Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

Diskuse o Wikipedii se vede také po IRC na kanálu #wikipedia-cs serveru irc.freenode.net.


Nový rok = nově dostupná volná díla[editovat zdroj]

Tak jsme se zase přehoupli do dalšího roku, což znamená, že jsou ode dneška volně dostupná díla těch osobností, které zemřely během roku 1945. Po zběžném prohlédnutí Kategorie:Úmrtí 1945 mě nejvíc zaujali Josef Čapek a Antonín Procházka, jejichž malby a jiná dvourozměrná grafická díla lze nyní nahrát z internetu na Commons a okrášlit jimi wikipedistické články. Jestli se tomuto oboru někdo věnujete a máte na to čas, bylo by to super. --Harold (diskuse) 1. 1. 2016, 12:12 (CET)

Podle tohoto není dílo Josefa Čapka volné: „Soud postupoval na návrh Čapkovy manželky v řízení o prohlášení za mrtvého a trvalo mu to dva roky.“ Výnos soudu z roku 1948 výslovně tvrdí: „30. duben 1947 je dlužno považovati za onen den, který Josef Čapek nepřežil“. iDNES.cz --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:34 (CET)
Taky jsem to četl. Co se dá dělat. :-( --Harold (diskuse) 8. 1. 2016, 17:48 (CET)

Nové obce[editovat zdroj]

Zdravím. Od 1. ledna 2016 nejenže byl na základě zákona č. 15/2015 Sb. ([1]) zrušen vojenský újezd Brdy, ale současně vzniklo několik nových obcí, bylo by tedy vhodné dané články aktualizovat nebo vytvořit. Konkrétně jde o:

Kromě toho se změnila výměra řady dalších obcí i zbývajících vojenských újezdů, které se poněkud zmenšily (více informací viz články o jednotlivých újezdech či odkazovaný zákon). Najde-li se někdo, kdo se tomu bude věnovat, bude to fajn. --Vlout (diskuse) 2. 1. 2016, 10:22 (CET)

Zajímavé téma. Online k tomu nacházím jen primární zdroj (zákon).
Dále bude potřeba aktualizovat i mapky obcí, ke kterým se připojily části dříve patřící k vojenským újezdům, a např. všechny tyto nebo tyto přehledové mapky jsou poněkud zavádějící. V únoru, až budou data z ISKN zveřejněna v RÚIANu, bych se o to mohl pokusit.. --YjM | dp 3. 1. 2016, 01:22 (CET)
Raději vždy věřte Sbírce zákonů, než médiím, přesto jsem okamžitě vygooglil třeba – [2], [3] a [4]. Každopádně tomu tak už tři dny je a čím dříve na to Wikipedie zareaguje, tím lépe. Co se týče mapek, už v srpnu jsem na to v jeho diskuzi upozornil jejich autora, kolegu Miaow Miaow, tam jistě bude také větší množství práce. Předem proto děkuji za zájem. --Vlout (diskuse) 3. 1. 2016, 12:38 (CET)
Zatím je problém se zdroji. Ve veřejných databázích a číselnících zatím změnu nezanesli, případně jen částečně. Zkoušel jsem Polnou na Šumavě, bohužel ve zdrojích, které používám pro infoboxy pro ostatní obce v jednom není vůbec, druhý nefunguje a třetí neobsahuje všechny potřebné údaje. Navíc tyto obce zatím neměly ani volby, nemají obecní stránky atp. Aktualizace změněných obcí je trošku jednodušší, ale včera jsem zkoušel jednu z nich a i zde je problém se zjštěním rozloh katastrálních území a s neaktuálností databází. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 10:41 (CET)
@JAn Dudík:Ty obce vznikly, už je to týden. Komunální volby jsou naplánovány na 16. ledna, proto jediný problém je se zdroji na rozlohu, příp. počet obyvatel. Ale to se netýká jen jich, ale celé řady dalších (jak již jsem zmínil), které se v důsledku zmenšení všech vojenských újezdů zvětšily. --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 11:59 (CET)
Problém zjistit i adresu obecního úřadu, správný počet ZSJ (už jsem snad zdroj našel), rozlohu, obyvatele, musí se najít NUTS (LAU2), web, ORP... a to je jen infobox. V textu je třeba aktualizovat a doplnit ledacos, ke dvěma obcím zatím nemáme ani ten původní text.
Nových obcí je jen šest, změněných (rozloha, počet k. ú., obyvatelé) dalších 57; dále se to týká 7 krajů a minimálně 9 okresů.
Práce spousta. JAn (diskuse) 7. 1. 2016, 12:23 (CET)
Přesně, právě proto, že nejde jen o šest článků, tak jsem na to tady musel upozornit. Předem díky za ochotu (já jsem alespoň, byť jen částečně, doplnil okresy, jejich šablony a okresní soudy, na víc nemám čas). --Vlout (diskuse) 7. 1. 2016, 13:37 (CET)
U obcí, které dostaly část zaniklého VVP Brdy jsem aktualizoval počty katastrů a výměry v infoboxech. Čtyřem z nových obcí, které již mají článek, jsem doplnil infobox dle dostupných údajů. Ujme se někdo založení oněch dvou červenáčků? Infobox následně doplním. U ostatních změněných obcí ještě nejspíš nikdo infoboxy neopravoval. JAn (diskuse) 11. 1. 2016, 23:48 (CET)
@JAn Dudík: Z červenáčků máš modrásky, byť se základním nástřelem. --Jan Polák (diskuse) 12. 1. 2016, 00:31 (CET)
Skvělá práce, ještě jednou díky. U několika obcí však zůstávají neaktuální mapky kolegy Miaow Miaow, které zobrazují vojenský újezd a proto také původní, mnohem území daných obcí. Je tedy otázkou co s nimi, odstranit? --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 15:17 (CET)
Zjistil jsem, že data sice ještě nejsou v RÚIANu, ale už jsou přístupná přes WFS službu INSPIRE, téma AU. V QGISu se lze připojit přes zásuvný modul WFS 2.0 Client. Takže jsem udělal aspoň to, čeho jsem schopen, tedy mapu, která vypadá totálně jinak, než ta Miaow Miaowa.. Zatím tedy pro Bražec a Doupovské Hradiště. Až budu mít zase někdy čas, tak se to pokusím maximálně sjednotit, nebo mě někdo předběhněte! --YjM | dp 22. 1. 2016, 23:41 (CET)

Sekce článku "viz také" vedoucí na neexistují článek?[editovat zdroj]

Na konci článku bývá někde sekce "viz také", což je seznam článků, které by čtenáři mohli rozvést téma. Má smysl, aby vedli na neexistující článek? Dle mě ne - neboť viz =podívej se někam, ale těžko se dívat někam, kde nic není. Podobně v sekci externí zdroje nejsou knihy, co teprve vyjdou. Až článek vznikne/externí kniha je napsána, tak to lze na místě kdykoliv doplnit. Kdyby to odkazovaný článek vznikl v řádu hodin, tak proč ne, ale dlouhodobě mě to nepřijde vhodné. Viz např. aktuálně doplněná verze článku [5]. Pokud na to je už nějaké pravidlo, doporučení, tak prosím o navedení. Děkuji, --Pavouk (diskuse) 6. 1. 2016, 17:43 (CET)

No správně tam mají být „související články“, ke kterým tu ale jsou jenom „úvahy, názory a podněty k zamyšlení“. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 1. 2016, 18:01 (CET)
Myslím, že je to jako s červenými odkazy obecně. Vždy by bylo lepší mít je zamodřené, ale i červený odkaz obohacuje Wikipedii tím, že poukazuje, kde by něco nového užitečného mohlo vzniknout. Určením souvisejícího tématu (jde-li o skutečně významné téma a výrazně související) můžeme poukázat na to, že daný článek s něčím dalším může souviset, bylo by záhodno informace v něm doplnit dalším článkem. Obecně myslím, že je dobré odkazovat v Souvisejících článcích hlavně na ty existující, ale ani červené odkazy bych vyloženě nezavrhoval. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2016, 18:29 (CET)
Souhlas. Pokud nejde vysloveně o seznamy neexistujících článků, smysl to mít může. V tomto konkrétním případě je ale termín prolinkovaný už v textu, takže má být ze souvisejících odstraněn (provedeno). Pokud tu máme konkrétní situaci s konkrétním řešením, je vhodné jí tak i řešit. V opačném případě hrozí, že zase někdo aplikuje nedomyšlené plošné řešení, které nadělá víc škody než užitku. --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2016, 00:27 (CET)
Nějak potom nechápu, proč jste odstranil jen některé prolinkované a některé nechal. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:00 (CET)
Vyřešil jsem bod, kterého se týkal dotaz. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)
Správný název sekce je „Související články“ a jak už z názvu vyplývá, měly by to být články (tedy vytvořené), nikoliv seznam souvisejících témat. „Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ a „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2016, 18:50 (CET)
Nějak to ale neříká nic o červených souvisejících článcích, ani o jejich dosavadní existenci nebo neexistenci. Spíš je to o jejich encyklopedické významnosti, čili založitelnosti. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:02 (CET)
Mluví o obsahu článků, nikoli červených odkazů – červený odkaz sám o sobě článkem není (BTW to už bychom měli milion hesel).--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)
„Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.“ „Obsahuje seznam článků na české Wikipedii“: není jasné, jestli očekávaných nebo existujících článků. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:52 (CET)
Opakuji, že článek nerovná se červený odkaz (článek ≠ červený odkaz); nebo přejmenujme sekci na Související červené odkazy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:57 (CET)
Článek nerovná se ani modrý odkaz. Článek je prostě článek a záleží jen a jen na nás, jestli je to článek chtěný/očekávaný nebo článek existující/už založený. A já říkám, že je to článek ideální, čili existující nebo očekávaný. Tak to vnímám já. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 02:01 (CET)
Jakže? Článek nerovná se modrý odkaz (tedy jako by snad neodkázal čtenáře na článek); ale zato pouhý červený link může být článkem ideálním a chtěným – nerozumím; tyto představy nesdílím.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)
Zda je odkaz červený nebo modrý podle mě nelze považovat za rozhodující. Modrý odkaz může směřovat na rozcestník nebo subpahýl (což rovněž nejsou články jako takové). Červený odkaz naopak může ovlivnit statistiku požadovaných článků a iniciovat vznik nového. --Xth-Floor (diskuse) 8. 1. 2016, 15:44 (CET)

Sekce Související články už svým názvem napovídá, že z ní mají být odkazovány články (viz definice článku), nikoli neexistující červené linky, tedy neexistující hesla. To jsem považoval za přirozené; viz také stejná anglická sekce "See also" section: „The "See also" section should not link to pages that do not exist (red links) “ Jiná situace je např. u šablony Různé významy.--Kacir 7. 1. 2016, 01:46 (CET)

Já zase považuji za přirozené, že seznam těch článků je seznam článků, které by určitě měly ve Wikipedii být, čili ne seznam existujících článků, ale seznam článků očekávaných. A ještě ideálněji by tam žádný seznam být neměl, protože by měl být článek natolik kvalitně zpracován, aby byly vhodně všechny související články zapracovány přímo do textu. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 01:54 (CET)
Uznávám, že to anglické znění je v tomto rozhodnější, zřetelnější. Nechci zabředávat do předchozího slovíčkaření, jestli odkaz = článek, ale třeba v případě rozcestníků taky máme mnoho odkazů na články, které ještě nebyly založeny. V některých případech možná dokonce existují rozcestníky s odkazy, z nichž reálně existujícím článkem je jen jeden, čili teoreticky by ani rozcestník existovat nemusel, ale tak nějak se při tvorbě už předem předpokládá budoucí vznik. Přiznám se ale, že jsem toto neověřoval a nemám k dispozici statistiky o množství takových rozcestníků. Takže podobně si dovedu představit, že je i do Souvisejících článků zařazen odkaz na dosud neexistující článek. Což ovšem automaticky neobhajuje všechny takovéto případy.
Příklad: V článku Švagrovství uvedu do souvisejících články Švagr a Švagrová (pohříchu tam v současnosti nejsou odkazovány vůbec, dokonce ani v textu). Pokud by ale existoval třeba jen druhý z nich, hodí se tam mít oba, protože jsou vzájemně logickými doplňky, oba se stejným vztahem ke Švagrovství a společně vytváří logickou strukturu. Přiznám se ale, že třeba v článku Rodina#Související články momentálně podobnou logickou strukturu nevidím a úplně nerozumím, proč se tam předjímá potenciální budoucí existence článků Náhradní rodina a Rodinné společenství. Ty by tam mohly být zbytné (pokud někdo nemá vysvětlení, které mi zatím chybí). Obecně se tedy kloním spíš k nezařazování červených odkazů, obzvlášť v případech jejich nadměrného množství, ale v některých případech, kdy to dává smysl, si to dovedu představit. Pavoukem odkazovaný případ je takový, že Zalesňování je logickým doplňkem Odlesňování, se Znovuzalesněním přitom opravdu úzce souvisí a obě jsou dost nosná témata. Spíš bych měl pochybnost o souvislosti článku Konopí. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2016, 02:37 (CET)
  • ad rozcetníky – je nutné si ujasnit funkci rozcestníků (červené linky jsou v nich žádané) a smysl sekce SČ; jedná se o dvě rozdílné entity; SČ mají zavést čtenáře již na existující obsah, nikoli ho „informovat“ o neexistujících heslech. Pokud je „červená“ informace spřízněného tématu důležitá, měla by být zmíněna/osvětlena v textu, tj. zasazena do souvislosti (viz odkazované Zalesňování a redlink v obsahu);
  • švagr/švagrová – ty články mohou být v SČ pokud existují, ale nevidím jejich smysl jen jako redlinků. Související články by IMO neměly kopírovat funkci červených odkazů v textu – tedy čekatelů na založení.--Kacir 7. 1. 2016, 06:02 (CET)/--Kacir 7. 1. 2016, 06:09 (CET)
Nedomnívám se, že by červené v rozcestníku byly žádané, pravidlo červenou položku výslovně nezakazuje, ale ani přímo nepodporuje. Podle mě by neměly být červené odkazy ani v rozcestnících, ale budiž, pokud je červený odkaz na článek, který je nutně wikivýznamný a nutně se bude jmenovat název názvem rozcestníku. Podotknu, že Související články s rozcestníky nesouvisejí, rozcestník není seznamem spolu souvisejících článků, nýbrž naopak článků z různých oborů s stejným názvem, které spolu nesouvisejí a nebo možná souvisejí, na souvisení nijak nezáleží. Nicméně, v "Souvisejících článcích" bych byl na červené odkazy ještě přísnější než v rozcestnících. Smysl sekce SČ by bylo dobré ujasnit, nyní je tam "co zrovna koho napadne", nicméně, SČ nejsou používány nijak široce, a jsou v záverečných odstavcích dobře schované, tak ta neujasněnost a nahodilost ani moc nevadí. Paul E (diskuse) 7. 1. 2016, 11:37 (CET)
Podle mě platí stejná argumentace jak pro rozcestníky, tak pro SC. Nevidím v tom rozdíl a tak by měl být přístup stejný. Ani rozcestník nemá primárně informovat o neexistujících heslech. Rozcestník i SC ale může motivovat k založení příslušných hesel úplně stejně jako červený odkaz kdekoliv jinde v textu. Pakliže tu červené odkazy chceme, pak nerozumím tomu proč někde ano a jinde ne, když jejich užitek je všude totožný. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 11:40 (CET)
Nemáte tak docela pravdu, rozcestník totiž může uživatele navést na obecnější téma, pokud je konkrétní odkaz červený. Viz příklad z mého oboru Zombie (rozcestník), kde se uživatel (zatím) dostane alespoň do těch palem. Jinak souhlasím s tím, že v souvisejících článcích červené odkazy většinou nemají co dělat.Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 1. 2016, 13:56 (CET)

