Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:


Lázně Kyselka a možné hoaxy[editovat | editovat zdroj]

Náhodně jsem narazil na tuto docela zajímavou žádost od Czevy ohledně článku Židovský hřbitov v Kyselce, který teď založila překladem z německé wiki. Pak jsem si ještě všiml její žádosti o pomoc na Wikipedie:Potřebuji pomoc#Přeložený článek bez ref smazat. To ve mě vyvolalo zájem a začal jsem se v tématu trochu šťourat. No a výsledkem je solidní podezření, že asi je to hoax z německé wiki, založený před lety jedním editorem. Nejde jen o tento jeden článek, pravděpodobně jich bude víc týkajících se Kyselky, přičemž dva byly už dříve na českou wiki přeloženy (Dům Stalburg, Mattoniho vila). Dávám na vědomí i Petru Kinštovi a Luboru Ferencovi, kteří se v této části ČR snad pohybují, mohli by vědět/zjistit více a podezření potvrdit či vyvrátit.

Co mě vede k podezření? Jak píše Czeva na WP:Pomoc, nejde o židovském hřbitově v Kyselce nic vygooglit, a jak uvádí na DS článku, ani uvedený externí odkaz ([1]), převzatý z de:, o žádném hřbitově nepíše, natož židovském, i když je EO popsán tak, že má popisovat "židovský život v místě a okolí". Článek uvádí, že "hřbitov byl za místní synagogou", hledal jsem tedy informace o synagoze v Kyselce, opět s nulovým výsledkem. Jediným vodítkem je článek de:Synagoge (Kyselka) s fotkou File:Synagoga Lázně Kyselka.jpg. Očividně jde o budovu čp. 52 (Mapy.cz - Panorama, Google Street View), ta však synagogově moc nevypadá. Podařilo se mi v Památkovém katalogu dohledat evidenční list památky pro sousední objekt ([2], resp. [3]), vilu Vilemínku (čp. 47), který se o oné stavbě, označené za synagogu, v posledním odstavci zmiňuje ("Vlevo od budovy [=Vilemínky - pozn. Harold] je přízemní přístavek (dnes mycí linka lahví) členěný postranní dvojicí pilastrů s toskánskými hlavicemi. Plná atika a v ose segmentem uzavřený nástavec s volutou a plastikou orla. Přízemí s obdélnými okny, nad nimiž jsou dvojice menších, obdélných oken, člení jednak obdélné lesénové rámy, jednak mohutné toskánské pilastry zdobené pásovou rustikou." a "Stavba datovaná na štítu r. 1895" [Restaurovaného orla a vročení je viditelné na odkazovaném Street View - pozn. Harold]). Navíc na mapách (Mapy.cz) žádný hřbitov za synagogou zaznačen není a není ani viditelný na leteckých snímcích. Ani archivní letecké snímky a mapy na https://ags.cuzk.cz/archiv žádnou synagogu či hřbitov neukazují.

Německý článek o synagoze odkazuje na de:Judentum in Kyselka, který je rovněž dost podivný, protože ani o židovském obyvatelstvu Kyselky se mi nepodařilo na webu nic dohledat. Kromě už výše zmíněného odkazu na gymostrov.cz odkazuje také na iDnes, kde o tématu nic není, a na publikaci Dravec Mattoni, kterou refuje údajné sčítání v roce 1928 (celostátní sčítání lidu proběhla v letech 1921 a 1930, viz Sčítání lidu#Sčítání v českých zemích, Československu a Česku). Vydání z roku 2013 není pro mě dostupné, nicméně vydání z roku 1992 je pro přihlášené k dispozici v Národní digitální knihovně ([4]). Vyhledávání v knize ohledně údajného židovského osídlení v Kyselce či počtech obyvatel hlásících se k judaismu žádný výsledek nepřineslo; není se co divit, protože nejde o faktografickou knihu, ale beletristicky zpracovaný život Heinricha Mattoniho. Rovněž informace v článku, že v roce 2010 žilo v Kyselce asi 25 ž/Židů a roku 2012 už pouze 20 ("2010 lebten in Ortsteil Kyselka etwa 25 Juden. 2012 nur noch 20, was etwa 7,65 Prozent der 153 Einwohner umfassenden Ortslage sind"), neobstojí, protože podle výsledků sčítání lidu 2011 se v celé obci Kyselka, které jsou Lázně Kyselka součástí, nikdo k judaismu ani židovské národnosti nepřihlásil (viz ČSÚ). Dle sčítání 2011 také v části obce Kyselka žilo 24 obyvatel, nikoliv 153, v celé obci pak 759 (ČSÚ). Stranou ponechávám informaci, že 20 osob ze 153 není uvedených 7,65 %, ale 13,07 %.

Všechny výše uvedené články na německé wiki (hřbitov, synagoga, židovské osídlení) byly založeny v roce 2014 a mají jednoho společného autora, kterým je od roku 2015 neaktivní de:Spezial:Beiträge/Hruska. Dle některých editovaných témat, uživatelského jména i nahraných fotek (jako commons:Special:Contributions/Hruska~commonswiki) se zdá, že by mohlo jít o Čecha, nicméně na české wiki asi nepůsobil ([5]). Podle jeho knihy zablokování a uživatelské diskusní stránky však šlo o do jisté míry problematického uživatele; podle toho, jak jsem zběžně projel jeho diskusi, tak nějaké vandalismy (?), autorská práva a také problematické zdrojování a chybné informace (de:Benutzer Diskussion:Hruska#Baron of Renfrew, de:Benutzer Diskussion:Hruska#Amtssprache(n) der Jüdischen Autonomen Oblast, příznačný je taky poslední příspěvek na stránce de:Benutzer Diskussion:Hruska#Fälschungen).

Jenom trochu jsem se podíval na výše zmíněný přeložený článek Dům Stalburg (na de: je autorem česká IP 77.104.210.249, která se ale vzhledem k tématům editací dá ztotožnit s Hruskou) a informace o budově (postavena 1870 německým šlechticem, který zde žil, po jeho smrti prodána židovské rodině...) neodpovídá informacím na stránce https://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/kyselka-dum-stallburg (postavena 1893-94 Mattonim, byly v ní byty zaměstnanců...), která jako zdroj uvádí stavebně historický průzkum NPÚ. Externí odkazy v článku historii objektu nezmiňují, nicméně datace 1894 je vidět na zrekonstruované stavbě. Mimochodem, v roce 2017 byla datace 1870 v německém článku vyhodnocena jako chybná a upravena na "po roce 1885" ([6]).

Prosím o názory, komentáře, postřehy, připomínky... V celkovém součtu mi ale nyní příspěvky Hrusky na německé wiki připadají značně nedůvěryhodné. České wiki se snad týkají jen ve třech případech, které byly z de: přeloženy (hřbitov - pravděpodobně na smazání; Stalburg a Mattoniho vila - nutno kompletně zrevidovat obsažené informace dle věrohodných zdrojů, jinak taky smazat), ale asi bychom pak měli dát vědět i na německou wiki. Těm, kdo dočetli až sem, děkuji za pozornost. :-) --Harold (diskuse) 27. 12. 2021, 23:02 (CET)[odpovědět]

@Harold: Hezká práce, přečetl jsem to jedním dechem je to napínavý až do konce, četl jsem to jako detektivku. Ty by jsi měl být kriminalista. --Podroužek (diskuse) 27. 12. 2021, 23:43 (CET)[odpovědět]
Kolega Podroužek mi vzal slova z úst. Výborně napsané, četl jsem to "jako detektivku". Fakta máš dobrá, tak hodně štěstí, ať se dopátráte konce. --Felix220 (diskuse) 28. 12. 2021, 00:10 (CET)[odpovědět]
Rovněž děkuji za téměř kriminalistickou analýzu. S vysokou pravděpodobností blížící se jistotě pochybuji o tom, že by v Kyselce někdy byla židovská synagoga či židovský hřbitov, navíc že tam byl pohřben rabín Chaim Elazar Spira. Ani u tohoto rabína jsem nenašel žádnou zmínku o tom, že někdy žil v Kyselce, natož aby tam byl pohřben na židovském hřbitově, jak se uvádí v článku Židovský hřbitov v Kyselce. Naopak na en:wiki se pod heslem rabín Chaim Elazar Spira uvádí „Nehřbitovní pohřeb“. K tomu ještě dodám, že na oficiálních stránkách Kyselky není o židovském hřbitovu či synagoze v Kyselce žádná zmínka, místo toho tam je zmínka o Synagoze v Karlových Varech. K domu Stalburg mám stejné informace jaké jsou ve výše uvedeném odkazu na webu Památky a přírodu Karlovarska, tedy že jej nechal vystavět Heinrich Mattoni. Pokud si dobře vzpomínám, tato informace je i v muzeu Heinrich Mattoniho. Doporučuji oba články smazat jako hoaxy.--Lubor Ferenc (diskuse) 28. 12. 2021, 05:14 (CET)[odpovědět]
PS. Rovněž informace v článku Mattoniho vila jsou chybné, zcela se rozcházejí s informacemi, uvedenými o Vile Mattoni v publikaci „Slavné vily Karlovarského kraje“ na straně str. 54-57 autorů Lubomír Zemen et al. Něco z toho je zde. Starší článek (2013) od karlovarského historika Lubomíra Zemana je zde, novější, s nově zjištěnými informacemi, včetně rozhovoru s ním z roku 2021 je zde. Dávám si socialistický závazek článek z gruntu přepracovat. Jen to trochu potrvá.--Lubor Ferenc (diskuse) 28. 12. 2021, 06:22 (CET)[odpovědět]
Smazáno jako hoax, minimálně do prokázání opaku – obsah vkládám níže, nejasnost by mohl vyřešit mail na obecní úřad Kyselky. K možnému řešení na de wiki pinkám -jkb-. U článku Dům Stalburg bych požadoval řádkové reference VZ @Dvořák Karel:, možností je i „faktický“ DOS, s cílem aktivizovat komunitu k ověření faktů v hesle.
Židovský hřbitov v Kyselce

{{celkově zpochybněno}}

Projekt:Pod lípou
Chybí zde svobodný obrázek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov byl v bývalém lázeňském městě Kyselka v Karlovarském kraji. V roce 2014 byl areál bývalého hřbitova oplocen a umístěn pod památkovou ochranu.

Historie

Židovský hřbitov byl založen v lednu 1928 a v okolí jsou náhrobky z 19. a počátku 20. století. Po Mnichovské dohodě a vyhnání většiny zde žijících Židů velkou část hřbitova v roce 1939 zničili příznivci nacistického režimu. Pozůstatky přežily druhou světovou válku. Po osvobození se většina Židů vrátila do Kyselky a podílela se na obnově obce. Poslední náhrobky byly odstraněny sovětskými okupanty. Všechny náhrobky ukazovaly k Jeruzalému.

