Wikipedie:Pod lípou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje. Archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:

Seznamy pohřbených a pochovaných[editovat | editovat zdroj]

V kategorii Seznamy lidí podle místa pohřbení máme šest nejednotně pojmenovaných seznamů. Jednou jsou v názvu osoby, jindy osobnosti. Jednou jsou pohřbeni, jindy pochováni. Máte nějaký návrh na sjednocení? Navrhuji pohřbení (podle názvu kategorie) a osobnosti (méně známí zemřelí v seznamu nejsou). --Radek Linner (diskuse) 18. 4. 2021, 13:08 (CEST)[odpovědět]

Tady bych asi také byl pro označení pohřbeni. Slovo pochováni je eufemismus, tedy změkčení základního pojmu. S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 18. 4. 2021, 13:31 (CEST)[odpovědět]
Po e. k.: Pohřbený a pochovaný mi přijde poměrně synonymní, čistě subjektivně mi přijde věcnější „pohřbený“, zatímco „pochovaný“ cítím jako více eufemistické, obrazné. Ale u osob a osobností by mohl být i významový rozdíl, pokud pohřbenými osobami má být chápán seznam všech lidí, zatímco pohřbenými osobnostmi jen třeba výběrový seznam významných osobností. V kategorii vidím rozdíl, že „osobnosti“ jsou použité u celých hřbitovů, kde chápu, že může jít jen o výběrový seznam, zatímco „osoby“ jsou použité u Pantheonu nebo v bazilice, kde jde zjevně o velmi limitovaný počet míst, takže seznam může být úplný. Jestli ten rozdíl ale cítí i ostatní a jestli se tím obsah těch článků skutečně řídí, nemůžu s určitostí říct. --Bazi (diskuse) 18. 4. 2021, 14:11 (CEST)[odpovědět]
Ano, s tím bych souhlasil. Takže jen u tří kategorií u hřbitovů by se měnilo "pochovaných" na "pohřbených". I když u Pantheonu a baziliky Saint-Denis si nejsem jist, jestli jde o kompletní výčet. Také řazení jednotlivých osob je u těch dvou seznamů nejednotné. Alespoň u Pantheonu by stálo za zvážení seřadit je abecedně s odkazem na číslo hrobky. Tak to mají i jinojazyčné verze včetně francouzské. --Radek Linner (diskuse) 18. 4. 2021, 15:34 (CEST)[odpovědět]
Jak napsal kolega Martin Davídek, termín "pochování" je eufemismus, vhodnější je tedy slovo "pohřbení". To je používáno také v systému kategorizace "Pohřbení v ...". S pozdravem --Angelus Silesius (diskuse) 18. 4. 2021, 17:39 (CEST)[odpovědět]
@Angelus Silesius, Radek Linner, Bazi, Martin Davídek: Slovo pohřbený vnímám jako základní význam. Donedávna byl v Evropě nejrozšířenější pohřeb celým tělem do země, u kterého bych viděl slovo pochovaný jako eufemismus jednoznačně synonymní. Vnímám i jakousi paralelu pochovat – uschovat, ale nemusíte se mnou souhlasit. Ale jsou i jiné druhy pohřbů. Žehem na hranici s vysypáním do řeky, žehem v krematoriu s rozptýlením na určené loučce, „vzdušný/nebeský“ pohřeb (tělo si v koruně pohřebního stromu rozebere nebeské, tedy posvátné ptactvo), pohřeb vsedě do stúpy, pohřeb do moře, také pohřeb hlavy či srdce na jiném významném místě atd. V těhle případech bych s pochováním jako synonymem často váhal. Navrhuji tedy se držet věcného a základního pohřbení. --Chun-mee (diskuse) 1. 5. 2021, 00:00 (CEST)[odpovědět]

Dílo prof. Sokola[editovat | editovat zdroj]

Narazil jsem na to u článku Trest. Hodně podstatně ho vylepšil prof. Sokol, wikipedista BobM to teď chce kompletně přepsat, což ve svém důsledku povede k odstranění díla prof. Sokola. Na základě žádosti o třetí názor jsem byl odkázán na Wikipedie:Vlastnění článků a bylo mi sděleno, že zachování tohoto díla je „encyklopedicky irelevantní“. Dobře. Netýká se to ale jen tohoto článku, jde minimálně taky o článek Duch, kde už k odstranění došlo, a připravují se články Hodnotový pluralismus, Infantilismus, Pojem a Sentiment. Zatím. Chápu, že tomu asi nepůjde úplně zabránit, ale píšu to jako upozornění sem, aby třeba ti, kteří se zapsali do kondolenční knihy, zachovali z díla prof. Sokola alespoň něco. --194.213.41.2 20. 4. 2021, 09:39 (CEST)[odpovědět]

V první fázi si uvědomte, že Wikipedie může upravovat každý. Nejde zde o odstranění díla pana prof. Sokola, ale o kvalitu Wikipedie. Mazat články nechci, chci je upravit / rozšířit do přijatelnější podoby. --Wikipedista:BobM d|p 20. 4. 2021, 10:23 (CEST)[odpovědět]
Takto Wikipedie nefunguje, to bychom tu za chvíli měli místo článků pomníky. Vizte například doporučení o vlastnění článků. Pokud budou provedené změny k lepšímu, není důvod je neprovést. --GeXeS (diskuse) 20. 4. 2021, 10:34 (CEST)[odpovědět]
Rozumím tomu, že takto wikipedie nefunguje, ale jsem přesvědčen, že je to škoda. Bez ohledu na to, že změny jen stěží budou k lepšímu (srov. Duch předtím vs. teď). --194.213.41.2 20. 4. 2021, 13:18 (CEST)[odpovědět]
Naštěstí původní verze článků jsou přístupné v historii – a také se k nim dá vrátit, pokud se shodneme, že jsou kvalitnější.--Hnetubud (diskuse) 21. 4. 2021, 20:55 (CEST)[odpovědět]
Právě naopak, škoda to není, ale pouze za předpokladu, že je změna jednoznačně k lepšímu. Právě s ohledem na to, že změny k lepšímu zřejmě nejsou to škoda skutečně je. Původní verze sice není smazána, ale překryta, přesto je rozhodně škoda, pokud informace byly skutečně relevantní, aby zůstaly ukryty v nánosu změn, které nemají jasné opodstatnění. --Thanoris (diskuse) 5. 5. 2021, 14:44 (CEST)[odpovědět]
Požadavek ohledně článku Trest už byl vznesen na stránce WP:3N. Další unáhlené roztahování sporu bez vyčkání na ohlasy považuji za nevhodné. Byl bych skutečně nerad, kdyby tu mělo docházet k jakémusi umělému konzervování něčího díla (stejně tak by mi vadila podobně umělá likvidace něčího díla) jen kvůli nějakému sentimentálnímu vztahu k dané osobě. Zde se tvoří otevřená encyklopedie. --Bazi (diskuse) 20. 4. 2021, 10:36 (CEST)[odpovědět]

Jen takový okamžitý nápad: asi by nebyl problém založit stránku Sokoljan/Výběr z příspěvků (s omezeným přístupem), a tam uchovat některé nejzajímavější resp aspoň jejich části (pokud by se někdo takového výběru ujal). --Xyzabec (diskuse) 20. 4. 2021, 11:48 (CEST)[odpovědět]

Strkat články nebo jejich kusy do nějakých konzerv podle mě nemá smysl a je to wikipedii cizí. Ale myslím, že by wikipedii žádným způsobem neuškodilo, kdyby někdo vyrobil podstránku Sokolovy osobní stránky a dal do ní odkazy vždy s názvem konkrétního článku a mířící na poslední Sokolovu revizi. Teda, jestli se vůbec nějakému nadšenci bude chtít to dotáhnout do konce, bylo by to jistě úmorné. --Chun-mee (diskuse) 28. 4. 2021, 01:23 (CEST)[odpovědět]
Více méně je to předpřipravené zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Sokoljan - jen by nějaký robot musel vyškrtat případy, kde prof. Sokol editoval daný článek ještě později. Ale připadá mi, že vzhledem k existenci tohoto automatického přehledu je to skoro zbytečné, málokdo by to využil.--Jan Spousta (diskuse) 28. 4. 2021, 09:29 (CEST)[odpovědět]

@BobM:Jenom se chci zeptat, prostudoval jste zdroje ze kterých vycházel p. profesor Sokol uvedené v odstavci Literatura? Co když v těch článcích vyřčené myšlenky napsané panem profesorem Sokolem, které jste promazal, jsou v těch zdrojích uvedeny? Třeba prostě "stačilo jenom doplnit" citace na konkrétní stránky ke konkrétním odstavcům, které jste smazal... Neb se mi nezdá, že by pan profesor Sokol uváděl něco, co by si jen tak vymýšlel - jak se vy snažíte naznačovat, aneb cituji vás: "pojmologie", "celkově zpochybněno". Byl to zkušený wikipedista, na to nezapomínejte... VasekPav (diskuse) 22. 4. 2021, 19:31 (CEST)[odpovědět]

Do kondolenční knihy jsem se zapsal, díla, které zde Jan Sokol odvedl, si vážím, ale nějakou pietní konzervaci jím editovaných článků pokládám za velmi špatný nápad. V oborech, v kterých byl odborníkem, mu byla vydána řada publikací, které jeho odkazu slouží nejlépe. Na Wikipedii editoval s odvahou a jistě i v oborech, kde ani autoritou nebyl, takže se mu určitě mohlo stát i to, že vložil nepravdivou informaci (příklad). Právě proto, že to byl zkušený wikipedista, nelze pochybovat o tom, že věděl, že jeho příspěvky budou dále upravovány i opravovány, a počítal s tím.--Tchoř (diskuse) 23. 4. 2021, 17:01 (CEST)[odpovědět]

Domnívám se, že tu dochází k nešťastnému míchání dvou záležitostí. První je dílo prof. Sokola jako takové. Tam skutečně nelze „konzervaci“ vyžadovat. Druhá je poměrně systematické odmazávání obsahu, které je obhajováno pseudermíny jako „pojmologie“ ap., jak výše cituje VasekPav. Například text článku Duch vznikl před 12 lety, kdy bylo na Wikipedii zcela obvyklé uvádět zdroje globálně (bez řádkových referencí) v kapitole literatura. Což se stalo i zde. Přijde mi proto krajně nezodpovědné, pokud kterýkoli Wikipedista smaže takto rozsáhlý obsah bez toho, aby ověřil zdroje uvedené v kapitole Literatura. Zvlášť u Wikipedisty působícího 15 let, který tyto změny ve zdrojovacích zvyklostech zažil a musí si jich být vědom, bych takový přístup považoval za vandalizmus. Zvlášť když evidentně nejde o náhodný zásah, ale děje se tak (ve vztahu ke článkům prof. Sokola) v podstatě systematicky. --Xth-Floor (diskuse) 29. 4. 2021, 10:48 (CEST)[odpovědět]

