Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/03

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí: Následující:
2006/02 2006/03 2006/04

Přípona -ová[editovat | editovat zdroj]

Pro tuto otázku založena průzkumná anketa°Cinik 16:18, 14. 2. 2006 (UTC)

Přeneseno z mé diskuse --Zirland 18:28, 13. 2. 2006 (UTC)

Rešerše přechylování jmen v deníku Mladá Fronta Dnes 15. 2. 2006 je k dispozici zde. --Zirland 07:43, 15. 2. 2006 (UTC)

Dobrý večer asi by jsme měli uvadět pravá jména olympijských vítězu. Kromě české menšiny na teto planetě nikdo nezná jméno Stafania Belmondová ale Stefania Belmondo, už třeba proto, že v Itálii si žena ponechává své příjmení i po sňatku a nepatří žádnému Belmondovi. A protože jsme na internetu možná taky proto, že když zadám Kristina Smigunova najdu 338 odkazů, ale na Kristina Smigun už 78 800 odkazů. Jiří Žemlička

od toho je tohle česká Wikipedie, aby odrážela znalosti české menšiny na této planetě. --Li-sung 23:08, 12. 2. 2006 (UTC)
Tato otázka je velmi diskutována v rámci celé tématické šířky Wikipedie. Uznávám, že ve světě asi jméno Belmondová neznají, ale my zde píšeme českou encyklopedii a faktem je, že se v Česku jméno Stefania Belmondová přechyluje. Přechyluje se v novinách, přechyluje se v televizi. Čtenáři, když si budou prohlížet Wikipedii, budou očekávat tuto podobu. Domnívám se také, že bychom měli - nezávisle na tématu článku - udržovat stejný styl psaní jmen. Tedy buď ve všech tématech přechylovat a nebo nepřechylovat. Některá jména se budou někomu líbit více, jiná méně. My zde nicméně nejsme v pozici, kdy bychom měli rozhodovat o tom, co se v Česku bude a co nebude používat. V rámci této jednotnosti a vzhledem ke specifikům českého jazyka je zde většinový názor jména přechylovat. Z nepřechýlené formy se obvykle dělá redirect. --Zirland 23:13, 12. 2. 2006 (UTC)
Ale my píšeme právě pro tu českou menšinu, která bude hledat např. Kristina Smigunová. Měli bychom respektovat ustálená pravidla české gramatiky a nestavět se proti nim. --Beren 23:16, 12. 2. 2006 (UTC)

je zde většinový názor jména přechylovat – důkaz? Kdy se něco takového dohodlo? Toto tvrzení zpochybňuji! Přechylování cizích příjmení nepatří do české gramatiky! Zanatic ʡ 16:32, 13. 2. 2006 (UTC)

Ústav pro jazyk český (ve shodě s běžným užíváním jazyka) je jiného názoru. --Beren 17:03, 13. 2. 2006 (UTC)
Článek nemluví o tom, že je to gramaticky správně přechylovat a navíc je spíš o českých jménech. Zanatic ʡ 21:40, 13. 2. 2006 (UTC)

Ano, ale nejsou tam zmíněny nevýhody, z přechýleného tvaru nemusíte poznat původ, respektive původní jméno. Osobně bych byl pro to, aby ležela stránka pod Sharon Stoneová, ale jako první bylo uvedeno její originální jméno Sheron Stone. Dále bych také řekl, že pokud je Wiki psána pro naše potomky, pak by se měla důsledně opouštět nepoužívaná exonyma – Valdenburk. A používat korektní názvy nebo exonyma, která jsou živá. ;-) -xfi- 18:19, 13. 2. 2006 (UTC)

@ Zanatic a kol: Pokud chce někdo zpochybnit, že názor, že je třeba přechylovat, je většinový, není nic jednoduššího, než si udělat anketu. Cinik 18:23, 13. 2. 2006 (UTC)

Ano. Zanatic ʡ 21:40, 13. 2. 2006 (UTC)

O tomhle už se tady několikrát debatovalo (a mnohokrát pak mimo Wikipedii). Argument, že "nikdo nezná jméno Stefania Belmondová ale Stefania Belmondo" znamená, že nikdo nezná ani jméno George Bushe, ale George Bush. Takže pak budeme psát, že "večírek se konal za účasti Stefania Belmondo, George Bush a Václav Havel" (vždyť až na českou menšinu nikdo nezná jméno Václava Havla, jenom Václav Havel -- argument "české menšiny" je ovšem už zcela neaplikovatelný, neboť kromě české menšiny nikdo neumí česky, takže bychom česky psát neměli). Nepopírám, že cizinci nechápou, že čeština je flektivní jazyk [1], to ale neznamená, že z ní uděláme jazyk nesklonný. V české větě je prostě skloňování potřeba a bez přechylování není skloňování (u poloviny jmen). --Mormegil 14:17, 14. 2. 2006 (UTC)

To je zavádějící, ale často používaný argument. Nic nebrání skloňovat nepřechýlená jména. A pokud je někde např. seznam lidí, k čemu potřebujem ta jména přechylovat, když je tam nikdo neskloňuje. Přechylování není skloňování, může mu pomáhat, ale jedno se bez druhého obejde. Zanatic ʡ 14:20, 14. 2. 2006 (UTC)
Příklad je opravdu zavádějící, protože uvedená jména lze skloňovat (za účasti Stefanie Belmondo, George Bushe, Václava Havla). Máme tu též redirecty, které leccos mohou vyřešit. Sám se přikláním k původní podobě jména (tedy ke Stefania Belmondo, Sharon Stone apod.). --Dodo 15:25, 14. 2. 2006 (UTC)
Slovo Belmondo se neskloňuje jako město? --Li-sung 15:37, 14. 2. 2006 (UTC)
Slovo Jiří se skloňoje jako stavení? Zanatic ʡ 15:38, 14. 2. 2006 (UTC)
tak to mi schválně vyskoňuj Sharon Stone --Li-sung 14:36, 14. 2. 2006 (UTC)
1. Sharon Stone
2. Sharon Stone
3. Sharon Stone
4. Sharon Stone
5. Sharon Stone
6. Sharon Stone
7. Sharon Stone

Zajímalo by mě, jak se liší Sharon od Stone. Zanatic ʡ 14:39, 14. 2. 2006 (UTC)

teď Joss Stone --Li-sung 14:43, 14. 2. 2006 (UTC)

Jsem pro variantu bez -ová. NAvíc u některých národností je to naprostý nesmysl - na Islandu mají muži za jménom jméno_otceson a ženy jméno_otcedóttir ve smyslu syn nebo dcera svého otce. Knut Johanův syn a Helga Larsova dcera je logické. Helga Larsova dcerová je blábol. JAn 15:39, 14. 2. 2006 (UTC)

Jména, která jsou sama o sobě již přechýlena, by se znovu nepřechylovala. Pokud má Aleksander Kwaśniewski manželku, která se jmenuje Jolanta Kwaśniewska, patrně – aspoň doufám – by nikoho nenapadlo napsat Kwaśniewskiová (přechýlení mužského) nebo dokonce Kwaśniewskaová (přechýlení ženského). Jméno *dóttir již v sobě obsahuje informaci, že se jedná o ženské jméno. --Zirland 15:49, 14. 2. 2006 (UTC)
Setjně třeba litevská politička Vilija Blinkeviciute, ta už má u sebe koncovku -te, což značí ženu, takže je nesmysl psát Vilija Blinkeviciuteová. Ale většina severských národů, už se rozlišení mezi dcerou a synem vzdala, takže můžeme znát některé herečky Andersonové (vidíte? hned se to čte lépe než herečky, které se jmenují Anderson nebo dokonce můžeme znát herečky Anderson). --slady 16:20, 17. 2. 2006 (UTC)
Jistěže přechyluje spousta jazyků, dokonci i řečtina - k pozn. Slady. Koncovky -ou, -i a -a jsou ženské, kterým pak odpovídají mužské koncovky -os. is, -as, pokud vím (alespoň většinou). I zde je nutno uvážit, jak má vypadaz případné české přechýlení, dvojí přechýlení je asi pitomůstka.

Přechylovat bychom měli, Beren v tom má pravdu – píšeme česky a přo Čechy, takže bychom měli dodržovat pravidla pravopisu. --Aktron 15:51, 14. 2. 2006 (UTC)

Asi by se mělo vyjasnit, že přechylování není součástí žádných pravidel pravopisu. Zanatic ʡ 15:52, 14. 2. 2006 (UTC)
Tak je to zvyklost češtiny vycházející ze shody přísudku s podmětem (to snad je v pravidlech).
  • Stone šel. fajn pomět rod mužský -> přísudek rod mužský.
  • Stone šla. ?? podmět rod mužský -> přísudek rod ženský??
  • Stoneová šla. podmět rod ženský -> přísudek rod ženský
--Li-sung 15:57, 14. 2. 2006 (UTC)
Proč by nemohlo být ta Stone, když může být ta Sharon? Zanatic ʡ 16:07, 14. 2. 2006 (UTC)
Protože je ten Stone --Li-sung 16:15, 14. 2. 2006 (UTC)
Je ten Stone i ta Stone. (Došly argumenty, co? ;)) Zanatic ʡ 16:17, 14. 2. 2006 (UTC)
Není, k tomu je třeba jazykový cit. --Li-sung 16:21, 14. 2. 2006 (UTC)
Můj jazykový cit to dovoluje. Zanatic ʡ 16:25, 14. 2. 2006 (UTC)
@Li-sung: Je ta Sharon Stone a ten Oliver Stone, ten kámen. Je ta Petra Janů a ten Karel Janů. Je to skutečně o citu ;-) -xfi- 02:28, 15. 2. 2006 (UTC)
@ZirlandZanatic:
Nic nebrání skloňovat nepřechýlená jména.
Zvláště po níže uvedeném příkladu nesklonnosti Sharon Stone nechápu.
Přechylování není skloňování, může mu pomáhat, ale jedno se bez druhého obejde.
Všechna (většina?) nepřechýlená jména jsou nesklonná.
@Dodo:
Příklad je opravdu zavádějící, protože uvedená jména lze skloňovat
Pokud někdo tvrdí, že nemůžeme používat jméno "Belmondová", protože ta žena se jmenuje Belmondo, tak mi není jasné, proč tentýž argument odmítá aplikovat u Stefanie, když se ta žena jmenuje Stefania. George Bush se nejmenuje Bushe, ale Bush. Obojí je pouhá gramatická konstrukce, nikdo nechce, aby se ve větě s Georgem Bushem Bush dokázal nalézt, nevidím pak důvod, proč to vyžadovat u Belmondové.
Máme tu též redirecty, které leccos mohou vyřešit.
Pokud jde jenom o to, pod jakým jménem bude článek, pak mi na tom příliš nezáleží. V duchu umístění článků pod nejčastější podobou jména (namísto úplné) bych i tam byl pro přechýlenou podobu, ale není to kritické. Mnohem podstatnější je, že všude v textu je prostě přechylování nutné.
--Mormegil 15:58, 14. 2. 2006 (UTC)
Za 1. Přechylování není gramatická záležtost, ale slovotvorná! Za 2. Proč vám dělá problém přijmout, že i když se nezmění ani v jednom pádě tvar, je to skloňování? Zanatic ʡ 16:07, 14. 2. 2006 (UTC)
Všiml jsem si, že mi jakoby odpovídáte, ale nic z toho, co uvádíte, jsem neřekl. --Zirland 16:56, 14. 2. 2006 (UTC)
Omlouvám se oběma, měl jsem na mysli Zanatica, vaše jména se mi vytrvale pletou. :-x --Mormegil 17:08, 14. 2. 2006 (UTC)
termín: nesklonné jméno = slovo s jedním tvarem ve všech pádech. --Li-sung 16:15, 14. 2. 2006 (UTC)
Ano, ale do těch pádů se dostává. Zanatic ʡ 16:17, 14. 2. 2006 (UTC)
docházej argumenty co? nesklonné jméno je prostě termín, který je třeba přijmout. slovo lze pochopitelně použív ve všech pádech ale zůstává jeden tvar tzn se neskloňuje. --Li-sung 16:21, 14. 2. 2006 (UTC)
Zůstává, ale to není ničemu na závadu. Zanatic ʡ 16:25, 14. 2. 2006 (UTC)

