Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/08

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí: Následující:
2006/07 2006/08 2006/09

Fair use[editovat | editovat zdroj]

Momentálně probíhá diskuse k tomuto tématu na Wikipedie diskuse:Fair use/Doporučení

pojetí článků /interwiki/[editovat | editovat zdroj]

Zdravím pěkně

Chápu, že diskuse o interwiki do článku nepatří, viz pýr, pýrovník, žitňák.

Nicméně se ptám, je přípustné aby 1 článek na německé wikipedii s názvem Quecken obsahoval 3 odkazy na 3 české rody pýr, pýrovník, žitňák, a naopak tyto 3 rody v české wikipedii odkazovaly na 1 německý článek. Pokud to přípustné je, žádný problém v tom nevidím.Don Pedro

Myslim, ze to pripustne neni, muze to vest ke zmateni ctenare a mozna i robotu. Interwiki by melo vest na ten samy pojem. Nejhorsi je, ze spatne interwiki se pak muze sirit dal a opravit chyby je pak daleko tezsi /muiste vlizt do vsech Wikipedii/. --Nolanus 19:43, 11. 9. 2006 (UTC)

Astronomický kalendář?[editovat | editovat zdroj]

Ahoj všichni! :-) Podívejte se, jak se Blanka.janíčková22 snaží. Nestálo by za to vyrobit nějaký zvláštní Seznam astronomických událostí, Astronomický portál, nebo tak něco? --slady 19:15, 11. 9. 2006 (UTC)

Astronomický portál existuje Portál:Astronomie. Osobne se domnivam, ze portaly sou jedna z veci, na ktere jeste cs.wiki neni zrala - casto nejsou vcas aktualizovana ani hesla, natoz aby byl cas na to vytvorit a dohlizet na jednotlive portaly. Spis me napadlo, ze nektere veci v rokach by se daly velmi dobre zautomatizovat - robot by zjistil, z jakych hesel vede na rok ci datum odkaz a pokud by byl ze zacatku, tak by to tam pridal. A taky by se roboticky melo upravit cleneni, napr. aby Svet a Česko byly jednotlivé samostatne editovatelne sekce. To je vyhodne mit uz od zacatku, i kdyz tam tech udalosti neni tolik. A klanedar je samozrejme dobra vec, ale oproti heslum bych to videl jako vec vedlejsi. --Nolanus 19:53, 11. 9. 2006 (UTC)

Ach jo, mám na mysli aspoň speciální sekci pro astronomické události v jednotlivých článcích o rokách a datech. Jinak s tím, že udělat sekce Česko a Svět editovatelné (namísto pouhého tučného písma) by bylo moc užitečné. Proč to je vlastně takhle? Automatizované přidávání událostí zase tak jednoduše nepůjde – jak by robot zjistil, co tam má připsat? --slady 20:04, 11. 9. 2006 (UTC)

Pro příklad se mrkněte na 4. srpen a mé poslední změny. Šlo by to dělat takhle? --slady 20:16, 11. 9. 2006 (UTC)

Když už, tak bych to zařadil jako podkapitolu Události. Alë hlavně – má to smysl? Zatmění Měsíce mohou být 3 do roka, zatmění Slunce je jev ještě častější. Když se půjde kalendářem, bude nakonec zatmění pro každý den v roce. Tlusťa 20:20, 11. 9. 2006 (UTC)
@Slady: proc to neni editovatelne? Asi to takhle proste nekdo zacal jednou delat. Taky sem koukla, ze nekde je i oddil vedy i umeni -v te souvislosti me napadlo, ze by bylo by dobre si rozmyslet pripadne dalsi cleneni a vlozut ho do hesle pripadne robotikcy uz ted - pokud by v tom delal poradek nekdo az pozdejc, bylo by to moc prace navic.
ad Robot, u osobnosti, narozeni a umrti to pozna dost snadno, jinde to samozrejme nepozna, i kdyz zalezi na tom...
@ad Tlusta To je pravda, ale koneckoncu proc ne? V nejhorsim pripade proste bude u nketerych datumu a roku odstavec s astronomckymi udalostmi, ale par radku navic by snad nikomu nevadilo. Stejne ma asi smysl to delat jen pro historicke obdobi dejin a uprimne receno, pro nektere roky to bude to jedine, co se tam bude moct dat napsat. Jestli se to pripadne oddeli a astronomie se udela zvlast je jedno. Ja se tomu ostatne stejne venovat nehodlam, prijde mi to jako vec relativne podruzna a urcite je to uz kvalitne zpracovano jinde /sam mam astronomicky papirovy kalendar doma/. --Nolanus 20:50, 11. 9. 2006 (UTC)
Nemyslel jsem roky, ale dny (1. leden, atd.) Tlusťa 21:53, 11. 9. 2006 (UTC)
Ja sem myslel uz trochu dopredu - pokud se zacnou vypisovat i jine astronomicke udalsti nez zatmeni /ruzne konjunkce etc./ muze toho docela dost byt i u roků. --Nolanus 23:10, 11. 9. 2006 (UTC)
Jako treba 2060? :) --Bilboq 00:17, 12. 9. 2006 (UTC)
Wau! :) Doufam, ze se toho doziju! A budu pomoci Wikipedie u/do/kazovat vnukum, ci pravnukum, ze ja to uz davno vedel... A oni, kdyz se podivaji na Bilboqovi editace, budou zasnout, jake sme uz v tech davnych dobach meli dokonale roboty.:). Jinak toto je ostatne na astronomichych udalostech zajimave - muzou byt presne urceny dopredu i dozadu a ja se trochu desim pri pomysleni, jak moc dazadu to mozne je a ze jednou nekoho napadne ty hesla /roky/ udelat ... --Nolanus 00:37, 12. 9. 2006 (UTC)

No nejblizsi konjunkce totohle typu byla 2002, viz Konjunkce (astronomie) ... dalsi je 2060. Zadny robot, proste jsem vzal informace z jednoho clanku a placnul je do jineho :) Uprimne receno je to jedina konjunkce (a i jediny astronomicky jev) ktery jsem soupnul do kalendare.

Jinak jde o vzacnejsi jev nez zatmeni:

  1. Zatmění Slunce: Každý rok dojde ke dvěma až pěti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země.
  2. Zatmění Měsíce: Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka.

Takze na zapleveleni roku by stacily samotny zatmeni, neni treba si brat na pomoc nejake konjunkce :)

--Bilboq 00:45, 12. 9. 2006 (UTC)

Spolehlivost textu[editovat | editovat zdroj]

Tom Cross se v článku Improving the reliability of open, collaborative wikis v recenzovaném webovém žurnálu firstmonday.org zabývá otázkou, jak posoudit faktickou spolehlivost daného kusu textu ve wiki. Navržená metoda předpokládá, že pokud určitý kus textu zůstává nezměněn i po mnoha editacích článku, pak patrně bude spolehlivý a může být pro čtenáře zvýrazněn barevně. --egg 22:42, 12. 9. 2006 (UTC)

No nevim, podle mne to moc dobre fungovat nebude, pokud se v nejakem clanku budou 2 lidi tahat kvuli nejake ptakovine (Ceska republika vs. Cesko, Betelgeuse vs Betelgeuze) tak to zbytek clanku po 10 editacich oznaci za duveryhodny? Navíc úpravy typu opravení překlepu "smíhcáme" za "smícháme" je schopen udělat i naprostý laik v jinak odborném článku, ale to že tam je uvedená nějaká naprostá faktická blbost si všimnout nemusí. --Bilboq 22:50, 12. 9. 2006 (UTC)

Vzhledem k tomu ze fura editaci je "nepodstatnych" (doplnovani iw, formatovaci upravy, preklepy, stylistika ... ) tak bych na to asi moc nespolehal --Bilboq 22:51, 12. 9. 2006 (UTC)

No určitá informace pro čtenáře to je, akorát to nesmí brát jako příliš důležité ... možná by bylo lepší dělat to obráceně, tedy označovat nové změny. Technicky je to totéž, ale IMHO je psychologický efekt blíže váze té informace. Taky by šlo naučit lidi víc používat "Tato změna je malá editace". :Základní problém je samozřejmě to, že to sice není nic moc, ale nic lepšího asi nezvládneme ... -- Hkmaly 05:42, 13. 9. 2006 (UTC)
OT: Občas mám pocit, že za malou editaci se označuje naopak přespříliš editací. --Adam Hauner 06:12, 13. 9. 2006 (UTC)
Je-li už o tom řeč, především chybí nápověda nebo dohoda o tom, co je malá editace. Viz Co je "malá editace"?. Kdo to nezná z en:, může to pochopit jinak. --ŠJů 06:24, 13. 9. 2006 (UTC)
Ještě účelnější je pak odkaz na Wikipedie:Malá editace, -jkb- 06:53, 13. 9. 2006 (UTC)
Výborně, tak už to je alespoň napsané. Nemohl by nějaký správce (nebo kdo k tomu má možnost) aktivovat odkaz na tuto nápovědu v textu "Toto je malá editace" u editačního okna, jako to mají třeba v en?

