Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2009/03

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2009/02	2009/03	2009/04

Srovnání mobilních internetových tarifů

Kam s tímto?--Kozuch 2. 5. 2009, 18:42 (UTC)

No, nevím jestli by tu něco takového vůbec mělo mít místo... Srovnávání produktů rozhodně není encyklopedické zaměření... --Spock lone wolf 2. 5. 2009, 18:56 (UTC)

Na blog nebo do /dev/null. Sorry, do encyklopedie toto nepatří. --egg ✉ 2. 5. 2009, 19:46 (UTC)

A to jako proč?--frettie.net 2. 5. 2009, 22:44 (UTC)

Přečtěte si prosím definici, co je to encyklopedie. Není cenový katalog srovnávající výrobky či služby z nějaké oblasti přece jen něco jiného? Tato skutečnost se odráží v pravidle Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není adresář, bod 4 „články ve Wikipedii nejsou prodejní katalog“. Doprovodnou diskusi a další argumenty lze najít v en:Wikipedia talk:What Wikipedia is not/Archive 10#Not a sales catalogue or price guide. --Beren 3. 5. 2009, 00:29 (UTC)

Já s tím souhlasím, já spíš reagoval na to, jakým způsobem reagoval Egg. Proto to bylo tak ostrý. A k tématu, na en wiki to tak mají. :) Třeba ne cenový, ale jinak to není špatný, třeba php frameworky jsem tam hledal a není to vůbec špatné.--frettie.net 3. 5. 2009, 07:33 (UTC)

Pánové, obsah byl úspěšně implementován jinde (cs.wikiverzita, en.wiki) - jen mi připadá zdejší prostředí dosti omezené, když člověka hned natvrdo vykopnou...--Kozuch 9. 5. 2009, 13:47 (UTC)

Na zdejším prostředí není nic omezeného. To (srovnání tarifů) prostě není encyklopedické, je to proti pravidlům, tak to zde nemá co dělat úplně stejně jako třeba existencionalistické úvahy či články o vlastních domácích mazlíčcích. Nevím co je neustále nejasné. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 5. 2009, 13:52 (UTC)

Vytvoření klubové stránky.

Chtěl bych se jen zeptat jestli bych mohl si na wikipedii vytvořit stránku o svém klubu hrajícím online fotbalový manažer www.hattrick.org? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Rajko (diskuse)

Dobrý den, to by bohužel nešlo, máme tu určitá pravidla, doporučuji k pozornosti zejména Wikipedie:Významnost. --Podzemnik 2. 5. 2009, 21:24 (UTC)

Pokud dosahuje encyklopedické významnosti, o čemž osobně výrazně pochybuji, tak ano. Pokud ano tak pozor na Wikipedie:Propagační článek--H11 2. 5. 2009, 21:28 (UTC)

Jup, jup, tahle odpověď nezúčastněnou osobu dost pobaví. :) Přečti si ještě jednou tvoji reakci a podívej se na ní očima newikipedisty, mnohem lépe reagoval podzemník. V podstatě úžasně.--frettie.net 3. 5. 2009, 17:07 (UTC)

To jsem rád:-)--H11 3. 5. 2009, 17:33 (UTC)

Nobuyoshi Araki‎

Zdravím. V článcích týkajících se Japonska a Japonců se nepohybuji tak nevím, ale netraskribují se také japonská jména? Namísto Nobuyoshi Araki‎ použít Nobujoši Araki‎? Jen myšlenka kolemjdoucího --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 5. 2009, 13:14 (UTC)

Nevím, je to první japonec, o kterém píšu. Co vy - pod lípou?? --Svajcr 3. 5. 2009, 13:20 (UTC)

Určitě se transkribují (tedy i „českými“ znaky). Problém je, že ne každý transkribovat umí – přecejen je japonština jazyk trochu z ruky (vím, že se tato problematika nakousla třeba u Satoši Tadžiriho). --marv1N 3. 5. 2009, 13:43 (UTC)

Transkribovat asi ano, pricemz ale doporucuju udelat dalsi varianty jmena s presmerovanim na hlavni stranku.. Alespon ja to tak delam u nejasnych variant prekladu ci transkribce jmen. --Marzalpac 8. 5. 2009, 08:41 (UTC)

Páni kolegové, v Pravidlech českého pravopisu je to přece jasně a přehledně vysvětleno v pasáži Transkripce z jazyků užívajících znakového písma nebo slabičné abecedy, oddíl Japonština. Není se čeho bát. Transkribujete s odvahou :-)--Feťour 9. 5. 2009, 14:38 (UTC)

Transkripce z japonštiny se většiny z nás asi netýká, protože ji ani nepřečteme, zato pořád přebíráme transkripce z angličtiny - a to by se určitě nemělo. Anglická transkripce "přepisuje" výslovnost, a ta je v češtině dost jiná. Takže určitě "Nobojuši" a ne "Noboyushi".--Sokoljan 9. 5. 2009, 19:14 (UTC)

Jen pro zajímavost: Wikipedista:Pazuzu/Poznámky k českému přepisu japonštiny. --Podzemnik 9. 5. 2009, 19:24 (UTC)

sportovní soutěže

Zdravím. Chtěl bych udělat článek o několika (většinou) fotbalových soutěžích. Bohužel hned u první (tj. lotyšské nejvyšší) nemohu přijít jak na to:). V příslušné kategorii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Fotbalov%C3%A9_sout%C4%9B%C5%BEe_podle_zem%C3%AD) se nenachází ani většina zemí, o kterých bych rád napsal. jak to vytvořit? --DrCaves 12. 5. 2009, 16:45 (UTC)

Viz Wikipedie:Jak vytvořit článek. Okino 12. 5. 2009, 18:38 (UTC)

Chronologie událostí (filmografie u herců)

Zdravím, zajímalo by mne znění doporučení, jak řadit data v chronologických tabulkách. Dle mého je logické postupovat od nejstaršího (např. Josef Kemr), najdou se však tací, kteří jsou názoru opačného (viz Dana Medřická#Filmografie). --reeloo 12. 5. 2009, 20:56 (UTC)

Jsem téhož názoru, u několika (možná několika málo desítek) herců jsem filmografii chronologicky přeuspořádával. Revertoval vám někdo vaši úpravu nebo zaznamenal jste, že by někdo předělával chronologické řazení na „antichronologické“? Tipuju, že ze strany jiných wikipedistů nebude vytváření sestupně řazeného seznamu záměr nebo neznalost, ale že to vzniká prostým převzetím seznamů z filmových databází (ČSFD, ČFN, IMDB), které takto zvláštně řadí. Klidně filmografie upravujte, tak jako v článcích běžně píšeme životopis od dětství po stáří a výsledky formule 1 od prvního závodu po poslední, není důvod mít filmografii pozpátku. --Milda 12. 5. 2009, 22:03 (UTC)

IMHO je logické řazení chronologické, pro řazení retrospektivní nevidím důvodu a teď si takový pro enc. heslo po pravdě řečeno ani neumím představit... --Jiří Janíček 13. 5. 2009, 00:09 (UTC)

I já jsem pro chronologické řazení. --Jvs 13. 5. 2009, 08:16 (UTC)

Děkuji za názory či podporu, mohu-li to tak brát. Řazení filmografie Dany Medřické poupraveno (předmět doličný k nalezení zde: [1]). --reeloo 13. 5. 2009, 14:47 (UTC)

Možná by bylo vhodné dát jako jednu větu do Wikipedie:Encyklopedický styl: "V seznamech (např. událostí, děl, sportovních výsledků) dodržujte chronologické pořadí (od nejstaršího k nejmladšímu)." --Jvs 13. 5. 2009, 15:38 (UTC)

... a pokud je shoda v letopočtu, tak druhé třídící kritérium : podle české abecedy ... --MiroslavJosef 13. 5. 2009, 15:41 (UTC)

Tím si nejsem úplně jistý, někdy je evidentní, že něco vyšlo na jaře a něco na podzim, třeba.--Ben Skála 13. 5. 2009, 20:07 (UTC)

Ještě, že v češtině jdou roční období podle abecedy...;-)Vany314 9. 6. 2009, 12:37 (UTC)

Problém s opisováním z ČSFD je i ten, že tam často mají špatné vročení (já se orientuju podle data premiéry, na ČSFD někdy možná podle data výroby filmu nebo podle data původně předpokládané premiéry...)--Ben Skála 13. 5. 2009, 20:07 (UTC)

Nahrání obrázku

Ahoj, potřeboval bych ke svému článku (Swing) nahrát obrázek, co jsem nakreslil, ale bohužel nemůžu, protože jsem čerstvý člen. Nemohl by to někdo, kdo může, pls. udělat za mě. Bez toho obrázku je ten text skoro k ničemu. -- Tento požadavek vložil Shagrat2

Ahoj, lepší než nahrání obrázku na českou Wikipedii je nahrát ho na Commons, je to samostatný projekt, který slouží jako úložiště informací pro všechny projekty Wikimedia. Více informací je zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nápověda:Obrázky --Spock lone wolf 14. 5. 2009, 08:27 (UTC)

Když bude nutnost, tak se ozvi, icq jistě máš, najdeš mě na čísle 94713999, tak se můžeš ptát. Jinak se ztotožňuju s názorem Spock lone wolfa.--frettie.net 14. 5. 2009, 10:19 (UTC)

Potvrzení

Kolega Snek01 mne požádal mile o potvrzení. Nemám výroční měsíc, ale nebráním se potvrzení na žádost. Objevily se ale podpůrné hlasy, že je potvrzení zbytečné pokud je pro jen jeden kolega. Chci se tedy otázat dalších lidí, jestli jsou výhrady k mojí práci a případně jaké, ať k funkci správce či byrokrata. Pokud se zde objeví další náměty na potvrzení, nechám se potvrdit. Pokud ne, kolegu snek01 tentokráte nevyslyším. Děkuji případně za zpětnou vazbu, ať už je jakákoliv. Pomáhá zlepšovat služby :] --Chmee2 15. 5. 2009, 22:43 (UTC)

Můj čistě subjektivná názor je ten, že by jste tentokrát reagovat neměl, snad ho to protentokrát už konečně přejde definitivně ..., zdravím --VoxPoPaPuLi 16. 5. 2009, 07:19 (UTC)

Žádné hlasování nezakládat a uživatele Snek01 zablokovat za trolování. Skoro nic jiného než trolování tady v poslední době nedělá. --Daniel Baránek 16. 5. 2009, 07:22 (UTC)

Nemám výhrady k tvé práci a osobně ani moc nerozumím, co kolegu Sneka01 k požadavku na potvrzení vedlo. Pokud jde o nějaký spor ohledně článků či koncepce, měl by se řešit na místě, kterého se to týká. Pokud jde o osobní spor, neměl by se jednostrannou výzvou k rezignaci asi řešit vůbec (spíše počkat, až horká hlava vychladne). Já sám jsem ti kdysi rovnou napsal mail, když jsem měl k něčemu výhrady – pokládám to lepší řešení, než si pocity nechávat pro sebe a při první příležitosti hledat v reakci druhého potvrzení svých dojmů. Přimlouvám se tedy za to, aby ses potvrzovat nenechal. Jirka O. 16. 5. 2009, 07:33 (UTC)

Ten pseudospor sleduji celý měsíc, doporučuji nehlasovat.--Zákupák 16. 5. 2009, 07:41 (UTC)

Jsem proti potvrzení, snek01 jako každý jiný wikipedista má právo na podání takové žádosti, za to neblokovat. --Kacir 16. 5. 2009, 07:42 (UTC)

K blokování není žádný důvod, ale trolling bychom podporovat neměli --MiroslavJosef 16. 5. 2009, 07:46 (UTC)

Tahle diskuse je už svým způsobem hlasování o důvěře, a mojí máš, Chmee2.

Blokovat sneka01 (za údajný trolling) si myslím, že by bylo rozhodně chybou, stejně tak jako to třeba nějak dál stupňovat např. v žoku:Wikipedista:Snek01. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 16. 5. 2009, 07:49 (UTC)

Prosím, nenechávej se potvrdit, nelze se nechat potvrzovat, jestli o to žádá jeden wikipedista, já jsem proti potvrzení. Moji důvěru máš.--Mirek256 16. 5. 2009, 08:38 (UTC)

Žádost Sneka01 podporuji a zároveň dodávám, že nechápu, jak může být správcem někdo, kdo je schopný navrhnout zablokování uživatele za to, že vyzval správce k potvrzení/rezignaci. --Cinik 16. 5. 2009, 08:51 (UTC)

Ad 1) Chmee2, jsem s tebou ;), Ad 2) Nevím, jaká jsou přesná pravidla pro případ, kdy jakýkoliv wikipedista požádá správce o potvrzení. Teoreticky by se totiž mohlo stát, že by pár jedinců na wikipedii nedělalo nic jiného, než navrhovali kdekoho k potvrzení. Namísto, aby tu byli pro to, pro co je ENCYKLOPEDIE určená. Mno ale tak jestli je žádost technicky oprávněná, nemáš se čeho bát, Chmee2. A i kdyby jsi neprošel, tak co? Zboří se svět? :) Prostě se nenech vytočit a otrávit. --Krvesaj 16. 5. 2009, 08:58 (UTC)

Aby bylo jasno: nenavrhnul jsem zablokování Sneka01 jen kvůli tomu, že vyzval Chmee2 k potvrzení. Navrhnul jsem to proto, že jeho výzva je jen další z řady jeho nešťastných akcí, jež pokud si to pamatuju začal hlasováním o smazání obrázku slimáka, pokračoval různými návrhy, kterými chtěl neustále jen něco měnit (např. odkazy na portál) a které občas doplňoval provokacemi, jako třeba [2]. Sorry, ale jsem silně přesvědčen, že Snek01 prostě troluje. A pokud trolové ve své činnosti neustále pokračují, mají se blokovat. Ale jak chcete... --Daniel Baránek 16. 5. 2009, 09:03 (UTC)

Podporuji Chmeeho2 rozhodnutí nezakládat hlasování mimo výroční měsíc, snek01 neuvedl žádný relevantní důvod, proč by měl Chmee2 přestat vykonávat funkci správce nebo byrokrata. K Cinikově postu dodávám, že špatně čte, Danielova výtka k snekovi01 hodnotila jeho dlouhodobý „přínos“ a je naopak dobře, že se jeden ze správců nebál snekovy01 výstřelky přímočaře pojmenovat. Je zajímavé, že ještě v případě Ludka byl Cinik striktně proti tomu, aby o sobě nechal hlasovat mimo výroční měsíc. --Milda 16. 5. 2009, 09:04 (UTC) (s e.k.)