Pokud je to ozdrojované sekcí Literatura, což tehdy bylo běžné, je odmazávání jednoznačně vandalismus. --Chun-mee (diskuse) 29. 4. 2021, 12:15 (CEST)[odpovědět]
Ano, přesně na toto jsem narážel... A děkuji za vysvětlení, zdá se, že pan profesor Sokol uvedl u většiny článků zdroje globálně v odstavci Literatura. Kromě článků Infantilismus, který vychází z článku na německé Wikipedii a článku Sentiment, který jako jediný není teda dostatečně ozdrojován (ovšem vložené šablony zrovna na toto neupozorňují...). Zásahy @BobM jsou tedy přinejmenším sporné. Navíc na mou otázku doteď neodpověděl... --VasekPav (diskuse) 29. 4. 2021, 22:07 (CEST)[odpovědět]

Suggested Values[editovat | editovat zdroj]

Timur Vorkul (WMDE) 22. 4. 2021, 16:08 (CEST)[odpovědět]

WikiProjekt SARS-CoV-2[editovat | editovat zdroj]

Doufám, že se účastníci tohoto projektu nebudou zlobit. Stav projektu je dlouhodobě nedostatečný, částečně tristní. Viníky tohoto stavu jsme my všichni jeho účastníci. Ale také ti wikipedisté, kteří se vůbec nezúčastnili, jakoby se jich tato celosvětová katastrofa netýkala. Skutečností je, že kdo se chce jakžtakž informovat a orientovat v tom, co se děje ve světě, tak musí sledovat tisk, odbornou literaturu atd. A hlavně anglo-americko-indickou Wikipedii, tam jsou články snad o všech zemích světa, většinou udržované na aktuálním stavu. Příkladem je právě Indie. Nevím, zda je článek o této velké a lidnaté zemi v aktuálním stavu.

Náš projekt celkově snese mezinárodní srovnání, lépe řečeno mně není známo, zda jiné národní verze Wikipedie vůbec něco takového mají. Ale když už jsme s tímto projektem přišli, tak na něm musíme dále usilovně pracovat. Ne usnout na vavřínech. Proto mj. soustavně upravuji přehledy na diskusi k projektu. Nevím, kdo si toho vůbec všiml. Teď se tady snažím burcovat k větší aktivitě, neboť se domnívám, že je to nutné.

Rozšířený obsah
Ta strašná nemoc celosvětově překonaná není, a co je velmi znepokojující, jsou stále nové mutace. Aktuálně je to indická mutace, na tu se bude muset dát velký pozor. Nevíme, zda jsou dosavadní vakcíny proti ní opravdu dostatečně účinné. Indie má nejvyšší nebo druhý nejvyšší počet obyvatel na světě. Bohužel se tam situace aktuálně zcela vymkla z kontroly. Indická vláda neví, co má dělat.

(Autor: Zbrnajsem, nesouvisející obsah skryl — Draceane diskusepříspěvky 26. 4. 2021, 12:51 (CEST))[odpovědět]

Prosíme, věnujte se tvorbě encyklopedie. Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme. Prosíme, věnujte se tvorbě encyklopedie.

--Zbrnajsem (diskuse) 26. 4. 2021, 12:13 (CEST)[odpovědět]

Když už zde mluvíte o WikiProjektu, bylo by záhodno informovat jeho účastníky, myslím si, tak tedy: --janbery (diskuse) 4. 3. 2020, 22:07 (CET)--Robins7 (diskuse) 4. 3. 2020, 22:20 (CET)--MapudaCZ (diskuse) 4. 3. 2020, 22:25 (CET)--RiniX (diskuse) 5. 3. 2020, 17:47 (CET)--Ján Kepler (diskuse) 6. 3. 2020, 19:32 (CET)--Poirot12345 T (diskuse) 6. 3. 2020, 22:16 (CET) (hlídání čísel, citace oficiálních zdrojů)--Vachovec1 (diskuse) 13. 3. 2020, 16:55 (CET)--Juandev (diskuse) 14. 3. 2020, 09:13 (CET) (srozumitelnost, prevence, obrázky)--Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2020, 08:58 (CET)--Zbrnajsem (diskuse) 3. 4. 2020, 15:13 (CET)--camel1cz (diskuse) 16. 4. 2020, 19:11 (CET)--Matysek2000 (diskuse) 20. 7. 2020, 18:25 (CEST)--KPX8 (diskuse) 26. 7. 2020, 13:22 (CEST)--Matej06 (diskuse) 23. 8. 2020, 15:01 (CEST)--CharvyCZ (diskuse) 27. 11. 2020, 16:59 (CET)UpozorněnoUpozorněno Účastníci WikiProjektu SARS-CoV-2 upozorněni. Každopádně napíšu zde svůj postoj. Zpočátku minulého roku to byla „žhavá zpráva“, každý o tom chtěl psát a hodně lidí si zřejmě myslelo, že to tak do pár týdnů/měsíců zmizí. Každopádně jsem se postupem času dostal do stádia, kdy mám koronaviru ze všech stran dost a nechci se jím zabývat i na Wikipedii, kde chci v rámci možností relaxovat a zabavit se. Články o koronaviru na Wikipedii vyžadují zvýšenou péči a aktualizaci, na kterou již bohužel nemám dost sil ani času. Sám jsem dva články o pandemii covidu-19 v jednotlivých zemích (sanmarinský a irský) založil a uznávám, že jsou v žalostném stavu a byla chyba je vytvářet, když jsou nyní dlouhodobě neaktualizované. --Patrik L. (diskuse) 26. 4. 2021, 13:11 (CEST)[odpovědět]
Všechny ty články byly začaty neudržitelně podrobně. V tuto chvíli by to chtělo ta jednotlivá témata shrnout, stručně popsat, jak to začalo, jakou ty země volily strategii, jak tam proběhly ty dvě, tři či čtyři vlny, kolik bylo nakažených a mrtvých, jak se podařilo začít očkovat a tím to končí, šmytec bodka. Pokud vakcíny nezaberou na ty mutace a ve světě se rozjede nová epidemie, tak bude třeba pokračování, nebo nový stručný článek. Ostatně nové vakcíny a nové očkování bude asi každý rok, tak jako u chřipky, a o chřipce už nikdo nepíše. --KPX8 (diskuse) 26. 4. 2021, 13:27 (CEST)[odpovědět]
Bohužel, jsem na tom velmi obdobně jako kolega, s prodlužující se dobou pandemie se na mě osobně navalilo výrazné množství úkolů mimo Wikipedii, kterým se věnuji spíše. Jestliže najdu dostatek času, velmi rád se pustím do údržby článků, bohužel v současnou chvíli tento volný čas nenacházím. --Poirot12345 T (diskuse) 26. 4. 2021, 16:00 (CEST)[odpovědět]
@Zbrnajsem Kde chcete diskutovat s kolegy? Zakládat dvě téměř totožné diskuse na dvou místech není nejlepší nápad (mám na mysli tohle). Když už, tak mně připadá ideální odkázat z jedné diskuse na druhou, ale ne psát na dvě diskuse zvlášť. --Patrik L. (diskuse) 26. 4. 2021, 13:27 (CEST)[odpovědět]
@Patrik L., KPX8: Účastníky projektu jsem na jeho stav upozornil. S kolegy na projektu bych rád diskutoval obšírněji. Vlastně proč mám já pořád dávat impulzy? Kolegové také mohou diskutovat mezi sebou, jak libo. Tady se jedná o upozornění celé komunitě, že máme velký projekt, který ale není v ideálním stavu. I když jako projekt je to ohromná věc. Nesouhlasím ale s tím, že bychom některé země nebo hodně jich měli jen trochu doplňovat. Zvláště Indie je teď velmi zajímavá, velmi problematická. Mj. se z ní už týden nesmí létat do Německa (s výjimkami). Kam jinam také, a není to trochu pozdě? A jak je to v USA, skutečně to začínají zvládat? Asi kvůli tomu, že Trumpovi Chicago Boys zavčas objednali obrovská množství vakcín. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 4. 2021, 15:16 (CEST)[odpovědět]
Vůbec impluzy dávat nemusíte. To je jenom Vaše představa, že cosi musíte. Od toho byl snad ten projekt založen, aby kdo chce, mohl jeho prostřednictvím spolupracovat na daném tématu. Možná se domníváte, že téma, kterému se věnujete, je jaksi zásadní, ale to je jen úhel pohledu, pro spoustu jiných kolegů a kolegyní může být zásadním tématem něco jiného, a tak se tomu věnují. (Ostatně je klidně možné, že některé může i odrazovat styl spolupráce jiných kolegů a kolegyň, třema i podobné úmorné připomínání a debatování.) --Bazi (diskuse) 26. 4. 2021, 16:07 (CEST)[odpovědět]
Tady se ukazuje v plné kráse, že Wikipedie nemá suplovat zpravodajství, a že informovat encyklopedicky o probíhající (natož dlouhodobé) události není to pravé ořechové. --JAn (diskuse) 26. 4. 2021, 17:25 (CEST)[odpovědět]
@JAn Dudík, Bazi: To je zajisté v zásadě pravda, pane kolego. Tady se ale nejedná pouze o aktuální zpravodajství, nýbrž o celosvětový dlouhotrvající problém, kvůli němuž se chod lidského života na Zemi do značné míry vychýlil z normálu. Jak by to kvitovali čtenáři, kdybychom teď nechali tento projekt o covidu-19 bez dalších komplexních aktualizací? Nebo jej dokonce nechali víceméně usnout? To ale snad nehrozí. Samozřejmě ti wikipedisté, kteří mají jiné zájmy a témata, do něj nemusejí přispívat. Já do toho nikoho nenutím. Noví seriózní přispěvatelé by byli ovšem vítáni. Je ale IMHO nesprávné, že Bazi zde vystoupil jako kritik snah o další zlepšení projektu. „Úmorné připomínání a debatování“ jsou tvrdá slova, která sem vůbec nepatřila. Na to je přece tato stránka Pod lípou, aby se zde probíraly problémy a náměty k důležitým tématům. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 4. 2021, 19:53 (CEST)[odpovědět]
Nadšení wikipedistů covidových denních zpravodajů opadlo. Už je to moc dlouhé. Ani noviny už tím nežijí, prostě se to přežilo. A co je nejhorší - do něčeho se na Wikipedii nutit, má se dělat se z nadšení a ne z povinnosti. A pomalu se ukazuje, že to vychýlilo nejen svět ale i přispěvatelskou činnost: aktuální téma se prožralo jako důležité a na jiné články a témata se krátkodobě zapomnělo. Teď se to snad vrací k normálu aspoň na té Wikipedii - wikipedisti se vrací ke svým dřívějším a trvalejším tématům. Ti nepoučitelní přeskočili na nějakou živější kauzu :) a zas připravují on-line zpravodajství něčeho jiného, a neoriginálního, nečeského. No a co s rozpracovanými neaktualizovanými kvanty článků o covidu-19? Připravit pro ně šablonu ve smyslu "Už se nám to nechce aktualizovat každý den, tak čekejte shrnutí časem, po encyklopedicky dlouhé době, na denní aktualizace nejsou lidi, nejsme on-line zpravodajství i když to tu někteří tlačili" akorát diplomatičtěji. A v některých případech možná i zDOSovat, sloučit do přehledových článků za kontinenty a podobně.
Kdybych já chtěl nahánět lidi do nějakých projektů, tak zvolám: Do ničeho vás nutit nechci, ale pokud vás baví i česká témata, popisujte primárně ta česká témata. A pokud vás baví i něco jiného než aktuální kauzy, tak věnujte svůj drahocenný čas právě do těch trvalejších témat, vaše úsilí tam bude mít trvalejší stopu, je větší šance že váš příspěvek tam zůstane na dlouho. Cizí témata si popíšou v cizině. Aktuální témata se budou moc často měnit a umazávat až se zjistí, že to nakonec nebylo podstatné v celkovém pohledu. --Chrz (diskuse) 26. 4. 2021, 23:17 (CEST)[odpovědět]
Musím tuhle bezstarostnost kontrovat. Covid-19 je nadále zatraceně důležité téma. Viz Indie, Brazílie a v zásadě i EU, kde teprve teď se trochu pokročilo s očkováním. Někdo jako Chrz si vždy přisadí dalekosáhle a "rozšafně" do diskuse, ale v projektu samotném byla jeho účast (jako jinde a často) rovna nule. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 4. 2021, 08:17 (CEST)[odpovědět]
Hele, jestli už to nebaví ani ty, kteří to s chutí zezačátku editovali 100x denně a zapisovali do tabulky každého jednoho nakaženého včetně jeho CV... Takže já jsem věděl hned zezačátku, že popisovat na Wikipedii aktuální události měnící se několikrát denně je práce pro nadšenecké/samozvané/zneuznané novináře a ne encyklopedistu :) A já nejsem ani jedno. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2021, 09:05 (CEST)[odpovědět]
Vy nejste ani encyklopedista, kolego Chrzi? --Zbrnajsem (diskuse) 27. 4. 2021, 10:47 (CEST)[odpovědět]
Spíš korektor a grafik :) --Chrz (diskuse) 27. 4. 2021, 12:07 (CEST)[odpovědět]