Kdyby si všichni osvojili princip, že se řídíme běžným užitím, jinak řečeno tím, co čtenář nejspíše očekává, takovéhle debaty by vůbec nemusely vznikat. Běžné užití nezjistíte anketou, ale tím, že otevřete náhodně vybrané noviny, soudobou knihu, pustíte si některou televizi atd. Nepředpokládám, že někdo opravu tvrdí, že v češtině je běžné nepřechylovat.
Všichni kdo zde v různých situacích prosazují princip "správného psaní" oproti "běžnému psaní" by se měli zamyslet. V principu považuju za podobný problém prosazovat "psaní pro naše potomky", "psaní pro naše pradědečky", "etymologický pravopis", "psaní názvů podle normy komise UN/5457895/547" atd. --Wikimol 17:09, 14. 2. 2006 (UTC)

Encyklopedický článek by nejlépe měl obsahovat obě formy[editovat | editovat zdroj]

Přechýlená forma je však tou základní

To je můj názor. Mám dojem, že správný postup by byl analogický k tomu, který je užíván např. u článků biologických nebo chemických. Heslo je pod názvem, které čtenář nejspíše očekává, ale tím není vyčerpán počet pojmenování, která jsou správná a encyklopedicky významná. Synonyma se pak píšou dozávorky hned za pojmenování z titulku. Je to přehledné a nevynechává to žádnou informaci. Některá pojmenování mohou být správnější pro specifická prostředí, tak je to u nich prostě zmíněno, všichni to znáte...)

Proč neuvést nepřechýlenou formu do závorky (ale zvýrazněně - jako u platných synonym) s poznámkou, že jde o originální znění jména? + rediry Reo + | 16:00, 14. 2. 2006 (UTC)

Ano, to je IMHO rozumné řešení. --Mormegil * 17:08, 14. 2. 2006 (UTC)
Ano. Tento postup je správný všude. --Wikimol 17:11, 14. 2. 2006 (UTC)

Možná by bylo dobré psát nepřechýlené příjmení u seznamů, sportovních výsledků atd. které slouží i nečeským uživatelům (často hledám i v jiných zdrojích a rozíl v psaní jmen v českých zdrojích a zahraničních zdrojích je podstatný, především u asijských závodníku).V článcích potom třeba i přechylovat tak, aby to odpovídalo české gramatice. Často se tu bazíruje na správném psaní norských, finských ...jmen, ale ženám tuto možnost upíráme. Jinak jsem našel toto [2] Jiří Žemlička

Pokud se tu někde bazíruje na správném psaní jmen oproti běžnému psaní jmen, je to špatně. Když se děje něco špatně, není to důvod pro stejnou chybu ve více oblastech.
K odkazu - česká Wikipedie by asi neměla sloužit jako nástroj vývoje a propagace jednotného světového jazyka na základě angličtiny. (K tomu již slouží anglická Wikipedie, i přes statečný odpor rodilých mluvčích s dobrou znalostí angličtiny ;-))
V případech které uvádíte by bylo jistě dobré kromě české podoby uvádět i originál a případně běžnou "světovou" transkripci.
Jinak pro pátrající bylo by asi důležitější, aby v článku ve Wikipedii seznam výsledků končil odkazy na co nejoriginálnější zdroje. --Wikimol 19:27, 14. 2. 2006 (UTC)

Naopak základní je nepřechýlený, protože obsahuje základní, nepřetvořenou informaci. Přechýlený tvar je pomocný, aby šlo ohýbat a měli jsme pocit, že jsme v České republice. Také bych upozornil, že Wikipedie není novinový plátek ani televize. Ano, běžné encyklopedie přechlují, ale argument, že se to používá v televizi? -xfi- * 02:10, 15. 2. 2006 (UTC)

Ten argument je velmi relevantní. Televize do značné míry odráží, jak to lidé říkají a očekávají. My děláme encyklopedii pro lidi, a nickdo z nás není autorita, která by jim měla vnucovat (ne)ohýbání. --che 02:24, 15. 2. 2006 (UTC)
To jsem rád, že to tak berete, pak jste si jistě všimli, že u sportovních přenosů je vždy a jedině uváděn v psaném tvaru, výsledkové listiny nepřechýlený tvar, mluvené slovo přechyluje. -xfi- * 02:40, 15. 2. 2006 (UTC)
Není infografika u mezinárodních sportovních přenosů dělaná centrálně? Pak by to byl (s mírnou hyperbolou) podobný argument jako "v televizi v amerických filmech mají auta nápis POLICE, tak bychom to tak také měli psát". ;-) --Pasky 02:56, 15. 2. 2006 (UTC)
POLICE není příjmení, police = policie, zde se bavíme o přechylování příjmení. ;-) Upozornil bych, že v televizi se na konci filmů uvádí také obvykle nepřechýlená jména. -xfi- 11:55, 15. 2. 2006 (UTC)
Ano infografika se dělá centrálně a nepoužívá diakritiku. Proto třeba na anglické Wikipedii vznikl úzus, že to je očekávané jméno (en:Jaromir Jagr, en:Dominik Hasek, en:Martin Rucinsky) neboť tak jsou uváděni i v mezinárodních tabulkách. Pokud si já dobře vzpomínám, tak při MS v hokeji v Praze dělala Česká televize dvojí grafiku, českou s hackama a carkama, a exportní bez diakritiky. --Li-sung 13:53, 15. 2. 2006 (UTC)

Užívání a tendence vně Wikipedie + odkazy[editovat | editovat zdroj]

Denní tisk bych v případě sporu o pravopis nebo slovotvorbu rozhodně nepovažoval za směrodatný pro Wikipedii. Wikipedii bych považoval za vyšší žánr než publicistiku, a i mezi encyklopediemi má dnes spíše dominantní postavení. Takže záleží spíš na Wikipedii, ke které z tendencí se aktivně přikloní. Připojuji seznam a shrnutí různých zdrojů. --ŠJů 06:02, 8. 3. 2006 (UTC)

Akademická pravidla českého pravopisu (Academia, 1993) zůstávají u konstatování, že "jména přecházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, se většinou píšou pravopisem původním". V připojených příkladech je však ženských jmen poskrovnu (například Manon Lescaut). Jako výjimky jsou uvedena jen počeštěná jména historických osobností, případně i současných (papež atd.). O přechylování cizích jmen se Pravidla kupodivu nezmiňují ani teoreticky, ani příkladem.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia, 1994) sice obsahuje část věnovanou české variantě světových zeměpisných jmen, ale v části věnované příjmením se zaměřuje pouze na příjmení českých občanů (občanek), včetně příjmení cizího původu u osob s českým občanstvím, ale tématu psaní jmen cizích občanů se zcela vyhýbá.

Zdá se tedy, že Ústav pro jazyk český se "vyřešení" tématu cíleně vyhýbá, snad proto, že nejde o otázku primárně jazykovědnou, ale jazykově-politickou, což nespadá do působnosti ÚJČ ČSAV, ale spíše Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničí či zákonodárného sboru, nebo spíše to patří k občansko-politickému postoji každého jednotlivce.

