Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla



Zkratka:
  • WP:PL

[Zkušenosti nových wikipedistů] Uvítací dotazník bude brzy nasazen[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všem,

jak jsem již psal, nováčkům bude již brzy zobrazen uvítací dotazník. Ten je možné si vyzkoušet na mojí testovací wiki. Dotazník bude během několika hodin nasazen na české Wikipedii a měl by se zobrazovat půlce nováčků, aby bylo možné změřit účinek dotazníku na počet dokončených registrací.

V případě jakýhkoliv dotazů týkající se této funkcionality se prosím ozvěte mě.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador pro českou Wikipedii, 19. 11. 2018, 17:11 (CET)

Rychlé dotazy: některá témata nejsou přeložená. Rámeček začít s editací obsahuje několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Také bych jej umístil nad rámeček ochrany os. údajů. Oba rámečky by možná také mohly plavat? (mít fixní pozici na stránce - position:fixed)? Tlačítko na finální stránce by mělo obsahovat spíš něco jako Zavřít a jít zpět na stránku něco. Třeba takový nápis Zavřít a jít zpět na Pravčická brána vypadá nečesky. Vše ale drobné chyby, celkově ten dotazník vypadá ok. --Dvorapa (diskuse) 19. 11. 2018, 23:25 (CET)
@Dvorapa:Ahoj, omlouvám se, úplně jsem tvou reakci tady přehlédl. Budu jen rád, když překlady budou upravovat i další na Translatewiki. Já už nic nepřeloženého nevidím (ani tady), ale mohu se mýlit. Připomínku týkající se nečeské formulace zavíracího tlačítka jsem implementoval, do týdne by se nám měla projevit. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 11. 2018, 23:04 (CET)
Díky za odkaz, opravil jsem několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Ano, vše vypadá nyní již přeloženě. --Dvorapa (diskuse) 26. 11. 2018, 23:39 (CET)

@Martin Urbanec: pošleš prosím link na testovací wiki přímo na dotazník? Nechci kvůl opětovnému testu dotazníku zakládat nové účty. Díky --Patriccck 17. 12. 2018, 21:10 (CET)

Už jsem to našel. V kollika Wikipediích existuje dotazník? --Patriccck 17. 12. 2018, 21:20 (CET)
@Patriccck:Ve dvou, česká a korejská verze. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2018, 21:53 (CET)

[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia-wordmark-cs.svg

Ahoj, Patriccck přišel na to, že v mobilní Wikipedii máme anglické logo. Připravil jsem tedy logo české, nyní však musíme sehnat konsensus. Kdo je pro české logo? --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 10:58 (CET)

  1. ProPro Pro --Martin Urbanec (diskuse) 3. 12. 2018, 11:02 (CET)
  2. ProPro Pro I když si už začínám o těch hlasováních o prkotinách myslet svoje.OJJ, Diskuse 3. 12. 2018, 11:09 (CET)
  3. ProPro Pro --Hugo (diskuse) 3. 12. 2018, 12:31 (CET)
  4. ProPro Pro o této drobnosti netřeba hlasovat --Podroužek (diskuse) 3. 12. 2018, 13:11 (CET)
  5. ProPro Pro (navrhovatel změny) netřeba hlasovat Patriccck 3. 12. 2018, 14:11 (CET)
  6. ProPro Pro tedy i já. Beru to po vzoru srbské Wikipedie, kde vývojáři po několikadenním rokování a hádání se dospěli k závěru, že je konsensus srbů nutný, protože pomůže například v návrhu loga objevit překlepy apod... --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 18:25 (CET)
  7. ProPro Pro JAn (diskuse) 3. 12. 2018, 22:36 (CET)
  8. ProPro Pro --Walter Klosse (diskuse) 12. 12. 2018, 19:27 (CET)

Když už se tady hovoří o mobilní verzi, hlasování je v tomto připadě fakt zbytečné, tak jsem si všiml, že tam nejsou třeba zajímavosti (Víte že...). B.mertlik (diskuse) 3. 12. 2018, 22:48 (CET)

Ano, na mobilní hlavní straně jsou na všech Wikipediích jen článek týdne a aktuality. Změnit to můžeme jedině požádáním vývojářů. --Dvorapa (diskuse) 4. 12. 2018, 10:34 (CET)

Nové logo již nasazeno :) --Patriccck 17. 12. 2018, 15:25 (CET)

Problém s přihlášením přes program VicuñaUploader[editovat | editovat zdroj]

@Jakub Holzer (WMCZ), Hana Kašpaříková, Juandev, Packa: Ahoj, chtěl jsem nahrát fotografie z letošního WikiMěsta na Wikimedia Commons pomocí programu VicuñaUploader, nicméně již několik hodin se mi nedaří v prostředí programu přihlásit na Commons. Máte někdo stejný problém, či snad dokonce víte, jak jej odstranit? Díky. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:13 (CET)

Mně se přihlášení daří. Pamatuji si ale, že jsme všichni měla asi před 2 lety podobný problém a trvalo pár dní, než to autor opravil. --Packa (diskuse) 15. 12. 2018, 01:22 (CET)
@Packa: Tak to se máš. :-) Máš také jako já verzi programu 1.23? --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:25 (CET)

@Martin Urbanec, OJJ: Tak už jsem to rozchodil. Problém byl zřejmě v krátkém stávajícím (pouze devítiznakovém) hesle. Ona teď byla nějaká změna podmínek na podobu hesla? Doposavad mi to totiž na původní heslo fungovalo bez problémů… --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:17 (CET)

Ano, pro správce a výš je vyžadované devítidesítiznakové heslo. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 17:18 (CET)Přepis opravil --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)
No to jsem právě měl a nešlo mi to. :-( Změnil jsem ho a už to funguje. --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:35 (CET)
Já jsem se přepsal, mělo to být "desítiznakové". Opravil jsem. Více viz [1]. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)
Děkuji za vysvětlení. Tahle zpráva mi unikla. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)
Už nejméně před dvěma roky jsem měl nějaký problém s nefunkčním VicuñaUploaderem a proto si stále držím verzi 1.20. Na povahu problému si už nevzpomínám, ale byl celý nepoužitelný. Teď si ale říkám, jestli se se starou verzí náhodou o něco nepřipravuji... Jsi s ní spokojený? Jsou tam nějaké užitečné vychytávky? --Radek Linner (diskuse) 16. 12. 2018, 20:28 (CET)
Přiznám se, že nevím, co bylo ve verzi 1.20, nicméně bych řekl, že nějaký velký rozdíl v tom nebude. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)
@Radek Linner: Přeci jen jedna věc zlobí ve verzi 1.23 (nevím, jak na tom byla ve verzi 1.20). Pokud si k fotografiím dodáš i GPS souřadnice a pak si necháš relaci uložit, uloží se i s GPS souřadnicemi. Potud je to v pořádku. Pokud si ale dáš relaci načíst, GPS souřadnice se již nenačtou. Buď je to chyba programu nebo dělám něco špatně (a nevím co). --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 15:46 (CET)
No, můj problém byl určitě zásadnější. Buď jsem se nemohl přihlásit nebo se uploader vůbec nechtěl spustit. Nešlo o nějakou jednu drobnou funkcionalitu. Relace si neukládám. Najednou zpracovávám maximálně kolem 30 fotek, takže to rovnou bez uložení relace uploaduji na Commons. GPS tam dodávám ručně dle mapy. Nevím, jestli by se to chovalo jinak, kdyby se souřadnice natáhly z EXIFu. Verze 1.20 je stále funkční, takže upgrade není nutný. Ale je dobré vědět, že 1.23 funguje a problém byl nebo je pouze u mě. --Radek Linner (diskuse) 17. 12. 2018, 23:57 (CET)
Já také souřadnice vkládám zkopírováním z Mapy.cz. Pokud nahráváš jen třicet fotek, tak to asi není třeba ukládat. Já teď nahrával i více než sto snímků (jejich příprava – popisování a dohledávání souřadnic a kategorií – trvala přes hodinu), tak to si radši uložím. Stát se může cokoliv (zamrznutí počítače, výpadek elektřiny). --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2018, 01:07 (CET)
Aha, tak v tomto je možná mezi námi rozdíl. Když jsem psal, že souřadnice dodávám podle mapy, nemyslel jsem nějaké externí mapy. Když načteš fotky do uploaderu, pak pod náhledem každé fotky máš tři ikony. Hned ta první zleva se jmenuje "Nástroje pro souřadnice" a když u ní zvolíš "Vložit", objeví se Ti mapa, přes kterou souřadnice zadáš. (Kolečkem myši přibližuješ, pravým tlačítkem posouváš mapu a levým označíš bod, ze kterého jsi fotografoval.) Mapa je použitelná, jsou tam názvy ulic i čísla domů. Zkus, jestli to pomůže. Možná to má nějaký vlastní souřadnicový formát, který zkopírováním z Mapy.cz nedodržíš. --Radek Linner (diskuse) 18. 12. 2018, 15:44 (CET)

Hoaxy[editovat | editovat zdroj]

Trošku z hoaxů, co byly na Wikipedii.

Hamele (2010 až 2018, smazal jsem dneska, přičemž četlo několik správců nebo kandidátů na správce! Označeno nedávno na UO, smazal jsem, páč jde o jasný nesmysl.)

{{Upravit}} Hamele je rod, který pochází z jižní Francie. Tento rod je šlechtického původu (první Hamele byl rytíř - 1067) a má velmi pestrou historii. Za velké Francouzské revoluce Thomas Hamele souhlasil s republikou a dal jí půlku svého majetku. První člen Rodu Hamele se účastnil první křížové výpravy (Jan Hamele 1. Hamele) a padl v boji při obléhání Antiochie. V dnešní době tento rod je roztroušen po celé Evropě. Znak rodu je dochován, ovšem zde se neobjeví.

{{Pahýl}}

[[Kategorie:Francouzské šlechtické rody]]

Ondatrius Efezský (2013 až 2016, nikdo takový vlastně neexistoval, s daným autorem se správce setkal osobně)
Ondatrius Efezský
Učitel církve
Datum narození kolem 280
Místo narození Konya
Datum úmrtí kolem 325 u Efezu
Svátek 3. května
Uctíván církvemi řeckokatolická církev; pravoslaví
Atributy pustina; kožešina
Patronem včelařů (v pravoslaví); studentů teologie Východu

Ondatrius Efezský (kolem 280, Konya, Turecko325, Efez); je jeden z prvokřesťanských pouštních otců a asketů. Jeho texty jsou obsaženy v souborném díle zvaném Filokalia. Je uctíván v tradici východního křesťanství. == Biografie == === Raný život === Pocházel z Konyi v oblasti Malé Asie, kde se narodil přibližně kolem roku 280 n.l. do rodiny bohatého obchodníka. Jeho otec mu zaplatil vzdělání ve filozofické škole, kde se setkával s křesťanským učením, které ho velmi oslovilo a mladý Ondatrius se přidal k podzemní prvokřesťanské církvi. Po dovršení dospělosti zastupoval svého otce při obchodních cestách a navštívil tak mimo jiné Korint, Smyrnu, Pergamon a také Efez. Zde došlo k tomu, že byl prozrazen jako křesťan a měl být zatčen a uvězněn. Zázrakem se ale ocitl několik kilometrů od Efezu, poblíž jeskyně sedmispáčů, která je už od prvního století spojena s raným křesťanským kultem. Zde pak zahájil svůj eremitský (poustevnický) život.

=== Poustevníkem === Pro svou zbožnost a moudrost byl pak hojně navštěvován. Jeho texty – sepsané jeho učedníky – se také objevují mezi otci ostatních pouštních otců a asketů ve spise východního křesťanství, Filokalii. Hlásal pravou zbožnost pramenící ze zavrhování lidských slabostí a nectností a vypráví se o něm, že byl natolik cudný, že se koupal v bobřích kožešinách, aby se nepohoršil pohledem na své nahé tělo.

=== Konec života === Na sklonku svého života byl pozván k účasti na koncilu v Nikaji, protože se o něm doslechl při návštěvě Efezu císař Konstantin a – podle legendy – ho osobně na koncil pozval. Bohužel, několik měsíců před koncilem tento asketa umírá a je pochován v kostele Narození Panny Marie.