@Milda: Kolego, nikdy jsem nebyl proti tomu, aby se Ludek nechal potvrdit. Já pouze tvrdil, že v dané chvíli tuto povinnost nemá a že k tomu nesmí být nucen. Mé současné jednání s tím není v rozporu - i Chmee2 má plné právo odmítnout, i když v jeho případě to může být nečestné, vzhledem ke slibu, který učinil (že ozve-li se více wikipedistů, tak se potvrdit nechá, takže pokud se ozve takových, řekněme, 5 a více...).

@Beránek: Myslím, že chtít něco měnit, není zločin ani trolling, ale snaha prospět. I když s většinou Snekových návrhů nesouhlasím, nemyslím, že bys měl právo ho urážet nepodloženým označováním za trolla. Je zajímavé, že já byl v minulosti blokován za použití slova troll a trolling i u uživatelů, kde se jeho oprávněnost nedala tak snadno zpochybnit. Ale zde zjevně platí velice odlišné metry, že ano. Co není dovoleno řadovému uživateli, to je us právce zřejmě pochvaly hodným hrdinstvím... --Cinik 16. 5. 2009, 09:11 (UTC)

Nevidím důvod, proč by o sobě měl nechat Chmee2 hlasovat mimo výroční měsíc, žádné zásadního průšvihu jsem si nevšiml. Hlasování bych vnímal jako zbytečné zatěžování komunity byrokracií. --Tchoř 16. 5. 2009, 09:18 (UTC)

Snek01 žádal především o rezignaci, teprve pak o potvrzení. Z vlastní zkušenosti vím, že s Chmee2 jsou občas problémy. V tomhle případě třeba tohle opravdu dost nevhodně formulované je a takovýto komentář na diskusní stránce akorát eskaluje spory (což se ostatně stalo), místo aby je tlumil. Zda se nechá potvrdit mimo výroční měsíc je jeho věc, nucen by k tomu být neměl. --Dezidor 16. 5. 2009, 09:30 (UTC)

Jsem rozhodně proti potvrzení. Nelíbil se mi neustálý seriál potvrzování vrby a nelíbí se mi to ani u jiných správců. Od toho zde máme výroční měsíc. Pokud se snek01 cítí ukřivděn, ať své frustrace řeší přes standardní metody řešení konfliktů. --Ragimiri 16. 5. 2009, 18:03 (UTC)

@Dezidor: Ahoj, IMHO nepovažuji Tebou zmiňovaný komentář Chmee2 za nevhodně formulovaný. Naopak "nevhodné" je to, že snek01 ani za 14 dní nehodlal odpovědět. Asi mu skutečně došly argumenty.

Jinak k potvrzování mimo výroční měsíc by mělo docházet jen při skutečně jasné podopoře toho návrhu mezi ostatními wikipedisty. Jsem rád, že všichni kromě Snek01a cítí, že v tomto případě tomu tak není. --Packa 16. 5. 2009, 18:26 (UTC)

Myslím, že mimořádné potvrzování ve funkci by mělo opodstatnění jen v případě jasného zneužití funkce a nikoli jen proto, že se někdo při výkonu funkce řídí svým názorem nebo že se nevhodně chová v diskusích, které s funkcí nesouvisejí. Pro tyto běžné případy tu máme právě výroční měsíce. Ostatně i to případné zneužití funkce by se asi mělo řešit spíše v arbitráži než všelidovým hlasováním (pokud tedy jde o ono škrtání hlasů). --ŠJů 20. 5. 2009, 13:24 (UTC)

• Souhlasím s názory shora, hlasování o potvrzení, pokud je iniciováno z šikanózních důvodů je nesmysl. Je to opřené o jeden exces a o jeden subjektivní názor, a tedy to nemá oporu v alespoň minoritním názoru komunity.--Yopie 20. 5. 2009, 22:22 (UTC)

Obrázky z EN-WIKI

Dobrý den, to jak nahrát obrázek na Commons vím, ale když se nachází nějaký obrázky na EN-WIKi jak jej mám zpřístupnit i na českém článku? Zde se jedná o ATI Rage, ale jinak i obecně. --Paxan 16. 5. 2009, 18:04 (UTC)

Viz en:Wikipedia:Moving images to the Commons, ne vzdy je to mozne (fair use obrazky). --Jklamo 16. 5. 2009, 18:21 (UTC)

Díky za info. --Paxan 17. 5. 2009, 08:46 (UTC)

Prosba o zlepšení šablony

Ahoj, prosím, vyberte někdo nějaký lepší obrázek pro šablonu Šablona:Pahýl - trenér. Vzal jsem první pěkný obrázek, který jsem našel na Commons. Jednak jich tam moc není, jednak mě teď nenapadá žádný výrazný trenér. Díky. --Zik 17. 5. 2009, 20:34 (UTC)

Co třeba stopky? --Poko 18. 5. 2009, 11:11 (UTC)

A co třeba spokojit se s pahýlem sport? Abychom tu za chvíli neměli "Pahýl - útočník levého křídla". --ŠJů 20. 5. 2009, 13:36 (UTC)

Fakta k ověření

Vážení kolegové, máme zde šablonu {{subst:fakt}}, která při vložení k neověřenému údaji přidá i časový údaj o vložení. Při jejím zavádění se mluvilo o lhůtě, po které by se neověřené údaje (nikoliv články) mazaly. I vložil jsem nyní do oné kategorie zarážku MediaWiki:Konec mazání, která oddělí články, kde tato šablona straší již více než půl roku (183 dní). Rázem se ukázalo, že ze 400 článků v této kategorii jich má dobrých 80% tuto šablonu již delší dobu než onoho půl roku (nebo chybně vloženou). Čili chci se zeptat, na jakou lhůtu vidíte optimální délku setrvání článků v této kategorii. A vyzvat k doplnění zdrojů nebo citlivé odmazání těchto neověřených údajů - nejsou na to potřeba správcovská práva, jen zdravý rozum. Často se jedná o jednu větu typu říká se, že... JAn 19. 5. 2009, 14:22 (UTC)

Já bych byl pro půl roku až rok (záleží na dohodě), a pak , kdyby to šlo, aby se takové články házeli do nějaké speciální kategorie, kterou bych(sme) mohli sledovat a postupně odmazávat (zdrojovat) požadované informace--H11 19. 5. 2009, 15:43 (UTC)

Souhlasim s H11, ale jenom u těch kategorií. Smazávat by se to podle mne mělo po půl roce, protože si dovedu představit tu dotyčnou kategorii po roce. --Kmenicka 19. 5. 2009, 15:46 (UTC)

Jsem pro mazání po měsíci. Je to analogické šablonám {{Urgentně ověřit}} a {{Urgentně upravit}}, tam je (snad se nepletu) měsíční lhůta, na rozdíl od „mírnějších“ šablon {{Neověřeno}}, {{Upravit}} a zde související {{Doplňte zdroj}}, kde lhůta není. Půl roku je příliš dlouhá doba na to, aby ve Wikipedii visela zpochybněná fakta. --Milda 19. 5. 2009, 15:54 (UTC)

Ale je potřeba postupovat opatrně, setkal jsem se také už několikrát s tím, že tuto šablonu někdo použil lehkomyslně nebo dokonce jako prostředek trollování či prosazování svého POV proti nepohodlným faktům. Pokud jsou šablony použity na tvrzení typu "země je placatá", tak nemám s odmazáváním po nějakém čase problém, ale nemělo by se to dít u vět typu "Prezidenti v období rozpadu státu, jejichž prezidentství bylo v souvislosti s tím později anulováno", která je teď označena šablonou v Seznam prezidentů Československa, kde šablona pouze naznačuje, že její autor buď nezvládl učivo základní školy, nebo zaměnil šablonu za výzvu k slohové úpravě. (Ne že by tedy ta věta byla formulována moc šťastně, ale po faktické stránce jen vyjadřuje notoricky známý fakt neuznávání Mnichovské dohody od samého počátku.) Chtělo by to nějaký pokyn / instrukci, kde by se tohle uvážilo.--Ioannes Pragensis 19. 5. 2009, 15:57 (UTC)

Možná, že i proto bych byl pro delší termín. Kdyby se někdo na tu stránku podíval a zjistil by, že je to tam vloženo zbytečně, mohl by ještě zakročit. Při měsíci je naděje menší. --Kmenicka 19. 5. 2009, 16:01 (UTC)

Také se přimlouvám za delší termín, měsíc je opravdo dost krátká doba - co takhle 3 měsíce ? ** Každou šablonu je nutno zvažovat případ od případu, nejde zde nijak paušalizovat - Wikipedie není úřad ... --MiroslavJosef 19. 5. 2009, 16:08 (UTC)

No tři měsíce, ty dva by stačily. --Kmenicka 19. 5. 2009, 16:12 (UTC)

Na vážné faktické chyby máme UO jednotlivé nedoložené fakta je třeba nechat mnohem déle. Zrefovat se má i učivo základní školy, když někdo ten zdroj požaduje (vím, že sem v menšině ale myslím si to). Já bych byl klidně nechat lhůtu na pul roku. Pokud pul roku nikdo k informaci nedodá zdroj je nutně na vymazání(přepracování, zarefnutí, ne to mazat strojově)..šablona subst:fakt je dost viditelná a IMHO čtenáře upozorní , že onen fakt je zpochybněn (nepravdivý..)--H11 19. 5. 2009, 17:01 (UTC)

Přimlouvám se spíše za střední lhůtu, tzn. 2–3 měsíce. Jeden měsíc je IMHO málo, půl roku zase zbytečně moc. --Ragimiri 19. 5. 2009, 17:32 (UTC)

Změna názoru: souhlasím s Ragimirim. --Kmenicka 19. 5. 2009, 17:36 (UTC)

tak to nechme na třech , ale umíte někdo aby to přesunovalo do jiné kategorie po uplnutí lhůty?--H11 19. 5. 2009, 17:55 (UTC)

Pokud to budeme poctivě odmazávat, (buď se zdroj najde nebo se jedná o tvrzení údajně byl drogově závislý nebo zjevné nesmysly), zůstane nám několik málo věcí po lhůtě a ty by se daly ručně zanést do nějakého seznamu (odmazat a zapsat diff). Koukám, že po pár hodinách diskuse vypadá nejlíp varianta 3 měsíce, ale zatím můžeme zpracovávat ty nad půl roku, i tak jich je ke dvoum stobkám :-( JAn 19. 5. 2009, 19:12 (UTC)

Hrát si na nějaké termíny a ultimáta zde nemá smysl. Zjevně pochybná a podezřelá tvrzení je vhodné mazat ihned (pokud autor najde zdroj, může je tam klidně poté vrátit), u pravděpodobných tvrzení (tedy těch, která leckdo může považovat za "zjevně pravdivá") nemají ultimáta smysl. Chápejte údržbové šablony jako nástroje ke zdokonalování článků, nikoliv jako nástroje k jejich okusování a hře na ultimáta. Pokud se někdo chce systematicky zabývat prověřováním označených výroků, nechť klidně postupuje od nejstarších k nejnovějším a žádná mez není třeba. Bude-li "fronta" půlroční, ať se zabývá půl roku starými tvrzením, a bude-li fronta týdenní, tak ať ověřuje týden staré výroky. Ostatně nikomu jistě nebude vadit, pokud někdo bude naopak přednostně ověřovat nejnovější články, takže ani to pořadí není závazné. --ŠJů 20. 5. 2009, 13:12 (UTC)

Souhlasím s tím, že ultimáta u této šablony ne. Ono opravdu se používá tak, že kdyby se mazali, tak tu z některých článků nic nezbyde. Tuto šablonu můžete legitimně použít za každé tvrzení a jenom protože se je tak označeno tak může být smazáno? Navíc tato šablona je často používána zejména u politických článků. Nejsou výjimkou články typu Nezávislá organizace mládeže REVO (i když není označena {{subst:fakt}}, ale chybí zdroj, což je dle mě duplicita bez času, používaná úplně stejně), kde protože se téma nějakému wikipedistovi nelíbí, tak za KAŽDOU větou dá tuto šablonu. Dobrým příkladem je i Pahýl, kde za doplněním zdroje za každé tvrzení bylo součástí flamewar. I já mám s tímto zkušenosti: Revoluční buňky - wikipedista dá 4 krát fakt? se zdůvodněním nezdá se mi to ověřitelné... Není problém označit každou větu v článku touto šablonou, jen kvůli osobním preferencím a poslat tak dobrý článek k celému odmazu (nebo velké většiny)... A co osobní spory? Někdo se na někoho nakrkne a začne mstít, tj. dotyčnému za každou větu každého článku co vytvoří dá tuto šablonu, která mu to smaže (pokud článku nehodlá věnovat kvůli šikaně 10 krát víc času než normálně ostatní aby za každou větu zdroj doplnil), a každý si umíte představit jak by to Vaší práci znechutilo... --Elm 21. 5. 2009, 08:42 (UTC)

Příkláním se k tomu, co tady napsal ŠJů a Elm, jsem v tomto případě proti lhůtám, na to by mělo být Urgentně ověřit. --Ladin 21. 5. 2009, 09:15 (UTC)

Naivní extermní ikluzionistá myšlenka, že neověřená informace (a "napadená") je lepší než žádná, odporuje závazným pravidlům wikipedie. Naprosto nechápu, jak někdo může argumentovat, že by z některých článků nic nezbylo, doporučuji studium závazných pravidel. To že to napadlo kolegu Šjů mě nepřekvapilo...ale ten zbytek...každá informace má být ověřená.Nezávislá organizace mládeže REVO je nádherný příklad, proč by článek měl obsahovat neověřené informace?...Někdo dal tomu šanci tou šablonou, protože to nechtěl rovnou smazat, protože v ty zdroje doufal. Když nebude omezení pro tuto šablonu nemá cenu jí vůbec dávat a je to lepší rovnou mazat. Viz

• 2.Editoři by měli u každé nové nezjevné informace uvést důvěryhodný zdroj. Tvrzení, které nelze věrohodně ověřit, může kdokoliv z článku odstranit.
• 3.Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit

, takže když to neprojde rovnou mažu příště. Nejde přece o množství ale o kvalitu a serióznost --H11 21. 5. 2009, 10:41 (UTC)

PS: když někdo troluje subst:fakt nebo Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení tak se na to za chvíli přijde a lze řešit normálně od revertu po arbitráž.--H11 21. 5. 2009, 10:45 (UTC)

Bohužel, ale na naivní extermní ikluzionisté myšlence, že neověřená informace (a "napadená") je lepší než žádná je založená značná část české Wikipedie, která postrádá jakékoliv zdroje. Podle mě existují prostě různé šablony, vyjadřující různou míru nedůvěry k uvedené informaci, od Urgentně ověřit až po chybí zdroj. Pokud bychom je zavedením lhůty dali na stejnou úroveň, ztrácí smysl. --Ladin 21. 5. 2009, 11:18 (UTC)

Většina wikipedie snad za sebou požadavek na zdroj nemá, ale když budeme pořád vymlouvat na to že většina článků nemá zdroje, tak proto je nebudeme požadovat tak se to nezmění samo od sebe nikdy.