  • -OVÁ (Jana Doležalová, Reflex, snad č. 42/2003)
    • švédská studentka má problémy s uznáváním pražského diplomu vystaveného na přechýlené jméno
    • "Tady však už nejde o otázku pravidel a principů, ale jen o úkaz zatuchlého trvání na starých zvycích, udržování starých principů „bývalého režimu“, kde převládala netolerance k jinakosti a strach z ní, potřeba kontrolovat, usměrňovat a omezovat druhého do univerzální formy. A také specifické určení rolí."
  • Stop přechylování! (blog Petra Staníčka, 2003):
    • -ová vyjadřuje původně vlastnický vztah muže k ženě, což je v dnešní době nemístné
    • nechtěná úprava jména v dokumentech může cizincům způsobit problémy u úřadů (neuznání diplomu nebo rodinného vztahu)
    • nekompatibilita úprav s etymologií cizích jmen (to již zde bylo diskutováno)
    • k (žádoucí) změně praxe dojde tím, že ji začnou vlivná média uplatňovat (pozn.: přičemž Wikipedie je právě z té kategorie médií, od kterých by bylo možno to nejspíš očekávat. Průkopníky jsou knihy a časopisy z okruhu gender studies a feministického diskursu)
    • v anketě u článku je 361 hlasů pro změnu praxe, 188 hlasů pro ostatní čtyři postoje (od rezignace na změnu přes souhlas až po lhostejnost).
  • Přechylování – pořád předprémiérové blog Malého čtenáře, 2003. (Přechylování podruhé)
    • víceméně obhajoba přechylování. Klíčovým problémem, totiž původně přivlastňovacím významem přípony -ová, se text nezabývá. Uvažuje o ní jako o nástroji skloňování a rodového rozlišení a jako o změně původní podoby jména.
  • Jak feministické je přechylování? (Pavla Jonssonka, překladatelka, 2000)
    • otázka feministické etiky i osobní svobody zvolit si jméno. Koncovka -ová více národním znakem než protifeministickým.
    • koncovka -ová změnila význam z přivlastňovacího na zlepšující, vyjadřující přitakání ženství.
    • "Když se u nás v devadesátých letech začaly objevovat feministické publikace, byl to Aspekt, jediný profesionální odborný feministický časopis, vycházející v Bratislavě, který zaujal proti přechylování tvrdou linii."
    • zmiňuje, že stát New York brutálně přizpůsobuje jména imigrantů anglické normě a odmítl Češce při sňatku zapsat na její přání přechýlené příjmení (v Kalifornii je politika liberálnější).
  • Přechylování příjmení podle zákona (Vesmír č. 80, Pavla Loucká, 2001)
    • některé praktické problémy (manželova platební karta v Rakousku, syn se jménem "Paulová", oslovování v Čechách).
  • Skloňování a přechylování (web Přemysla Jedličky, 2003)
    • navrhuje přechylovat jen z důvodu skloňování v jiném než prvním pádu, nominativ používat nepřechýlený.
  • Jazyk a média (zřejmě 2003, o genderové citlivosti v médiích. Přechylování jmen cizinek však článek nezmiňuje)
  • Zatracené ženské! (Arthur Dent, 2005) (spíše žertovně pojaté zamyšlení bez jednostranných závěrů)
  • Čeština na skřipci (Daniel Deyl, cs-magazin, 2004)
    • konstatuje, že od padesátých let dvacátého století došlo v praxi k posunu (přechylování se dnes již někdy nepoužívá, Yoko Onová ani Dolly Busterová)
    • vyslovuje se pro umírněný přístup
  • Revue pro média č. 9, Média a gender, úvodník
    • "Přechylování cizojazyčných ženských příjmení ve výsledku působilo dík svým “patriarchálním kořenům” stejný odpor jako nepřechylování, vedoucí k jazykové mrtvolnosti nepřechýlených jmen (jež se stávají nesklonnými) a k mimoděk komickým problémům s přivlastňovacími tvary" – editor spor vyřešil tím, že autorkám článků uvedl jména podle jejich individuálních přání.
  • Islandská jména v češtině (Pavel Vondřička, Klub islandských fanatiků), též Severské listy, 2005
    • zmiňuje, že Islanďané nemají příjmení. Hlavní částí jména je křestní jméno (podle něj jsou řazeny i telefonní seznamy). Druhá část jména je patronymum (rusky otčestvo), Eriksson v islandštině je obdoba Petroviče nebo Iljiče v ruštině. Ve Skandinávii a arabském světě se již patronyma změnila v rodová příjmení.
  • Jak jim máme říkat? (Jan Novotný, Listy, 2003) Ideální řešení neexistuje. Absurdita přechylování z některých cizích jazyků.
  • Svět(ová) (Václav Pinkava, Britské listy) "Antonín Dvořák prý jednou odmítl vystoupit v Londýně, protože na plakátech byl nahoře bez. Zakládal si na svém ř, a plakáty musely být vyměněny."
  • "-ová" (Svetr's World, 2004) Zmínka o tom, že TV Nova již nějakou dobu nepřechyluje.
  • Do světa bez "ová" (Kateřina Svobodová, Týden, 2004)
    • "vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab... přechylování jmen označil za negativní jev ve zprávě o stavu lidských práv v zemi za rok 2001"
    • "Nová úprava prošla i přes odpor mnoha odborníků z Ústavu pro jazyk český, kteří trvali na tom, aby čeština příjmení důsledně přechylovala."
    • "Je to pokrok, uvedla Miloslava Knappová, uznávaná soudní znalkyně v oblastí příjmení."

Jvano stížnost na právní bezvědomí[editovat | editovat zdroj]

Mezi místními správci je rozšířené právní bezvědomí, které se projevuje nejen v arbitráži pana Zvánovce. Správkyně karakal mne zablokovala pro mé výroky o cinikovi, přestože ve věci je podjatá, protože je to jeho kamarádka ze studií. --Jvano 22:29, 13. 2. 2006 (UTC)

Původně jsem chtěla tuto stížnost ignorovat, jako naprosto nesmyslnou, ale asi se reakce očekává, že? No nechápu, o co jvanovi jde, zablokovala jsem ho za naprosto jasnou urážku. Podjatost, nepodjatost, to v tom nehraje roli. To, že někdo studoval na stejné škole jako já už je opravdu uplně mimo. Mám tu kolegů víc než jen cinika a kamarádím s půlkou aktivních wikipedistů. To bych pak musela být podjatá vždy. Kromě toho, jsem známa tím, že blokuji málo a cinik mě za to neustále kritizuje. --Karakal 15:58, 14. 2. 2006 (UTC)

wikipedie.cz[editovat | editovat zdroj]

V nejbližší době by měl proběhnout převod domény wikipedie.cz. Z toho vyplývá, že je potřeba panu Charvátovi zaplatit dosavadní náklady s doménou, které vyčíslil na 2000Kč. Podobně jakou u wikipedia.cz bych rád, aby se to vybralo sbírkou bez komunikace s nadací, takže mi můžete poslat peníze na účet.

  • c.u. 278858001/2400
  • vs vytvořte kominací řeťezce 20061 a "vnitřního uid uživatele" (zjistíte na stránce nastavení), alternativně si vymyslete a napiště
  • částku si určete sami

Pokud něco pošlete, podepište se do níže založeného seznamu, nejlépe s částkou a variabilním symbolem. Pokud by se vybralo víc, asi by bylo dobré zvážit zaregistrování dalších adres, např. wikimedia.cz nebo adresy pro wikcionář. --Wikimol 11:39, 14. 2. 2006 (UTC)

Seznam příspěvků[editovat | editovat zdroj]

Příklad:

Skutečné příspěvky:

  • 500,00Kč vs 0602141611 odesláno 14.2.2006 Beren 15:14, 14. 2. 2006 (UTC) potvrzuji, došlo --Wikimol 22:55, 14. 2. 2006 (UTC)
  • 250 Kč, vs. 200611620, odesláno 14.2.2006. JAn 16:06, 14. 2. 2006 (UTC) potvrzuji, došlo --Wikimol 18:54, 15. 2. 2006 (UTC)
  • 10 Kč,vs. 131313, odesláno 14.2.2006 Jsem jen chudý student 21:28, 14. 2. 2006 (UTC) potvrzuji, došlo --Wikimol 17:31, 16. 2. 2006 (UTC)
    • jen aby poplatek za odeslání nečinil více, než celá částka... :-) Cinik 21:00, 14. 2. 2006 (UTC)
    • Díky, vzhledem k poplatku za příchozí platbu (4,90Kč) a předpokládám i poplatku za odeslání je taková transakce poněkud neefektivní :-) bude efektivnější, když chudý student 10Kč investuje do svého vzdělání a později z (díky vzdělání) patřičně vysokého platu bude moci sponzorovat rovnou servery Wikimedia stodolarovkami :-) Další možností je vkládat peníze v hotovosti na pokladnách eBanky. --Wikimol 22:55, 14. 2. 2006 (UTC)
      • Chudý student nastesti nemusi platit ve sve bance zadne poplatky ;) Chudý student 14:43, 15. 2. 2006 (UTC)
  • 500,00Kč vs 20061324 odesláno 15.2.2006 Pasky 23:57, 14. 2. 2006 (UTC) potvrzuji, došlo --Wikimol 17:31, 16. 2. 2006 (UTC)
  • 500,00 Kč vs 2006133313 --Tlusťa 14:14, 15. 2. 2006 (UTC) potvrzuji, došlo --Wikimol 17:31, 16. 2. 2006 (UTC)
  • 500,00 Kč vs 200611053 --Petr Adámek 18:30, 18. 3. 2006 (UTC)

Co dál[editovat | editovat zdroj]

Tak s radostí mohu ohlásit, že wikipedie.cz je převedená. Též platba panu Charvátovi je už hotová, celkově bych mu i tady poděkoval za spolupráci, a taky wikipedistovi, kteří ho přesvědčil, a těm, kdo tu otázku rozebírali. Zároveň asi rovnou doménu prodloužím o rok a převedu ke stejnému registrátorovi, jako je wikipedia.cz, což bude stát 750Kč. Otázka je, zda/co ještě zaregistrovat. http://wikimedia.cz už nadace registrovala (způsobem, z kterého zrovna nejsem nadšený - viz obsah stránky).

Např. v .de mají navíc ještě wikicitáty, wikiknihy a wikcionář. V .pl wikicitáty, wikiknihy, wikcionář, wikinews, wikizdroje. Jinak nejčastěji jsou registrované jen wikipedia a wikimedia. (kompletní informace viz meta:Domains). Poměrně oblíbený spekulanty se zdá být slovník. Takže se prosím vyjádřete, přičemž asi mírně silnější hlas by měli mít ti, kdo na domény přispěli / jsou ochotní přispět. --Wikimol 18:54, 15. 2. 2006 (UTC)

Vezmeme-li v úvahu, že mezi těmito menšími projekty je wikcionář největší a rozhodneme se zaregistrovat doménu pro něj, pak máme tři logická doménová jména:
  • www.wiktionary.cz - anglický název logický pro cizince a ochranná známka Nadace.
  • www.wikcionar.cz - počeštělý anglický název v současné době v projektu používaný. Sám mám občas problém se trefit do jeho pravopisu.
  • www.wikislovnik.cz - pro Čecha nejlogičtější název odvozený podobným způsobem jako české názvy jiných našich projektů. Domnívám se, že tato doména bude pro doménového spekulanta nejcennější.
Zjistil jsem si, že se podobná věc již probírala, ale zde již nejde jen o to, který název se nám líbí, ale pod kterým nás lidi budou hledat a zda nás vůbec přímým napsáním domény najdou. --Beren 23:31, 16. 2. 2006 (UTC)
Najdou ? Já když hledám něco na wiki, píšu gg wiki heslo (gg je zkratka za quick search bookmark na google), je to rychlejší a skoro 100% úspěch. -- Hkmaly 08:03, 17. 2. 2006 (UTC)
O vyhledávání hesel se zde přece nikdo nebaví. Řeč je o vhodných doménách a jejich zapamatovatelnosti. Samozřejmě má cenu registrovat hlavně domény, o nichž budou lidé implicitně předpokládat, že jsou s námi spojeny. --Beren 13:11, 17. 2. 2006 (UTC)
Mě přijde, že z toho jenom vznikne zmatek - souhlasím, že Wikcionář není ideální název a preferoval bych Wikislovník, pak by se ale měl přejmenovat projekt, nikoliv jen na něj vést doména; to je schizofrenní a vlastně se tu snažíme udělat rozhodnutí za (všech nula?) wikcionaristů. Na každý pád by název domény měl být shodný s názvem projektu. --Pasky 09:.22, 2. 3. 2006 (UTC)
Opravdu nechápu, proč shrnutí možností a snahu rozproudit diskusi na mnohem širším fóru, prezentujete jako snahu rozhodnout za někoho. Proti úvahám o přejmenování projektu nic nemám, určitě by to věci prospělo. Pokud hodnotné domény neobsadíme sami, udělají to za nás spekulanti.--Beren 10:49, 8. 3. 2006 (UTC)