Nevim jestli se lze na oznacovani malych editaci spolehat, obzvlaste u novacku asi ne. A asi nejvic znespolehlivujicim faktorem pro tuhle metodu jsou revertacni valky - nekolik lidi se pretahuje o nejakou blbost a clanek tak po 10 editacich skonci tam kde zacal, ale ty casti kde se nikdo o nic nepretahoval jsou ted o 10 editaci duveryhodnejsi. Jako doplnek by to mohlo byt hezke, ale nemyslim si ze by to bylo natolik spolehlive aby to bylo zaple "by default", tahle vec bude chtit jeste trochu doladit, neni editace jako editace :) --Bilboq 12:30, 13. 9. 2006 (UTC)

Lidi, přečtěte si ten článek pořádně, je to vědecké pojednání a propracovaný algoritmus. Nesuďte ho podle mého shrnutí do jedné věty, to je laciné. Samozřejmě se to neměří jen tak počtem editací, ale zejména počtem lidí, kteří článek editovali (a tedy četli), dále se zohledňují časy editací, ve výsledku se rozlišuje několik barev atd. Prohlédněte si příklad, jak obarvený článek vypadá. --egg 15:20, 13. 9. 2006 (UTC)

Jen poznámka, ta konstanta důvěryhodnosti nemá velikost 10 editací, ale 50 editací. Jinak, je pro mě překvapivé, že se to diskutuje zde, zatím není jisté, zda to bude funkční rozšížení a už vůbec není jisté zda bude na projektech Wikimedia. --Li-sung 15:41, 13. 9. 2006 (UTC)

Čitelnost zdrojáku[editovat | editovat zdroj]

Prosím, odpovězme si na otázku, jestli takhle může vypadat zdroják normální stránky ve wiki. (Prosím ten kód teď nevylepšovat, aby bylo jasné, o čem mluvím.) Nejde mi o programovací šablony, ale o kód stránky, se kterou typičtí editoři nebo patrola přichází běžně do styku. Podle mě to takhle vypadat nesmí v žádném případě, protože wiki je od toho, aby člověk bez znalosti technických detailů byl schopen se v textu zorientovat a editovat. --egg 20:37, 14. 9. 2006 (UTC)

Můj názor je takový, že zde předvedený příklad je dost prasečina. Programovací šablony jsou dobrá věc, ale není žádnoucí je substovat --Zirland 20:42, 14. 9. 2006 (UTC)
No co, začal existovat projekt Wikiversita, tam se treba nečemu přiučit, a každý to rozluští -), -jkb- 20:45, 14. 9. 2006 (UTC)
Ano, k tomu jsem se tuhle vyjádřil u šablony Spam, a dosti mě překvapilo, že ji Danny upravil tak, že se teď vkládá bez ifů... --Li-sung 20:47, 14. 9. 2006 (UTC)

V tomhle mám evidentně prsty já [1]. Mým cílem byly dvě věci – jednak aby to nevytvářelo odkaz na přípdně smazaný článek (a ten pak nestrašil v seznamu požadovaných článků) a jednak aby bylo možné do textu vložit více subpahýlů naráz (přišlo mi hodně podivné mít pod sebou dvě nebo více šablon {{subpahýl autor}}). Přiznám se, že mne nenapadlo, že to někdo bude substovat :-(. Zkusím vymyslet jiné řešení... --Petr Adámek 21:01, 14. 9. 2006 (UTC)

Co třeba nesubstovat? --che 10:27, 15. 9. 2006 (UTC)

Občas se tyhle šablony pro nováčky substují, aby to vypadalo, že si dotyčný dal práci napsat text. Je to psychologicky lepší, ale celkem asi nepodstatně, takže nesubstovat je možné řešení. Budiž tedy řečeno, že šablony na diskusní stránky (typu vítejte, copyvio autor, náhled, subpahýl autor, shrnutí apod.) se ode dneška zásadně nesubstují. Aby v tom byl pořádek a nikdo si to nepletl. Doufám, že nebudou protesty. --egg 12:49, 15. 9. 2006 (UTC)

Ne! Zatraceně, teď dávám spamerovi šablonu a vložily se tam nesmysly, začínají mi všechny šablony lézt krkem. Na Šablona diskuse:Spam Danny píše, že se to má substovat. Tak tahle ne, přátelé. Přestávají mi pod rukama fungovat věci, které dříve fungovaly a dokonce intuitivně. Chci, aby se všechny tyhle šablony vkládaly jednoduchým a jednotným způsobem, aby je člověk mohl používat bez nějakého studování. Nejlépe kompatibilně s dříve používanými způsoby. Jde to zařídit? Prosím! A samozřejmě je třeba, aby správné použití bylo ukázáno na Wikipedie:Patrola, což je společný návod na tyhle věci. --egg 16:09, 15. 9. 2006 (UTC)

Ukázalo se, že je v tom poněkud chaos, který ale lze napravit. Danny_B a Timichal na tom pracujou (díky!), výsledek by měl být, že všechna textová upozornění se budou vkládat přes subst, což vloží plaintext. Zatím se šablony používají různě. Až dojde ke změně, bude resumé. --egg 11:23, 16. 9. 2006 (UTC)

Hlavní stránka[editovat | editovat zdroj]

Je potřeba něco udělat s hlavní stránkou, vypadla z ní šablona {{Úvod}}, {{Redakce}} a {{Obrázek týdne/2006-37}}. --Beren 10:04, 17. 9. 2006 (UTC)

To bude zřejmě chyba na cestě k tobě. Mně se zobrazuje v pořádku se vším, co na ni patří. Zkus si vysypat cache prohlížeče a purgnout hs.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10:11, 17. 9. 2006 (UTC)

Už se to zobrazuje v pořádku (aniž jsem udělal, cos mi radil). --Beren 10:33, 17. 9. 2006 (UTC)

Taky mi jednu dobu vypadávali šablony (tuším mj. {{upravit}}) a spravilo se to samo při pozdějším reloadu. Možná nějaký problém se software mediawiki - něco se zatížením ? -- Hkmaly 11:40, 17. 9. 2006 (UTC)

kontrola editací/194.228.204.229[editovat | editovat zdroj]

Domníval jsem se, že tu taková stránka existuje, nemohu naít tak tady: navrhl bych zkontrolovat všechny editace User:194.228.204.229, který dnes editoval Slon. Namátkou jsem se do jeho příspěvků zběžně podíval, a mimo pár dalších nenápadných „maloučkých“ vandalismů jsou tam i hrubé vulgarismy ([2]) a není jasné, zda byly všechny opraveny. -jkb- 11:46, 19. 9. 2006 (UTC)

Měl jsi na mysli tuto stránku?
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11:49, 19. 9. 2006 (UTC)

Jo, viz taky např. zde a příští. Volá to po bloku. -jkb- 11:56, 19. 9. 2006 (UTC)

použití textů PDF[editovat | editovat zdroj]

Jedná se mi tu o identické soubory, nahrené na cs.wiki (Soubor:Poznámka k počátkům výskytu klíštové encefalitidy v našich zemích.pdf) a na cs.source (s:Soubor:Poznámka k počátkům výskytu klíštové encefalitidy v našich zemích.pdf) včera v rozmezí si 40 minut. Nejasnosti, zda se jedná o autora atd. (je tam odkaz na nějakého profesora, na cs.source není udána licence) vyřizuji dotazem na udanou e-mailovou adresu.
Není mi ale jasné, jak toto lze použít a jak se k tomu zachovat. Tady na cs.wiki je představitelné, že se ještě napíše nějaký článek k tématu, a ten soubor se tam umístí, a když se na něj klikne, dozví se čtenář o něco víc. Ale jako text na wikisource v této klikací podobě - já to hledám jestli se to někde dělá, ale nedovedu si to představit. (Nehledě na to, že tato duplicita stejně nejde). Za nápady budu vděčen. -jkb- 09:21, 21. 9. 2006 (UTC)

To spíš obráceně, z Wikipedie pryč, případně přést na wiki a něco co se nemá měnit na Wikisource. --Li-sung 09:25, 21. 9. 2006 (UTC)

Jistě, to je normální, jenže na source to potřebuju jako text a ne jako PDF - to je můj první nápad k tomu... -jkb- 09:28, 21. 9. 2006 (UTC)

Zvětšení defaultní velikosti thumbů[editovat | editovat zdroj]

Posalední dobou jsem roboticky odstraňoval editory definované velikosti náhledů obrázků, což se setkalo s nelibostí. V diskusi se vyskytl návrh na zvětšení defaultní velikosti náhledů. Ptal jsem se na to vývojářů a je to teoreticky možné, pokud zde bude o této věci konsenzus. Možné varianty jsou 200px a 250px, v současnosti je to 180px. Co myslíte? — Timichal 18:37, 25. 9. 2006 (UTC)