Je to veliký rozdíl UO napadá celý článek, požadavek na zdroj napadá určitou větu. celý neověřený článek(špatný,POV, nepravdivý, ...) článek tu nechceme déle než měsíc /a zároveň UO brání článek měsíc před smazáním a nechává ho k úpravám/. Neověřená jedna věta(údaj, číslo, čas ..) tu může IMHO "strašit" mnohem déle a tolik to nevadí (proto by mi nevadila ani roční lhůta) /ale požadavek na zdroj nebrání v narozdíl od UO okamžitéu smazání/.....Tak zase sázet požadavky na zdroj, jen tak, to je mnohem lepší tu část tedy smazat rovnou.--H11 21. 5. 2009, 14:39 (UTC)

Názvy politických stran

Na této diskusi probíhají už několik dnů nekonečné dohady o tom jak psát cizí názvy politických stran. Chtělo by se dohodnout na jednotném systému a začít můžeme tady. Já osobně jsem pro to, aby jsme překládali do češtiny minimálně tak, jak to dělají na anglické wiki. --Orange.man 20. 5. 2009, 17:23 (UTC)

Nic, oponent najednou přistoupil --Orange.man 20. 5. 2009, 17:25 (UTC)

Proč to jitřit, vždyť existuje systém přesměrování mezi názvy, jmény. Tak to dělat musíme třeba u jmen kosmonautů. --Zákupák 20. 5. 2009, 17:28 (UTC)

Thumbnaily v článcích a zarovnání doleva

Dobrý den, ahoj, taky si myslíte, že se ty obrázky nemají zarovnávat doprava? Jde mi hlavně o to, že to u každého rozlišení leze jinam, třeba mně lezou někdy do nadpisů, třeba v článku Třebíč, Ria je zarovnal podle svého rozlišení a třeba já (rozlišení jiné, 1400x1050) mám článek takřka nečitelný, protože mám poházené nadpisy a tak. jaký je tedy názor na to, zda a jestli vůbec je zarovnávat vpravo?--frettie.net 22. 5. 2009, 21:51 (UTC)

Když jsou zarovnané vpravo, tak právě snad ničemu nevadí. To ty zarovnané doleva mohou rozhazovat nadpisy. --Mmh 22. 5. 2009, 21:57 (UTC)

Rozhodně doprava, vlevo to napáchá jen samou škodu. --Ragimiri 22. 5. 2009, 22:06 (UTC)

Doleva i doprava, dle potřeby. --Cinik 22. 5. 2009, 22:16 (UTC)

Přesně jak říká Cinik, zarovnávat vše jen na jednu stranu působí fádně. Prolistujte pár nedávných Featured Articles na anglické nebo Nejlepších článků na české Wikipedii a uvidíte, že většinou nebývají všechny obrázky umístěny stejně a obvykle ani nemají nastavenu stejnou šířku.

A speciálně k tomu Třebíči: Trpěl na české WP rozšířenou vadou, o které už jsem psal na jeho nominační stránce: Bylo tam moc těch kapitolek, takže také hodně příležitostí, s čím se mohly nadpisy tlouci. Teď už to vypadá trochu líp.--Ioannes Pragensis 23. 5. 2009, 06:34 (UTC)

Hlavní je IMO celkový vzhled článku. A tady rozhodně působí lépe, když je sem tam nějaký obrázek vlevo. Problémy s rozlišením by neměly být velké – u jednotlivých obrázků by měl autor odhadnout, kam až bude obrázek zasahovat při reálně používaných rozlišeních (Frettiem zmíněné rozhazování nadpisů). Trochu větší problém je, že pokud seznam obtéká vlevo položený obrázek, nezobrazují se u něj odrážky (aspoň na IE7, jak ostatním?).

Někdy je článek přecpán obrázky, které jsou pak hlavně při menším rozlišení monitoru nalepené na sobě. Pak se musí najít někdo, kdo pár fotek z článku vyhodí (samozřejmě, každý kdo udělal fotku ji chce mít v článku...). U obrázků na výšku je většinou vhodné je zmenšit parametrem upright, jinak působí příliš humpolácky vzhledem k ostatním. Samozřejmostí je až na výjimky ponechávat implicitní velikost obrázků, ale o tom tu snad řeč není. --Packa 23. 5. 2009, 07:46 (UTC)

Přiznám se, že mám celkem problém číst text, který nezačíná od levého okraje, ale různě daleko od něj. Zatímco konec řádku se může měnit, začátek by měl být stejný, protože vede oko čtenáře. Udělat text stylem cikcak považuji za velmi neefektivní a neestetické. --Ragimiri 23. 5. 2009, 11:55 (UTC)

Souhlasím s Ioannem a byť se to často nestává, tak i s Cinikem. Obrázky zarovnávat dle potřeby, určitě ne jen vpravo. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 5. 2009, 12:04 (UTC)

To já právě absolutně ne, vždyť každý má ten článek porovnanej jinak, každý má jiný rozlišení, tudíž někomu to může rozhodit nadpisy a někomu to vypadá krásně. Tohle bylo kdysi i na Štětí, že autor prostě rozhazoval obrázky, jak se hodily sexy jemu a to měl tuším i nějaký nestandardní rozlišení. Tak proč vlevo? Fádnost není dobrý arguemnt.--frettie.net 23. 5. 2009, 12:46 (UTC)

A Ionne, k TÉ Třebíči, ne tomu Třebíči. :) A Jiné šířky? Bože proč, to je už úplně blbost, vždyť thumby si mohou lidi v nastavení nastavit, ne? Když to někdo chce větší, není mu bráněno, ale nastavovat je napevno? Ale fuj. Vždyť i v designu (webovém) se měří hlavně na em, což jsou relativní jednotky.--frettie.net 23. 5. 2009, 12:46 (UTC)

Co se týče jiné (rozuměj pevně definované;-) šířky, tak ta se používá u obrázků, které nejsou „jen pro krásu“, ale nesou pro článek důležitou informaci. Jedná se tedy veskrze o grafy a schémata. Jinde by se pevně definovaná velikost používat neměla.

Co se týče zarovnávání vlevo, nejsem vůbec proti. Jen by si ti, kteří tak činí měli uvědomit, že ne každej pracuje se stejným rozlišením a stejně nastavenou velikostí obrázků a toto by měli zohlednit. Když vidím, jak je to rozhozené ve článku Třebíč, je mi jasné, že člověk s širokým monitorem si toho opravdu moc nepřečte;-) Jedudědek 23. 5. 2009, 13:26 (UTC)

A k té Třebíči, teď u mě ten článek vypadá téměř nečitelně, 1400x1050 px.--frettie.net 23. 5. 2009, 12:50 (UTC)

Prosba - sháním knihu

Ahoj, hledám někoho, kdo by mi byl schopen opatřit kopii strany 551 z knihy:

• NĚMEC, Bedřich. Nauka o buňce, anatomie rostlin. Praha: Aventinum, 1930. 

Podle internetu je dostupná například v krajské knihovně ve Zlíně, ve veřejné muzejní knihovně v Kolíně, možná i jinde, myslím, že snad i v některých pražských knihovnách. Díky za každou iniciativu, --Vojtech.dostal 26. 5. 2009, 16:01 (UTC)

Upřesnění: Botanik Němec byl Bohumil. --Luboš Pruner 27. 5. 2009, 10:42 (UTC)

Děkuji Berenovi za rychlou pomoc! --Vojtech.dostal 29. 5. 2009, 18:16 (UTC)

Přelicencování

V souladu s licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 čl. 7 b - Licensor reserves the right to release the Work under different license terms or to stop distributing the Work at any time - přelicencovávám všechny své editace na plnou ochranu dle Zákona 121/2000 Sb. a žádám o odstranění všech svých editací na Wikipedii. Podle pravidla tří revertů to sám dělat nebudu - tento tzv. vandalismus nechť provedou sami správci. --Voxhumana 31. 5. 2009, 06:53 (UTC)

Obávám se, že to, co žádáte, není možné, nebo že jste špatně pochopil význam toho bodu. Přečtěte si, prosím, příslušné ustanovení české verze licence na http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/cz/legalcode: „…nebo může přestat Dílo šířit, pokud tím nebude dotčena licence k Dílu poskytnutá nabyvateli ani další licence poskytnuté v souladu s tímto ujednáním, a pokud zůstane, vyjma případu uvedeného v předchozím odstavci, v plném rozsahu platná a účinná licence, kterou poskytovatel nabyvateli na základě tohoto ujednání poskytl.“ Tedy můžete přelicencovat a nemusíte dílo dále šířit, ale pro nabyvatele, tj. všechny, kteří již vaše dílo začali užívat, včetně Wikipedie, vaše přelicencování již účinné nebude. --Milda 31. 5. 2009, 07:43 (UTC)

Při editaci jsem nebyl odkazován na českou verzi licence, ale na anglickou verzi licence (což si můžete snadno ověřit). Tyto texty se od sebe výrazně liší. Ale budiž. Podle české verze se tedy odvolávám na článek 4e licence 3.0 Česko. Pokládám mazání ve svých příspěvcích spolu s nejapnými komentáři o "bulvárních informacích" za "způsob užití snižující jejich hodnotu" a na základě porušení tohoto článku odvolávám dle odstavce 7a) souhrnně právo k jejich využívání.

Nevím, co vám kdo provedl tak strašného, a nechci to zjišťovat. Pouze několik faktických poznámek: 1. Wikipedie stále ještě používá licenci GFDL, k přechodu na dvojí licencování s CC-BY-SA 3.0 dojde 15. června, odvolávat se na licenci CC tedy nyní nemá moc smysl. 2. Všechny jazykové verze CC jsou ekvivalentní, rozdíly v textech jsou dány pouze různými zvyklostmi, terminologií apod. v autorském právu příslušných zemí. 3. Pokud byste si bod 7 b přečetl celý, dozvíte se jednak, že the license granted here is perpetual a že to případné „přelicencování“ (vašim termínem, jinak je to nesmysl) will not serve to withdraw this License (or any other license that has been, or is required to be, granted under the terms of this License), and this License will continue in full force and effect unless terminated as stated above. 4. Nevím, jak byste se chtěl odvolávat na osobnostní autorská práva v situaci, kdy jste při každé editaci upozorňován na to, že váš text bude nemilosrdně upravován. 5. Nechcete si raději zkusit odpočinout, nechat vášně vychladnout a později se s čistou hlavou podívat věcně na ty problémy či spory, které se tímhle snažíte (IMHO dost nešťastně) řešit? --Mormegil ✉ 31. 5. 2009, 13:33 (UTC)

Air France Flight 447

Porovnejte commons obrázky v českém a anglickém článku Let Air France 447. Jsou různé. Proč, když commonscat Let Air France 447 je stejná? Asi něco dělám špatně. Díky, --Svajcr 4. 6. 2009, 07:25 (UTC)

Jediný rozdíl který vidím já je, že u nás máme v článku obrázků míň, protože je kratší. Odkaz na commons vede z obou verzí na stejné místo. --Spock lone wolf 4. 6. 2009, 07:29 (UTC)

Teď už je to na commons OK.--Svajcr 4. 6. 2009, 08:53 (UTC)

Kniha o Wikipedii

Sdružení Wikimedia Česká republika zahajuje přípravu vydání knihy o Wikipedii a jejích sesterských projektech. Příprava knihy bude z technických důvodů realizovaná v uzavřeném kolektivu dobrovolných autorů mimo prostředí Wikipedie. Prosím zájemce o účast na tomto projektu, aby se zde přihlásili, počítejte ale s tím, že podstatná část práce bude muset být provedena v průběhu prázdninových měsíců a v září, takže pokud nemáte v tomto období čas, nehlaste se. Přihlášení zájemci dostanou příležitost zpracovat vybraná témata o Wikipedii a sesterských projektech, a to podle možností do heslovité podoby nebo do tvaru hotového textu předložitelného odborným redaktorům nakladatelství. --Okino 4. 6. 2009, 11:03 (UTC)

Zájemci o tvorbu

• Okino
• --Juan de Vojníkov 4. 6. 2009, 12:15 (UTC)
• --Packa 4. 6. 2009, 18:19 (UTC)
• Zkusím. Miraceti 4. 6. 2009, 14:06 (UTC)
• --Michalli 22. 6. 2009, 08:21 (UTC) (Taky bych zkusil. Něco o Wiki už jsem i psal.)
• Já taky, --Fi 2. 7. 2009, 06:07 (UTC)

Obsah knihy

V této sekci prosíme všechny (i ty, kteří se do samotného psaní knihy nechtějí zapojit), aby sem (nejlépe do konce června) psali témata, která se by v knize určitě neměla chybět. Za Sdružení Wikimedia Česká republika a všechny wikimediány děkuje --Okino 4. 6. 2009, 11:03 (UTC)

Mimo výhod a oslavných textů bych sepsal i největší spory. Aspoň náznakem.--frettie.net 4. 6. 2009, 17:20 (UTC)

Na ty náměty by to asi chtělo založit samostatnou stránku, kam by asi bylo dobré načrtnout i nějakou osnovu. --ŠJů 5. 6. 2009, 18:09 (UTC)

Šjů, dobrý nápad, enjoy.--frettie.net 5. 6. 2009, 20:14 (UTC)