== Odkazy == === Literatura ===

== Externí odkazy ==


[[Kategorie:Narození 3. století]] [[Kategorie:Úmrtí 3. století]] [[Kategorie:Učitelé církve]] [[Kategorie:Křesťanští svatí]] [[Kategorie:Byzantští teologové]] [[Kategorie:Muži]]

Sturz (šlechtický rod) (2018 až 2018, pravděpodobně bude dnes smazáno)

{{DoS}} {{Celkově zpochybněno}} {{upravit|externí odkazy z textu nebo jako reference}}

Sturz
Erb Sturzů 1559
Erb Sturzů 1559
země Sasko, Livonsko, Polsko, Prusko, Rakouská monarchie
mateřská dynastie Sturz von Buchholz
tituly baronát
zakladatel Johann Sturz von Buchhollz (15. století)
konec vlády dosud
Karel František svobodný pán ze Sturzů (Karl Franz von Sturz)
A.Claret, pastel

Sturz (také von Sturcius, Sturtz, Sturc, Šturc) je jméno šlechtického, původně měšťanského rodu, pocházejícího z Saska, od konce 19. století usazeného rovněž v Českých zemích.

== Historie == Za prapředka je považován Johann, měšťan a majitel dolů v Buchholzu u Annaberku. Jeho syn Georg Sturz (okolo 1470 – 1548) proslul jako humanistický vzdělanec a lékař, přítel Martina Luthera, od roku 1525 také rektor univerzity v Erfurtu. Na doporučení Georga Agricolly krátce působil jako lékař a lékárník v Jáchymově. Georgův bratr, po otci rovněž Johann, je praotcem šlechtické linie rodu. Jeho syn Christoph působil v Livonsku (dnešní Lotyšsko), ve službách rižského arcibiskupa Viléma Braniborského, na jehož popud také vystudoval práva. Christophova syna Wilhelma uvedl roku 1559 polský král Štěpán Báthory do šlechtického stavu. Christoph Sturz (mladší) (1557–1602) působil jako profesor historie v Rostocku a poradce polského a dánského krále. Vedle odborných historických spisů je známa také jeho korespondence s Tychonem Brahe. V dalších generacích působili Sturzové ve službách pruských králů. Wilhelm Christoph obdržel roku 1762 pruský baronát. Karl Franz Sturz se objevuje před polovinou 19. století v Rakousku jako císařský drážní odborník a inspektor. Karel Sturz (1897 – 1967) také již psán česky[1] byl v Československých legiích v Rusku, což lze vzhledem k rodovému stavu považovat za kuriozitu, jeho syn Karel (1924 – 2000) byl malířem-krajinářem, představujícím osobitou syntézu výtvarného autodidakta a sofistikované klasické krajinomalby.

== Odkazy == === Reference ===

  1. Karel Šturc v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)


===Externí odkazy ===

[[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Německé šlechtické rody]]

Jiří Bismährk (2018, původně založeno beze zdroje, pak zdroje jen k obecným tvrzením bez souvislosti s osobou)

{{AfD}}

Jiří Bismährk
Narození 25. května 1897
Převýšov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. prosince 1976 (ve věku 79 let)
Ruislip
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Národnost česko-britská
Občanství britské
Znám(á) jako matematik, fyzik, filosof
Děti bezdětný
Rodiče Alfred Bismährk, Magdalena Třetínková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Bismährk (25. května 1897 Převýšov17. prosince 1976 Ruislip) byl česko-britský matematik, fyzik a filosof. Zabýval se naivní teorií množin, aritmetikou, později výrokovou logikou.[1][2]

Poté, co byl vynalezen tranzistor, usiloval o sestrojení integrovaného odvodu[3]), který by uměl základní matematické operace (sčítat, násobit), na základě Boolovy algebry[4], již však marně. První integrovaný obvod byl následně vyroben firmou Texas Instruments, konkrétně Jackem Kilbym[5] v roce 1958.

Často se zabýval projekty, které v tehdejší době zdánlivě vedly na scestí (nevedly k žádnému pokroku), ale s odstupem času a technologickým pokrokem byly některé teorie nadčasové. Jeho pojmy jsou univerzální multiplikátor FAX, Bismährkova množina.

== Reference ==

  1. JONES, Christopher; CLAMP, Peter; CORMACK, Sheila. Mathematics.. [s.l.]: Collins, 1988. 248 s. ISBN 0004591046. (anglicky) 
  2. LODGE, Oliver. Easy mathematics chiefly arithmetic being a collection of hints to teachers, parents, self-taught students, and adults and containing a summary or indication of most things in elementary mathematics useful to be known.. London: University Press, 1906. (anglicky) 
  3. Co je to Integrovaný obvod? - IT Slovník. it-slovnik.cz [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. FAURE, Robert; HEURGON, E. Structures ordonnés et algébres de Boole. Paris: Gauthier-Villars, 1971. 292 s. (francouzsky) 
  5. NATIONAL ACADEMY OF ENGINEERING, (Corporate Author). Jack Kilby. Memorial Tributes: National Academy of Engineering. 24. květen 2007, roč. 11. Je částí: Memorial Tributes: National Academy of Engineering, Volume 11, pp.182-187. ISSN 9780309103374. (anglicky) 

{{DEFAULTSORT:Bismährk, Jiří}} [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští filozofové]] [[Kategorie:Britští matematici]] [[Kategorie:Britští fyzici]] [[Kategorie:Britští filozofové]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Narození 1897]] [[Kategorie:Narození v Převýšově]] [[Kategorie:Úmrtí 1976]] [[Kategorie:Úmrtí v Londýně]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození 25. května]] [[Kategorie:Úmrtí 17. prosince]]

Tak, s tolika hoaxy jsem se setkal během mé wikikariéry, po posledním píšu sem. Zase tolik toho není, ale i tak nám to dělá ostudu. Otázkou zůstává, kolik podobných článků tady ještě je. Upozorňuji, že žádnou z těchto osob/rodů nenašel ani Google, ani Google Books či jiné periodikum a dotyčným správcům, co to kontrolovali, by stačilo jenom zadat termín do Googlu a pak případně vlepit Urgentně ověřit. Články byly založeny beze zdrojů. Já osobně nejsem dokonalým wikipedistou. Povedlo se mi už několikrát přepsat se (omylem) a napsat nějakou úplnou blbost, třeba zaměnit jednotky nebo špatně přeložit větu a pak jsem to opravil. Když jsem tady úplně začínal, vložil jsem do článku Krakatoa v dobré vůli následující větu. A když jsem se pak podíval po čase do zdroje, tak to byl pavouk a štír tam snad byl zmíněn jinde. Ona je to vlastně drobnost, menší nepřesnost. Otázkou zůstává, proč neplatilo Wikipedie:VTVVD, když jsem byl navíc nový editor, o kterém se neví, jestli je to budoucí vandal nebo budoucí pisatel nejlepších článků.

Celkem zajímavý postup mají Slováci, kdy jakýkoli nový článek beze zdrojů označují na urgentní úpravu a po čase mažou, což se týká i zkušených uživatelů. Pokud by tam správce například přeložil článek beze zdrojů, dopadlo by to asi stejně (ač jsou protipól jejich prehistorické NČ) :). Vzhledem k tomu, že správcuju tady a pozítří budu správcovat i tam, je to zajímavé porovnání. Tak jen tak na přemýšlení v tomto vánočním čase. Ping @Harold, Kacir:, kteří se o to zajímali. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:27 (CET)

@Martin Urbanec: Zajímavé téma pro konference, ne? OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:43 (CET)
Nutno připočíst i Hanryka Batutu. Problém je, že pokud článek obsahuje zdroje třeba ve formě literatury, jako Ondatrius, nedá se ani při podrobnějším čtení snadno odhalit nesmysl. A přiznejme si, kolik wikipedistů běžně zkoumá u nových článků jiných autorů reference? Obzvlášť reference tištěné, cizojazyčné či těžko dostupné? A pokud bude chtít autor hoaxu vypadat opravdu věrohodně, není až takový problém udělat i falešné weby, viz třeba kauza paní Horákové a Mezinárodního dětského kříže. Ostatně WIKIPEDIE NEPOSKYTUJE ŽÁDNÉ ZÁRUKY SPRÁVNOSTI, jak se lze dopídit na každé stránce.
Nehledě na to, že ani Google nemusí být vševědoucí a spousta informací o dřívějších osobnostech má sice dohledatelné zdroje, avšak zatím nezdigitalizované nebo alespoň nezOCRované. JAn (diskuse) 17. 12. 2018, 12:58 (CET)
@JAn Dudík: Nutno připočítat i australského bůžka a Bicholimskou válku, DČ na enwiki. Já to bral jen jako takové pošťouchnutí do kolegů, páč Harold s Kacirem se o tom před pár dny bavili se Sturzy a dneska jsem našel další. Plno lidí na konci roku bilancuje, tak jsem nadhodil takové trochu depresivní téma. :) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:05 (CET)
Nevidím na tom nic až tak depresivního. Čtyři případy (plus nějaké další dodatečně přihozené) za celou osobní wikihistorii je pořád docela slušný stav. Ve srovnání se vším tím, co všechno v průběhu té doby vzniklo za články, kolik článků bylo posunuto na úroveň Dobrých nebo Nejlepších atd. Jen směle vzůru k výškám, i při vědomí, že nic není dokonalé. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2018, 13:41 (CET)
@Bazi: Nutno říci, že se to všechno povedlo odhalit, ač to tedy trvalo. :) OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:53 (CET)
Možná by se hodila nějaká (skrytá) kategorie Podezření na Hoax, pro články určené k bližšímu zkoumání (až si někdo najde čas).--RomanM82 (diskuse) 17. 12. 2018, 14:17 (CET)
@RomanM82: Máme už šablony celkově zpochybněno a urgentně ověřit. Pokud ale někomu přijde ten článek OK... OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 14:54 (CET)
Na en: mají en:Template:Hoax, která články řadí do en:Category:Wikipedia suspected hoax articles. Ale připadá mi, že stávající mechanismy (celkově zpochybněno/UO/DOS) jsou dostačující. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

Ten Google nám (Wikipedii) "sežere" snad všechno. Už vytvořil i úryvek z článku. --Patriccck 17. 12. 2018, 16:33 (CET)

Taky bych z toho nedělal nějakou antickou tragédii. Asi tu pár kousků ještě někde bude (a to nemluvě o dílčích informacích v článcích), ale to je holt daň za otevřený projekt. Občas se něco podaří odhalit a smazat, a to je hlavní. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

@Harold: Dobré vědět, na enw mají jako hoax označen náš článek Estenští. OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 17:19 (CET)
To našeho článku netýká, na enwiki jde o sekci o nějakých italských "jakošlechticích" o kterých u nás není zmínka. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se patrola kromě marginálií typu nezlomitelné mezery, citační šablony nebo pořadí závěrečných sekcí (což, při vší úctě, opravdu žádného čtenáře nezajímá) soustředila taky na obsah článků...--Hnetubud (diskuse) 17. 12. 2018, 20:27 (CET)