Úvodní věty o tom, že viníky nedostatečného stavu projektu jsou mj. wikipedisté, kteří se ho nezúčastnili, mě docela pobavily a současně odradily od toho, abych četl dále. I když originalita myšlenky není zas tak ohromující, v dobách minulého režimu jsem se s její obdobou několikrát setkal. Zdraví Petr Karel (diskuse) 27. 4. 2021, 10:28 (CEST)[odpovědět]

Poslyšte kolego, já nemám s minulým režimem nic společného, především ne ideologicky. Když se nechcete tady angažovat, tak nemusíte. Bylo to myšleno hromadně, ne na vás osobně. Zjevně je dnes mnoha lidem všechno jedno, ovšem za všechno mohou všude vlády. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 4. 2021, 10:55 (CEST)[odpovědět]
Poslyšte kolego, jak se můžete přesvědčit, angažoval jsem se dost, aspoň se se týče virové problematiky covidu a jí věnovaných článků (zejména články SARS-CoV-2, Koronavirus apod., včetně osvěty na diskusních stránkách článků a patroly nad laickými nekorektními příspěvky), dokud se do nich díky megalomansky vedenému wikiprojektu nenacpaly dublující se informace s encyklopedicky neopodstatněnou podrobností, které teď vyžadují takřka každodenní aktualizace, na které nikdo nemá čas. Za to odmítám nést jako neúčastník projektu jakoukoli odpovědnost, i když jste nás (nejsem totiž sám) „hromadně“ obvinil na úvod své „analýzy příčin“. Ano, viním z toho zejména vedení projektu, které, nevím proč, srovnáváte s vládou. A chcete-li konstruktivní návrh – redukujte, co se dá, zobecňujte a slučujte, vše na encyklopedicky přijatelnou úroveň. To, že „jiné národní verze Wikipedie vůbec něco takového nemají“, se nyní ukazuje jako jejich přednost. Zdraví Petr Karel (diskuse) 27. 4. 2021, 16:47 (CEST)[odpovědět]
Vám se docela rád omlouvám. Vy jste se tedy angažoval. Ovšem pod pojmem "vlády" jsem myslel vlády států. Všeobecně, prostě vlády mají podle lidí vinu na tom, že se covid-19 tak rozmohl. Tím nesnímám prvotní vinu z vlády jedné z velmocí. Jen jsem chtěl říct, že nikdo z nás nechce přiznat, že byl sám někdy neopatrný. Zdravím, --Zbrnajsem (diskuse) 27. 4. 2021, 17:48 (CEST)[odpovědět]

Odebírání nových témat[editovat | editovat zdroj]

Nadace Wikimedia pracuje na nové funkci, která vám umožní přijímat oznámení, když někdo přidá nový komentář v jakékoli konverzaci na diskusní stránce, kterou se rozhodnete odebírat.

Tým má připravený prototyp této nové funkce a byl by rád za vaši zpětnou vazbu.

Všechny informace, které potřebujete k vyzkoušení prototypu a sdílení zpětné vazby, jsou uvedeny níže. Jestli chcete, můžete se zapojit do diskuse v angličtině zde, můžete však diskutovat i zde v češtině.

Pokyny k testování

  1. Navštivte tento odkaz na stolním počítači či notebooku (mobilní telefony nejsou vhodné pro testování).
  2. Vytvořte si nový účet (jedná se o testovací wiki, která není propojena s účty na Wikimedia projektech).
  3. Experimentujte s touto funkcí tak, že se na odkazované diskusní stránce přihlásíte k odběru několika konverzací, nebo vytvořte novou diskusní stránku. Pro účely testu můžete použít např. anonymní okno, abyste mohli z role jiného uživatele či automaticky skryté IP adresy přidat odpověď.
  4. Jakmile tuto funkci vyzkoušíte, odpovězte prosím na níže uvedené otázky.

Dotazy:

  1. Co vás překvapilo na vzhledu a funkčnosti prototypu?
  2. Co se vám na prototypu líbilo?
  3. Co se vám naopak nelíbilo a chtěli byste, aby se to ve výsledku lišilo?

Na závěr jenom zmíním uživatele, kteří by se na zpětné vazbě mohli chtít podílet dle předchozích debat o podobných funkcích, jsou však vítáni všichni. @Matěj Suchánek @Martin Urbanec @Frettie @Robins7 @Mimars

Předem díky! --Patrik L. (diskuse) 27. 4. 2021, 13:29 (CEST)[odpovědět]

@Patrik L.: Ahoj,
  • k 1. a 2. otázce – nepřijde mi vzhledově pěkné, jak tlačítko ukončuje čáru pod nadpisem sekce, jinak se mi to líbí;
  • ke 3. dotazu – uvítal bych, kdyby bylo možné zobrazování tlačítek vypnout v nastavení, rovněž by bylo dobré, aby bylo tlačítko česky, ale to předpokládám, že bude. --David V. (diskuze) 28. 4. 2021, 15:38 (CEST)[odpovědět]
Ahoj, díky za vyjádření. Pokusím se opovědět, co vím či si myslím a zmíním dva lidi z WMF, se kterými jsem v kontaktu (@PPelberg (WMF) a @Whatamidoing (WMF)). Myslím si, že když je tlačítko editovat přímo u nadpisu, tak odebírat sekci by mělo jít podobně, ne a až na samém konci řádku. Jsem toho přesvědčení, že možnost vypnout/zapnout tlačítka na sledování témat by být měla a už jsem něco překládal na translatewiki.net, co se tohoto týče, takže čeština bude (v prototypu ale není – minimálně zatím). --Patrik L. (diskuse) 29. 4. 2021, 22:33 (CEST)[odpovědět]
@David V. Pěkný večer! Petr Pelberg mě požádal, abych se Tě doptal. Je tohle lepší než tlačítka vpravo, která ukončují řádek? Předpokládám, že vpravo se Ti to nelíbilo vzhledově, jak jsi psal, ale pro jistotu: Nezasahuje to do stávajícího postupu, např. s nějakých udělátkem či jiným skriptem, co používáš? Díky za odpovědi. --Patrik L. (diskuse) 1. 5. 2021, 22:48 (CEST)[odpovědět]
@Patrik L.: Za mě je to určitě lepší, díky za dotaz. Ničemu to nevadí a řádek je ukončen tam, kde má být. --David V. (diskuze) 2. 5. 2021, 06:57 (CEST)[odpovědět]
Ahoj! Souhlasím s tím, že současné umístění tlačítka působí spíše rušivě, umístění jako vedlejšího tlačítka vedle tlačítka pro editaci rozhodně vypadá lépe (a je tak použité i na jiných projektech, viz třeba Meta).
Funkce jinak vypadá hezky, dělá to, co bych od ní očekával – jediné, čeho se bojím, je má rychlost při vyřizování upozornění a kvalita Echo rozšíření (při crosswiki upozorněních nefunguje úplně dobře), ale chápu, že to úplně ovlivnit nejde.
Takže, díky! --Martin Urbanec (diskuse) 4. 5. 2021, 14:39 (CEST)[odpovědět]
@Martin Urbanec Ahoj, taky díky! Předal jsem vývojářům a pomohl jsem jim porozumět, co jsi chtěl říct. :) --Patrik L. (diskuse) 12. 5. 2021, 22:46 (CEST)[odpovědět]

19. narozeniny české Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

3.5. oslaví česká Wikipedie své 19. narozeniny. K té příležitosti spustíme dvě novinky, k jejichž sledování, sdílení a zpětné vazbě na ně bychom vás rádi pozvali.

Video-seriál rozhovorů 2 minuty s wikipedistou[editovat | editovat zdroj]

3.5 spustíme na Facebooku a YouTube WMČR 1. díl (zatím pětidílného) seriálu rozhovorů 2 minuty s wikipedistou moderovaného @AnatolemSvahilcem. Pořad si klade za cíl představit vás, komunitu wikipedistů, kteří přispíváte svým časem, dovednostmi a nadšením k rozšiřování Wikipedie. Doufáme v to, že se nám podaří zachytit jedinečnost a rozmanitost wikipedistů a díky tomu třeba i přilákat nové wikipedisty do vašich řad, zvýšit povědomí o spolku WMČR a také podpořit FR kampaň. Budeme moc rádi za každé sdílení, úspěch první řady bude zásadní pro případné pokračování v této aktivitě. Pokud máte tipy na wikipedisty, se kterými byste rádi viděli krátký rozhovor, napište nám je prosím do této tabulky do kolonky „návrhy hostů“.

