", anebo na "název článku".
Dokud ta nepřesnost nepůsobí zásadní konflikty v interwiki, pak je většinou lepší ty rozdíly ve vztahu k interwiki zanedbat a články propojit, ale jakmile ten konflikt vznikne, tak je načase oddělit i položky Wikidat. Jenže to s sebou nese podobné problémy jako operace siamských dvojčat. To za nás žádné obecné doporučení nevyřeší. Rozvahu, znalost tématu ani inteligenci doporučením nařídit nelze.
Na Wikidatech sice lze položky propojovat pomocí různých "vlastností", ale prakticky to propojení zatím nemá žádný efekt. Přesněji řečeno, ta souvislost je sice někde poznamenaná, ale fakticky tím nic propojeno není. Vzhledem k tomu, jak si Wikidata ani po několika letech nedokázala poradit ani s úplně základními problémy, které měly být vyřešeny už před jejich nasazením, si vůbec nedokážu představit, že by ta chaotická změť tisíců různých nahodile očíslovaných "properties" někdy mohla být schopná nějak reálně či dokonce sofistikovaně fungovat. Například za celé ty čtyři roky nikdo nedokázal nastavit, aby se alternativně zobrazovalo interwiki nadřazeného tématu (například k článku "Svatý Cyril" interwiki na články "Cyril a Metoděj" pro jazyky, kde nemají článek o Cyrilovi zvlášť). Dříve to šlo pomocí kotvy (#) v interwiki odkazu a boti s tím uměli zacházet, ale Wikidata jsou krokem zpět, použití kotvy v interwiki odkazu nepodporují. --ŠJů (diskuse) 22. 3. 2017, 12:22 (CET)
Znovu uvedu, jak to dělám já a jak bych to doporučoval i ostatním. Pokud najdu, že k nějakému tématu je smíšené interwiki (třeba 20 interwiki správně, 20 interwiki chybně), prostě to rozdělím. Vyčlením jeden článek, vytvořím pro něj novou položku a připojím k němu i ostatní, které s ním souvisí. Raději správně, než chybně. Zároveň doporučuji vždy spojovat články spíše podle obsahu, alespoň kde trochu rozumím jazyku, než jen podle názvu, který nemusí 100% korespondovat s obsahem. Občas se mi stane, že jsou pospojované podle názvu, ale v každém jazyce je článek ve výsledku úplně o něčem jiném. --Dvorapa (diskuse) 22. 3. 2017, 15:49 (CET)
Díky všem za odpovědi i podporu.
@Dvorapa: To je asi nejlepší postup. Jde o to, že obsah a tedy i správnost napojení interwiki obvykle nejsem schopen posoudit v tolika jazycích. Ale směr je dobře. :-) Takže to budu zkoušet a snad když to začnu, tak se potom připojí někdo z těch zemí kde se nechytnu. SvaRoM (diskuse) 24. 3. 2017, 18:31 (CET)

Části obcí[editovat | editovat zdroj]

V kategorii Sídla v okrese Prachatice je Kategorie:Části obcí v okrese Prachatice. Když bych chtěl vytvořit stejnou kategorii i pro jiné okresy co všechno sem patří? Městské části a vesnice obcí? Nebylo by lepší míst kategorii jen pro městské části obcí? Mají jiné typy sídel části, které by nebyly v seznamu vesnic (např. městys)?--Juandev (diskuse) 22. 3. 2017, 01:31 (CET)

V seznamu vesnic nemůže být městská část. A v seznamu městských částí nemůžou být vesnice. Ale v seznamu částí obcí asi může být oboje, včetně případných částí městysů apod., pokud to vše považujeme za varianty obcí. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2017, 03:18 (CET)
Nepleteš si pojmy? městská část je něco úplně jiného, než část města (obce, městysu).
Městská část medle může být i vesnice. součástí mnoha měst a městysů (ve smyslu obce, nikoliv sídla) jsou i různé vesnice a samoty. Naopak by se našly i případy, kdy se jedna obec skládá z více částí, ale urbanisticky jde již jen o jedno sídlo; stejně tak jako případy, kdy je jeden sídelní celek (zástavba) dělen na více obcí.
Takže jednoznačně se rozhodnout není rozhodně lehké. JAn (diskuse) 22. 3. 2017, 07:42 (CET)
Urbanistické třídění sídel je trochu jiná záležitost než oficiální územní, samosprávné nebo statistické členění. Pojem "vesnice" je dnes prakticky jen urbanistickým pojmem, jehož významové vymezení je značně neostré, relativní, nejednotné. Nicméně ta "oficiální" územní členění se většinou snaží nějakým způsobem to "přirozené" členění zrcadlit, což je také příčinou, proč vesnici lze ve většině případů víceméně ztotožnit s obcí nebo částí obce, nebo s venkovskou samosprávnou městskou částí. Při kategorizaci mohou vznikat nepřesnosti, například nazývat bývalé městyse a bývalá města "vesnicemi" je vždy poněkud nemístné a nevhodné, ale primárním účelem kategorizace není něco definovat a konstatovat, ale organizovat obsah Wikipedie, tedy pomoci hledat v souvislostech. Striktně vzato, "obec" není sídlo, ale územní samosprávný celek, a "část obce" není sídlo, ale evidenční územní jednotka, ale z praktických důvodů články o obcích nebo částech obce považujeme zároveň i za články o sídelním celku a tak je i kategorizujeme, byť to ne vždy odpovídá urbanistické realitě. U "měst" máme zase problém s dvojznačností - urbanistický význam slova "město" se nám dnes leckde docela tluče s tím úředním, když si vezmu třeba Sedlčansko, Sedlecko-prčicko a podobně. --ŠJů (diskuse) 22. 3. 2017, 11:41 (CET)

Mezijazykové odkazy – nežádoucí nebo zakázané?[editovat | editovat zdroj]

Na vláknu „Vazba na článek v cizojazyčné Wikipedii“ mi bylo „vyhrožováno“ vymazáním mezijazykových odkazů, kterých chci použít v tabulce „Seznam odrůd jablek“:

„Právě dodělávám nový tabulkový „Seznam odrůd ovoce“ a zde je použití odkazů Interviki na ostatní podobné seznamy samozřejmé, třebaže se tyto diametrálně liší. Ale v tabulce jsem u konkrétních odrůd udělal kolonku pro odkazy na články o nich na cizích Wiki, což je podle mne nejpraktičtější. --Juniperbushman (diskuse) 22. 3. 2017, 19:08 (CET)