Co vím, tak patrola marginálie typu nezlomitelné mezery, citační šablony a pořadí závěrečných sekcí neřeší a nikdy neřešila. Možná si pletete patrolu se snahou projektu kvalita dotáhnout některé vybrané články na slušnou úroveň... to jsou ovšem dvě rozdílné činnosti prováděné jen v malé míře se překrývajícími okruhy lidí. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)
No já naštěstí ještě nejsem takový senilní popleta. Samozřejmě se zbytečnými formalistními editacemi nezabývá pouze patrola a nezatěžuje tím historii pouze v článcích založených neprověřenými uživateli, ale to na principu nic nemění: pokud se na české wikipedii měří kvalita počtem omalovánek, pak se nemůžeme divit, že jsou články plné kolosálních nesmyslů.--Hnetubud (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)
Patrola by na to potřebovala jasněji formulované úkoly, viz stav textu na Wikipedie:Patrola#Prověřování, které ani neřeší kontrolu změn, jen nových. Podstatou se nezabývá ani doporučení Wikipedie:PAR. Přiznám se, že tak stále poněkud tápu, kde na škále od „nejedná se o zjevný vandalismus a neobsahuje formální chyby“ až po „šel jsem do knihovny ověřit referenci“ moje povinnost při prověřování končí. Samozřejmě patrolář má zkušenosti a pracuje s nějakými indiciemi a pravděpodobností (jako u CP). Ale přesto mi chybí určitější pravidla vytyčující dělící hranici, tedy jaká úroveň prověření je v principu zajištěna bez ohledu na to, který patrolář ji provádí. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 13:21 (CET)
Tak nějak jsem měl vždycky za to, že patrola je tu hlavně kvůli zjevným vandalům a experimentům (resp. zcela neznalým nováčkům). I proto se příspěvky prověřených uživatelů „prověřují“ automaticky. Sofistikovaný plíživý vandalismus patrola IMHO nemá šanci odhalovat a ani bych to neviděl jako její úkol. Poznat nezjevnou chybu by měl dokázat člověk, který příslušnému oboru rozumí, to už je na práci širší komunity. Má-li patrolář podezření, může se poradit, ale těžko v rychlosti bude pátrat po ne úplně snadno dostupných zdrojích, aby posoudil editaci, která není z jeho oboru. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 13:46 (CET)
@Bazi: Já to chápal takto. P+R na vandalismy/copyvia/informace beze zdrojů a odborníci mají svůj watchlist. Ale nějaké nové editace jsem si dával do sledovaných a kontroloval pak. Taky s ostatními adminy nekomunikujeme jenom přes diskusi, ale i mail a opravdu už jsme párkrát i doběhli do knihovny, jestli daný text z knihy není copyviem. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 14:04 (CET)
To je myslím přesné: úkol patroly nemáme jasně formulovaný a tak každý tak nějak má za to, že…. A jen se potvrzuje, jak se ty představy liší, skoro bych mohl (s nadsázkou) napsat, že úroveň patroly kolísá na škále Bazi–OJJ. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 14:31 (CET)
Však proč ne, dobrovolnosti se jistě meze nekladou, jenom si nemyslím, že by to byl přímo úkol patroly, jako spíš reálná praxe nad rámec „povinností“. Takže pokud to tak někdo dělá, je to asi jenom dobře, ale zároveň pokud nedělá nebo pokud by to tak ne(za)fungovalo, nemůže se nikdo divit nebo zlobit. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 14:52 (CET)
Jakým způsobem formulovat ten minimální rozsah povinností patroláře jsem naznačil na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 15:32 (CET)

Info: zatím nesmazaný článek Sturz (šlechtický rod) má dohromady 1132 zobrazení, nejvíce hlavně v poslední době, viz statistika zobrazení. 1132 je poměrně dost na hoax článek. --Patriccck 18. 12. 2018, 15:52 (CET)

@Patriccck: Tak to nakonec prý úplný hoax není, dnes to bylo ověřitelně upravené. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 16:05 (CET)

Co s patrolou?[editovat | editovat zdroj]

Přesunuto od krbu. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:46 (CET)

@Khamul1, OJJ, Podroužek, Dvorapa:@Matěj Orlický, Horst: Diskuse, které se nám tu poslední dva týdny (nejen zde UK, ale i na WP:PL), docela odpovídají pocitům, které mám z patroly i já. Mezi zásadní problémy (kromě nedostatku lidí) řadím:

  • roztříštěnost patroly a malá koordinace (není žádné vhodné místo, kde se poradit nad spornými případy)
  • spousta věcí utíká (přehlédnutí, vysoká vytíženost aktivních patrolářů, nestrukturovaný backlog)
  • absence návodů a osvědčených postupů (např. co se odžlucuje a co ne) – a nevyjasnění úkolů patroly obecně

Proto si už delší dobu pohrávám s možností založit Nástěnku patroly. Její ideou by bylo vytvoření právě toho místa, kde se mohou patroláři poradit (efektivnější než pokoutní diskuse a maily, může se k tomu vyjádřit více lidí) a více se koordinovat. Bez toho, aniž by narušovali stop-chat na NS. Zároveň by se tam mohly evidovat dlouhodobě neprověřené editace – případně žádat odborníky z daných oblastí.

Za další následný možný krok považuji (za předpokladu širším konsenzu) přesunout na tuto z Nástěnky správců veškerou agendu nesporného blokování vandalů, skrývání vulgarit, případně mazání vandalských stránek. Dovedl bych si představit, že by v záhlaví takové stránky byl nějaký rozcestník nejdůležitějších pravidel a užitečných nástrojů. Pokud by o toto byl zájem, zkusil bych vytvořit nějaký nástřel, jak by to mohlo vypadat. Jako možný vzor považuji tento projekt na enwiki. Zároveň by v rámci takové stránky mohly vést diskuse nad dlouhodobějšími postupy, jak zefektivnit patrolu, popř. diskuse nad významem patroly vůbec.

Zároveň dalším opatřením by měla být úprava návodů a doporučení – minimálně jejich sjednocení, v současnosti se různé postupy doporučují na stránkách Wikipedie:Patrola (psaná spíš jako humoristický článek než návod), WP:S#Ostatní úrovně přístupu, Wikipedie:Patroláři a revertéři, Wikipedie:Nejnovější stránky, Nápověda:Poslední změny (neaktualizovaná), Nápověda:Revert. I z vlastní zkušenosti noví PAR/správci často píší starším, protože neví, jak posuzovat sporné případy. To by mohlo vyřešit komplexnější přepsání návodů a také místo, kde by se tyto sporné případy řešily. Nevím, nakolik platí text „Prověření (slangově „odžlucení“) slouží k odznačení nově založených článků, které splňují určité standardy Wikipedie, popř. jsou zařazeny do procesu rychlého či odloženého smazání. Příspěvky prověřených uživatelů jsou prověřeny automaticky.“ – nicméně smyslem patroly je spíš označit editace, na které se už nemusí koukat jiný patrolář. (Tedy tak jsem to konečně pochopil jednoho dne po 10 let na WIKI). Podobně nejasných míst by se našlo více…

No a konečně nesmíme čekat od patroly nesplnitelné, i na patrole jsou lidé, nikoho nelze nutit, aby si na RC dával osmihodinovou šichtu (ani se tímto sám zavazovat). Výše uvedené nápady by (ideálně) měly vést k zefektivnění práce wikipedistů na patrole (kterých není příliš) a otevřít diskusi o významu patroly a úpravě souvisejících stránek.

Jen tak na okraj – myslím si, že prověřování nejen založených článků, ale i editací, byl krok nesprávným směrem – práce objemově přibylo a pocitově mi přijde (viz výše), že přehlédnutých vandalismů je podobné množství. A jako možné řešení nedostatku lidí na patrole považují i opatrně extenzivní zamykání (jsem pro polozámek stránek, kde je >20 vandalismů ročně) – s vědomím toho, že se vandalismus potenciálně přeleje do ostatních nezamčených stránek.

— Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 15:16 (CET) Už ta diskuse celkem narostla, klidně se můžeme přesunout k jinému stolu, ať je to „vidět“.

@Draceane: Dodávám ještě ping na další kolegy z patroly @Perid, JirkaSv, Tomas62, Martin Urbanec:. Nápad s nástěnkou patrolářů se mi velmi líbí a rád bych jej podpořil. Jinak k tomu nemám moc co dodat, protože úplně souhlasím s Draceanem. Souvisí s tímto tématem tato diskuse, o sloučení šablon upozornění na urgenty s vítací šablonou, více tam. --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 15:35 (CET)
@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad, mohly by se tam dávat i sporné editace, byla by větší šance, že si jich všimnou editoři, kteří se v dané oblasti orientují. --Hugo (diskuse) 18. 12. 2018, 16:15 (CET)
Mně by přišlo podstatné vyjasnit zmiňovaný obecný úkol (povinnost) patroly – jakou formou jsem navrhl na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly a určit, co mám udělat, když si nejsem jist – to by asi měla plnit ta nástěnka. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 16:20 (CET)
Jsem rád že i @Draceane: má stejný nápad. Já musím se vším souhlasit. Jen takové malé povzdechnutí. Když jsem napsal, že je potřeba mít stránku kde se mohou patroláři radit a získávat informace, tak žádný kladný ohlas nebyl. Holt je vidět že vážnost získá člověk až časem. :-) Já zastávám názor,že stránka pro patroláře se musí změnit.--Podroužek (diskuse) 18. 12. 2018, 18:49 (CET)
@Podroužek: Když něco navrhneš musíš dávat ping na kolegy, kteří se o to zajímají, aby si toho všimli ;-) Kdybych o tom věděl podpořil bych to. Jinak myslím že tahle diskuse už nepatří sem, ale pod hlavní lípu --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 19:33 (CET)
@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad a podporuji ho. --JirkaSv (diskuse) 18. 12. 2018, 20:50 (CET)
Ta problematika by se dala řešit tím nástrojem Flagged Revisions, který třeba funguje na polské Wikipedii. Tedy někdo provede editaci a ta editace se veřejnosti nezobrazuje do té doby, dokud někdo s patřičnými právy nedá souhlas.--Juandev (diskuse) 18. 12. 2018, 21:15 (CET)

dewiki, + enwiki, a dalši jsko odkazy, -jkb- disk de: 18. 12. 2018, 22:02 (CET)

@-jkb-, Juandev: Díky za tipy. Nicméně si myslím, že Flagged Revisions a podobné nástroje nejsou v naší situaci úplně nejšťastnějším řešením. Vyžadovaly by daleko více práce patrolářů, což při současných stavech spíš nezvládneme. Výsledkem by podle mě bylo odsouvání neprověřených editací a šíleně narůstající backlog. — Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)
@Draceane: Všechno, co ulehčí práci patrolářům je třeba podporovat. Je to nevděčná a nedoceněná práce, bez které by Wikipedie byl sbírka školáckých žertíků. Díky všem, kteří se patrole věnují a ostatním wikipedistům dodávají klid na běžné obohacování encyklopedie. --Svenkaj (diskuse) 18. 12. 2018, 22:07 (CET)

Díky všem, co se vyjádřili. Stránku Wikipedie:Nástěnka patroly jsem založil – zatím jsem si tam pouze odložil užitečné odkazy. Plánoval bych do budoucna spíše dvě stránky – jednu statickou (s návody, pravidly, nástroji atp.) – třeba současnou stránku Wikipedie:Patrola a pak dynamickou, diskusní, což by měla být ona nástěnka. — Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)

Co se týče „skrývání vulgarit“, nepamatuji se, že by se taková věc někdy vůbec dohodla, že se dělat má a že je přínosná. Wikipedie fungovala léta bez toho, nebyly s tím žádné problémy a z těch let, kdy nikdo vandalismy neskrýval, jich spousta jistě je někde v historických verzích článků dodnes. A ničemu to nevadí. Tak tam bych se zvyšováním efektivity začal - se skrýváním vulgarit přestal. Ono to, že dřív nebylo patrolování takový problém, může souviset i s tím, že si na sebe patrola klade příliš vysoké nároky a snaží se o příliš mnoho. Podobně „sporné případy“ - od čeho máme šablony odloženého smazání, šablony požadující zdroje atp. Těch sporných případů vyžadujících akutně vyřešit je ve skutečnosti maličko.

No a ještě trochu oponování: Podle mne se zamyká už dnes příliš, „preventivně“ atp. Wiki má být co nejvíc otevřená, to bez občasných experimentů nejde.