Pro mne je tedy dávat do „Souvisejících článků“ neexistující články, které by bylo užitečné založit, stejné jako dávat do sekce „Literatura“ názvy knih, které by bylo užitečné napsat.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 11:56 (CET)

Dávat do "Související článků" neexistující články (= červené odkazy) považuji za naprosto zbytečné až škodlivé. Nikdy jsem si nevšiml, že by existence červených odkazů někoho motivovala k jejich zamodření. Čest výjimkám, kterých jsem si všiml jen a pouze tam, kde byla snaha dostat článek mezi Dobré články nebo Nejlepší články. Tou škodlivostí myslím fakt, že když se někdo rozhodne nový článek založit, snadno se stane, že dané téma zpracuje pod mírně odlišným názvem nebo jako součást rozsáhlejšího článku. Než někdo článek přejmenuje nebo opraví červený odkaz, může to trvat hodně dlouho. Uvítal bych spíše nějakou osvětu ve stylu: Nedávejte prosím do Souvisejících článků žádné červené odkazy. Nikdy! --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 12:21 (CET)
Já se třeba osobně snažím čas od času zamodřovat červené články v aktualitách, ale třeba i v článcích nebo i v souvisejících. Je úplně jedno, kde narazím na téma, které ještě není a já ho umím zpracovat. Když se to stane, zamodřím odkaz nezávisle na tom, kde ho najdu. Stále nerozumím tomu, proč by to mělo být v souvisejících článcích jiné než kdekoliv jinde. Srovnání s literaturou, která nebyla napsána, je liché, protože tento článek vzhledem k EV tématu lze očekávat a je i přínosné ho založit, zatímco u knih si nelze nárokovat absolutně nic. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 12:25 (CET)
Mně se zase stalo, že při čtení článku mne zaujalo téma, na které jsem založil článek (spíš pahýl, ale aspoň něco) i když ten pojem nebyl začerveněný. A název jsem zvolil takový, jaký jsem považoval za nejvýstižnější. Jiný, než byl v původním článku. Při zamodřování jsem potom přiřadil k původnímu výrazu skutečný název nově založeného článku. A je dost dobře možné, že někde čeká ten původní výraz až si ho někdo všimne a přiřadí mu můj název. Tak třeba proto nedávám žádné červené odkazy do textů, které na wiki vkládám. Raději už ani dovnitř článků. --Leotard (diskuse) 7. 1. 2016, 13:09 (CET)
V tom nevidím problém. Zamodřit vytvořením přesměrování je ještě jednodušší než vytvořením článku, takže si toho jistě někdo brzy všimne a udělá to. Já takových přesměrování vytvářím tucty a myslím, že čím je téma díky ním dohledatelnější, tím je to pro čtenáře lepší. --Palu (diskuse) 7. 1. 2016, 13:14 (CET)

Vzhledem k tomu, že diskuse zřejmě nevede k nalezení chybějícího konsensu ohledně Souvisejících článků, mělo by se vycházet z obvyklých zavedených zvyklostí. A je zřejmé, že obvykle se odkazuje jen na existující články. Na druhou stranu – vzhledem k nekosensu – bych nebyl proti výjimkám na základě principu nebojte se červených odkazů vedoucích na neexistující články; například u pahýlů, úzce související pojem, který je jednoznačně požadovaným článkem s jasně vymezeným obsahem. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2016, 12:29 (CET)

Mapa Schengenského prostoru[editovat zdroj]

V článku Evropská migrační krize a možá i jinde je tato mapa: File:Map of the Schengen Area.svg|thumb|Schengenský prostor (modře) a státy v EU, ale mimo Schengen (žlutě). Problém je v tom, že žlutě by měly být vyznačeny také Spojené království a Irsko. Jsou také v EU, ale mimo Schengen. To dost mate. Co s tím? --Zbrnajsem (diskuse) 7. 1. 2016, 16:33 (CET)

To je chyba ne mapky, ale jejího českého popisku. Všechny barevné státy jsou členy schengenského prostoru, ale žlutě vybarvené státy jsou státy v první fázi, které dosud plně neaplikují schengenské acquis, totiž především neaplikují volný pohyb přes hranice. Státy, které nejsou v schengenském prostoru, jsou v skutečnosti na mapce šedě, ať už jsou v EU nebo mimo ni.--RPekař (diskuse) 7. 1. 2016, 16:38 (CET)

Psí útulky[editovat zdroj]

Lze považovat místní psí útulky za natolik encyklopedicky významné objekty/instituce, aby měly své články na wikipedii? Reaguji na článek Azyl pes Krásný Les, nově navržený i do zajímavostí, který (ač vícenásobně refovaný) mi připadne jen jako komunální reklama. Jaký je váš názor? Petr Karel (diskuse) 10. 1. 2016, 13:21 (CET)

Pokud splňuje univerzální požadavky na EV, pak určitě ano. --Palu (diskuse) 10. 1. 2016, 13:24 (CET)
Je z toho trošku cítit promo, ale když se ještě trochu uhrabe encyklopedický styl, tak proč ne.. Evidentně ten útulek má nějaký nezanedbatelný dopad ve svém okolí (podle pořádaných plesů), článek 2NNVZ splňuje, takže v encyklopedii naší podrobnosti má své místo. Jsou tu články třeba o firmách, které mi přijdou více propagační.. --YjM | dp 10. 1. 2016, 17:49 (CET)

Sexuální násilí v Německu[editovat zdroj]

Jedná se především o tento článek:

Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu

Značnou souvislost vidím také s článkem:

Evropská migrační krize
--Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 10:47 (CET)

Musím jít s touto věcí Pod Lípu, protože nechci riskovat další zablokování. Pro vysvětlení k tomu musím připomenout, že mám od Arbitrážního výboru (AV) na půl roku výslovný zákaz editovat v tzv. hlavním prostoru Wikipedie články o politicích a politických tématech. (Krom toho také zákaz více než jednoho revertu denně, ale to mne netrápí.) AV ten zákaz ohledně politiky popsal hodně nepřesně, ale naprosto tím znemožnil dokonce jakoukoliv moji editaci např. v článcích typu Julius Caesar nebo o spisovatelích, kteří někdy zabloudili do politiky jako je Pavel Kohout. Pochopitelně se to týká teď i tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu, poté co se projevilo, že se jedná o vysoce politickou záležitost.

Protestuji proti svému topic banu důrazně, neboť si nejsem vědom toho, proč mne takový trest, který ani nebyl řádně zdůvodněn, stihl. Protestují proti němu i jiní kolegové, které tady zatím nechci jmenovat, ale jsem přesvědčen, že by se k tomu přihlásili i zde.

Tak se stalo, že jsem byl již třikrát zablokován, na poměrně krátkou dobu. Velmi zlé pro mne je, že se tím lhůta zákazu pro mne vždy restartuje. Proto musím teď čekat zase až do 10. července 2016. Vím, že správcové konají pouze to, co jim AV přikázal. A krom toho měli značné ohledy. Naposledy byl uložen jen jednodenní blok, a jednou se stalo, že jsem nebyl zablokován vůbec, neboť se jednalo o revert vyslovené pomluvy. Zákaz editací se ale nevztahuje na takové stránky, jako je právě Pod lípou. A také na moje volně přístupné pískoviště, kde je už teď mnoho materiálů k emigrační krizi v Evropě. Dnes tam asi dám něco k sexuálnímu násilí v Kolíně n.R. a v jiných německých městech.

Musím zde vyslovit svoje velké podivení nad pokusy, mne dokonce i tady Pod lípou omezovat ohledně editací. Už se to bohužel stalo. Ale těm lidem to není nic platné. Proč asi byla návštěvnost této stránky včera rekordních 480 nakliknutí, kvůli něčemu jinému? To bych se divil, byla IMHO kvůli této sekci! Tolik na vysvětlenou pro všechny kolegyně a kolegy dobré vůle, kteří na tuto stránku a tuto sekci ještě přijdou. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET)

Tak tedy: Zúčastnil jsem se do určité chvíle editace tohoto článku Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. To mi bylo poté vyčteno wikipedistou Yopiem, který tehdy neoprávněně tvrdil, že to byl přestupek proti mému topic banu. Tuto argumentaci správci zamítli, neboť článek do té chvíle nebyl nijak politicky zaměřený a naprosto ne tak označený. Ale Yopie pak přišel v jedné diskusi s tím, že článek označil za politický. Krom toho pak našel něco v mých editacích, co mohl jako politiku označit (článek Commonwealth), tak to dal na Nástěnku správců - a pochopitelně jsem poté dostal ten třetí blok.

Ale o to nejde tak moc. Jde o obsah této stránky Sexuální násilí o silvestrovských oslavách v Německu. Je to dokonce ještě větší událost, než z článku i po velmi dobrých úpravách (např. od kolegy Palua) dosud vyplývá. Zasluhuje to ještě větší detailnost popisu. Mj. jde o to, že už sice bylo podáno přes 550 trestních oznámení, což je naprosto bezprecedentní. Srovnávat s tím Oktoberfest v Mnichově jako jste v článku učinil Vy, kolego Bazi, je zavádějící a prakticky to sem nepatří. To je vnitroněmecká záležitost, ví se o tom dávno. Kdežto imigranti jsou v každé zemi dlouhou dobu hosty, v Německu dostanou dokonce peníze na svoje potřeby, stravu a ubytování, a nepřísluší jim, obtěžovat tak masívním způsobem tamější ženy a ještě je k tomu okrádat.

Musím podotknout, že v Hamburku bylo trestních oznámení také už 150, zatímco v článku je počet pouhých 50. Tam se ty přehmaty staly na Reeperbahn, což je známá vykřičená čtvrť - šli se tam tedy podívat, ale přece jen neměli dost peněz na to, aby se všichni mohli uspokojit návštěvou prodejných žen. V Bielefeldu chtěli mladí mužové z ciziny masově obsadit diskotéku atd. IMHO je toto jednou ze základních podstat problému. Žádná země není povinna, přispívat masově přistěhovalým mladým mužům z jakékoliv země na placený sex. Ani v Německu se to pokud vím doposud neděje. Ale normálním způsobem se oni k dobrovolným a bezplatným heterosexuálním kontaktům, po kterých velmi touží, nemohou dostat. Jen málokterá žena k tomu za daných okolností svolí. Rozhodně to bude hodně dlouho trvat, než mladí mužští imigranti, kterých jsou prakticky už statisíce (mnoho z nich jsou v N. zcela sami, mnohým není ani 18 let), budou i v sexuálním ohledu plně integrovaní. Velmi mnoho jich v zásadě je integrováno jen tím, že jsou v Německu, jinak vůbec ne. Neumějí pořádně řeč a mnozí se ani o to nesnaží. Pracovat nemohou a ani nesmějí. Přes obrovskou snahu dobrovolných i placených pomocníků (freiwillige und hauptamtliche Flüchtlingshelfer) nelze zjevně všechno zvládnout tak, jak by bylo zapotřebí.