Odkaz na cizojazyčné články jednotlivých odrůd má být ve formě interwiki v českých článcích jednotlivých odrůd. Ty externí odkazy odmažu. --Silesianus (diskuse) 22. 3. 2017, 19:31 (CET)
No jo, ale u některých (u většiny) odrůd chybí český článek!--Juniperbushman (diskuse) 22. 3. 2017, 20:23 (CET)
Silesianus odkazy odmaže právem. Vizte v Nápověda:Mezijazykové odkazy#Mezijazykové odkazy v textu větu zdůrazněnou tučným písmem; málokdy něco tak zdůrazňujeme. Nejlepší bude odkazy na cizí wiki do tabulky nedávat a ušetřenou energii věnovat na založení chybějících článků. S pozdravem --Jann (diskuse) 22. 3. 2017, 20:25 (CET)“

Tady je ukázka připravované tabulky:

A
Název Obrázek Synonyma Původ Hledej na Wiki
Další zdroje
Poznámky
Adamovské Adamovo sládě
Funtové
Koryčanky
Koryčanské
Panenské sladké
jižní Morava
stará krajová odrůda
zimní

méně dobré

v Česku:
dříve na Moravě
Adamsova parména
Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg
Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
de:Adams Parmäne
en:Adam's Pearmain
fr:Adams Pearmain

[1]
zimní

dobré

v Česku:
ve starých výsadbách
Aderslebenský kalvil
Cross section of Adersleber Calville, National Fruit Collection (acc. 1947-457).jpg
Adersleber Kalvill
Adersleber
Callvill d'Adersleben
Německo,
klášter Adersleben
1865

'Kalvil bílý zimní'
× 'Gráfštýnské'
de:Adersleber Kalvill

[1]
zimní

dobré

v Česku:
málo pěstovaný
  1. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené jablka není určen žádný text

Z provedení tabulky je zřejmé, že při pátrání po údajích o konkrétní odrůdě je každé vodítko dobré. Pokud není k dispozici článek v češtině, musíme zadat do cizí Wiki správné synonymum v příslušném jazyce. Problémem je ale zjistit, které synonymum je správné. Proto jsem, tam kde jsem narazil na článek na cizí wiki, zapsal do tabulky přímý mezijazykový odkaz. Lepší řešení neznám. Mám takto do tabulky zpracováno cca 880 jmen. Většina odrůd v seznamu nebude mít nikdy v češtině nikdy svůj článek, protože se jedná o málo významné odrůdy, u nichž jsou údaje v tabulce postačující.

Pokud jsou tyto odkazy až tak nežádoucí, považuji svoji tabulku na Wiki nežádoucí . --Juniperbushman (diskuse) 23. 3. 2017, 12:54 (CET)

@Juniperbushman: - to by se mi zdálo jako velká škoda. Věřím, že je za tím spoustu práce, čehož si já vždy vážím. Taky si myslím, že by bylo užitečné mít informaci o jméně odrůdy v jiném jazyku. Co tak uvést tam jazyk a jméno v tomto jazyku s tím, že to jen nebude živý odkaz do jiné Wikipedie? Ta tabulka se mi opravdu líbí.SvaRoM (diskuse) 23. 3. 2017, 14:54 (CET)
Myslím, že cizojazyčné odkazy tam opravdu jsou nežádoucí, podpořil bych však vytvoření tabulky/seznamu, pokud tedy nebude na stránce červených odkazů více jak řekněme 95 %. Pokud byste chtěl jakkoliv uvést odkaz do jiných Wikipedií, doporučuji spíše šablonu Wikidata, která může být alespoň nějakým vodítkem, a s přimhouřením očí by se v tabulce seznamu použít dala. Pokud už cizojazyčný článek a ne Wikidata, rozhodně spíš v podobném formátu Neexistující článek[en], ale odkaz do vybrané jazykové mutace nedoporučuji a nedoporučují ho ani pravidla. To vše se týká odkazů, samozřejmě nic vám nebrání do tabulky uvést anglický/latinský/jinojazyčný název odrůdy (v odpovídajícím jazyce, ve kterém se odrůda občas nazývá i u nás) ve formě obyčejného textu (nebo kurzívy), viz např. Seznam chemických prvků. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2017, 13:21 (CET)
Použití {{Q|Q356438}} Aderslebenský kalvil (Q356438) místo de:Adersleber Kalvill mi přijde jako vhodné řešení. JAn (diskuse) 23. 3. 2017, 13:47 (CET)
V již odkazované Nápověda:Mezijazykové odkazy#Mezijazykové odkazy v textu se jasně píše Odkazy na cizojazyčné verze Wikipedie jsou v textu článků v hlavním prostoru nežádoucí. Zcela nepřípustné je používat takové odkazy jako náhradu chybějících článků na české Wikipedii. --Silesianus (diskuse) 23. 3. 2017, 13:48 (CET)
Ano, tím byste se opravdu měl řídit, a spíš než samostatný sloupec s nevhodnými odkazy do cizojazyčných Wikipedií, bych to opravdu provedl přímo u červeného odkazu doplněním Wikidat jednou ze šablon navržených výše. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2017, 14:00 (CET)
A poznámka k formátování tabulky. Obrázek v tabulce se používá bez parametru thumb s určením nějaké velikosti.
Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní, dobré, v Česku ve starých výsadbách

--Silesianus (diskuse) 23. 3. 2017, 13:54 (CET)

Pokud správně rozumím, tak je zde návrh na vkládání wikidatových odkazů do článků (Adamsova parména (Q351952)) namísto dosud nezaložených hesel či spolu s nimi (Adamsova parména). Na tom by ale měla být shoda komunity, vyjádřená např. zde, protože je to novinka měnící přístup k odkazování české Wikipedie. Já jsem proti, protože to nepovažuji za dobré řešení a v podstatě podobně zavádějící jako crosswiki.--Kacir 23. 3. 2017, 14:20 (CET) / --Kacir 23. 3. 2017, 14:24 (CET)