A příliš často vidím, že experimenty jsou označovány za vandalismus, což je zásadní chyba. Máme být rádi, že uživatelé experimentují, že si k Wikipedii tvoří vztah a nebojí se zkoušet editovat. I když třeba ty první pokusy články jednoznačně poškodí.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:13 (CET)

Když kouknu na Nástěnku správců, tak odstrašující příklad z poslední doby: Josef II. skrývány editace typu že je debil, nebo dokonce i to, že zemřel v roce 2005. Bojíme se, že nás bude žalovat, nebo co se děje, že je tohle skrýváno? A polozámek do odvolání kvůli počtu vandalismů, když tam nejsou ani dva experimenty měsíčně? Naprosto proti otevřenosti wiki, proti principu, na kterém vyrostla.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:37 (CET)

+1. Vidím to dost podobně. A ještě se tu jakési poměrně zásadní změny „pečou“ jen mezi úzkou skupinou u krbu. Chápu, že s jídlem roste chuť, ale patroláři by si neměli hrát za samozvané spasitele Wikipedie a ochránce před čímkoli nedokonalým. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2018, 11:55 (CET)
@Bazi, Tchoř: Souhlas, skrývat tohle není dobře. Za spasitele se jinak nepovažuji. :-)
@Draceane: Při patrole na katalánské Wiki se mi povedlo zachytit https://ca.wikipedia.org/w/index.php?title=Badia&diff=next&oldid=20595835, takže nějaký přehlédnutý experiment opravdu takový problém nebude. OJJ, Diskuse 19. 12. 2018, 16:54 (CET)
+1 - souhlas. Wikipedie má být otevřená, není to píseček a ani hračka patrolářů, kteří mají (nebo dle mého názoru se tady snaží trošku pod rouškou krbu vytvořit) univerzální pravdu. Na to opatrně. Marek Blahuš na Wikikonferenci 2016 (myslím) ukazoval první editace několika aktivních editorů. často to taky nebyly dokonalé stránky. Mohli bysme takovým atakem a nátlakem přijít o dost novejch editorů. A to by byla škoda - ale pravda, patroláři by pak měli klid - neměli by co patrolovat a měli to podle svýho. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 11:02 (CET)
@Frettie: Promiň, ale mně se tohle nelíbí. Děláte z nás nějaké despoty, kteří všechno smažou, všechny zablokují a honí si u toho své komplexy nebo co. Vždyť to vůbec není pravda. Stejně tak není mým cílem odtud vypudit všechny nové editory. Tady jsi celkem zase dost přestřelil Ty, navíc sám na RC ani nechodíš. Jinak celkem by se mi líbila představa té čajovny, co tu byla rozpracovaná. --OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 11:36 (CET)
@Bazi, Frettie: Jak jsem psal i v mém úvodním příspěvku, rozhodně jsem nechtěl „péct něco někde v koutě“; jen jsem se dostal k přesunu sem, PL až dnes. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)
@OJJ: No, to je mi líto, že se ti to nelíbí - ale ono to tak pro nás co tam nechodíme vypadá. A to jsi jako ukázku výlučnosti patroly krásně předvedl ("ty tam nechodíš"). Hodně toho můžou upravit nové šablony - dlouhodobě se mi nelíbí (a sem tam to napíšu nebo řeknu), že sem tam nováček po nějakým i rozumným pokusu schytá soubor šablon na diskuzi a pokud není vysloveně odolnej, tak ho to otráví. Ono to tak prostě je. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:02 (CET)
@Frettie: Soudím, že pokud někdo něco nedělá, nemůže o tom zase tolik vědět. Vlastně lidem i pomáháme, dáváme jim svoje maily na konzultace, bavíme se skrz shrnutí, je tam i sranda. Ad šablony, ty jsme si nevymysleli, pokud je chce někdo upravit, bude to dobře. Styl vložit vítejte (Začal jste dobře) a potom vlastně, že dobře nezačal a článek je třeba nevýznamný nebo propagační (firmy), není nejlepší. Tím bych začal. Urgentně upravit autor s kytičkou a tím, že jsme rádi za příspěvek, ale je nutné jej upravit, by bylo fajn. OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 12:12 (CET)
No, na Wikipedii se už chvilku pohybuju, to, že se nevěnuju něčemu, co mě fakt nebaví neznamená, že nevidím i to. S druhou částí souhlasím, je potřeba se tomu pověnovat - z toho, co tu čtu, je to snad v plánu. Myslím, že se dlouhodobě shodnu třeba s @Podroužek:.--frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:29 (CET)

@Tchoř: Co se týče skrývání, souhlasím, že skrývat věci kvůli každému „prdu“ a „hovínku“ spíš WIKI poškozuje. U opravdu silných vulgárních nadávek bych spíš skrýval. Ten Josef II., tam jsem opravdu přestřelil, indef byl mimo, ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

„ ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. “ - na tom se sice neshodneme, ovšem párměsíční zámek lze alespoň vnímat jako jakýsi kompromis. Já bych zamykal tam, kde je z různých IP adres zjevně cílený vandalismus, nikoliv tam, kde je článek dost čtený na to, aby se mezi velkým množstvím čtenářů jednou měsíčně našel i nějaký experimentátor.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2018, 05:35 (CET)

A @Bazi, za spasitele se tady snad žádní patroláři nepovažují. Mým původním návrhem bylo jen, aby jejich práce byla efektivnější. No a pokud by zdejší (nebo související) diskuse opravdu vedla k vyjasnění funkce patroly, bylo by to jedině dobře. Vždyť se tady neshodneme ani na základních principech (nebo si minimálně nerozumíme), pak se nesmíme divit, že to na patrole občas vypadá jak na divokém západě, kde mají správci kolty proklatě nízko. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

No podle toho, co čtu, mám právě ten pocit. Např. když se řeší, že přes patrolu prošel plíživý vandalismus, a jaká je to tragédie a že se něco takového nesmí stávat... to přece nemá být úkolem patroly, proto píšu o „samozvaném spasitelství“ - není v moci patroly kompletně zachránit a ochránit Wikipedii před všemi chybami a nedostatky. A ani jejím úkolem.
A na konkrétním Tchořem zmíněném projevu - skrývání vulgarit - je vidět, že ta představa o potřebě ochránit Wikipedi před kdečím je občas opravdu nadbytečná. Nejde ani tak o jakékoli vulgarity, ale jen vyloženě útoky vůči popisovaným žijícím encyklopedicky významným osobám se mají skrývat proto, aby třeba nedostaly nápad se s Wikipedií soudit kvůli poškozování na cti apod., zatímco nějaký primitivní vulgární vandalismus nenamířený konkrétně vůči nějaké potenciálně dotčené osobě klidně může v historii editací zůstat, před tím nás a Wikipedii prostě patrola chránit nemusí. I třeba běžné osobní útoky v diskusích se můžou refaktorizovat, ale z historie se neodstraňují.
Vyjasnění nějaké míry odpovědnosti patroly (co by dělat měla a co už ne), jak zaznělo v jiné diskusi, podporuju. --Bazi (diskuse) 20. 12. 2018, 13:02 (CET)

Onen výmysl s odžlucováním editací je skvělá věc. Jen by v tomto ohledu mohli IMHO patrole trochu pomoci aktivní wikipedisté. Kolikrát se stává, že projedu deset editací od anonyma, odžlutím je, a pak na konci je editace od dlouholetého zkušeného wikipedisty, který opravuje chyby po tomto anonymovi. To už to mohl rovnou odžlutit. Stejně jako mohou třeba průběžně odžlucovat ostatní, když vidí ve svých sledovaných neodžlucenou editaci. Velmi by nám usnadnilo práci, kdyby si i nepatrolující zkušení wikipedisté pořídili práva patroláře, byť třeba na přiležitostné odžlucování (sledované stránky sledují skoro všichni, navíc neodžlucená editace v historii svítí žlutě...), neboť bychom nemuseli tolik odžlucovat a mohli se více soustředit na pomoc nováčkům, opravám editací anonymů apod. --Vojtasafr (diskuse) 8. 1. 2019, 18:36 (CET)

Už to bylo zmíněno úplně na začátku diskuse. My nepatroláři vás patroláře obdivujeme, fandíme vám, snažíme se vám pomáhat, co je v našich silách, ale prd rozumíme tomu, co vlastně děláte, nemáme tušení, na základě čeho je možné editaci odžlutit, jak si to žloutnutí neprověřených editací zapnout, kam se spornými případy. Stručněji řečeno tu chybí návody, sdílené zkušenosti, nějaké info o vašem know-how (pokud se cokoliv změnilo, tak o tom bohužel nevím), případně nějaká stránka, na kterou bychom se na vás mohli obrátit v případě nejasnosti, problému, apod. (s dotazy stále chodím na WP:POMOC nebo Pod lípu). Rozumím však tomu, že nápověda tu nebude hned, chvíli to zabere něco takového připravit.
Co se týče rychlejšího řešení, napadá mě, že v případě, kdy byste nasbírali velký dluh, že byste si s tím nevěděli rady (což se prý stává poslední dobou), tak můžete uspořádat nějaký Žlucaton, kde nám naprosto nezkušeným vysvětlíte třeba ve dvou hodinách základy - jak si to zapnu, kde ten dluh najdu, co s editací mám udělat a za jakých okolností to mám udělat, a poté bychom vám ten dluh pomohli třeba ve čtyřech intenzivních hodinách odžlutit a navíc bychom už díky tomu uměli odžlucovat i dobudoucna i pro takové lehké případy, jako zmiňuje Vojtasafr. Něcotony (editatony, wikidatatony, workshopy aj.) jsou poslední dobou tady v komunitě naší wiki velmi populární, i já jsem se jednoho zúčastnil. Pro mě seveřana tedy už jsou na hranici toho, kam jsem se jednou za rok schopný dostat i HK, Pha nebo ÚnL (až na výjimky), ale myslím si, že pro místní (hlavně v Praze a Brně jsou dvě veliké komunity) by taková věc mohla být docela atraktivní. Napsalo by se: Hele, máme dluh jako prase, naučíme vás to, napečem bublaninu/narazíme soudek, když nám s tím pomůžete, stavte se tehdy a tehdy. Krom toho si v tu dobu můžete i mezi sebou patroláři povyměňovat zkušenosti, osobně probrat sporné případy, atd. Může to být i v rámci nějakého pravidelného srazu, i když tam už často bývá jiný program (tak spíš jako vedlejší část). --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2019, 19:46 (CET)
Stránka pro řešení nejasností už čerstvě-pracovně je Wikipedie:Nástěnka patroly. Problém je, to ty podmínky odžlucení nejsou definované (viz můj odkaz výše), není ten konsensus, v jakém rozsahu kontrolovat. Ale v každém případě je zbytečná práce podruhé kontrolovat v případech co uvádí Vojtasafr. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2019, 20:02 (CET)
Úplně se podepisuju pod @Dvorapa:Dvorapův fejeton (jen bych vyměnil „seveřana“ za „zápaďana“). S odžlucováním možná pomůžu, když budu vědět, co to je. Možná to i dělám (sleduji své sledované a opravuji závadné editace), jenom ne tak, jak bych měl..? --YjM | dp 8. 1. 2019, 23:57 (CET)
Vidím to podobně. Stejně jako neumím maďarsky, tak neumím patrolářsky. Do teď moc netuším, co to odžlucování znamená a už vůbec netuším, jak se to teda dělá. Žlutou wikipedii nemám. To by bylo dobrý, aby si místní patroláři (oni si tak říkají, pro mě to jsou wikipedisti jako každej jinej - to je možná ještě důležitější si uvědomovat!) uvědomili. Patrolář není lepší člověk, než ten, kdo ty nové "žluté" editace vkládá. Existuje nějakej (pro běžnýho člověka) návod, jak odžlutit editace?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:56 (CET)
K odžlucení je potřeba být patrolář a při opravě ve sledovaných tu předchozí editaci odkliknout jako prvověřenou – to je to odžlucení. Jinak řečeno, všechny editace neprověřených uživatelů jsou – pro nepatroláře neviditelně – zažlucené a některý patrolář je musí odžlutit. Proto píše Vojtasafr o pořízení práv patroláře pro odžlucování aspoň ve sledovaných. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 00:07 (CET)
@Frettie: Podej si Wikipedie:PAR a práva zřejmě dostaneš. Všichni je nemají z jednoho prostého důvodu, a sice aby neodžlucovali něco, co odžluceno být nemá, dejme tomu porušení autorských práv. Protože podle mého názoru někdo třeba neví, že se to má zkontrolovat. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 10:01 (CET)
to třeba nevíme.--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