Ovšem je pravdou, že ca. 60 % z toho, co bylo oznámeno v Kolíně, byly krádeže. Tedy asi tak 320 nebo kolik. Je to málo a je to bez problémů? Nikoliv. Mnohdy ale byly ženy okradeny a zároveň sprostě osahávány, mnohdy s pokusem, je znásilnit. Celé nádraží a rozlehlé náměstí mezi ním a gotickou katedrálou (to dokonce) bylo místem loupeží a sexuálních přepadů velkým davem a ve velkém měřítku - a policie byla bohužel bezmocná (což zde dále rozvádět nebudu, už jsem toho napsal dost). Dokonce ani vedení zásahu nepřivolalo posily a poté nic kloudného neoznámili - naopak sdělili, že tam byla rozjařená nálada (ausgelassene Stimmung). Takže teprve dlouho poté se místní noviny odvážily o tom něco napsat. A veřejnoprávní televizní stanice jako ARD a ZDF přinesly první zprávy, ještě k tomu neúplné, až 4. ledna 2016, tedy čtyři dny po vlastní skandální události. To IMHO podává informaci o něčem podivném. Před několika dny byl kolínský policejní prezident Albers poslán do předčasného důchodu, jinými slovy zbaven funkce. To je ale jenom něco jako politický manévr. Tohle o Albersovi, ale i mnohé jiné, co jsem tady napsal, rovněž chybí v našem článku.

Problém je také v tom, že jen málo případů sexuálního obtěžování povede k odsouzení soudem, protože německé (a asi také české) trestní právo je v tomto směru dost málo přísné. Pouhé osahávání bez dalších následků není v Německu vůbec trestné a dokonce ani „pouhé“ stržení spodních kalhotek z těla není trestné! Jen v zásadě tehdy, když byla žena obklíčena muži a masívně zneužívána nebo dokonce přímo znásilněna (včetně zavedení prstu do vagíny), může dojít k poměrně přísnému odsouzení pachatele/pachatelů, pokud je ale policie vůbec chytí a usvědčí. Jen v takových případech to jsou to přesně vymezené trestné činy proti sexuálnímu sebeurčení (Straftaten gegen sexuelle Selbstbestimmung). Z toho celého davu snad 1500 mladíků je zatím opravdu ve vazbě IMHO pouze jeden Maročan, kterému je údajně 19 let. Našel se u něj ukradený mobil a také žlutý kus papíru, na kterém byly německy psané věty a slova jako "Já chci mr...“ a „velká prsa“. Mladík se ale vykrucuje, jak může. Mobil mu někdo dal a on v Kolíně vůbec nebyl.

To celé je důkaz sexuální nevytíženosti a mentální nezralosti obrovského počtu mladíků ze Severní Afriky a obecně z arabského světa, na kterou nikdo doposud nemyslel - a jak to zvládnout, také ne. A oni se v Kolíně n.R. jako masa lidí zorganizovali přes internet. Kolego Palu, Vy jste to sice napřed odstranil, ale pak do článku vrátil a doložil zdrojem, za což Vám patří dík. Německý spolkový ministr spravedlnosti Maas to napřed pouze připustil jako hypotézu, ale teď to bylo už potvrzeno.

Mám k dispozici zdroj, seriózní německé noviny, ve kterých profesorka trestního práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně systematicky popsala nedostatky německého trestního práva v oblasti sexuálního násilí. A také napsala, že už dlouho existuje návrh na zpřísnění, ale ten uvízl - na úřadě kancléřky. Proti tomu zpřísnění asi někdo něco měl. Pokud by mi někdo z kolegyň a kolegů dal k dispozici svoji emailovou adresu, tak mohu ten článek profesorky oskenovat a poslat jako PDF, pokud najdu možnost, abych přitom neprozradil svoji identitu. Je to zářný příklad toho, jak doposud v Německu nelze opravdu důrazně něco podniknout proti tomuto násilí - kromě posilování policejních složek, které se ale zatím nestalo, a kromě zesílených kontrol internetu a sociálních sítí, které ale na Silvestra zjevně selhaly. Teď ale, pod vlivem tragických událostí (včetně teroristického útoku v Istanbulu dne 12. ledna 2016) se konečně něco hýbe, jak v oblasti nedostatečného trestního zákona, tak ohledně zpřísnění postihu imigrantů, kteří se dostanou (ne dostali, zpětně to nemůže platit) do křížku se zákonem. Myslím, že se o těch problémech dnes debatuje jak v Česku a Německu, tak dokonce po celém světě. I Donald Trump se tohoto tématu už ujal.

Dnešní článek v Lidovkách „Všichni vyšetřovaní kvůli silvestrovským útokům jsou cizinci, vláda zpřísní zákon“ má něco do sebe, ale sám nadpis je „mimo“. Zákon může zpřísnit jen Spolkový sněm, ovšem vláda se musí rozhodnout, že by se vůbec něco mělo podniknout. Pokračování ode mne může přijít, pokud budou ohlasy spíše pozitivní. A že by se to všechno málo týkalo České republiky? To asi ne. Mj. jsou hlášky o sexuálním násilí také ze Švédska, a že tam bylo dosti dlouho zamlčováno. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 18:23 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 11:52 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 13. 1. 2016, 15:48 (CET)

Podle mě je to daleko více téma politické než zločinecké. Daleko větší důsledky má jako politické téma než jako zločin. --Palu (diskuse) 11. 1. 2016, 18:45 (CET)
Pokud do toho mohu vstoupit, chápu stížnosti Zbrnajsem na označení tématu za politické. Na druhou stranu o takto čerstvých událostech je nutné psát s jistou rezervou, protože zaprvé nejsme bulvární noviny, dokonce ani seriózní noviny, ale encyklopedie. Jistěže by o této události měla být na Wikipedii zmínka, nicméně kvalitně ozdrojovaná dle Wikipedie:OV a pouze obsahující doložitelná a ověřitelná fakta (viz ještě jednou WP:OV kapitola Fakta a názory). Spekulace a neověřené zprávy na Wikipedii nepatří. Tím rozhodně nemám na mysli někoho konkrétního nebo nějakou konkrétní editaci, spíše varuji před možným hlavním problémem tohoto článku. Editoval bych v tomto případě velmi střídmě, protože je to příliš horké téma na to, abychom tu pak řešili nějaké revertovací války apod. Z toho důvodu mi připadají neozdrojované informace v hlavičce článku zcela nevyhovující, ať už je tam vložil kdokoliv a ať už jsou pravdivé, či nikoliv a ze stejných důvodů mi přijde nevyhovující nadpis článku. --Dvorapa (diskuse) 11. 1. 2016, 20:07 (CET)
Malá informace: Kdo může a umí německy, pro toho by byl dnes na ARD pořad „Hart aber fair“, moderátor Plassberg - diskuse o událostech v Kolíně nad Rýnem. Za 18 minut, ve 21:15 hod. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2016, 20:58 (CET)
Je to silně politická záležitost.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 22:55 (CET)
Určitě? --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:11 (CET)
Podle mě určitě. Zvlášť to přečtení prvního příspěvku v téhle diskuzi.--frettie.net (diskuse) 11. 1. 2016, 23:20 (CET)
No já nevím, tohle kriminální jednání mi moc politické nepřijde… Spíš bych tak hodnotil až některé reakce, ale pokud vím, článek popisuje jen tu první záležitost. --Vlout (diskuse) 11. 1. 2016, 23:31 (CET)
Ta věc má samozřejmě kriminální základ, ale obrovské politické konotace a její vyšetřování teprve probíhá. --Nadkachna (diskuse) 11. 1. 2016, 23:53 (CET)
Souhlasím, je to tak, to, že se něco takového děje je příšerné, ale tohle má opravdu polické důsledky. Ale uvidíme.--frettie.net (diskuse) 12. 1. 2016, 00:02 (CET)
Zpolitizovat, politicky využít či zneužít se dá vše. --Jowe (diskuse) 11. 1. 2016, 23:15 (CET)
Dá se, a v tomto případě se to děje vydatně. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2016, 23:19 (CET)
Jak je vidět ze Zbrnajsemova příspěvku výše, tak na celém případu ho velmi zajímá právě to politikum: jaktože není trestné něco, co by trestné být mělo; proč policie nepracuje, jak má; spekulace o tom, zda to bylo připraveno dopředu; nedostatky německého trestního práva; kdo by měl zpřísnit zákon, atd. atd.
Ačkoliv jsem se neúčastnil projednávání jeho případu, tak jsem velmi zklamán jeho přístupem po přijetí opatření. Místo aby ten čas využil k sebereflexi a odpočinul si od různých flamewars u nekonfliktních témat, tak nadále vyhledává témata pohybující se na hranici přijatého zákazu a hádá se, zda je před nebo za ní (v tomto případě zcela jistě za ní) a znovu plýtvá ve zbytečných diskusích, jako je tato Pod lípou, časem wikipedistů. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 00:37 (CET)
Já jsem z jeho strany snahu se vyhnout editacím politických témat zaznamenal, i když šlo jen o gramatickou chybu a asi ho ta nemožnost rychlé opravy moc netěšila. Je ovšem pravdou, že politice se poslední dobou už tak moc nevyhýbá, a to je chyba. --Vlout (diskuse) 12. 1. 2016, 09:13 (CET)
Mne velmi zklamal přístup Jana Kameníčka k této věci a ke mně osobně. Máme tady článek, ten je nedokonalý, a já ani tady nesmím na to upozornit? Přitom mi to bylo výslovně dovoleno, pane arbitře. Vy nemáte co tady dávat takové komentáře. Právě Vy jste mne velmi zklamal. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 10:55 (CET)
Myslím, že tato reakce, kde se mi dokonce s velkým sebevědomím snažíte určit, jaké komentáře mohu a jaké komentáře nemohu, a kdy se z nějakého důvodu mé vyjádření k vašemu přístupu snažíte posunout do nějaké osobní roviny, to nadále dobře podtrhuje. Myslím, že bych váš přístup nedokázal popsat lépe, než jak jste ho právě ilustroval, a proto už jen připojuji výzvu, abychom ukončili planý chat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2016, 11:57 (CET)
Že Vy tady napíšete „planý chat“, to není žádný důvod ukončit tuto diskusi. Na její ukončení jen proto, že si to přejete Vy, nemáte právo. Tady jsme Pod lípou a arbitři tady nekončí diskuse. Počkejme si na další příspěvky. Článek samotný já už editovat nebudu. Věc byla původně kriminálního charakteru, ale nyní je i politická. To začíná být zjevné, ale v článku to není tak napsáno. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 13:26 (CET)
Vidím to stejně jako kolega Jan.Kamenicek a je mi to opravdu líto. Když se podíváte na celou sekci, tak se zlepšením samotného článku vůbec nezabývá. Úvodní příspěvek mohl být revertovám s odůvodněním, že prostor Pod lípou neslouží k volným diskusím.
Připomínky k wikipedickému článku si lze dopředu připravit a pak je zde věcnou formou uvést, ve stylu: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd. Nikoli upozorňovat na články v médiích a vysílání televizních rozhovorů, komentovat vývoj bez vazby na konkrétní pasáže hesla. To opět muselo skončit, tak jak bylo možno předpokládat – novými averzemi. --Kacir 12. 1. 2016, 13:49 (CET)
Příspěvek na diskusní stránce hesla ve stylu Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd je jistě možné napsat. K tomu aby se změny staly, je třeba další osoby a její vůle plnit pokyny wikipedisty:Zbrnajsem.
Předpokládám že podobný postup je zcela neproduktivní a iritující jak naznačuje i Wikipedista:Zbrnajsem. Zkusím to jednoduše prokázat na méně kontroverzním místě, kde by taková změna hesla nebo specifická reakce měla být snazší. U hesla "Sexuální násilí..." raději ne. Pak jde spíše o princip a otázku má li wikipedista:Zbrnajsem nějak ohraničený blok (nevím) a toto ohraničení ediitací má smysl. Otázka zda má být dáno nějaké omezení a jeho forma a vážnost byly ale jistě řešeny jinde a proti omezení je tedy třeba protestovat tam. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 09:04 (CET)
Tady jde o to, že Wikipedie opravdu není diskusní forum a tato sekce by byla špatně, i kdyby ji v této podobě založil kdokoli. Wikipedisté nemají Pod lípou otevírat okénka se zprávami o vývoji situace ve světě, komentovat ji či dokonce ohlašovat televizní program, který poběží za 18 minut – to vše bez toho klíčového, vztahu k článku.--Kacir 13. 1. 2016, 10:48 (CET)
@I.Sáček, senior: Kolega Zbrnajsem má na půl roku zakázáno editovat články i diskuse k nim. Neměl by tedy psát ani příspěvky na diskusních stránkách k těmto článkům. O konkrétní skutečně nezbytné nápravy vad by IMHO mohl požádat na stránce Wikipedie:PP, v případě správcovských zásahů na Wikipedie:NS, jinak by si prostě měl dát na půl roku v této tematické oblasti pohov. Nebo žádat o revizi opatření, případně zahájit arbitráž (v tom původním sporu), aby se opatření změnilo. Neměl by postupovat tak, že bude opakovaně testovat hranice toho opatření ani že ho třeba bude vědomě porušovat a svá porušení obhajovat jako nezbytná apod. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2016, 13:47 (CET)
@Wikipedista:Kacir Vložení diskuse ohledně nějakého tématu Pod lípu se v minulosti stalo myslím vícekrát, ale neznamená že je to dobře.
@wikipedista:Bazi Díky za informace. Pauza často zjevně pomáhá. Po půl roce věci člověk vidí někdy jinak. Rozhodnutí arbitrů může člověk ale chápat jako ublížení a násilí. Vím také, že wikipedista:Zbrnajsem se například ve sporu ohledně hesla Napoleon Bonaparte rozhodl do dalších sporů nevměšovat a ustoupit. Vím, že Toma464 (to ale byly zvláštní okolnosti) při jednání o způsobu trestu sám určil pravidla na které arbitři přistoupili. Jedna strana je, že Wikipedie musí fungovat, musí být chráněna, zejména ostatní tvůrci, a mít pořádek a řád. Jasná a respektovatelná, vymahatelná pevná pravidla. Druhá strana je, že wikipedisté jsou lidé řídí se inteligencí, empatické lidské společenství. Věřím, že není pracovním lágrem tupých opisovačů, ani infantilní hrou jejímž účelem je sbírat tresty a odměny. Být platnou součástí komunity wikipedistů je pro mnohé wikipedisty, myslím, stejně důležité jako sama tvorba. Někdy je ale lépe dát si pauzu nebo i odejít. Vy to víte také. Jsem hrozně rád, že se třeba wikipedista:Toma646 díky Necyklopedii cítí o něco lépe (Wikipedista).
Zkusím promluvit s wikipedistou:Zbrnajsem a nějak mu pomoci problém s politickými hesly a alespoň v tomto případě problém řešit. Říkám si, že u tématu "Sexuální násilí o.." třeba narazíme na problém a nakonec najdeme multikulturní způsob jak diskutovat s těmi oponenty, kteří chtějí diskutovat. Nebo třeba nenajdeme. O nic nejde. --I.Sáček, senior (diskuse) 13. 1. 2016, 15:37 (CET)