K tomuto v zásadě souhlasím. Dovedu si ale představit jinou formu. V některých seznamech, typicky třeba v seznamech kulturních památek, je samostatný sloupec pro odkazy na kategorii mediálních souborů na Commons, ty odkazy spočívají v pouhé ikonce projektu. Nebo je ta ikonka součástí jiného sloupce s obrázkem (to je případ šablony Památky v Česku). Podobně by snad mohla existovat decentní ikonka Wikidat vedoucí na datovou položku na Wikidatech, pokud by byla smysluplná. --Bazi (diskuse) 23. 3. 2017, 14:31 (CET)
Buď šablonou {{Q}} nebo šablonou {{Wikidata}}.
Souhlasím, že k masivnějšímu používání je třeba konsensu. JAn (diskuse) 23. 3. 2017, 14:37 (CET)
Druhá šablona mi přijde lepší, ta první mi příliš vhodná nepřijde. Obecně bych souhlasil i s ikonkou, jak píše Bazi, ale musela by být velmi dobře vybraná, aby každému došlo, co znamená, což v tomto případě nebude vůbec jednoduché. Z toho důvodu se mi spíše než ikonka zamlouvá text v šabloně Wikidata. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2017, 14:39 (CET)
Jak jako „velmi dobře vybraná“ ikonka? Jako odkaz na Commons se používá zmenšené logo Commons, jako odkaz na Wikidata by se samozřejmě mělo používat zmenšené logo Wikidat, tady moc není co vybírat. V záhlaví tabulky by pak mělo být uvedeno, co jsou to za odkazy (pokud už by to mělo být v samostatném sloupci). --Bazi (diskuse) 23. 3. 2017, 15:22 (CET)
Problém s takovými ikonkami je, že neznalému uživateli/nováčkovi/běžnému čtenáři nic moc neřeknou. Záleží tedy na tom, jestli je to záměr nebo ne, jestli takové odkazy cílí jen na zkušenější uživatele/čtenáře nebo i na ty běžné, kteří většinou vůbec netuší, co ikonka Commons nebo Wikidat znamená. Pro ty by byla výhodnější třeba ikonka mezijazykových odkazů obecně VisualEditor - Icon - Language-big.svg. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2017, 15:34 (CET)
A k masovému užití. Ve článcích nebo rozcestnících bych to moc nezaváděl, ale na druhou stranu právě v seznamech (jako je diskutovaný případ) by mi to celkem nevadilo, pokud by to bylo řešeno šablonou Wikidata nebo nějak podobně. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2017, 14:42 (CET)
Nerad bych, aby se to začalo používat v klasickém textu na tento způsob. Je pravda, že tabulky již nyní obsahují odkazy na Commons či EO.--Kacir 23. 3. 2017, 14:55 (CET)

Přiznám se, že jsem dosud nepochopil, co je vlastně na těch odkazech tak strašného, že se označují za „nepřípustné“. Uznávám, že nevypadají moc esteticky a že je lidi, kteří neovládají cizí jazyky, mohou vnímat jako diskriminaci, ale třeba pro mě je to dost užitečné, když se jediným kliknutím (nebo přes Wikidata dvěma) dostanu k potřebným informacím a nemusím složitě přecházet na cizojazyčnou wikipedii a kopírovat název do vyhledávacího okna. Zkusme se občas podívat na naše pravidla také očima uživatele.--Hnetubud (diskuse) 23. 3. 2017, 18:19 (CET)

Hlavně dvě věci:
  • Preference jednoho cizího jazyka dle výběru autora, ne čtenáře nad ostatními.
  • Odkaz budí zdání, že článek existuje, kdežto červený odkaz vybízí k napsání. Tohle řeší docela efektivně {{Wikidata}}.
JAn (diskuse) 23. 3. 2017, 22:08 (CET)
To jsou jistě problémy, ale oba podle mě řeší návrh, který jste použil výše: červený odkaz a v závorce za ním malý odkaz na wikidata. Všechny jazykové verze jsou si rovny, červený odkaz vybízí k založení článku a hned za ním má zájemce tip, z kterých jazyků by mohl článek eventuálně přeložit (to je praktické: leckdy je z červeného odkazu v češtině obtížné poznat, jak se článek jmenuje v originále). --Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2017, 12:43 (CET)
Kromě toho, co už přesně uvedl kolega: zbořila by se tím hranice mezi jazykovými verzemi, které jsou (zatím) samostatnými projekty. Pak by navíc, s ohledem na paradox nutnosti volby odkazu do pouze jediné jazykové verze, následně vyvstala otázka, proč vlastně psát více wikipedií? Doufám, že toto nikdy řešit nebudeme. --Vlout (diskuse) 23. 3. 2017, 22:12 (CET)
Hranici mezi jazykovými verzemi určitě rušit nechci. Samozřejmě je vždy lepší mít článek v češtině než odkazovat na cizojazyčný, každý nemusí ani nemůže být polyglotem. Ale zrovna v tomto případě (jako položka tabulky) to jako tak závažný prohřešek nevidím. Těžkopádné anglicismy přebírané do infoboxů z wikidat mi vadí více.--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2017, 12:43 (CET)
Odkaz na odpovídající položku Wikidat by v rámci nějaké širší tabulky nebo infoboxu asi nebyl problém – mj. proto, že bychom se tím vyhnuli onomu zmíněnému paradoxu. Další možností je, že po kliknutí na červený odkaz by se nejen otevřelo editační okno, ale současně by byla taková odpovídající položka Wikidat čtenáři nabídnuta (otázka je, zda je to technicky možné). --Vlout (diskuse) 24. 3. 2017, 14:45 (CET)
Zatímco my ostatní nemyslíme na nic jiného než jen na svou luxusně placenou práci a plná bříška... :) Tak nějak jste myslel tu poslední větu o „zkoušení se občas podívat“ na to očima uživatele? Vedu kurzy senionů a musím říct, že je pro ně extrémně matoucí už jen to, když se kvůli obrázkům najednou ocitnou na jiném projektu – Commons – a přitom netuší, jak se dostat zpátky. Cizojazyčné Wikipedie by aspoň mohli rozpoznat podle onoho cizího jazyka, ale opět je pro ně dost matoucí ten přechod mezi nimi. Proto je i z praktického hlediska velmi důležité udržet ponětí o hranicích mezi jednotlivými projekty. A proto patří interwiky odkazy jen na to jedno pevné a srozumitelné místo v levém sloupci, proto externí odkazy patří do samostatné sekce na konci článků atd. I v poměrně nedávné diskusi o načítání údajů pro infoboxy z Wikidat tu zaznívalo mezi argumenty to matení méně zkušených editorů tím, že nemůžou údaj v iboxu editovat tady na csWiki a musí ho hledat na jiném projektu. Pokud je tohle standardně v iboxu, ještě budiž, ale volně v hlavním textu článků už to zase může být víc matoucí. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2017, 01:43 (CET)
Nikoli, takhle jsem to opravdu nemyslel. Možná, kolego Bazi, kdybyste někdy zkusil vnímat, co vám druzí sdělují, místo abyste jejich slovům hned dával co nejhorší interpretace, tak byste se ani nemusel v jednom kuse s někým hádat... --Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2017, 12:43 (CET)
Kolego, byl tam smajlík, ještě pěkně graficky vyvedený, tak to „zkuste občas“ nebrat tak úzkoprse a vážně. Nebo pokud už chcete, tak se obdobně zamyslete už nad tím svým předchozím výrokem, jestlipak byl vůči ostatním úplně košer. Ale možná to radši úplně přejděte a dál už reagujte jen na ty věcné názory, které jsem Vám k tomu napsal a které jste zcela přešel. Děkuji. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2017, 13:03 (CET)
Myslím, že vašich rozkazů neuposlechnu. Mám takový pocit, že diskuse vedená tímto tónem by těžko mohla k něčemu rozumnému vést.--Hnetubud (diskuse) 24. 3. 2017, 15:27 (CET)