Cinik opetovne stalkuje Hedvicka[editovat | editovat zdroj]

Zadam aby byl zablokovan - vyznam slovak en:stalking si najdete na anglicke Wiki. Rosta 15:18, 19. 2. 2006 (UTC)(odkaz vložil Reo + | 15:39, 19. 2. 2006 (UTC))

Při letmém pohledu na editace těchto dvou wikipedistů bohužel musím dát za pravdu Rosťovi. To co provádí Cinik je podle mého názoru za hranicí wikietikety. Radím Cinikovi, aby se tak moc neangažoval. Věřím, že wikipedie si s malou kvalitou předkládaných příspěvků pořadí i bez zjevného stalkingu. Já nás tady na to určitě více. --Pastorius 15:51, 19. 2. 2006 (UTC)

Cinikovo počínání není wikistalking (viz en:Wikipedia:Harassment: "This does not include checking up on an editor to fix errors or violations of Wikipedia policy, nor does it mean reading a user's contribution log; those logs are public for good reason."), naopak Vás varuji před dalšími útoky tohoto typu s žádostí o zablokování, protože pak budu já či jiný ze správců nucen zablokovat Vás. --Dodo 15:55, 19. 2. 2006 (UTC)
Nechoď, Rosťo, s pány na led: mnohý příklad známe, že pán spadne a sedlák si nohu zláme. Zatímco Vy jste blokován pod nejmalichernějšími záminkami, kolega Cinik smí cokoliv a blokování hrozí nikoli jemu, ale - překvapivě - opět Vám, který na jeho jednání upozorní. --Tompecina 19:19, 27. 2. 2006 (UTC)

Pařezy nebo pahýly - a proč ne oboje ?[editovat | editovat zdroj]

Doporučuji pozornosti ctěných wikipedistů, zéjména inkluzionistů sledovat hlasování o smazání šablony Pařez. Tuto šablonu přece nemusí nikdo používat, takže mě přijde úplně neškodná. V diskuzi jsem se už poměrně rozohnil, a některé věci které jsem do ní napsal myslím poměrně vážně. --Xchaos 13:29, 20. 2. 2006 (UTC)

Poměrně vážně je to dobrý tak akorát k matení nepřítele respektive čtenářů. Máme šablonu pahýl, ta má pro čtenáře jasné sdělení, které mimo jiné odpovídá tomu, co najdou ve všech ostatních jazykových verzích. Šlo by se bavit o změně slova pahýl na jiné, ale druhá podobná šablona je spíš na škodu, pokud se bude používat. Pokud nebude, nemá právo na existenci. --Egg 13:36, 20. 2. 2006 (UTC)
Trochu obecněji k tomu inklusionismu, já osobně vnímám inklusionismus čistě jako věc jmenného prostoru článků (příp. souborů) - jmenné prostory Wikipedie je věc jiná, plní čistě funkci infrastrukturní a proto bych rád, aby v nich byl pořádek. --Pasky 13:43, 20. 2. 2006 (UTC)
Pahýl je čistě pro wikipedisty. Není pro běžné čtěnáře. Pokud si uživatel vytvoří speciální pahýl, třeba já si vytvořím PaDův speciální pahýl, abych se rychle mohl vracet k pahýlům, které jsem vytořil a chci v dohledné době upravit (a kromě této proklamace budu na odstraňování pahýlů tvrdě pracovat), tak je takový pahýl obhajitelný. Ze stejného důvodu jsou i ostatní speciální pahýly, nebo tak je alespoň chápu já. Nevím, jesti je udržitelný pařez, spíše ne, ale pokud by se xchaosova argumentace vedla tímto směrem, myslím, že by pařez nebyl vykopán (rozuměj smazán).--PaD 18:40, 20. 2. 2006 (UTC)
Možná jsou pahýly jen pro wikipedisty, nevím, já se vlastně jako neregistrovaný uživatel na českou Wikipedii teď už nějaký čas nedívám, takže vlastně nevím, jestli neregistrovaní uživatelé pahýlové šablony vidí, nebo ne. Já jsem chtěl říct, že dnešní specializace pahýlů se nijak nevyjadřuje k tomu, nakolik pokládají kolemjdoucí článek za spíše dokončený nebo spíše rozpracovaný. To se ani nedá nějak jednoduše číselně vyjádřit ... jak to vyjadřovat ? V procentech dokončenosti ? Popravdě spše než různé Africké a Náboženské pahýly (je přece jasné, že pahýl patří do té kategorie, do které patří i článek, to je redundatní inforamce) by mě přišlo rozumné umožnit specializované pahýly tvořit skutečně spíše podle vztahu, který poslední editor k nedokončenému dílu zaujímá.
Pahýl je opravdu velmi neutrální označení. Ale je jasné, že některé články jsou spíše pahýly, které zvolna chátrají směrem ke svému smazání - takovým bych říkal třeba "poleno" - a jiné články jsou zase "pařezy". Podle mě není od věci, aby bylo vidět, jaký je podle názoru posledního editora důvod rozpracovanosti článku. Může to být: 1. lennost,nedostatek času nebo motivace článek dokončit, 2. zájem o téma, ale nedostatek odborných znalostí nebo alternativních zdrojů 3. článek se povážlivě blíží tomu, že by považován za nesmysl (tohle spíš hrozí článkům o obskurních tématech, dovedu si představit šablonu "poleno", která by označovala, že článekem sice bezprostředně neporušuje pravidla Wikipedie, ale že kolemjdoucí editor silně pochybuje o jeho stávající podobě - ale nemá čas to teď momemtálně řešit. Myslím, že timhle nahrávám na směč i delecionistům. Udělat z článku poleno by mohl být rozumný kompromisní předstupeň smazání. Navrhuji tedy:
Pahýly - rozpracované články bez udání emocionálního postoje editora k článku
Pařezy - rozpracované články, u kterých autor nebo poslední kolemjdoucí editor přiznává, že článek by si asi zasloužil odbornou revizi. Jde i o to, že tahle šablona by mohla vybízet k dizkuzi na dané téma, dejme tomu, protože to šablona pahýl nedělá. Prostě označovala by větší rozmlženost tématu (z tohohle hlediska moje původní použití ztrácí oprávnění).
Polena - odfláknuté články, u kterých se autor nebo poslední kolemjdoucí editor domnívá, že v danée podobě nemají perspektivu (a to ne nutně kvůli nedostatku odbornosti). Navržení na smazání totiž není ta nejlepší motivace k práci na nějakém článku ("já se s tím tady budu patlat a někdo to pak smaže ? tak to ani náhodou..."). Text šablony Poleno by mohl navíc odkazovat na diskuzi k článku, podobně jako dneska šablona "navrženo na rozcestník", apod. --Xchaos 19:09, 20. 2. 2006 (UTC)
Zaprvé, pahýly jsou pro všechny - každý čtenář může být i Wikipedistou, na pahýly nutně narazí a měl by se v tom orientovat. Zadruhé, tahle terminologie mi přijde úplně zbytečná, pařezy lze vyřešit šablonou typu {{neověřeno}} a polena se běžně řeší šablonou {{upravit}}. To je jasné a zřejmé, není tedy důvod mít vlastní terminologii, ze které to vůbec jasné a zřejmé není (krom toho mi to zní divně ;). Pahýl je součástí wikiterminologie, protože odpovídající český ekvivalent pořádně neexistuje - pokud je ale jen jeden výraz a ne tři, je to výrazně lepší a jednodušší. --Pasky 19:03, 20. 2. 2006 (UTC)
Právě že nově příchozímu zní divně pahýl. Já nevím, proč mi někdo bere moji terminologii, když já jemu jeho terminologii neberu... --Xchaos 19:09, 20. 2. 2006 (UTC)
Protože terminologie by měla být jednotná. Když nově příchozímu zní divně pahýl, teď mu bude znít divně pahýl, pařez a poleno. To není příliš velké zlepšení... --Pasky 19:13, 20. 2. 2006 (UTC)
Mě už je ten pařez dávno ukradený. Pahýl vypadal hravě a následováníhodně, ne jako dogma. O co mi ale teď už jde především je to, že odmítám být "asimilován" mezi Borgy, sakra! Budu teď pařez hájit, i kdyby to byl sebevětší nesmysl. Strukturace typů pahýlů podle míry jejich "nedorostlosti" nebo "osekanosti" je podle mě žádoucí - rovnou tam připlácnout velkou nálepku týkající se toho, že článek není podpořen dostatečným množstvím pramenů nebo citací, mě přijde lehce nemyslné, notabene, když chci vysokou míru rozepsanosti nebo neodbornosti přiznat už jako autor. Nějaký kompromis mezi varovnými nálepkami a decentním přiznáním určité formy nedokončenosti by se snad najít mohl. Celá pointa je, že články mohou být nedokončené různými způsoby, o jejich konkrétní pařezitosti nebo polenoidnosti už můžeme diskutovat, a třeba vymyslet něco jiného. Fakt je, že co já si zatím všiml hlasování o smazání, tak těm článkům nešlo jednoduše vytknout, že by byly nedokončené nebo měly málo referencí nebo byly málo vědecké. Ty články byly na první pohled "polena", a kdyby taková šablona byla, tak ji tam plácnu.
Fakt je, že mě postupně ukecáte na "Odborný pahýl" - což bude mezioborový pahýl, který bude zvát k tvorbě hesla odborníky z daného oboru. Nezlobte se na mě - ale prostě i když přeložit z angličtiny lze skoro všechno, tak minimálně danou terminilogii budou neodborníci znát těžko. Nicméně byl bych rát, kdyby místo smazání došlo k diskuzi na co ten pařez přesně přejmenovat, pokud tolika lidem tak vadí. Zmínky o hnidopišství z něj samozřejmě zmizej, až se ty vlny nějak sklidní... --Xchaos 23:25, 20. 2. 2006 (UTC)

Takový přístup se mi líbí podstatně více a souhlasím, že něco mírnějšího než {{neověřeno}} by se mohlo hodit (ta šablona už implikuje, že tomu někdo nevěří). Máme tu ale i šablonu (v návrhu) {{bezzdroje}} - možná by bylo nejlepší posunout funkci těchto dvou tak, aby byly ortogonální. --Pasky 23:42, 20. 2. 2006 (UTC)