Popis

Hřbitov byl za místní synagogou a byl obklopen palácovými zahradami vily Mattoni. Nápisy na náhrobcích byly většinou v jidiš, hebrejštině a němčině, ale od konce 19. století i v češtině. V roce 2014 byl areál bývalého hřbitova oplocen a umístěn pod památkovou ochranu. Do budoucna je plánován pamětní kámen a obnova dříve odstraněných hrobů.

Významné osobnosti

Na hřbitově byli pohřbeni příbuzní rabína Chaima Elazara Spiry.

Odkazy
Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jüdischer Friedhof (Kyselka) na německé Wikipedii.

Externí odkazy


Kategorie:Židovské hřbitovy v okrese Karlovy Vary | Stavby v Kyselce



Historie stránky
  • 27. 12. 2021, 21:25 . . Harold (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 838 bajtů ({{celkově zpochybněno}}, budu dále řešit)
  • 27. 12. 2021, 21:25 . . David V. (diskuse | příspěvky | zablokovat) m 1 812 bajtů (překlep)
  • 26. 12. 2021, 18:14 . . Podroužek (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 813 bajtů (+infobox)
  • 26. 12. 2021, 18:11 . . Podroužek (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 790 bajtů (nadpis Reference)
  • 26. 12. 2021, 15:16 . . Railfort (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 793 bajtů (+kat)
  • 26. 12. 2021, 14:45 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) m 1 762 bajtů (Czeva přesunula stránku Jüdischer Friedhof (Kyselka) na Židovský hřbitov v Kyselce: opomenutý překlad názvu)
  • 26. 12. 2021, 14:45 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 762 bajtů (úpravy po překladu) značka: editace z Vizuálního editoru
  • 26. 12. 2021, 13:57 . . Czeva (diskuse | příspěvky | zablokovat) 1 855 bajtů (vytvořeno překladem stránky „Jüdischer Friedhof (Kyselka)“) značky: editace z rozšíření Překlad Překlad 2
--Kacir 28. 12. 2021, 06:06 (CET)[odpovědět]
dík za ping, a jak píšu na mé disk. stránce, až přijdu od doktora, tak se na to mrknu; faktem je, že s koleou na dewiki občas problémy jsou. Prozatím, -jkb- disk 28. 12. 2021, 08:45 (CET)[odpovědět]
Díky Harold@ za podrobné pátrání. Ani ohledně zmíněného rabína jsem při nenašla jedinou zmínku o tom, že by v Kyselce nebo poblíž bydlel on či jeho příbuzní... Článek jsem překládala poté, co jsem ho objevila v seznamu před jiným v Jik jikově aktualizaci seznamu článků Wikipedie:Cizojazyčné články o Česku bez českého interwiki (o ŽH v Rokytnici v Orlických horách), který jsem taky překládala těsně předtím a u kterého bylo k dispozici dost důkazů nejen o existenci samotné, ale i informace na aspoň malé rozšíření po překladu. Pak mě právě zarazilo, že o tom dalším přeloženém, v Kyselce, nebylo k nalezení zhola nic ani v našich a jiných seznamech a ani jinde na netu, ani ve starém Hugo Goldovi – ještě jsem si říkala, že je to třeba nějaký hřbitov zaniklý, dnes již vůbec neexistující, tedy nyní už bez uvedení na mapách.cz, ale ani o tom nikde nic. Pak už mi přišlo logické přemýšlet o smazání – no docela kuriozita, navrhnout vlastní rukou vytvořený článek na smazání kvůli 2NNVZ :-D :-D. --Czeva (diskuse) 28. 12. 2021, 10:00 (CET)[odpovědět]
@Czeva. Mrzí mne, že jsem vás přiměl ke zbytečné práci, k níž došlo tak, že i já jsem postupoval více než mechanicky. Ale člověk toto nečeká. => Je to opravdu kuriozita a poučení i pro mne. Mnoho štěstí v dalších, smysluplnějších překladech. --Jik jik (diskuse) 28. 12. 2021, 10:07 (CET)[odpovědět]
@Jik jik: Ale váš vklad byl naopak užitečný (ŽH Rokytnice) – odkaz na kyselský ŽH tam byl už předtím a já se na to chytla přesně tak, jak píšete – že to člověk nečeká ;-) --Czeva (diskuse) 28. 12. 2021, 10:17 (CET)[odpovědět]
Díky Luborovi za doplňující informace a ostatním za komentáře. Díval jsem se, že zásluhou -jkb- se to na německé wiki taky trochu pohnulo a články o hřbitově a synagoze jsou už nominovány na smazání. --Harold (diskuse) 28. 12. 2021, 11:12 (CET)[odpovědět]

Info: na dewiki viz de:Wikipedia:Löschkandidaten/28. Dezember 2021#Artikel von Hruska, návrh smazat jak hřbitov tak i synagogu, asi k tomu přijde víc, vz seznam loutek de:Benutzer:Otberg/Hruska. -jkb- disk 28. 12. 2021, 11:37 (CET)[odpovědět]

Ta IP která na dewiki napsala Dům Stalburg se mimochodem nachází na seznamu loutek kolegy Otberga, viz můj předchozí edit. -jkb- disk 28. 12. 2021, 12:18 (CET)[odpovědět]

Pro info: díval jsem se teď na německou wiki, kde jsem zjistil, že včera byly po DOSu smazány články o židovském hřbitově, synagoze a židovském osídlení v Kyselce. Nicméně, nějaké relikty falešných informací se na německé wiki můžou ještě vyskytovat v jiných článcích souvisejících s Kyselkou (články o lázních, obci, různých stavbách), takže při případném překladu a přebírání informací je vhodná opatrnost. --Harold (diskuse) 5. 1. 2022, 21:57 (CET)[odpovědět]

Jak si to čtu, zdá se mi, že je to tak dobrá práce, že by byla škoda to úplně smazat, a spíše by se to hodilo přesunout do Kabinetu kuriozit. Vypadá to však, že Němci žádný Kunstkammer nemají. :-( --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:34 (CET)[odpovědět]

České exonymum[editovat | editovat zdroj]

Takový průzkum názorů / anketa...

Město má české exonymum. Podle pravidla, pokud je české exonymum zažité, měl by se článek jmenovat podle něj.


1) Co je to zažité české exonymum?

A) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo.

B) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo a i v současnosti (posledních 10 let) se prokazatelně používá.

C) Takové, které se prokazatelně v minulosti používalo a i v současnosti se prokazatelně používá více než název původní a na absolutní čísla v množství větším než jednotkovém.

D) Jinak - jak?


2) Pokud se článek jmenuje podle českého exonyma, má se v něm používat český i původní název?

A) V článku se můžou náhodně střídat.

B) Má se používat zejména název český (s možností výjimek v pasážích o historii, o názvu a samozřejmě v úvodním souhrnu) a obecně je to základní název pro Wikipedii jako takovou.

C) Jinak - jak?


3) Pokud/dokud se článek podle českého exonyma (zatím) nejmenuje...

A) Neměl by se tento název v článku využívat ani v infoboxu, ani na mapičce, ani jako první název v úvodu, ani obecně v textu jej tímto způsobem nevnucovat. Má se nejdřív navrhnout na přesun a až po úspěšném přesunu využívat.

B) Může se toto české exonymum volně a náhodně v článku používat.

C) Jinak - jak?


4) Obcí s českým exonymem je vesnice. Má se tento český název použít pro název článku na Wikipedii?

A) Ne (u vesnic je tak málo zdrojů, aby se dalo rozhodnout, že se exonymum už přestalo používat).

B) Ano, ale jen ve velmi výjimečných případech, kdy jsou velmi zjevně využívané.

C) Ano, a to i v případě, že se objevuje jen na sto let starých mapách a v podstatě jen v osamocených odborných publikacích typu Obce Těšínska, hlavně když jsou poblíž českých hranic a třeba historicky české byly.

D) Jinak - jak?  


5) Názvy okresů se na české Wikipedii (i cizích Wikipediích) nezískávají z českých zdrojů (ani by tam nebyly k nalezení), ale vytvářejí se mechanicky/systematicky podle sídla okresu. Pokud je název článku o sídle pojmenován podle českého exonyma, měl by mít české exonymum i název článku o okresu a neměly by vznikat dvojice typu Tarnovské Hory - Okres Tarnowskie Góry. V případě Polska se to týká i článků o gminách.

A) Souhlasím.

B) Nesouhlasím, protože...

Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 18:45 (CET)[odpovědět]