Podporuji defaultní 200px, aby obrázky nebyly obludně velké i v rozlišení 800x600 a zase nebyly malé pro vyšší rozlišení 1024x 768 --Chmee2 18:39, 25. 9. 2006 (UTC)
Podle mě je ideální 300px (chápu že asi řvete). Umožňuje to umístit ideálně a elegantně obrázky do pravé části stránky hezky do sloupečku a to ještě tak, že je na nich něco vidět. Proto podpora této velikosti. --Aktron 18:51, 25. 9. 2006 (UTC)

přikláněl bych se k větší velikosti, tedy k 250 px --Zp 19:08, 25. 9. 2006 (UTC)

Vcelku mi postačuje nynější přednastavená velikost. --Zkf 19:14, 25. 9. 2006 (UTC)

Poznámka: Takhle se ke konsenzu asi nedostaneme ;) — Timichal 19:16, 25. 9. 2006 (UTC)

Zatím se nikdo nevyjádřil ortodoxně proti ničemu ;) tedy tohle je průzkum a podle četnosti bych vybral 2 navrhy a nechal hlasovat mezi nimi a ten který vyhraje, je výsledke konsezu :) --Chmee2 19:18, 25. 9. 2006 (UTC)
Ty možné varianty jsou opravdu jen dvě ? Navrhl bych 220px. 180px je zcela určitě málo, jestli 220 neprojde tak se rozmyslím mezi 200 a 250 ... -- Hkmaly 19:29, 25. 9. 2006 (UTC)

Bohužel neprojde. Technicky proveditelné varianty jsou pouze 120, 150, 180, 200, 250 a 300 px. — Timichal 19:37, 25. 9. 2006 (UTC)

Mozna by bylo dobre rozdelit sablonu nebo pridat parametr landscape/portrait a portrait nechat 180px a landscape zvetsit na 250px
Taky dobrý nápad, pokud je to možné ... ale obávám se že není ... -- Hkmaly 20:06, 4. 10. 2006 (UTC)

Hlasovat by se mělo pro 180 (tedy nechat, jak je), 200, 250 a 300. Jiné nemají smysl. Mělo by se hlasovat pouze pro (bez proti hlasů). Navrhuji spustit hlasování co nejdříve a nechat ho viset alespoň 14 dní, aby se mohli lidi vyjádřit. Petr K. 19:40, 25. 9. 2006 (UTC)

Už je tady zase jeden průzkum, u kterého mi naprosto uniká smysl některých předkládaných názorů. „Vcelku mi postačuje nynější velikost“?? Co to má společného s tím, jaká velikost se má zobrazovat ostatním (zejména neregistrovaným) uživatelům? Registrovaní uživatelé (tj. kdokoli z vás) si mohou velikost zvolit ve svém nastavení. Implicitní velikost by IMHO měla být hlavně taková, aby nikomu neškodila – pokud má někdo malé rozlišení, je dost nefér ho odhánět příliš velkými obrázky.
A poznamenávám, že px u thumbu by neměly být téměř nikde, ale už kvůli tomu „téměř“ si myslím, že to rozhodně není práce pro bota. (A pro záznam: dost mi vadí, že se jen tak mimochodem rozšiřují funkce botů.) (A ještě jedno PS: doufám, že obludný nápad „nahrazovat“ thumb jakousi tabulkou, který zazněl v diskusi, byl pokus o ironické odlehčení debaty.)
--Mormegil 19:43, 25. 9. 2006 (UTC)

Portál:Formule1[editovat | editovat zdroj]

Přesunuto z Wikipedie:Nástěnka správců. --che 18:52, 25. 9. 2006 (UTC)

Rád bych napráskal, že portál Formule1 (resp. jeho homepage) je již drahnou dobu neaktuální. --Krvesaj 18:13, 25. 9. 2006 (UTC)

Jasný, s tim ovšem správci nemají nic společného, problém je v tom že je málo lidí kteří by psali články a na portály už toho času nevybyde mnoho (žádný). Nic Vám ovšem nebrání se aktualizace ujmout sám ;-) --Nádvorník …✉ 18:19, 25. 9. 2006 (UTC)

To je mi jasný, to je jako s organizací třídních srazů po letech. Jakmile to jednou "jedinkrát" vezmete na svá bedra vy, už se toho nikdy nezbavíte :-) --Krvesaj 18:21, 25. 9. 2006 (UTC)

Takový portál Právo je mrtvý již rok. Je to v podstatě mrtvě narozené dítě --Jklamo 02:00, 26. 9. 2006 (UTC)

Odkazy na rozcestník a jiné významy[editovat | editovat zdroj]

Přesunuto z Wikipedie:Nástěnka správců#Žádost o zablokování uživatele Danny B. --che 23:18, 25. 9. 2006 (UTC)

(...) Co se týká šablony, aktuální doporučení a návody říkají:

Danny B. měl tedy věcně pravdu, což ovšem neznamená, že editační válka byla z kterékoliv ze zúčastněných stran dobrým řešením. --Beren 21:06, 25. 9. 2006 (UTC)

Dobrá. Dobrá. Pojďme se tedy vrátit k věcené diskusi.

  • Myslíte si, že {{Různé významy}} se má dávat opravdu pouze do článku bez rolišovače?
  • Není výhodné mít odkaz na rozcestník nebo hlavní význam i z těchto článků (rozlišovač je přeci pouze technický prostředek jak mezi sebou všechny různé články, které by správně měli mít stejný název, rozlišit)
  • Opravdu si myslíte, že je možné problém vždy vyřešit tak, jak to nakonec Danny B vyřešil - to znaměná odkaz včlenit do textu? Co když jsou to homonyma?
  • Kdy je možné odkázat se na rozcestník? Také pouze z názvu bez rolišovače? --RB 22:11, 25. 9. 2006 (UTC)
Možná to závisí na tom, co si myslíme o "běžném" čtenáři. Očekáváme od něj, že ho napadne umazat rozlišovač v URL ? Speciálně odkaz na rozcestník (který se do textu začleňuje dost blbě) bych pokládal za logický. -- Hkmaly 07:12, 26. 9. 2006 (UTC)

Logické řešení je mít tři články:

  • Wartburg - bez rozlišení, rozcestník
  • Wartburg (auto)
  • Wartburg (hrad)

V článku Wartburg (auto) může být odkaz na to, že auto se jmenuje podle hradu [s přímým linkem na Wartburg (hrad)], v článku Wartburg (hrad) se dá případně napsat, že se podle něj jmenují ty slavné parodie na osobní automobil (nebo špičkové vozy, dle gusta), s přímým linkem na Wartburg (auto). --Tompecina 07:16, 26. 9. 2006 (UTC)

Jsem rád ře Hkmaly i Tompecina mají na věc úplně stejný názor jako já. --RB 07:25, 26. 9. 2006 (UTC)

Ad předložené otázky:
  1. Ano, myslím si, že různé významy patří jen do článků bez rozlišovače.
  2. Ne, není. (Je snad výhodné mít na začátku článku Paříž odkaz na Paris Hiltonová?)
  3. Ano, ba naopak si myslím, že jakékoli jiné řešení není řešení stejného problému (s případnou výjimkou uvedení odkazu do Podívejte se také na).
  4. Ano, pouze z názvu bez rozlišovače – rozcestník je, jak je zcela správně uvedeno, jenom technický prostředek. Pokud někdo dorazí do článku, který zcela bez sebemenší pochyby pojednává o automobilu, je zcela zřejmé, že přesně sem se chtěl dostat. Pokud se chce dostat na jíný, naprosto nesouvisející článek, dostane se tam jako obvykle – pomocí jít na, hledání, proklikáváním kategorií a pravděpodobně jako poslední možnost tu má i ono umazávání URL, které přece nikdo k ničemu nepotřebuje!
--Mormegil 09:57, 26. 9. 2006 (UTC)

Já si dovolím nesouhlasit. Pokud má encyklopedie poučit, musí sama ukázat i souvislosti, které nejsou na první pohled patrné.