Nevím, jestli "beze zdroje" je přesně to, o co jde. Například zdrojem některých mých hesel je často anglická verze na Wikipedii - tedy, jevím se spíš jako překladatel, než jako encyklopedista. To je ovšem navěky marná práce, protože anglicky píšících Wikipedistů bude vždycky více, a tak anglickou Wikipedii nemáme šanci nikdy celou dopřeložit. Tedy "beze zdroje" není zcela přesné. "pahýl" je přesný - ale "pahýl" už znamená něco obecnějšího a jak říkám, může označovat i neodstatek času nebo motivace, nejen přiznanou neschopnost. Nevím jak pojmenovat šablonu označující "přiznanou nevědomost" ... myslíte, že by mi prošel "Bludný pahýl" ? :-) nebo "Bludný kořen" ? "Tento článek je bludný kořen" - to by se mi moc líbilo, prosím, prosím... :-)
Problematiku Pařezu vzdávám... ale pařez navždy zůstane mým erbovním znakem jakožto wikipedisty (něco jako "v Pařezu je pravda", akorát to neumím říct latinsky :-), a založím sekci "Pařezitých inkluzionistů", která bude věřit, že jednou, ve vzdálené budoucnosti nastane den, kdy se Pařezy vrátí na Wikipedii :-)

Vypadá to, že Miraceti před koncem hlasování šablonu Pařez smazal - také se mi to nelíbí, už jsem podal protest. --Pasky 09:49, 21. 2. 2006 (UTC)


Česká republika, ne Česko[editovat | editovat zdroj]

Podívejte, když šlo o pařez, tak šlo o houby. Ty často rostou poblíž pařezů, ostatně. Pařez sem, pahýl tam, o život nejde. Ale trvám na tom, že slovo Česko je hnusné, já žiju buď v Čechách nebo v České republice, ne v Česku. Neutrální je možná zmínit oba názvy, ale v definici by snad mohl být použit oficiální název země, zvlášť když k tomu připlácnete státní symboly včetně znaku. Když porušujete zákon o státních symbolech, tak proč potom lpět třeba na autorských právech, apod. Mě osobně zákony až tolik nepálí, ale prostě to slovo mě nedělá dobře od žaludku a řekl bych, že řadu lidí to může třeba i zmást. --Xchaos 20:07, 21. 2. 2006 (UTC)

Česko je taky oficiální název státu. Zanatic ʡ 20:08, 21. 2. 2006 (UTC)
Slova se nepoužívají podle toho jak se komu líbí, ale co znamenají. --Li-sung 20:09, 21. 2. 2006 (UTC)
Diskuze se už vedla a hodně, hodně dlouhá viz Diskuse:Česko#Česko nebo Česká republika?. Stojí za přečtení, před rozpotáním další!!!! Reo + | 20:16, 21. 2. 2006 (UTC)

--Egg 20:40, 21. 2. 2006 (UTC)

To je všechno pěkné, ale i názory odborníků jsou názory subjektivní, a použít označení Česko jako prakticky jediné označení země v hlavním článku, který o ni pojednává, je prostě tendenční. Precedentem je v tomto případě Spojené království. Já osobně nemám nejmenší problém s tím, že moje země (zatím) nemá oficiální jednoslovný název. Ve společnosti Britů se cítím docela dobře - nemám nejmenší problém s tím, že s názvem naší země je to trochu podobné, jako s tím jejich. --Xchaos 10:34, 22. 2. 2006 (UTC)

Ano? Mně připadá, že nás to řadí spíše do společnosti Democratic People's Republic of Korea, Central African Republic, Democratic Republic of Congo, Laos People's Democratic Republic apod. Ti také nebyli schopní (nebo nechtěli) dodat kartografické službě OSN krátký název. Výrok: „I názory odborníků jsou názory subjektivní,“ prohlašuji argumentem týdne. Neposílal jsem ty odkazy proto, abys hodnotil něčí názory, ale aby sis přečetl argumenty, které tam jsou. Udělal jsi to? Pro mě jsou velmi přesvědčivé, ačkoliv je mi slovo Česko subjektivně velmi proti srsti. Nelze je prostě smést ze stolu, jak se o to snažíš. --Egg 12:15, 22. 2. 2006 (UTC)

Tedy musím prohlásit, že už jsem se dlouho nesetkal s takovým "diskutérem" jako je Xchaos. Jaké další důkazy máme předložit, aby je Xchaos uznal? Přikládám tedy další: An explicit approval was given to the one-word geographic name Česko/Czechia by the Ministry of Foreign Affairs in a memorandum sent to all Czech embassies and diplomatic missions in 1993: the Ministry recommends to use the official title “only in important official documents and texts (such as laws, treaties, notes, etc.), in titles of important institutions of the state (such as Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic, Embassy of the Czech Republic in ....) and in official speeches and addresses. In all other cases, the one-word name Česko can be used. (....) Its equivalents in some of the worldwide languages are: Czechia in English, Tschechien in German, Tchéquie in French, Chequía in Spanish, Cecchia in Italian, Čechija in Russian. --Pastorius 12:36, 22. 2. 2006 (UTC)

Xchaos nejspíš četl Wikipedie:Jak zvítězit ve při --Li-sung 12:38, 22. 2. 2006 (UTC)

Také se mi výraz "Česko" nelíbí. Czechia, Tschechien, Tchéque, Cecchia, Čechia - všechno to má skoro stejnou výslovnost, co kdybychom místo "Česko" byli "Čechie"? Je to hezčí a navíc podobné jako v jiných jazycích. (metapoznámka: doufám, že jsem svůj příspěvek nijak nezbabral, jsem nováček) --tasuki

Jsem také pro název "Čechie". Používal se od národního obrození do roku 1918, pak ho nahradilo "Československo". -- Sapiens.

Jsem pro Česko a celá diskuse je asi zbytečná. Ale jste si jistí tím, že je to také oficiální název? Ty zdroje jsem nečetl, takže asi hloupá otázka, ale kupříkladu CIA Factbook dál uvádí jako krátký název Czech Republic/Česká republika. --Jilm 22:34, 24. 3. 2006 (UTC)

Viz druhý odkaz, který jsem dal výše. Zeměpisné jméno Česko a jeho cizojazyčné varianty (Czechia, Tschechien atd.) bylo kodifikováno v publikaci ČÚZK "Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR: Jména států a jejich územních částí. Names of States and their Territorial Parts." Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha 1993, 3. přepracované vydání, 113 s. + mp. --Egg 11:44, 25. 3. 2006 (UTC)
Prosíme, nekrmte internetové trolly. Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení. Prosíme, nekrmte internetové trolly.

Reference v článcích[editovat | editovat zdroj]

Rád bych se zasadil o nějakou normalizaci referencí v článcích. Dosud lze potkat v zásadě tři varianty (ISBN se vždy píše úplně na konec):

  • MODRÁK, Velký Rukověť Wikipedistova, Nassau: Kožený Press 2006.
Tento styl (v mnoha různých variantách a subvariantách) ve článcích do určité míry převládá, prý je to nějak podobně také kodifikováno ČSN.
  • Velký Modrák: Rukověť Wikipedistova. Kožený Press, Nassau 2006.
Tento styl považuji za mnohem estetičtější a hlavně přehlednější a logičtější. Takto také doporučuje psát reference nápověda Wikipedie - Wikipedie:Vzhled a styl#Reference. Také mi přijde používanější i mimo Wikipedii, ovšem nepracuji s českou odbornou literaturou příliš často.
  • Velký Modrák (2006). Rukověť Wikipedistova, Nassau: Kožený Press.
Tento formát vyprodukovala Šablona:Citace knihy, kterou máme i v seznamu šablon. Skoro nikdo ji ale nepoužívá.

Ve výsledku bych rád upravil tu šablonu (ještě je jiná podobná na články), zdokumentoval ji (pokud se podíváte na zdroják...), doporučil její používání v dokumentaci a začal ji příležitostně do článků zavádět.

Co si o těch formátech myslíte? Pokud používat ten první, v jakém přesně formátu? (Kam psát i věci jako edice, číslo vydání apod.) Prý již kdysi proběhla diskuse, která dopadla ve prospěch ČSN, zajímaly by mne argumenty a přesný poměr názorů - nemáte prosím někdo odkaz?

Díky, Pasky 09:59, 23. 2. 2006 (UTC)

Dodám, že k danému tématu jsou relevatní dvě normy:
  • ČSN ISO 690 – Dokumentace. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura
  • ČSN ISO 690-2 – Informace a dokumentace - Bibliografické citace - Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části
První z nich se týká tištěných publikací, druhá pak elektronických zdrojů.
Podoba citace tištěné monografie vydané v českém jazyce je dle ISO 690 tato:
MODRÁK, Velký. Rukověť Wikipedistova. Přel. J. Novák. 1. vyd. Nassau : Kožený Press, 2006. 152 s. Za pět minut s počítačem. Sv. 23. Přel. z: Wikipedian's Manual. ISBN 80-206-0434-0
Křestní jméno autora lze napsat iniciálou dle vlastní volby (MODRÁK, V. Rukověť …). --Zirland 10:27, 23. 2. 2006 (UTC)
Já sám si už před lety navykl užívat normu ČSN ISO 690 v podobě, jakou ji uvádí Zirland a považuji ji za nejvhodnější. Normu nepovažuji za nepřehlednou, právě naopak. Budeme se s ní setkávat stále častěji a myslím, že by nebylo od věci dohodnout se právě na ní. --Dodo 12:30, 23. 2. 2006 (UTC)

Ad šablona Citace knihy. Tento způsob citování se používá v některých vědeckých časopisech, zejména v oblasti věd o živé přírodě (biologie, lékařství a příbuzné obory) a v textu se pak odkazuje na příslušný pramen tak, že se napíše jméno pvního autora a za něj ddo závorky letopočet; když je takových článků nebo knih v jednom roce se stejným autorem víc, tak se k letopočtu ještě přuipojuje na konec malé písmeno anglické abededy, tedsdy např. 2006a, pak 2006b atd., aby se citace odlišily. Není to podporováno žádnou všeobecně platnou normou.

K normě ČSN ISO 690: Je doporučená, nikoli závazná, ale podle mého názoru je docela dobrým předpisem, jak psát citace i ve Wikipedii. Je však třeba zdůraznit jedno věc, která mi na ní vadí a to je to, že interpunkci mezi jednotlivými poli záznamu nechává na vůli autora, resp. redaktora publikace. Já bych spíš přivál, kdyby byla striktnější a víc to předepisovala. V normě samotné je v příkladech použit JEDEN Z MOŽNÝCH ZPŮSOBŮ PSANÍ INTERPUNCE MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI CITACE, který do značné míry odpovídá starší normě ISBD (Interational Standard Book Description).

Dobrý výklad normy i s příklady je na stránce http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf

Výhodné je to, že existuje česká webovská stránka, která vygeneruje správnou citaci pro různé typy dokumentů (knihy, kapitoly v knihách, články ve sbornících z konferencí, články v časopisech). Je to na: http://www.citace.com/moduly.php

Tam je také dobré to, že každého donutí, aby vyplnil všechna povinná pole (např. pole pro 1. vydání je nepovinné a nemusí se uvádět). Pak se to systémem copy paste přenese do zpraovaného textu.