1) C, 2) B,
3) C - mohl by se použít v úvodu (např. u nás se u měst v úvodu uvádějí německá jména...) a v hlavičce infoboxu, ale je to na zvážení. Dle mého to není nic podstatného, je to na uvážení u každého článku.
4) D - je používané (stačí jednotky), tedy skoro i C
5) A
--VasekPav (diskuse) 3. 1. 2022, 19:08 (CET)[odpovědět]
@VasekPav: Díky vaší reakci jsem si uvědomil chybu znění body 4), nejspíš to bude mít vliv na vaši odpověď.
1) B; 2) B; 3) C (stejně jako PatrikVasekPav – použít v úvodu, v závorce kurzivou); 4) B + „hlavně když jsou poblíž českých hranic a třeba historicky české byly“ z C; 5) A (+ kvůli přehlednosti obecně nepoužívat kvůli srozumitelnosti adjektivní tvar). K bodům 2/3 – doporučil bych částečně zažitou praxi uvádět kurzivou v závorce názvy druhotné a tučně primární, příklady (motivací je i to, že rozšíření vyskakovacích kartiček přeskakuje právě závorky):
Lhota (německy Dorf) je obec v Česku s německým jménem.
Markt (česky Německý Městec) je obec v Německu s nezažitým, leč existujícím českým exonymem.
Dolní Ves, polsky Dolna Wieś, je obec v Polsku se zažitým českým exonymem (článek se taky i jmenuje)
— Draceane diskusepříspěvky 3. 1. 2022, 20:05 (CET)[odpovědět]
Díky za příspěvek. Ta konvence vypadá hezky, ale česká wikipedie do ní má drasticky daleko. U Polska je typické, že Dolní Ves - článek se tak nejmenuje, ale české exonymum se vyhřívá hned na začátku úvodní věty a v infoboxu nahoře jakbysmet. Pokud někdy bude vůle tuto konvenci prosadit (já jsem pro), doplnil bych
  • Lhota - a německé jméno se do infoboxu nepíše
  • Markt - a české jméno se do infoboxu nepíše, je nezažité, tak se nebude takovým viditelným způsobem zpropagovávat nad úroveň svého dosahu
  • Dolní Ves - a v infoboxu jméno = české exonymum , originální jméno = původní .
--Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 20:23 (CET)[odpovědět]
Jen si dovolím poznamenat, že Patrika jsi asi nemyslel („stejně jako Patrik“), nýbrž Vaška. :) --Patrik L. (diskuse) 3. 1. 2022, 20:24 (CET)[odpovědět]
@Patrik L.: Díky, opraveno, už mi to blbě kouká a myslí. — Draceane diskusepříspěvky 3. 1. 2022, 20:39 (CET)[odpovědět]
Přijde mi trochu zavádějící formulace ne/používat v úvodu a infoboxu - pokud to exonymum někdy existovalo, je nutné jej minimálně zmínit právě v úvodu a v sekci název, přípustné jako druhý název v infoboxu.
1C, 2C - osobně jsem spíše proti většině exonym polských měst, ale pokud si to vztáhnu na Paříž, Řím nebo Londýn, pak 2B. BTW, zajímavý mi přijde přístup německé wiki, kde mají německá exonyma jen opravdu velká česká města, přestože by se daly (medle i dle používanosti) využít i u mnoha menších (i velkých.)
3C - viz úvodní poznámka, zmínit ano, spíše nepoužívat. 4B. 5B -raději původní název, pozor na výjimky (viz Shlomova poznámka¨) --JAnD (diskuse) 4. 1. 2022, 07:32 (CET)[odpovědět]
Tak řeknu i svůj vlastní názor. Vezmu to nekompromisně, protože dohodnutý kompromis to stejně rozvolní:
Buď se české exonymum stále používá, a tudíž by se na Wikipedii mělo používat prakticky při všech "myslitelných" příležitostech. Nebo české exonymum vyprchalo, drží se jen v namátkových knihách, a tak by se nemělo na Wikipedii používat prakticky vůbec (jasnou výjimkou je úvodní věta v závorce), a za těchto okolností by se nemělo zdůrazňovat tím, že by se uvedlo v infoboxu. České exonymum musí být neustále "potvrzováno", takže osamělé výskyty v odborné knize (nebo na mapě) třikrát za století už nemůže dostačovat. Česká exonyma se dají očekávat u měst, o kterých se píše častěji, a tím i nadále "žije" povědomí o jejich existenci, natož o jejich českém pojmenování. Takže u vesnic se to skoro vůbec čekat nedá. A po bodech:
1B) případně 1C) s dovětkem: ale nepočítat jen tupě výskyty, ale "vážit" jejich důležitost
2B) proto bychom měly články podle českého exonyma jmenovat zejména tam, kde to ani nikomu nepřijde divné používat je prakticky při veškerých příležitostech (jak se cítí u názvů Londýn, Řím, Mnichov...) s tím, že můžeme trošku nadržovat (třeba u Polska), ale jen mírně
3A) buď je české exonymum tak silné, že se podle něj jmenuje článek a pak se díky tomu využívá v něm, nebo české exonymum prostě v článku nepoužívat. Je to zvláštní způsob "protlačování"
4D) Vesnice prakticky nemají nárok, zdroje budou staré mapy nebo jednotlivé odborné publikace. Ale umím se smířit např. s výjimkou Kladska a Těšínska, kde teď Wikipedie využívá skoro výlučně názvy české i pro vesnice
5A) Názvy okresů nevycházejí na wikipediích ze zdrojů, ale jsou mechanicky (ale se zapojením inteligence pro nějaké výjimky) utvořené. Proto když má Město české exonymum, měl by jej mít i odvozený "Okres Město". Praxe už takhle funguje, jen se na nějaké zapomnělo... --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 11:12 (CET)[odpovědět]

Další diskuse[editovat | editovat zdroj]

Neexistujú oficiálne (ne)české názvy? Trebars úrad kartografie? Alebo iný úrad poverený zákonom? ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 3. 1. 2022, 18:55 (CET)[odpovědět]

Existují, ale u nás to není tak jednoduché a oficiální názvy nejsou závazné, vesměs se vždy hledí na používanost... A zákonem už vůbec nejsou názvy dané. --VasekPav (diskuse) 3. 1. 2022, 19:01 (CET)[odpovědět]
Existuje oficiální seznam českých exonym, ale 1) obsahují jen malé množství, často tam chybějí i mnohá živá dennodenně médii/Wikipedií užívaná 2) obsahuje i taková, se kterými to zdroje dávno vzdaly. Proto hledíme zejména na vlastní průzkum zdrojů a hledání zažitých českých tvarů. Slovensko je v tomhle směru - jak jsem zběžně prohlédl - mnohem více direktivní. --Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 19:05 (CET)[odpovědět]

Já jen tak přihodím k tématu, že za mě by se mělo české exonymum používat na Wikipedii za předpokladu, že je tak uvedeno v Internetové jazykové příručce. Jako příklad bych uvedl třeba Záhřeb, Londýn, kde není samostatně uvedena původní varianta. Ale třeba u Vratislavi/Wrocławi připouští IJP obojí, takže tam bych se řídil pravidlem (ne)zažitosti. Nechci to úplně překrucovat, když se naše pravidlo zvané Pravopis zabývá právě pravopisem a ne českými názvy obcí, ale za mě bychom se měli řídit prioritně dle IJP a následně dle našeho pravidla–doporučení o (ne)zažitosti). Škoda každopádně je, že v IJP není zas tak hodně zahraničních měst, ale snad každá česká obec ano. --Patrik L. (diskuse) 3. 1. 2022, 19:22 (CET)[odpovědět]

Že příručka uvádí obě varianty, neznamená, že by ta česká nebyla zažitá. Jedině kdyby snad uváděla pouze cizí variantu, a ne tu českou, pak by se z toho teprve snad mohlo vyvozovat něco o nezažitosti. Ale taky může cokoli v příručce chybět prostě proto, že je sestavovaná na základě jiných principů, než jaké od ní požadujeme/očekáváme my. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2022, 20:23 (CET)[odpovědět]
„Že příručka uvádí obě varianty, neznamená, že by ta česká nebyla zažitá,“ – tohle jsem rozhodně říct nechtěl. Když uvádí obě varianty, doporučil bych právě zvážení. --Patrik L. (diskuse) 4. 1. 2022, 20:21 (CET)[odpovědět]

Několik poznámek, zejména k bodu 5:

  • Co je myšleno „okresem“? Každý stát má více či méně odlišnou správní strukturu. Polský „powiat“, německý „Kreis“ a rakouský „Bezirk“ jsou ustálené, ale co další země? Hrabství, departementy, gouvernementy, prefektury, župy, vilajety, pašaliky, rajony…?
  • Dvojjazyčným dvojicím se stejně úplně nevyhneme. Cizojazyčný název nám zůstane v názvech nádraží (Drážďany/Dresden Hauptbahnhof), někdy i letišť, institucí, úřadů (Londýn / London County Council) apod.
  • Název okresu odvozený z českého exonyma může být dost matoucí (např. okres Mikulov).
  • Názvy okresů nejsou vždy totožné s názvem správního centra. Mohou obsahovat dodatky (město/venkov/okolí, sever/jih/východ/západ, případně možná i jiné a hůře přeložitelné), mohou být složeny z několika názvů měst (např. okres Beruň-Lędziny) nebo mohou mít zcela samostatný název (např. zemský okres Vogtland = Fojtsko, okresní město Plavno). Překládání komplikovanějších případů tak může někdy i zavánět vlastním výzkumem.
  • Podobným zaváněním může být stiženo i Draceanem navrhované „odadjektivizování“ názvu, pokud se v oficiální podobě používá výhradně jako adjektivní (typicky u polských powiatů: okres Bílsko-Bělá je vlastně „Powiat bielski“, Bělá v oficiálním názvu okresu nefiguruje; okres Wodzisław je sice oficiálně „Powiat wodzisławski“, ale okresní město se jmenuje „Wodzisław Śląski“ (a má mimochodem i české exonymum…)

Celkově si myslím, že vytvářet univerzálně použitelné a přesně vymezné pravidlo není šťastný nápad. Možná ale má smysl zformulovat nějaké zásady aspoň pro země kulturně blízké, kde těch exonym lze předpokládat víc, a ponechat jistý špílraum pro exotičtější či méně typické případy.--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2022, 23:00 (CET)[odpovědět]

To měla být anketa a ne sáhodlouhá diskuze. Tak k okresům: Na wikipedii se názvy prostě vytvářejí mechanicky, stejně jako "Tramvajová doprava v ..." a "Kategorie:Narození v ...". Nebere se to jako samostatný termín, nebo termín hodné samostatného vyhledávání v českých zdrojích, protože by sotva byl k nalezení, a i když si to někdo může označovat vlastním výzkumem, jiné wikipedie to taky dělají a co, nic :) Nádraží se berou jako samostatné termíny a nepřekládají se, což nijak nesnižuje výše řečené. A pár speciálních případů, kdy se okres ani v originále nejmenuje podle centra, nemůže shodit vymezené pravidlo, podle kterého se beztak už postupuje, akorát se při přesunu několika měst zapomnělo na okresy. Adjektivní forma se (aspoň u Polska) na češtině nenosí a místo powiatu se dohodl centrálně kdysi okres, u jiných států to bude podle dohodnutého. A jestli z města zbyl nebo nezbyl v názvu polského okresu i "přídomek", tak pro zájemce jsem toto téma zpracoval a můžu je na to odkázat. Wodzisław Śląski je příklad toho, jak se české exonymum v článku používá, jako by se nechumelilo, což je předmětem anketního bodu 3 - činit či nečinit takové "podloudné vnucování" českého exonyma nehledě na název článku, nebo je to v pohodě? --Chrz (diskuse) 3. 1. 2022, 23:17 (CET)[odpovědět]
Vytváření názvů „prostě mechanicky“ nepovažuji za správné. Každý článek by měl odrážet nějaká fakta a měl by mít název, který je s nimi v souladu. „Tramvajová doprava v …“ je generický název, takže může fungovat do značné míry univerzálně; okresy oproti tomu mají nějaký oficiální název, který by měl být při pojmenování článku zohledněn.
Nádraží se většinou nepřekládají, ale někdy ano. Letiště se naopak většinou překládají, ale někdy ne. Co jsem tím chtěl říci bylo, že i když se nakrásně zbavíme dvojjazyčných dvojic město/okres, tak to nebude vítězství absolutní, anžto nám zde stále ještě zůstanou jiné dvojjazyčné dvojice. Té větě o adjektivní formě, co se na češtině nenosí, moc nerozumím. S překládáním powiatu jako okres problém nemám, otázka směřovala spíš na ty jiné státy. Za ten odkaz na vaše zpracování „přídomků“ polských okresů budu vděčen. Já to vidím tak, že buď bychom měli respektovat polský název okresu/powiatu, a pak by to měl být okres Wodzisław a okres Bílsko, nebo budeme odvozovat název okresu od názvu okresního města, a pak by to měl být okres Wodzisław Śląski a okres Bílsko-Bělá.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2022, 02:17 (CET)[odpovědět]
Oficialita názvů v češtině nepronikne pod vyšší administrativní celky, níž už to jsou veskrze neznámé názvy měst, takže vymýšlet a konstruovat ještě adjektivum by bylo úmorné a moc by nám to neřeklo, k jakému městu se to vztahuje. Adjektivní formy by se daly odvozovat spíš z těch měst, které mají české exonymum, jenže to by v tom byl ještě větší zmatek, pár adjektivně, většina ne. Takže se prostě spokojíme s tím, že okresy jsou také "generický" název, protože oficiální název v češtině neexistuje a originální používat nechceme, a opravdu to není jen u české wikipedie. Polsko má takovou specialitu, že názvy okresů nejsou originální napříč státem, jen napříč vojvodstvím, takže existuje 10 dvojníků. Odkaz zde - v podstatě přídomky ponecháváme jen tam, kde existuje dvojník, abychom nemuseli používat rozlišovač v závorce. (To jsem nevymyslel, tak to prostě už léta letoucí na cswiki je). Co bych považoval za kontroverzní je roztrhnout české exonymum vejpůl, tj. pokud je město česky Velkopolský Hořov, aby se okres jmenoval jen Hořov. V polštině to tak sice je (Powiat gorzowski), ale myslím, že my si nemůžeme dovolit česká exonyma takto půlit. Velkopolský Hořov si ale (zatím) exonymum nevydobyl, takže příbuzný případ je spíš ten Bílsko-Bělá. A že zbydou jiné nedokonalé dvojice, s tím se počítá, že . U okresů prostě řekneme, že ne, protože z vůle wikipedijní spadly do škatulky genericky vytvořených názvů, a když už je to tak, ať využívají české exonymum podle toho, jak české exonymum využívá název hlavního článku o městě. Sice tady teď můžete mít názor, že je to špatně, a že by se měl využívat název původní jako Powiat gorzowski, nebo něco, ale tím byste navrhovali docela velkou změnu, zatím co já navrhuju jen to dotáhnout v rámci stávající praxe pár nedůsledností. Sice z vyjádření tuším, že "vymýšlení" názvů okresů, ať už s polským nebo českým exonymem je nepřípustný vlastní výzkum, ale prostě už to tak dlouhodobě funguje (nejen na cswiki) a nikde netvrdíme, že tyto české názvy jsou oficiální česká úřední terminologie. Sice tyto názvy pak přebírají mapy.cz, ale to je jejich problém :) --Chrz (diskuse) 4. 1. 2022, 09:27 (CET)[odpovědět]