Promiňte mi, ale nemohu se zbavit dojmu, že v této diskusi se zatím nenašel nikdo, kdo by byl schopen odpovědět na zásadní otázku precizovanou kolegou Hnetubudem. A to, čím je použití mezijazykových odkazů v tabulkových článcích škodlivé a tudíž nepřípustné. Vyzkoušel jsem použít navrhovanou šablonu, ale nepřipadá mi, že by to něco přineslo. Mezijazykový odkaz v kolonce tomu určené je určitě pro uživatele nejpohodlnější cesta k dalším informacím. Odkazy na cizí stránky jsem volil podle kvality konkrétního článku. Používat cestu přes Wikidata je zbytečně složité a navíc nemusí vést k cíli, protože některé články o odrůdách, kde se v různých jazycích používají různá synonyma, nejsou vůbec pomocí interwiki propojeny.--Juniperbushman (diskuse) 24. 3. 2017, 21:28 (CET)

Musím se připojit ke kolegům Juniperbushman a Hnetubud. Diskuse začala dotazem ohledně mezijazykových odkazů v tabulce. Pokud je v tabulce srozumitelně pojmenovaný sloupec odkazující na položku Wikidat či rovnou na vybrané cizojazyčné Wikipedie, pokládám to za žádoucí stav. Nepřijdeme tím o červený český odkaz vybízející k založení článku a nemateme tím čtenáře, protože v tabulce je možné všechno srozumitelně označit, na rozdíl od běžného odstavce textu. Zákaz mezijazykových odkazů v těle článku, který tu je zmiňován, mluví o textu, ne o tabulce či seznamu (narážka na Kacire, který by u nás nerad viděl tento způsob; já bych naopak tento způsob uvítal všude tam, kde je dost místa na to srozumitelně označit, že jde o odkaz na cizojazyčnou Wikipedii – a právě v tabulkách a odrážkových seznamech toto místo je; dovedu si představit např. praktické použití v seznamu Souvisejících článků, kde by byl červený český odkaz a zároveň modrý odkaz na Wikidata/jinou Wiki). Mimochodem, tento zákaz je uveden na stránce nápovědy. Je součástí také nějakého doporučení? Pokud ne a už se tu o tom takto rozsáhle bavíme, bylo by dobré to taky kodifikovat do pravidel, ne jen do nápovědy.
Osobně mě víc než otázka jestli odkazovat pálí jak odkazovat. Odkazovat na Wikidata? Nebo na vybraný jinojazyčný článek (články)? Odkaz pomocí ikonky? Pomocí zkratky jazyka? Pomocí plného názvu v cizím jazyce? Už tu padlo, že součástí tabulek jsou často odkazy na Commons. Zakazovat odkaz na Wikidata v tomto kontextu mi opravdu nedává žádný smysl. Z hlediska užitku čtenáře je otázka, jestli je lepší odkaz na Wikidata, nebo rovnou na vybrané články. Wikidata jsou lepší v tom, že je tam seznam všech jazyků, ale má to tu nevýhodu, že málokterý čtenář rozumí, co jsou Wikidata a možná nepochopí, o co jde. Navíc tam jsou jazyky schované pod zkratkami, takže to opět není uživatelsky extra přívětivé. Navíc, pokud daný článek existuje třeba ve třiceti jazycích, bude mě trochu zdržovat, než zjistím, jestli je tam např. angličtina je. Padlo tu, že pokud by se odkazovalo jen na vybrané jazyky, tak je to preference autora nad preferencí čtenáře a to je špatně. Souhlasím, že tady je potřeba být opatrný. (Poznámka bokem: autor má nad čtenářem preferenci vždy, protože je zkrátka autorem textu. Jakožto wikipedisté se pochopitelně snažíme být co nejvíc objektivní a užiteční, ale pořád to budou jen naše preference.) Přesto bych se tomu nebránil. Odkaz na angličtinu a/nebo na dobré články a/nebo na jazyk příbuzný tématu (např. článek o francouzském filmu, seznam herců > odkazy na jednotlivé biografie na francouzské Wikipedii a, pokud existují, tak třeba i na anglické Wikipedii). Chtělo by to cit a občas by zkrátka trvalo několik editačních výměn, než by se došlo ke konsenzu. Ale takhle to přece na Wikipedii chodí, co by na tom bylo špatného, když by to pomohlo čtenáři?
A ještě malá reakce na Baziho. Přesně jak říkáš, všechny odkazy, co vedou pryč z Wikipedie, je potřeba srozumitelně označit. Spíš než ikonky je lepší použít text (když je na to místo), např. na formulaci a odkaz, který přináší šablona Překlad, si nikdo nestěžuje – zkrátka proto, že je to maximálně srozumitelné. A mimochodem, mě se na kurzech pro seniory pravidelně stává, že řešíme, jestli odkazovat na cizojazyčné Wikipedie – a docela složitě se mi vysvětlují důvody, proč v textu neodkazovat. Zdůvodnění, že nechceme mást čtenáře, kontrují tím, že přidaná hodnota je přece větší a když se nečekaně dostanou někam, kam nechtěli, tak se jedním kliknutí vrátí zpět. --Vojtěch Veselý (diskuse) 24. 3. 2017, 22:20 (CET)
V reakci jsem přijal skutečnost uvádění odkazů v tabulkách na Commons i EO
Rozdíl je ovšem v tom, že z článků neodkazujeme na žádnou konkrétní jazykovou verzi, ale maximálně na sesterské projekty. Alespoň na mne má crosswiki demotivující vliv k zakládání českého hesla, když si to proklikem lze přečíst jinde. A nechci se ani dočkat prolínání jazykových verzí na způsob „Obsazení“ v Lásce nebeské: Heike Makatsch (de) – Mia, Rodrigo Santoro (pt). Jiný wikipedista přijde a uvede, že ačkoli se jedná o Němku a Brazilce, mění crosswiki na anglické články, protože je to nejsrozumitelnější českým čtenářům. A třetí to zrevertuje. Ale to je až sekundární efekt; primární je, že na žádnou jazykovou verzi přímo z obsahu neodkazujeme.--Kacir 25. 3. 2017, 00:52 (CET)
V uvedeném případě bych byl taky pro zachování cizojazyčných odkazů. Jak se z červeného odkazu dostanu na nějaké informace? Tyto „zakázané“ úkony jsou jedním z důvodů, proč mnoho lidí Wikipedii odmítá se slovy: „Tam jsou samé nesmysly!“ „Tam nic nenajdeš. Jenom se tam motáš.“ „Se ti divím, že tam ztrácíš čas!“--Juniperbushman (diskuse) 25. 3. 2017, 10:27 (CET)
K tomu tvrzení máte nějaké statistické podklady? Průzkumy? --Bazi (diskuse) 25. 3. 2017, 11:54 (CET)
Na cizojazyčné wikipedie bych rozhodně neodkazoval. Odkazy na wikidata, v tabulce (po vzoru odkazů na commons u památek) jsou přijatelné. --Jann (diskuse) 25. 3. 2017, 17:29 (CET)
Silesianus doporučuje tabulku:
Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
další na:
synonyma
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní, dobré, v Česku ve starých výsadbách