Obávám se, že to nebude všechny citace generovat správně. Zkoušel jsem si tam dát dva autory u monografie a nevygenerovalo se to správně. Udělalo to "Novák, Petr, Švejk, Josef." Ale podle ISO 690 má být "Novák, Petr; Švejk, Josef." a podle anglické wikipedie (Chicago Manual of Style/Harvard) je to "Novák, Petr, a Josef Švejk."--Waldekke 21:07, 23. 2. 2006 (UTC)

Předchozí diskuze k citování litratury je na Wikipedista diskuse:Avitek#Poznámka k citacím literatury

--A.Vítek 13:10, 23. 2. 2006 (UTC)

Rozhodně Paskyho verze 2, je nejlidštější. Nejsme esperantisté, psaní příjmení kapitálkami jsme už dávno zrušili, a proti jeho řazení v seznamech napřed, po maďarsku, se tu onehdy taky zvedl odpor. --Malýčtenář 16:13, 1. 3. 2006 (UTC)

Mimochodem, máme také formy citace Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Cite&page=Pes&id=343768 --Li-sung 13:16, 23. 2. 2006 (UTC)


Myslím, že to není třeba orgnanizovaně sjednocovat. Na en: se také vyskytují různé styly citací. Jestli je něco podepřeno oficiálním čímsi nebo není by pro Wikipedii nemělo mít žádný význam.
Jinak za asi nejlepší považuju tohle

  • John C. Evans (1992): Tea in China: The History of China's National Drink, Greenwood Press. ISBN 0-313-28049-5

což je z uvedeného praktický začátek ze 3 a estetický konec ze 2 --Wikimol 20:54, 5. 3. 2006 (UTC)

Čtenost a vyhledávanost článků[editovat | editovat zdroj]

Existuje v rámci Wikipedie nějaké sledování čtenosti jednotlivých článků, popřípadě četnost jejich vyhledávání funkcí "vyhledat"? Pokud ne, je to z důvodu nějakých koncepčních zásad, nebo z nějakých technických důvodů, nebo na tom jen nebyl dostatečný zájem? --ŠJů 01:50, 28. 2. 2006 (UTC)

Bohužel, zájem by určitě byl, ale z technických důvodů (mimo jiné kvůli zátěži serverů) momentálně statistiky nejsou k dispozici. Zatím musíte vystačit s jinými odhady návštěvnosti jako je např. Alexa. --Mormegil 15:37, 28. 2. 2006 (UTC)

Nevhodná uživatelská jména[editovat | editovat zdroj]

Nevím, zda tu v poslední době nevládne trochu histerie kolem "nevhodných uživatelských jmen". Pokud si přečtu Wikipedie:Uživatelské jméno, tak jsou pravidla celkem volná. Proč jsou ale okamžitě zablokována uživatelská jména jako "12" nebo "SS"? Samozřejmě že se může jednat o provokaci, ale pokud vím, uživatel SS se žádného jednání proti pravidlům wikipedie nedopustil. V případě porušení pravidel okamžitě jednejte, ale takto? To se mi vůbec ale vůbec nelíbí.

Žádám proto, aby

  • byly upraveny pravidla pro vytváření uživatelských jmen
  • nebo aby nebyli uživatelé mechanicky okamžitě blokovány pouze na základě dojmu

--Pastorius 13:32, 1. 3. 2006 (UTC)

Souhlas, zvlášť to SS mi připadá už jako vrchol všeho blokovat. Zanatic ʡ 13:35, 1. 3. 2006 (UTC)
Souhlasím a připojuji se k výzvě k větší přívětivosti. Zrovna u uživatele SS to ovšem byl IMHO relativně přijatelný postup, neboť mu byla nejprve vysvětlena relativní nevhodnost jména, poté si uživatel založil účet pod novým názvem, a teprve poté byl původní název zablokován. --Mormegil 13:43, 1. 3. 2006 (UTC)
Tímto příspěvkem současně odpovídám na dotaz kolegy Pastoria na stejné téma z mé diskusní stránky. Současné doporučení Uživatelská jména (odkaz výše) uvádí, že příkladem nevhodných jmen jsou čísla. "12" je číslo. QED
Reakci uživatelů na uživatelské jméno "SS" si můžete přečíst na Wikipedista diskuse:SS. Podle mého názoru se v tomto bodě jedná o provokující jméno, neboť ...rozptyluje pozornost přispěvatelů od tvorby encyklopedie nebo je uráží. Účet byl zablokován až poté, co se wikipedista sám přejmenoval.
Dokud nedojde k úpravě pravidel pro vytváření jmen dle Vašeho návrhu, zůstává doporučení jediným zdrojem pro posuzování. --Zirland 13:49, 1. 3. 2006 (UTC)

Nemáte pravdu. V doporučení stojí Příkladem takových nevhodných jmen jsou čísla (např. "5487112548" nebo neuspořádané shluky písmen např. "opiuasererweefuis").. V takovém případě je číslo nevhodné. Nikoliv ale proto, že je to číslo, ale že dlouhé číslo má malou rozlišovací schopnost. Na druhé straně nevidím nic závadného na uživatelském jméně 12, stejně tak, jako již dnes existují bez nejmenších problémů uživatelské účty Wikipedista:1994, Wikipedista:666 nebo Wikipedista:777. Není to poprvé, co mám pocit, že správce Zirland mnohem rychleji klepe do klávesnice než přemýšlí. Prosím o zrženlivost. Mělo by vždy raději platit dvakrát měř a jednou řež. --Pastorius 14:12, 1. 3. 2006 (UTC)

Mě na věci až tak nevadí striktní blokování jmen jako "12" (jakkoli si myslím, že to je zcela zbytečné omezení), jako hlavně přístup k tomuto blokování: někdo se zaregistruje a bez jakéhokoli varování je okamžitě zablokován s mlhavou hláškou "nevhodné uživatelské jméno". K jak velké škodě by došlo, pokud by před blokováním byl uživatel vyzván ke změně uživatelského jména na diskusi a vyčká se jeho reakce? (A případně by poté byl takový uživatel přejmenován, po čemž by se nehromadily zablokované nepoužívané účty.) --Mormegil 14:13, 1. 3. 2006 (UTC)
Nevím, čemu kolega Pastorius říká "bez problémů". Asi před řezáním neměřil v knize blokování ani jednou, natož dvakrát.
15:45, 21. 11. 2005 Ludek blokuje „777 (příspěvky)“ s časem vypršení do odvolání
(Pouze číselná jména nepodporujeme)
Ta argumentace není moc fér. První dva příklady nebyly nikdy zablokovány a proto stále platí mé tvrzení, že číselná jména uživatelů jsou povolena a pokud některý ze správců blokoval uživatele jen kvůli tomu, postupoval v rozporu s pravidly. Debatu na toto téma končím. --Pastorius 09:46, 2. 3. 2006 (UTC)
Připomínku Mormegila uznávám, nebezpečí z prodlení zde jistě nehrozilo. --Zirland 14:23, 1. 3. 2006 (UTC)

Bez problémů říkám proto, že "bez problémů" editovali články. Pokud jsou opravdu číselná jména zakázány, dejte si tolik práce a napište to do pravidel (doporučení). Pokud jsou povolena, tak prosím to pravidlo respektujte. --Pastorius 09:31, 2. 3. 2006 (UTC)

Aby nebyli uživatelé mechanicky okamžitě blokovány pouze na základě dojmu, to mě přijde jako rozumný požadavek. Čísla podle mě neurazí nikoho, kombinace písmen SS je divná, ale je třeba si uvědomit, že jsou i lidé, kteří mají tato písmena jako inicály svého občanského jména... asi záleží trochu na tom, jestli se takový člověk vyjadřoval třeba k politice nebo k historii... --Xchaos 15:13, 2. 3. 2006 (UTC)

Jak chcete rozhodovat o tom, které uživatelské jméno je vhodné a které není? Co třeba toto? --AdolfH 13:35, 3. 3. 2006 (UTC)

Vzhledem k Speciální:Contributions/AdolfH nevěřím, že to není účet vytvořený pro demontraci vhodně-nevhodného jména. Ale každému stejným metrem. Pochybuji, že by dnes prošel třeba i Cinik --PaD 14:11, 3. 3. 2006 (UTC)

Email s žádostí o rozšíření článků organizací[editovat | editovat zdroj]

Měl bych zájem postupně povytvářet články českých nevládních organizací. Protože se na jejich stránkách člověk obvykle doví jen velmi základní informace, bylo by vhodné o rozšíření těchto článků žádat samotné členy. Sepsal jsem něco ve smyslu:

Dobrý den.

Jmenuji se xx a jsem jedním z tisíců dobrovolných přispěvovatelů mezinárodní internetové encyklopedie Wikipedie, jejíž českou verzi naleznete na adrese http://cs.wikipedia.org .

Cílem Wikipedie je vytvořit kvalitní svobodnou encyklopedii v co největším počtu jazyků. Její obsah spadá pod licencí GNU GDL, což vpodstatě znamená, že při dodržení jistých pravidel se na jejím vytváření může podílet každý, a to ať již opravou překlepů, korekcí věcných chyb, rozšiřováním již existujících nebo i editací článků zcela nových.

Na české Wikipedii jsem nedávno vytvořil článek s názvem xx, jejíž jste předsedou (naleznete jej na adrese http://xx.) Bohužel se mi nepodařilo o Vaší organizaci nalézt více informací, a proto se v současné době jedná jen o tzv. pahýl (krátký článek obsahující jen základní údaje).

Protože se domnívám, že Vaši organizaci velmi dobře znáte a jste jistě ta nejkvalifikovanější osoba, jež je o ní oprávněná psát, chtěl bych Vás poprosit, zda byste tento článek nerozšířil a nepřidal do něj více informací (např. o činnosti Vašeho sdružení, historii vzniku, kontaktní údaje apod.)

K editování Wikipedie stačí pouze kliknout nahoře na stránce s článkem na nápis Editovat a vepsat daný text. Pokud máte zájem provést i další úpravy (jako jsou nadpisy, vnitřní odkazy, obrázky apod.), přečtěte si prosím Nápovědu ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Rady_a_informace) nebo se neváhejte s jakýmkoli dotazem obrátit na mě či na kteréhokoli zkušenějšího "wikipedistu".

Tesim se na dalsi spolupraci, Zdravi xx


  • stylistická verze není definitivní, feel free to change it
  • po výměně názoru na ICQ s PaDem si nejsem tak jistý, zda je možné přímo žádat členy některé organizace, aby psali článek "o sobě". IMHO to není nic moc špatného, protože co se dá vložit POV do článku o nevládní organizaci? Na druhou stranu... jistě z toho možné problémy plynou, domyslet si může každý.