Čtu tady, že kolegové neví co tím "odžlucením" máme na mysli – bude třeba to pořádně sepsat, v Wikipedie:Prověření uživatelé to je jen zmíněno Správcům a patrolářům se označují ke kontrole editace, které provedli anonymní a neprověření přihlášení uživatelé. Naopak editace prověřených uživatelů nejsou zvýrazněny, jsou označeny stejným způsobem jako již zkontrolované editace ostatních uživatelů. Prověřenými uživateli založené články se proto v seznamu nových stránek zobrazují jako prověřené (bílé) a nebudou již muset být ručně označovány za prověřené správci nebo patroláři. Podobně se ani neoznačují červeným vykřičníkem jejich editace v posledních změnách. ale asi to nečetli--Horst (diskuse) 9. 1. 2019, 10:06 (CET)

No máš recht, tohle je podle mě hodně neznámej svět. --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

@Frettie, Matěj Orlický, YjM, Dvorapa:@Draceane, Martin Urbanec: Wikipedista:OJJ/Návod pro patroláře. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 12:40 (CET)

To, co cituje Horst, jsem tam připsal celkem nedávno, ale „pořádně sepsat“ to těžko jde, když nemáme definovanou tu úroveň kontroly, po které tu (i jinde) neustále volám. Patrolář by měl být kompetentní v rozeznávání všech problemů neprověřených editací (či být odkázán na dostudování), pokyny by měly podle mého názoru být především jejich souhrným přehledem s vymezením, do jaké hloubky jednotlivé problémy ověřovat. „Návod“ v odkazované podobě může sloužit k povšechnému seznámení s problematikou, ale těžko být nápomocen skutečnému revertérovi, který nepotřebuje vysvětlovat (nb v jedné větě), jak se dokládá významnost. (Omlouvám se za kritiku, je mi jasné, že účel textu byl jiný.) --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 16:35 (CET)
@Matěj Orlický: Jop, pro všechny, od těch, co neví, jak to funguje (@Frettie:) až pro pokročilejší. Tu stupnici podle sebe jsem tam napsal taky (copyvia+urgentní a neurgentní šablony+zdroje+vandalismus+vzhled a styl). To je takový ten základ. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 16:54 (CET)
Ad hranice. Největší sranda je, že ano ve WP:Blokování není psáno, na jak dlouho se blokují školní vandalové. :-) Přitom ty dvě hodiny jsou už léta ustálený. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 17:07 (CET)
Kéž by bylo takto jasné a ustálené pravidlo, podle kterého bych se mohl u konkrétní editace jednoznačně rozhodnout, zda ji mohu označit za prověřenou, běžet do knihovny či to nechat být. Nemám, tápu. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)
@Matěj Orlický: Hm, to asi není. Koneckonců i ohledně toho blokování se mluví o zdravém rozumu. A na tu Nástěnku patroly pak můžeme do budoucna podobné příklady vkládat (ono jich tolik zas není). Jinak vesměs platí, co nevím, neprověřuji, a třeba i někomu napíšu (dal jsem i do svého manuálu). OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)
@OJJ: Ale nevím co? Zda splňuje podmínky k prověření? – Nejsou definované. Pro mě je to prakticky úplně stejné, jako posuzovat zdravým rozumem encyklopedickou významnost, bez pravidla. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2019, 10:02 (CET)
@OJJ: To jsi hezky sepsal. Tak to začleň do stránky Patrola a postupně, když to bude potřeba se to bude doplňovat. --Podroužek (diskuse) 9. 1. 2019, 17:22 (CET)
@Podroužek: Jsem jednoznačně proti, stačí odkaz. Jednak ta stránka popisuje obecně fungování, návod se tam nehodí a patří do jmenného prostoru Nápověda:. Dále tam je podán přehled různých aspektů, při neúměrném nafouknutí jedné kapitoly by se ztratilo rozvržení stránky, která by se stala příliš dlouhou (viz nářky na „šíleně dlouhé“ nápovědy). A konečně by se tam nehodila ani stylisticky, OJJ to pojal částečně jako „moje zkušenosti s patrolou“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)
@Matěj Orlický: Já s tebou souhlasím. Psal jsem to v rychlosti a zkráceně. Nechtěl jsem, aby text co napsal OJJ někam zapadl. Když text bude na jiné podstránce stránky Patroláři tak je to samozřejmě v pořádku. Každý kdo se chce stát patrolářem se musí lehce k informacím dostat.--Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)
A pak se kluci divíte, že o tom nikdo nic neví, když pak vedete tyhle diskuze ... :) --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 19:21 (CET)
To s patrolou až tak nesouvisí. Ale nediv se mi, když jsem spoustu času strávil uspořádáváním a rozplétáním nepřehledných pravidel a nápověd, které vznikly – s prominutím kolego Podroužku – takovýmito „hurá vrazíme to tam“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 19:26 (CET)
@Matěj Orlický: To jsem tak nemyslel, dát to někam bez rozmyslu. Kde to bude nechám na vás, zkušených patrolářů. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)
@Frettie, Matěj Orlický, Podroužek: Kdybychom to někam dávali, je nutné to upravit. Minimálně nějaké ukázky by ale byly vhodné. Na enw mají třeba školu pro správce, ty návody jsou tam taky někdy dost lopatistické. OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)
@OJJ: S úpravou jsem samozřejmě počítal a také s tím že to bude na nějaké podstránce stránky Patrola. Ta škola pro správce je dobrý nápad. Školu pro patroláře si můžeme zavést. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)

Návrh nových šablon[editovat | editovat zdroj]

Zde předkládám první návrh na sloučení vítacích šablon a upozornění na urgenty, návrh je předveden na sloučení {{Vítejte}} a šabloně {{Subpahýl autor}}, podobně by se o udělalo u dalších urgentů. Byl bych rád za vaše názory a připomínky, nezapomínejte však že to je jen nástřel. Asi tam budu mít i technické chyby a ocenil bych pomoc se šablonou. Zatím to je na mém 5. písku zde, asi by bylo dobré to přesunout jinam, ale moc nevím kam :-). Zde to je:

-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Khamul1 (diskusepříspěvky)

PS: Tento návrh se již řeší pod návrhovou lípou, budeme asi rádi, když se vyjádříte tam. --Dvorapa (diskuse) 20. 12. 2018, 14:48 (CET)
Já chtěl návrh přenést na hlavní stůl, aby nebyli námitky že se to projednává mezi úzkou skupinou lidí, ale tak dobrá :-) --Khamul1 (diskuse) 20. 12. 2018, 16:02 (CET)
Takto je to taky super, zde jsme upozornili odkazem a diskuse běží dál tam :) --Dvorapa (diskuse) 20. 12. 2018, 17:37 (CET)

Wikikonference 2019[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všem, Wikikonference 2018 je za námi a Wikimedia ČR se pomalu začíná připravovat na Wikikonferenci 2019. Ve kterém městě byste Wikikonferenci rádi viděli? Chtěli byste s její organizací pomoci? Prosím, podívejte se na Wikipedie:Wikikonference/2019. Děkuji. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 20. 12. 2018, 23:17 (CET)

Já jsem pro Pardubice. Cepice (diskuse) 21. 12. 2018, 21:48 (CET)
Děkuji, ale poprosím o vyjádření se přímo na odkazované stránce :-). Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 22. 12. 2018, 02:16 (CET)

Zajímavost na hlavní stranu na příští týden[editovat | editovat zdroj]

Ke krbu jsem psal, tak kolegům pod hlavní lípu. Hledám zajímavost s obrázkem na příští vánoční týden. Byl by fajn nějaký článek s vánoční tématikou, případně zimní tématikou. Měl by být dobře zdrojován řádkovými referencemi včetně dané zajímavosti a mezi zajímavostmi na HS by měl být poprvé (lze zjistit z diskuse k článku). Lze tam dát cokoli jiného, ale zas mi přijde divné tam na Štědrý den dávat bakterie nebo sportovce. Dík za tipy. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 12:21 (CET)

Co nějakou významnost v českých horách? Třeba rozhlednu, chatu, jezero nebo horskou vodní nádrž s pěknou hrází. Lidé kolem celou zimu běžkují a lyžují, někteří se tam staví na čaj, ale málokdo ví něco o jejich historii, či nějaké zajímavosti třeba z průběhu stavby v minulém nebo ještě předminulém století. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 15:49 (CET)
@Dvorapa: Však klidně. Něco navrhněte, nejlíp do zítřka do odpoledne a já z toho když tak vyberu. Jinak jsem tam dal město z WAM. --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:00 (CET)
Já bohužel nevím, co je pro zajímavosti vhodné a co ne, ale prošel jsem teď pár chat, rozhleden a přehrad v Jizerkách, Krkonoších a Lužkách, kolem kterých často běhám na běžkách a zajímavých věcí je tam hafo. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:09 (CET)
Procházím Horské chaty a hotely v Jizerských horách, Horské chaty a hotely v Krkonoších, Přehradní nádrže v Jizerských horách, Rozhledny v Krkonoších, Rozhledny v Jizerských horách, ale samozřejmě tu máme různé další podobné kategorie pro desítky českých pohoří. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:24 (CET)
PS: Tenhle nápad lze použít kdykoliv v zimě :) --Dvorapa (diskuse) 29. 12. 2018, 21:36 (CET)
@OJJ: A nebo něco sakrálního, takže třeba kostel. A nebo nějaké vánoční jídlo… :-) --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:10 (CET)
@Jan Polák, Dvorapa: Vy furt něco procházíte, dáváte typy na něco a nějaké články, ale já nevím, nač klikáte. :-) --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:12 (CET)
Zatím neklikám na nic. Jen „nahlas“ uvažuji. :-) --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:13 (CET)
Například „Víte, že věž kostela svatého Martina v Brtníkách mohla sloužit jako rozhledna, ale nakonec byla stejně zbořena?“ Nebo možná Ty, či Gumideck, přijdete na něco lepšího. :-) --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:26 (CET)
Dva ze tří králů
S vánoční tématikou mě napadá třeba betlém. Do kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích se v roce 2017 vrátila po téměř 70 letech část ukradených figur. Tedy vrátila... Potomci "kostelního lupiče" ty figurky prodali a od nového majitele je do Mikulek zpět vykoupil správce kostela. Srdceryvný příběh jako od Rosamundy Pilcher :-) Gumideck (diskuse) 22. 12. 2018, 17:57 (CET)
Třeba vánočka, pokud Lenka Lyalikoff stihne dopracovat. Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2018, 16:29 (CET)
@Matěj Orlický: Tu jsem taky viděl. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:53 (CET)
@Matěj Orlický: Nebudu přes svátky doma, tak jsem šablonu sundala a článek je v podstatě hotový, až se vrátím, tak ho ještě málo upravím. Jinak jsou v něm i zajímavosti (velké vánočky) a pak pod kap. Rakousko-Uhersko vysvětlení, kdy se přestaly dávat vánočkové prezenty úředníkům (tedy i purkrabímu v Praze) - císařské nařízení Josefa II, když už je řeč o těch zajímavostech. Ve zdroji je přesné znění v němčině. (diskuse) Lenka Lyalikoff 23. 12. 2018, 01:02 (CET)
A nechce vánočku spíš @Bazi: jako článek týdne? OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 10:05 (CET)
Mně je to jedno, nikdo ji ani na ČT nenavrhl. Já zrovna uvažoval o nějaké té chcíplé havěti... :)) --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:26 (CET)
@OJJ: Co třeba toto: Víte, že nejprve Marie Terezie a poté i Josef II. vydali zákaz stavění jesliček v kostelích během Vánoc, protože odváděly pozornost od kázání? V článku je to ozdrojováno. --Perid (diskuse) 22. 12. 2018, 16:23 (CET)
@OJJ: Případně něco odtud. --Palu (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)
A co třeba, že první vánoční strom na náměstí stál před 95 lety v Brně z popudu Těsnohlídkova? Nějaké letošní fotky se chystám nahrát, ale i kdybych to nestihl, snad se dá něco vybrat z dřívějších let, minimálně před dvěma lety jsem vánoční trhy fotil cíleně. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:37 (CET) Update: Něco málo už je nahráno. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 13:30 (CET)
@Bazi: To jsou ale parádní fotky! Ale na druhou stranu by se nám to trochu přebíjelo. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 13:39 (CET)
To ano, však pro vánoční strom může být vhodná příležitost i za rok, kdy to bude 100 let od oné události, která postavení prvního stromu na náměstí inspirovala (to bych rád měl i článek měsíce na brněnském portálu). --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 14:10 (CET)

@Jan Polák, Gumideck, Matěj Orlický, Bazi:@Palu: Nakonec jsem tam dal Chrám Narození Páně. Je to vhodné k období, není to „něco ohraného”, na hlavní straně nebyl a je to od kvalitního autora na slovenské Wikipedii. Peridův článek umístím na příští týden. Vánoční strom by se mi taky líbil, ale velké části článků jsou bez referencí. Příběh Rosamundy Pilcher je skvělý, akorát je problém, že Kostal svatého Mikuláše už na hlavní straně byl. Vánočka by případně mohla být článkem týdne, chřástala bych hodil asi až po novém roce.