Základním problémem reakce arbitra Jan.Kamenicek (tak nebo skloňovaně?) na mou snahu tady něco dát do pohybu bylo, že rovnou nepředpokládal mou dobrou vůli přispět k obsahu článku. To téma není vyčerpané tím, co tam je, tedy pouhým popisem sexuálního násilí, nýbrž by bylo nutno článek aktualizovat směrem právě k politickým dopadům těch velkých událostí. Několik kolegů to tak pochopilo, ale já jsem opravdu frustrován z toho, že se mi vyčítá nekonkrétnost a bůhví co. To, co jsem napsal, nebylo nekonkrétní pro toho, kdo se nad tím zamyslel. Problém tam v Kolíně je velký počet sexuálních přečinů pod hranicí trestního zákona a dále také neschopnost orgánů, za daných okolností mnoho pachatelů vůbec usvědčit. To v článku není, ale mělo by to tam být. Doufám, že se najdou kvalifikované zdroje. Nějaké mám sám a dám je na své pískoviště (nejpozději zítra), ale je to zčásti v němčině. Pokud ještě teď aspoň někdo neuzná moji dobrou vůli pomoci k vylepšení tohoto článku, tak nevím, proč tady vlastně jsme. Styl: Do úvodu doplnit toto a toto [zdroj], naopak v sekci X vypustit POV, protože [zdroje] uvádí jinou informaci atd tady nemohu uplatnit, je to příliš komplikované. Krom toho jsem do té chvíle, než to začalo být pro mne nebezpečné, tam sám také něco napsal. A další kolegové také mnohé přidali. Ale ta věc pokračuje na politické úrovni, to je problém. Prostě buď bude článek rozšířen nebo zůstane torzem. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 15:52 (CET)

Rád bych ještě dodal, že velmi pozitivně oceňuji dnešní příspěvky kolegy Palua v článku, o který nám tady jde. Vím o nich až teď. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 1. 2016, 17:35 (CET)
Článek je dále rozšiřován. To je dobře. Na mém pískovišti je k tomu již spousta dalších zdrojů. Kdo umí německy, ať si poslouží - já jinde nemohu. Německé zdroje jsou primární, ale anglické nejsou také k zahození. Ještě něco: IMHO kolega Bazi přidal toto: Podle Ostřanského nejsou kolínské útoky omluvitelné ani zhlediska (sic! - malá chyba) islámského práva a v muslimské zemi by pachatelé byli tvrdě sankcionováni.[17]. Byli by sankcionováni, teoreticky. Když je ale nikdo nedopadne anebo neusvědčí, jako v Kolíně nad Rýnem, tak nejsou sankcionováni. A to platí možná dodnes i pro Egypt. Není tomu tak jen na náměstí Tahrir v Káhiře. Známe odtam otřesná videa na internetu z doby tzv. Arabellion, dokud prezident Sisi nezavedl tvrdou rukou aspoň trochu pořádek. Žádná žena v Egyptě a vůbec ne v tom obrovském hlavním městě (podívejte se někdy na Káhiru z letadla) tam asi pozdě v noci nemůže jít sama po ulici. Ani v turistických centrech. To je smutná skutečnost. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 1. 2016, 12:22 (CET)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

Diskuse k rozlišovačům pro kopce a hory[editovat zdroj]

Ahoj kolegové,
rád bych upozornil na pokus o otevření diskuse o vhodném rozlišovači pro články kopců a hor. Pokud články o kopcích a horách píšete, odkazujete na ně, budu rád za váš čas a případný názor. Děkuji, konec hlášení. --Adam Hauner (diskuse) 12. 1. 2016, 09:08 (CET)

Cerhovice[editovat zdroj]

Dobrý den. Asi půl roku zpátky jsem z více důvodů dal dohromady poměrně obsáhlý text o Cerhovicích. Možná by se příspěvek více hodil k diskusní stránce tohoto článku, ale nejsem si jist, že by si této nové vzniklé diskuse někdo všiml a odpověděl mi. Zmiňovaný text jsem se rozhodl použít i pro wikipedii. V textu se ovšem vyskytují i informace, které jsou spíše regionálního charakteru; například v informacích o historii nebo kostele nevidím problém, ale pokud zabrousím do kapitol např. o místních pivovarech, tak nevím, do jaké míry se na wikipedii hodí informace o tom, že toho a toho roku byl dnes již neexistující pivovar v "nějaký vesnici" rekonstruován apod., nebo když se zaměřím na detaily, úryvek z novin, že cerhovický poštmistr působil v ND. Stejně tak kapitola o řemeslech obsahuje dost informací typu tahle živnost byla v tomhle čp., tahle v tomhle atd. Nebo třeba kapitola o Václavu Matouškovi. Nerad bych se s tím upravoval a pak zjistil, že je to nevýznamné nebo něco podobného. Proto se chci zeptat na váš názor. Celý text mám uložený na svém Pískovišti. Za vaše názory a vstřícnost předem děkuji. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 18:53 (CET)

@MiroslavRouta: Dobrý den, to, že je text podrobný vůbec nevadí, důležitá je jeho ověřitelnost. Jak koukám na jiné výskyty textu, tak se vyskytuje na stránkách hry geocaching, jestliže je Váš, bude třeba zaslat e-mail do systému OTRS, jehož e-mailová adresa je info-cs@wikimedia.org. Tato zdánlivá byrokracie je nutná z toho důvodu, že Wikipedie se tím chrání před (soudním) napadením z důvodu porušení aut. práv. Více viz Wikipedie:OTRS, kde je vystaven i příklad dopisu.
Za mě může být, není důvod proč textem nepřispět do Wikipedie. Pokud by jste měl nějaké otázky, neváhejte se zde zeptat. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 12. 1. 2016, 19:02 (CET)
@Urbanecm: Děkuji za názor a především za upozornění ohledně aut. práv. text je můj, je to jeden z důvodů, proč jsem ho psal. o této nutnosti zasílání jsem vůbec neměl tušení. MiroslavRouta (diskuse) 12. 1. 2016, 19:10 (CET)
U tak rozsáhlého textu by bylo dobré uvádět zdroje. Možná by nebylo špatné onu podrobnou historii nabídnout na Wikiknihy. JAn (diskuse) 12. 1. 2016, 21:47 (CET)

Nový modul pro externí identifikátory[editovat zdroj]

Před nějakou dobou mě Kacir (a posléze i Wesalius) požádal, abych do některých tenisových šablon s externími identifikátory zavedl Wikidata. Protože „wikitext je oproti Lue hodně mizerný programovací jazyk“, rozhodl jsem se místo použití klasických parserových funkcí vytvořit pro ně Lua modul (inspiroval jsem se přitom používaným modulem pro odkazy na sesterské projekty, který však například sám o sobě nepodporuje Wikidata). Zatím tento modul používají jen tři šablony, a než bych pokračoval s jeho dalším vývojem a převodem dalších šablon, rád bych od ostatních slyšel, jestli se to má šanci ujmout přesto, že je nutné každou šablonu naprogramovat v Lua zvlášť (sepsal jsem návod). Díky za komentáře. (Nejde tady moc o Wikidata, ten modul by později mohl mít i další funkce.) Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 18:44 (CET)

Já si myslím, že má smysl z WD přebírat takřka všechno, co jde. Jednak proto, že WD má mnohem větší komunitu než cswiki, čili data mají vyšší potenciál být aktuálními, druhak proto, že je komunita dalších wiki nemusí hledat (pokud přebírají), ale stačí jim vložit šablonu na správné místo. Za mě, určitě nastavit jako přebíratelné co nejvíce šablon, prioritně infoboxů. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 18:56 (CET)
Jak jsem napsal, jde spíše o používání Lua místo wikisyntaxe než přebírání Wikidat. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 19:02 (CET)
Pokud bude dost lidí na údržbu Lua modulu, proč ne. --Urbanecm (diskuse) 17. 1. 2016, 19:11 (CET)
Je to hezký - nepletu li se, tak by se to dalo tak jako tak lehce poladit i na šablonu, ne? Tj udělat univerzální submodul a k němu se připojovat šablonou, ne?--frettie.net (diskuse) 17. 1. 2016, 22:12 (CET)
Nejsem si jistý, jestli ti rozumím. To, co jsem vytvořil, je univerzální modul, který pak „implementují“ submoduly, každý využitý jinou šablonou. Nebo máš na mysli něco jako Modul:WikimediaProjects? O tom jsem taky přemýšlel, ale funkce na rozdíl od tabulky poskytují větší svobodu tvůrci šablony. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2016, 22:24 (CET)
No, v podstatě tvořit ty speciální moduly šablonou - nebo by to nešlo, nelze plnit určité funkce pomocí šablony?--frettie.net (diskuse) 18. 1. 2016, 00:12 (CET)
Jako pomocí parametrů? Dokážu si představit, že by se zadalo např. property=P123 a icon=Example.jpg, ale nevím, jak bych vyřešil jiné složité funkce (pokud by byly potřebné). Matěj Suchánek (diskuse) 18. 1. 2016, 15:31 (CET)
Přesně tak, pro nějakej ten základ by se dalo možná pro začátečníky napsat nějaké "rozhraní", ale jinak - tohle podporuju, tohle je fajn, je to snandý a je to čistý - za mě dobrý.--frettie.net (diskuse) 19. 1. 2016, 10:06 (CET)
┌───────────────────────────┘
@Frettie: Sepsal jsem alternativní verzi podle tvého návrhu, tj. řízení modulu přímo v šabloně. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 1. 2016, 19:58 (CET)

Rozlišovače lodí[editovat zdroj]

Na základě přesunu z Moskva (vrtulníkový křižník) na Moskva (1965) jsem inicioval debatu s původcem na jeho stránce, kde mi bylo řečeno, že se to tak u lodí dělá. Vzhledem k tomu, že se to vymyká praxi v jiných odvětvích a je to značně neintuitivní, chtěl bych požádat komunitu o komentář, jestli by se tato praxe neměla změnit. Podle mě by to mělo být jako jinde, čili Moskva (vrtulníkový křižník) a až teprve pokud jsou dva (zde nejsou dva), pak třeba Moskva (vrtulníkový křižník, 1965). Více k odůvodnění viz moje diskusní příspěvky tam, díky. --Palu (diskuse) 18. 1. 2016, 14:26 (CET)