Tak já si myslím, že vyjma takových těch základních věcí jako je vznik a historie projektu, jeho popis jak funguje, že může každý přidávat i mazat, by se mělo popsat i to jak editovat heslo, jak upravovat heslo, podtrhnout důležitost referencí a ověřitelnosti, odkazování na literaturu a externí odkazy. Vysvětlit termíny článek a pahýl a vysvětlit jak vznikly. Zároveň vysvětlit co jsou to kategorie a k čemu slouží. Nemělo by se zapomenout na pojednání o kontrole obsahu prostřednictvím posledních změn a sledování článků. Zároveň shrnout systém subpahýl-pahýl-článek-Dobrý článek-Nejlepší článek. Ukázat jak správně díla přejímat, co je to historie a proč do Wikipedie nevkládat díla. Vysvětlit funkci Commons a zdůvodnit, proč všechny soubory patří na Commons. Nabídnout určité místo ostatním projektům a všem věnovat stejný díl, pojednat o Nadaci a pobočce. Zároveň nezapomenout pojednat o komunitě wikipedie.--Juan de Vojníkov 5. 6. 2009, 21:18 (UTC)

No a samozřejmě také pojednat společných projektech studentů při editaci wp - pro a proti a případně co je třeba udělat, když pro.--Juan de Vojníkov 5. 6. 2009, 21:21 (UTC)

Děkuji všem za poznámky a podněty. Ještě jednou připomínám, že kniha nebude vytvářena na Wikipedii, tudíž zde ani nebude její osnova. Toto je místo pro Vaše případné náměty k té knize, nikoli místo, kde se dohodne, jak bude přesně vypadat, to proběhne v uzavřeném okruhu autorů. Okino 7. 6. 2009, 19:16 (UTC)

Další komentáře

Není to trošku škoda, psát mimo wiki? Nemyslím, že by to z Wikibooks vypadlo jako lepší dílo, to určitě ne, spíš naopak, ale byla by to ideologicky mnohem lepší ilustrace možností tohohle způsobu tvorby textů. "Podívejte," říkalo by, "takhle krásné knížky u nás běžně děláme bez centralizace a bez nároků na honorář. Zkuse si to taky!" --Lukax 4. 6. 2009, 15:35 (UTC)

Na Wikibooks to taky vznikat nebude. Bude se to psát zcela mimo wiki-prostředí, především proto, aby bylo zaručeno dodržení termínů, ať už jde o rozsah nebo o časové termíny. --Okino 4. 6. 2009, 18:17 (UTC)

Já myslím že ne, kolego Lukaxi. Wikibooks nikdo nezná, za to reálná knížka o Wikipedii, která se dostane mezi lidi přiblíží právě i Wikibooks.--Juan de Vojníkov 5. 6. 2009, 00:41 (UTC)

Bude to jako reklamní brožura nebo kniha? 10 stran na lesklém papíře nebo...?--H11 5. 6. 2009, 01:42 (UTC)

Podle plánu to bude kniha, rozsah středně silná brožura. --Okino 5. 6. 2009, 10:27 (UTC)

Aktualizace

Zdravím, lidi. Dnes rozesílám lidem, kteří se mi přihlásili, první mejl s informacemi o tom, jak se pustíme do práce. Pokud z nějakého důvodu na Váš mejl nedorazí, prosím, kontaktujte mne nejlépe na mé diskusní stránce. Děkuji. Okino 30. 6. 2009, 23:20 (UTC)

Práce pro robota na commons

Prosím o automatické přidání kategorie cat:Joel Meyerowitz u fotografií kde je uveden jako autor Joel Meyerowitz. Viz tento seznam snímků. Děkuji, --Svajcr 4. 6. 2009, 20:40 (UTC)

Hotovo růčo; Kam se mám, prosím, příště obracet?--Svajcr 5. 6. 2009, 18:02 (UTC)

Na stránku Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce. Pokud si přejete o provedení práce na jiném projektu, v tomto případě na Commons, asi by bylo lepší obrátit se tamější boty. --Podzemnik 5. 6. 2009, 18:06 (UTC)

Citace katastrálních map či výpisů z katastru

Ahoj kluci a holky, dobrý den dámy a pánové, přemýšlel jsem, že by se mi hodilo někdy citovat výpis o pozemku v katastrech, jak to lze udělat? Pokud vůbec nějak.--frettie.net 5. 6. 2009, 20:10 (UTC)

Informace získané z webu je možné citovat v tomto formátu: Název www stránky. Vydavatel (rok/datum publikování) <webová adresa> Datum přístupu k www stránce.

Např. katastrální mapu:

Výběr katastrálního území. ČÚZK, 2009. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=721301 9.6.2009 08:44. --Luboš Pruner 9. 6. 2009, 08:51 (UTC)

Myslím, že klidně můžete použít {{Citace elektronické monografie}}, ta všechny náležitosti také obsahuje. Miraceti 9. 6. 2009, 09:33 (UTC)

Bibliografie k Horákové

Ahoj všem. Zajímal by mě názor ostatních na to, co s rozsáhlou bibliografií k procesu s Miladou Horákovou a spol., kterou do článku někdo vložil. Na jednu stranu je skoro delší než samotné heslo, na druhou by byla rozhodně škoda o ní přijít. V doporučeních se mi vodítko nepovedlo nalézt – možná nějaký seznam, podstránku, přílohu a u hesla ponechat výběr?--Nadkachna 6. 6. 2009, 13:47 (UTC)

Podle toho, jak jsme debatovali o novém jmenném prostoru Příloha, byl by to případ právě na něj. --Mmh 6. 6. 2009, 14:26 (UTC)

Ok, děkuju. Ale to pouze za předpokladu, že doporučení bude přijato, což může chvilku trvat.--Nadkachna 6. 6. 2009, 19:38 (UTC)

Už teď můžete zřídit článek Příloha:Bibliografie procesu s Miladou Horákovou a spol., a ten se pak buď stane součástí nového jmenného prostoru, nebo zůstane prostě takto nazvaným článkem. --Mmh 6. 6. 2009, 20:02 (UTC)

Mnohem lepší je seznam knih....:-):-), peace:-)--H11 7. 6. 2009, 19:18 (UTC)

To určitě není. Seznam zde na Wikipedii znamená seznam Wikipedických odkazů (ideálně modrých, byť asi častěji červených). V tomto případě by měl smysl, kdybyste plánoval o každé knize z bibliografie psát samostatný encyklopedický článek. Opravdu chcete? --Mmh 7. 6. 2009, 19:26 (UTC)

To bych nedělal, protože založení nového jmenného prostoru není jen o prefixu "Příloha:". Nevím, co by se přesně stalo, ale je dost možné, že by taková stránka do nového prostoru nebyla zahrnuta a dělala by binec. Proto bych byl opatrnější. Leda, že víš víc, než já, to je možné. Miraceti 9. 6. 2009, 09:36 (UTC)

No, prozatím to tedy asi raději necháme uklizené v diskusi a v článku se nechá jen pár monografií zaměřených na samotný proces. Díky za tipy.--Nadkachna 11. 6. 2009, 16:37 (UTC)

Aktuálnost sportovních článků

Zajímal by mě všeobecný názor jestli je lepší mít v článku zastaralé a už neplatné údaje nebo zda je lepší tam takové údaje nemít vůbec. Takový typický příklad je FK Baník Most. Úvod článku je kvalitní ale následuje spousta zastaralých rádoby aktuálních statistik a sestav. Které dle mého názoru tento článek znehodnocují. A myslím si že to asi jen tak někdo nezaktualizuje. Takových článků jsou tu možná stovky. Především z oblasti sportu. Podle mého názoru by bylo lepší tyhle neaktuální nekompletní statistiky a sestavy smazat. Pokud by to někdo chtěl zaktualizovat našel by to v historii článku a mohl navázat.

Ono je i na větší diskusi i způsob jakým psát články o sportovních týmech. Dělat to tak že hlavního článku o klubu dávat nějaké aktuální statistiky nebo sestavy které pak není schopen nikdo pravidelně aktualizovat mi nepřijde rozumné. Wikipedie by neměla nahrazovat zpravodajský server. A pokud už někdo má touhu psát aktuální výsledky a statistiky měl by založit podčlánek FK Baník Most v sezóně 2008/09. -- Jowe 11. 6. 2009, 18:51 (UTC)

Souhlasím s Vámi. Ten systém začal tvořit jeden kolega, který se odtud loni stáhl a v řadě hesel zůstal podrobný rozbor jednoho fotbalového ročníku z desetiletí historie klubů (viz FK Teplice). Co teď s tím nevím, je to hodně údajů jednoho roku, ale patří spíš do nějaké přílohy (o ní se vede debata jinde). Udělat takto rozbor každého roku, vzniklo by nepřehledné superheslo. S tím bývalým kolegou jsem kvůli tomu debatoval loni. --Zákupák 11. 6. 2009, 20:31 (UTC)

Rozbory a statistiky jednotlivých sezón by se měli dávat do samostatných článků. Podobně jak to činí jeden kolega u SK Slavia Praha SK Slavia Praha 2007/08, SK Slavia Praha 2008/09. Na hlavní stránku SK Slavia Praha si však myslím že se nějaké podrobnější statistiky nehodí. Já jsem též něco podobného začal tvořit u NHL Florida Panthers 2007/2008, Florida Panthers 2008/2009. --Jowe 11. 6. 2009, 21:40 (UTC)

Zdrojování tvrzení o obecném zájmu

Už několikrát za poslední týdny jsem si všiml, že obecné tvrzení ve stylu "o xyz byl široký zájem mezi blogery" je ozdrojováno jedním odkazem na blog. Podobný způsob zdrojování je přinejmenším nešťastný. Sám ho považuju za možné falešné zdrojování a svým způsobem za vlastní výzkum. Odkaz na jeden, ale ani na dva blogy takové tvrzení nijak nezdrojuje. Nehledě na to, proč by zrovna zájem blogerů měl být natolik zajímavý, aby byl zmíněn v článku. Změnil ten zájem něco?

Chtělo by to nějaký konkrétní návod na úpravu podobných tvrzení. Co navrhujete? Miraceti 11. 6. 2009, 20:05 (UTC)

Není důvod, proč považovat zájem blogerů za méně zajímavou věc, než je zájem profesionálních médií: jen je tam komplikovanější situace, protože blogů je mnohem víc a význam každého z nich neustále kolísá. Bojím se, že tvrzení „o xyz byl široký zájem mezi blogery“ jde ozdrojovat pouze nějakou sociologickou prací, která prošla x tisíc blogů a jejich analýzou přesně tohle odvodila. Co by se dalo říct je „xyz zaujala několik význačných blogerů“ a pak ocitovat ty význačné: no a kritérium význačnosti blogera nechť je encyklopedická důležitost pisatele jako osoby nebo návštěvnost, která by měla být srovnatelná s návštěvností článku v internetové verzi nějakých novin (tisíce zobrazení). --Lukax 12. 6. 2009, 10:38 (UTC)

Správné je ocitovat nejvýznamnější bloggery přímo, prostě mluvit konkrétně. Doporučuji přečíst si Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům. --Beren 12. 6. 2009, 16:38 (UTC)

Podle mého názoru je 1) zájem blogerů sám o sobě encyklopedicky nerelevantní - musí existovat nějaký seriózní zdroj (aspoň článek v novinách), který řekne, že o něco mají blogeři zájem; a 2) citovat běžné blogery nelze, jelikož to nejsou věrohodné zdroje - výjimkou mohou být některé blogy vedené veřejně známými odborníky, pokud nelze najít nic lepšího a pokud se vyjadřují k tématu své odbornosti (např. když Pavel Kohout (ekonom) bloguje o ekonomice atp.). Obecně si proto myslím, že v naprosté většině případů je nejlepším návodem vyhodit z článku takové tvrzení i s jeho "zdrojem".--Ioannes Pragensis 12. 6. 2009, 17:45 (UTC)

Podle mého názoru blog obecně známé nebo alespoň neanonymní osoby, není-li rozumné pochybnosti o jeho autentičnosti, je stejně důvěryhodným zdrojem jako jakékoliv jiné médium (bez ohledu na to, k čemu se tato osoba vyjadřuje). Mnohdy i důvěryhodnější. Ani u celostátních novin ani u vysokoškolských skript nelze předpokládat, že je v nich obsažena nějaká absolutní neomylná pravda: ostatně třeba zrovna masové učebnice jsou takovým "bulvárem" vědeckého světa. Důvěryhodnost zdroje znamená především to, že je-li tam pod nějakým textem podepsán autor A, je autorem skutečně A. Na Wikipedii se od počátku zdůrazňuje, že ověřitelností se nerozumí nějaká záruka pravdivosti, ale doklad o původu informace. K uvedenému příkladu: je to téměř stejný případ, jako když je někde tvrzení, že "věda dokázala", a u toho odkaz na jednu studii jediného vědeckého týmu. Nicméně odkaz na několik vědeckých prací nebo odkaz na několik blogů je spolehlivým důkazem toho, že se něčím zabývalo více vědeckých prací nebo více blogerů. Podle pravidel Wikipedie je vždycky lepší konkrétně citovat než se snažit o jakási zobecnění, ale už se stalo pár případů, kdy se proti věcnému a konkrétnímu popisu prosadily zkreslené a vykastrované fráze. To je pak každá rada drahá. --ŠJů 12. 6. 2009, 18:33 (UTC)

Blog může být důvěryhodný ve smyslu obecném nebo ve smyslu toho, že to napsala právě ta osoba. Obvykle však není dostatečný ve smyslu Wikipedie:Ověřitelnost, kde se chce, aby naše informace byly "publikovány zdrojem důvěryhodným a respektovaným nebo jinak společensky významným ve vztahu k tématu" (zdůraznění moje), což naprostá většina blogů není. Výjimky samozřejmě existují, jak jsem uvedl výše, ale i tam to chce nejvyšší zdrženlivost třeba také proto, že autor blogu může tam uveřejněné texty kdykoli změnit anebo i odstranit. Například se může stát, že v pondělí napíše "1 + 1 = 7", my to ocitujeme, a ve středu už si tamtéž čtenáři přečtou "1 + 1 = 4". Co si o Wikipedii pomyslí? Proto jsou i z tohoto hlediska daleko vhodnější zdroje, které jsou fixovány např. papírovou podobou vydání nebo nějakou redakcí, která vytvoří definitivní znění.--Ioannes Pragensis 12. 6. 2009, 18:54 (UTC)