První díl seriálu 2 minuty s wikipedistou
2 minuty s wikipedistou - Roman Vyšanský (S1E1) - Wikimedia Česká republika
.--Klára Joklová (WMCZ) (diskuse) 4. 5. 2021, 09:33 (CEST)[odpovědět]

Wikipedie zblízka – diskusní pořad Jaroslava Maška na Clubhouse[editovat | editovat zdroj]

Wikipedista, člen spolku a náš lektor @Jaroslav Mašek z vlastní iniciativy s naší podporou začíná s pořadem Wikipedie zblízka na platformě Clubhouse. První téma 19 let Wikipedie startuje 3.5. v 18:00. Jarda si přizval na půlhodinovou pilotní diskuzi @Kláru Joklovou a @Lucii Schubert. Aplikace funguje zatím jen na Apple zařízeních, v beta verzi už ale také pro Android. Budeme moc rádi, pokud se diskuze zúčastníte a pošlete nám nějaké zajímavé dotazy.

Držte prosím našim novým formátům palce a dejte nám vědět, co si o nich myslíte!

Natálie schejbalová (WMCZ) (diskuse) 28. 4. 2021, 22:54 (CEST)[odpovědět]

Zajímalo by mě, podařilo se někomu rozjet tu údajnou beta-aplikaci pod Androidem? Dnešní zpráva, kterou jsem dogůglil: Clubhouse is finally beta testing its long-awaited Android app. Z toho jsem moc nepochopil, kdo jsou to ti "some users on the beta channel" a jak se na ten kanál dostat. Ty všechny pseudoaplikace, které jsem dohledal na Google Play: Clubhouse Drop app jsou jen jakési advices přecpané reklamami, které ani nenabízí možnost se přihlásit. --Kychot (diskuse) 3. 5. 2021, 17:29 (CEST)[odpovědět]
Voila! Podařilo se, jsem připojen. Příslušná aplikace na Google play je tato: Clubhouse Record, vývojář GSXIP Global Solutions Inc. Škoda, že jsem se chytnul až když už je session u konce. Aktualizována 3. května 2021 – právě dnes, na výročí. Aktuální verze 2.2.9, vyžaduje Android 5.0 a vyšší --Kychot (diskuse) 3. 5. 2021, 18:32 (CEST)[odpovědět]

[editovat | editovat zdroj]

@Bazi: Zdravím, chtěla komunita pro tyto narozeniny speciální logo? --Patrik L. (diskuse) 30. 4. 2021, 17:54 (CEST)[odpovědět]

Ahoj, komunita si přála narozeninový dort.--Podroužek (diskuse) 30. 4. 2021, 18:00 (CEST)[odpovědět]
Proč? Počkal bych s oslavami až na kulatou dvacítku... — Draceane diskusepříspěvky 30. 4. 2021, 20:49 (CEST)[odpovědět]
19? Ne. --Chrz (diskuse) 30. 4. 2021, 21:55 (CEST)[odpovědět]

Zaniklé podkategorií Bývalé?[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na nedávnou diskusi Bývalý kostel vs. zaniklý kostel, mají být u těchto typů kategorií (kostely, kláštery, továrny atd.) kategorie „zaniklé“ podkategorií „bývalé“ (např. kat. Zaniklé kostely v Česku podkategorií Bývalé kostely v Česku), nebo mají být obě souřadně vedle sebe (obě v kat. Kostely v Česku)?

Kolega Zelenymuzik si myslí, že podkategorií, protože „bývalé“=neplnící původní funkci. Já si myslím souřadící, protože „bývalé“=plnící jinou funkci (minimalistické shrnutí minidiskuse). --Matěj Orlický (diskuse) 30. 4. 2021, 16:58 (CEST)[odpovědět]

Ahoj, myslím si (a mohu to rozsáhle dokazovat), že se jedná o souřadící kategorie. Pokud bych to napsala v krátkosti - tak zaniklé kostely jsou primárně kostely, které již dnes neexistují, jsou z nich torza, ruiny, atd. Bývalé kostely jsou kostely, které jsou desakralizované, neslouží tedy ke své původní funkci, ale k jiným účelům, např.jsou z nich kulturní cenra, byty, v jednom bývalém kostele v Praze byl žel bohu provozován i pochybný stripklub, údajně největší ve střední Evropě. :-( Pokud bude potřeba, uvedu příklady, aby to bylo jasnější. KKDAII (diskuse) 2. 5. 2021, 15:43 (CEST)[odpovědět]

@Matěj Orlický, KKDAII:Ahoj, obě tyto kategorie mají společné to, že obé (tedy bývalé) kostely již neslouží svému účelu, nicméně ty druhé (zaniklé) již ani nenajdeme, nebo z nich zbyly jen torza. Čili jasně podkategorie, navíc i běžný uživatel snáze pochopí že je tam nějaký rozdíl, něž když uvidí dvě podobné kategorie obě pod kostely a aby pochopil proč jsou ty kostely řazené jednou tak a jednou tak, musí si najít jejich hlavní kategorie, kde je to v úvodu vysvětlené, tedy pokud ho napadne že to má někde hledat a najde to. Pro ilustraci viz např. také starší dotaz wikipedisty, jestli se obě kategorie nemají sloučit a jaký je mezi nimi rozdíl. Asi nemusím rozsáhle dokazovat, že pro obě skupiny kostelů platí společně to, že jsou bývalé, tedy neplní svou funkci. --Zelenymuzik (diskuse) 3. 5. 2021, 16:32 (CEST)[odpovědět]
Nebo lépe: Zaniklý kostel není ani existující stavba, ani stavba sloužící jinému účelu, proto nepatří do kategorie Bývalé=přestavěné. Vidět obě kategorie vedle sebe mě nutí přemýšlet, jaký je mezi nimi rozdíl a tedy k přesnější kategorizaci. Minulým diskutujícím @Xth-Floor, RomanM82, Bazi, Leotard, Harold, Gumideck:. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 5. 2021, 17:01 (CEST)[odpovědět]
Nedomnívám se, že jedna skupina je podmnožinou druhé, takže mi dává lepší smysl kategorizace na stejné úrovni. --Xth-Floor (diskuse) 3. 5. 2021, 17:10 (CEST)[odpovědět]
Také bych v tom viděl rozdíl, dejme tomu bývalý člen KSČ je člověk, který z KSČ vystoupil nebo byl vyloučen, ne člen KSČ, který zemřel (i když chápu, že u budovy nemusí být pojem „zániku“ tak jednoznačný jako u živých bytostí, o tom se diskutovalo). Nicméně v kategoriích je trochu maglajz. Například u panovnických rodů se rozlišují Kategorie:Vymřelé panovnické rody a Kategorie:Bývalé panovnické rody a je k tomu i vysvětlivka; naopak u Kategorie:Bývalá města sice vysvětlivka naznačuje, že by v ní zaniklá města být řazena nebyla, ale stejně je Kategorie:Zaniklá města její podkategorií.--RPekař (diskuse) 3. 5. 2021, 17:48 (CEST)[odpovědět]

Odkazy na Wikidata[editovat | editovat zdroj]

Jen upozorním na Wikipedie:Žádost o komentář/Odkazy na Wikidata, prosím o názory. --JAn (diskuse) 1. 5. 2021, 20:31 (CEST)[odpovědět]

Invitation for Wikipedia Pages Wanting Photos 2021[editovat | editovat zdroj]

Hello there,

We are inviting you to participate in Wikipedia Pages Wanting Photos 2021, a global contest scheduled to run from July through August 2021.

Participants will choose among Wikipedia pages without photo images, then add a suitable file from among the many thousands of photos in the Wikimedia Commons, especially those uploaded from thematic contests (Wiki Loves Africa, Wiki Loves Earth, Wiki Loves Folklore, etc.) over the years.

In its first year (2020), 36 Wikimedia communities in 27 countries joined the campaign. Events relating to the campaign included training organized by at least 18 Wikimedia communities in 14 countries.

The campaign resulted in the addition of media files (photos, audios and videos) to more than 90,000 Wikipedia articles in 272 languages.

Wikipedia Pages Wanting Photos (WPWP) offers an ideal task for recruiting and guiding new editors through the steps of adding content to existing pages. Besides individual participation, the WPWP campaign can be used by user groups and chapters to organize editing workshops and edit-a-thons.

The organizing team is looking for a contact person to coordinate WPWP participation at the Wikimedia user group or chapter level (geographically or thematically) or for a language WP. We’d be glad for you to reply to this message, or sign up directly at WPWP Participating Communities.

Please feel free to contact Organizing Team if you have any query.

Kind regards,
Tulsi Bhagat
Communication Manager
Wikipedia Pages Wanting Photos Campaign
Message delivered by MediaWiki message delivery (diskuse) 2. 5. 2021, 08:24 (CEST)[odpovědět]

Hromadně použitý nesprávný tvar sloves podle vzoru "mazat" pro třetí osobu množného čísla[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všem!

Na vědomost se dává, že Informačnímu týmu české Wikipedie přišla zpráva o hromadně použitém nesprávném tvaru různých sloves pro třetí osobu množného čísla. Jedná se například o slovesa dokázat (příručka), ukázat (příručka), prokázat (příručka) nebo kázat (příručka).

Chyby opravuji polo-ručně pomocí WP:AWB, ale pro jistotu vkládám upozornění i pod lípu, snad to pomůže k nevkládání dalších.