Prosím vás o pomoc s formulací tohoto emailu, nechci radši nic podnikat na vlastní pěst. Podobný mail jsem kdysi viděl na německé wikipedii, ale nemůžu ho teď najít. --Augustin 09:32, 5. 3. 2006 (UTC)

Jak jsem slíbil Algustinovi, tak odpovím zde. Nezdá se mi vhodné žádat o rozšíření je samotné, ale o informace s tím, že do wikipedie může přispívat každý. Heslo napsané takovými organizacemim, jako jsou Jihočeské matky asi budou těžko vyvážené. A o další boje nad podobou čláků táklajících se samotných wikipeditů nestojím.--PaD 09:42, 5. 3. 2006 (UTC)
I já bych byl spíše pro relativně volně formulovaný "dotazník" či soubor dotazů, který by nám dal informace a případně i dokumenty chybějící na stránkách organizace. Ti jednotlivci z nich, co budou chtít přispívat, si nás najdou a je to IMHO žádoucí. Nerad bych je ale zval přímo k psaní hesel, zejména pak ne na úrovni organizace, abychom zbytečně brzy neiniciovali organizací řízený vznik speciálních PR komand zajišťujících tu správnou orientaci a vyznění daného článku. Cinik 09:52, 5. 3. 2006 (UTC)
Jako vhodné řešení bych tedy viděl, že někdo hodí na diskusní stránku informaci, že hodlá zaslat žádost o info a společně s ostatními zájemci sestaví, co za dotazy by chtěl zodpovědět a jaké dokumenty, fotky a podklady by prosil (případně i s povolením o zveřejnění etc. ...). Pak by se z toho udělal smysluplný dotazník či dopis žádající o informace a podklady a pak už by se jen čekalo, co nám přijde, zda všechno, jen něco, nebo nic. Nebo kdo nám přijde a co tu s tím udělá. Cinik 09:58, 5. 3. 2006 (UTC)
Také si myslím, že žádat o nějaké materiály (texty, fotky, nahrávky), co by byly v PD nebo pod GFDL a šly tedy přímo použít, je úplně v pořádku. Přímá žádost o psaní do Wikipedie je naprosto nevhodná. Domnívám se, že první argument, který by padl při prvním sporu ze strany dotčené organizace, které by někdo upravil stránku, by byl Je to naše stránka!. Ne nadarmo platí obecné doporučení, že člověk nemá psát o sobě a činnosti, která se ho přímo týká. Sporů s lidmi, kteří si myslí, že jsou jediní, kteří o sobě můžou psát, tu máme bohužel víc než dost. --Miraceti 10:09, 5. 3. 2006 (UTC)
Cinik a Miraceti mi přímo mluví z duše, nemyslím si, že by bylo dobré, kdyby o sobě psali sami. Nápad s dotazníky vypadá zajímavě a určitě by stál za pokus. --Petr Adámek 10:11, 5. 3. 2006 (UTC)
Myslím, že buď je organizace známá a významná, a v tom případě se informace o ní dají najít z externích zdrojů (média). Pokud by tyhle zdroje bylo třeba doplnit, tak bych navrhoval hlavně publikované zdroje, ideální jsou třeba výroční zprávy. Snad každá významější neziskovka je vydává. Pokud o organizaci v médiích není nic nebo velmi málo, pravděpodobně to není dobrý kandidát na článek ve Wikipedii. Př. - Junák, Člověk v tísni ano. Horolezecký oddíl STS Chvojkovice-Brod ne.
Vyzývat někoho, aby editoval článek o svojí organizace je zcela nevhodné. Naopak doporučení Wikipedie naléhají na všechny, aby články o sobě, svojí firmě, své hudební skupině atd. nevytvářeli a raději ani moc needitovali.
Jsem i proti dotazníkům, hraničí to s originálním výzkumem. Není možné "ozdrojovat" článek Wikipedie stylem "na základě emailové konverzace s ...". Pokud něco, tak bych opravdu radil chtít publikace, výroční zprávu, atd. --Wikimol 20:30, 5. 3. 2006 (UTC)
Dptazník možná nebyl nejvhodnější pojem. Samozřejmě by hlavní věcí byla snaha získat tyto materiály a fotografie, nikoliv provádět nějaký dotazník. Ovšem na druhé straně, myslím, že by bylo přijatelné oficiálnímu orgánu poslat jako součást žádosti dotazník na postoj k některým problémům, který bude určitě čtenáře zajímat a kde třeba (ještě) není jasné vyjádření k disposici. Moc takových věcí patrně nebude, ale nevím, proč to zcela vylučovat. Cinik 06:49, 6. 3. 2006 (UTC)
Ptát se na něco ... kde jasné vyjádření není k disposici ... avšak odpověď by mohla určité čtenáře zajímat ... je podle mě v principu úkolem investigativního novináře. Až to novinář někde publikuje, tak je to vhodné pro Wikipedii. Jinak ta formulace je tak široká, že se do ní vejde cokoli. Třeba by šlo obeslat oficiální orgány neziskovek s žádostí o jasné vyjádření k zákonu o registrovaném partnerství, k zásahu na CzechTeku, k projevům Václava Klause o NGOismu a pod.. Na druhou stranu se tam vejde i požadavek na tabulku zdrojů financí (státní naše/zahraniční/členské příspěvky/atd) což by mi přišlo relativně neškodné. --Wikimol 13:43, 6. 3. 2006 (UTC)
Souhlasím s názory ostatních, že tohle není dobrý nápad. A každá neziskovka, která dostane nějaké peníze od státu MUSÍ vydat výroční zprávu. Jsem tedy spíš pro to, abychom od nich žádali poslání této zprávy, než přímou spolupráci a odpovědi na dotazy. Kromě toho jsou tu i wikipedisté, kteří s neziskovkami nějak spolupracují, takže můžeme čerpat informace od nich. Já sama se asi dokážu dostat k výročním zprávám mnoha organizací zdravotně postižených, aniž bych se jim musela zmínit o Wikipedii. Samozřejmě při žádosti o zveřejnění fotografií je třeba už blíže vysvětlit o co jde.
Po edit konfliktu ještě dodám: Ciniku ptát se jich na postoje k nějakým problémům, které nejsou dohledatelné jinak mi nepřijde příliš vhodné. Pak se z Wikipedie stane nástroj propagandy.--Karakal 06:52, 6. 3. 2006 (UTC)
To závisí na okolnostech. Cinik 07:01, 6. 3. 2006 (UTC)
Zakladem by mohlo byt info z Ministerstva, ktere by snad primo melo evidovat cinnost techto neziskovek. Navic si myslim, ze zavaleni editacemi az zas tak moc nehrozi. Mnoho neziskovek nema prilis zkusenosti s internetem. --Limojoe 06:58, 6. 3. 2006 (UTC)

Děkuji vám za všechny připomínky, budu se podle nich řídit. --Augustin 12:19, 8. 3. 2006 (UTC)

Pavel Šišma - autorská práva[editovat | editovat zdroj]

Ve Wikipedii je mnoho článků, u nichž je uvedeno „Zdroj: Pavel Šišma“. Odkaz vede na stránky Významní matematici v českých zemích, odkud je text doslovně, nebo téměř doslovně zkopírován, někdy i s portrétem. Tam ale nejsou informace o licenci, v diskusích ke článkům není žádná zmínka o svolení a na Wikipedie:Povolené zdroje to také není. Našel jsem 2 reakce na diskusních stránkách Diskuse:František Josef Studnička a Diskuse:Vojtěch Jarník, ale bez odezvy. Prosím tedy o Vaše názory, co s těmi články dělat. Označit všechny šablonou {copyvio}, jako jsem to už udělal u Christian Andreas Doppler (to jsem ještě nevěděl, že jich je tolik)?

Postižené články: Franz Anton Leonard Herget - Wilhelm Fiedler - Jakub Filip Kulik - Gabriel Blažek - Václav Hlavatý - Miroslav Katětov - Johannes Kepler - Vladimír Kořínek - Křišťan z Prachatic - Jan Marcus Marci - Augustin Pánek - Bohuslav Hostinský - Vojtěch Jarník - Vincenc Jarolímek - František Kadeřávek - Karel František Edvard Kořistka - Bernard Bolzano - Bohumil Bydžovský - František Josef Gerstner - František Josef Studnička - Otakar Borůvka - Eduard Čech - Matyáš Lerch.

--Aleš Tošovský 07:02, 6. 3. 2006 (UTC)

Podle mne je to na copyvio nebo urychlene predelani, pokud nekdo nekontaktuje Sismu a nepozada o svoleni. Cast tech clanku bych mohl behem dneska a zitrka snad upravit. --Limojoe 07:10, 6. 3. 2006 (UTC)
Pavlu Šišmovi napíšu. --che 08:03, 6. 3. 2006 (UTC)
Pavel Šišma odpověděl, že články možné použít je. Pokusím se ho přesvědčit, aby k nim napsal, že je možné je užít pod GFDL, aby se předešlo budoucímu zmatení. --che 14:40, 9. 3. 2006 (UTC)
Jo, abych nezapomněl, v mailu mi pan Šišma ještě psal, že by bylo vhodné, pokud bychom do wiki vedle textů okopírovali i zdroje, odkud čerpaly. U dvou sem to udělal, pak mně šablonování zmohlo. Kdyby se toho někdo chtěl ujmout, byl bych vděčen ;-) --che 15:52, 9. 3. 2006 (UTC)

Wikipedie v Brněnském hantecu[editovat | editovat zdroj]

Na meta:Requests_for_new_languages#Brněnský_hantec se objevil návrh na vyvoření jazykové verze Wikipedie v brněnském hantecu. Takže Brňáci vyjádřete se.
Osobně mám trochu pochybnosti o důvodech tohoto návrhu. K pochybnostem vede jednak to, že navrhovatel zde z nějakého důvodu oznámení nezveřejnil (přestože je výslovně doporučeno upozornit na wiki, kde by se pravděpodobně nacházeli mluvčí navrhovaného jazyka - což je zjevně cs:), zadruhé mě zaujalo, že o návrhu se briskně dozvěděl a podpořil jej Rosta.
Jako pražák s předky z jihu Čech a Slovenska do toho ale nechci moc kecat :) --Wikimol 10:56, 9. 3. 2006 (UTC)

Taky mame ty odposlechy[editovat | editovat zdroj]

Taky mame ty stenice! Mame to v te palici poskladane jako domino. Staci jebnut do te jedne kocky a hned nam to dojde.