Jaký je rozdíl mezi novinami a blogem z hlediska encyklopedického? Jsme jenom zvyklí na to, že noviny jsou připravovány profesionálněji a že je čte víc lidí (mají větší dopad na veřejnost). Proti tomu prvnímu lze uvádět konkrétní příklady toho, jak hlavně v technických oborech novináři píšou úplné nesmysly, o kterých blogeři z oboru píšou zasvěceně; proti tomu druhému lze dokládat konkrétními čtenostmi článků významných blogů. Pokud jde o proměnlivost zdrojů, pak jde za spolehlivá brát pouze tištěná vydání novin, ta internetová se mění podle toho, čeho všeho si v diskusi čtenáři všimnou. Samozřejmě tedy, že noviny jsou lepší zdroj: jen v tom od jisté doby není vidět principiální rozdíl. Proto: „zájem blogerů sám o sobě encyklopedicky nerelevantní - musí existovat nějaký seriózní zdroj (aspoň článek v novinách), který řekne, že o něco mají blogeři zájem“ má z mého hlediska podobnou platnost jako „zájem novinářů sám o sobě encyklopedicky nerelevantní - musí existovat nějaký seriózní zdroj (aspoň zápisek v blogu), který řekne, že o něco mají novináři zájem“. ;-) --Lukax 12. 6. 2009, 19:37 (UTC)

Ach jo. Tady přeci nejde v první řadě o blogy, ačkoli ty jsou ve většině z důvěryhodných zdrojů vyloučeny, viz Wikipedie:Ověřitelnost. O tomhle se tu nehodlám vůbec bavit, závazné pravidlo Wikipedie je v tomto zcela jasné. Jde hlavně o to, že se stává příliš běžným zvykem "dokládat" obecná tvrzení konkrétními příklady. Že jsou k tomu "využívány" navíc ještě pochybné zdroje, je už vedlejší. Miraceti 16. 6. 2009, 10:56 (UTC)

Prosba o zlepšení Infoboxů ulice a stanice pražského metra

Dobrý den, zkusil jsem z sk-wiki převzít infoboxy ulice a stanice pražského metra. Obě jsem zatím dal do jedné stránky (Starochodovská, Opatov). Než se budou používat dál, rád bych poprosil o vychytání chyb a standardizaci podle české wiki. Gumruch 13. 6. 2009, 13:50 (UTC)

Proč neudělat stanici metra obecně? Něco zkusím, jo? Miraceti 13. 6. 2009, 14:00 (UTC)

Mrkni na {{Infobox - stanice metra}}. Něco takového by vyhovovalo? Chybí / přebývá mu něco? Miraceti 13. 6. 2009, 15:41 (UTC)

Díky, kdyby něco chybělo, zkusím si to upravit. V příštích týdnech to zkusím aplikovat. Gumruch 16. 6. 2009, 18:26 (UTC)

Prosím, mohl by se ještě někdo podívat na {{Infobox ulice}}? Než ji zkusím dát na další stránky. Obávám se, že zatím neodpovídá standardům cs-wiki… Gumruch 27. 6. 2009, 19:49 (UTC)

Situace kolem článků o Bohemians

Zdravím všechny. Pořád jsem na wikipedii nováčkem, takže bych si rád ujasnil situaci kolem článků o Bohemians, než se do něčeho pustím. Jedná se o články Bohemians 1905, FK Bohemians Praha, FC Bohemians Praha (v současnosti přesměrující na Bohemians 1905) a Bohemians Praha (v současnosti fungující jako rozcestník vedoucí m.j. i na předchozí tři stránky). Dle mého názoru je současný stav nevyhovující, především co se týče FC Bohemians Praha. Takto se jmenuje společnost, která byla dříve fotbalovým klubem s historickými úspěchy a v současnosti je v konkursu, nicméně stále aktivní v soudních sporech a sporech s Bohemians 1905 a ČMFS. Proto bych se výhledově pustil do změny současného stavu, kdy by článek FC Bohemians Praha skutečně obsahoval informace o tomto subjektu a nepřesměrovával na Bohemians 1905 (nicméně by jistě obsahovala "možná hledáte:"). Dále bych vytvořil asi úplně nový článek s názvem typu Spor o Bohemians, ve kterém by se shrnula dnes již čtyřletá historie sporu, která vedla k současnému stavu existence tří subjektů s názvem Bohemians (nepočítaje v to tělovýchovnou jednotu TJ Bohemians Praha). Takže bych chtěl znát názor aspoň někoho dalšího, kdo má přehled o situaci, zda by to bylo vyhovující, poněvadž bych se nerad dostal do situace, kdy bych něco tvořil a pak to bylo revertováno nebo smazáno jako nevyhovující. Zároveň si uvědomuji, že může být v mnoha starších článcích odkazováno na FC Bohemians Praha a tím odkazem myšlen klub, který pokračuje v tradici tohoto klubu, kterým je (alespoň podle drtivé většiny fanoušků) Bohemians 1905, což by mohlo činit potíže. Díky. --Quelhar 13. 6. 2009, 14:38 (UTC)

Edituj s odvahou. Dodáš-li zdroje, nebude s tím problém. FC Bohemians Praha je zřejmě redirekt jen z toho důvodu, že toto pojmenování je běžný omyl. Nejsem si úplně jistý, jestli o tomto subjektu je nutné mít stránku. Možná by stačilo jen věc vysvětlit v článku Spor o Bohemians. Miraceti 13. 6. 2009, 15:45 (UTC)

I po soudních sporech stále nedokončil své rozhodnutí ČMFS a tak bych 2-3 měsíce do zahájení nového ročníku vyčkal. Ale je výtečný nápad založit heslo Spor o Bohemians.--Zákupák 13. 6. 2009, 17:09 (UTC)

Šířka obrázku

Ahoj, chtěl bych se zeptat, zda jde u obrázku zadat něco jako parametr width="100%"? Díky --Ria 13. 6. 2009, 19:08 (UTC)

Velikost obrázku se určuje na serveru, takže nikoli (pokud tedy chápu dobře, o co Ti jde). Miraceti 13. 6. 2009, 21:12 (UTC)

Na co? Kde chceš tu šířku uplatnit?--frettie.net 14. 6. 2009, 00:53 (UTC)

Chtěl jsem to použít na tom našem portálu, ale už jsem to vyřešil jinak. :) --Ria 16. 6. 2009, 15:36 (UTC)

Žádost o vyjádření k odblokování článku

Žádám o vyjádření pro odblokování dlouhodobě blokovaného článku Léčení homosexuality, zdůvodnění je na diskusní stránce. --Destinero 14. 6. 2009, 09:11 (UTC)

Nesouhlasím, cílem je odstranění relevantního akademického zdroje. Navrhuji článek odblokovat s tím, že Destinero bude mít výslovný zákaz zdroj a text smazat. Podrobnější vysvětlení v diskusi. --DeeMusil 14. 6. 2009, 23:11 (UTC)

Wikipedia:Verifiability Exceptional claims that are contradicted by the prevailing view within the relevant community, or which would significantly alter mainstream assumptions, especially in science, medicine, history, politics, and biographies of living persons. This is especially true when proponents consider that there is a conspiracy to silence them. Exceptional claims in Wikipedia require high-quality sources. If such sources are not available, the material should not be included.

Wikipedia:Reliable source examples The vast majority of well-regarded journals are indexed in the ISI Web of Science. One method to determine which journals are held in high esteem by scientists is to look at impact factor ratings as provided by Journal Citation Reports, which track how many times articles in a given journal are cited by later articles. Be aware that these impact factors are not comparable across different academic fields and specialties; the relative rank of a journal among others in its field is the best indicator.

Wikipedia:Reliable sources (medicine-related articles) A Wikipedia article should cite the best and most-reliable sources regardless of whether they require a fee or a subscription. When all else is equal, it is better to cite a source whose full text is freely readable, so that your readers can follow the link to the source. Some high-quality journals, such as JAMA, publish a few freely-readable articles even though most are not free. PubMed is a search engine that gives access to MEDLINE. an indexing service for peer-reviewed articles in the fields of medicine and biology: it includes all journals in the area, and the quality depends on the journal. In medicine, the New England Journal of Medicine, the Journal of the American Medical Association (JAMA), the Lancet, and the BMJ (British Medical Journal) are traditionally considered the top titles.

Wikipedia:Neutral point of view Neutrality requires that the article should fairly represent all significant viewpoints that have been published by a reliable source, and should do so in proportion to the prominence of each. Now an important qualification: In general, articles should not give minority views as much or as detailed a description as more popular views, and will generally not include tiny-minority views at all. For example, the article on the Earth does not mention modern support for the Flat Earth concept, a view of a distinct minority.

Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Dohady o důležitosti pohledu pokud je úhel pohledu podporován extrémně malou skupinou, neměl by být prezentován ve Wikipedii vůbec (snad s výjimkou zmínky v nějakém doplňujícím, specializovaném článku) „bez ohledu na to, zda je pravdivý, nebo nepravdivý a bez ohledu na to, zda je možné to dokázat, nebo ne“.

Wikipedie:Ověřitelnost: Je-li důvod je považovat za zpochybnitelné, neuvedou se informace jako fakt sám o sobě, ale jako informace o tom, že citovaný zdroj takové tvrzení uvedl. Články by měly vycházet z důvěryhodných zdrojů, o kterých je obecně známo, že publikovaná fakta ověřují a že jsou přesná. Články proto mohou obsahovat pouze informace, které již byly publikovány v důvěryhodném zdroji. Pro vědecká témata by to měly být především vědecky recenzované publikace. => http://cs.wikipedia.org/wiki/Homosexualita#cite_note-gayokapa-52

Skupina editorů kolem DeeMusila se v rozporu s principy Wikipedie neustále snaží předkládat a formulovat jako fakt výjimečný a ničím nedoložený osobní názor publikovaný ve skriptech, v jejichž úvodu autor sám píše, že že si nekladou za cíl být kompletní učebnicí forensně sexuologické problematiky, ale mají posloužit studentům jen jako stručná kostra, na niž bude možno navěšovat další poznatky. Takový okrajový názor je v přímém rozporu s fakty publikovanými v nejprestižnějším odborně recenzovaným medicínským žurnálem na světě JAMA, ve zprávách nejstarších a největších psychologických organizací na světě (Americká asociace psychologů, Americká asociace psychiatrů, National Association of Social Workers) citovanými nejvyššími soudy amerických států (Kalifornie, Iowa a další) ve svých rozhodnutích, a je také v rozporu s fakty publikovanými největšími a nejstaršími psychologickými organizacemi v Kanadě, Velké Británii, Číně a dalších zemích. V případě, že s tím daní editoři okamžitě nepřestanou a budou tím nadále poškozovat Wikipedii včetně dlouhodobého snahy rozvoje těchto článků jejich blokací následovanou vždy po začlenění jejich POV, navrhuji editorům, jichž se to týká, zákaz editace těchto článků. Jejich manipulativní počínání pokládám za nehoráznou drzost na úrovni vydávání placatosti Země za fakt. --Destinero 15. 6. 2009, 20:21 (UTC)

Prohlašuji, že kolem sebe nevidím žádnou skupinu autorů ani Wikipedistů a poprosím Destinera, aby byl konkrétní, přesný, věcný... a méně copy-pastoval.--DeeMusil 15. 6. 2009, 21:02 (UTC)

Dezidor, Cinik a další, kteří svou činností znemožňují další rozvoj článku. Jinak velice chápu, že vám citování očividně porušovaných závazných pravidel nevyhovuje, ale to je prostě váš problém. --Destinero 15. 6. 2009, 21:07 (UTC)

Prohlašuji, že výše jmenovaní Wikipedisté nejsou "kolem DeeMusila", nebyli a možná ani nikdy nebudou. Vy Destinero porušujete pravidlo NPOV, to je zcela zřejmé po shlédnutí Vašich editací a to je i příčina zámku na uvedeném článku. Spíše než citace pravidel bych uvítal od Vás seznam s následujícími položkami: Odkaz na editaci, odkaz na údajně porušené pravidlo, zdůvodnění proč si myslíte že bylo pravidlo porušeno. Obzvláště se těším na třetí sloupec. Ale to nepatří sem. Vzhledem k Vašemu současnému postoji jsem proti odemčení článku a jeho další devastaci vaší osobou. --DeeMusil 15. 6. 2009, 21:30 (UTC)

fix geo šablony

Zdar, kdysi jsem se na to ptal, stále to očividně neumím- šablona geo v tomto článku díky, včetně vysvětlení kde ty souřadnice převádíte, diky. --Zacatecnik 14. 6. 2009, 09:35 (UTC)

OK. Já jsem to udělal takto: en:Montauk Monster – kliknu na tamní souřadnice – vyberu Google Maps – Mapa na Googlu – a z bubliny zkopíruji ty spodní souřadnice (ty se stupni, minutami a sekundami). Stupně, minuty a sekundy je v šabloně potřeba oddělit svislým lomítkem |, pak za každou z těch dvou souřadnic je nutné uvést polokouli v angličtině i češtině (N|s, resp. W|z), měřítko není potřeba. --Harold 14. 6. 2009, 09:57 (UTC)

díky tohle jsem potřeboval vědět. Dycky mě jen frustruje, že se člověk upíše ve shrnutí, že si toho nikdo nevšímá... díks --Zacatecnik 14. 6. 2009, 21:20 (UTC)

Do té šablony jsem dal podstránku s dokumentací. Byla původně schovaná na diskusní stránce.

Ona ta šablona není zas tak dobrá. Geocoord způsobuje trochu binec. A její parametry taky nejsou ideální. Z historických důvodů jsou vyžadovány i parametry 5 a 10, které ale přitom od března letošního roku nijak neovlivňují výsledek. Celé volání proto nemusí vypadat takhle: {{Geo dms|50|44|19|N|s|15|44|25|E|v|type:mountain_region:CZ}}, ale jen takhle {{Geo dms|50|44|19|N||15|44|25|E||type:mountain_region:CZ}}. Anglické zkratky je třeba uvádět velkými písmeny (tedy N, S, W, E; nikoli n, s, w, e).

Wikipedie:WikiProjekt Šablony Miraceti 16. 6. 2009, 11:18 (UTC)

Jablkoň

Bonjour à vous,

Désolé, mais ma connaissance du tchèque, ou slovaque, ou tchécoslovaque, bref de cette langue en grande partie commune à ces deux nations, est limitée (à une époque j'ai tenté de l'apprendre mais, il faut le dire, pour un francophone de France elle est plutôt difficile).

Ma requête est simple : y a-t-il parmi vous quelque contributeur compétent en français qui aurait désir de traduire l'article concernant Jablkoň ? J'ai eu le grand plaisir de découvrir de groupe à l'époque où j'habitais aux Pays-Bas, et ai grand regret que l'article francophone sur lui n'existe pas, alors que sa réputation est suffisamment importante hors de ses frontières. Merci d'avance aux courageux qui le feront.