S pozdravem,
--Martin Urbanec (diskuse) 2. 5. 2021, 18:45 (CEST)Část příspěvku škrtl --Martin Urbanec (diskuse) 2. 5. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]

V odkazech ÚJČ se nepíše o koncovkách nesprávných, ale pouze "zastarávajících, příp. poněkud knižních". Čili možná nejsou nejlepší, ale taky nejsou chybné. A alespoň v některých případech bych jim nejen já, ale i dosti seriózní zdroje dával přednost před koncovkou -ou [1]. zdraví --Jann (diskuse) 2. 5. 2021, 19:03 (CEST)[odpovědět]
"U sloves zakončených v kmeni na ‑š, ‑ž, ‑č se někdy užívají ve velké části případů zastarávající, příp. poněkud knižní koncovky ‑i a ‑í". [2] --Bazi (diskuse) 2. 5. 2021, 19:24 (CEST)[odpovědět]
Souhlasím s kolegou Jannem, "zastarávající, příp. poněkud knižní" neznamená agramatický, nesprávný. Myslím, že v textech na Wikipedii je dost jiných jazykových či pravopisných vad, než abychom opravovali něco, co pravidla nezakazují. Možná že jsem o generaci starší než Martin, ale já bych "prokážou" normálně nenapsal asi nikdy a dost bych skřípěl zuby, kdyby mě k tomu někdo nutil.--RPekař (diskuse) 2. 5. 2021, 19:30 (CEST)[odpovědět]
Naopak u nás se tyhle zastaralé tvary nahrazují těmi svěžími, které jako jediné uvádí příručka. Ale jinak souhlasím s tím, že opravovat by se měly především chyby závažnější a jednoznačně chybné. --Bazi (diskuse) 2. 5. 2021, 20:11 (CEST)[odpovědět]
Ano, zastarávající a zejména knižní časování z Wikipedie vypakovat, je to současná encyklopedie psaná neutrálním jazykem. Roboticky asi složité, jsou místa kde to bude mít z citačních a jiných důvodů výjimečně opodstatnění. --Chrz (diskuse) 5. 5. 2021, 16:33 (CEST)[odpovědět]
Dovolil bych si v tomto zásadním tématu a naprosto nepřijatelném stavu české Wikipedie připomenout, že zde jsou i podobné neduhy. Čistě namátkou: fotka je dle všech slovníků slovo hovorové, pro encyklopedii tedy nepřístojné. Očekávám, že bude bez milosti okamžitě z Wikipedie zcela vymýceno, nejlépe roboticky. ;-) --Bazi (diskuse) 5. 5. 2021, 20:26 (CEST)[odpovědět]
Bude-li Wikipedie používat 100 let starý jazyk či pravopis, pak je to docela slušná ostuda, k smíchu. Fakt, že je slyšet v černobílých filmech z něj nedělá něco prověřenějšího a konzervativního. Používat stále živá leč hovorová slova je prohřešek o level jinde. Podle mě už si fotka vydobyla lepší status, než jí přisuzují letité slovníky, možná by to stálo za čerstvý dotaz na patřičných místech. A jinak, kde není žalobce, není soudce. Pokud někdo předloží fotku k řešení, tak se to řešit bude. Samo od sebe se to nevygumuje, texty se samy od sebe neporovnávají se slovníky. --Chrz (diskuse) 5. 5. 2021, 22:25 (CEST)[odpovědět]
Kolega Jann tu dokládal, že i ty tvary jsou "stále živé", nemluvě o tom, že "100 let starý jazyk" je nesmysl, jestliže i Příručka o tom hovoří jako teprve o "zastarávajících" nebo "knižních" tvarech. Ale když už tu někdo s takovou horlivostí brojí za současný neutrální jazyk a likvidaci jakýchkoli odchylek, měl by si být vědom, co to vlastně reálně požaduje. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2021, 22:51 (CEST)[odpovědět]
Můj příspěvek byl míněn obecně, prostě 100 let starý jazyk ne. Co bylo a nebylo prokázáno v tomto konkrétním případě se tady ještě dokáží/ou lidi pěkně pohádat. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2021, 07:40 (CEST)[odpovědět]

@RPekař, Jann, Bazi: Dobrá, přesvědčili jste mě. Změněno toho nakonec bylo jen pár (ve většině podle mého oprávněně), příp. revertujte s odvahou. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 5. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]

@Martin Urbanec: Moc děkuji za snahu, jednoznačně jsem ji přivítal. Moc bych prosil, aby byla důsledně dotažena aspoň u 3. osoby mn. č. u druhého slovesa z dvojice vážit – vázat (a také svázat, navázat, provázat, přivázat, zavázat...), kde někdy mohou být knižní koncovky zavádějící. Ale neumím zjistit, zda a v jakém počtu se ještě na cswiki vyskytují. A jen na okraj – koncovka -ou ve vzoru mazat (mažou) není nic super nového, učili jsme se ji už koncem 70. let minulého století, a to už byla plně zavedená v učebnicích. Takže tvary s -í jsou opravdu vousaté, i když poslední dobou jako bych pozoroval jejich renesanci. Docela komické je to na ČT, kde lze běžně slyšet spojení typu policisti dokáží apod., kombinující stylově naprosto odlišné koncovky. Petr Karel (diskuse) 3. 5. 2021, 10:00 (CEST)[odpovědět]

@Petr Karel Nemělo by být těžké náhrady pustit z Vašeho účtu pomocí WP:AWB. Doporučuji to zkusit, a kdyby Vám nebylo cokoli jasné, ozvěte se, pomůžu. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2021, 16:58 (CEST)[odpovědět]

Připojuji se k Wikipedistovi Petr Karel. Nejsem si jistý, jestli je výklad kolegů výše správný. Obecně platí, že pokud je spisovných více tvarů, uvádí přehledová tabulka oba (viz např.). V případě, který řešíme, uvádí pouze jeden. I aktuálně platná tištěná PČP uvádějí pouze jeden („-ou“). Text o „zastarávajících, příp. poněkud knižních“ bych chápal jako vysvětlení, proč se ve starších textech objevuje tvar s „-í“, nikoli jako přípustnost takového tvaru jako spisovného v současném jazyce. Zeptal jsem se na názor češtinářky a její výklad byl stejný: obecně platí, že pokud PČP připouštějí pouze jeden tvar, považují se ostatní tvary za nespisovné. Bagatelizace mi nepřijde příliš přínosná, zvlášť když mnozí Wikipedisté řeší daleko větší pravopisné a typografické formality a často prosazují jeden přístup v situacích, kdy skutečně existuje více rovnocenných. Zde o rovnocenné tvary nejde. Krom toho, jak bylo výše zmíněno, je zastaralý tvar v řadě případů zavádějící (mnohoznačný). --Xth-Floor (diskuse) 3. 5. 2021, 10:33 (CEST)[odpovědět]