Otázka zní, jak se z ní dostat na nějaký cizojazyčný článek, když český není? Jedinou cestou je vybrat si v Interwiki jazyk a ze synonym vybrat příslušné (Jak, když existuje ještě 31 dalších synonym odrůdy 'Adamsova parména'? Já ho vyberu správně, protože mám literaturu!). Když vložím do tabulky odkaz na Wikidata bude to vypadat takto:

Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parména(v jiných jazycích) Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
další na:
synonyma
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní, dobré, v Česku ve starých výsadbách
nebo

Adamsova parména
(v jiných jazycích)
Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
další na:
synonyma
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní, dobré, v Česku ve starých výsadbách

Nemůžu si pomoci, ale já žádné vylepšení nevidím!--Juniperbushman (diskuse) 25. 3. 2017, 10:27 (CET)

Poznamenal bych, že 1. v druhé verzi máte odkaz na wikidata, kde si zvídavý čtenář může kliknout na kterýkoli cizojazyčný wikičlánek o odrůdě. To jste chtěl, ne, možnost dostat se na cizojazyčné wikičlánky. 2. Silesianus výše rozhodně nedoporučoval tabulku s přímými externími odkazy mimo wikipedii. Protože pro odkazy na nationalfruitcollection.org máme sekci Externí odkazy dole pod článkem, že. 3. O kus výše píšete odkazy na cizí stránky jsem volil podle kvality konkrétního článku; tak to jsem zvědavý, jaké odkazy hodláte vkládat, až se dostanete k odrůdám pěstovaným v Asii. Něco mi říká, že volba odkazu podle kvality cizojazyčného článku nebude čtenáři oceňována... --Jann (diskuse) 25. 3. 2017, 17:29 (CET)

Tak jsem tu tabulku trochu poopravil, abych neošidil ta Wikidata a zároveň to k něčemu vypadalo. Bohužel jsem nepřišel na to, jak použít šablonu „Wikidata“, aby se zobrazil jenom odkaz „(v jiných jazycích)“ a nemusel jsem použít šipku jako pomocný znak. Tato varianta je krajní, kam až jsem ochoten ji upravit.

Název Obrázek Synonyma Původ Wikidata
Další zdroje
Poznámky
Adamovské Adamovo sládě
Funtové
Koryčanky
Koryčanské
Panenské sladké
jižní Morava
stará krajová odrůda
zimní

méně dobré

v Česku:
dříve na Moravě
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless

další na:
synonyma
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
(v jiných jazycích)

[1] [4]
zimní

dobré

v Česku:
ve starých výsadbách
Aderslebenský kalvil Cross section of Adersleber Calville, National Fruit Collection (acc. 1947-457).jpg Adersleber Kalvill
Adersleber
Callvill d'Adersleben

další na:
synonyma
Německo,
klášter Adersleben
1865

'Kalvil bílý zimní'
× 'Gráfštýnské'
(v jiných jazycích)

[1] [4]
zimní

dobré

v Česku:
málo pěstovaný
Admiral Cross section of Admiral, National Fruit Collection (acc. 1951-148).jpg Togo of Upton Anglie, Norfolk
A.K. Watson 1921
zavedeno 1937


[4]
?

?

v Česku:
?

--Juniperbushman (diskuse) 26. 3. 2017, 11:20 (CEST)


@Juniperbushman: Myslím, že si nějak nerozumíme, poslední navržená podoba je celkem k ničemu, nepřehledná a nejasná a nejsem si jistý, zda ji tady někdo vůbec navrhoval. Zkusil bych dosavadní diskusi shrnout několika návrhy, jak by to asi mohlo vypadat:

Bez odkazů
Název Obrázek Synonyma Původ Běžně užívané
cizojazyčné názvy
Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
něm. Adams Parmäne
angl. Adam's Pearmain
fran. Adams Pearmain
zimní

v Česku:
ve starých výsadbách
Šablona Wikidata
Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parména(v jiných jazycích) Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní

v Česku:
ve starých výsadbách
Šablona Q
Název Obrázek Synonyma Původ Wikidata Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
Adamsova parména (Q351952) zimní

v Česku:
ve starých výsadbách
Čistě
Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní

v Česku:
ve starých výsadbách
Ikonka + Šablona Wikidata
Název Obrázek Synonyma Původ Poznámky
Adamsova parménaAdamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
zimní

v Česku:
ve starých výsadbách
Ikonka + Šablona Q
Název Obrázek Synonyma Původ Wikidata Poznámky
Adamsova parména Cross section of Adam's Pearmain (LA 73A), National Fruit Collection (acc. 1976-137).jpg Adam's Pearmain
Adams Parmäne
Norfolk Pippin
Norfolk Russet
Hanging Pearmain
Matchless
Anglie, Norfolk
Robert Adam 1826
Adamsova parména
zimní

v Česku:
ve starých výsadbách

Myslím, že další diskuse k původnímu dotazu již není potřeba, diskutující se pravděpodobně už vyčerpali jak po stránce nápadů, tak obhajoby svých názorů, stačí tedy už jen vybrat/dohodnout, kterou z variant použít. Pro další diskusi nad odkazy do cizojazyčných Wikipedií a/nebo Wikidat a případné úpravy pravidel nebo nápovědy doporučuji vytvořit novou sekci. --Dvorapa (diskuse) 26. 3. 2017, 12:38 (CEST)

Ještě k odkazu „a další: synonyma“ v kolonce Synonyma. Ať má k tomuto odkazu na stránky Nationalfruitcollection.org, kdo chce a jaké chce výhrady, trvám na zachování této formy odkazu. Jedná se o nejkomplexnější relativně spolehlivý seznamy synonym. Nelze do kolonky vepsat všechna synonyma, protože u starých odrůd jejich počet dosahuje i několik desítek a seznam synonym by měl snadno dosažitelný od každé položky. --Juniperbushman (diskuse) 26. 3. 2017, 14:44 (CEST)
Trvejte si na čem chcete. Externí odkazy v tělese článku nebudou. Patří do samostatné sekce na konci článku. --Jan KovářBK (diskuse) 26. 3. 2017, 14:56 (CEST)
Takové odkazy na konci tabulky s téměř devíti sty položkami (zatím!) jsou úplně na refaktorizováno! Nebudou odkazy, nebude tabulka. --Juniperbushman (diskuse) 26. 3. 2017, 15:07 (CEST)
To je poněkud dětinský postup. Tady se zkoušíme domlouvat na jakési konsenzuální koncepční podobě. Takže k tomu prosím přistupujme klidně a věcně. --Bazi (diskuse) 26. 3. 2017, 16:37 (CEST)
No, a opravdu jsou (pro českojazyčné prostředí) všechny ty desítky synonym tak důležité, že nestačí jejich uvedení u odrůdy a musí být v seznamu odrůd? A za druhé, jestli má mít tabulka přes tisíc (nebo několik tisíc?) položek, asi bylo by na místě uvažovat o jejím rozdělení (už jen kvůli lidem s méně výkonnými počítači..). K navrženým variantám - nejvíce se mi líbí "Šablona Q", šla by i "Ikonka + Šablona Q". --Jann (diskuse) 26. 3. 2017, 16:48 (CEST)

New filters for Recent Changes - Beta deployment scheduled[editovat | editovat zdroj]

Hello!