  • nemyslím si, že např. googlováním se človek dostane vždy na stránku na kterou se chtěl dostat. Dokonce si dovolím tvrdit přesný opak. Pak už je na stránce samotné, aby mě dokázala posunout správným směrem. Wikipedie je užitečná právě tím, že má vyšší stupeň organizace než ostatní weby.
  • pokud nevím, že Wartburg je pojmenován podle hradu, je nepravděpodobné, že budu pátrat po stránkce Wartburg (hrad) a tento problém se týká i ostatních podobných stránek.
  • příklad Paris Hiltonová a Paříž je zjevně nesprávný, neboť jména článku spolu nekolidují. Určitě by bylo užitečné, aby na stránce Paříž byl odkaz na Paris (rozcestník).
  • Ale přece samozřejmě, že jsme hypertextová encyklopedie, do které patří hypertextové odkazy na související témata! Jenže v článku Wartburg (automobilová značka) odkaz na Wartburg je! To, o co se tu přeme, není to, zda se smí odkazovat na související témata (i taková, jejichž souvislost není na první pohled patrná) – samozřejmě, že smí –, ale to, zda takový odkaz má být tím nejvýraznějším textem hned na začátku článku.
  • Nerozumím. Je to nepravděpodobné kdy? Když hledám automobil, mohu se dostat na dvě stránky: buď na tu správnou s „(automobilová značka)“ a všechno je OK, nebo na tu špatnou nerozlišenou, na které mám odkaz na tu stránku, kterou hledám, a všechno je opět OK. Když hledám hrad, mohu se dostat jedině na nerozlišenou stránku o hradu, nedokážu si představit, jakým způsobem bych se mohl omylem dostat na stránku, která má už v názvu, že pojednává o automobilové značce. Tvrzení, že se mohu na špatnou stránku dostat nedokonalým hledáním, je zcela irelevantní. To platí o jakémkoli jiném článku, s homonymií základního tvaru názvu to nemá vůbec nic společného. Má být snad na začátku článku Wartburg odkaz „Hledáte-li článek o Friedrichu der Einfältige, vizte článek Friedrich der Einfältige“ jenom kvůli tomu, že mě sem může zavést hledání?
  • A jakou souvislost s tím má kolize jmen? Jména „Foo (bar)“ a „Foo (baz)“ spolu také nijak nekolidují, přesto se snažíte tvrdit, že i na těchto rozlišených jménech je třeba vkládat zvýrazněné odkazy.
--Mormegil 13:26, 26. 9. 2006 (UTC)

Příklady anglická wiki[editovat | editovat zdroj]


Situaci na en: jsem prohlížel minulý týden. Tamní návod je psaný dosti nejasně (patrně nemají potřebu tak byrokratického stanovování pravidel jako my :-( ), ale i z praxe (viz příklady uvedené výše, počítaje v to samozřejmě i en:Paris samotnou) se zdá jasné, že opravdu šablonové odkazy na rozcestník je zvyklé vkládat na všechny rozlišené články, ne jen ten primární nejvýznamnější. Při běžném užívání enwiki to shledávám nemálo užitečným a hlasuji za přijetí do české praxe. --Malýčtenář 17:45, 29. 9. 2006 (UTC)

Kopie diskuse u šablony samotné[editovat | editovat zdroj]

Spor o slovíčko primárního

Právě probíhá debata, ve které více wikipedistů zastává názor, že je užitečné odkazovat na stejnojmenné články i tehdy, nejedná-li se o primární článek. Dobrým příkladem je odkaz na rozcestník. Někdy je možné odkázat se stejnojmenný článek (je jedno zda tzv. primární nebo jiný z rozlišovačem) přímo v textu, ale speciálně na rozcestník se z volného textu odkazuje obtížně.

Velmi ocením, pokud se místo revertování pokusíte argumentovat. --RB 09:07, 26. 9. 2006 (UTC)

Vy se tu snažíte změnit dlouhodobě zaběhlý a zažitý způsob používání, je tedy na vás, abyste diskutoval a abyste snesl argumenty podporující vaší změnu a přesvědčil ostatní k podpoře takovéto zásadní koncepční změny. Tvrzení o "více wikipedistech" je silně účelové, zkreslené a nepodložené, pročež naprosto nemůže být bráno v potaz.
Jinak se, prosím, rozhodněte, na kterém místě chcete diskutovat, rozdrobení diskuse na vícero stránkách ji způsobuje velmi nepřehlednou.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 09:40, 26. 9. 2006 (UTC)
Nevidím žádný zaběhlý a zažitý způsob používání. Vidím především Vaší snahu prosadit silou způsob, který, nejen podle mého názoru, je nepříliš šťastný.
Odpovězte mi prosím na otázku: "Proč není vhodné, aby na stránce s rozlišovačem byl odkaz na stránku rozcestníku nebo odkaz na tzv. primární článek (to je ten, který pouhou shodou okolností nemá žádný rozlišovač)?"
Chápu, že jako autor šablony Různé významy si uvědomujete, že tato šablona je pro takový způsob použití trochu nešťastně navržena, ale to se přeci dá upravit.
Můžeme klidně diskutovat o problému tady, neboť vedeme spor o jediné slovíčko právě na této stránce.
Kompromisní návrh
Bylo by možné vytvořit jinou šablonu, kterou bychom mohli umisťovat právě do článků s rozlišovačem a který by sloužila k odkazování na rozcestník nebo primární článek? --RB 09:53, 26. 9. 2006 (UTC)
Tady nejde o žádné technické řešení šablony, ani o autora jakési nedávno založené šablony. Šablona různé významy je jen sjednocením několika dlouhodobě používaných šablon, pro které odjakživa platila takováto pravidla.
A připojuji se s prosbou pokračovat v diskusi pod lípou.
--Mormegil 10:02, 26. 9. 2006 (UTC)

@RB 09:53, 26. 9. 2006 (UTC): Tak nějak jsem si při čtení třetího odstavce vzpomněl na filmy Božský Bruce (en, IMDb) a Po čem ženy touží (en, IMDb). Jsem naprosto fascinován vaší zázračnou nadpřirozenou schopnosti odhalit, co si myslím a jaké jsou pocity.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11:59, 26. 9. 2006 (UTC)

Fajn, když se tedy někteří další uživatelé domnívají, že mazat tuto poznámku je nevhodné a je třeba ji spíše rozmazávat, pak ji tedy budu rozmazávat: tuto poznámku pokládám za velice nevhodnou a rád bych, aby se podobné příspěvky mající formu osobního útoku v diskusi už dále neobjevovaly. --Mormegil 13:32, 26. 9. 2006 (UTC)
Mormegile souhlasím, že je to nevhodné, ale pro objektivnost, zde uvádím reakci RB [3]. Obě strany sporu by se měli vzdát osobních útoků, pokud se chtějí dohodnout. --Chmee2 13:44, 26. 9. 2006 (UTC)
Ano. Byla to moje reakce na fakt, že poté, co jsem urážlivou poznámku nevymazal ale pouze škrtnul, odstranil egg toto škrtnutí [4], čím se podle mého názoru k útočné poznámce Dannyho B připojil. --RB 13:54, 26. 9. 2006 (UTC)

Vzdávám se. Už mi nebaví se s vámi hádat. Zvlášť, když jste se rozhodli, že mě mermomocí vyprovokujete. Styďte se.

Mám vás rád. --RB 13:34, 26. 9. 2006 (UTC)

@ Mormegil, protože jsem byl (asi nejen já) míněn: ano, mazání bylo nejen nevhodné, ale i vandalistickým zásahem, odvolávám se na dosavadní pravidla zde. Mazat či refaktorizovat bylo dosud možno pouze hrubé osobní útoky, o což se zde nejednalo. Je myslitelné, že někdo se subjektivně cítí uražen, ovšem to není důvod smazat celý diskusní příspěvek. Nanejvýše vhodné by bývalo bylo požádat o omluvu a jít pak normální cestou (žok etc.). A to zde nehovořím o okolnostech. Pokud by však v budoucnu mělo být vhodné mazat diskusní příspěvky ostatních pouze z pocitu subjektivních nálezů, tak o tom by se napřed muselo hlasovat. Pak ovšem budu mít dosti nepříjemný pocit. -jkb- 13:43, 26. 9. 2006 (UTC)
Diskusní příspěvek jsem nesmazal, ale pouze přešktl. Je zajímavé, že je možné osobní útoky kategorizovat a některé útoky od některých jsou povolené. Jak se to slučuje s pravidlem Wikipedie:Žádné osobní útoky? Líbí se mi věta Neexistuje žádné ospravedlnění, proč byste měli osobně útočit na jiné přispěvatele. Nedělejte to!. ¨
Chápu, že Danny B to nemusel myslet tak zle. Pokud jsem jeho příspěvek odstranil a prohlásil že to vnímám jako osobní útok, v okamžiku kdy egg odstavec vrátil, se už bezpochyby jednalo o osobní útok. Zvlášť, pokud příspěvek sám byl tématicky zcela mimo. Bavili jsme se o rozlišovačích, nikoliv o kině. --RB 14:00, 26. 9. 2006 (UTC)

@Mormegil: Poněkud mě překvapuje Tvůj názor, že Dannyho příspěvek má "formu osobního útoku". Co to je, forma osobního útoku? Je nutné používat taková nejasná vyjádření, která spor zveličí a podpoří jeho eskalaci? (Tvé vyjádření bylo samozřejmě hned jednou stranou pochopeno, jako že to skutečně byl osobní útok.) Souhlasím, že Dannyho výrok nebyl podle wikietikety. Ale osobní útok? Ironie a sarkasmus samy o sobě osobním útokem nejsou. A pokud se někdo ohradí sarkasticky s významem "Nejste bůh, abyste věděl, co si myslím.", pak to podle mě osobním útokem není. Nebo je zakázáno se bránit proti tomu, když se Ti oponent pokouší podsouvat myšlenky? Pokud se mýlím, tak mi prosím blíže vysvětli, jak je možno Dannyho výrok vysvětlit jako osobní útok a nikoliv jako kritiku chování RB. --Beren 14:44, 26. 9. 2006 (UTC)