K hlasování Chrze:

Kolego Chrzi, asi budete v šoku, ale budu s Vámi víceméně souhlasit :-) Většinu svého zdejšího působení se věnuji místopisu Saska a zkusím promítnout své poznatky. Asi před třemi lety jsem se rozhodl články systematicky roztřídit, protože v nich byl neuvěřitelný nepořádek. To je problém číslo 1: nepořádek způsobený nesystematičností. Články nebyly propojené podle okresů a ani obcí, což mi přišlo zvlášť špatné - pahýl o kopci a ani se nedozvím, na území jaké obce leží. Při té příležitosti se vyloupl druhý problém úzce související s prvním: odchody aktivních editorů. Editoři přijdou, věnují se tématu pár let a pak navždy zmizí. Každý používal nějaký svůj styl, ten po něm zůstal a následovníci používali zase jiný. To už se dostáváme i k názvům. Třetí problém je ten, že Wikipedii může editovat opravdu každý a často i lidé, kteří tématu nerozumí. V místopisných článcích je tak halda chyb, velmi často způsobených chybným překladem. Na příkladu Saska: dělí na deset zemských okresů plus tři "Kreisfreie Städte". Osm okresů má v německém originále v názvu spojení "zemský okres", dva ne. V článcích o obcích to ovšem vypadalo a stále zčásti vypadá naprosto nejednotně, kupříkladu článek Zemský okres Vogtland by měl být správně Vogtlandský okres (originál zní Vogtlandkreis, nikoliv Landkreis Vogtland). Nu a ten čtvrtý problém je právě používání zavedených českých exonym. Neexistuje totiž spolehlivá univerzální metoda, jak přesně definovat zavedená česká exonyma! Zaprvé jsou jasná exonyma typu Londýn, Řím či Drážďany, kdy drtivá většina lidí exonymum používá a rozumí mu. V celém Sasku jsou taková města ale pouze čtyři: Drážďany, Žitava, Míšeň a Lipsko. Zadruhé jsou stále používaná exonyma, který ale velká část lidí nerozumí, přesto je podle internetových zdrojů budeme používat za naprosto jednoznačná. On to totiž jinak vidí člověk ve velkoměstě, který nevytáhne paty ze svého zasíťovaného bytu, a člověk, který se narodil v Sudetech a ta exonyma jsou pro něj místa, kde tráví velkou část svého volného, ba i pracovního času. Typický příklad je Budyšín. Pohledem na internet naprosto živý název, ale mezi širokou veřejností v pohraničí neznámý. Většina zdejších domorodců jede na úřad nebo na výlet do Bautzenu. Zatřetí jsou tu exonyma zkomírající, která jsou dnes už archaická. Napadají mě třeba Cáchy nebo Saská Kamenice. Přesto je jich plný internet. Poslední kategorie exonym jsou taková, která se snad ani nikdy nepoužívala a jsou protlačována uměle. Kupříkladu v mém sousedství leží město Sebnitz, které je v krajských materiálech a z nich odvozených opisovánek nazýváno Žebnice, což se zkrátka nikdy nezažilo. A co tím chtěl básník říci? Pokud bude dostatečně houževnatý editor, prosadí si pojmenování jakékoliv obce z těchto čtyř kategorií českým exonymem, i když to půjde proti zdravém rozumu. Pravidlo o používání zažitých českých exonym bude vždy budit kontroverze, protože je nejednoznačné. Podíval jsem se, jak jsou na tom Němci. Německý název pro česká města mají jen pro Prahu, Brno a Plzeň, ostatní města jsou česky, a to i ta německá (Liberec, Ústí...). Výsledek: exonyma používat jen v naprosto jasných příkladech, protože při názvech článků "Cvikov (Sasko)" či "Lobava" si lidi mimo Wikipedii klepou na čelo. V názvu článku používat české exonymum jen v případech, kdy drtivě převládá jeho používání a kdy drtivá většina lidí exonymum přirozeně používá a rozumí mu. Pokud je to v lidských silách, udržovat systém v místopisu, včetně kategorizačních stromů, i když to zabere obrovské množství času. Je tu ale potřeba, aby si nějaký aktivní editor vzal na starost určitý územní celek, vytrval, neutekl a průběžně kontroloval a systematizoval. Pěkný den všem. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 12:07 (CET)[odpovědět]
Přiznám se, že představa, že ohledně toho, jak bude wikipedie říkat nějakým německým městům, se má významně přihlížet k vlastnímu výzkumu wikipedistů v jejich sociální bublině, v tomto případě bublině z pohraničí, mi přijde zcela proti principům wikipedie. Máme se řídit zdroji, nikoliv vlastním výzkumem. Pokud si lidé klepou na čelo, co jejich krajský úřad používá za exonyma, tak si to mají vyříkat s tím krajským úřadem, vyvinout na něj politický tlak, … A ne si stěžovat na Wikipedii, proč tu bereme v úvahu materiály krajského úřadu, když jejich sociální bublina přece exonyma nepoužívá. To ovlivňování má jít druhým směrem. Nikoliv přesvědčit Wikipedii, ať jde krajskému úřadu příkladem, ale přesvědčit krajský úřad, ať jde Wikipedii příkladem.--Tchoř (diskuse) 8. 1. 2022, 12:48 (CET)[odpovědět]
Takhle jsem to nemyslel. Spíš je ostuda, když někdo bydlí 20 km vzdušnou čarou od Budyšína a nezná toto exonymum. Ty dva příklady jsem použil prostě jako příklady do jisté míry extrémní: tedy nerd, který netuší, že existuje reálný život, a pak zase člověk, který netuší, co se píše na internetu. Bylo to doložení toho, že užívání pravidla pro zažitost zkrátka nefunguje, protože pro každé skupiny je to či ono zažité jinak. Jsem skutečně pro to, aby se pro název článku používala jen ta neoddiskutovatelná exonyma, protože jinak budeme neustále diskutovat o názvech článků a samotný obsah bude unikat. Krom toho, čas od času nadhodím "problémy" řešené wikikomunitou před "normálními" lidmi a jsou to velmi zajímavé postřehy :) --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 12:59 (CET)[odpovědět]
Tento čistě lingvistický problém už má dávno své řešení, jímž je Český národní korpus. Wikipedie nepotřebuje aktivistické aparátčíky vynalézající hrneček s uchem dovnitř, ale editory, kteří se konečně naučí tento nástroj používat, popř. komparovat s primární literaturou.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 13:18 (CET)[odpovědět]
Jenže sám moc dobře víte, jak ty diskuze o zažitých českých exonymech vypadají. Uživatelé přicházejí se subjektivními názory a pro ně pak hledají zdroje. Kdybychom se opravdu řídili právě korpusem, domnívám se, že by nastalo přesně to, co popisuji výše. Jako základ použít originální název je objektivní a silné zdroje, jako třeba korpus, můžou posloužit pro použití českého exonyma. Ale čistě "zažitost" se neosvědčila, protože se vykládá všelijak, především ale subjektivně. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 13:28 (CET)[odpovědět]
Bohužel zde jsou tací, kteří (ad hoc pro případ toho a toho exonyma) zastávají názor, že tato tajemná "zažitost" nemá nic společného s frekvencí.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 13:35 (CET)[odpovědět]
Frekvence 100 % zní hezky, ale při jediné zmínce za posledních 100 let to taky nebude zrovna hitparáda. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:22 (CET)[odpovědět]
Je to prosté. Tam, kde není frekvence, není ani "zažitost", a není tedy důvod použít nějaké (často obskurní) exonymum. Originální název pak nikoho neurazí.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 14:34 (CET)[odpovědět]
Za takovou diskuzi bych považoval tu u Inowroclaw, což je spíš přehlídka nejrůznějších "komolení" a zjednodušování zápisu polské abecedy v průběhu 19. století a přitom české zdroje z poslední doby pohledat. Podle mě je to jasný příklad města typu není zájem zdrojů -> není exonymum. Co na to korpus? --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:52 (CET)[odpovědět]
Český název města je konvenční znak, na němž by se měla většina českých mluvčích shodnout v tom, že si navzájem rozumí, o kterém městě je řeč. Pokud se o dotyčném městě ve zdrojích nepíše, nejsou frekventované ani v korpusu a pak by se mělo přihlédnout k tomu, jak městu (většinově) říkají např. čeští polonisté, prostě k primární literatuře.--Eleiodromos (diskuse) 8. 1. 2022, 15:31 (CET)[odpovědět]
Tak dejme tomu, ale dá se většinový názor polonistů vyčíst z knížky o Těšínsku z roku 2013, naučného slovníku z roku 1950 a mapy z roku 1922? "Inovroclav" nemá ani to... a přesto jsou tam velké disputace jestli připustit takový název článku. --Chrz (diskuse) 9. 1. 2022, 13:54 (CET)[odpovědět]
Přednost by měla mít samozřejmě nejnovější odborná literatura. V ČNK syn_v8 má Inowroclaw relativní frekvenci 0,01, Inowrocław 0 (2 absolutní výskyty), ale to si můžete prohlédnout a srovnat sám.--Eleiodromos (diskuse) 9. 1. 2022, 14:08 (CET)[odpovědět]
A proč by mě to šokovalo? Protože někdo se mnou souhlasí, nebo přímo vy? Problematika se netýká jen známosti českého exonyma pro dané město, ale i známostí města jako takového. Nás naštěstí moc neomezuje, jak dobře znají Češi německý nebo polský či rakouský místopis, ale jak se s tím popasovaly české zdroje (a v jakém množství). Samostatná škatulka je "zní to stejně, ale píšeme to jinak" - což je třeba Hamburk/Hamburg a Salzburg/Salcburk. Proto jsem i navrhnul Salzburg na přesun, neboť ten dle mého patří do jednoznačně živývh používaných českých exonym (nebo tedy "českých zápisů"), obzvlášť když máme na Wiki nesymetrickou dvojici Salzburg-Salcbursko (ano, i taková teoreticky nesymetrická umí česká terminologie být, ale zde jen dlužíme Salcburku jeho českou variantu). --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 13:25 (CET)[odpovědět]
To abyste si nemyslel, že jsem v permanentní opozici za každou cenu. Tato diskuze je mi blízká právě tématem a hlavně tím, že jsem na stejné problémy narazil. Vy jste si všiml Salcburgu/Salzburku, ale v místopisných článcích je toho přehršel. Jak jsem psal výše, podle mé zkušenosti je osvědčené řešení to, že si aktivní editoři přirozeně a dobrovolně vezmou na starost nějaký region, a tomu se aktivně věnují. Tím na člověka pak vyskočí velké množství takových "Salcburků". Pokud dvacet obcí z jednoho okresu zpracovalo pět editorů, je stoprocentní jistota, že v článcích bude dost nejednoty a chyb. --Gumideck (diskuse) 8. 1. 2022, 13:37 (CET)[odpovědět]
Aha, já si "seznamy nepřátel" nevedu, musel jsem si připomenout, že vy jste správce, co mě na týden zablokoval, protože vedu neperspektivní vleklé diskuze o sjednocování přístupu, které ničemu neprospívají, nemají žádný užitek a každého jen otravují. V tomhle ohledu mě to nešokuje, spíš je to takový úsměvný zvrat. Možná to bude celé na ŽOK, aby se nějak regionální přístup pozměnil na globálnější principy.
Ale pro diskuzi o tom, co je to exonymum, to snad nemá velký vliv. Přišlo mi, že zrovna u Polska se exonymové diskuze vedou dlouhodoběji a celkový přístup tam není moc vidět. Obecné pravidlo o zažitosti exonym je zde spíš taková prázdná fráze, kterou měla naplnit převažující praxe uplatňování tohoto znění. Někdy přispělo k vytažení opravdu značně zaprášeného exonyma používaného po jednotkách, jindy kupodivu zamezuje aplikaci každodenního výrazu z médií. Po zevrubné analýze bych řekl, že se teď postupuje zhruba podle bodu 1B) tj. česká exonyma, která se stále ještě v rozumné (ale ne nutně definitivní) míře využívají, využít též. Těch co jsou nad touto hranicí a Wikipedie jim český výraz "dluží" bude víc než těch, kde se zbytečně propagují zapadlé termíny. --Chrz (diskuse) 8. 1. 2022, 14:44 (CET)[odpovědět]