Je vais placer à la fin de mon message une signature locale, mais pour me contacter le mieux est de poster un message sur la page fr:Discussion utilisateur:Olivier Hammam.

L'Europe est une grande chose ! Même si ses institutions ne sont pas à la hauteur... Olivier Hammam 14. 6. 2009, 20:25 (UTC)

Mohu poprosit o český překlad? Vůbec nechápu, co po nás dotyčný chce. :( --Ragimiri 14. 6. 2009, 21:35 (UTC)

@Ragimiri: Help yourself… --Mormegil ✉ 14. 6. 2009, 21:45 (UTC)

Nemáme snad na takovéto věci ambasádu? Na en:wiki by mě s českým textem asi taky pěkně hnali… --Ragimiri 14. 6. 2009, 22:23 (UTC)

Ragimiri, myslím, že nehnali. Zase nemusíš všechno řešit právě Ty. Hledá nějakého ochotného člověka, který umí jak česky, tak francouzsky, aby přeložil článek. --Beren 14. 6. 2009, 23:31 (UTC)

Před tím překladem by to chtělo nějak rozšířit ;) --Ben Skála 14. 6. 2009, 23:44 (UTC)

Je voudrais vous aider, mais j'ai un problème : mon adresse IP est y bloqué. —Guy Peters 22. 6. 2009, 18:49 (UTC)

Kydrivs Lipof

Prosím podívejte se na diskusi na mé stránce – jednak neumím korektně smazat celou kategorii na Commons, jednak by to chtělo v en-wiki uvést na pravou míru, příp. udělat příslušný článek česky (já se tím teď nehodlám zabývat). V angličtině se to přes dva roky tváří věrohodně, to je déle než Henryk Batuta… Gumruch 16. 6. 2009, 18:26 (UTC)

Tak myslím, že už je to vyřešeno, viz moji stránku. Gumruch 21. 6. 2009, 16:57 (UTC)

Odkazy a chování

"Do české Wikipedie jsem přidal propagační odkaz. Aby to nevypadalo blbě, doplnil jsem i seriózní linky. Smazali je, můj reklamní zůstal :-)" Tohle píše Marek Lutonský, proč se tomu děje? To to někdo pofidérně kontroloval? Není to vtipné a nevrhá to na wiki špatné světlo? přímý link --frettie.net 19. 6. 2009, 20:33 (UTC)

Škoda, že nevíme kam. --Ragimiri 19. 6. 2009, 20:42 (UTC)

Proč nezapátrat?--frettie.net 19. 6. 2009, 21:32 (UTC)

Pokud máte čas pátrat ... Ale proč se pana Lutonského rovnou nezeptáte? --Beren 19. 6. 2009, 23:22 (UTC)

Možná proto: "A já samozřejmě neřeknu, kde přesně to bylo a kdy se to stalo :)" Marek Lutonský at pooh.cz. Asi potřeboval být zajímavý... --Spock lone wolf 20. 6. 2009, 07:49 (UTC)

Asi tak. :) Já nevím, nedávno psal (ono už to tak rok bude) o zážitku se správci české wiki i Patrick Zandl a toho to vysloveně nasralo, proč se to tak děje? Buď nasíráte pouze novináře a nebo všechny, jen novináři to zveřejňují. Kde bude problém, ve správcích nebo v lidech?--frettie.net 20. 6. 2009, 08:54 (UTC)

Ono se to má tak, že pro nikoho už dneska při známosti wiki není zajímavé psát o jejích kladech. Lidé chtějí číst senzace, proto je taky bulvár nejprodávanější, tak se to přímo nabízí, že se bude psát o negativech, jednotlivosti se zobecní, ... Pokud někdo narazí na chybu, ale nechce poskytnout řešení ani informace, které by pomohly vést k nápravě, pak je nám taková informace k ničemu. Stejně tak představa, že správci budou dělat jen věci, které se budou všem zamlouvat, je poněkud naivní, protože by pak šli přímo proti tomu, proč jsou voleni, nikdo, kdo vloží selfpromo nebude nadšený, že mu ho někdo smaže, nikdo, kdo bude prosazovat svůj vyhraněný POV nebude nadšený, když se to někdo pokusí zneutralizovat, ... a všechno jsou to hned velice zajímavé náměty na články, jak to všechno špatně funguje. --Reaperman 20. 6. 2009, 11:48 (UTC)

Ale to si taky nemyslím, někdy by totiž jen pomohla troška schovívavosti, někdy to někteří berou příliš jako svůj boj. Vysvětlení typu POV nováčkovi nepomáhá.--frettie.net 21. 6. 2009, 00:21 (UTC)

Pokud vysvětlení typu POV (a nevíme, jestli takové bylo vůbec použito) nováčkovi nepomáhá zlepšit jeho chování, protože je v některých případech příliš nekonkrétní, pak zde uvedená nekonkrétní kritika zase vůbec nepomáhá správcům zlepšit jejich chování. Je to stejná chyba. Jako bychom neměli zbytečně buzerovat nováčky, neměli bychom ani zbytečně buzerovat zkušené uživatele či správce. Na obecných zásadách se jistě shodujeme (Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům), měnit je snad nechceme a chování jednotlivců lze zlepšovat jen na základě znalosti, co se stalo a v jakém kontextu. Pokud nebudou dodány konkrétní informace, radím tuto prázdnou diskusi opustit, ušetříme tím čas, který můžeme věnovat užitečnějším věcem. --Beren 21. 6. 2009, 02:05 (UTC)

Ne, já to teĎ myslel obecně, představ si sebe v pozici někoho, kdo se zde neorientuje a někdo ti na diskuzi hned po uvítání hodí něco čemu nerozumíš. Jsou tací, kteří hodí šablonu a nic. Ale ne, buzerovat ne, jen možná upravit komunikaci, třeba ty komunikuješ perfektně, ale pak jsou tady tací, kteří mají horkou krev a budou drzí a takřka oškliví. A to je škoda.--frettie.net 22. 6. 2009, 22:07 (UTC)

Hlídat vandalismus není výsada správců, frettie. Nikdo Ti nebrání hlídat lépe a dokonaleji. --Tchoř 20. 6. 2009, 12:31 (UTC)

Jo, s tím souhlasím, ale vzhledem k tomu, že správcem nejsem, tak nehodlám hlídat a asi ani jako správce bych je nehlídal, nemám tolik času, abych si hrál.--frettie.net 21. 6. 2009, 00:21 (UTC)

Je smutné že považuješ hlídání vandalismu za hraní. Bez toho by bohužel Wikipedie asi brzo přestala fungovat. No hlavně že máš dost času na vytváření článků, jen bych tě poprosil zkus šetřit i čas ostatních tím že budeš některé informace zadávat do článku tak jak se mají, aby to nemusel nikdo po tobě předělávat. Pro začátek se mrkni třeba jak se přidávají Geo souřadnice do článků o vodních tocích. --Jowe 21. 6. 2009, 18:21 (UTC)

Prostě idiot z principu, jak ty na mě, tak já na tebe. Ptal jsem se, zaznamenal jsem je tak, jak by to mělo být, to že ty si myslíš, že tak je to jedině správně je tvůj boj. Já už to pak neopravoval, na to nemám energii a ani čas.--frettie.net 22. 6. 2009, 22:07 (UTC)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

A také se prosím vyvarujte osobních útoků! --Ragimiri 22. 6. 2009, 22:54 (UTC)

Ad nasírání uživatelů. Shodou okolností jsem taky novinář a taky jsem tu zažil pár horkých chvil. Naštěstí se vše pak vysvětlilo nebo zde někdo dotyčného prolblémového umravnil. Já osobně se chovám slušně a nedělám bordel, mě baví na wiki přispívat (když je čas). Přesto mám také dva nedořešené případy kterým bych se věnoval. Jeden je právní (ale dle mého názoru je vaše chování resp. výklad toho práva až příliš doslovný ale přitom takový diskriminační současně) a druhý je o tom člověku ale neměl jsem čas věnovat se hádce s ním resp. sehnat pro něj dostatečné důkazy (dotyčný se nechová slušně, jede si svůj monolog bez možnosti skutečné diskuze). i přes tyto případy jsou moje zkušenosti s wikipedií veskrze pozitivní a neměl jsem potřebu ty negativní ventilovat. osobně za největší extrém na wikipedii považuji přejmenování článku o potkanovi na krysa potkan. to byl fakt extrém který jsem nechápal, natož že nechápu jak na takové pojmenování od autora mohlo vůbec vzniknout. --Michalli 22. 6. 2009, 08:36 (UTC)

Ahoj, dobrý den, dále budu tykat, nevadí? V podstatě jste přesně shrnul moji myšlenku, někteří se chovají řekněme neslušně, věřím, že pro mnoho z uživatelů jsem takový i já, nicméně většinou v dobré víře. Bohužel mám i nevýhodu, že se většinou bráním, ale to je další věc. Jaký myslíte konkrétní výtah práva? Je možné, že je to bráno kvůli tomu, že servery leží na Floridě a někteří se bojí komplikací plynoucích z mezinárodního práva či například z rozdílných výkladů v různých státech.--frettie.net 22. 6. 2009, 22:07 (UTC)

130 000 článků

Dne 21. června 2009 česká verze Wikipedie dosáhla 130000 článků. Vzhledem k tomu, že 100000 článků bylo dosaženo 19. června 2008, nárůst 30000 článlů byl dosažen přesně po 1 roku a 2 dnech, tedy po 367 dnech celkem ** Pokud jde o mne osobně, velmi mne to těší ** --MiroslavJosef 21. 6. 2009, 17:57 (UTC)

A zajímavé je, že každé čtyři měsíce a to úplně pravidelně po dva roky jich přibývá 10000. --Zákupák 21. 6. 2009, 18:06 (UTC)

... 115 000 padlo čistě náhodou zrovna na Štědrý den 24.12.2008, čili od 19.6.2008 do 24.12.2008 činil nárůst 15000 (zhruba 6 měsíců a asi pět dnů) a dalších 15000 padlo mezi 24.12.2008 a 21.6.2009 (tedy zhruba 5 měsíců a asi 28 dnů). Nárůst se tedy zvyšuje ** Zdravím --MiroslavJosef 21. 6. 2009, 18:11 (UTC)

Jak obnovit smazaný článek?

Hledal jsem článek o Microsoft Virtual PC. Zjistil jsem že je smazán. Jak mohu obnovit obsah a rozšířit původní smazaný článek? Viz odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy&type=delete&page=Virtual_PC

díky za rady.

--Michalli 22. 6. 2009, 08:19 (UTC)

Požádat na nástěnce správců. Vanessa 22. 6. 2009, 08:25 (UTC)

no mě spíš šlo o to abych viděl jaký je obsah a podle toho bych se rozhodl buď pokračovat nebo bych napsal kompletní článek znova. --Michalli 22. 6. 2009, 09:01 (UTC)

už je vyřešeno. obsah smazaného článku nestojí za řeč :) --Michalli 22. 6. 2009, 09:20 (UTC)

Výzva pro Wikipedisty

Vážení Wikipedisté. Rád bych opět vyzval všechny schopné editory, aby zvážili, jestli nechtějí pomoci projektu tím, že by se stali správci. Požadavky na správce jsou v podstatě jen wikipedistická činnost po dobu tří měsíců a zdravý rozum. Mezi současnými aktivními editory, které vídám v posledních změnách je podle mého soudu několik vhodných kanditátů, některé jsem již oslovil já či jiný správce, ale jistě se najdou i tací, co nejsou tolik vidět, ale správci by mohli též být. Téměř nikdo není předem vyloučen (osobně vím pouze o dvou či třech osobách, které bych se jako správce opravdu bál zvolit).

Tak do toho! JAn 22. 6. 2009, 15:42 (UTC)

Třeba mě máš na mysli? :) Ale teď vážně, asi jsou potřeba nové a další tváře, jen do toho!--frettie.net 22. 6. 2009, 21:59 (UTC)

Odkazy v šabloně

Všiml jsem si, že šablona Infobox dynastie je zapsaná trochu nešťastně — jako parametry (např. zakladatel nebo poslední vládce) se do ní dávají čisté texty (bez [[]]) a šablona si ty závorky přidá sama. To je fajn, pokud je parametr přímo název článku, na který se má odkazovat, ale v ostatních případech to dělá neplechu. Např. v článku Hášimovci ten poslední vládce chybí, ovšem místo prázdného řádku se tam zobrazí právě ty hranaté závorky. Nebo v článku Dynastie Romanovců je u tohoto parametru víceslovný text, který samozřejmě nemá být celý odkazem. Já nejsem v šablonách moc zběhlý (proto se v tom taky nechci hrabat), ale myslím si, že standardní postup je takový, že odkaz by se měl předávat již v tom parametru. Je to tak? --Pavel Kotrč 22. 6. 2009, 18:33 (UTC)

Mělo by se to testovat pomocí #ifexist. --Ragimiri 22. 6. 2009, 22:03 (UTC)

Film Národní divadlo

Dobrý den, z wikipedie jsem udělal film o Národním divadle cz, jestli máte zájem tak mi napište. Film jsem prezentoval ve škole a byli spokojeni... :-) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) golengol (diskuse • příspěvky) 24. 6. 2009, 16:08 (UTC) (CE(S)T)

To zní zajímavě. Je někde ke shlédnutí?--Juan de Vojníkov 24. 6. 2009, 17:19 (UTC)

Myslím, že se kolega ptá právě na to, kde nám to může předvést. S videy je docela problém, ale zkusíme něco vymyslet. Ozvu se kolegovi mejlem a o výsledku budeme určitě informovat. (i za Wikimedia Česká republika) Okino 24. 6. 2009, 17:22 (UTC)

Můj email jest frunican@seznam.cz

Prázdné shrnutí při mazání

Diskuze přenesena z Nástěnky správců.