Moje argumenty jsou rovněž v oné odkazované diskusi. Připomínám, že to je pravidlo navržené a praktikované od 2006 – tehdy na základě těchto diskusí Diskuse_s_wikipedistou:Aktron/V._archiv#Redirect_N.C4.9Bmeck.C3.BD_tanker_Altmark a Diskuse_s_wikipedistou:Che/archiv2#P.C5.99esouv.C3.A1n.C3.AD_vzducholod.C3.AD. --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 14:45 (CET)
Já osobně bych se přimlouval za to, aby v rozlišovačích byl používán popis, číslo je opravdu matoucí a mělo by sloužit jen k rozlišení lodí stejného typu a jména. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 14:59 (CET)
A budeš potom Fudži hledat jako „Fudži (obrněná loď 1. třídy)“, „Fudži (bitevní loď)“, „Fudži (predreadnought)“, „Fudži (kaibókan 1. třídy)“, nebo dokonce poslední (když v jiné diskusi padlo, že by se články měly přejmenovávat na poslední jméno) „Fudži (hulk)“, či „Fudži (výcviková loď)“? Není lepší mít systém, který jednoznačně určí ten správný rozlišovač? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 15:27 (CET)
Rozhodně nebudu hledat Fudži (1896)… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:29 (CET)
Pokud by se přistoupilo na věcné rozlišovače, pak by se dalo domluvit na jejich systému. Když jsem ještě psával články o lodích, měl jsem problémy i s tím tvým jednoznačným systémem, neboť jsem tam vkládal někdy začátek stavby, někdy spuštění na vodu… --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 15:33 (CET)
0) Ale Wikipedie ti při hledání navrhne varianty a určitě to není Fudži (řeka), ani Fudži (závodní okruh)…
1) Já kdysi dávno používal popisný systém, např. Německý tanker Altmark (kvůli kterému ty původní diskuse vznikly a ke kterému nakonec dospěla anglická wikipedie), ale tady mi bylo řečeno, že ne, ne. Opravdu považujete za dobré každých 5-10 let změnit způsob, jak dělat rozlišovače?
2) U těch moderních lodí se na klasifikaci možná ještě shodneme (tak určitě: Džamárán – fregata nebo torpédoborec?), ale co s loděmi do 19. století? Klasifikovat podle způsobu ochrany? Určení? Způsobu pohonu? Všeho najednou? Budeme pak mít rozlišovač „obrněná paroplachetní korveta“? --Ozzy (diskuse) 18. 1. 2016, 16:54 (CET)
0) Ano, Wikipedie mi našeptá varianty. A co člověku poví víc? Fudži (bitevní loď) nebo Fudži (1892).
1) Ano, 40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit? Argument jak noha. Navíc mi z první ani druhé tebou odkazované diskuze nijak nevyplývá, že se dohodlo na letopočtech, daloby se dokonce říci, že podporují slovní variantu (ta první).
3) Proč „obrněná paroplachetní korveta“? Proč ne jen „korveta“? --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)
„40 let zde vládl totalitní režim, tak proč to měnit?“ - Prosím bez argumentačních klamů. Za prvé to nesouvisí a za druhé snahy po prosazení změn na Wikipedii nejsou kriminalizované. Pokud by skutečně systém nebyl vhodný, jistě by jej někdo rozporoval dříve než 10 let od zavedení do praxe. Pokud se něco deset let používá a za tuto dobu to nikoho nenapadne kritizovat, přestože k tomu má prostor(!), pak to skutečně nasvědčuje spíš tomu, že se daný systém osvědčil.--Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 20:29 (CET)
No tak mi je to v podstatě jedno. Články s lodní tématikou jsem editačně míjel a budu míjet i nadále. --Silesianus (diskuse) 18. 1. 2016, 20:38 (CET)
Jsem pro zachování stávajícího stavu. Z několika důvodů. První je ten, že aktuální systém se používá deset let a byl navržen, prodiskutován a schválen osobami, které se o dané téma zajímají a které logicky dokážou lépe problematiku posoudit. Vzhledem k tomu, že deset let tento systém fungoval, lze říct, že se osvědčil v praxi. Není důvod hledat hypotetické scénáře, pro které by se nehodil a na základě toho propagovat jiný systém, který nepřináší zjevné výhody (alespoň mně z toho žádná výhoda nevyplývá) a krom toho je nevyzkoušený. Druhý důvod souvisí s chápáním významu rozlišovače: Cílem rozlišovače je vznik unikátního názvu, aby mohly paralelně existovat články pojednávající o různých subjektech, které mají stejný název. Cílem rozlišovače není popisovat subjekt, o kterém článek pojednává. To je věcí rozcestníku. Pro rozlišení je stávající koncept funkční a navíc lépe naplňuje pravidlo „přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat“. Dosavadní způsob se používá deset let, takže je zcela nezpochybnitelně zvykem jej u článků o lodích používat (naproti tomu používání navrhované změny jistě zvykem není). Třetí důvod: Aktuální systém je jednoznačný, navrhovaný - jak demonstroval Ozzy - silně nejednoznačný. --Xth-Floor (diskuse) 18. 1. 2016, 18:50 (CET)
Osobně bych to ponechal, jak to je, protože se to tak dělá už nějakých 10 let + docela souznim s argumenty Ozzyho. Sám mám problém hlavně s Čínou, protože mít třeba pouze typ 054A mi přišlo nedostatečné, takže jsem to začal zakládat ve stylu fregata typu 054A, což třeba taky není úplně dobře a Typ 054A (fregata) by třeba byl vhodnější. Nevim.:-) Kdyby byl konsenzus na jiném řešení, proč ne, ale pak by někdo musel zpětně zkontrolovat spousty článků. --Nadkachna (diskuse) 18. 1. 2016, 23:32 (CET)

Hlavní argumenty proti současnému stavu: Neintuitivní (nebylo vyvráceno), nesystémové (nebylo vyvráceno), nefunkční ve smyslu WP:Rozcestník: "V rozlišovači uveďte jen ten údaj, který je nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků stejného názvu, ale přihlédněte i k tomu, jaký údaj je zvykem v rozlišovačích u podobných článků používat a tedy jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat. Rozlišovač by neměl obsahovat žádné nadbytečné části, které ve skutečnosti nemají rozlišovací schopnost. Rozlišovač nemá za úkol nahradit kategorie ani klíčová slova." Skutečně jsou daleko intuitivnější, relevantnější, směrodatnější a nejen laikům srozumitelnější rozlišovače pro lodě než je tento typ. Určitě není vhodné lodě rozlišovat stylem Praha (1953) a Praha (1972), daleko vhodnější je Praha (loď, 1953) a Praha (námořní loď) (i přesto, že to není sjednocené, tak je to stokrát v praxi použitelnější). Proč? Protože u Praha 1953 a Praha 1972 nikdo absolutně neví, o co jde. U Jan Novák (rok) každý ví, že jde o člověka a skutečně používá rozlišovač pro rozlišení. U Praha 1953 nikdo neví, jestli je to film, loď, událost, píseň, atd. U Nováka je podobný rozlišovač použitelný, u lodi není. Tyhle rozlišovače nejsou v praxi u lodí nijak funkční, vyhovují jen formalistickým představám nenávazným na realitu a na to, co by člověk skutečně hledal a očekával. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:40 (CET)

A ještě jedna věc. Je tu zmíněno, že by měl zůstat špatný stav, protože tu je 10 let a protože ho schválili osoby, které se pohybují v dané problematice. K prvnímu: Wikipedie:Wikipedie nemá neměnná pravidla. A k druhému: to je právě ten problém. Ty rozlišovače nemůže navrhovat někdo nezávisle na obecném systému rozlišovačů Wikipedie pro všechny články. Rozlišovače musí dávat smysl napříč odvětvími a musí být z každého rozlišovače na první pohled patrné, co tím chtěl autor říct. Nelze se smířit s tím, že v jednom odvětví (lodě) se pár lidí (dejme tomu odborníků) shodlo, že to tak bude a laikové ať si políbí šos a koukají se to buď naučit, nějakým pro ně záhadným způsobem se to dozvědět a nebo si to vycucat z prstu. Můj táta se například zajímá i o lodě, ale podle současného systému rozlišovačů uričtě žádnou nenajde. Přitom osoby, události a cokoliv jiného podle současného systému rozlišovačů najde, protože mu to dává na první pohled smysl. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 01:45 (CET)
Ale jak uz bylo receno: k tomu, abys nasel presne to, co hledas, slouzi rozcestnik. Rozlisovac slouzi k tomu, aby vznikl unikatni nazev. „Nejvhodnější k rozlišení od ostatních článků“ – ano, presne to splnuje. „Jaký název budou čtenáři a editoři nejspíše očekávat“ – ti, co se kolem lodi nejakou dobu pohybuji (jinak receno uz se s tim setkali), ho budou takto ocekavat (pro ostatni je rozcestnik). Ad neintuitivni: pro jistotu tedy zkopiruji svuj predchozi argument, ktery ty odmitas uznat (jenom proto, abys mohl napsat, ze nevyvraceno): „když budu mít X (1942), X (1965) a X (2011), tak když se bude mluvit o X za druhé světové války, tak vím, že to je ta 1942, když to bude třeba X v souvislosti se současností, tak vím, že to bude ta z 2011. Ale když bude X (torpédoborec), X (fregata) a X (křižník), tak také nevím, která je ta správná.“ --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 09:01 (CET)
A co se inspirovat třeba u filmů, kde se často vyskytují dva filmy se stejným názvem? prostě by se používal přednostně rozlišovač loď, v případě více lodí pak i tento "letopočet"? jako třeba již léta existující Praha (loď, 1953), potažmo Kategorie:Lodě provozované na Brněnské přehradě?
Mimochodem v dobách kdy jsem dělal interwiki jsem si všimnul, že čas od času nesouhlasí "letopočet" napříč různými jazyky... JAn (diskuse) 19. 1. 2016, 10:09 (CET)
Těm složeným rozlišovačům jsem se právě snažil vyhnout. Ne vždy to je loď, někdy to je člun, někdy ponorka a někdy je to sporné (jako např. zrovna ta Praha (loď, 1953)). Rozdílnost datumů plyne z toho, že některé wikipedie preferují rok vstupu do služby nebo položení kýlu. Už jsem se setkal i s příkladem, kdy měli špatné datum, které pak opravili, ale článek už nepřesunuli. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 10:40 (CET)
Čeština má poměrně generické a zde snad i vhodné slovo "plavidlo", pod které se vejde loď, člun i ponorka. Jinak souhlasím s těmi, co argumentují, že z rozlišovače by mělo bez znalosti specifických wiki pravidel a dohod být dovoditelné alespoň to, v kterém oboru či doméně lidského konání se daný článek nachází. A to právě proto, aby našeptávač byl lépe použitelný. Jinými slovy: Co je na plavidlech tak speciálního, že si pro často recyklovaná slova (spousta lodí pojmenovaných po osobách či geografických názvech) uzurpuje rozlišovač založený na letopočtu? Pokud stejně neintuitivní rozlišovač bude mít každá kategorie článků, nebude našeptávač vůbec k ničemu. --Mity (diskuse) 19. 1. 2016, 14:58 (CET)
Ano, cestina zna slovo plavidlo - coz mimo jine zahrnuje i vznasedla a hydroplany. Takze misto jednoho udajne nejednoznacneho rozlisovace zavedete jiny, ale tez nejednoznacny… ^_^ Kdyz jsem 2006 navrhoval ten system, tak jsem se prave chtel vyhnout nejednoznacnym, slozenym (bitevni lod, 1917) a popisnym (obrnena sroubova paroplachetni korveta) rozlisovacum. Proto vznikl onen navrh na pojmenovani, ktery od roku 2006 byl k posouzeni a namitkam na diskusni strance Wikipedie:Název článku. Nechal jsem to tam temer ctyri roky (coz si myslim, ze je dostatecne dlouha doba), nez jsem to v lete 2010 presunul primo do recene stranky. Takze specialniho je na tom to, ze to deset let nikomu nevadilo a potrebam vytvoreni jedinecneho pojmenovani clanku tento system vyhovuje. Mimo jine umoznuje i urcit jedinecne jmeno clanku, jak by melo vypadat, i u clanku ktery teprve vznikne. Coz zadny z vami dosud navrhovanych systemu nedokazal. Argument "jine obory to maji takhle" je jako "Na EN wiki to tak mají" --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 17:34 (CET) + zvyrazneni myslenky --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)
Jen si dovolím poznamenat, že skládání je i v jiných oblastech považováno za nevhodné a třeba u osob stejné profese je stanoven tvar obsahující pouze jméno a letopočet (nikoli jméno, povolání a letopočet). --Xth-Floor (diskuse) 19. 1. 2016, 19:52 (CET)

Byť rozumím výhradám k současnému systému a částečně s nimi i souhlasím, zdá se mi, že letopočet (tak, jak se používá) je stále nejpoužitelnější řešení. Jsem tedy spíše pro zachování statu quo. (A brněnské lodě prosím neberte jako nějaký vzor. Ty byly zakládány v dávnověku (2007) a kvůli problémům s duplicitními názvy mezi sebou se po krátké diskusi využil dle WP:RZL tento tvar, aniž bych to porovnával s názvy článků o námořních a vojenských lodích.)
<joke>Teď jen doufám, že někdo nenavrhne i zrušení prefixů, které jsou pro běžného čtenáře taktéž nesrozumitelné, a čísel trupu, což je také nesrozumitelná změť písmen a čísel a v případě shodných jmen vlastně slouží jako rozlišovač. :-)</joke> --Harold (diskuse) 19. 1. 2016, 17:50 (CET)