Podle mého názoru je nejdůležitějším faktem to, že tato poznámka je nevhodná. To, zda splňuje jakousi definici osobního útoku či nikoli, je mi po pravdě řečeno dost jedno. Pokud to někomu připadá důležité (např. v kontextu konkrétních formulací nějakého konkrétního pravidla), tak se omlouvám za nevhodný výraz a žádám všechny „strany“, aby mé vyjádření nebraly jako podporu či nepodporu aplikace příslušného pravidla na tento případ. (Což nic nemění na tom, že příspěvek považuji za obecně nevhodný, jen jsem nijak neměl na mysli to, že by porušoval jakési konkrétní „závazné pravidlo Wikipedie“.)
Domnívám se, že jakkoli odstranění té poznámky bylo pochybné, mohlo u něj klidně zůstat. Spor zveličila hlavně úplně zbytečná revertovací bitka. Samotná „kritika chování“ je v debatě o používání šablony IMHO taky dost zbytečná.
--Mormegil 15:05, 26. 9. 2006 (UTC)

Poděkování[editovat | editovat zdroj]

Teď vážně. Budiž, nechť je po vašem. Kamenovat se kvůli svému názoru nenechám.

Dovolte, abych tímto veřejně poděkovat Mormegilovi, neboť ten jediný z mých oponentů reagoval věcně a nenechal se strhnout k revertovacím válkám a podpásovkám a jediný měl odvahu se mě zastat. Zvlášť postup Egga pokládám za odsouzeníhodný. --RB 13:39, 26. 9. 2006 (UTC)

Tak jsem také narazil. Co mám dělat?[editovat | editovat zdroj]

Hm, tak jsem také narazil na tvrdost zákona o šabloně {{Různé významy}}. Vytvářím právě různé stránky o estonských reáliích, povětšinou ponejprv jako pahýly se základním infoboxem (např. Saue), postupně je však rozšiřuji do úplnější podoby (např. polohotové Rakvere nebo úplně hotová Aegna). Některé samosprávné jednotky, které bych rád časem zpracoval všechny, se dělí na stejnojmennou jednotku městskou a venkovskou (něco jako okresy Brno venkov a Brno město, pokud to ještě existuje). Příkladem toho je právě Saue. Když se řekne, že někdo se narodil v Saue, pak to může znamenat, že se narodil ve městě Saue, nebo ve venkovské obci Saue. Pokud uživatel hledá "Saue", mohl by pomoci rozcestník. Jenže uživatel se třeba podívá na seznam estonských měst, uvidí tam Saue, skočí přímo na Saue (město)... a měl by být hned v záhlaví upozorněn, že existuje ještě Saue (obec). Nebo se odjinud dostane na stránku Saue (obec), a měl by se hned v záhlaví dozvědět, že existuje také Saue (město). Tuto situaci jsem chtěl vyřešit tak, že jsem "Saue" přesměroval na "Saue (město)" (obdobná situace nastává pro Keilu a několik dalších měst), v záhlaví šablonou upozornil na význam druhý, a v článku potom pojednal město jako město i jako samosprávnou jednotku (dělit to by už nebylo smysluplné). Danny mi to smázl, takže teď bych potřeboval poradit, jak takovou situaci řešit. Mám si vytvořit vlastní novou šablonu pro podobné případy? Nebylo by to trochu padlé na hlavu? --Mmh 16:17, 13. 10. 2006 (UTC)

Já zase nevím jak odkázat v záhlaví jezera Štrbské pleso na město Štrbské Pleso, protože Štrbské pleso (město) je špatně. Město musí být s velkým P. Mircea 16:22, 13. 10. 2006 (UTC)
{{Různé významy|tento=jezeře|druhý=městě|stránka=Štrbské Pleso}}
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16:37, 13. 10. 2006 (UTC)

Zrovna tohle by problém být neměl, to odpovídá kanonizovanému použití šablony {{Různé významy}}, jen se tam místo rozlišovače uvede úplně jiné jméno druhého článku - viz popis šablony, někde to tam je. --Mmh 16:25, 13. 10. 2006 (UTC)

Co se týká toho „dostane se na stránku o obci a měl by se hned v záhlaví dozvědět, že existuje také město“, to neberu (není to zde zdůvodněno a já s tím nesouhlasím, nevidím pro to důvod), ale obecně musím říct, že jsem asi pro zmírnění zvyklostí v tom případě, že sice existují pouze dva významy, ale ani jeden z nich není výrazně častější či hlavní. V takovém případě je IMHO rozcestník přijatelný.
V tomto konkrétním případě ale nevidím důvod, kde je vůbec problém. Proč mít tak složitý systém primární přesměrování→ město a následně nějak vázat město s obcí. Pokud pod nerozlišeným názvem má být město, tak budiž, ať je tam město, pak ať na začátku má odkaz na obec. Odkaz do rozlišeného článku patří tehdy, pokud tam prostě encyklopedicky patří, pak je normálně v textu uveden, stejně jako odkazy na cokoli jiného. Není však důvod zobrazovat je typograficky odlišené ještě před začátkem hesla.
--Mormegil 16:31, 13. 10. 2006 (UTC)

Vytvářet dvoupoložkové rozcestníky za určitých situací je povoleno, což by dle mého názoru pokrývalo tento případ.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16:43, 13. 10. 2006 (UTC)

Jak jsem řekl, mohu článek o městě nazvat prostě Saue nebo Keila, ale je to nepohodlné při používání odkazů Saue (město), Keila (město) atd. v různých výčtech, kde se objevují i Saue (obec), Keila (obec) a atd. Řada věcí, které by jinak šly automaticky, se asi bude muset dělat ručně. --Mmh 16:42, 13. 10. 2006 (UTC)
Do článku Keila (obec) uvedeš na začátek něco jako Keila je okolí [[Keila|stejnojmenného města]]. A do osekce ==Podívejte se také na== přidáš také odkaz na město Keila. JAn 16:44, 13. 10. 2006 (UTC)
To ale neřeší právě popsaný problém. --Mmh 16:45, 13. 10. 2006 (UTC)
Proč by ne? na hlavním významu uděláš rozcestník a pak se zachováč dle mé rady. Co mám říkat třeba já, když dělám nějaký seznam českých obcí? viz např. zde. určitá ruční úprava bude vždy potřeba...
Ono ideální by bylo, kdyby článek byl Keila a existoval redirect z Keila (město) (na který by se odkazovalo z těch seznamů), jenže to by ho pak nesměl někdo smazat jako přebytečný ... -- Hkmaly 20:48, 13. 10. 2006 (UTC)

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Zdravím pěkně!
Našel jsem zde funkci {{cizojazyčně|en|Bus of the Year 2007}}. Zajímalo by mě, jestli tato funkce existuje jen na české wikipedii, nebo i v jiných jazycích, např. v anglické nebo v německé wikipedii. Předem děkuji za pomoc. --Sippel2707 cs de 09:39, 26. 9. 2006 (UTC)

Je to specialita české Wikipedie --Zirland 09:49, 26. 9. 2006 (UTC)

Igor a jeho kamarádi[editovat | editovat zdroj]

Článek Igor pojednává o vládci Kyjevské rusi, a ne o křestním jménu jak bych předpokládal. Přesunul bych na stránku s vhodným rozlišovačem, ale nějak mě nenapadá ten pravý. Stejně tak odkaz Olga ze zmiňované stránky odkazuje na dívčí křestní jméno, což v tomto případě určitě nebude záměr. Takže prosím někoho fundovanějšího ať to napraví. Stejně tak Seznam vládců Kyjevské Rusi, díky Jedudedek 17:16, 27. 9. 2006 (UTC)

Igora jsem s odvahou přesunul na Igor (Kyjevská Rus). --che 22:54, 27. 9. 2006 (UTC)

Vytunelování moskevského metra[editovat | editovat zdroj]

Člověk tu chvíli není, a už se dějí ještě šílenější věci, než je poslední dobou běžné. Aktron přesunul všechny články o stanicích moskevského metra v rámci jakési "unifikace rozlišovačů" na podobu Krylatskoje (stanice metra v Moskvě). Nevšiml jsem si, že by se o tom někde debatovalo, i když já už si nevšimnu spousty věcí. Nicméně takový akt evidentně vychází z mylného chápání rozlišovače ne jako pomůcky k rozlišení, ale výcucu z definiční věty, proti čemuž se pokud vím vždy bojovalo. V ruštině ještě snad má smysl mít ru:Крылатское (станция метро) kvůli (mnohokrát kratšímu!) pahýlku ru:Крылатское oblasti, po níž je stanice pojmenována. Ale budeme takové mít my? A zrovna tak velmi silně pochybuji, že by tak pojmenovaných stanic metra existovalo v ruskojazyčných zemích víc; proč je tedy nutné uvádět město? O přesuvu zaručeně unikátních názvů linek jako Arbatsko-Pokrovskaja ani nemluvě. --Malýčtenář 17:45, 29. 9. 2006 (UTC)