Ahoj, jen bych chtěl upozornit, že jsem do udělátek v nastavení přidal možnost „Prázdné shrnutí při mazání“. Tento skript odstraňuje automatická shrnutí při mazání stránek. Díky němu bude kniha smazaných stránek přehlednější a nebudou v ní různé sprosťárny, které se tam občas dostanou. Takže bych vás chtěl všechny požádat o zvážení používání této možnosti. -- Mercy (☎|✍) 24. 6. 2009, 10:24 (UTC)

Všiml jsem si toho už před dovolenou, z níž jsem se teď vrátil, ale hlavní námitka proti tomu zní, že ostatní uživatelé nebudou mít kontrolu, co vlastně správci mažou – nemohou se totiž na smazané stránky podívat. Spíš bych se přimlouval za to, aby se tato funkce nepoužívala, sprosťárny jsou obrazem těch, kdo je vkládají, ne Wikipedie nebo správců. Lepší je dle mého soudu transparentnost. Jirka O. 24. 6. 2009, 12:28 (UTC)

Tahle možnost mě taky napadla. Na druhou stranu, ono toho ve shrnutí většinou moc není, aby se dalo posoudit, zda bylo mazání oprávněné, či nikoli. Sprosťárny v záznamech moc pěkné nejsou a mohou se někde indexovat. Co jsem se díval na jiných projektech, tak tam se podobná shrnutí mažou. Pokud nějaká sprosťárna zůstane, tak se volá oversight nebo steward, aby to skryl. Pokud člověk edituje ze sdílené adresy s nějakým vandalem, tak by se mu asi moc nelíbilo, kdyby měl v protokolovacích záznamech něco takového. -- Mercy (☎|✍) 24. 6. 2009, 12:47 (UTC)

Já vulgarismy mažu již nyní s ohledem na jejich vizualizaci, která zůstává při opětovném založení článku. Pokud by bylo možné tento princip uplatnit jen při shrnutí editace "Vulgarismus", pak by to bylo jistě vhodné řešení. --Kacir 25. 6. 2009, 11:33 (UTC)

(po edit. konfliktu) Dle mého názoru je to funkce užitečná, přeci jen se v rychlém mazání odstraňují především vandalismy, které mažu z okna, aby nebyly viditelné při dalším založení článku, nebo překlepy v názvech patrné již z nadpisu smazaného článku. Klasický text je mazán ve většině případů na základě šablon UU, UO, subpahýl, kdy je opět rozhodnutí na správci a uživatel z viditelného úryvku zbylého textu nemá možnost ověřit důvodnost ke smazání. Při pochybnostech se může obrátit na správce o vyjetí textu ve smazaném článku. Já bych se tedy klonil k využití této možnosti. --Kacir 24. 6. 2009, 12:50 (UTC)

No, když už jsme u těch sprosťáren, tak ať se do NS napíš User:Hovno2, ale pak ať se to přepíše na User:*****2. --Kmenicka 24. 6. 2009, 12:53 (UTC)

To nemá logiku. Na wiki je samotný článek hovno nebo píča...--bab_dz 24. 6. 2009, 13:02 (UTC)

Nejsa správce, nerozumím všem technickým detailům, ale myslím, že toto jde dost proti běžným a používáníhodným principům při práci na Wikipedii. Shrnutí by se prostě mělo vyplňovat a je úplně jedno, jestli je to shrnutí při editaci, blokaci nebo při smazání. Správci by měli jít ve vyplňování příkladem a to i při vyplňování shrnutí u mazání.

U mazání je to navíc o to důležitější proto, že bez práva správce nemá jinak nikdo šanci ani rámcově vědět o co šlo. Pokud někde narazím na něco, co bylo smazáno /a třeba chci znova založit/, je důležité vědět, že to bylo smazáno kvůli vulgarizmům, neprošlo hlasováním či kvůli něčemu jinému.

A co se sprosťáren týče: nedělejte z toho větší problém než to je, šance, že se k tomu dostane někdo bez znalosti technického fungování wiki je imho minimální, podle mě to vyhledávače ani neindexujou a sprosťáren je i tak plno v historii článků, například. Navíc, pokud sem to dobře pochopil, pokud je shrnutí mazání vyplněno ručně /jak by mělo být!/, obsah stránky se nezobrazí, tak v čem je problém? --Nolanus ✉ C 25. 6. 2009, 09:38 (UTC)

Nolane, prázdné shrnutí editace v tomto nastavení není. Shrnutí se dále vyplňuje např. "Experimenty, Vulgarizmus" atd. Změnou je to, že se nezobrazuje vlastní text smazaného článku. Při vulgarizmech je úzus, že se obsah ručně maže, což se zde nemusí provádět. Tohle už je diskuze Pod lípu. --Kacir 25. 6. 2009, 09:45 (UTC)

Jde o to, jestli to bude v logu vypadat takto či takto. Tj. shrnutí bude vyplňováno, jen se pomocí té funkce, co vytvořil Mercy, automaticky odmaže ten text za Obsah byl: ... --Podzemnik 25. 6. 2009, 09:49 (UTC)

Například u redirectů či subpahýlů mi připadá mazání obashu kontraproduktivní. U redirectu se aspoňmůžeme dočíst, na co že to odkazovalo, u subpahýlů ns první pohled vid, že šlo o subpahýl, leckdy i s celým obsahem. JAn 25. 6. 2009, 10:10 (UTC)

Osobně jsem proti tomu mazat ten kus shrnutí. Když toto vidím u smazaného článku, řekne mi to částečně, proč byl článek smazán a podle toho se pak mohu rozhodnout, jestli má cenu článek zakládat znovu nebo ne. Jnak jako nesprávce nemám žádné vodítko (souvisí to i s dřívější diskuzí, zda by měli uživatelé mít možnost si nechat zorbazit i smazané články). --Packa 25. 6. 2009, 10:30 (UTC)

Nevím, jestli je to nejlepší způsob, protože nejsem správce a neznám přesně rozdíly (jestli je to podle výše uvedeného Podzemnikova příkladu, tak to podporuji), ale už několikrát jsem tu upozorňoval na to, že některé neopatrné zákroky správců, které měly vést např. k odstranění osobních útoků na wikipedisty nebo k odstranění urážek subjektů článků, vedly naopak k tomu, že ten útok nejen zůstal uchován v historické verzi, ale dostal se též skrz shrnutí do seznamu editací pod historií, kde je podstatně viditelnější. Takže si na to dávejte pozor, ať už strojově, nebo jinak. Okino 25. 6. 2009, 10:52 (UTC)

Nejlepší je asi současný stav s tím, že by správci měli u mazání přemýšlet a případně ručně odmazat sprosťárny, nebo v takévémto případě zcela nahradit obsh shrnutím: experimenty, vulhgarismy apod. JAn 25. 6. 2009, 10:54 (UTC)

Možná bychom mohli přistoupit na určitý kompromis a sice v tom smyslu, že prázdné shrnutí by bylo jen v případě vulgarismů a ostatní experimenty by se mazaly normálně. Znamenalo by to doplnit (ten, kdo to umí :-)) do nabízených shrnutí důvod vulgarismus a třeba by šlo i zařídit, aby se jen v tomto případě ten kus shrnutí neobjevoval. To by snad komunita bez výhrad přijala, protože myslím nikdo netouží kontrolovat, který vulgarismus byl zrovna použit. Jirka O. 25. 6. 2009, 11:28 (UTC)

Já vulgarismy mažu již nyní s ohledem na jejich vizualizaci, která zůstává při opětovném založení článku. Pokud by bylo možné tento princip uplatnit jen při shrnutí editace "Vulgarismus", pak by to bylo jistě vhodné řešení. --Kacir 25. 6. 2009, 11:33 (UTC)

Šablona Oscar

Po vzoru „medaile“ u nositelů Nobelovy ceny jsem vytvořil obdobnou šablonu na Oscara – použita zatím zkusmo u Stana Winstona. Osobně si myslím, že by si to nositelé zasloužili, i když třeba v en-wiki nic takového není. Gumruch 26. 6. 2009, 15:13 (UTC)

Chci se jen ujistit, že by bylo používání tohoto označení vhodné. Gumruch 27. 6. 2009, 19:49 (UTC)

Nemám v zásadě nic proti (i když sám bych s tím asi nepřišel), jen se mi nelíbí, že se teď šablona lepí i do filmů. K tomu se mi nezdá vhodná vůbec (např kvůli kategorii kterou plní)šablona nic neplní, ale mohla by plnit, šlo mi o ono "Držitel Ceny Akademie", to se mi nezdá u filmu úplně šťastné. Byla tak šablona zamýšlena? --Puppenbenutzer 30. 6. 2009, 21:15 (UTC)

Cenu Americké filnové akademie dostávají i jednotlivé filmy, nejen lidé - je mi moc líto ** Vůbec nic nic špatného na tom nevidím ** --MiroslavJosef 30. 6. 2009, 21:24 (UTC)

Jak byla šablona zamýšlena nevím a nehodlám to nijak zkoumat - cenu pomyslně "drží" i jedotlivé snímky, na tom nic nezměníme a nemá cenu se nad tím příliš přít ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 30. 6. 2009, 21:33 (UTC)

Dosud jsem měl slovo "držitel" spojeno s osobami, ale o češtině se přít nehodlám. Mimochodem v infoboxu film je teď parametr ocenění kde se mi zdá uvádění Oscarů jako dostatečné. To co vedeme (alespoň z mé strany :) ) není pře, ale pokus vyjasnit si kde je možné (a účelné) šablonu použít. Pokud je vůle mít šablonu v současné podobě i u filmů, já to sabotovat nebudu. --Puppenbenutzer 30. 6. 2009, 21:53 (UTC)

Nemá cenu se hádat, šablona je bez parametrů vlastně jenom ikonka, mám za to, že to ani u jednotlivých filmů nijak nevadí - vlastně je to docela hezké a líbí se mi, že je na první pohled vidět o co se jedná bez nutnosti číst (obdoba značky u Nobelov ceny) ** Mělo to i další pozitvní efekt - odhalil jsem tři špatné linky na jiné články přímo v samotném článku Oscar ** Zdravím --MiroslavJosef 30. 6. 2009, 21:57 (UTC)

Kategorie a popisy etc.

Zdravím, obracím se na komunitu ve věci popisu kategorií. Vedu spor s Nolanem na mé disk. stránce a diskuze se nezdá již jako konstruktivní... Já dle mě zbytečné popisy kategorií mažu, on dle něho užitečné popisy revertuje a tak nějak dokola... Já zastávám názor, že popisy kategorií by měly být jen ve velmi výjimečných případech, kdy kategorie není svým názvem samodefiniční. Konkrétní příklady nadužívání popisů:

• Kategorie:Šachové kameny - je jasné, že kategorie obsahuje všechny šachové kameny, jakýkoli popis tedy imho zbytečný, Popis v kat.: "V této kategorii jsou zahrnuty všechny šachové kameny, tedy lehké i těžké figury i pěšec. Můžou být přidávány i figury kuriózních variant šachu."
• Kategorie:Sopky na Aljašce - je jasné, že kategorie obsahuje všechny sopky na Aljašce, jakýkoli popis tedy imho zbytečný, Popis v kat.: "V této kategorii jsou sopky nacházející se na Aljašce, největším poloostrově světa a v největším státě USA. Jsou zařazeny zároveň v kategorii Hory a kopce na Aljašce." a mnohé další...

Mám za to, že je to již neužitečný archaický balast... Pro související kategorie máme šablonu: {{Související kategorie}}...

Wikipedie:Kategorizace#Vysvětlení obsahu kategorie však říká: "Protože názvy kategorií mají být voleny co nejstručnější, nemusí být vždy úplně výstižné a přesné a někdy je vhodné v úvodu textu kategorie vysvětlit její tematické vymezení, popřípadě odkázat na jinou kategorii, jejíž téma by čtenář mohl pod názvem této kategorie hledat nebo která nějak souvisí. Například v kategorii Kategorie:Pevná dopravní zařízení je upozornění, že lanové dráhy jsou řazeny v jiné kategorii. Někdy k objasnění postačí uvedení hlavního článku."

Navrhuji tedy změnu Wikipedie:Kategorizace#Vlastní text kategorie: přidání pod hlavní článek i souv. kategorii a u Vysvětlení obsahu kategorie: za prvé najít nějaký rozumný popis kategorie na příklad, který není opravdu z názvu kategorie jasný, protože uváděný příklad Kategorie:Pevná dopravní zařízení jen už odkazuje na souv. kategorii. Za druhé přeformulovat text, aby zdůraznil, že popisy kategorií se dávají ve výjimečných případech, kdy není název kategorie samodefiniční či ne zcela jasný... Prosím o vyjádření... --Elm 27. 6. 2009, 09:31 (UTC)

Prakticky totéž jsem Nolanovi vytýkal já, ovšem bez úspěchu. Proto se k žádosti Elma připojuji. --Ragimiri 27. 6. 2009, 15:19 (UTC)

Diskuze s Elmem skutečně není konstruktivní, protože on argumenty a odkazy na pravidla, která se mu nehodí, jednoduše ignoruje. Třeba zrovna u těch sopek se problém vyskytnout může, jak sem mu vysvětloval a u těch šachů taky. Není to ostatně poprvé, co se Elm silou pokoušel hromadně prosadit své POV. Ragimiri zas klidně v mé diskuzi argumentuje pravidlem, které naopak dává za pravdu mně.

Užitečnost stručného popisu a definice kategorie je přitom zjevná a dávno zakotvená v pravidlech na všech velkých wikipediích, viz: cs.wiki: [3]; en.wiki: [4], de.wiki:[5], fr: [6].

Návrh je tedy zcela nesmyslný. Celá tahle diskuze je o tom, že Elm a Ragimiri si od doby svého začátečnictví na wiki do hlavy zabudovali vzorec článek = text; kategorie = žádný text, jen "kvaziseznam" a teď koukají jako tele na nová vrata, že to tak úplně neplatí a nemůžou se s tím smířit. V ideálním případě by naopak popis měla obsahovat každá kategorie, i když chápu, že vzhledem k tomu, kolik práce jejich údržba vyžaduje to zatím možné není, sám to taky nedělám zdaleka vždy.