Sorry to write in English. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka! Please also inform everyone about this change.

The Collaboration team is going to launch a new Beta feature on your wiki, Nové filtery pre recenziu úprav. This deployment would happen on April 11 (to be precised). This Beta feature is an improvement of the current ORES Beta feature.

What it this new feature?

This feature improves Special:RecentChanges and Special:RecentChangesLinked by adding new useful features that will ease vandalism tracking and support of newcomers:

  • Filtering - filter recent changes with easy-to-use and powerful filters combinations.
  • Highlighting - add a colored background to the different changes you are monitoring, to quickly identify the ones that matter to you.
  • Quality and Intent Filters - user ORES predictions to identify real vandalism or good faith intent contributions that need assistance.

What will happen?

At the moment, the ORES beta feature is available in your Beta preferences. When the deployment will be done:

  • Users who have enabled the ORES beta feature are now using the New filters for RC Beta feature (no action needed, unless you want to opt-out).
  • ORES predictions highlighting is activated by default for all users (not in Beta anymore).
    • It is symbolized by a "r" in the RecentChanges pages, for all users.
    • Users who want to change the accuracy level of ORES predictions or opt-out can do so in their preferences.

How to prepare this change?

You can discover the purpose of this project by visiting the quick tour help page. Also, please check the documentation (and help to translate it).

For an early trial, the new filters will be available on mediawiki.org, Polish Wikipedia and Portuguese Wikipedia as a Beta feature, on March 28, 13:00 UTC.

You can ping me if you have questions. I'll reply on Monday.

All the best, Trizek (WMF) (diskuse) 24. 3. 2017, 13:43 (CET)

PS: if this message is not at the right place, please move it and ping me. :)

Stručný překlad: V dubnu budou jako možnost beta verze spuštěna vylepšená nastavení v posledních (a souvisejících) změnách. Dostupné budou více možných kombinací filtrů (např. bez protokolovacích záznamů, pouze nováčci), zvýrazňování pro uživatele důležitých úprav a odhad úmyslu uživatele (zlovůle × nováčkovská chyba). ORES bude aktivován pro všechny a tato novinka se automaticky zapne těm, kteří již ORES testují. (Co je to ORES?) Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2017, 18:21 (CET)
@Matěj Suchánek: A vypnout to půjde? OJJ, Diskuse 24. 3. 2017, 19:00 (CET)
Jako každá funkce beta verze. Co se týče ORES, nevím. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2017, 19:16 (CET)
@Matěj Suchánek: Tak by to bylo vhodné zjistit. Proti funkci osobně nic nemám, ale mám po krk toho vynucování novinek ze stran vývojářů bez získání širšího konsensu. OJJ, Diskuse 24. 3. 2017, 19:21 (CET)
@OJJ: Users who want to change the accuracy level of ORES predictions or opt-out can do so in their preferences.. Podle tohoto soudím, že vypnutí bude možné. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 3. 2017, 19:26 (CET)
A jo, díky. :) Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2017, 19:30 (CET)
Opting-out will consist in hiding the highlighted changes on your preferences. See the FAQ for more information! Trizek (WMF) (diskuse) 28. 3. 2017, 17:20 (CEST)
No jo, no jo... Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2017, 19:30 (CET)
A co takhle pořád editovat přes telnet?--frettie.net (diskuse) 25. 3. 2017, 08:58 (CET)
A kdo by to chtěl hned vyzkoušet, může (bohužel bez ORES) na testwiki. Matěj Suchánek (diskuse) 24. 3. 2017, 22:53 (CET)

Intervence WMCZ v řešení vandalismu[editovat | editovat zdroj]

@Horst, OJJ, Vlout, Jan Kovář BK, Remaling:@Vojtasafr, Tomas62: Zdravím všechny, poslední dobou na Wikipedii vytrvale vandalizují IP adresy 37.188.*, patřící operátorovi O2. Napadlo mě pokusit se s využitím jména WMCZ kontaktovat operátora a požádat ho o pomoc při řešení tohoto problému. Operátor má totiž vyšší možnosti než Wikipedie, jelikož může (v krajním případě) až uživatele odstřihnout od internetu. My můžeme leda zablokovat všechny jeho IP adresy. Samozřejmostí je doložení operátorovi které IP adresy kde a jak vandalizovali a co vše má dotyčný vandal „na svědomí“.

Rád bych se proto dotázal komunity na názor na tento postup řešení. Poznámka: Navrhl jsem ho přímo Vojtovi D. jakožto předsedovi, který mi poradil, abych se s tímto pot. kontroverzním tématem obrátil na komunitou.

Předem děkuji, --Martin Urbanec (diskuse) 25. 3. 2017, 17:14 (CET)

@Martin Urbanec: Domnívám se, že bychom si to měli vyřešit sami, zas tak neschopní snad nejsme. A o co by šlo? O range block? Co když tak přijdeme i o užitečné příspěvky? Já, například (ač nevandalizuji) mám taky u O2 podobnou IP. OJJ, Diskuse 25. 3. 2017, 17:28 (CET)
Právě. Rangeblock by nutně ovlivnil velké množství konstruktivních editorů (mírnější volba než blok celého O2 neexistuje) a bloky jednotlivých adres nejsou užitečné. Právě proto, že rangeblock bude nevyhnutelně mít tady tento efekt navrhuji intervenci WMCZ u operátora. Pokud by byl ochoten našemu nátlaku podlehnout a situaci nám pomoci vyřešit, nemuselo by rangeblocku být použito. Registrovaných uživatelů by se to nedotklo, ale i tak je to komplikace. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 3. 2017, 17:31 (CET)
Není to tak dávno, co se zde diskutovala naprosto stejná situace. Bohužel tu diskusi nemohu najít (jako obvykle, můj věčný boj), ale řešilo se do puntíku to samé, možná se to tam nějak vyřešilo. --Dvorapa (diskuse) 26. 3. 2017, 10:51 (CEST)
Myslíte, že by operátor jen na základě žádosti tohoto spolku znepřístupnil internetové služby, za které si jeho zákazníci platí? Pochybuji. --Vlout (diskuse) 26. 3. 2017, 10:59 (CEST)
Nedozvím se to, dokud to nezkusím. Každopádně kdybych měl v pozici operátora na výběr mít všechny své IP adresy zablokované (což se logicky dalším uživatelům líbit nebude) anebo zabránil tomu konkrétnímu uživateli skrze mou síť vandalizovat, budu volit druhou možnost. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 3. 2017, 16:46 (CEST)
Nějak by se to řešit mělo, toto už není normální. Kontaktovat operátora je dle mého názoru dobrý nápad, ovšem trošku se obávám, že to bude ignorovat. Po kontaktování se už jen stětží ucouvne, čili pokud bude upozornění ignorovat, bude se muset přistoupit k range blocku, což, jak Martin zmínil výše, by ovlivnilo spoustu konstruktivních editací. Pokud by byli zákazníci naštvaní (což moc nepředpokládám) a kontaktovali O2, stejně mu to bude dle mého názoru úplně jedno.
To je ovšem jen hypoteticky, reálně to může dopadnout úplně jinak. Proč to tedy nezkusit? Může to být užitečné i do budoucna. --Vojtasafr (diskuse) 26. 3. 2017, 17:25 (CEST)