Sledujeme Vas, mutanti! --Zirland 10:55, 11. 3. 2006 (UTC), --Miraceti 10:56, 11. 3. 2006 (UTC)

 :o) --Tlusťa 10:59, 11. 3. 2006 (UTC)

Je název mého uživatelského účtu OK[editovat | editovat zdroj]

nebo mě zase zablokujete za nějakou píčovinu? --Kaiser 21:19, 12. 3. 2006 (UTC)

Název účtu je v pořádku, ale vzhledem k použitému slovníku není druhá možnost vyloučena. --Zirland 21:21, 12. 3. 2006 (UTC)

přehlcené posl. změny, přehlcené disk. stránky[editovat | editovat zdroj]

Nemohu se v tom dost vyznat. Normálně, když nějaký nováček udělá tři editace stejného článku, skočí na něj správce a říká mu, používej náhled. To co vidím v posledních změnách dnes odpoledne je daleko závažnější, a týká se nejen jakéhosi anonyma, editujícího ze vzdálené Floridy, ale i několika jiných, mezi tím i správců, kteří asi nepochopili, že si někdo dělá prču resp. provokuje. Poslední změny není možno sledovat. Navíc, jak budou vypadat diskusní stránky oněch článků, kde one Floriďan nastřeluje každých pět vteřin copy-and-past to samé? Tak Baví se o nějakém kroužku, ale třeba v Diskuse:Space Shuttle je už 8 či 9 právě založených kapitolek o tom samém, v dalších článcích to není jednodušší. Nemůže tomu někdo udělat přítrž? Nelze zde pracovat. Cumil 14:58, 14. 3. 2006 (UTC)

Právě jsem mu důrazně domluvil, nezávisle na tomhle upozornění. Uvidíme, jaký to bude mít efekt. Už byl dnes jednou blokován za mnohačetný vandalismus. --Egg 15:04, 14. 3. 2006 (UTC)


Politika je kurva[editovat | editovat zdroj]

Díval jsem se na stránky oblíbenců českého tisku, pánů Paroubka a Ratha. Myslím, že nejsou zcela dokonalé z hlediska NPOV. Nevím, jestli vede David Rath ministerstvo dobře či špatně (abych se přiznal, o chodu ministerstva zdravotnictví mám jen vágní představu), ale jsem si jist, že by na té stránce neměl stát ani jeden z těchto výroků.

Blíží se nám volby, tudíž atmosféra bude houstnout. Napadlo mne určité řešení. Nechat na stránkách známých českých politiků jen skutečně věcné informace a veškerou kritiku, oprávněnou i neoprávněnou, přesunout na zvláštní stránku, která by se jmenovala nějak jako "hříchy pana XYZ". --Jvano 20:31, 17. 3. 2006 (UTC)

Možná kriticismus/kritika XYZ? Návrh ne nezajímavý, - nadpis, ale... No coment. Reo + | 20:36, 17. 3. 2006 (UTC)

Nadpis je citát --Jvano 20:38, 17. 3. 2006 (UTC)

Jestli byl politik dobrý nebo špatný, se obvykle pozná 50 let po jeho smrti - a někdy ani tehdy ne (viz Winston Churchill). Proto bych navrhoval omezit se u politiků na strohé konstatování, odkdy dokdy a - v případě Iva Svobody a jemu podobných - kolik za to. --Tompecina 20:49, 17. 3. 2006

(UTC)

Nevím, čeho konkrétně se výhrady týkají. Přesto si myslím, že úkolem wikipedie není hledat objektivní boží pravdu, ale shromažďovat dostupné ověřitelné informace z relevantních zdrojů. Pokud je u libovolného politika součástí článku hodnocení, které je ověřitelné a pochází z významného zdroje, nevidím žádný důvod k tomu, abychom takové informace museli vyčleňovat někam jinam. --Pastorius 23:35, 17. 3. 2006 (UTC)

Významný zdroj bývá obvykle (v praxi Wikipedie) nedávný senzační článek v novinách. První aspoň částečně seriózní rozbor činnosti politika je nekrolog. Pavel Vozenilek 00:57, 18. 3. 2006 (UTC)

Nějaká konstruktivnější připomínka by nebyla? --Egg 01:46, 18. 3. 2006 (UTC)

Myslím, že by hodně pomohlo už jenom důsledné citováni zdrojů v těchto článcích. Pokusil jsem se odkazy na zdroje do článku David Rath doplnit. --Pasky 13:58, 18. 3. 2006 (UTC)

Alphabetic lecters[editovat | editovat zdroj]

Hi all. I am Red devil 666, admin on Commons. On your Wikipedia, you must remake the template of alphabetic lecters, because we are deleting the American Signs lenguage, because all those images are copyviol. I am sorry for this, but we must do it. Bye all

Poznámkový aparát[editovat | editovat zdroj]

Rád bych si udělal trochu jasno v tom, jak dělat poznámkový aparát, v současnosti totiž existují tři nezávislé metody:

  1. {{ref}} v textu a {{pozn}} za textem: doporučené ve Wikipedie:Vzhled a styl
  2. {{refe}} v textu a {{note}} za textem: přidané Wikimolem v prosinci 2005
  3. <ref> v textu a {{subst:reference}} za textem: používané na en Wikipedii (en:Jordanhill railway station), šablona přidaná mnou teď (jenom wrapuje <references/>)

Osobně preferuji třetí variantu, protože odkazy jsou číslované automaticky, v kódu je obsah poznámky přímo v textu (tedy ve správné sekci, pokud editujeme pouze ji, a v kontextu), a visuálně se mi zdaleka nejvíce líbí. Asi by stálo za to, nějak situaci uspořádat, minimálně ujasnit (nejlépe přímo v noinclude sekci šablon samotných), kdy se má která šablona používat. Připouštím, že by mohly mít místo dvě varianty šablon, jedna s odděleným textem a jedna s inline textem přímo na místě odkazu, ale šablony {{ref}} a {{refe}} mi připadnou redundantní zcela. Díky, Pasky 09:54, 19. 3. 2006 (UTC)

I mně se zdá třetí možnost technicky i sémanticky nejlepší. --Egg 10:01, 19. 3. 2006 (UTC)
Ano, třetí možnost podle mě jasně vede. Je tedy potřeba v tomto smyslu upravit stránku Wikipedie:Vzhled a styl. --Beren 19:01, 20. 3. 2006 (UTC)
Ano, 3ka je velice elegantní Reo + | 19:39, 20. 3. 2006 (UTC)

Mormegil poukázal ještě na jednu věc, a to otazník kolem formátování sekce s referencemi - zda ji vysázet zmenšeným písmem, jako nyní nebo na en (za to jsem já), nebo standardním písmem; na každý pád je pak třeba to dát do globálního stylesheetu a šablonu {{reference}} zřejmě smazat (a vždy používat <references/>). Blíže viz Diskuse k šabloně:Reference. Díky, Pasky 20:08, 20. 3. 2006 (UTC)

Domluvte Aktronovi a zbavte ho správcovství, je to koza zahradníkem[editovat | editovat zdroj]

Vysvětlete prosím někdo tomu nezvdělanci Aktronovi, že Karel Pecka byl odsouzený za to, že napsal pro podnikový časopis v Barrandově negativní recenzi na sovětský film, což komunisté označili za "rozšiřování protistátních tiskovin". Toto nic nemění na NPOV, je to historicky ověřitelná a dohledatelná pravda!

Dále žádám, aby byl Aktron zbaven správcovství, protože na to evidentně inteligenčně a hlavně svým vzděláním a všeobecným rozhledem nemá, což v historii tohoto hesla překrásně dosvědčuje. --Kinic 23:10, 21. 3. 2006 (UTC)

Nejsem si jist, jestli nejlepší způsob vysvětlení je ten, který používáte v popisku své poslední editace toho článku. Zároveň se obávám, že ani způsob, jakým proti Aktronově jednání protestujete zde, vám porozumění nezajistí, zejména vezmu-li v úvahu, že Vás k doložení oné informace několikrát vyzýval na Vaší diskusní stránce. Aktrona asi nejefektivněji přesvědčíte tak, že mu onu historickou pravdu dohledáte. --che 00:22, 22. 3. 2006 (UTC)

Laskavě zde nelžete. Aktron z toho článku 3x za sebou opakovaně danou informaci vymazal, resp. ji znetvořil, takže získala naprosto chybný charakter, stala se de facto polopravdou čili lží - to není žádná záležitost NPOV, protože se jedná o naprosto pravdivou věc i z nezaujatého úhlu pohledu, na kterém tu tak úzkostilvě bazírujete. K doložení informace mě vyzval jednou a to až po třetím vrácení lži - nestujte si na jazyk a přestaňtě mi lhát do očí. Děkuji. Navíc, pokud zde bude jeho bezohledné chování tolerováno, beru to jako precedenc a také budu ze článků mazat věci, které se mi nelíbí nebo je retušovat do líbivých pololží. A budete moct jen tak jedině držet hubu. Odsoudili jste se sami a dobrovolně. --Kinic 15:17, 22. 3. 2006 (UTC)

Používání slova "nevzdělanec"[editovat | editovat zdroj]

Mohl by mi někdo objasnit proč se tady tak často používáslovo nevzdělanec? Je to tady snad móda? ... minimálně pro mně je to dost hanlivé oslovení ... a jestli je každý mladší než ten který uživatel toho slova je ten "nevzdělanec" ... tak myslím, že brzo nebude na wiki nikdo mladší než ta "stará garda".

Je zde mnoho takových, co si takříkajíc nevidí do huby, a místo opravení článku, pouze do shrnutí editace "vyplivnou" slova, která nejsou zrovna slušná. Myslím, že Aktron je chytrej kluk, kolik znáte 18/19 let starých kluků, které baví wiki? Proč je u některých nevzdělanec, případně něco podobného?--frettie.net 14:45, 22. 3. 2006 (UTC)

Člověk, který 3x za sebou ze článku udělá informační paskvil je buď vandal, hulvát, idiot nebo nevzdělanec. Vzhledem k jeho věku předpokládám jen špatné vzdělání - to je věc, která jde napravit. --Kinic 15:12, 22. 3. 2006 (UTC)

Podobné výrazy jsou osobní útoky a jako takové jsou zde zakázané. Uživatele Kinic jsem dnes dvojnásobně napomenul, snad to postačí, jde patrně o nováčka. Rozhodně zde tento způsob komunikace nebudeme zavádět jako standard, to bychom s encyklopedií daleko nedošli. --Egg 17:46, 22. 3. 2006 (UTC)

Nekategorizované članky[editovat | editovat zdroj]

Drtivá většina článku ve speciálních strankách nekategorizované članky je již upravena, mohl by někdo prosím provést aktualizaci? --Limojoe 04:05, 23. 3. 2006 (UTC)

Speciální stránky jsou systémová záležitost, aktualizace probíhá automaticky při reindexaci databáze přibližně jednou týdně. --Zirland 06:40, 23. 3. 2006 (UTC)
Spoustu z nich jsem editoval (kategorizoval) uz vic jak pred 14 dny, takze to asi neni tak casto. --Limojoe 06:44, 23. 3. 2006 (UTC)
Ve skutečnosti jde o týden až 1,5 měsíce... Cinik 06:47, 23. 3. 2006 (UTC)