Wiki Loves Folklore is back![editovat | editovat zdroj]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka (Hotovo, česká verze zde.)

Wiki Loves Folklore Logo.svg

You are humbly invited to participate in the Wiki Loves Folklore 2022 an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the 1st till the 28th of February.

You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and submitting them in this commons contest.

You can also organize a local contest in your country and support us in translating the project pages to help us spread the word in your native language.

Feel free to contact us on our project Talk page if you need any assistance.

Kind regards,

Wiki loves Folklore International Team

--MediaWiki message delivery (diskuse) 9. 1. 2022, 14:14 (CET)[odpovědět]

Pozvánka pro wiki fotografy k účasti na wiki fotoworkshopu[editovat | editovat zdroj]

Chcete si vyzkoušet focení pro Wikipedii pomocí různých nástrojů přímo v terénu nebo se seznamit s dalšími wiki fotografy? Připojte se k Wiki fotoworkshopu, který se uskuteční ve čtvrtek (13. 1.) v 17:00 před zahájením vernisáže Czech Wiki Photo v Praze. Těšíme se na vás! Registrační formulář a všechny podrobnosti naleznete na události na FB nebo záložce akcí na strankách WikimediaNatalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 10. 1. 2022, 15:09 (CET)[odpovědět]

Průzkum přání komunity 2022[editovat | editovat zdroj]

Community Wishlist Survey Lamp.svg

Začal Průzkum přání komunity 2022!

V tomto průzkumu se mohou komunity editorů dohodnout, na čem bude tým Community Tech pracovat během příštího roku. Neváhejte přidat svůj nápad nejpozději do 23. ledna, případně připomínkovat a vylepšit návrhy ostatních editorů.

Komunity budou o návrzích hlasovat od 28. ledna do 11. února.

Tým Community Tech se soustředí na nástroje pro zkušené editory projektů Wikimedia. Svůj návrh můžete sepsat v libovolném jazyce, my jej přeložíme. Děkujeme a těšíme se na vaše návrhy! SGrabarczuk (WMF) (talk) 10. 1. 2022, 21:09 (CET)[odpovědět]

Feminism and Folklore 2022[editovat | editovat zdroj]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka (Hotovo, česká verze: Feminismus a folklór 2022.)

Greetings! You are invited to participate in Feminism and Folklore 2022 writing competion. This year Feminism and Folklore will focus on feminism, women biographies and gender-focused topics for the project in league with Wiki Loves Folklore gender gap focus with folk culture theme on Wikipedia.

You can help us in enriching the folklore documentation on Wikipedia from your region by creating or improving articles focused on folklore around the world, including, but not limited to folk festivals, folk dances, folk music, women and queer personalities in folklore, folk culture (folk artists, folk dancers, folk singers, folk musicians, folk game athletes, women in mythology, women warriors in folklore, witches and witch hunting, fairy tales and more. You can contribute to new articles or translate from the list of suggested articles here.

You can also support us in organizing the contest on your local Wikipedia by signing up your community to participate in this project and also translating the project page and help us spread the word in your native language.

Learn more about the contest and prizes from our project page. Feel free to contact us on our talk page or via Email if you need any assistance...

Thank you.

Feminism and Folklore Team,

Tiven2240 --11. 1. 2022, 06:49 (CET)[odpovědět]


Oznámení[editovat | editovat zdroj]

Má nějaký význam zvláštní stránka Wikipedie:Pod lípou (oznámení)? Když se podíváte vzhůru, tak celá řada různých oznámení je tady. Totiž, na rozdíl od ostatních speciálních "podlípových" stránek, které mají nějaký konkrétní předmět (pravidla, technika...), oznámení jsou jen oznámení. Což by samo sobě nevadilo, ale evidentně to vede k tomu, že dlouhodobě a stabilně jsou všelijaká oznámení umisťována tady. Určitě jde teď všechny oznámení odsud přesunout pod speciální lípu, ale když je to takto nastaveno, tak se stejně zase začnou objevovat tady. Takže bych řekl, že tato zvláštní stránka nemá valný význam a mohla by se sloučit s obecnou Podlípou. A stejně tak Wikipedie:Pod lípou (návrhy), to je prakticky to samé vzhledem k absenci konkrétního předmětu diskuse. --46.135.29.204 11. 1. 2022, 20:48 (CET)[odpovědět]