JAne: Ano, tohle jsem přesně navrhoval, takhle mi to přijde systémové vzhledem k ostatním rozlišovačům a zároveň intuitivní a smysl dávající pro lidi.
Harolde: Nejpoužívanější řešení je to jen proto, že Ozzy přesouvá články, jinak by bylo nejpoužívanější řešení to nejintuitivnější. Stejně jako u těch dávnověkových brněnských lodí, které zmiňujete.
Vlastně nevidím žádné výhody současného stavu, protože všechy výhrady Ozzyho, které zazněly, se dají řešit i s použitím standardního rozlišování. Nové nebylo vůbec třeba vymýšlet a zanášet tak něco, co tvoří nesystémovost (= nic kromě osob, které jsou jako osoby rozpoznatelné na první pohled už z názvu článku na rozdíl od lodí, nepoužívá pouhý letopočet, vždy je specifikováno o co jde - film, jídllo, oblečení; nebo z jakého je to oboru - gastronomie, atd.) a pro čtenáře nepřehlednost (= co to je sakra za číslo? a co to je sakra za článek, jak to mám poznat podle Moskva (1965)?). --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 21:01 (CET)
Ja mam pocit, jako kdyz mluvim do zdi. Uz jsem vam tu vyjmenoval nekolik duvodu pro zachovani stavjiciho systemu a vy porad tvrdite, ze nevidite zadne vyhody tohoto systemu. Mylite se, ze pouze osoby maji jako rozlisovac cislo: Wikipedie:Rozlišovač pravi „u uměleckého díla rok zhotovení“. Tak proc ne lode? Naopak Wikipedie:Rozlišovač pripousti slozeny rozlisovac pouze u filmu. Takze byste byl pro zavedeni jine nesystemovosti, abyste tuhle udajnou nesystemovost odstranil? A samozrejme vami popsany zpusob neresi predikci nazvu clanku o lodi, ktery jeste neexistuje, coz de facto znemoznuje psani clanku o cemkoliv, kde se vyskytne lod, jejiz clanek jeste nebyl zalozen (v opacnem pripade budete muset po zaozeni clanku projit desitky/stovky jiz napsanych clanku a opravovat odkazy). V soucasnem systemu se pouzije rok spusteni na vodu a kdyz clanek zalozite, vsechny cervene odkazy se zamodri. Btw: tech clanku, ktere jsem presunul je ve skutecnosti jenom par (nicmene pri zmene systemu by nekdo musel promazat blokujici presmerovani). --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:17 (CET)
A můžete navrhnout nějaký systém, který bude 1) univerzální pro všechna témata napříč Wikipedií a 2) přehledný a intuitivně srozumitelný pro uživatele? Teď jste argumentoval usnadněním editorům. Jenže tuhle encyklopedii píší editoři pro čtenáře, takže usnadnění by nikdy neměla být na jejich úkor. --Palu (diskuse) 19. 1. 2016, 22:41 (CET)
Ale to neni jenom pro editory a proti ctenarum. Kdyz pomineme to, ze zde jsou rozcestniky, tak jsem vam uz ukazoval priklad, kdy je rozliseni podle let pro ctenare intuitivnejsi, nez podle kategorie (roky vs. kriznik, torpedoborec a fregata v kontextu doby). Nemusi byt univerzalni napric vsechna temata pro celou Wikipedii - Wikipedie:Rozlišovač nic takoveho ani nevyzaduje, ani nenavrhuje. Naopak pripousti, ze kazdy obor muze mit sve vlastni rozlisovace (a napriklad ona umelecka dila podle roku, takze se znovu ptam, proc myslite, ze ne lode?) a jenom vy se tu snazite srovnat rostlinou a zivocisnou vyrobu. --Ozzy (diskuse) 19. 1. 2016, 22:58 (CET)
Proč? 1) V systému každý pes jiná ves se každý ztratí. 2) Určující je, že jde o loď/film/stavbu atd., nikoliv že to něco neznámého bylo spuštěno na vodu v roce xy. Z kopce Velký vrch (544 m) je patrné, že jde o kopec. Z člověka Petr Novák (1954) je patrné, že jde o člověka. Z filmu Velký prachy (film) je patrné, že jde o film. Co je patrné z Moskva (1965) - je to kopec nebo film? 3) Každý obor ať má rozlišovače jaké chce, ale ať jsou ty rozlišovače v každém oboru jasně vyjadřující, o co vlastně v článku půjde. --Palu (diskuse) 20. 1. 2016, 00:31 (CET)
Zatim jste ale zadny funkcni system nenavrhnul. Z nazvu Velký vrch (544 m) je poznat, ze to je kopec i bez rozlisovace a naopak, kde berete jistotu, ze Petr Novák (1954) je clovek a ne umelecke dilo (napr. socha) z roku 1954? --Ozzy (diskuse) 20. 1. 2016, 08:21 (CET)
Protože v tom případě bych spíše očekával Petr Novák (socha) nebo Petr Novák (socha, 1954). JAn (diskuse) 20. 1. 2016, 10:59 (CET)

2016 WMF Strategy consultation[editovat zdroj]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello, all.

The Wikimedia Foundation (WMF) has launched a consultation to help create and prioritize WMF strategy beginning July 2016 and for the 12 to 24 months thereafter. This consultation will be open, on Meta, from 18 January to 26 February, after which the Foundation will also use these ideas to help inform its Annual Plan. (More on our timeline can be found on that Meta page.)

Your input is welcome (and greatly desired) at the Meta discussion, 2016 Strategy/Community consultation.

Apologies for English, where this is posted on a non-English project. We thought it was more important to get the consultation translated as much as possible, and good headway has been made there in some languages. There is still much to do, however! We created m:2016 Strategy/Translations to try to help coordinate what needs translation and what progress is being made. :)

If you have questions, please reach out to me on my talk page or on the strategy consultation's talk page or by email to mdennis@wikimedia.org.

I hope you'll join us! Maggie Dennis via MediaWiki message delivery (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

Náklady na zvládnutí imigrace do Evropy[editovat zdroj]

V článku Evropská migrační krize stojí zčásti správně napsáno:

Dne 28. prosince bylo oznámeno, že německé spolkové země plánují v roce 2016 vynaložit na řešení migrační krize 17 miliard Eur (460 miliard Kč). Od 1. ledna roku 2016 zpřísnilo Německo prověřování žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, pro které dosud platily zjednodušené podmínky řízení (s odvoláním na zpravy.idnes.cz/priliv-uprchliku-do-evropy-dfm-/atd.).

Správný je poukaz na ty obrovské náklady německých spolkových zemí na všechno možné, co je zapotřebí, aby se aspoň ty základní úkoly spojené s příchodem nejméně 1,1 milionu lidí za pouhých několik měsíců druhé poloviny roku 2015 z určité části zvládly (ano, pouze z určité části). Integrace teprve začíná, statisíce lidí nejsou řádně podchyceny atd.

Ale co zde chybí? Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble oznámil, že spolkový rozpočet za rok 2015 skončil kvůli dobré konjunktuře hospodářství vysokým přebytkem přes 12 miliard eur (asi tak 330 až 340 miliard Kč !!!). Jenže místo toho, aby se ty peníze daly na snížení dluhů SRN u vlastních občanů a v zahraničí, tak se ten celý obnos musí dát na zvládnutí právě té imigrační krize. A to jsou tedy další obrovské částky peněz k těm 17 miliardám vynakládaným spolkovými zeměmi. (Krom Spolkové republiky Německo jako celku mají všechny její spolkové země svoje rozpočty, a ne tak dobře se vyvíjející.) A to není zdaleka všechno, co ta krize stojí teď a co ještě bude stát.

Dále: Příliv uprchlíků do Evropy trvá, je jich stále 1000 až 3000 denně, ačkoliv je zima a rozbouřené moře. Zdaleka všichni nejsou přitom ze Sýrie. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 11:55 (CET) --Zbrnajsem (diskuse) 20. 1. 2016, 12:20 (CET)

STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

--YjM | dp 19. 1. 2016, 11:59 (CET)

Z mé strany to není chat, to jsou nutné informace, které v uvedeném článku jednoduše chybí. Kolego YjM, než abyste sem dával jakési šablony, tak si dejte tu námahu, najděte zdroje a doplňte do článku ty chybějící informace. Pokud Vám to není známo, tak já to udělat nemohu, mám od AV topic ban. Mám tady ještě dodávat zdroje, a to na něco, co každý informovaný člověk ví? Ale Wikipedie to musí mít v článku také! --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 12:05 (CET)
Jeden by skoro řekl, že si pod lípou chcete založit blog. Pokud máte nějaký tematický ban, těžko to lze řešit tím, že ty věci začnete postovat sem. --Nadkachna (diskuse) 19. 1. 2016, 13:51 (CET)
Musím souhlasit s Nadkachnou, jenom bych chtěl doplnit odkaz na Co Wikipedie není. Jinak to, že každý informovaný člověk něco ví neznamená, že Wikipedii čtou jen ti informovaní. Spíše naopak. I proto je nutné řádně zdrojovat, aby si to neinformovaný kriticky myslící člověk mohl sám ověřit. Nedoložením případných fakt klesá věrohodnost.
Dále pokud máte topic ban, pak samozřejmě nesmíte editovat články, části jiných článků ani příslušné diskuse či stránky portálu, kategorie, atd., které s daným tématem souvisejí. Chápu tedy, že jste tento příspěvek vložil zrovna pod lípu, přesto byste se ale mohl snažit po dobu trvání zdržet jakékoliv konfrontace s tématem, na které ban máte. Pokud však prosíte pouze o doplnění zdrojů do článku (což považuji za dobré), pak určitě existují i jiné možnosti. Můžete například poprosit jiného Wikipedistu, ovšem ne sáhodlouhou úvahou pod lípou, nýbrž prostou prosbou v jeho diskusi. Pokud už tedy chcete poprosit více Wikipedistů, pak bych chtěl navrhnout veškeré podobné příspěvky psát případně spíše do vlastního uživatelského prostoru a sem dát poté odkaz. Myslím, že to tu již bylo praktikováno i v minulosti a je to podle mě docela dobré řešení, doporučované např. i v Pravidlo Wikipedie, část Úvahy (sice se netýká tématu, ale dané doporučení se myslím hodí i sem). --Dvorapa (diskuse) 19. 1. 2016, 14:32 (CET)
Kolegové, můj topic ban se na stránky jako Pod lípou výslovně nevztahuje. Já Vám tady dávám důležité informace a Vy je snad odmítáte vzít na vědomí? Krom toho jste si asi dosud nevšimli, že dávám informace (těch mám opravdu hodně) k volnému použití na svoje pískoviště. Že v Německu chtějí dát celý přebytek státního rozpočtu za rok 2015 ve výši více než 12 miliard eur na náklady migrační krize, je holý fakt. Že ty finanční náklady tam jsou z českého pohledu naprosto neuvěřitelné, to je také fakt. O těch více než 12 miliardách eur (zhruba 330 miliard Kč) musely snad napsat i české noviny, nebo ne? Já jsem to ale nenašel, proto český zdroj dodat nemohu, jenom německý. O těch 17 miliardách eur (asi 460 miliard Kč) nákladů spolkových zemí české noviny psaly, a je to také v článku Evropská migrační krize už obsaženo. Přemýšlejte trochu o mé situaci, buďte tak laskaví. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:10 (CET)
Váš topic ban není jediný mantinel, kterým byste se měl řídit. Stránka Pod lípou má svůj účel a k němu by měla sloužit. Už přinejmenším jednou jsem Vám tady vysvětloval, že pro konkrétní žádost o pomoc s konkrétním článkem by byla vhodnější stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc. A to jenom kvůli tomu, že debatování přímo v diskusích takových článků máte výslovně zapovězeno, jinak by bylo namístě toto řešit opravdu v diskusi k příslušnému článku. Jak tu ale bylo trefně poznamenáno, pokud něco máte zakázáno, ještě to neznamená, že všechny prostředky, které výslovně zakázané nemáte, jsou vhodné k tomu, abyste jimi nahrazoval ty zakázané. Jak už taky zaznělo, své úvahy a připomínky k tématům si můžete přinejhorším pěstovat ve svém uživatelském prostoru, třeba i na pískovišti. Kdo z ostatních wikipedistů by měl zájem je sledovat a třeba nějak zohledňovat i vlastními editacemi v článcích, nechť si dá do sledovaných to Vaše pískoviště nebo Vaši diskusní stránku a nechť se tím zabývá. Ostatně už jste takovou konkrétní nabídku obdržel od kolegy I.Sáčka, seniora. --Bazi (diskuse) 19. 1. 2016, 15:29 (CET)
@Bazi: No tak vidíte, že je o moje informace zájem. Možná více, než byste si myslel. Kdo pozná, kolik nakliknutí tady Pod lípou např. dnes bylo kvůli mým příspěvkům nebo kvůli něčemu jinému. A teď tady obraťme list. Kdo tady chce ale připsat něco konstruktivního, tomu budiž dán prostor. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 1. 2016, 15:37 (CET)
  • Řešením pro Kolegu Zbrnajsema je v současnosti pouze požádat kolegy, jestli by nebyli ochotní jeho návrhy vložit. Žádat každého jednotlivce moc smysl nemá. Tuto stránku sleduje hodně kolegů, pravděpodobnost, že se někdo je mnohem větší. Informace, které vkládá na své pískoviště, do článků spíše nedoputují. Je to velká škoda a ochuzení projektu.--Rosičák (diskuse) 19. 1. 2016, 17:00 (CET)

České obrázky bez kategorie[editovat zdroj]

Hezký den, zde jsem pomocí Catscanu udělal seznam obrázků s českým popiskem ale bez kategorie. Nicméně seznam je moc dlouhý a navíc se s každou opravou stává neaktuálním. Napadá vám, kam ho umístit aby se tyto problémy zmírnily? díky, --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 1. 2016, 23:47 (CET)

Možná by trochu pomohlo to roztřídit podle fileusage a pokud v článku z fileusage je šablona commonscat, tak vytáhnout z ní (nebo z wikidat), jak se jmenuje příslušná kategorie na commons. Chce to ale šikovného programátora... --Dvorapa (diskuse) 22. 1. 2016, 01:05 (CET)

Theo T[editovat zdroj]

Dobrý den, vážení kolegové. Mezi novými články se objevil článek: Theo T. V něm je použit neobvyklý termín "prostornost". Je neobvyklý, ale Slovník č. jazyka ho uznává. Autor však uvedl, že prostornost toho plavidla je 40 017 tun. Dovolil jsem si ty tuny opravit na m³, protože velikost prostoru přece nelze uvádět v tunách. Také jsem si dovolil poopravit vyjádření "Měří 227,28 metrů na délku" kratším vyjádřením: Je dlouhý 228,28 m. Autor článku tyto opravy a úpravy šmahem, bez jakéhokoliv vysvětlení revertoval. Prosím, můžete někdo napsat jak to tedy má být? Moc děkuji a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 09:56 (CET)