Vandalismus[editovat | editovat zdroj]

Před několika dny, jsem přidal téma k článku o politikovi Ivo Vašíčkovi. Jednalo se o přímý citát, bez dalšího. K tomu jsem přidal odkaz na zdroj, později také zdroj diskuse o jeho odvolání z předsednictva. Již v té době byl tento citát diskutován jak na facebooku, pod příspěvkem, tak screen citátu na twitteru mezi novináři a členy strany. Editace však byla dvěma správci bez jakéhokoliv pořádného vysvětlení několikrát vandalizována. Ačkoliv jsem řádně doložil zdroj a nepřidával žádné osobní hodnocení (pouze přímá citace), byl jsem nařčen z toho, že není citováno, navíc lživě nařčen z toho, že pomlouvám. Neexistuje ani právní ani jiný výklad, který by přímou citaci, navíc slov politika, podřadil pod pomluvu. Správce však. Místo toho, aby připadně jen opravil možné nepřesnosti (což asi u přímé citace nejde, ale třeba přidal komentář), tak zablokoval editaci stránky i ip adresu. Uživatele Dominikosaura, který vandalizoval, však nechal být.

Další blokování, mého účtu i dalších ip adres beru jako oprávněné (rozhořčeně se snažím upozornit na to, že takto se to nedělá a uznávám, že poněkud útočně). Přesto však není situace napravena. Článek nelze editovat (už o tom píši i další média). Mám podezření na to, že ti dva správcové buďto chrání osobu o které je článek nebo jen poškozují wikipedii.

Prosím tedy někoho o vepsání této kauzy na stránku o politikovi. A zároveň potrestání vandalů.– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 94.113.21.75 (diskusepříspěvky) 28. 3. 2017, 23:41

Tady operujete se zcela mylným výkladem slova vandalismus. Vandalismem na Wikipedii se rozumí editace, kterými někdo záměrně poškozuje Wikipedii. To, že vám někdo vrátí vaši editaci s vysvětlením (ve shrnutí editace i na diskusních stránkách - nemáte pravdu, že to bylo bez vysvětlení), není vandalismus. To je prostě jiný náhled na věc. V takovém případě, obzvlášť když jste sám proti všem a nikdo s vámi nesouhlasí, máte jen jednu legitimní možnost: přečíst si, jaké jsou námitky vůči vaší verzi, zamyslet se nad nimi, prostudovat si příslušná pravidla, na která se odkazují, a pokud námitky shledáte neoprávněnými, pak usilovat o prosazení vaší verze. Ovšem ne revertační válkou, napadáním kolegů (a už vůbec ne přímo v textu článku; do textu článku nepatří nic, co do něj nepatří), nýbrž dialogem, snahou o dosažení konsenzu. Pokud ani dialog nevede k cíli a jste přesto přesvědčen o správnosti své verze, jsou tu možnosti řešení sporů. Ovšem v tomto případě se revertujícím kolegům nedivím, zmíněné editace byly velmi nekvalitní (Facebook a internetové fórum jako zdroje, použití slova „kontroverze“, které nebylo ničím podpořeno, následné porušování pravidla o revertování, napadání správců, nechápání pravidel Wikipedie). Zmíněná sekce je tam momentálně přidána v přijatelnější, kvalitnější podobě. Doporučuji se místo pokračování v bezdůvodném osočování kolegů podívat, v čem je rozdíl oproti původní verzi (kvalitní zdroj, což je nediskutovatelný základ Wikipedie, kvalitní encyklopedická formulace), a taky se seznámit s pravidly a doporučeními Wikipedie, na která se nesmyslně odvoláváte (pro začátek: diskusní příspěvky na Wikipedii je nutno podepisovat). – J. M. (diskuse) 29. 3. 2017, 02:07 (CEST)

Kategorie na pískovišti[editovat | editovat zdroj]

Už dlouho si lámu hlavu s tím, jak usnadnit (nejen nováčkům) práci na pískovišti tak, aby se kategorie daly přidávat už do konceptu článku, a ne až po jeho vložení do hlavního jmenného prostoru (kdy často dojde k editačnímu konfliktu, protože si jiný wikipedista všimne nového článku bez kategorií a začne je tam doplňovat ve stejném čase, co to samé dělá autor článku). Teď mě napadlo řešení, o které bych se rád podělil. Máme tu už skryté kategorie, které se zobrazují jen uživatelům, kteří si to zapnou v nastavení. Co kdybychom měli i skryté stránky, které by se v kategoriích, kam jsou zařazeny, zobrazovaly jen těm uživatelům, kteří si to zapnou v nastavení? Technicky si to představuji tak, že když by si systém všiml, že do "encyklopedické kategorie" (tj. kategorie v hlavním jmenném prostoru) je zařazena stránka, která sama v hlavním prostoru není (protože je to třeba pískoviště), tak by se v dané kategorii tato stránka nezobrazovala (respektive by se stala skrytou stránkou). Přijde mi to jako docela elegantní řešení, co myslíte? Mám k tomu ještě dvě otázky: bylo by to technicky proveditelné? A nehrozily by nějaké nežádoucí vedlejší efekty, kdy by za skrytou stránku byla označena i taková stránka, která by skrytá být neměla? --Vojtěch Veselý (diskuse) 29. 3. 2017, 12:48 (CEST)