Návrhová lípa má celkem jasně vymezený předmět diskuse, nevidím s ním problém. U oznamovací je problém opravdu spíš v tom, že se její používání nedodržuje a je tendence kvůli větší pozornosti cpát kdeco rovnou sem. --Bazi (diskuse) 11. 1. 2022, 22:33 (CET)[odpovědět]
Lípa Oznámení má zase výhodu, že obsahuje stručné příspěvky s odkazy na další info, takže si můžete projít všechna oznámení za poslední dobu a nejsou utopená kdesi mezi košatými diskusemi. Je také otázkou, proč @MediaWiki message delivery některá oznámení vkládá sem.
Upravil jsem trošku popisek těchto lip v rámčku Vyberte si lípu…, třeba to trošku pomůže. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 1. 2022, 23:04 (CET)[odpovědět]
Ani návrhová Podlípa nemá konkrétní předmět diskuse, na rozdíl od ostatních, to jen na vysvětlenou. Jinak díky Matěji Orlickému za upřesnění popisku, ale tím ten obecný problém odstraněn není, tudíž různá oznámení a návrhy budou i nadále vkládány také sem (tisíckrát můžete nastavovat něco proti lidské přirozenosti, stále nebudete úspěšní). Nicméně, není-li vůle s tím něco udělat, pak je vše v pořádku. --46.135.1.23 12. 1. 2022, 07:52 (CET)[odpovědět]
Upravil jsem ještě i úvod, snad je takto OK... --VasekPav (diskuse) 12. 1. 2022, 16:53 (CET)[odpovědět]
@Bazi Podle Vás zbytečné, co ostatní? Třeba @Matěj Orlický Za mě musím napsat, že jsem si těch dalších lip také dlouho nevšiml... --VasekPav (diskuse) 12. 1. 2022, 18:34 (CET)[odpovědět]
Jestli ignoranty netrkne široká tabulka s výraznými obrázky a popisky tematických lip, zaručeně to nezachrání nicneříkající závorčička utopená v textu uvítací věty. Toť můj názor. --Bazi (diskuse) 12. 1. 2022, 20:19 (CET)[odpovědět]
@Bazi Pod lípou (Oznámení) – „sdělení nevyžadující diskusi“ neodpovídá skutečnosti, naopak se tam přikazuje uvést odkaz, kde se diskuse o sdělovaném má vést. Taková formulace potenciálně opět snižuje použití stránky, protože kdo si troufne tvrdit, že jím ohlašované je tak „dokonalé a nesporné“, že žádná diskuse nebude potřeba?
Charakteristiku „informace o událostech“ jsem formuloval v souladu s vymezením na dotyčné stránce, klíčové slovo „událost“ – tedy „co se stalo“ nebo co se chystá – je myslím právě to, co tuto lípu typicky odlišuje od těch ostatních (až na Setkání). Mám nápad > Návrhy, nápad jsem už realizoval, „už se to stalo“ > Oznámení. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 1. 2022, 12:50 (CET)[odpovědět]
To je zas nějaká dezinterpretace. Nic se tam nepřikazuje. Hlavním pokynem je právě to, že se pod touto lípou nemá o oznámeních diskutovat. Je ale možné založit jinde diskusi a tady jen přidat odkaz na ni. Taky vůbec nejde o to, že by oznámení mělo být jaksi "dokonalé a nesporné", jde spíš jen o zamýšlený účel, že pod oznamovací lípou se oznamuje něco, k čemu další informace nebo další diskuse může probíhat jinde.
A právě to, že se jedná o pouhá jednostranná oznámení (nevyžadující nějakou rozpravu, konzultaci), je pro onu lípu určující. Naopak slovíčko "událost" mi přijde zavádějící, jako kdyby se mělo týkat jen nějakých pořádaných akcí (byť tam cítím významový posun oproti "události", ale nemůžu si pomoct, to se mi právě vybaví pod tím slovem). Taky formulace "informace o událostech" mi přijde spíš zavádějící, představil bych si, že tam najdu veškeré informace, ovšem tam jde jen o ona oznámení, avizování něčeho, co se chystá, případně co už se stalo (tím pádem ani nesedí to rozlišení "už se stalo", protože často jde v oznámeních právě o to, že se teprve něco stane). --Bazi (diskuse) 13. 1. 2022, 15:29 (CET)[odpovědět]
Takže se shodneme, že to je oznámení toho, co se stalo nebo stane (čili sedí z WP:PLO citované „co se stalo“ mnou doplněné o „nebo co se chystá“). Přikazuje se tam pokaždé uvést odkaz na diskusi, právě proto, aby se předešlo (možné/očekávané) nežádoucí diskusi na lípové stránce. Těžko můžu argumentovat proti vašim pocitům ze slova „událost“, které jako definici účelu používá sama stránka lípy. Událost je nějaký děj ohraničený v čase a to je právě definice toho „stalo se nebo se stane“. Tady nediskutujte není definicí obsahu, to je pokyn k způsobu užívání stránky. Takže bychom např. mohli napsat „nástěnka“ jako charakteristiku stránky a formy příspěvků, ale nikoli slovem „nevyžadující“ omezovat obsah příspěvků. V praxi jde často o sdělení vyžadující diskusi (jinde). --Matěj Orlický (diskuse) 13. 1. 2022, 16:23 (CET)[odpovědět]
Jsou to prostě různá oznámení nevyžadující další diskusi. Ať už se týkají čehokoli. Uvedení odkazu na stránku, kde je téma podrobněji rozebráno, ať už diskusně, anebo se všemi potřebnými informacemi, je logické a slouží právě k tomu, co je hlavní předností (a definicí) té Lípy - že se tam nediskutuje, ale pouze oznamuje. Jmenuje se oznamovací, nejmenuje se událostní. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2022, 15:03 (CET)[odpovědět]
Upozornění na návrh změny doporučení (dle závazného pravidla), Technické novinky, upozornění na návrhované vylepšení, termín wikiklubu, Newsletter Wikimedia ČR – to jsou všechno „oznámení nevyžadující další diskusi“, která však patří na jiné lípy. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2022, 20:57 (CET)[odpovědět]
Nevím, co je to za výběr čeho, takže k tomu asi nemám co říct. --Bazi (diskuse) 15. 1. 2022, 21:25 (CET)[odpovědět]
To je výběr příspěvků, které se pravidelně vkládají na jiné lípy. Uplatnění vaší definice by vyžadovalo tyto zvyklosti změnit. Nebo to není definice, ale jen charakteristika bez rozlišovací schopnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 1. 2022, 15:27 (CET)[odpovědět]
Těch lip je fakt trochu moc, možná by se dalo aspoň nějak přestrkat pořadí v té volbové liště podle důležitosti, a třeba té oznamovací vůbec lípa neříkat, prostě oznámení (beztak se tam nemá diskutovat). Krb mi přijde nevyužívaný, jedny by mohlo napadnout to zrušit, jiní by mohli říct, že spoustu obsahu z hlavní lípy patří rovnou do krbu... A u některých témat se divím, že skončily tam kde skončily, že by se dalo vybrat z více lip najednou kde to probírat. Víc možností neznamená lepší organizace. Skwiki má dokonce specializovanou gramatickou, to kdybychom hledali možnosti jak naopak vysadit více lip republiky. --Chrz (diskuse) 12. 1. 2022, 23:41 (CET)[odpovědět]
DO oznámení by určitě patřilo minimálně pět sekcí nad touto a dvě pod touto. Z českých přispěvatelů @Klára Joklová (WMCZ):. --JAnD (diskuse) 14. 1. 2022, 14:58 (CET)[odpovědět]
Přesunuto. --Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 14. 1. 2022, 15:22 (CET)[odpovědět]

Výzva k podávání připomínek k volbám do správní rady je nyní otevřena[editovat | editovat zdroj]

Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.

Výzva ke zpětné vazbě: Volby do správní rady jsou nyní otevřeny a budou ukončeny 7. února 2022.

Tým pro strategii a řízení hnutí se v této výzvě ke zpětné vazbě snaží o jiný přístup. Tento přístup zahrnuje zpětnou vazbu od komunity z roku 2021. Místo toho, aby výzva začínala návrhy, je formulována na základě klíčových otázek, formulovaných Správní radou. Ty vzešly ze zpětné vazby k volbám do Správní rady v roce 2021. Záměrem je podnítit o těchto klíčových otázkách společnou konverzaci a na jejich základě společnou tvorbu návrhů.

Připojte se ke konverzaci.

Ať se daří,

Tým Strategie a řízení hnutí

MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 13. 1. 2022, 15:38 (CET)[odpovědět]


Volná místa ve Wikimedia ČR - 2 volné pozice - hledá se hlavní lektor/ka a také koordinátor/ka vzdělávacích programů[editovat | editovat zdroj]

Jsi/jste milý/milá, pracovitý/á, organizačně schopný/á a zajímá Tě/Vás učení? Tak je možné, že Wikimedia ČR hledá právě Tebe/Vás na pozici koordinátora vzdělávacích programů - (na neziskovku vzhledem k pozici s nadstandardní odměnou 250Kč/hod a pozor - uzávěrka již 17.1.2022) nebo na místo hlavního lektora. Ideální lektor by měl mít i nadšení do učení a trpělivost. Více informací o obou pozicích je zde na jobsu.A jestli Tě/Vás některá pozice zaujala, prosím nezapomeň/te zaslat obojí žádané - životopis i motivační dopis - u jedné z minulých vypsaných pozic údajně více než 25 účastníků výběrového řízení nezaslalo požadované podklady, a tak nebylo ani pozváno na pohovor. Pokud víte o někom, koho by tyto práce na zkrácený úvazek mohly zajímat, a chtěl by ve "Wiki" pracovat, s chutí (a rychle) sdílejte a rozesílejte dál.:-) Dovoluji si dát oznámení i sem, kde se o tom dozví nejvíce nadšených wikipedistů. KKDAII (diskuse) 15. 1. 2022, 19:35 (CET)[odpovědět]

Zakládání článků nováčky[editovat | editovat zdroj]

S kolegou Jirkou Dl jsme diskutovali a shodli jsme se, že bychom měli na Wikipedii udělat nějakou prevenci před zakládáním nových článků novými wikipedisty. Vypadá to typicky tak, že se někdo zaregistruje na Wikipedii s tím, že se stane editorem, a začne vytvořením článku o svém oblíbeném youtuberovi s 5 000 odběrateli / o své oblíbené regionální kapele, neboť tento článek dosud na Wikipedii „chybí“. Během pár hodin je do článku vložena šablona Šablona:Významnost, wikipedista dostane na svou diskusní stránku upozornění, a buď se urazí rovnou a ani neodpoví, nebo odepíše něco nepěkného, případně se pokusí článek ještě upravit, ale významnost prostě doložit nedokáže. Po dvou týdnech je článek odstraněn a nový wikipedista již nic dalšího nenapíše. Zbytečná práce pro něj, ztráta času pro další wikipedisty (kteří do článku vkládají šablony atd.), ztráta potenciálního nového kolegy. Vzhledem k tomu, že podobných případů se tu stává hodně, stane se, že klidně dva tři za den, domnívám se, že by se s tím mělo něco dělat.

Pro psaní článků je třeba, aby uživatel vládl dobrým slohem, dovedl pracovat se zdroji, chápal, jak vypadají texty psané encyklopedickým stylem (konkrétně na Wikipedii, neboť každá encyklopedie má trochu jiný styl), dokázal články vytvářet technicky (rozhraní Wikipedie) a ještě aby dobře rozuměl základním pravidlům Wikipedie (jako je NPOV a encyklopedická významnost). Prostě je toho hned na začátek hodně. Pro nováčky je tedy lepší, pokud místo zakládání nových článků budou nějakou dobu jen editovat ty stávající. Pokud například v jiném článku vytvoří celou novou kapitolu, neměl by to být až zas takový problém, přece jen na tvorbu kapitol jsou kladeny nižší nároky než na tvorbu článků jako celku.

Nechtěl bych nováčkům možnost zakládat články přímo zakázat. Nově registrovaný uživatel může být například někdo, kdo už půl roku editoval pod IP adresou, a je to tedy již zkušený editor. Rovněž v případě, že je nováček veden někým zkušenějším (založení článku jako forma seminární práce) by v tom neměl být problém, také přeložit článek z jinojazyčné Wikipedie práci usnadní. Navrhoval bych však přidat nějaké upozornění, pokud se nový uživatel (podle doby od registrace nebo podle počtu editací) rozhodne založit novou stránku v hlavním jmenném prostoru, něco jako: Jste si jisti, že chcete založit tento článek? Pravděpodobně ještě nemáte dostatek zkušeností. Riskujete, že bude Váš článek nenávratně smazán. Zvažte, jestli není lepší nejprve udělat pár menších editací. Dále navrhuji z uvítacích šablon a dalších podobných míst (nápověda pro nováčky) odebrat odkaz na nápovědu k zakládání článků a naopak přidat nějakou větičku o tom, ať se nesnaží články zakládat hned ze začátku.