Prostornost je jiný výraz pro tonáž, která se udává většinou v tunách (resp. v tzv. registrovaných tunách), méně často v metrech čtverečních (m2). --Dvorapa (diskuse) 23. 1. 2016, 10:01 (CET)
Děkuji za odpověď. Pokud bych byl odborník na lodní dopravu, napsal bych článeček na téma Prostornost. Slovník č. jazyka uvádí pouze: prostornost je vlastnost toho, co zaujímá něj. (nejč. velký) prostor. Jinak se autorovi toho článku omlouvám. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 23. 1. 2016, 11:16 (CET)

jak ověřit zdroje u článku, kde zdroje nejsou :)[editovat zdroj]

ahoj všem, mám takový problém, jsem začátečník v této oblasti a vybrala jsem si téma (z práva) svoboda pohybu, píše se tam že článek není dostatečně ozdrojován, ale já upřímně řečeno nevím, jak začít :( můžete mi prosím někdo poradit? --Jana.molnarova (diskuse) 24. 1. 2016, 12:39 (CET)

@Jana.molnarova: Zdravím a vítám, nejlepší bude doplnit reference. Příště prosím podobné otázky pokládejte na Wikipedie:Potřebuji pomoc. Zdraví. OJJ, Diskuse 24. 1. 2016, 12:41 (CET)
@Jana.molnarova: Doplním kolegu. V článku je problém s tím, že informace nejsou ověřitelné. Zkus najít literaturu anebo internetové zdroje (ty však musí být věrohodné), které dokládají informace uvedené v článku. Ty pak jednoduše přidej tlačítkem Citace (zobrazí se v případě použití VisualEditoru v horním menu), pro internetové zdroje stačí vložit jejich adresu URL, pro ty papírové, pokud mají DOI, stačí ho tam zadat, jinak přes záložku ručně vyplnit potřebné informace. Na konec článku je pak třeba vložit sekci Reference, pod niž vložíš tlačítkem vložení, více a Seznam referencí seznam referencí. Více viz na odkazovaných stránkách. Příště takové dotazy na kolegou odkazované stránce Potřebuji pomoc, tahle slouží spíše pro diskuse. Nic se ale neděje, tuhle žádost dořešme klidně zde. Zdraví, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 12:47 (CET)
(

dala jsem, jak bylo v článku uvedeno u toho zdroje - neověřeno..ale ve změnách se mi nic neobjevilo, a dál to chce ozdrojovat.....to je šílené...už vážně ztrácím trpělivost...a náš učitel nám vyhrožuje, že když nám to neschválí...tak se nedostaneme do dalšího ročníku a bylo mi doporučené, ať to nepíšu sem..ty dotazy, ale kam to teda mám psát? :) – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jana.molnarova (diskusepříspěvky)

@Jana.molnarova: Nevadí, možná jste se nepochopili, ale jak píšu. Dořešme to klidně zde, ničemu to zde nevadí. Zkus si najít zdroje ke tvrzením, která nejsou obecně známá (pro laika samozřejmě). Ty mohou mít podobu elektronickou, popřípadě papírovou. Pak klikneš na editovat, kurzor přemístíš za tvrzení, ke kterému chceš zdroj (referenci) přidat, klikneš na citace a pokud je to elektronický zdroj dostupný na internetu, vložíš do zobrazeného políčka adresu URL toho zdroje (zobrazí se nahoře v prohlížeči, v tom řádku). Klikneš pak na vytvořit a nakonec na vložit. Takhle to uděláš s každým tvrzením, které potřebuje zdroj (čili s každým tvrzením, které není pro laika obecně známé anebo je nějakým způsobem výjimečné, čili používá slova jako nejlepší, největší nebo jiná superlativa). Nakonec klikneš na uložit změny, vyplníš něco jako reference, potvrdíš a je to. Pokud by to nefungovalo, sem vlož ty zdroje, vyzkouším to sám. Mimochodem, ten „nápis“ (šablona) nezmizí sám, musí to udělat člověk. Tu stránku sleduji, až tam zdroje budou, šablonu sundám. Článek by také potřeboval prodloužit (jak upozorňuje text dole), to ale uděláme až po ozdrojování. --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 13:17 (CET)
a kam vám tedy mohu osobně napsat další dotazy? aby to nebylo např. sem? :(

jsem z toho zmatená, zkoušela jsem Vám napsat nějak na vaši stránku, ale nikde jsem nenašla...nějaké políčko, co by mě k vám přímo odkázalo – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Jana.molnarova (diskusepříspěvky)

@Jana.molnarova:Přímo mě můžete dotaz napsat sem stejným způsobem jako zde (přidat téma a napsat dotaz), zeptat se celé komunity můžete zde. Povedlo se Vám to vložení zdrojů? Omlouvám se za tykání, nabádal mě k tomu úvodní pozdrav, doufám, že jsem moc neurazil. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 24. 1. 2016, 17:34 (CET)

URL linky v citačních šablonách[editovat zdroj]

Neměly by se tyto linky, ve tvaru klikatelného textového odkazu "Dostupné online", zobrazovat až na konci citace? V současné podobě za příslušným linkem ještě mohou následovat identifikátory jako doi, issn či isbn. Link se potom uvnitř citace poněkud ztrácí. Netuším, jestli toto nějak specifikuje příslušná norma, ale osobně bych dal přednost odkazu na konci citace, kde jej ihned vidím a nehrozí, že bych jej přehlédl. --Vachovec1 (diskuse) 27. 1. 2016, 19:45 (CET)

@Michal Bělka: Podle příslušné normy (ČSN ISO 690:2010) myslím na pořadí těchto dvou položek nezáleží, ale v interpretacích normy jsem se setkával spíše s pořadím 1. identifikátory 2. dostupné z, čili máte pravdu, bylo by to lepší a rozhodně ne proti normě. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 01:18 (CET)
Já bych primárně byl pro použití selského rozumu místo trvání na ČSN ISO 690 a klikatelný odkaz dal normálně na název citovaného díla (na en to tak mají a je to lepší i z hlediska přístupnosti). Jinak ano, i v ČSN ISO 690 se tyto údaje uvádějí v pořadí „Standardní identifikátor (ISSN, DOI, atd.)“ a za ním „[Dostupnost a přístup]“, což asi dává smysl. Ale ta norma navíc tvrdí, že „Pokud je informačnímu zdroji přiděleno číslo DOI, může se uvést na místo informace o elektronickém umístění. DOI nebo jiný trvalý identifikátor je preferován před adresou URL, která se může měnit.“, což už bych tedy rozhodně nedoporučoval. --Mormegil 28. 1. 2016, 11:58 (CET)

Nezobrazování stránek ve jmenném prostoru Wikipedista ve vyhledávačích[editovat zdroj]

V diskusi pod technickou lípou jsme řešili zobrazování uživatelských pískovišť ve vyhledávačích (např. v Googlu). Zobrazování všech stránek v jakémkoliv jmenném prostoru ve vyhledávačích lze v MediaWiki vypnout, proto by možná bylo dobré to tak na cswiki s uživatelským jmenným prostorem udělat. Na enwiki to již mají vypnuté (viz phab:T104797), navíc by se tím částečně uvolnilo napětí u kontroly/patroly obsahu uživatelských stránek na podezřelé propagační texty apod. Já bych byl ProPro Pro , co myslíte?

Napadá vás kdyžtak ještě nějaký jmenný prostor, který by bylo dobré takto ve vyhledávačích vypnout? Nebo nějaká určitá stránka/skupina stránek? Wikipedie:Pískoviště? Jiné? Jednu stránku lze lokálně vypnout jednoduše, o větší počet by se kdyžtak mohl postarat bot, kdyby bylo zapotřebí, o celý jmenný prostor je potřeba zažádat na Phabricatoru po vzoru enwiki.

--Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 10:55 (CET)

  1. Jednoznačně ProPro Pro  Jiný jmenný prostor mě nenapadá. --Urbanecm (diskuse) 28. 1. 2016, 10:59 (CET)
  2. ProPro Pro  --Jan Polák (diskuse) 28. 1. 2016, 11:28 (CET)
  3. ProPro Pro  --Bazi (diskuse) 28. 1. 2016, 11:30 (CET)
  4. ProPro Pro  --Hugo (diskuse) 28. 1. 2016, 11:35 (CET)
  5. ProPro Pro , konečně nebudu muset dávat noindex do každé podstránky. --Jan KovářBK (diskuse) 28. 1. 2016, 11:36 (CET)
  6. ProPro Pro  ubudou pokusy obcházet 2nnvz--Horst (diskuse) 28. 1. 2016, 11:40 (CET)
  7. ProPro Pro , alespoň se nebudu muset naučit dávat noindex do každé podstránky.--RPekař (diskuse) 28. 1. 2016, 11:41 (CET)
  8. Asi ProPro Pro , jinak bych vypnul všechny podstránky Wikipedie:Diskuse o smazání/ (je otázkou, jestli jen vlepit do šablony, nebo si to nechat nastavit systémově (což by bylo asi čistší). --Mormegil 28. 1. 2016, 11:47 (CET)
  9. Asi ProPro Pro  jako Mormegil.--frettie.net (diskuse) 28. 1. 2016, 11:56 (CET)
  10. ProPro Pro , Diskuse o smazání bych ale nechal být, protože Google (zdejší vyhledávání buď neumím ovládat, nebo...) používám pro vyhledávání v nich (navíc tam nelze smazané stránky dohledat, takže to vlastně ani ničemu moc nepomůže). --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 12:03 (CET)
    @Palu: Zkuste Speciální:Search/luštěla prefix:Wikipedie:Diskuse o smazání/
    Nejde o to, že by se někdo z Googlu dostal až na smazanou stránku, ale při zadání jména nějaké žijící osoby do Googlu často na prvních místech vyskočí naše diskuse o smazání, ve které se o té osobě píše značně necitlivě („bezvýznamný“, „ješitný článek“ atp.). Cf. též právo na zapomnění.
    --Mormegil 29. 1. 2016, 09:54 (CET)
    Jo, to dává smysl. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 10:34 (CET)
  11. ProPro Pro  Uživatelského diskusního se to týká taky? Matěj Suchánek (diskuse) 28. 1. 2016, 12:35 (CET)
    Podle podstránek na mw:Manual:Robot policy by nemělo, mohu se ale někde zeptat (na MW, IRC vývojářů, Phabu, technické pumpě enwiki…) --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 12:45 (CET)
  12. ProPro Pro . --Vachovec1 (diskuse) 28. 1. 2016, 15:25 (CET)
  13. ProPro Pro  A máme to tu podepsané jako petici ;). Ano, plně s tím souhlasím, není zrovna nejlepší napsat si do Googlu nějaký termín, ze kterého vyleze pískoviště. Nás, wikipedisty, jako je Vachovec1 nebo Urbanecm to nemusí zajímat, my víme o co se jedná, ale už jsem tady několikrát viděl, že někdo začal editovat soukromé pískoviště, což by se dělat nemělo. Právě z tohoto potencionálně problémového důvodu dávám {{pro}} skrytí. --OJJ, Diskuse 28. 1. 2016, 15:35 (CET)
  14. ProPro Pro  naprostý souhlas.Mirek256 28. 1. 2016, 15:36 (CET)
  15. ProPro Pro  u pískovišť a osobních stránek. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:22 (CET)
  16. Nevím, ale dovoluju si upozornit na několik negativ: Na uživatelských podstránkách jsou někdy uloženy různé poznámky nebo verze stránek, které se do hlavního prostoru nehodí nebo jen dosud nebyly správně zařazeny (Příadně z něj byly vymazány). Já mám třeba na jedné stránce seznam obcí, které mají nespojité území. Do článku to medle není, ale mohl by to někdo hledat. Vypnutím indexace se tento seznam stane neviditelným. Stejně tak moje uživatelská stránka - už několikrát se mi stalo, že mne někdo dohledal právě podle uživatelské stránky - hledám člověka, o kterém vím, jak se jmenuje ale nemám na něj kontakt. Což naopak může být dvojsečné a v případě využívání userpage k osobní propagaci i nežádoucí. Tuším, že by měl existovat i opačný příkaz k __NOINDEX__ - je to __INDEX__? JAn (diskuse) 31. 1. 2016, 21:40 (CET)
    Ano, vždy existuje možnost vynutit indexaci příkazem __INDEX__. Viz mw:Help:Magic words/cs. --Urbanecm (diskuse) 31. 1. 2016, 21:44 (CET)
    To mi připomíná… Když na své hlavní uživatelské stránce používám části inkludované z podstránek, jak se to bude chovat, případně jak by se to pobilo s ručně vloženým __INDEX__ na hlavní uživatelské stránce? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2016, 22:21 (CET)
    Doufám, že chápu správně, co máte na mysli. Vyhledávač by měl indexovat vše, co je vidět na stránce s __INDEX__ nebo na stránce, kde není indexování jakkoliv vypnuto (__NOINDEX__ nebo globálně přes phab). Takže pokud bude vložená do indexované stránky podstránka, která bude obsahovat třeba „lorem ipsum“, tak z Googlu po vyhledání „lorem ipsum Dvorapa wikipedie“ povede odkaz na stránku, nikoliv na podstránku. Pokud bude naopak do neindexované stránky vložená podstránka s __INDEX__ uvnitř, tak způsobí i indexování hlavní stránky (analogicky pro noindex). Na enwiki to někdy využívají v určitých šablonách, takže vlastně pomocí šablony neindexují určité nevhodné stránky, nebo naopak pomocí šablony indexují uživatelský profil. (viz en:Wikipedia:Controlling_search_engine_indexing). --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 22:35 (CET)

Samá ProPro Pro , dovolil jsem si tedy vytvořit požadavek na Phabricatoru už teď a nečekat déle, jestli se nenajde nějaké závažné proti. O průběhu/výsledku tu budu kdyžtak informovat. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2016, 15:46 (CET)

Povzdech kolegy 90.181.10.91[editovat zdroj]

To, co tu všichni děláte, neni na místě. Chápu, že se držíte pravidel a ani se nezasmějete - koneckonců s prominutím Váš problém, že nebudete mít holku.