Skryté kategorie jsou rozšíření MediaWiki, tohle by se muselo nejdřív nějak naprogramovat a jsem poměrně skeptický k tomu, že by se takovéto rozšíření zapracovalo přímo do MediaWiki.
Spíš si dovedu představit udělátko, které by barevně označovalo nečlánky v kategoriích. JAn (diskuse) 29. 3. 2017, 13:07 (CEST)
Udělátko by možná mohlo i skrýt uživatelské podstránky, když na to přijde. --Dvorapa (diskuse) 29. 3. 2017, 13:53 (CEST)
Anebo prostě udělat, aby kategorie neukazovaly články z jmenného prostoru Pískoviště.--Ben Skála (diskuse) 29. 3. 2017, 14:00 (CEST)
Ne každé pískoviště se jmenuje Pískoviště. A ne ve všech kategoriích jsou uživatelské (pod)stránky navíc. Na tyto věci je třeba myslet při tvorbě případného udělátka. JAn (diskuse) 29. 3. 2017, 14:25 (CEST)
@JAn Které uživatelské podstránky chceme kategorizovat? :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 3. 2017, 17:21 (CEST)
Některé (uživatelské) (pod)stránky kategorizovat chceme, ovšem vždy by to mělo být do "neencyklopedických kategorií", tedy kategorií s předponou podle daného jmenné prostoru. I když teď koukám, že spousta "neencyklopedických kategorií" žádnou předponu nemá (např. Kategorie:Wikipedisté nebo Kategorie:Články o kontroverzních tématech), spousta tam předponu ale má (Kategorie:Wikipedie:Arbitři nebo Kategorie:Wikipedie:Mazání). Takže co se týče názvů "neencyklopedických kategorií", tak tu v tom úplně dobrý systém nemáme (ostatně nedávno se kvůli tomu přesouvalo hodně údržbových kategorií...), což znamená, že ani to moje systémové řešené, které jsem navrhoval, by nebylo tak jednoduše proveditelné, jak jsem myslel... --Vojtěch Veselý (diskuse) 29. 3. 2017, 23:35 (CEST)

Nepochopitelná blokace[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, můj předchozí účet byl zablokován, prý, že to je nevhodné uživatelské jméno. Nevím proč, já se jmenuji Martin Urbanec{, ale jméno Martin Urbanec mně stroj nedovolil, tak jsem si zvolil takovéto. Je špatné, že jsem si nezvolil své pravé jméno, nebo něco jiného? Omlouvám se, jestli otravuji. --Martinurpanec2 (diskuse) 29. 3. 2017, 18:19 (CEST)

Vizte Wikipedie:Uživatelské jméno: Jméno je matoucí s jiným, dlouhodobým uživatelem Martin Urbanec. OJJ, Diskuse 29. 3. 2017, 18:23 (CEST)
@Martinurpanec2:Možná by bylo lepší zvolit třeba Urbanec Martin, než si přepisovat skutečné jméno, už tu jeden Martin Urbanec jako správce působí, proto byl účet zablokován--Horst (diskuse) 29. 3. 2017, 18:25 (CEST)
A můžu si nechat tohle jméno? --Martinurpanec2 (diskuse) 29. 3. 2017, 18:26 (CEST)
Přijde mi „poněkud“ zvláštní, že by si osoba s jménem Martin Urbanec jako další, náhradní účet volila „MartinUrpanec“… --Vlout (diskuse) 29. 3. 2017, 18:28 (CEST)
Čím? A je na tom něco špatného? --Martinurpanec2 (diskuse) 29. 3. 2017, 18:29 (CEST)
Neznáte náhodou nějakého Nadvšence? --Vlout (diskuse) 29. 3. 2017, 18:30 (CEST)
Ne, nevím, kdo to je a ani nevím, proč se takhle ptáte. --Martinurpanec2 (diskuse) 29. 3. 2017, 18:31 (CEST)
Tak teoreticky si můžete nechat i to druhé, odblokovat ho můžu, jde o to, že to opravdu bude matoucí, takže by bylo mnohem vhodnější zvolit si jiný nick, času máte dost--Horst (diskuse) 29. 3. 2017, 18:32 (CEST)
Mohu se zeptat, kdo je to ten Nadvšenec, jak o něm Vlout píše, jestli ho neznám? --Martinurpanec2 (diskuse) 29. 3. 2017, 18:35 (CEST)
To je účet, od kterého pochází podobné dotazy :-) A člověk, který jej ovládá, tráví svůj volný čas tím, že zvědavě prozkoumává projekt zvaný Wikipedie. --Vlout (diskuse) 29. 3. 2017, 18:37 (CEST)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

OJJ, Diskuse 29. 3. 2017, 18:54 (CEST)

Proč tady stopchat?--frettie.net (diskuse) 29. 3. 2017, 18:59 (CEST)
@Frettie: Nepodložené spekulace s "tímto" userem WP nepomůžou. OJJ, Diskuse 29. 3. 2017, 19:09 (CEST)
Kdysi takhle podobně někdo vyhnal tuším Františka Fuku a tak - nemyslím si, že je vhodné předpokládat zlou vůli - navíc tohle mělo do stop diskuzi ještě dost daleko. Ale uznávám, že tenhle uživatel byl dost na hraně.--frettie.net (diskuse) 29. 3. 2017, 23:33 (CEST)
Jde-li o mne, rozhodně nepředpokládám zlou vůli, současně ale nepředpokládám, že jde o skutečného nováčka. To je myslím poměrně zřejmé. Současně to ale není důležité, po vypršení bloku, který skutečný Martin Urbanec uložil, se opět účet Nadvšenec aktivuje a bude pokračovat ve své činnosti. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2017, 10:04 (CEST)
Tak pokud takhle vítáme nováčky se shodou jmen, tak se nedivme, že máme málo aktivních uživatelů. --Dvorapa (diskuse) 29. 3. 2017, 21:52 (CEST)
Ptá se, jestli může znát jistého wikipedistu. Pak zřejmě není na Wikipedii zcela nováčkem. Testuje a zkouší posouvat limity, které by nováček asi neznal. Pokud by se chtěl registrovat a přispívat, asi by nějakou schůdnější cestu našel, podobně jako stovky jiných wikipedistů. Naopak jiné wikipedisty zaměstnává v typu diskuze, která má značnou podobnost s jistými dřívějšími, které se zde vedly. Samozřejmě nic není průkazné, reakce na něj vypadají na první pohled paranoidně a tak se zde bude diskutovat a diskutovat až do úmoru, protože jsme slabší povahy a snažíme se o korektnost a přátelskost. To je sice správné, ale i korektnost a přátelskost nejspíš má své limity, které se zde možná opět testují. --Radek Linner (diskuse) 29. 3. 2017, 22:53 (CEST)
@Martinurpanec2: Jako řešení se nabízí přejmenování. Zvolte si uživatelské jméno dostatečně odlišné (třeba nějakou přezdívku) a vložte požadavek sem.
Pro ostatní diskutující: Nezapomínejte na předpokládání dobré vůle, a vzpomeňte si, že i někteří současní zkušení uživatelé byli podezíráni z toho, že jsou loutkou někoho jiného. Proč by to nemohla být shoda jmen? Já mám třeba v kontaktech dva Martiny Urbance... JAn (diskuse) 30. 3. 2017, 08:03 (CEST)