Kromě toho mám ještě další věc k projednání, která s tímto ale souvisí: Šablony varující před urgentním smazáním jsou psány dosti nepřívětivě, což především nováčky může od editování odradit. Mnozí wikipedisté jim navíc na diskusní stránku vloží jen tuto „urgentní“ šablonu, a nepřidají již ani uvítací šablonu. Domnívám se, že s tímto by se taky mělo něco udělat. Napadá mě tvorba vlastních uvítacích šablon ve stylu Šablona:Copyvio nováček a nováčkům důsledně vkládat takovouto uvítací šablonu namísto „Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku … Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky…“

Zajímalo by mě, zda jste pro, případně, co si o tom myslíte. A jaké k tomu máte připomínky, případně přidejte vlastní návrhy, jak by to šlo udělat lépe. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 14:50 (CET)[odpovědět]

Myslím si, že jakékoliv omezování půjde proti duchu Wikipedie. Možnost editovat Wikipedii by měl mít opravdu každý. Však oni se uživatelé vytřídí sami. Když někdo nezvládá pravidla pravopisu, která se učí už na prvním stupni základní školy, a nehodlá se je ani doučit, tak z něj dobrý editor nebude, i kdyby trakaře padaly. Naproti tomu většina z nás déle aktivních začínala nevalně, ale nějak jsme se chtěli vyvíjet a práci jsme zlepšovali. Tohle nelze omezovat paušálně. Sledujme nové uživatele a ty, jejichž tvorba za něco stojí, podporujme, vítejme a moučník jim nabízejme :) --Gumideck (diskuse) 16. 1. 2022, 15:10 (CET)[odpovědět]
Asi jsme se nepochopili. Právě že já bych nechtěl je v zakládání článků přímo omezovat (ať už technicky, nebo pravidly), jen je od toho odrazovat. Aby si to nechali až na pozdější dobu. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 15:41 (CET)[odpovědět]
Ale pochopili :) Někdo napíše hned na první pokus velmi pěkný článek, někdo až na třetí či desátý pokus, někdo by se psaní encyklopedie měl vyhnout velkým obloukem. Tahle paušalizace není dobrý nápad; předpokládali bychom tak, že každý nově příchozí je neschopný. Jenže současně to máme nastaveno tak, že každý nově příchozí je schopný, dokud mu nedokážeme opak. A ty neschopné musíme individuálně usměrnit nebo se s nimi rozloučit. Podívej se do historie na můj první výtvor, to byl děs a hrůza. Moje motivace byla nacpat na Wikipedii mikulášovické kapličky a až později mě napadlo fušovat i do dalších témat. S upozorněním výše bych si to zcela nepochybně rozmyslel a mnozí lidé na Wikipedii by plakali jen proto, že se se mnou nikdy nepotkali :D --Gumideck (diskuse) 16. 1. 2022, 15:55 (CET)[odpovědět]
Obávám se, že upozornění navíc ničemu nepomůže. Kdo bude chtít založit článek nevalné úrovně, ten ho založí i přes nějaké upozornění. A co se týče toho, že těmi "nepřívětivými" šablonami někoho odradíme? Podle mě nevadí, kdo chce kvalitně editovat wikipedii, ten si cestu najde.
Spíš než šablony, ho odradí první diskuze o nějakém problému (typicky třeba přechylování, Česko, cizojazyčné, či české názvy). Neb tyto diskuze nebývají zrovna přívětivé... --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 15:54 (CET)[odpovědět]
Ahoj, s tímhle fenoménem jsem se samozřejmě také setkal, dokonce i jeden člověk, kterého znám osobně se o něco takového pokoušel. Chci se ale jen zeptat: Opravdu chceme sebrat každému nováčkovi možnost napsat si svůj vlastní článek jen proto, že jisté množství lidí toho zneužívá? Opravdu jim chceme dát takovou moc? Já si naopak myslím, že pokud chceme, aby Wikipedie získávala nové editory (my co tu jsme dnes tu nebudeme navždy že...) tak bychom neměli kazit radost těm druhým. Jako vhodné řešení problému mi příjde vytvořit blacklist názvů nových článků, který by zahrnoval ty youtubery. Tím by se vyřešil problém a zároveň tak, aby nedošlo ke škodě. Dík! Aktron (|) 16. 1. 2022, 16:16 (CET)[odpovědět]
To si asi trochu nerozumíme, já nejsem proti omezování editací u nováčků. Argumenty už z minulé podobné diskuze, které shrnul níže kolega Chrz, mě přesvědčily.
Akorát jsem proti upozornění. --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 18:38 (CET)[odpovědět]
O podobném tématu jsme se bavili na Diskuse_s_wikipedistou:Martin_Urbanec#Editace_jen_od_registrovaných_uživatelů. Nejdřív tam šlo i o jakékoliv editace anonymů, ale kolem a kolem z toho asi vyplynulo, že jakékoliv změny nebudou mít nějaký zázračný účinek. Popsaný problém zvládají správcovštější wikipedisté odhalit a nekvalitní editace smazat, nové články označit k urgentní opravě a podobně. A volnost je větší přínos než přímo zákaz zakládání článků nováčky. Sice je pak zprudíme DoSem, ale v podmínkách užití (které si mají přece přečíst, žeano,) snad nějak zdvořile upozorněni jsou, že zakládat hned články není dobrý start. Co víc? Nějakou upozorňující ceduli a dnojnásobné potvrzení odeslání obsahu pro wikipedisty s méně než 10 založenými články? --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 17:07 (CET)[odpovědět]
Otevřenost bych takto neomezoval, to by navíc byla ukázka, že nestíháme. To je mnohdy pravda, ale zakazovat kvůli tomu zakládat hesla by mě nenapadlo... Spíš si doporučuji zažádat o WP:PAR a pak šum do práce: Speciální:Nové stránky + Wikipedie:Nástěnka patroly/Neodžlucené. Jestli se máme vyhnout zakládáním promo a nevýznamných hesel, tak ať na nováčky vyskočí nějaký banner, co dělat a čemu se vyhnout. OJJ, Diskuse 16. 1. 2022, 18:18 (CET)[odpovědět]
Osobně jsem proti zapínání takového upozornění. Domnívám se totiž, že na obsah Wikipedie v tom lepším případě nebude mít efekt žádný, v tom horším pak bude efekt negativní. Dovolím si pro demonstraci rozdělit nové uživatele zakládající články o někom, koho znají (ať už osobně, nebo třeba přes internet) na dvě skupiny:
  1. „Uživatelé bez sebereflexe“
  2. „Uživatelé se sebereflexí“
První skupina uživatelů bude upozornění pravděpodobně ignorovat (byť by bylo sebevětší). Tam tedy upozornění žádnou změnu nezpůsobí.
Ta druhá skupina upozornění ignorovat nebude, a s největší pravděpodobností článek nezaloží. Teď je otázkou, jaký to bude mít na Wikipedii efekt. Osobně se domnívám, že uživatelé, kteří do Wikipedie vkládají článek s nulovou šancí přežít (třeba o svém spolužákovi, kde je absence EV více než evidentní) patří až na výjimky do skupiny „uživatelů bez sebereflexe“. Uživatelé vkládající článek s šancí přežít pak dle mého spadají spíše do skupiny „uživatelů se sebereflexí“ a článek nezaloží.
Jaký si z této myšlenky odnáším závěr? Zavedení takového upozornění odradí ty uživatele, jejihž články by na Wikipedii určitou šanci měly. Naopak na uživatele, kteří jsou v návrhu zmíněni, nebude mít navrhovaná změna vůbec žádný vliv. To znamená, že Wikipedie bude mít zhruba stejné množství „článků bez šance“ jako předtím, a přijde o nějaké, které by přežít mohly. Nemyslím si, že tohle je to, co chceme.
Dovolím si ještě odkázat na shrnutí předešlých výzkumů týkajících se anonymních editací. Zejména sekce, kde se píše o tom, že při pokusném zavedení upozornění na možnost registrace předtím, než nepřihlášený uživatel mohl editaci uložit klesla produktivita nepřihlášených uživatelů asi o čtvrtinu (viz meta:Research:Asking_anonymous_editors_to_register pro podrobnosti). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 18:23 (CET)[odpovědět]
Podepisuji :-). --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 18:35 (CET)[odpovědět]
Upřímně, takový přístup, kdy se hlásí, že všechno je momentálně nejlepší jak může být a jakákoliv změna by dozajista byla k horšímu, mě docela irituje. Teď se chtěl řešit aktuální případ, kdy nováčka necháme zakládat články, ale hnedle mu je přes propíraný DoS vymažeme a ještě si v ní o sobě dočte nepěkné věci (nálepky). Takže odradit od založení versus nechat založit a pak s velkou pompou mazat. Kdy dušičku potenciálního nováčka nejvíc zraníme? --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 18:54 (CET)[odpovědět]
@Chrz Neříkám jakákoli změna. Říkám, že upozornění je změna k horšímu :). Myslím, že jsem spolupracoval na poměrně velkém množství změn, které změnily prostředí nováčků k lepšímu (viz shrnutí na WP:NEE; příp. otázky ohledně projektu samozřejmě uvítám a rád zodpovím). --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 20:09 (CET)[odpovědět]
Číst dlouhá pravidla a pojednání - nuda. Video, návody, dobrý, ale chybí mi na tom taková přitažlivost, možná by to chtělo i nějaký audiokomentář, nějak vesele zpracovat, nejen "hele, tímhle způsobem si založíte účet", ale i co wikipedie je, co není, co je dobrý nápad editovat po založení... A kdo by to měl dělat? A co z toho? Nevím :) --Chrz (diskuse) 16. 1. 2022, 21:29 (CET)[odpovědět]
Poznámka k videím: Možné nepochybně jsou (byť se prakticky nedají škálovat na všechny jazyk. verze Wikipedie, kterých je zhruba 300). Krátce jsem na toto téma před pár lety debatoval s @KPX8, který s touto myšlenkou příliš nesouhlasil, a preferoval by jednu jasně stravitelnou příručku.
Takovou příručku může tvořit Příručka pro začátečníky. Ačkoliv nejde o úplný referenční manuál (a neklade si za cíl jím být), možná její zviditelnění by byl dobrý krok vůči uživatelům. Třeba v přepracované šabloně vítejte? --Martin Urbanec (diskuse) 16. 1. 2022, 21:53 (CET)[odpovědět]
Ta příručka by určitě měla být v přepracované šabloně "vítejte" - i když ten začátečník už část kroků, které jsou v příručce, musel nějak zvládnout. Nestálo by ale mít ještě něco podobného na založení nového článku - s krátkým vysvětlením (a příklady - tudy ne) nejčastějších chyb nováčků?
A druhá věc, ale je to hodně o tom, zda by se tomu někdo věnoval, mít něco, jako poradnu - kam by nováček napsal buď abstrakt článku, nebo by si nechal posoudit základ článku, který by psal na pískoviště. A vůbec radit nováčkům psát na začátek článek na pískoviště. --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2022, 22:04 (CET)[odpovědět]
Díky kolegovi @Marek Genius za rozvíření této diskuse. Jasně, že s nováčky jsou problémy a mám pocit, že to řeší různé národní verze wikipedie různě. Rozhodně tato problematika by měla být i probírána na různých kurzech a editatonech pro nováčky. Nešlo by náhodou mít nějakou takovou stránku pro nováčky, kde by byly výrazně jednodušeji a srozumitelněji (ne tedy odkazem na různá pravidla, která jsou pro nováčky příliš komplikovaná), včetně konkrétních příkladů – skoro bych řekl formou komiksu – popsány základní chyby při zakládání článků nováčky? A nabídnuto, aby si, pokud si nejsou jistí - vytvořili první článek/články na pískovišti a byla jim nabídnuta konkrétní možnost posouzení zkušenými Wikipedisty? A nebo i vysloveně "poradna", kam by nový kolega poslal "abstrakt" nového článku a zkušení uživatelé by mu poradili?
Na svých začátcích jsem se, jako totální wiki samouk, setkal s poněkud nepřívětivými šablonami, ale na druhou stranu musím říct, že se problémy rychle podařilo vyjasnit a do dneška nemám jediný smazaný článek (tedy nepočítaje to, kde jsem sám požádal o smazání z důvodů přejmenování apod.). --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2022, 19:27 (CET)[odpovědět]
Nějaké návrhy už tu byly, ale nic z toho nebylo. Neb asi není nikdo, kdo by se toho ujmul (trošku více v hloubi následující diskuze):
Prověřování článků a obecně o aktivitě komunity --VasekPav (diskuse) 16. 1. 2022, 19:38 (CET)[odpovědět]
Ano, komiks nebo infografika jsou skvělým nápadem. Jistě není třeba, aby začátečník znal všechna pravidla, ale kdyby někdo udělal obrázkový přehled těch nejdůležitějších (např. pěti pilířů), bylo by to skvělé. Rovněž příručka „Jak psát Wikipedii“ je fajn, bojím se ale, jestli není moc dlouhá. Lepší by možná bylo rozsekat ji po jednotlivých stránkách a ke každému problému vložit jen tu jednu stránku (doplněnou obrázky). Např. nahrání obrázku nebo Sledované stránky není to, co by každý nový wikipedista v první chvíli potřeboval – lepší je dávkovat mu informace postupně, abychom ho neotrávili. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:28 (CET)[odpovědět]
Doplnění: I návrh na poradnu zní fajn. --Marek Genius (diskuse) 16. 1. 2022, 22:38 (CET)[odpovědět]
Existuje Wikipedie:Průvodce, Wikipedie:Wikiporadna, kvůli okolnostem nefunkční Wikipedie:Klub.
Co se týče šablony vítejte, s tou je ta potíž, že nováčkovi přistane v diskusi až ve chvíli, kdy něco provede (dobře i špatně). Možná kdyby mu tam přistála dřív než něco provede špatně, třeba by to provedl dobře (nebo neprovedl vůbec, bavíme-li se o propagačních článcích apod.). Jenže jak to zjistit dopředu? (Problém slepice a vejce) --Matěj Suchánek (diskuse) 17. 1. 2022, 11:12 (CET)[odpovědět]
Extratonážní příklad lze vidět na enwiki. My můžeme začít nerevoluční úpravou upozornění při zakládání článku, viz Diskuse k MediaWiki:Newarticletext#Návrh k diskusi. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 1. 2022, 19:40 (CET)[odpovědět]
Dobrý den, je to zajímavý námět k diskusi a děkuji za něj. Osobně myslím, že by přínos takového upozornění byl nevelký. Pokud někdo vyvine aktivitu za účelem založení článku o encyklopedicky nevýznamném tématu, pak ho to patrně nezastaví, u vandalů je pak jednoznačným cílem zveřejnění. V určitém malém procentu to užitečné být může, ale neměl bych na to nějaká očekávání a úsporu pracovních kapacit kontrolujících editorů bych viděl jako nepravděpodobnou.
Z toho, co jsem pročetl, se mi zdá jako dobrý nápad kolegy Martina Urbance odkazovat v uvítací šabloně na Příručku pro začátečníky. Pro ty, kteří chtějí editovat seriózně, to může být dobré. --Krabiczka (diskuse) 16. 1. 2022, 22:25 (CET)[odpovědět]