Naopak bych chtěl apelovat na editory, aby aspoň tam, kde je potenciálně možný problém, u kategorií důležitých či hodně používaných popisy kategorií /a v nich jeden dva interní odkazy/ uváděli. Už hodněkrát sem narazil při kategorizaci na kategorie, kde byl nepořádek vzniklý evidentně tím, že její název umožňoval několik výkladů a každý kategorizátor prostě použil ten svůj. Ale popis samozřejmě musí být stručný, čistě definiční! --Nolanus ✉ C 30. 6. 2009, 16:47 (UTC)

Pochopitelně, „popis samozřejmě musí být stručný, čistě definiční“. Proto např. u Jaderné elektrárny Temelín musí být obrázky, aby i naprostý blbec pochopil, co má v kategorii být. --Ragimiri 30. 6. 2009, 16:52 (UTC)

Obrázky sou úplně jiná věc. Tím, že budeš poukazovat na případ zcela jiný /o němž teď diskutovat nebudu/, nezakryješ, že váš návrh je úplně mimo. --Nolanus ✉ C 30. 6. 2009, 17:45 (UTC)

Zajímavé, pouze jsem citoval tvůj výrok a na příkladu ukázal, jak jej chápeš. Je na tom něco špatného? --Ragimiri 30. 6. 2009, 18:32 (UTC)

Ano je. Demagogie je špatná. Na příkladu si neukázal vůbec nic, je to úplný nesmysl, protože ten odkaz se týká něčeho úplně jiného. Zde byla nastartována diskuze o popisu kategorií, tak se jí nedrž a nechytej se věcí, které se toho vůbec netýkají. Právě v tvém odkazu totiž naopak vůbec žádný popis není. --Nolanus ✉ C 1. 7. 2009, 10:47 (UTC)

Doufal, že někdo z wikipedistů se vyjádří, ať se zase nehádáme s Nolenem k ničemu. Nolane já se snažím diskutovat a zapojovat rozum, překládat argumenty, co dostanu? Pravidla, bavím se o smyslu určitého pravidla a dostanu odpověď pravidlem, jak jednat s byrokratem... Je zajímavé, že zrovna ty říkáš, že popis musí být čistě definiční, ty který v kategoriích uvádíš, že Aljaška je 3. největší státem USA!!! "Není to ostatně poprvé, co se Elm silou pokoušel hromadně prosadit své POV." ???? Je zajímavé, že argumentuješ nějakýma našema sterotypama, že "článek = text; kategorie = žádný text". Zrovna ty máš co říkat, u Temelína je jasně vidět, že asi v tvých začátcích jsi ani nebyl s to schopen rozlišit článek a kategorii. Ani trocha soudnosti. Sopky v Aljašce jsou sopky v Aljašce, tím to hasne, stejně tak jako jsou šachové kameny nejrozmanitější šachové kameny... OPRAVDU nechápu k čemu jsou ty popisy užitečné, již dlouhou dobu sleduji nejnovější kategorie, a může Ti říci, že za poslední rok jsem nezaznamenal popis kategorie, zcela zbytečné popisy jsou wikiarchaismem... --Elm 7. 7. 2009, 10:02 (UTC)

Tomuto nekonstruktivnímu dohadování jsem se chtěl vyhnout tím, že spor předložím komunitě k posouzení, ovšem komunita se asi sporem baví a vyjádřit se nechce, škoda, je pak těžké něco vůbec vyřešit... --Elm 7. 7. 2009, 10:02 (UTC)

Cizojazyčná wiki jako reference?

Zdravím, v poslední době soustavně opravuji opakované reference v článcích a občas narážím na „reference“ v podobě odkazu na stejný (někdy i jiný) článek na cizojazyčné wiki – viz třeba článek David Matas, tam je reference na článek en:David_Kilgour#International_Human_Rights_Work. Nevím sice, jaká je přesná definice reference ve wiki smyslu, ale neměla by se odkazovat na nějaký důvěryhodný zdroj? Pochybuju, že do toho jiné wiki patří, to bychom tu pak rychle měli kruhové reference. Co s tím mám dělat? Odstranit? --Pavel Kotrč 30. 6. 2009, 13:31 (UTC)

IMHO jednozačně odstranit - cizojazyčné verze jsou přece uvedeny v interwiki ** --MiroslavJosef 30. 6. 2009, 13:36 (UTC)

Viz [7], samozřejmě odstraňovat; odkaz na opakovanou referenci se podle mě týká něčeho úplně jiného, toto je spíš tzv. selfreference, samoreference. S interwiki to podle mě taky nesouvisí, resp. velice volně. --Nolanus ✉ C 30. 6. 2009, 16:52 (UTC)

Jasně, opakované reference jsou něco jiného, jen jsem psal, že při opravách těch referencí jsem našel i tyhle chybné. Tak je budu odstraňovat. --Pavel Kotrč 30. 6. 2009, 19:14 (UTC)

Jako údaj o tom, odkud byla informace čerpána, to samozřejmě smysl má. Ostatně jinojazyčná Wikipedie je zdroj na české Wikipedii fakticky nezávislý. Důvěryhodnosti má článek v jinojazyčné Wikipedii jistě méně než recenzovaná odborná publikace, ale možná víc, než leckteré popularizační periodikum či denní tisk. Každopádně každé tvrzení v té jinojazyčné Wikipedii by tam mělo mít uvedeno nějaký zdroj a v každé referenci je žádoucí dohledat pokud možno co nejpůvodnější zdroj. Rozhodně tedy reference do jinojazyčných Wikipedií nemazat bez náhrady, ale upřesnit referenci na původnější zdroj (není-li tvrzení v jinojazyčné Wikipedii zdrojováno, pak je nutno jej tam zpochybnit nebo odstranit). --ŠJů 1. 7. 2009, 01:35 (UTC)

Drobná konkrétní zkušenost: i cizí články, které na první pohled vypadají důvěryhodně, mohou být problematické. Například na anglické wiki bývá často ucedeno jako zdroj 11. vydání Encyclopædia Britannica, které je Volné dílo. To je ale v řadě ohledů zastaralé! Takže doporučuji velmi opatrný přístup. --Gampe 1. 7. 2009, 03:40 (UTC)

Dokonce to tu máme snad i v nějakém pravidle, že nelze používat reference a odkazovat na jiné projekty. Navíc je to samozřejmě nevhodné. To že je to na en takto děláno, může být stejný problém jako tady, ale v tuto chvíli to není naše starost. Já bych to nicméně zrušil i na en.--Juan de Vojníkov 1. 7. 2009, 05:32 (UTC)

To pravidlo zmiňuje Nolanus výše. Mně to taky přijde ne zcela korektní. --Pavel Kotrč 1. 7. 2009, 08:43 (UTC)

Pokud je na zahraniční wiki ekvivalentní tvrzení ozdrojováno, tak tento zdroj převzít. Pokud jej nelze dohledat nebo není ozdrojováno, nahradit referenci šablonou {{subst:Fakt}}. Pokud šlo o překlad, doplnit místo toho do článku šablonu {{Překlad}}. Na cizí Wikipedii je rovněž možno kontaktovat vkladatele informace a požádat jej o doplnění zdroje. Je vhodné uvést odkaz na takovou diskusi do HTML komentáře, aby člověk, který bude později rozhodovat, co s neozdrojovaným tvrzením, mohl následně uvedené zdroje doplnit. HTML komentářů je dobré využívat i pro další podobné informace užitečné pozdějším editorům. Ponechávat jiné Wikipedie jako reference viditelné čtenářům, tj. doklady tvrzení, naopak dobře nepůsobí, vytváří to iluzi doloženého tvrzení i v případech, kdy původ údaje je zcela neznámý a nedůvěryhodný. --Beren 1. 7. 2009, 10:12 (UTC)

Šablona "Překlad" samozřejmě řeší něco úplně jiného než původ informací: ta řeší autorská práva, tedy původ tvůrčích aspektů textu (formulace, struktura...). Není důvod ji v této souvislosti zmiňovat. Co se týče ověřitelnosti, tedy uvedení původu informace, tak jednotlivé projekty nadace Wikimedia jsou zdroje jako každý jiný, a také by měly být posuzovány podle naprosto stejných měřítek jako jakýkoliv jiný zdroj. T. j. vždycky by měl být upřednostněn původnější zdroj před odvozeným a věrohodnější zdroj před méně věrohodným, nicméně to neznamená, že sesterská Wikipedie má věrohodnost z principu nulovou a tudíž že by nemohla být uváděna jako zdroj nikdy. Je třeba mít na zřeteli, že žádná reference nikdy není sama o sobě důkazem pravdivosti tvrzení, ale pouze dokladem, že tvrzení bylo někde publikováno. Rozhodně nelze reference číst tak, že "je u tvrzení malé čísílko = tvrzení je spolehlivé a pravdivé". Ta čísílka s odkazy na reference se uvádějí právě proto, aby si čtenář mohl v každém indiviuálním případě sám ověřit, co a z jakého druhu zdroje bylo čerpáno, a sám si z toho mohl udělat názor na kvalitu a spolehlivost takové informace. T. j. reference odkazující na jinojazyčnou verzi Wikipedie má smysl, protože čtenáři říká: "pozor, tato informace nebyla získána z akademických zdrojů, ale z otevřené encyklopedie". U mnoha témat to však nemusí být věrohodnosti na závadu. A není důvod informace o zdroji v takových případech skrývat do komentářů. To platí pro všechny reference, že mají být nahrazovány lepšími, je-li to možné: je-li například někde reference na školní učebnici, měla by být nahrazena referencí na původní odbornou studii, o niž se tvrzení ve školní učebnici opírá, atd. Dokud to ale nikdo neudělá, není důvod odkaz na učebnici skrývat či mazat. --ŠJů 1. 7. 2009, 12:15 (UTC)

Refovat anonymním (neodborným) blogem, cizí wikipedií, projektem obdobným jako Wiky (například osobnosti.cz), se samozřejmě nedělá, vzhledem k serioznosti Wikipedie. To že Šjůovi je serioznost a důvěryhodnost wikipedie uplne jedno vim (z hlasování a tak). --H11 1. 7. 2009, 12:32 (UTC)

Samozřejmě, že šablona překlad řeší něco jiného (předpokládal jsem, že není nutné to explicitně zdůrazňovat), nicméně je potřeba ji zmínit, protože když původní editor byl tak nezkušený, že zdrojoval jinou Wikipedií, tak je docela možné, že šlo o překlad a v tom případě je třeba tuto informaci doplnit. Co se týká referencí, pokud byla informace získána z Wikipedie, je to z hlediska věrohodnosti totéž, jako by byla neozdrojována. Pokud se budeme tvářit, že to pro nás zdroj je a budeme to jako zdroj předkládat čtenáři, jen budeme snižovat svou důvěryhodnost, nic víc. --Beren 1. 7. 2009, 12:59 (UTC)

@H11: Určitá měřítka serióznosti zdrojů samozřejmě mám. Například bych jako referenci neprotlačoval neformální zápisky sekretářky ze schůzky jakési odborné společnosti, na které se okrajovou poznámkou řeší její interní organizační záležitosti, a to jsou tu prosím kolegové, kteří byli schopni takový odkaz považovat za doklad toho, jestli nějaký obor či metoda jsou či nejsou lege artis (ač to dokonce ani v těch zápiscích nikdo netvrdil). Ve srovnání s tím jsou weby projektů Wikimedia mnohem důvěryhodnějšími zdroji. Není důvod apriori vylučovat zdroje založené na principu wiki: jejich redakční systém je obecně mnohem účinnější než redakční systém mnoha tištěných periodik či publikací. --ŠJů 1. 7. 2009, 23:12 (UTC)

@ŠJů: ... no tím si právě nejsem tak moc jistý, nacházím na cz i en tak nesmyslné věci, až se mi z toho rosí čelo. Strojové překlady, nesmyslné překlady, zastaralé informace, věty, nedávající smysl, atd. --Gampe 2. 7. 2009, 16:37 (UTC)

Já nacházím leckdy nesmysly v denním tisku, v odborných monografiích, ve vědeckých studiích, v popularizačních časopisech... Budeme kvůli tomu automaticky mazat jakékoliv reference kamkoliv? Reference nedokládá pravdivost ani smysluplnost informace: reference vždy dokládá jen a pouze to, že určitý zdroj určitou informaci publikoval. --ŠJů 3. 7. 2009, 02:56 (UTC)

Hm, tak to zatím nevypadá na nějaké všeobecně přijímané řešení. Mně se jako přijatelné jeví toto:

1. Je-li to odkaz na stejný článek, přidat šablonu {{Překlad}}
2. Je-li to odkaz na jiný článek a v něm lze dohledat původní zdroj, tak ho přidat přímo do našeho článku
3. V ostatních případech buď nedělat nic, nebo referenci zakomentovat (zde se názory různí)

Co myslíte? --Pavel Kotrč 2. 7. 2009, 12:13 (UTC)

{{Překlad}} přidávat jen pokud je ze souvislého kusu textu vidět, že jde skutečně o překlad, jinak samozřejmě ne. --Beren 2. 7. 2009, 17:05 (UTC)

ref Wikipedií hned smazat, to žadný ref není, šablona preklad je jen kvuli autorskym pravum napriklad anglicky mluvicích prispevatelu Wikipedie,--H11 2. 7. 2009, 22:21 (UTC)

• Souhlasím, ref na jinou wiki není ref, je to "reference kruhem".--Yopie 2. 7. 2009, 23:15 (UTC)

Reference v české Wikipedii na jinou wiki je "reference kruhem" pouze a jedině v případě, že by ta konkrétní jiná wiki čerpala tuto informaci právě a jen z české Wikipedie. Což se může stát nejen v případě wiki, ale i v případě jakéhokoliv jiného typu zdroje: i denní tisk, odborná monografie atd. mohou čerpat z nějaké wiki nebo se na ni odvolávat. Tvrdím tady od začátku, že relevantnost a věrohodnost wiki zdrojů je třeba posuzovat stejným metrem jako relevantnost a věrohodnost jakéhokoliv jiného typu zdroje. --ŠJů 3. 7. 2009, 02:51 (UTC)

No však to posuzujeme stejným metrem. Jiná Wikipedie prostě dle našich definic není věrohodným zdrojem. Nechápu, proč dělat nějaké výjimky. --Beren 3. 7. 2009, 03:11 (UTC)

Wikipedie je jen jedna. Odkaz na jinou jazykovou versi je odkazem na sebe sama, a proto není zdrojem ve wiki smyslu slova. —Guy Peters 10. 7. 2009, 20:16 (UTC)

Česká literatura nebo světová věda je také jen jedna, a přesto může mít mnoho vrstev a mnoho navzájem nezávislých autorů. Wikipedie je jen jedna, ale skládá se z mnoha jazykových verzí a každá jazyková verze z mnoha článků, z nichž mnohé jsou na sobě navzájem naprosto nezávislé. Každý z článků je svébytným, autonomním, samostatně použitelným zdrojem. Jeho věrohodnost, nezávislost a použitelnost musí být posuzována podle stejných měřítek jako kteréhokoliv jiného zdroje. Pouze proto, že pravidla Wikipedie zapovídají vlastní výzkum, můžeme předpokládat, že každá informace uvedená ve Wikipedii by měla mít nějaký zdroj jinde (je to nepřesná dedukce, ale pro některé typy informací platí). --ŠJů 15. 7. 2009, 02:30 (UTC)