Díky za pomoc, případně ještě upravte text zajímavosti. Hezké svátky. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 12:31 (CET)

Kluci, hehzký fotky jsou třeba i na https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Christmas_decorations_in_the_Czech_Republic --frettie.net (diskuse) 23. 12. 2018, 20:39 (CET)

Masivní přepisování minulého času[editovat | editovat zdroj]

Kolaga Ambroise začal bez ohlášení hromadně přepisovat minulý čas na přítomný. Minimálně měl akci avizovat Pod lípou, naráží to také na prézens historicky ve Wikipedie:ES. Takže by mohl následovat hromadný revert jako masivní neprodiskutovaná změna. Dodatečně tedy dávám sem; objeven dnešní příspěvek z diskuse článku. --Kacir 24. 12. 2018, 17:17 (CET) / + DS příspěvek.--Kacir 24. 12. 2018, 17:29 (CET)

Jo, není zač. Je v tom bordel. V každém jednom článku spadající do řecké mytologie je napsáno u nějaké postavy např. "je" a hned v další větě "byl" a v další větě je to zase naopak - pořád se to takto střídá a nezapadá to do kontextu — bylo to tam zkrátka špatně a já to opravil. Mělo by to být všechno v jednom čase! Podívejte se na to, jak to v těch článcích bylo před úpravou - časový chaos dráždící oči.
Někde se u mýt. postav tady na české wikipedii píše ”je” jindy ”byl.” Dal bych tomu jeden čas a to ten přítomný (”je”) - a to proto, že všechny postavy jsou logicky pořád součástí oné mytologie (resp. helénismu/olympianismu - tj. náboženství založené na řecké "mytologii").
Nedává smysl, když je u nějaké postavy napsáno např: „Zeus byl v řecké mytologie vládce bohů atd...” On JE pořád v té mytologii, proto není možné napsat, že BYL.
Navíc řecká mytologie byla pro starověké Řeky (a nejen je) jejich náboženstvím a dnes se opět obnovuje pod názvem helénismus anebo též olympianismus. Už z toho důvodu by se mělo o postavách z ř. mytologie psát, že "jsou" a ne že "byly."
Stejně jako to mají ostatní mytologie na wikipedii např. severská, ve které je vše psáno v přít. čase, mělo by tomu tak být i v té řecké.
-- Nikétés Ambrosios 24. 12. 2018, 18:21 (CET)
Přítomný čas je u řeckých bohů vhodnější, protože nejde o historické postavy, které v nějaké určité době žily (nejedná se o historický prézens). Ale pokud se to opravuje jako v uvedeném případě Graie, mělo by se tam doplnit xxx jsou +v řecké mytologii…, protože bez toho (jen xxx byly/jsou bohyně) to není (ověřitelně) pravdivé. A to je větší problém než ten slov. čas. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 11:43 (CET)

Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou, v podstatě mrtvou mytologii, tak pokládám především u božstev minulý čas za vhodnější. A dovolím si předpokládat, že takto to bude pojednáno i ve většině českojazyčných zdrojů „Pro staré Řeky byl bohem moře …“. Nikoliv „pro věřící olympianismu je bohem moře …“.

Lidští hrdinové, kde se mýty mísí s reálnými dějinami (Trója), jsou snad v minulém času bez diskuse. A mluvit v přítomném čase o někom, kdo je už i podle mýtů mrtvý, by rovněž nedávalo smysl. ---Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 11:56 (CET)

Dost zvláštní domněnka, že řecká mytologie je mrtvá; proč tu máme tolik článků? A dokud mýtu někdo věří, tak se píše přítomný, když už věřící nejsou, tak minulý? „Chronos je v řecké mytologii bůh času.” – to platí i pro nás.
A Šmak také není drak z Hobita, ale byl, protože už i podle knížky je mrtvý? Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 12:31 (CET)
Řecká kultura silně ovlivnila římskou a tak dále. Dodnes se podle starořeckých mýtů nazývají i vědecké záležitosti, které jsou naprosto nemýtické. Jako náboženství je to mrtvé, ale zůstává to kulturou i dnes respektovanou.
Ano, byl jsem pochopen dobře. Akorát u Hobita bych řekl, že to není mýtus, takže tam bych klidně nechal přítomný – čas knížky není nijak vztažen k realitě, na rozdíl od mýtů s historickou složkou.--Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 12:45 (CET)

Prézens historický to není, mýtus není historie. Co se týče používání časů v mytologických heslech tak podle mě to dává smysl takhle:

  • 1) Popis, funkce, příbuzenství a tak dále patří do přítomného času, protože tyto jejich vlastnosti jsou v rámci mytologie trvalé. Stejně tak píšeme v přítomném čase o postavách z pohádek či moderní fikce. Je zhola zbytečné dávat před každou větu zmiňující něco takového „Pro staré Řeky/Seveřany/Kelty/whoever byl bohem moře/byla bohyní se zlatými prsty/byl otcem tohotoatoho“, to snad každý čtenář pochopí že čte heslo o mytologii.
  • 2) Převyprávění mýtů ve smyslu příběhů v minulém čase, až na výjimky mluvící o budoucnosti jako je Ragnarok.
  • 3) Kult, oslavy, dobové chápání božstva a tak dále v minulém čase. Co se týče novopohanů tak samozřejmě v přítomném, ale jen většinou není novopohanský pohled na konkrétní božstvo natolik encyklopedicky významný aby byla zmínka o něm nutná.--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 13:59 (CET)
Samozřejmě v přítomném čase by měly být pouze ty postavy z mytologie, které jsou nesmrtelné (bohové, titáni, prvotní božstva,...), a to hl. jejich funkce, jejich symboly atd. zkrátka fakta o nich. Pokud jsou zmíněny nějaké jejich činy, které vykonali v nějakém určitém historickém okamžiku, tak se samozřejmě musí napsat v min. čase. Ale viz. příspěvek nad tím mým - ten to uvádí přesně.
Jako vzor se kdyžtak podívejte na anglickou wiki, kde jsou všechny mytologické nesmrtelné bytosti v přítomném čase — alespoň ty základní fakta o nich (to jsou ty funkce; co kdo umí, jaké mají symboly atd....
Šlo mi taky o to, že v těch článcích se ten čas několikrát měnil během pár odstavců i během pár vět... uvedu to na příkladě: „Achlys BYLA v řecké mytologii... BYLA bohyní... JE jednou z nejstarších bytostí...” taklhe se někdy v těch článcích mixoval přítomný a minulý čas. V tomto článku (Achlys) toho až tolik moc nebylo, ale v některých jiných byla třeba polovina článku v přít. čase a ta druhá v minulém - a přitom nešlo o děj, ale jen o fakta („JE v řecké mytologii; BYL synem boha; Jeho bratři JSOU... všichni sourozenci BYLI...” atd). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 (CET)
Ještě dodatek: Není možné říct, že jsou postavy z jakékoli mytologie mrtvé - ony jsou ty postavy mytologické (bájné), to ale neznamená, že se musí uvádět v minulém tvaru. Vlastně se ke každé postavě musí napsat např. „JE v řecké mytologii,” protože kdyby se psalo že „BYL v ř. mytologii” znamenalo by to, že v té mytologii byl, ale pak už z nějakého důvodu nebyl její součástí (jestli víte, jak to myslím). Ony JSOU všechny ty postavy stále v té mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:52 (CET)
Ovšem tak jako nelze psát „byl v řecké mytologii“, tak ani nelze psát jen „je“ bez té řecké mytologie, protože právě a jenom v prostoru vymezeném tou mytologií lze uvažovat o platnosti toho tvrzení. Pokud třeba zahájíme odstavec uvedením do kontextu řecké mytologie, pak už můžeme plynule pokračovat tvrzeními, která budou chápána v tomto prostoru, ale pokud třeba v rámci jednoho odstavce skáčeme sem a tam (třeba když zmíníme, že se postava vyskytla v nějakém novodobém filmu, kde ji představoval ten a ten herec nebo ta a ta herečka), tak při návratu k formulacím platným v rámci mytologie musíme připomenout, že právě tam to platí. Není možné jen tak mechanicky "sjednotit" text jednoho článku (nebo více článků) na přítomný čas bez citlivosti k jazyku a bez zohlednění kontextu. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:01 (CET)
Tak to je snad jasné, že záleží na kontextu - taky už jsem to tu několikrát psal a nejen já. Proto jsem napsal, že do přít. času se musí dát fakta o té postavě atd. No a myslím, že co se týče filmů a kdo koho hrál, to už nespadá pod hlavní text, ale do nového odstavce - např. „Zajímavosti”... Nevím, že by v normálním textu byly nějaké základní informační údaje, do toho by byla vsunuta zmínka i textu, a pak by se zase přešlo k (mýtickým) faktům/informacím, ve kterých by se znova muselo udávat, že jde o mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:24 (CET) -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)
To s tím filmem byl ilustrační příklad. Je ovšem evidentní, že v původním příspěvku odkazovaná editace je ve světle zdejší diskuse špatně. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:32 (CET)
He, tak to dneska pomalu chápu, když nevidím, co je na Graiiích špatně? --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:53 (CET)

To je mi jasné, že to byl příklad. Jen nevím proč by se od faktů přecházelo k filmu a od něj zase k faktům, ve kterých by se zase všechno muselo vysvětlovat (že jde o mytologii). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)

Hm, jestli jsem dobře pochopil co psal Crinkly.sun 25. 12. 2018, 13:59 a Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 první odstavec, tak nějaké plošné sjednocování není možné, ale musí se postupovat s citem a znalostí věci, což se ne vždy podařilo. Např. v Plejády (mytologie) je správně Máia - matka Hermova, kterého otcem je Zeus, protože Maia, Hermes i Zeus jsou nesmrtelní bohové, ale Élektra - matka Dardanova, kterého otcem je Zeus je špatně a má být byl otcem Zeus, protože Dardanus byl smrtelný předek Dardanů, že. --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:48 (CET)
Tak zrovna u těch Plejád jsou ty formulace neobratné, klidně může být Máia - matka Hermova, kterého zplodila s Diem a úplně stejně Élektra - matka Dardanova, kterého zplodila s Diem. Zplození jak boha tak hrdiny je v obou případech v minulosti, ostatně problém s tím jakým užít čas existuje i u historických postav (Filip Makedonský je otcem Alexandra Makedonského - přeci jím nikdy být nepřestal, ani svou smrtí, ačkoliv běžněji užíváme v tomto kontextu minulý čas).--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 18:50 (CET)
Přesně tak. U smrtelných by měl být přít. čas jen v úvodu (je v řecké mytologii) a dál už v min. čase (byl synem boha...). Musí se postupovat, tak aby to bylo logické a zapadlo do kontextu.
A zase u těch nesmrtelných by se min. čas měl psát jen když se to váže k nějaké (bájné) události v minulosti, jinak vše ostatní v přítomnosti (je v řecké mytologii; je synem boha; je bohem např. války, jeho symbolem je havran atd..). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:59 (CET)

Stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc - panel Potřebuji pomoci bude brzy nasazen[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den,

jak někteří z Vás možná již ví, působím jako komunitní ambasador české Wikipedie a věnuji se projektům majícím za cíl zlepšit pocit nováčků na Wikipedii. Tyto projekty má na starosti tým Growth a jeden z nich se týká i stránky Wikipedie:Potřebuji pomoc.