Obraťte se na tým Community Tech[editovat | editovat zdroj]

Community Wishlist Survey Lamp.svg

Dobrý den

My, tým pracující na Průzkumu přání komunity, bychom vás rádi pozvali na online setkání. Uskuteční se 19. ledna (středa) ve 19:00 Europe/Prague na Zoomu a bude trvat hodinu. Připojte se kliknutím sem. Na tento externí systém se nevztahují Zásady ochrany osobních údajů WMF.

Agenda

  • Přineste koncepty svých návrhů a promluvte si s členem týmu Community Tech o svých dotazech, jak návrh vylepšit.

Formát

Setkání nebude nahráváno ani streamováno. Zápisky (bez uvedení autora) budou pořízeny a zveřejněny na Meta-Wiki.

Můžeme vám odpovědět na otázky položené v angličtině, francouzštině, polštině, španělštině a němčině. Pokud chcete položit otázky předem, přidejte je na diskusní stránku ankety Seznam přání komunity nebo pošlete na sgrabarczuk@wikimedia.org.

Tuto schůzku bude pořádat Natalia Rodriguez (vedoucí týmu Community Tech).

Odkaz na pozvánku

Těšíme se, že se uvidíme! SGrabarczuk (WMF) (talk) 18. 1. 2022, 02:47 (CET)[odpovědět]

Subscribe to the This Month in Education newsletter - learn from others and share your stories[editovat | editovat zdroj]

Dear community members,

Greetings from the EWOC Newsletter team and the education team at Wikimedia Foundation. We are very excited to share that we on tenth years of Education Newsletter (This Month in Education) invite you to join us by subscribing to the newsletter on your talk page or by sharing your activities in the upcoming newsletters. The Wikimedia Education newsletter is a monthly newsletter that collects articles written by community members using Wikimedia projects in education around the world, and it is published by the EWOC Newsletter team in collaboration with the Education team. These stories can bring you new ideas to try, valuable insights about the success and challenges of our community members in running education programs in their context.

If your affiliate/language project is developing its own education initiatives, please remember to take advantage of this newsletter to publish your stories with the wider movement that shares your passion for education. You can submit newsletter articles in your own language or submit bilingual articles for the education newsletter. For the month of January the deadline to submit articles is on the 20th January. We look forward to reading your stories.

Older versions of this newsletter can be found in the complete archive.

More information about the newsletter can be found at Education/Newsletter/About.

For more information, please contact spatnaik@wikimedia.org.


About This Month in Education · Subscribe/Unsubscribe · Global message delivery · For the team: ZI Jony (Talk), úterý 20:02, 25 leden 2022 (UTC)

Automaticky vkládaná šablona {{Nedostupný zdroj}}[editovat | editovat zdroj]

V poslední době se množí případy, kdy robot automaticky vkládá tuto šablonu, která tvrdí, že „u takto označených tvrzení je buďto nutno opravit/aktualizovat URL link uvedený v referenci, nebo tvrzení doložit jiným, dostupným zdrojem“, a kategorizuje celý článek do údržbové kategorie. Týká se to nejen odkazů neexistujících nebo chybně zapsaných, ale i odkazů na články se zpoplatněným přístupem (což je případ vysoce solidních a snad nejvěrohodnějších referencí na informace publikované v recenzovaných odborných periodikách). To se snad v rámci údržby mají tyto solidní reference nahrazovat odkazy na nevěrohodné, zkreslené či úplně chybné výtvory amatérských novinářů, kteří o dané věci něco napíšou, aniž by problematice trochu rozuměli?

Mimochodem, je to tak i u referencí, u kterých je v poznámce vyznačeno, že reference se týká volně dostupného abstraktu článku, který obsahuje refovanou informaci a na který vede uvedené url. (Dokonce jsem zachytil případ, že byl uveden i url2 na volně dostupnou verzi celého článku, a přesto byla celá reference onálepkovaná kvůli primárnímu url jako [nedostupný zdroj].)

Nešlo by nějak zařídit, aby robot rozlišoval dostupné, ale zpoplatněné zdroje a buďto je přecházel, nebo jim dával jinou nálepku (např. [zpoplatněný zdroj]) a nekategorizoval je jako vyžadující údržbu? Petr Karel (diskuse) 19. 1. 2022, 12:45 (CET)[odpovědět]

Můžete uvést pár konkrétních případů, které máte na srdci? Paywallované články takhle označovány obvykle nejsou. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 19. 1. 2022, 12:55 (CET)[odpovědět]
Tak jsem "vychladl" a prověřil 2 nedávné robotí editace, které mě popíchly ([7][8]), a musím se robotu částečně omluvit - vždy bylo v referenci aspoň jedno url chybné zásluhou přesunů u vydavatele (již jsem opravil), nicméně vždy byla daná reference aspoň jako abstrakt dostupná přes DOI, případně PMID. Ale uznávám, že kategorizace do údržbové kategorie má své opodstatnění, a nálepku nedostupný zdroj nebudu brát jako vyjádření neexistence dostupného zdroje, ale pouze nedostupnosti textu zdroje přes jednu z uvedených cest. Se zpoplatněním zdroje to opravdu asi nesouviselo.
Nepodařilo se mi dohledat příklad, ale tak tomu určitě bylo i v případě, kdy bylo uvedeno více url, ale chybné bylo jen jedno z nich; sám totiž zpravidla do refu uvádím, pokud to lze, jako nezávislé doplňkové url2 a url3 i cestu přes PMC nebo ResearchGate, případně na preprint v BioRχiv - když citační šablony nemají pro tyto možnosti samostatné položky (jen Arχiv), či cestu na osobní archiv autora nebo archiv jeho vědeckého pracoviště, kde je plná verze také dostupná.
Díky Mykhalovi za reakci a omluvám se mu za zdržování. Petr Karel (diskuse) 19. 1. 2022, 18:45 (CET)[odpovědět]

Tak, teraz ten bot uz dáva uspokojivo, viď. napr. túto zmenu. ✍️ Dušan Kreheľ (diskuse) 20. 1. 2022, 19:53 (CET)[odpovědět]

Volby do arbitrážního výboru[editovat | editovat zdroj]

Připomínám, že je ještě den a půl možnost přihlásit svou kandidaturu do voleb do arbitrážního výboru. Osobně bych tam rád viděl dostatek kandidátů, protože si myslím, že existence vlastního arbitrážního výboru naší wikipedii prospívá. A ovšemže prospívá více, když je v něm dostatek lidí, aby rozhodnutí reprezentovala více pohledů na věc. --Tchoř (diskuse) 21. 1. 2022, 07:20 (CET)[odpovědět]

Volby do 5. února[editovat | editovat zdroj]

Dovoluji si všechny upozornit, že volby do Arbitrážního výboru již probíhají a je možné hlasovat nejpozději do 5. února 2022, 18:30 středoevropského časového pásma. Hlasuje se o dvou kandidátech do tohoto důležitého výboru. Krabiczka (diskuse) 25. 1. 2022, 21:02 (CET)[odpovědět]