Naprosto souhlsím s MČ, tohle je zlo. --egg 19:26, 29. 9. 2006 (UTC)
Takže, tohoto příspěvku jsem si všiml až teď (zaníceně jsem pracoval na přesunech). Vyjádřím se, proč jsem tento návrh, který jsem nevymyslel (autorem celé koncepce názvosloví je Danny B.) přijal. Důvody jsou následující. Rozlišovačů je u metra mnoho druhů a je nutné je sjednotit, protože současný stav je matoucí - takhle by si to mohl každý dělat jak by chtěl a řád nikde. Rozlišovače jsou nutné navíc ne tak kvůli názvům typu Serpuchovsko-Timirjazevskaja, které se asi nevyskytují osmkrát, ale kvůli takovým, které jsou časté velmi (Park Kultury, Park Pobědy, Čkalovskaja); doplňuji je i na evidentně nesporné názvy vzhledem ke konzistentnosti názvosloví. Dalším problémem je případ, kdy daná stanice má de facto stejný název jako místní čtvrť/třída. Pak to tedy znamená že na hlavním hesle je stanice, zatímco čtvrť kde bydlí tisíce lidí by musela být na heslu s rozlišovačem. Vtip je v tom, že může existovat stanice v Moskvě a klidně významná ulice/čtvrť/nádraží stejného názvu třeba někde na Dálném Východě a my to vůbec nemusíme vědět, jelikož ten článek nemáme. Pak stačí někde udělat odkaz, a budeme svědky toho, čeho jsme dnes a denně u např. slovenských okresů, kdy odkaz na místní obec vede na článek na obec někde v Česku. Takže pro jistotu dávám teď rozlišovače u metra všude. Je to lepší udělat to teď najednou a masivní akcí než to dělat pomalu, pozvolně, postupně a neorganizovaně. Například na en.wiki to tak mají (ne, teď to nemyslím tak, že je primární en.wiki, ale princip o kterém jsem tu mluvil) u Washingtonu a pod. --Aktron 21:07, 29. 9. 2006 (UTC)
Preferoval bych chaos. Většině stanic by stačil rozlišovač (metro). -- Hkmaly 21:20, 29. 9. 2006 (UTC)
Já bych to taky tak jednoduše udělal, kdyby to šlo. Ale máme metro v Petrohradu, Moskvě, Samaře apod; v ruském prostředí je toho hodně. Aktron 21:27, 29. 9. 2006 (UTC)
Také naprosto souhlasím s Malým Čtenářem a doufám, že je v tom Danny B nevinně; zavádění rozlišovačů pro případy, kdy nejsou nutné, považuji za velké ZLO. Název článku má být takový, jaký je očekáván čtenářem, přičemž náhodný čtenář nic neví o případně zavedeném systému rozlišovačů. Proto by se rozlišovače měli používat pouze v nezbytném případě, tj. při kolizích názvů více článků. Operovat nějakou konzistencí názvosloví v jiných případech je nesmysl. Pokud později vznikne další článek se stejným názvem, pak se to teprve může řešit, to je standardní wikipedistický postup. --Petr Adámek 21:21, 29. 9. 2006 (UTC) --che 21:41, 29. 9. 2006 (UTC)
V současné situaci to spíš vidím tak, že se vyhledají případy, kde evidentně nehrozí nebezpečí kolize. No, ale radši bych to teď neunáhloval a chvíli počkal, co se ještě bude dít. Aktron 21:27, 29. 9. 2006 (UTC)

Rád bych požádal p. t. všechny odpůrce, aby - než paušálně a nenávratně Aktronovu a moji dlouhodobou práci odkáží do věčných lovišť - věnovali chvíli následujícímu textu a pokusili se nad ním zamyslet. Děkuji.

  • Výchozí stav názvosloví článků o metru byl tristní:
    • existovalo několik tvarů rozlišovačů (<městské> metro, metro v <městě>, stanice metra a další)
    • vzhledem k některým nepřesným rozlišovačům docházelo ke kolizím v názvosloví potažmo v odkazech
    • některé odkazy odkazovaly na zcela jiné články, než měly
    • některé články byly zcela sirotčí, protože na ně vypadly odkazy, resp. se odkazovalo na neexistující název v jiném tvaru
    • další drobné nesrovnalosti v názvosloví
  • Souběžně probíhá velké přejmenovávání místopisných názvů podle doporučení, a to i v hlavním jmenném prostoru.
  • Vyvstala tedy potřeba vytvořit jednotný systém, který by na základě dosavadních zkušeností splňoval následující kritéria:
    • jednotnost názvosloví (všechny články určitého typu mají název určitého odpovídajícího tvaru)
    • specifičnost názvosloví (názvy, které nejsou zavádějící nebo nemají možnost několikerého výkladu)
    • dodržování doporučení o místopisných názvech (místo shodného přívlastku příslovečné určení)
    • maximální odolnost proti potenciální kolizi názvů, a to nejen aktuální, ale i dopředná
    • umožnění automatického zpracovávání (v plánu je jednotný mustr článků a vkládání infoboxů, potažmo další úkoly)
  • Za inspirace k vytvoření názvosloví sloužily především:
  • Výsledkem se staly následující tvary:
    • <jméno> (stanice metra v <město>) pro všechny stanice metra
    • <jméno> (linka metra v <město>) pro všechny linky metra
    • <jméno> (metro v <město>) univerzální rozlišovač pro zbylé případy, kdyby byl zapotřebí
    • <jméno>
      • rozcestník v případě, že jsou shodné názvy (dvě trasy metra v různých městech, trasa metra a stanice metra apod.) odkazující na položky z předchozích tří případů, potažmo další - nesouvisející - články
      • přesměrování na jeden z prvních dvou případů

Tolik k motivaci, inspiraci a realizaci. Díky, že jste se rozhodli věnovat přečtení tohoto příspěvku svůj čas.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 01:35, 30. 9. 2006 (UTC)

Nemám nic proti zavedení systému pro jednotné tvary rozlišovačů (podobně, jako došlo cca před rokem k zavedení systému pro rozlišovače u místopisných článků). Ale jak jsem již uvedl výše, považuji za naprostý nesmysl používat rozlišovače tam, kde nejsou potřeba. Takové rozlišovače jsou v rozporu s doporučením název článku, které říká, že jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal. --Petr Adámek 18:24, 30. 9. 2006 (UTC)

Současnou situaci tedy vidím tak, že se tu předloží několik ucelených návrhů (něco ve stylu toho, co zde ukázal Danny B., pokud lze koncepci vysvětlit jednodušeji tak to bude jedině dobře - hlavně se prostě vyhnout tomu co tu předvedl Hkmaly), a pak se hlasováním jeden vybere. To zamezí jakýmkoliv náznakům zvůle z kterékoliv strany; v současné praxi pokračovat z mojí strany by bylo minimálně nevhodné. Já samozřejmě jsem ochotem celé metro znovu od A až po M zase už celkem potřetí přepracovat, pouze ale pod podmínkou, že celá akce bude vykonána za spolupráce bota; jinak bych se tu ueditoval k smrti. --Aktron 11:40, 1. 10. 2006 (UTC)

Já žádná metra nepřejmenovával (ani nepodával návrh pro přejmenování) - jen jsem vyjádřil názor, že původní (chaotický) stav jsem považoval za lepší než jednotné pojmenování všech článků zbytečně dlouhým názvem. Samozřejmě, nevylučuji existenci kompromisu lepšího než obě varianty. -- Hkmaly 13:28, 1. 10. 2006 (UTC)


Obce, místní části a často zbytečné rozlišovače[editovat | editovat zdroj]

Vážení kolegové. Chtěl bych vás upozornit na častý nešvar používání rozlišovačů, tam kde nejsou vůbec třeba. Konkrétně se jedná o případy obcí a místních částí, které mají jakožto katastrální území, delší název. Například se jedná o jisté Trojany u Mladotic o nichž tu pojednává článek Trojany (Kralovice). A podobných případů jsou na wiki minimálně desítky. K čemu používat tyhle rozlišovače, když stačí vyhledat si delší název? --Kirk 21:49, 29. 9. 2006 (UTC)

Souhlasím s Kirkem, že by bylo lepší místo rozlišovačů používat názvy příslušných katastrálních území, nicméně by to chtělo probrat spíše na stránkách wikiprojektu Česká republika. --Petr Adámek 11:57, 1. 10. 2006 (UTC)