V průběhu ledna 2019 bude nasazen projekt Panel Potřebuji pomoci, který má za cíl umožnit nováčkům získat pomoc přímo z editačního rozhraní, a to formou odkazu na stránky s nápovědou i možností položit dotaz zkušenému wikipedistovi. Tyto dotazy budou směřovány právě na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. Touto zprávou bychom vás na tento projekt rádi upozornili, abyste věděli o chystaných změnách, které se vás mohou dotýkat.

Více informací o práci týmu Growth naleznete na jeho zprávě, která je na stránce Wikipedie:Zkušenosti nových wikipedistů/Nápady týmu Growth/Prosinec 2018. V průběhu ledna 2019 přineseme informace, jak je vhodné odpovídat na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, aby se nováčci jednoduše dozvěděli o vložené odpovědi.

V případě jakéhokoliv dotazu, návrhu či připomínky mě můžete kontaktovat na mé diskusní stránce nebo na e-mailu martin.urbanec@wikimedia.cz.

S pozdravem,

--Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 25. 12. 2018, 23:24 (CET)


Tato zpráva vám přišla proto, že často odpovídáte na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc. Nechcete-li žádné podobné zprávy v budoucnu obdržet, prosím, zapište se na blacklist.

Invitation from Wiki Loves Love 2019[editovat | editovat zdroj]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

WLL Subtitled Logo (transparent).svg

Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love.

Wiki Loves Love (WLL) is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February.

The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects.

The theme of 2019 iteration is Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.

Sign up your affiliate or individually at Participants page.

To know more about the contest, check out our Commons Page and FAQs

There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love!

Kind regards,

Wiki Loves Love Team

Imagine... the sum of all love!

--MediaWiki message delivery (diskuse) 27. 12. 2018, 11:12 (CET)

Aktualizace v novém roce[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, od 1. ledna (příp. od prvního pracovního dne) nastávají pravidelně různé změny, mění se lidé, zákony atd. Asi tu neexistuje nějaká centralizovaná stránka, kde by se to evidovalo, aby bylo možné dělat aktualizace systematicky a správně (tj. ne neencyklopedickým způsobem, nahodile, často od náhodných návštěvníků), v některých případech včetně změny na Wikidatech. Já osobně aktualizoval stránky Rada Evropské unie a Institut klinické a experimentální medicíny. Změny dělá např. armáda, ale pokud dobře koukám, v našich článcích se změna těchto postů neprojeví. Nějaké další nápady, náměty??? Já možná nebudu mít čas se tím dál zabývat, je to ode mě jen námět. Všem všechno dobré v novém roce. — Gumruch (disk.) 1. 1. 2019, 14:26 (CET)

Hm, a já jsem myslel, že na editacích od náhodných návštěvníků je wikipedie založena...--Hnetubud (diskuse) 1. 1. 2019, 23:56 (CET)
Umíte si představit českou nebo anglickou Wikipedii, kterou editují pouze a nahodile náhodní návštěvníc? Asi nikdo nechce, aby tady měsíce visely zastaralé informace… — Gumruch (disk.) 2. 1. 2019, 22:48 (CET)
Vždyť to tak plus minus přece je ... --frettie.net (diskuse) 2. 1. 2019, 23:26 (CET)

Ústavy šlechtičen[editovat | editovat zdroj]

Pokud by se čirou náhodou někomu chtělo pracovat a nevěděl by, do čeho píchnout, pokuste se roztřídit odkazy na Ústav šlechtičen – původně všechny mířily na Tereziánský ústav šlechtičen a většina by asi měla být takto opravena, ale některé se mohou vztahovat k jiným ústavům šlechtičen.

A svůj samostatný článek by si asi zasloužil Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů. Nynější článek Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je spíše článek o zdravotnické instituci, která původně mohla sídlit jinde a dnes sídlí ve více budovách, takže odkazovat ho jako článek o Novoměstském ústavu šlechtičen není moc vhodné, protože o historii této budovy v něm není skoro nic. --ŠJů (diskuse) 1. 1. 2019, 23:33 (CET)

Tituly v infoboxu[editovat | editovat zdroj]

Zvyk či pravidlo uvádět tituly pouze v infoboxu se ukazuje být dost nešťastným. Pokud ho totiž autoři článků striktně dodržují, mohou ve článcích o některých osobách nastat tři situace, všechny z různých důvodů chybné. Je-li totiž předmětem článku nositel titulu akademik a autor dodržuje zmíněné pravidlo, pak:

  1. buďto uvede všechny tituly do infoboxu a dostává se do konfliktu s pravidlem pro zápis titulu akademik (titul akademik má v zápisu se jménem nahradit všechny ostatní tituly, kombinace není přípustná) - příklady této chybné varianty: zde, zde a zde
  2. neuvede titul akademik, pouze tituly dosažené před tímto (což je rovněž chybné) - např. zde
  3. uvede v infoboxu pouze titul akademik, čímž je ovšem čitateli zatajeno, že nositel disponoval dalšími tituly (které samozřejmě byly platné, pouze se nezapisovaly bezprostředně kolem jména v kombinaci s titulem akademik)- např. zde

Jsem přesvědčený, že správnost obsahu Wikipedie je nadřazená nedomyšlenému formálnímu pravidlu Wikipedie o zapisování titulů pouze kolem jména v úvodu infoboxu. Bylo by ale vhodné to řešit nějak systematicky. Napadá mě několik možností. Buďto v infoboxu zavést kolonku na tituly, kde by se daly vyjmenovat ostatní tituly, které nelze zapisovat kolem jména zároveň s titulem akademik (a pouze ten pak uvádět před jménem v první řádce infoboxu). Nebo titul akademik uvádět v úvodu infoboxu a ostatní v charakteristice na začátku článku, např. „Karel Juliš (* 10. listopadu 1929 Praha), Ing., CSc., je český a československý vysokoškolský…“. --Xth-Floor (diskuse) 6. 1. 2019, 00:34 (CET)

Mělo by být poměrně snadné zavést nějaký nový parametr, v němž se třeba v závorce pod jménem uvedou další tituly. Aby to bylo zřetelné, může se jmenovat třeba další tituly akademika. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2019, 15:12 (CET)
Díky. Bylo by možné to zařídit? --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2019, 13:57 (CET)
Bylo, ale ještě počkám, kdyby někdo přišel s jiným nápadem; přeci jen infobox-osoba je velmi často používaný. Kdybych náhodou zapomněl, prosím strč do mě. --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 1. 2019, 15:25 (CET)

Tituly by rozhodně neměly být pouze v inforámečku. Měly by být zmíněny i v textu článku v souvislosti s tím, jakým způsobem je osoba nabyla.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2019, 17:04 (CET)

Též jsem nepochopil, proč by tituly nemohly být uvedeny při prvním jmenování osoby (tučně) v textu článku. Dál už netřeba, zbytečně by se článek prodlužoval. Bude problém, jak případnou změnu uvést do povědomí wikipedistů, kteří současné pravidlo automaticky respektují.--Svenkaj (diskuse) 9. 1. 2019, 12:16 (CET)

Seznamy s pomlčkou před rozlišovačem[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, narazil jsem na několik seznamů a s nimi spojených souvisejících šablon s pomlčkou před rozlišovačem, např. Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg). Nejsem si jistý, co s tím, můžu je normálně přejmenovat nebo to má nějaký důležitý (pro mě skrytý) význam? --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:37 (CET)

Také mi přijde, že v rozlišovači by mohla být čárka místo pomlčky, ale to není zas až tolik podstatná věc. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:38 (CET)

Dotaz na Zoner60. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 12:06 (CET)
Nejsem si jistý, do jaké míry je to klasický wikirozlišovač, nebo jestli se to tak i reálně uvádí. Ale to je asi podružnost. Pryč má jít určitě pomlčka před závorkou a pryč by mohla jít i pomlčka v závorce, čárkou ani není nutno ji nahrazovat. Nebo by se dalo uvažovat naopak o zrušení závorky a ponechání (první) pomlčky, viz Seznam medailistů na mistrovství světa ve vodním slalomu – kánoe muži.
Ostatně k přejmenovávání už loni hromadně docházelo. Viz namátkou Jedudědkovo přejmenování 2. 3. 2018 a Zonerovo následné vrácení na původní název 2. 11. 2018. Zdá se, že na tomto pojmenování trvá, ale zdůvodnění jsem zatím nikde nenašel. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2019, 13:30 (CET)
Také jsem na to koukal. Mám takový dojem, že se to pojmenování už někde i řešilo, ale moc velký zájem komunity o to téma nebyl. Každopádně když to bude všechno jednotné (což jak zmínil Bazi je tak napůl) a nebude tam navíc ta divná pomlčka před závorkou, bude to jen dobře. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 13:50 (CET)
Rozlišovač v závorce je zbytečný, rozlišení lze uvést přímo v názvu článku, jak už bylo odkázáno. Cílem má být co nejméně komplikovaný název (bez nadbytečné typografie) a jednotnost (pro očekávanost názvů). Ve tvaru „Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg)“, je pomlčka před závorkou nadbytečná, protože neplní žádnou funkci, dtto závorka jako rozlišovač. Názvy mají obsahovat minimum typografie a být bez rozlišovače: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg.--Kacir 7. 1. 2019, 13:56 (CET)
Nebo: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu mužů do 57 kg. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 14:03 (CET)
Ano, možné řešení. Předem bych vzal v potaz (ověřil) jednotný styl všech dotčených seznamů, jestli je vhodné/možné rozepisovat název bez pomlčky, nebo je výhodnější styl s pomlčkou a disciplínou.--Kacir 7. 1. 2019, 14:15 (CET)
(s e.k.) Pomlčka před závorkou je nesmyslná, závorka nevhodná, neboť nejde o rozlišovač. Ostatně, názvy "Seznam+medailistů" všech seznamů medailistů by si zasloužily sjednotit, prakticky co sport, to jiný systém názvů (nemalou zásluhu na tom má bohužel zmiňovaný Zoner60). --Harold (diskuse) 7. 1. 2019, 14:04 (CET)
Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg je perfektní název. --Tayari (diskuse) 7. 1. 2019, 20:09 (CET)

Panel Potřebuji pomoc bude nasazen již tento pátek[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všem,

jako součást projektů sloužících k zlepšení zážitku nováčků bude v pátek nasazen Panel Potřebuji pomoc, vyvinutý týmem Growth.

Tento projekt umožní nováčkům pokládat dotazy na tuto stránku přímo ze stránky, kterou právě editují. To nejspíše povede ke zvýšení počtu otázek, které se zde objeví. Panel si již brzy budete moci zapnout v nastavení na karě Editace.

Otázky pocházející z panelu budou mít nadpis začínající “Dotaz vložený pomocí panelu Potřebuji pomoc”. Kromě toho budou označené tagem “Panel Potřebuji pomoc”.

Až budete na otázky odpovídat:

  • Ve své odpovědi pingněte nováčka, kterému odpovídáte. Nováčci nemusí vědět, jak se na stránku Potřebuji pomoc dostat, natož, jak monitorovat odpovědi. Notifikace je nejlepším způsobem, jak je informovat o tom, že dostali odpověď.
  • Ujistěte se, že vaše odpověď je platná pro editor, který nováček používá. Informaci o používaném editoru je možné získat z příspěvků.
  • Uvědomte si, že nováček stránku Potřebuji pomoc nikdy nemusel vidět, a nemusí vědět, jak v konverzaci pokračovat. Zvažte, zda není vhodné nováčkovi vysvětlit, jak může odpovědět.

Sesbírali jsme také různé příklady dobré praxe týkající se komunikacev s nováčky. Věříme, že vám to pomůže!