Ano, v některých případech (váží/vážou) může být koncovka -í zavádějící (i když z kontextu bude myslím jasné co se chce říct) a neváhal bych opravit na vážou. Ale v jiných případech - výše odkazovaná fráze ...právní prostředky ukáží... - google naznačuje, že -í je vnímáno jako adekvátnější; snad proto, že v tomto případě není -í vnímáno jako zastaralé, ale jako "poněkud knižní", což v právnických textech není na závadu. Právní texty mají beztak dosti specifický slovník... Čili při hodnocení správnosti koncovek bych nerad viděl polorobotické nahrazování, ale jsem pro citlivý postup, zvažující kontext textu. Možná i bude -ou většinou lepší, ale sotva vždy. --Jann (diskuse) 3. 5. 2021, 11:59 (CEST)[odpovědět]
Při vší úctě ke google testu, jeho výsledky by se musely profiltrovat podle toho, jestli vůbec podléhaly nějaké jazykové korektuře (nebo aspoň standardním redakčním procesům), i podle toho, jakému publiku byly určeny, tedy podle čeho volily styl. Že někdo byl něco schopen nějak napsat a že je to dokonce dostupné online, vlastně bez bližšího zkoumání vypovídá jen velmi málo o správnosti, zastaralosti nebo čemkoli podobném. Pravidlo WP:Pravopis každopádně nepraví nic o tom, že bychom se měli řídit google testem, praví pouze, že se máme řídit Pravidly a Příručkou, SSČ a ASCS. --Bazi (diskuse) 3. 5. 2021, 12:23 (CEST)[odpovědět]
Tak máte pravdu; za nesprávný nebo negramatický ten tvar stále nepovažuji, ale uvedené pravidlo nabádá volit stylově neutrální variantu, což „knižní“ -i/í není, a proti opravě na -u/-ou nelze nic věcně namítat. Stále mi to připadá ale málo prioritní a poměrně pracné (ve srovnání s dosaženým užitkem), pokud se to má provést u všech sloves typu „maže“. Navíc by se muselo dát pozor na citace – protože bych Taťáně nepodsouval „Já píšu vám“.--RPekař (diskuse) 3. 5. 2021, 12:48 (CEST)[odpovědět]
Při vší úctě k vaší zkušenosti, u článků z iDnesu, Seznamu, ČT a Čro, nebo nějakých blogů bych chápal názor, že pravděpodobně neprošly jazykovou korekturou a jejich autoři ani publikum se neznaží o (nebo ani neznají) spisovnou češtinu a požadavek na "filtraci výsledků podle toho zda vůbec podléhaly jazykové korektuře..." by mi přišel přiměřený. Ale přinejmenším na první straně v odkazu takové stránky prakticky chybějí, naopak jsou tam články z odborných periodik, webu české advokátní komory a diplomové práce. Ad pravidla - no jistě, viz má první reakce na zahájení debaty. Google test jen potvrdil citované pravidlo. --Jann (diskuse) 5. 5. 2021, 12:40 (CEST)[odpovědět]
Ano, je klidně možné, že právo učí staromilci užívající si zastaralé a zastarávající jazykové prostředky, aby se jejich textům jaksi dodal punc vážnosti. O kvalifikačních pracích bych měl docela pochybnost, ne každý autor nebo autorka se vůbec snaží o profesionální jazykovou korekturu, v bakalářkách její absence často vyloženě bije do očí, u disertaček je možná už ta snaha větší (nebo se autoři*rky jen domnívají, že si spisovný a odborný jazyk osvojili, přestože to může být lichá domněnka). V praxi lze najít klidně i formulaci "fotbalisté ukáží", což bych ovšem s dovolením opravdu považoval za jednoznačnou chybu, přinejmenším netrefení se do příslušného stylu. Většina z nich skutečně trefně "ukážou". --Bazi (diskuse) 5. 5. 2021, 15:41 (CEST)[odpovědět]
Souhlas s předřečníkem. Tento jev má dokonce název - jde o jazykovou hyperkorektnost, které se často dopouštějí právě autoři odborných textů a autoři textů formálního charakteru (jde o škrobenost nad rámec spisovné češtiny používáním tvarů, které ani do spisovné češtiny nepatří). Samozřejmě existují výjimky, ale ty musejí být posvěcené Ústavem pro jazyk český. Jde například o chemické názvosloví, kde si chemici vydupali zachování zastaralých tvarů s „th“ (methan v odborném textu místo metan v běžném projevu) a některé jiné zastaralé tvary (o/ó). Pokud ale taková výjimka není jasně definována, nevidím důvod, aby se jí Wikipedie držela. Před sto lety se kupříkladu v učebnicích geologie objevoval termín erose, ale současná spisovná čeština už nemá potřebu čtenáře petrografických textů vzrušovat nad rámec obsahu a geologové s tím zpravidla problém nemají. Ad absurdum, článek o dlažbě taky nepíšeme jazykem dlaždičů jen proto, že se takový jazyk v branži používá. --Xth-Floor (diskuse) 5. 5. 2021, 16:26 (CEST)[odpovědět]
Jak se píše ve Vámi odkazovaném článku, hyperkorektnost je používání nespisovných výrazů (v domnění, že jsou spisovné). Knižní výrazy nejsou nespisovné. Tím celou diskusi poněkud matete. Nejde v ní o nehrazování nespisovných tvarů spisovnými, ale o nahrazování stylově zabarvených tvarů stylově neutrálními.--RPekař (diskuse) 5. 5. 2021, 18:20 (CEST)[odpovědět]
Jak jsem vysvětlil výše, již Pravidla z roku 1993 tvar „ukáží“ nepřipouštějí, takže jde o tvar nespisovný, nikoli jen stylově zabarvený. --Xth-Floor (diskuse) 5. 5. 2021, 20:36 (CEST)[odpovědět]
IJČ tyto tvaru výskovně uvádí jako "zastarávající" a "poněkud knižní", nikoli nespisovné. Knižní jazykové prostředky přitom nejsou nespisovné (od toho se jim říká „knižní“): např. zde nebo zde anebo Jedličkovo vymezení knižnosti zde. Jsem pro udržování jazyka na Wikipedii na stylově neutrální, čtenářsky přívětivé úrovni, byť můj osobní styl je jiný, ale kaceřování slovem „nespisovný“ by mělo mít hlubší jazykovědné základy.--RPekař (diskuse) 6. 5. 2021, 10:57 (CEST)[odpovědět]
Leckdy se může stát, že v odborných textech přežívá nějaký jinde zastaralý tvar jako terminus technicus. Dále je legitimní použití těchto tvarů v citacích. Proto, s rozumem. --JAn (diskuse) 3. 5. 2021, 13:17 (CEST)[odpovědět]
Poznámka: Záměrně jsem editace prováděl z osobního (ne robotického) účtu, a každou jsem ručně potvrzoval – editace pak byly jednak více vidět, a jednak jsem mohl posoudit, zda náhrada dává smysl :-). --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2021, 14:38 (CEST)[odpovědět]
Což je ideální postup. --Jann (diskuse) 5. 5. 2021, 12:40 (CEST)[odpovědět]
Jen na okraj: Právě prosazování jediného tvaru tam, kde jich je přípustných víc, považuji za nepřínosné a spíše škodlivé. Pokud to tedy někdo prosazuje, je to závada, nikoli něco chvályhodného, o co bychom se měli argumentačně opírat. Nemám ani pocit, že by takové jednání prováděli "mnozí Wikipedisté". Snad jen ojedinělé případy wikipedistů. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2021, 21:24 (CEST)[odpovědět]
K nedobrému stavu (hodně eufemisticky řečeno) pravopisu v české wiki přispívají i „chybná” přesměrování (např. Chladící věž), která jsou sice v Kategorie:Přesměrování z chybného tvaru, ale která nikdo neřeší, a řešit nebude, neb je s tím hodně práce. Takový link wikipedista použije, a ani si neuvědomí, že je nesprávný. V mobilní verzi se navíc nezobrazuje podbarvení pro přesměrování.
Anglický Gothenburg (vzniká při překladu z en wiky) ani v žádné takovéto kategorii není.
Dalším příkladem je používání hovorových slov (můžou místo mohou). Roboticky se však asi nedají nahradit, protože citace.
Obecná čeština (např. již zmíněná fotka) by se v encyklopedii opravdu neměla vyskytovat. B.mertlik (diskuse) 6. 5. 2021, 09:37 (CEST)[odpovědět]
Když se najde nadkritické množství wikipedistů, kterým to nebude volné a nebudou se bát posměšků od jiných nafrněnců (podle kterých je hlavní přidávat obsah, navyšovat počet článků a hlavně že tomu je nějak rozumět, čert vem formu), tak pak se to řešit bude. Ideálně od největších hrubek v pravopisu po prohřešky nad kterým by šlo i mávnout rukou, protože jsou jen z akademických důvodů prohlášeny za hovorové a přitom se už běžně používají i v nejserióznějších zdrojích. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2021, 09:53 (CEST)[odpovědět]
Fotku právě slovníky nehodnotí jako obecnou češtinu, nýbrž jako hovorovou. Jinak přesměrování z chybných tvarů přeci neznamená, že by se mělo mazat, je tu proto, aby ty odkazy fungovaly i při chybě, nebo se mýlím? Měly by se jen tyto chybné odkazy průběžně napřimovat spolu s opravou příslušné chyby v textu. Problém je tu hlavně v tom, že zatímco máme skutečně závažné nedostatky v textech, často ve velmi špatných překladech nebo v takových článcích, které jsou poskládané ze zpravodajství, aniž by styl žurnalistický ve zdrojích byl náležitě převeden do stylu encyklopedického, jiní experti tu řeší zbytečnosti, kdy různé správné a přípustné tvary chtějí sjednocovat na jediný jejich arbitrárně vybraný. Nahradit jeden tvar (polo)roboticky jiným je totiž relativně snadné, ale přečíst si celý článek a přepsat ho z hrůzostrašných blábolů do docela slušné encyklopedické češtiny při zachování původního (nebo prověření skutečného správného) významu už vyžaduje nemalé úsilí. --Bazi (diskuse) 6. 5. 2021, 10:37 (CEST)[odpovědět]
Samozřejmě by se chybné tvary měly průběžně napřimovat, ale jen změnit odkaz nestačí, musí se procházet i text a dokonce to i vyskloňovat či vyčasovat. Změnit Chladící věž|chladící věží na Chladicí věž|chladící věží řeší jen interní legraci, ale čtenáři stále zobrazíme chybu. I to vyžaduje úsilí a každý dělá co umí a co ho baví a zajímá. To máme 2x7 pádů a do toho si ještě myslete na nějaké knižní, zastaralé a chybné tvary (chladícíma věžmama), na které si buď vzpomenete sami, nebo už jen naprogramovat robota.... A kdo to bude chtít dělat, když bude stále jen slýchat odsudky, že je to zbytečná nebo v lepším případě "jen" neprioritní činnost.
Takže každý pomáhá s čím umí a řeší co je mu vlastní nebo k tomu má co říci. Pokud je to povolená, chtěná a přínosná činnost, tak ji udělá, leč ji zrovna někdo nepovažuje za nejkritičtější problém. S jinými problémy daný wikipedista neumí nebo nechce pomáhat, tak ať dělá co umí, když tu teď dobrovolníka máme. Wikipedie není firma, kde se lidi svrchu alokují na jinou činnost, kterou si někdo vyhodnotí jako prioritní. Je to dobrovolný projekt. Představa že nadšení kategorizátoři budou přesměrováni třeba na opravy překladů z francouzštiny je docela zábavná. Jenom tím odradíme dobrovolníky a už nebudou ani kategorie. Ať kategorizátoři udělají svou oblast dokonalou, máme je tady a baví je to. Na překlady z francouzštiny tu buď lidi jsou nebo nejsou, těžko je budeme vytvářet přeškolováním kategorizátorů. Vyhlašování prioritizování může fungovat jen u lidí, kteří mají několik oblastí zájmů a činností. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2021, 11:36 (CEST)[odpovědět]

(Ne)závislost zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Přidal jsem žádost o komentář ohledně výkladu pojmu (ne)závislý zdroj, neb v jedné aktuální diskuzi o smazání se ukazuje, že i velmi zkušení wikipedisté jej vykládají různě. Komentujte zde. --Grtek (diskuse) 3. 5. 2021, 09:50 (CEST)[odpovědět]

Medicinální témata[editovat | editovat zdroj]

Z WP:POMOC přesunul --OJJ, Diskuse 7. 5. 2021, 13:53 (CEST)[odpovědět]

Začal jsem teď psát články na medicinální témata a mám v úmyslu v nich pokračovat. Mám ohledně toho ale hned několik složitějších otázek. Předem se omlouvám za poněkud delší formát mého dotazu.

Wikiskripta[editovat | editovat zdroj]

Na studiích jsem byl zvyklý hledat informace ohledně medicíny na wikiskriptech. Obecně platí, že pro odbornou veřejnost jsou vhodná, ale nedají se zcela srovnat s wikipedií (ačkoli jsou založena na podobnosti s ní), právě proto, že jsou v některých ohledech příliš odborná. Články často předpokládají znalost medicínského jazyka, odborné pojmy nejsou často vysvětlovány. Při prvním spuštění se navíc prohlížeč ptá, zda čtenář patří mezi odbornou veřejnost.

Medicína pro všechny?[editovat | editovat zdroj]

Právě odobornost témat představuje první problém, o kterém uvažuji. Široká veřejnost si beze sporu může zakoupit či půjčit knihu s odbornou lékařskou tématikou, některé odborné články na internetu jsou opatřeny pouhým upozorněním (kterým se neodborný čtenář nemusí řídit) a jiné dokonce vyžadují registraci lékaře. To mě nutí k zamyšlení, nakolik je vhodné vkládat odborná témata na wikipedii. Jako lékař vím, jaké problémy s sebou nese povrchní informovanost, kterou disponují pacienti po přečtení izolovaného článku o tématu, které jim přijde relevantní. Přesto si nemyslím, že nevkládání takovýchto článků na wikipedii je řešením tohoto trendu. Navíc vysoká úroveň jiných vědeckých článků na wikipedii staví současný stav medicínských článků do velmi ostudného světla.

Odbornost[editovat | editovat zdroj]

Právě odbornost je často hlavním rozdílem wikiskript a wikipedie. Je zřejmé, že cílem není psát články neodborně, ale každý pojem vysvětlit tak, jak je to u neodborné společnosti třeba. Je však otázkou, zda má přednost odborný termín a jeho vysvětlující pojem by měl zůstat v závorce, nebo by naopak na wikipedii měl mít přednost termín používaný širokou veřejností s odborným pojmem v závorce. Příkladem nechť jsou články Dyspnoe nebo v opačném smyslu Průduška, podle mě tento nepoměr bije do očí, ale nemám v úmyslu do toho sám zasahovat, jen bych rád sám věděl, čemu dát přednost u mnou nově založených článků.

Zdvojování[editovat | editovat zdroj]

Myslím, že je obecně rozšířený dojem, že medicínská témata jsou věcí wikiskript a proto není potřeba je na wikipedii dublovat. Jak jsem uvedl výše, rozdíly mezi wikipedií a wikiskripty jsou, přesto je pravdou, že by do značné míry šlo o zdvojování a to právě proto, že wikiskripta jsou založena na stejném principu. Proto se v zásadě ptám, jestli snaha pozvednout žalostnou úroveň kategorie medicíny na wikipedii má vůbec smysl.

Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 13:05 (CEST)[odpovědět]

Dobrý den. Já myslím, že rozdíl docela popisujete, Wikipedie by měla být ideálně populárně-vědecká. Wikiskripta nemůžou poskytnou encyklopedické informace široké laické veřejnosti, ani obráceně by to nefungovalo. Také je dobré si uvědomit, že wp není oborová encyklopedie, takže když např. napíšu játra, má je také hlemýžď, jsou dobrá na cibulce a obsahují budoucnost. S termíny by mělo záležet, zda je to běžně známý pojem. Např. dušnost je známý pojem a tedy očekávaný název článku. Ohledně odbornosti tématu patří do článků upozornění {{Varování - Medicína}}. Ale vyloučení odpovědnosti mají všechny články, enwiki má taková upozornění zakázaná. Na vědomí DRobert. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 14:19 (CEST)[odpovědět]
Já si myslím, že je celkem pravděpodobné, že časem vzniknou kromě článku játra i články lidská játra nebo psí játra. Protože na samostatnou encyklopedickou významnost nepochybně dosáhnou.--Tchoř (diskuse) 7. 5. 2021, 15:09 (CEST)[odpovědět]
Teď máme vlastně článek Lidská játra, který se jmenuje Játra a jsou do něj kamsi přidány kapitoly chybějícího článku o játrech obecně – např. úplně chybí encyklopedická definice jater. Myslím, že to je poměrně častý problém biologicko-medicínských článků. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 20:20 (CEST)[odpovědět]
Možná bude časem vyplněn i redlink Smažená játra, což je variant zahájení Hra dvou jezdců v obraně. --Chun-mee (diskuse) 7. 5. 2021, 23:13 (CEST)[odpovědět]
Jinými slovy, článek Dyspnoe tedy disponuje nevhodným názvem a měl by se změnit na Dušnost, je to tak? --Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 15:22 (CEST)[odpovědět]
Spíš bych řekl, že název sice je vhodný, ale očekávanější a tedy lepší by byla Dušnost. Samozřejmě za podmínky, že to odborně vyhovuje – nebudu počešťovat na úkor přesnosti. Ani používat málo užívané výrazy, např. nosič. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 15:52 (CEST)[odpovědět]
Tomu rozumím, ale když na podobnou věc narazím, nevím, jestli opravovat nebo nechávat tak, jak to je. Právě třeba ta dušnost mi přišla dost jasná, ale vlastně pořád nevím, jestli to opravovat. Na příklad nosiče odpovím opačným příkladem: malá opona je pojem, který jsem nikdy neslyšel ani v odborné, ani v laické veřejnosti (předstěra možná, ale jako nezdravotník bych ani to zřejmě neznal). Myslím, že na encyklopedickou významnost nepochybně dosáhne, běžně používaný pojem to však rozhodně není, přijde mi to jako relikt obrozenců, jen nemám dost zkušeností, abych si takovou věc dovolil opravovat. A to nemluvím o tom, že úplně chybí článek o „velké oponě“, která je podle mého soudu (i podle statistiky anglické vikipedie) dokonce významnější, než ta malá. Spíš se ptám, kdo takové věci rozsoudí. Nemám potřebu všechno opravovat sám, jen mi přijde, že medicinální témata momentálně nejsou silnou stránkou Wikipedie a rád bych pro to něco udělal. Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 16:11 (CEST)[odpovědět]
Pokud nechcete rovnou přesouvat, vložte šablonu {{přejmenovat}}. Sice tím riskujete, že se v diskusi pohádají globalisté s obrozenci, místo aby se rozhodlo na základě reálné očekávanosti, ale ze svého hlediska popíchnete věci správným směrem a buď se dočkáte zpětné vazby, nebo se to časem přesune, když ten návrh vypadá rozumně a protesty nejsou.--Tchoř (diskuse) 7. 5. 2021, 16:45 (CEST)[odpovědět]
Doplním: Můžete také využít diskusi, v historii článku najít zakladatele článku, což je v případě malé opony kolega Bodlina, napsat tuto připomínku na diskusi u článku a kolegu na to upozornit šablonou {{Odpověď}}. Pokud se nejasnosti budou týkat skupiny článků (např. z nějaké oblasti, seznam sporných případů apod.), můžete napsat sem pod lípu. Na širší koordinaci by bylo možné založit wikiprojekt, zde je jen Lékařské překlady, nebo využít diskuse u Portál:Medicína. Ale samozřejmě vše je o lidech. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 17:03 (CEST)[odpovědět]
Ano, i já bych hledal spíše Dušnost než Dyspnoe... Takž ano, řekl bych, že se článek může přesunout, pokud je i Dušnost odborný pojem. --VasekPav (diskuse) 7. 5. 2021, 16:14 (CEST)[odpovědět]
Osobně se domnívám, že laik hledající na Wikipedii bude hledat spíš termín dyspnoe, protože mu ho lékař napsal do zprávy a chce si zjistit, co to znamená. --Xth-Floor (diskuse) 7. 5. 2021, 16:34 (CEST)[odpovědět]
Dobrý den, možná termín dyspnoe napíše do zprávy, ale řekl bych, že bude mluvit o dušnosti, což je za mě očekávatelný název... --F.ponizil (diskuse) 7. 5. 2021, 16:49 (CEST)[odpovědět]
Nesouhlasím a to z několika důvodů. Zaprvé, lékař většinou napíše dušnost, ne dyspnoe, jde o pojem dostatečně odborný i pro lékaře. Zadruhé, podívejte se na statistiku zobrazení stránky dušnost. Ta je pouze přesměrováním, tzn. pokud by do vyhledávače Wikipedie nebyl vepsán právě samotný pojem dušnost, byla by zobrazována pouze stránka dyspnoe. Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 16:52 (CEST)[odpovědět]
Koukám, že kolegové už tu názorně předvádí, co popisuje kolega Tchoř. Proto je důležité si uvědomit, jak jsem psal, že oba názvy jsou správně a oba budou bez problému dohledatelné díky přesměrování. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 17:03 (CEST)[odpovědět]
Já souhlasím s @Matěj Orlický:, čtenář vždy najde ten správný článek, protože s jednoho názvy je přesměrován na druhý. Podle mě zbytečná debata. Nechme pana doktora psát články, než ztratí chuť do dalšího psaní, protože tak odborné články není nikdo schopen napsat bez studia medicíny. Buďme rádi, že se to toho pustil a mi ostatní budeme nápomocni v technických záležitostech. --Podroužek (diskuse) 7. 5. 2021, 17:12 (CEST)[odpovědět]
Dovolím si nesouhlasit, zbytečná debata to nebyla, neb se kolega Thanoris konkrétně na tento název ptal, a jestli je možné článek přesunout. Jinak souhlasím, nechme ho prosím psát, a pokud se bude chtít zeptat, může. Jaký bude výsledek dotazu už je otazné... Zde aspoň vidí, že na wikipedii není "nic jednoznačné" a každý má svůj názor... Neberte tuto větu prosím nijak zle, či osobně. --VasekPav (diskuse) 7. 5. 2021, 17:41 (CEST)[odpovědět]
V pořádku, zatím se jen bavím ;) Díky za všechny rady i připomínky, vynasnažím se, abyste měli co nejméně práce s opravováním (snad ještě nepíšu jako úplně typický doktor). Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 19:51 (CEST)[odpovědět]
@Thanoris: Těžko říct, co k tomu napsat. Princip Wikipedie zná vesměs asi každý, takže nepřekvapí, že tu jsou články různé kvality. Jakožto správce Wikipedie bych měl rád pokrytá medicínská témata také zde a měl bych asi propagovat Wikipedii, ač WikiSkripta též používám o dost hojněji než Wikipedii, když se chci rychle informovat o medicínských termínech, a jejich organizace se mi zdá být lepší (i díky nesrovnatelné výhodě kontroly skutečnými odborníky). Dovolím si nicméně poukázat, že WikiSkripta se nerovnají Wikipedii, takže jednotlivé medicínské termíny samozřejmě mají být i zde a budu moc rád, pokud Wikipedii z tohoto hlediska pomůžete. Pokud je cílem mít tu dobře pokryté obory lidského vědění, pak by tu měla být i medicína, protože pokud by se někde časem odštěpily projekty na fyziku, chemii, sociální vědy, ..., můžeme to tu zabalit. Souhlasím s tím, že obecně by WikiSkripta měla představovat učebnici, Wikipedie pak spíše encyklopedii. Rozdíly lze v mnohých heslech Wikiskript spatřit [3][4][5][6][7][8], podobná náhodně vybraná hesla by se z hlediska encyklopedického stylu neměla ve Wikipedii v této formě objevit. Naopak jednotlivé části těla a typy buněk, třeba i do větší hloubky, to by tu za mě mělo být velmi dobře pokryto. A taky některé nemoci, kde by se také dalo ledacos zlepšit, druhy hormonů... Aby tu nechyběla hesla jako mezičelist, lisencefalie, japonská encefalitida, pacemakerové buňky, vasotocin (vše jsem před časem hledal)... Zkrátka určitý překryv je nutný (čistě orgány a části těl, onemocnění, hormony a jiné), ale projekty si nemusejí vzájemně konkurovat, články typu Hormonální léčba rakoviny prostaty by se zase neměly objevit zde, ale pro Wikiskripta se to hodí. Přidávám další ping] OJJ, Diskuse 7. 5. 2021, 14:36 (CEST)[odpovědět]
Obecně by se teda dalo zjednodušit, že podrobný popis konkrétních lékařkých úkonů by tu být neměl (typu Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů, popis Sterilizace vlhkým teplem...). Stejně jako podrobný popis lékařských nástrojů.
S tím, že by tu tělo mělo být popsáno i třeba do větší hloubky souhlasím stejně jako s nemocemi. Co se týče léčby nemocí, tam nevím. Nějaká by tu měla být, to už bych nechal na lékaři, do jaké hloubky ji popíše. A asi by měla být uvedena v jednom článku spolu s popisem nemoci (aspoň to pro mě zní logicky :-). Pokud by teda už článek nebyl moc dlouhý...
A k dotazu tazatele: Souhlasím s: "Na wikipedii měl mít přednost termín používaný širokou veřejností s odborným pojmem v závorce." --VasekPav (diskuse) 7. 5. 2021, 18:47 (CEST)[odpovědět]
Rozumím a děkuji vám oběma. Thanoris (diskuse) 7. 5. 2021, 19:55 (CEST)[odpovědět]
@VasekPav Dobrý den, pojmem v závorce myslíte Rozlišovač? Ten má jinou funkci, slouží k rozlišení článků, které by jinak měly stejný název. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 7. 5. 2021, 20:24 (CEST)[odpovědět]
@F.ponizil: Ne ne, kolega nemyslel v názvu článku, ale v textu článku. Česky (latinsky). Odpovídal na dotaz, který je už hodně nahoře.--Podroužek (diskuse) 7. 5. 2021, 20:33 (CEST)[odpovědět]
Ne, viz Odbornost a tam odkazované články. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2021, 20:35 (CEST)[odpovědět]

Election Volunteers[editovat | editovat zdroj]

Hello. I apologize for sending a message in English. Please help translate to your language.