Podle mne to naráží na obecnou neznalost přesných názvů katastrálních území. Nic však nebrání redirectu z názvu katastrálního území. --Zp 13:12, 1. 10. 2006 (UTC)

Zmatek do této oblasti zavedl nebožtík Pastoribot, který zaměňoval místní části a katastrální území (viz historie Bystřice (okres Benešov)) a dával rozlišovače tam, kde být neměly a ještě ve špatném tvaru (bez mezery před závorkou). Na úklidu v této oblasti pracuju, včetně vytváření rozcestníků, ovšem vzhledem k nedostatku času zvládám jen několik obcí denně. JAn 18:54, 3. 10. 2006 (UTC)

Jelikož jsem autorem zmiňovaného článku o Trojanech i jeho jména, vyjádřím se k navrženému. Článek je o sídle, které se jmenuje Trojany. Ani o písmenko, ani o mezírku více, a ani méně. Jelikož je takových sídel v ČR více, má jako rozlišovač v závorce jméno obce, do které patří. Pojmenování odpovídá systému, který byl lidmi pracujícími na článcích v této oblasti většinově schválen. Ač jsem do tehdejšího rozhodování šel s jiným návrhem, respektuji zvolený. Považuji konzistenci a předvítatelnost v pojmenování článků za důležitější než prosazení vlastního pohledu na věc.

Oproti tomu nesouhlasím z principu s tím, aby v případě neunikátnosti názvu sídla byl jeho článek pojmenován podle katastrálního území, železniční zastávky či pobočky pošty. Není možné v případě více zájemců o název začít jednotlivé zájemce pojmenovávat podle zcela jiného předmětu, byť jakkoliv příbuzného.

Pokud však existuje široce rozšířený souhlas s názorem, že snad obec nebo část obce nebo sídlo je významově shodné s katastrálním územím, začněme nejprve spojením jejich samostatných hesel v jediné a pokračujme (dle mého názoru v likvidaci Wikipedie) přejmenování článku o sídlech (nebo o obcích a částech obcí) na jména katastrálních území.

Kromě obecného principu pojmenovávat předměty jejich vlastními názvy nepovažuji konkrétní názvy katastrálních území za dostatečně známé laické veřejnosti, pro kterou především Wikipedii tvoříme. Tj. mohou existovat redirecty z názvů katastrálních území (viz Trojany u Mladotic), aby se podle nich mohli navigovat lidé, kterým jsou názvy KÚ bližší, ale to je vše. Rozlišovače umístěné v závorce – ať je jejich obsahem cokoliv – jsou dle mého názoru dostatečným odlišením toho, co je samotný název a co je technické řešení omezeného jmenného prostoru. --Adam Hauner 19:58, 3. 10. 2006 (UTC)

Osobně preferuju oficiální názvy, ale když ste se takhle dohodli, vrtat se v tom nebudu. Nicméně: ofic. název katastrálního územi by určitě měl být taky hned v úvodu tučným písmem, a mělo by být hned někde na začátku jasně řečeno, že nejde o samostotnou obec! Mě docela trvalo, než sem si ujasnil, že to nejsou hesla o obcích, ale ještě o menších jednotkách /já vím, je to v infoboxu etc., ale spoustu lidí, co tyhle finesy neznají, to stejně zmate/. --Nolanus 20:46, 3. 10. 2006 (UTC)
Nolane, název katastrálního území není oficiálním názvem sídla ani obce ani části obce, ale jen názvem určitého území, který slouží pro evidenci pozemků. Názvy katastrálních území byly odvozeny od názvů sídel a byly upraveny tak, aby byly unikátní. Jde tedy o sekundární název (jako v případě okresu). Název katastrálního území je v podstatě nezajímavý pro lidi, kteří v něm nemají nemovitost. Přesto je název KÚ je uváděn v infoboxu sídla či v infoboxu obce, popř. v samostatné části hesla, tj. na významném a viditelném místě. Nejsem proto přesvědčen o tom, že by článek o Praze měl začínat desítkami tučných názvů katastrálních území, jak navrhuješ, a pevně věřím, že taková podoba by nevyhovovala více editorům a především uživatelům, protože obdobně nevzhledné úvody by potkaly reálně stovky sídel nebo tisíce obcí.
Mrzí mne, že nemohu vyjádřit souhlas s tvým dalším návrhem: jsem stále ještě přesvědčen, že heslo by mělo především říkat, co daný předmět je a nikoliv vyjmenovávat, co všechno není. Obec je sice základní jednotkou české samosprávy, ale to je jen jedno z možných dělení a fakticky se jedná o dělení abstraktní (když se lidé rozhodnou, budou přes noc obce jiné).
Představ si, že rozlišovací schopnost zúžíme na obce. Pak v článku o obci–městě Manětín vyjmenujeme mezi památkam dva zámky, dva hrady a tři kostely. Na základě těchto v podstatě správných informací vyrazí čtenář Wikipedie do Manětína, který si našel na mapě, a bude se velmi divit: v onom skutečném městě nalezne jen jeden zámek a dva kostely. Oba hrady, druhý zámek a kostel budou totiž ve mnoho kilometrů vzdáleném historickém městě Rabštejn nad Střelou, které též patří do obce–města Manětína. Opravdu si myslíš, že Rabštejn nad Střelou se staletou historií ztratil svou encyklopedickou významnost v okamžiku, když jej komunisté nechali spravovat z Manětína? Já si to nemyslím a proto obce (stejně jako okresy, kraje) nemohu považovat za dostatečné malé, abych je použil jako základní kameny pro budování encyklopedie. Dělení na obce je důležité pro veřejnou správu, statistiky atd., ale pro samotné obyvatele příliš skutečně neznamená – změní-li se příslušnost sídla k obci, nezmění se tím výhled z okna, ani počasí a otevírací doba v potravinách, jen se přepíší některé údaje v občankách... --Adam Hauner 19:35, 4. 10. 2006 (UTC)


Zdá se mi, že sme se úplně nepochopili:
U prvního bodu možná mé vyjádření bylo nepřesné v tom, že je otázka, co lze považovat za oficiální název; je otázka, jak vůbec termín "oficiální název" definovat, s tím sem měl problém už u slova Česko, nicméně je to název v každém případě nějak kdifikovaný, jako takový by imho v příslušném hesle neměl chybět /to podle mého názoru platí pro víceméně jakékoliv synonymum pro nějaký termín/.
Nejde mi o uvádění desítek názvů tučně u Prahy a spol. v úvodu, ale o uvedení názvu KÚ tučně tam, kde je KÚ totožné s tou vesnicí, v tom smyslu myslím diskuze začala, aspoň já to tak pochopil.
Encyklopedickou významnost menších jednotek než obec sem rovněž nechtěl zpochybňovat, jen bych si představoval, aby hned někde v úvodu bylo napsáno něco ve smyslu "xx je částí obce zz", aby to tím bylo hned jasné.
Zároveň musím nesouhlasit s tím, že dělení na obce pro obzvatele moc neznamená, ne znamená opravdu dost, hodně věcí se od toho odvíjí: dopravní obslužnost, placení poplatků, případně daní, chození na úřady etc. etc. dalo by se toho najít plno. /Pro tuto diskuzi je to ovšem relativně bez významu./ --Nolanus 20:18, 4. 10. 2006 (UTC)
Jak poznáš jakožto normální čtenář, že katastrální území je totožné s územím obce? Dle mého když budu číst články o několika obcích a někde bude hned v úvodu uveden tučně název katastrálního území a jinde ne, tak budu mít pocit, že tam, kde nic není (dle navrhovaného pravidla), tak tam něco chybí. Mavíc uvedením na začátku se ochuzuješ o možnost rozvést správní členění obce v samostatné části článku. V kolika článcích je uvedena spádová obec? Já si například z uvedeného názvu katastrální oblasti spádovou obec a dopravní dostupnost nepředstavím.--PaD 21:25, 13. 10. 2006 (UTC)

'Spojené státy americké' vs. USA[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, všiml jsem si, že je celkem nepořádek v používání názvů Spojené státy americké a USA. Dobrým příkladem je například právě kategorie Spojené státy americké kde některé podkategorie používají zkratku USA (například kategorie Doprava v USA), jiné plný název Spojené státy americké (například kategorie Vysoké školy ve Spojených státech amerických). Bylo by fajn se dohodnut, co je preferovaný tvar a podle toho se zařídit.

Sám nevím, k jaké z uvedených variant bych se měl klonit, každopádně zkratka má dvě nevýhody:

  • USA není příliš česky,
  • otázkou je, pod jaké písmeno USA řadit – U nebo S když česky jde o Spojené státy americké?