Děkujeme vám předem za váš čas, který strávíte pomocí nováčků.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 9. 1. 2019, 08:50 (CET)

Martine, super. Chtěl bych vyzdvihnout příklady dobré praxe - to je super stránka, zvlášť konec. Ten by si měl přečíst každej druhej Wikipedista. Za to návod na Panel Potřebuji pomoc je ... trošku konmplikovanější ke čtení. A vlastně mi tam chybí to, jak to bude fungovat pro editora. NEbo jsem jen přehlédl to, kde se otázky objeví?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:34 (CET)

FileExporter beta feature[editovat | editovat zdroj]

Johanna Strodt (WMDE) 14. 1. 2019, 10:41 (CET)

Předpokládám (ptám se, abych ujistil sebe a zároveň i abych předešel případným planým žádostem), že toto rozšíření se cs.wiki vůbec netýká, neb žádné lokální soubory nemáme. Je tak? --YjM | dp 14. 1. 2019, 13:41 (CET)

Já předpokládám, že zjednoduší přesun licenčně vyhovujících souborů na Commons pro využití na cswiki. Takže minimálně se to týká Nápověda:Načtení souboru#Obrázky uložené na jinojazyčné Wikipedii. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 13:48 (CET)
Myslím, že máte oba pravdu. Na CS wiki není prakticky co transformovat. Ale ano, třeba budeme moci využít něco, co se přesune třeba z nějaký-divný-jazyk.wp.org na commons. Takže jako jo. --frettie.net (diskuse) 14. 1. 2019, 14:19 (CET)
Já trochu přehlédl, že YjM mluví o planých žádostech, tedy se dohaduju, že mu šlo o ten konfigurační soubor, který si kontrolovat/měnit nemusíme. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 14:30 (CET)
Ale netýká se nás přece ani nějaké praktické využití toho exportéru, jestliže není z cs Wiki co exportovat. Že se nás může týkat využití souborů pomocí toho nástroje exportovaných z jiných Wiki, nemá nějaký zvláštní dopad na naše vlastní využití exportéru, předpokládám. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 14:38 (CET)
Já tedy předpokládám, že „my“ budeme moct prakticky využít na export obrázku z jiné wiki na Commons pro jeho využití na cswiki. Teď tedy nevím, zda se v tom pletu nebo toto považujete za něco, co se nás netýká. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 15:42 (CET)
Pokud to „my“ budeme moci využít, pak na jiných Wikipediích - na těch, odkud by se případně exportovalo. Samozřejmě jsem si vědom toho, že někteří wikipedisté z české Wikipedie působí také na jinojazyčných Wikipediích, kde jsou případně součástí tamních wikikomunit. Já měl na mysli českou Wikipedii. Ale jinak mi přijde, že je to od počátku jen zbytečným slovíčkařením, kterému z Vaší strany nerozumím. Považuji za evidentní, že příspěvek YjM se týkal potenciálního exportu z cs Wiki. Ostatně odkaz do nastavení k případnému zapnutí exportéru vede na lokální, nikoli globální nastavení. Pěkný den. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 17:31 (CET)
YjM psal vůbec netýká, já že se to týká možnosti získat obrázky, kvůli čemu tu máme mnou odkazovanou nápovědu, a proč bychom měli někoho navádět, aby to exportoval ručně, když to může udělat lépe (historie str.) a jednodušeji. Pak jsem si teprve všiml, že YjM píše o nějakých žádostech, tak jsem napsal, že mu vlastně přesně nerozumím, že možná můj příspěvek nebyla úplně odpověď na jeho dotaz a že snad myslel žádost o zapnutí té fukce na cswiki. Vy jste se s prominutím doposavad také moc jasně nevyjádřil, takže já nevím, zda to je jen slovíčkaření o pohledu na věc nebo něco skutečně věcně rozporujete. Proto jsem psal, že se možná pletu, a možná např. exportér nebudu moct použít, když mám jen globální účet a nejsem součástí cizojazyčné komunity. Pletu se? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 18:23 (CET)
Uživatel cs.wiki tuto funkci nevyužije, může využít pouze její výsledek (soubor přenesený z jiného projektu na Commons). Pokud tento uživatel současně působí na jiném projektu, kde lokální obrázky existují, pak tuto funkci využít může, ale jen na tamtom projektu. JAn (diskuse) 14. 1. 2019, 21:00 (CET)
Píšete něco jako Bazi, čemu nerozumím. Příklad: Najdu na dewiki licenčně vyhovující obrázek, který bych chtěl použít do článku na cswiki. Můžu A) na to použít ten Exportér, nebo B) musím postupovat podle návodu odkázaného v nápovědě výše, protože současně nepůsobím na dewiki, a proto nemůžu tu funkci použít? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 21:13 (CET)
Z dokumentace vyplývá, že se použití nástroje se na vstupní wiki nemusí vůbec projevit (oproti starému způsobu vlastně nic nového). Takže A) brání jenom nutnost být na vstupní wiki autoconfirmed. Tedy tady na cswiki nikdo místní ani zvenku nástroj nevyužije, ale je dobré vědět, že pokud někde najdu soubor vhodný na Commons, můžu použít tento nástroj. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 1. 2019, 21:55 (CET)
Aha, díky. Takže když budu umět přesunout, ale nebudu umět německy, tak může být 10 editací na schváleného uživatele problém a bylo by vhodnější požádat někoho z dewiki. Což jistotně nastane, když tam místo dewiki bude Frettieho nějaký-divný-jazyk.wp.org. Tedy otázka zní: Má se místo copy+paste a down+upload kontaktovat někdo tamní, aby přesunul nástrojem? Mělo by se to takto doplnit do té nápovědy, resp. případně také aspoň zmínit v c:Commons:První kroky/Přenos souboru a pomůcky, kterou my odkazujeme? Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 22:47 (CET)
@Matěj Orlický: Ach ano, měl jsem na mysli to, že zde na cs.wiki není potřeba žádnou konfiguraci měnit, protože zde se nástroj přímo neuplatní. Tudíž, že nemá smysl zde o něco takové žádat (tj. o změnu konfigurace a zapnutí nástroje). Omlouvám se za nejasnost.
Je ale zajímavé, že ten nástroj vlastně může být přínosem nepřímo i pro českou WP, jak tu bylo zmíněno (export z něco-divnýho-wiki na Commons). A je fajn, že i z tak blbého dotazu, jako jsem vznesl, mohou i přes prvotní nedorozumění vyplynout zajímavá zjištění s praktickými důsledky (jak postupovat, když ten pěkný obrázek na něco-divnýho-wiki najdu). --YjM | dp 15. 1. 2019, 00:05 (CET)

Jazyk originálu papežských dokumentů[editovat | editovat zdroj]

Dá se nějak jednoduše zjistit původní jazyk, v němž bylo sepsáno to které papežovo dílo? Např. u Evangelii gaudium z roku 2013 česká Wikipedie uvádí, že originál byl sepsán ve španělštině - což je, vzhledem k národnosti současného papeže, snad dost pravděpodobné - ale na dalších Wikipediích o tom nic nenacházím, stejně jako Googlem (kromě webu jednoho německého teologa: https://www.thomasschirrmacher.info/wp-content/uploads/2015/06/EvangeliiGaudium.pdf) (proto jsem do článku ráno ve spěchu umístil alespoň žádost o doplnění zdroje: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evangelii_gaudium&diff=prev&oldid=16857579). Na vatican.va v jednotlivých jazykových mutacích to taky není (např. anglická: http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html). V českém překladu od Paulínek (https://www.socialninauka.cz/files/files/Evangelii%20gaudium.pdf) je napsáno, že česká verze byla přeložena "z italského originálu" - což ale může znamenat snad také jen to, že text byl přeložen z verze, která byla položena originálu na roveň (což jsou, říkám si, možná všechny překlady umístěné na vatican.va?), resp. taky je možné, že by tam správně mělo stát "přeloženo z italské předlohy"). Je některá verze při různosti překladů rozhodná (předpokládám, že by to byla právě ta originální - nebo snad latinská? U EG ale latinská verze na webu ani není...)? Víte si v tomto někdo rady - možná například Martin Davídek? Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 14. 1. 2019, 18:28 (CET)

Co se týče originálu papežských dokumentů, tak tam je otázka, jak vypadala příprava každého jednotlivého. To málo co o tom vím je, že aktuálně záleží jakého národnostního složení je komise, která dokument s papežem připravuje - tedy jakým jazykem se dorozumívá. Většinou italsky, ale může tam být řada španělský mluvících expertů či jiných jazykových okruhů. Závazný text pro církev je ovšem text publikovaný v latinském jazyce, i když byl většinou připravován v italštině. Je to celkem přirozené, že o textu se diskutuje v živém jazyce. Občas jsem se setkal při studiích v Římě s některými profesory, kteří se nějak podíleli na vzniku papežských dokumentů; ti samozřejmě pracovali většinou v italštině, a také jsem se potkal s vynikajícími předkladateli, kteří překládali tyto dokumenty do oficiálního latinského textu. Jinými slovy: 1. proces přípravy - různé jazyky (domininatně italština), 2. oficiální dokument (latina) + překlady do dalších světových jazyků. 3. Co se týče oficiálního překladu do italštiny, domnívám se, že se použije původní text, ze kterého se vytvářel oficiální dokument v latině. A tady je právě ta věc. Totiž dokument v živém jazyce má větší dynamiku, živost atd. 4. Překlady do národních jazyků (nesvětových jazyků). Zde je problém, ze kterého jazyka překladatel vychází - zda-li z latinského oficiálního textu, či z italštiny, angličtiny atd. Tady by bylo třeba doplnit, že italština ráda místo imperativů používá kondicionály, které ovšem chápe jako imperativy - což se pak projeví i v latinském závazném textu. Výsledkem je, že často jsou pak do národních jazyků jsou překlady s kondicionály (mělo by se, mohlo by se... apod.), jak to učí gramatika. Italové se pak diví, že se něco nedělá, protože byly použity přece, podle nich, jasné vazby, ale zbytek světa chápe kondicionály jako pouhá nezávazná doporučení nebo návody. Je to otázka kultury italského jazyka a gramatiky. To by bylo asi na jiné povídání. Stačí to takto na vysvětlení? S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 09:25 (CET)
No měl bych k tomu aspoň dvě otázky: Co tedy v případě toho Evangelii gaudium - jazyk originálu tedy skutečně jen tak nezjistíme?
A zadruhé s tou latinou: např. právě tento (EG) na webu (http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html) latinský text nemá - a vzhledem k tomu, že dokument je z roku 2013 (už to bude šest let) myslím, že ani mít nebude - tam tedy latinský text asi rozhodný nebude, je to tak...? (Nevím, jestli je to celkově Františkův trend, že už dokumenty nenechává překládat do latiny - Benedikt je možná v ní i psal...? :) )
Po rozhodném textu se ptám pro případ odchylnosti překladů. Zde konkrétně jde o to, že španělsky je na jednom místě slovo "atraktivní", v dalších jazycích "aktivní" - předpokládám, že správně je "atraktivní" (přitažlivý) (to slovo je jinak v EG použito mnohokrát, je dost "o tom") - což by jen svědčilo pro to, že originálním jazykem je španělština a že ta chyba (aktivní) se pak přelévala z jednoho překladu do druhého. Každopádně mě překvapuje, že jazyk originálu není snadné zjistit. --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2019, 11:56 (CET)
Co se týče EG, tak asi by se to zjistit dalo, ale je to mimo můj rozsah možností.
Kdybych dělal nějaký speciální výzkum, asi bych se obrátil na Papežskou radu pro výklad legislativních textů - protože papežské dokumenty jsou legislativní texty. Ti by asi byli schopni říci, co je tam správně, a zanalyzovali by proces překladů. Je ale docela možné, že už i tuto záležitost (aktivní - atraktivní) někdo ve světě řešil. Bylo by třeba zapátrat v jiných jazycích. S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:12 (CET)
K tomu bych ještě dodal, že tato Papežská rada by mě po dotazu asi odkázala na příslušné Dikasterium, které to mělo na starosti. --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:16 (CET)

Volby do arbitrážního výboru[editovat | editovat zdroj]

Vážení a milí kolegové, připomínám, že ode dneška za týden začínají volby do Arbitrážního výboru české Wikipedie. Bohužel se zatím nikdo ještě nepřihlásil. Chcete-li pomoci české Wikipedii i jinak než psaním článků, prosím, přihlašte se na této stránce. Předem děkuji všem, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 1. 2019, 21:15 (CET)