As you already know, this year (July-August) there will be an election to the Wikimedia Foundation Board of Trustees. In this regard, the Wikimedia Foundation is trying to improve some parameters, including the WMF wants to improve the voter turnout. To do this, we are looking for volunteers from local communities to help us in this matter, as volunteers from specific communities know their community better.

Volunteers during elections should perform the following functions:

  • Promote the election in their communities’ channels
  • Organize discussions about the election in their communities
  • Translate messages for their communities

Do you want to be an Election Volunteer and connect your community with this movement effort? Check out more details about Election Volunteers and add your name next to the community you will support in this table or get in contact with a facilitator.

Kindly. --Mehman (WMF) (diskuse) 8. 5. 2021, 18:24 (CEST)[odpovědět]

Anatolij Karpov[editovat | editovat zdroj]

Za dva týdny bude mít kulatou sedmdesátku Anatolij Karpov. Před časem mě – i jako šachistu – napadlo, že by se toto datum hodilo k uveřejnění zajímavosti o něm na Hlavní stranu, že získal jako jediný mistr světa v šachu titul kontumačně. Dávám to sem jako tip pro kolegy, kdyby chtěli heslo o něm v průběhu příštího týdne (ideálně od pondělka do soboty) vylepšit, tj. hlavně dozdrojovat řádkovými referencemi. Sám na to bohužel asi nebudu mít příliš mnoho času. Pokud dozdrojované heslo nebude, tak samozřejmě vyberu něco jiného, no problem, ale bylo by to fajn. --OJJ, Diskuse 9. 5. 2021, 13:09 (CEST)[odpovědět]

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Upozorňuji na editace [9] od 55Vesi55, připadá mi to kapku nestandardní. OJJ, Diskuse 12. 5. 2021, 10:14 (CEST)[odpovědět]

Věcně nejsprávnější by bylo zapsat výslovnost pomocí IPA, ale to ne každý umí přečíst natož správně zapsat. Ideálně doprovodit nahrávkou výslovnosti.
Viz též nekonečné debaty na téma zápisu výslovnosti foneticky na Wikislovníku. --JAn (diskuse) 12. 5. 2021, 11:18 (CEST)[odpovědět]
Americká angičtina [serena] se jeví jako nesmysl, vlastní výzkum.--Kacir 12. 5. 2021, 11:20 (CEST)[odpovědět]
Kolega „výslovnost“ přidává (bez zdroje) hromadně viz. Souhlasím s kolegy JAnem a Kacirem, není to vhodné z důvodů, které uvádějí.--RPekař (diskuse) 12. 5. 2021, 16:33 (CEST)[odpovědět]
Zápis výslovnosti je lepší pomocí IPA, jak už tu zaznělo, i když souhlasím, že to má svoje překážky, ne všichni to dokážou přečíst, tím spíš ne všichni to dokážou zapsat. Proto bych považoval fonetický zápis za cosi, co čtenářstvu pomůže alespoň jako provizorium, než to někdo vyspraví na lepší úroveň. Ovšem mělo by to být opravdu správně, resp. ověřitelně. Málokde asi bude uvedený zápis výslovnosti. Měla by stačit třeba audio/videonahrávka, kde to zazní? Jak se pozná, je-li taková výslovnost zachycená na záznamu zrovna správná, resp. reprezentativní? A že dokládá právě americkou výslovnost, a ne jinou? A je přepis z takové nahrávky vlasním výzkumem, v principu na Wikipedii zapovězeným, nebo je jen v postatě přípustnou interpretací zdroje, která nejde nad rámec toho, co si kdokoli může v dodaném zdroji ověřit? --Bazi (diskuse) 12. 5. 2021, 16:53 (CEST)[odpovědět]
Někteří mají problém správně česky psát (a snad každý udělá někdy nějakou chybu), natož abychom čtenářům podsouvali Mezinárodní fonetickou abecedu (IPA), kterou podle mě dokáže přečíst málokdo. Například i v IJP se používá „český“ zápis výslovnosti, např. [hepient], v IPA je to prý /a.pi ɛnd/, což opravdu běžnému čtenáři nic neřekne (přiznám se, že ani já bych tomu nerozuměl). Mezinárodní fonetická abecedu je podle mě vhodná spíš pro uvádění výslovnosti napříč jazyky, nikoliv od českojazyčných editorů českojazyčným čtenářům. --Patrik L. (diskuse) 12. 5. 2021, 17:38 (CEST)[odpovědět]
Ona IJP zachycuje výslovnost českého přejatého slova „happy end“, nikoli podkladového anglického slova; Vámi odkazovaná IPA výslovnost na Wikislovníku odráží, jak se to vyslovuje ve francouzštině; a vůbec s tím příkladem je problém, že „happy end“ Anglosas normálně vůbec neřekne. Ale obecně máte pravdu, bylo by třeba možné a čtenářsky přívětivé použít pro angličtinu modifikovaný přepis do české abecedy vycházející z IPA, viz tady. Problém je najít zdroj pro výslovnost, v IPA nebo jinak: u místních jmen se to většinou dohledat dá, ale právě u vlastních jmen je to docela problém a výslovnost jmen i příjmení může záviset na rodinné tradici nebo i osobních preferencích. Proto je problém s „vlastním výzkumem“ nejen formalita vnitřní wikipolitiky, ale spíše problém, jak to udělat, abychom případně nesprávnou výslovnost cizích jmen zahrnutím do článků ještě neposvěcovali. Proti odzdrojované výslovnosti, třebas oné zjednodušené, bych neprotestoval.--RPekař (diskuse) 12. 5. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]
Já se přiznám, že bych kolegu teda nechal tak, jak to dosud dělá s tím, že by zdroje měl dodat... Americká angličtina je pojem, který opravdu existuje, ten snad netřeba dokládat a dokládat výslovnost? Viz Bazi... Odkazem na slovník Googlu? I to by možná bylo řešení. Jenže tam je předpoklad, že v něm bude americká výslovnost a zřejmě v něm nebudou všechna jména. --VasekPav (diskuse) 12. 5. 2021, 19:19 (CEST)[odpovědět]
Když jsem byl zmíněn ohledně americké angličtiny, nejde samozřejmě o to, zda vůbec ten pojem existuje, ale o to, zda výslovnost, která v nahrávce zazní, je právě reprezentativním vzorkem americké angličtiny. Jak to lze prověřit ze samotného zdroje (audionahrávky), když neznáme mluvčího, jeho jazykové zázemí atd.? Odkazovaný případ řeší výslovnost vlastního jména konkrétní osoby, to se ve slovníku dost dobře prověřit nedá. Pro odlehčení: Best of Hyacinth Bucket's Name Mispronunciation. --Bazi (diskuse) 12. 5. 2021, 19:56 (CEST)[odpovědět]
Editace výslovnosti vráceny. Přidávání obsahu na nejviditelnější místo článku – přímo do úvodu, by mělo být bezchybné. Text měl být oddělen čárkami, ale především patří do závorky a to bez kurzivy. Otázkou stále zůstává, odkud jsou přebírány informace ke správné výslovnosti. Kolega se do toho pustil ve velkém, takže za několik dní či týdnů by se mohlo jednat o stovky článků. IMO výslovnost přidává podle toho, jak se domnívá, že by měla znít, viz např. Alexandra jako aleksandra, i když výslovnost by měla znít [ˌælɪɡˈzændrə, -ˈzɑːn-/]IPA, tedy aligzændrə či aligzándrə (ibox). Také vkládání výslovností k různým jménům jednoho článku, už tak do kilometrového úvodu příjmení, není vhodné (François Villon). --Kacir 12. 5. 2021, 20:01 (CEST)[odpovědět]
Zrovna výslovnost jména Alexandra má dle překladače Googlu docela správně. Existují i jiné slovníky, které by snad mohl použit jako zdroj a výslovnost je Aleksá(é)ndra. Je tam rozdíl v americké a britské angličtině. A v americké je spíš teda Alekséndra...
Jinak máte samozřejmě v mnohém pravdu. Bylo by dobré, kdyby se tu vyjádřil a zkusil začít spolupracovat a vylepšovat své editace... --VasekPav (diskuse) 12. 5. 2021, 21:42 (CEST)[odpovědět]
Anglická výslovnost jména není česky tvrdá a zřetelná [aleksandra], ale jak je i výše slyšet, zní odlišně (AE-lehg-zAAn-druh).--Kacir 12. 5. 2021, 23:41 (CEST)[odpovědět]

Řeknu to bez servítků: 55Vesi55 se svými strojovými překlady a výrazy typu „Kanadčtina“ na mne opravdu nepůsobí jako autorita, na kterou bych se v jazykové oblasti chtěl spoléhat.--Hnetubud (diskuse) 12. 5. 2021, 20:16 (CEST)[odpovědět]

Pro-evropanismus?[editovat | editovat zdroj]

Už jsem to nakousl v diskusi u Pirátů, ale toto označení se objevuje v infoboxech i u některých dalších stran. Jeví se mi jako poněkud neobratný překlad anglického Pro-Europeanism (článek ovšem nemá český protějšek, na Wikidatech je opatřen českým štítkem „proevropanismus“ (proevropanismus (Q3781399)). Přitom v infoboxech odkaz směřuje na podstatně obecnější článek Evropská unie, kde vysvětlení samotného pojmu nedohledáme.

Zkusmo jsem jej hledal v kvalifikačních pracích, ale našel jsem jen dvě: z roku 2017 (z evropských studií fakulty sociálních studií) a 2019 (z geografického ústavu přírodovědecké fakulty). První má jedinou zmínku u politického zaměření nějaké polské strany, druhá jen v tabulce s přehledem českých politických stran. Žádná z nich se tím nijak blíže nezabývá, ta první na dalších místech hovoří o „proevropské politické orientaci“ (což je IMHO obecně rozšířenější výraz). Jinak už nacházím jen termín „funkční evropanismus“, což má patrně vlastní význam a pochází z klasifikace N. Contiho (jinde přeložený jako „funkcionální europeismus“). Konkrétně třeba v této práci nacházím i to polární rozdělení na europeismus a euroskepticismus. Obecně je termín europeismus v těch kvalifikačních pracích podstatně rozšířenější, i když se významově může v jednotlivých výskytech lišit.

Měl by právě europeismus být tím termínem vystihujícím proevropskou orientaci? Případně proeuropeismus (ten jsem ale našel jen v jediné práci)? Podotýkám, že kromě výše zmíněné položky ve Wikidatech existuje ještě položka označená českým štítkem „evropanismus“ (evropanismus (Q1377153)), ale vztah vůči proevropanismu mi není úplně zřejmý. --Bazi (diskuse) 12. 5. 2021, 23:12 (CEST)[odpovědět]