--Martin Kozák 12:40, 2. 10. 2006 (UTC)

V tomto případě bych byl pro užívání (resp. proti rušení) zkratky - takový název je výrazně přehlednější (zvlášť je-li kategorií hodně); řadit pak pod U. --Malýčtenář 13:41, 2. 10. 2006 (UTC)
Hmm, fakt je, že zkratka je opravdu opticky dešifrovatelná lépe. Jenže na druhou stranu když má člověk hledat třeba v kategorii Jazyky podle států kategorii Jazyky USA (ve skutečnosti se jmenuje Jazyky Spojených států amerických), hledá ji, logicky – tedy alespoň já – pod S protože kategorie Spojených států se jmenuje Spojené státy americké. Se zkratkou by ovšem musela být pod U a čert se v tom potom vyznej, tedy vlastně najdi. --Martin Kozák 16:40, 2. 10. 2006 (UTC)

IMHO by se měly státy označovat svými názvy, ne zkratkami ( …a ještě k tomu v cizích jazycích). To, že zkratku US používá půlka světa (anglofonní) pro mě není až tak důležité, když se nacházím na cswiki. Pokud by se někomu zdál název dlouhý, věřte, že existují i delší názvy, než např. na začátku uvedená kategorie. Petr K. 19:30, 3. 10. 2006 (UTC)

Hlavní kategorie státu by se určitě měla jmenovat celým názvem (tak jak se jmenuje). Pro podřízené kategorie XXX v USA bych zvolil zkratku řazenou pod U. --Zirland 10:40, 4. 10. 2006 (UTC)
Což je i v doporučení Wikipedie:Pojmenování kategorií --Chmee2 20:06, 4. 10. 2006 (UTC)

Geografický název článku vs. politický název (Kongo)[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den,

díval jsem se na historii republiky Kongo. Mám pocit, že název cestoval více než Polsko po druhé světové válce. Proč je u článků Demokratická republika Kongo a Republika Kongo preferován nesystémově politický název článku? Nejde z očekávaného názvu článku vytvořit redirct, když už existuje systém pro pojmenovávání článků o státech? Vždyť tím se otevírá pandořina skřínka pro další změny.--PaD 23:19, 5. 10. 2006 (UTC)

Wikipedie:Žádost o komentář/Kongo --Jklamo 23:22, 5. 10. 2006 (UTC)
Nenapadlo mě, že je o tom Žok, když v šaloně oznámení nebyla zveřejněna...--PaD 00:10, 6. 10. 2006 (UTC)


Wikipedie:Miniportál[editovat | editovat zdroj]

Po menším prohlédnutí sr.wiki sem si tam všiml tohoto - sr:Википедија:Минипортали. Miniportál v podstatě slouží jako mezistupeň mezi šablonou a portálem. Mám pocit že cs.wiki by tohle pomohlo; jednak by bylo možno vytvořit více portálů, jednak alespoň snížit počet velkých navigačních šablon, které tu pro mnohé působí jak pěst na oko. Osobně si tohle dovedu představit třeba u Star Treku, Kantosu Hyperionu, Fordu (ta velká šablona, že?) ale také i u metra a dalších druhů dopravy (kde bych to samozřejmě velmi rád uplatnil). Nechci s tím hned vybafnout, radši si počkám na to, co řekne hlas lidu ;-) --Aktron 12:26, 7. 10. 2006 (UTC)

Nevypadá to špatně, ale znamenalo by to, že bychom tu měli velké množství portálů, které by pouze shromažďovaly související odkazy. Raději vidím, když jsou takové odkazy přímo v článku, avšak v rozumné míře. Petr K. 13:07, 7. 10. 2006 (UTC)
To ano, odkazů by ale mohlo být více, navigace by se zlepšila. Ono problém právě je v tom, kolik odkazů dáme do článků; někdy to prostě nejde jich tam dát hodně. --Aktron 13:14, 7. 10. 2006 (UTC)
V některých konkrétních případech bych si snad využití miniportálů dovedl představit, ale ve většině případů bych dal přednost spíš stávajícím šablonám a (běžným) portálům. Daniel Šebesta (diskusepříspěvky) 13:11, 7. 10. 2006 (UTC)
Jasně; já jenom že když vidím jaký je odpor k velkým nav. šablonám... --Aktron 13:14, 7. 10. 2006 (UTC)

Nevím, proč se za každou cenu snažíte duplikovat kategorie. Je to sice určitě lepší řešení, než ty velký obludy, ale pořád mi chybí to hlavní – důvod. Tlusťa 13:17, 7. 10. 2006 (UTC)

Důvod:Lepší navigace Takhle můžeme zkombinovat obsah mnoha kategorií. --Aktron 14:10, 7. 10. 2006 (UTC)
Já nechápu co je špatného na těch navigačních šablonách. Přece je pro uživatele pohodlnější když má všechno na jedno kliknutí a nemusí lézt na nějaký portál, ať mini nebo ne, pokud ho to vůbec napadne ... a obvykle obsahuje šablona víc informace než kategorie, protože jsou tam odkazy uspořádané. -- Hkmaly 14:05, 7. 10. 2006 (UTC)
Ano, to je svatá pravda. Jenomže ty šablony nejsou nafukovací, a prostě někdy holt se nedá udělat je dostatečně dlouhý - a když to uděláme tak to nějakej delecionista dá VfD. Tak se snažím najít řešení přijatelný pro všechny. --Aktron 14:10, 7. 10. 2006 (UTC)
Někdy při hledání řešení přijatelného pro všechny skončíš s řešením nepřijatelným pro nikoho. Jinak řečeno, co kdyby se například zjistilo, kolik lidí považuje jak velkou šablonu za nepřijatelnou ? Třeba je problém jen s několika lidma, kteří by se podřídili komunitě, kdyby zjistili že jsou v menšině ... Další otázkou je co na těch šablonách vadí. Jestli optická velikost, možná by se dali udělat nafukovací přes javascript ....
Samozřejmě, některým lidem může prostě vadit právě to, že se čtenáři snadno dostanou na všechno co je zajímá. Prý to moc zatěžuje server. To ano, popularita má takový efekt ... -- Hkmaly 15:30, 7. 10. 2006 (UTC)
Poslední dobou mám opravdu pocit, že spousta lidí tu chce nav. šablony opravdu zlikvidovat jenom proto, aby se tu nikdo nikam nedostal.
Tohle ale není primární cíl; tím je snaha vytvořit cosi na bázi šablony ale s mnohem více položkami a hlavně mnohem většího. Ono u těch ucelených témat by se do těch šablony (Star Trek apod.) dalo vložit mnohem víc věcí, jenomže už by to prostě bylo ve víc jak nepřijatelném stavu. --Aktron 15:35, 7. 10. 2006 (UTC)
No například u toho Star Treku by se tam toho sice dalo dát víc, ale kdo by to tam dával :-). IMHO by si Star Trek zasloužil portál a víc přispěvovatelů na cs wiki, ale asi není tak in jako Tolkien - nebo se všichni vyčerpali při plnění encyklopedií zaměřených pouze na Star Trek (možná by to chtělo prověřit licence ...) ... kromě toho se současnou situací kolem obrázků se o seriálech vážně blbě píše. -- Hkmaly 16:42, 7. 10. 2006 (UTC)
Rozdíl mezi portálem a šablonou je v tom, že šablona se vkládá přímo do stránky. Jaký je rozdíl mezi portálem a miniportálem ? Osobně žádný nevidím, snad jen že má méně položek než současné 3+3 portály, ale to lze snadno řešit napsáním menší portálové šablony. Rozhodně nevidím, jak by mohl nahradit šablonu. Rozšířit, to ano. -- Hkmaly 16:49, 7. 10. 2006 (UTC)
Tak politika licencí mi poslední dobou připadá že má stále více nedemokratický charakter. Ono hlavně Češi jsou tak trohu ne-Startrekový národ (např. narozdíl od Němců). Já miniportály chtěl udělat proto, protože normální portály bych musel složitě udržovat (momentálně jsem rád, že se starám jen o dva). A udělat plnohodnotný portál tak, aby byl bez pravidelně aktualizovaných položek moc dobře nejde, tolik těch věcí se tam zase dát nedá. --Aktron 16:52, 7. 10. 2006 (UTC)
Rozdíl je v tom, že to je přechod mezi nimi. Takže miniportál asi nemá běžně udržovaný části, ba není ani šablonizován. Tedy může být, ale nemusí. Jak by nahradil šablonu? No, prostě šablona by se zredukovala na Portál2 nebo Miniportál2 respektive.. --Aktron 16:52, 7. 10. 2006 (UTC)

opět pár nevyrovnaných impostorů na enwiki[editovat | editovat zdroj]

Dnes se na enwikiki opět obevilo několik účtů, které vandalují uživatelské stránky uživatelů z cs.wiki, částečně přes účty s velmi podobnými znaky, jako např http://en.wikipedia.org/wiki/User:Nol%D0%B0nus (ne Nolanus). Podívejte se každý na svůj účet. -jkb- 16:57, 7. 10. 2006 (UTC)