Ale co je horší, je to, že se všichni Wikipedisté (jmenovitě Wikipedista:Horst a hlavně vy) tváří jako nějací roboti. Bohužel je ale na jejich článcích dobře vidět, jak jsou subjektivní. Zajímavé je, že čím více Wikipedista prosazuje NPOV, tím více je zaujatý. Víte, že by se v článcích neměly vůbec vyskytovat fráze jako bohužel, zajímavé je, naštěstí, je oblíbený/neoblíbený, je vhodné/nevhodné a spousta dalších frází, které, jak vidím, tady i přes NPOV máte na denním pořádku. Jak tady vůbec může existovat něco jako Šablona:Nejlepší článek? Měli byste se držet svých pravidel. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 90.181.10.91 (diskusepříspěvky)

Co ten poslední příspěvek tady má znamenat? --Zbrnajsem (diskuse) 31. 1. 2016, 12:25 (CET)

Psaní zlomků a mocnin[editovat zdroj]

Ve většině článků, které upravuji, je vždy veliký bordel ve psaní zlomků a mocnin. Se zlomky se setkávám v těchto podobách:

číselně: 1/4
znakem: ¼
šablonou {{zlomek}}: 14

S mocninami je to ještě trochu složitější:

číselně: ^2
HTML kódem <sup>: 3 (případně <sub>)
znakem: ³
šablonou {{sup}}: 3 (případně {{sub}})
šablonou {{su}}:  3
 
šablonou {{indexy}}: {{indexy||3}}
šablonou {{supsub}}: {{supsub|3}}

Trochu se ten stav podařilo zlepšit sjednocením posledních 3 šablon (su, indexy, supsub) se stejnou funkcí do jediné šablony su, ale stále je to dost chaotické. Málokdy se respektuje jednotný styl v jednom článku, což mě děsí. HTML značky mají svoje opodstatnění, stejně tak jako šablona su a šablona zlomek. Šablony sup a sub, které jsou vpodstatě totožné s HTML značkami, mi však přijdou zbytečné. Co mě však netěší nejvíc jsou zápisy speciálními znaky. Jednak v nich nelze upravit třeba jenom čitatel, vždy je nutné změnit celý znak nebo jej nahradit šablonou. A jednak se zobrazují jinak, než jak zobrazují zlomky/mocniny šablony nebo HTML značky. V tabulce výše jsem porovnal všechny možnosti, se kterými se běžně setkávám a lze vidět, že (kromě {{sup}} a <sup>, kde šablona obsahuje pouze samotné <sup>, takže jsou vlastně totožné) nejsou žádné dva zápisy vzhledově stejné. Pak když v pár větách chemických nebo fyzikálních článků člověk narazí na několik různě velikých a různě odsazených indexů, tak přemýšlí, zda ten menší než všechny ostatní je schválně tím zvýrazněn nebo není. I to je matoucí. Chtěl bych se tedy zeptat na názor ohledně nahrazování těch speciálních znaků šablonou nebo HTML kódem a případně na zavedení povinného subst u šablon sub a sup. Myslíte, že je to dobrý nápad? Napadá vás jiné řešení? --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2016, 21:22 (CET)

Speciální znaky jsou zlo, pryč s něma. Obávám se však, že pokud někdo píše třeba ve Wordu, tak po zkopírování se to překopíruje s těmi znaky. Ale jinak, výhodu šablony vidím v tom, ž to je pak jednoduše změnit. Naráz.--frettie.net (diskuse) 31. 1. 2016, 22:05 (CET)
Zlomky IMHO buď normálně slovy, pokud to je běžný výraz v textu („z toho čtvrtina byli žlabavy“), asi lze i běžnými číslicemi a lomítkem v nějakých odbornějších, ale přitom ne úplně matematických kontextech; v matematice nic jiného než \frac{7}{15} či \tfrac{7}{15} nebrat.
Jednoduché číselné indexy jsou IMHO nejlepší normálně příslušným znakem („m²“); ve speciálních kontextech odpovídající speciální věci (např. v chemii/fyzice u nuklidů {{su}}, v matematice math), explicitní sup/sub moc užitečné nevidím, tím méně pak šablonou, která nedělá nic víc. Pokud někdo v jedné řádce míchá víc věcí, samozřejmě sjednotit.
--Mormegil 31. 1. 2016, 23:27 (CET)
Za sebe dodávám:
  • Zlomek v matematických а fyzikálních článcích bych doporučil psát pomocí \frac{a}{b} resp. \tfrac{a}{b}, v ostatních případech bych uvnitř textu toleroval čitelný a řádek nezvyšující zobrazení pomocí šablony {{zlomek}} (12, 14) (ne však pro algebraické výrazy, pouze pro konkrétní jednociferné číslice v čitateli i jmenovateli, klidně i v technických článcích, kde je takový zápis běžnou praxí), znaky ½, ¼ bych nedoporučoval
  • horní index/mocninu nejlépe pomocí kódu <sup>, tedy tlačítkem v liště editačního pole (čitelnost i dobré výškové umístění); znaky ²,³ pouze v textu pro čtvereční a krychlové jednotky, bude-li však rozměr složitější nebo u nábojů v chem. vzorci, pak důsledně pomocí sup nebo <math> vzorcem (u záporných mocnin v prvním případě dbát na korektní minus, kvůli výškovému zarovnání s plusem (spojovník,plus,minus:-+−, v indexu -+−), naopak uvnitř vzorců pomocí <math> je třeba psát spojovník, protože správné minus v některých prohlížečích bůhvíproč zlobí);
  • šablona {{su}} má tu nectnost, že index hodně povyšuje nad základní úroveň a výškově rozšiřuje řádek (aby i v případě zarovnání indexů nad sebou písmenné indexy jako "j" nezasahovaly do spodního indexu). Omezil bych ji proto jen na případy, kdy je třeba zajistit indexy nad sebou nebo jejich speciální zarovnání (tenzory obecné relativity, nuklidy). Mimochodem, u označení nuklidů vypadá hnusně, když se ve větě/odstavci sejde šablona {{su}} ( 235
    92
     U) s indexem pomocí <sup> (235U) – jsou jinak vysoko, přitom zasahování do dolního indexu nehrozí - číslice jsou celé nad řádkem; asi by se hodila spec. šablona pro nuklid, tedy značka prvku obalená čtyřmi indexy ve standardní výšce jako pomocí <sub>, pomocí <sup>, zarovnané k symbolu prvku (levé vpravo, pravé vlevo), tedy jako  14
    6
     C 4−
    2
     , ale s výškou indexů 146C4−2, aby nerozšiřovala řádek, a aby případný spojovník v (horním pravém) indexu zobrazovala jako korektní minus.
  • Pro úplnost dodávám, že různé prohlížeče se při zobrazení šablon a spojovníku chovají různě, já popisuji IE11. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2016, 10:47 (CET)
Děkuji za reakce. Šablonu su by možná šlo opravit, aby zobrazovala menší čísla a vypadala tak podobně jako <sup> a <sub>. Korektní mínus samozřejmě (třeba konkrétně u chemických článků) málokdo vkládá, což je také špatné. U většiny chemických článků je spojovník, kde má být korektní mínus, hlavně tedy v infoboxech. Zatím jsem tento problém nijak neřešil a ignoroval jej, ale vím o něm už dlouho a také je to jedna z věcí, které mě v jistém smyslu vadí. Možná by se to dalo řešit roboticky (stejně tak jako tečka místo krát v zápisech 1,2.10−12 apod.). --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2016, 11:28 (CET)

Joseph Goebbels[editovat zdroj]

Zdravím, kvůli této editaci se ptám, jestli by někdo byl schopen ověřit pravdivost reference. Já tuto knihu k dispozici nemám a tedy raději nerevertuji. Díky za pomoc, --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:36 (CET)

Také zdravím, uznávám, že je to z mé strany sporné, ale informaci jsem odstranil s následujícím shrnutím - [6] --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:47 (CET)
Díky. Všiml jsem si. Ref jste ověřoval? --Urbanecm (diskuse) 5. 2. 2016, 19:48 (CET)
Ne, knihu nemám. Jinak, snad jsem nebyl příliš tvrdý a dotyčného neodradil od přispívání, uznávám že je to věc názoru. Napsal jsem mu pro jistotu info do diskuze. --Remaling (diskuse) 5. 2. 2016, 19:57 (CET)

MUDr. Radim Uzel, CSc. - Pohlavní styk podle Wikipedie[editovat zdroj]

Podle http://www.planovanirodiny.cz/clanky/kongres-k-sv-olomouc-2016 se bude v Olomouci ve středu 9. března 2016 konat 7. moravský regionální kongres k sexuální výchově. Jednu z přednášek bude držet MUDr. Radim Uzel, CSc. Bude mít název Pohlavní styk podle Wikipedie. Předpokládám že myslí tu českou nikoliv en verzi wikipedie, kde není nic. Pokud se někteří wikipedisté zajímají o "to" a chtějí hesla o "tom" na wikipedii upravit (je to žádoucí), mohli by požádat wikipedii dokonce o dotaci na vstupenku a cestu. Předpokládám a lze to očekávat, že přednáška bude zčásti kritická, což by mohlo napomoci představě o úpravě hesla podle jednoho z nejpopulárnějších a velmi otevřeně vystupujících sexuologů. Tedy o přeorganizování hesla o "tom" na wikipedii. Ačkoliv jeho názory nejsou vždy úhelným kamenem oboru jsou v oboru respektovány. R.Uzel je autor řady publikací, které jsou často používány k vzdělávání o "tom". Mimo samotné přednášky se bude konat i osobní debata s přednášejícími což nabízí další možnost upřesnění případných dotazů.

Je možné že u R.Uzla jde o způsob odpovědi, v roce 2015 jsem se jej pokoušel kontaktovat s dotazem ohledně zhodnocení správnosti obsahu, koncepce, rozsahu u hesla o "tom". Možná byste tuto šanci měl někdo využít. Třeba nějaký sociální nebo zdravotnicky fundovaný wikipedista, kterému se hodí doklad o absolvování kursu, jako další vzdělávání.

Za zprávu děkuji nejmenované sexuoložce z SPRSV, která slíbila wikipedii pomáhat. Jako zdroj pro úpravy bude možné použít sborník. --I.Sáček, senior (diskuse) 6. 2. 2016, 09:33 (CET)

LocMap~[editovat zdroj]

přesunuto pod technickou lípu --Dvorapa (diskuse) 8. 2. 2016, 23:05 (CET)

Hledají se hlášení o uživatelích přihlášených jako někdo jiný[editovat zdroj]

Ahoj všichni,

dostali jsme hlášení o závažné chybě autentizace, která měla za následek, že se uživatelé hlásili ke špatnému účtu. Snažíme se posbírat informace o tom, co se stalo a kolika lidem se to mohlo stát. Pokud něco víte o takové věci, která se stala v posledních několika týdnech, řekněte nám to prosím na jednom z následujících míst:

Více informací můžete najít na phab:T126069. /Johan (WMF) (diskuse) 8. 2. 2016, 11:20 (CET)

Rozcestníky o pojmech nebo názvech[editovat zdroj]

Zdravím. Na příslušné diskuzi je možné se vyjádřit k tomu, zda rozcestníky slouží k rozlišení článků se stejnými názvy, nebo článků o pojmech, které mohou mít stejný název. Mám pocit, že jsem zde vždy narážel pouze na variantu 1, ovšem ukazuje se, že tomu tak není. Další názory vítány. --Vlout (diskuse) 9. 2. 2016, 10:49 (CET)

ČSFD z Wikidat[editovat zdroj]

Výzva pro zájemce o filmové články: Na Wikidatech je nyní možné uvádět identifikační číslo filmu v databází ČSFD. Import stávajících dat již proběhl, ale stále zbývá asi 550 článků, které mají vyplněný {{Infobox - film}}, ale nemají uvedené číslo z ČSFD. Na jednoho člověka je to práce na delší dobu, ale jak známo, pokud každý udělá pár stránek, za chvíli to bude hotové. Přebírání tohoto čísla z Wikidat již také funguje - např. v Četník ve výslužbě. JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 14:10 (CET)

Díky. Projel jsem zatím písmeno A. Chci se ale zeptat, jaká se dá očekávat pružnost aktualizace. Když to bude dělat víc lidí najednou, tak abychom moc nenaráželi na filmy, které už tu položku mají vyplněnou. Stačí asi jen promazat cache, na ničem dalším ta kategorizace nezávisí. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2016, 15:41 (CET)
Skvělé, už jsme pod 490. Cache se u těchto Wikidatových kategorií aktualizuje velmi pomalu, většinou je třeba jí pomoci (například prázdnou editací - jen dnes jsem na tuhle kategorii pouštěl bota touch.py asi pětkrát). JAn (diskuse) 9. 2. 2016, 22:09 (CET)
Dotaz: Pokud je odkaz v IB, co ext. odkazy? Smazat kde jsou, doplnit kde nejsou? B.mertlik (diskuse) 9. 2. 2016, 22:20 (CET)
O W U Ř G E by mělo být hotovo. Chrzwzcz (diskuse) 9. 2. 2016, 23:30 (CET)