Explicitně zakázat jakékoliv úpravy počtu sloupců v kódu článků (šablona Sloupce, parametr responsive ad.).
Rozhodnout, zda se mají standardně zobrazovat reference tzv. responzivně, tedy počet sloupců podle šířky zobrazení (obrazovky), při počtu referencí víc než 10. – k prohlédnutí, vyzkoušení na enwiki a v čl. Eukaryota
Responzivní zobrazení případně nastavit na úrovni systému jako výchozí zobrazení.
Upravit udělátka, aby responzivní zobrazení šlo vypnout/zapnout* v uživatelském nastavení.
Jaké je výhodnější zobrazení při čtení v mobilním telefonu? Přijde mi, že dnes je to důležité už pro většinu čtenářů. --Vlout (diskuse) 8. 12. 2019, 13:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Výhodnější je responsivní, protože se přizpůsobuje šířce obrazovky. Cituji Pavouka z odkazované diskuze: Líbí se mi třeba německy NČ de:Gottlieb Duttweiler, je to přes <references responsive />. Na mobilní verzi se zobrazuje 1 sloupec a od cca 925pixelů 2 sloupce; v klasickém zobrazení jsou 2 sloupce od cca 1075px, 3 od 1513 px a 4 sloupce od cca 1946 pixelů šířky. --Jann (diskuse) 8. 12. 2019, 16:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Matěj Orlický, Jann:Tedy jsem pro. Vypadá ale reálně, že se to opravdu zavede? Ačkoli se většina zde vyslovila pozitivně, tak se zdá, že i po vložení tagu <references responsive /> takové zobrazení nefunguje. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 10:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dneska nefunguje, ale okolo 8. prosince stoprocentně fungovalo. Někdo se v něčem povrtal, snad to kolegové přes techniku vyjasní. --Jann (diskuse) 21. 12. 2019, 18:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
S bodem 1. mohu souhlasit pokud se v bodě 2. odsouhlasí standardně zobrazovat reference tzv. responzivně. Což podporuji, kvůli uživatelské přívětivosti. --Jann (diskuse) 8. 12. 2019, 16:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud by bylo 1. nezakázat, 2. nevýchozí, tak by zase nastávala případně kolizní situace, kdy mám zapnuté udělátko a sloupce jsou vloženy lokálně v článku. Zřejmě by muselo být udělátko jen na responsive, stejně tak v článku povoleno jen responsive a obě tyto volby spolu technicky nekolidovat. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 14:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dobré odpoledne Matěji, děkuju Vám za návrh, který se mi líbí. Osobně preferuji responzivní výchozí zobrazení s vynutitelnostní jednoho sloupce pomocí udělátka a zákaz upravovat sloupce v kódu.--F.ponizil (diskuse) 8. 12. 2019, 16:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pro jenom pokud jde o triviální zásah do MediaWiki rozhraní. Rozhodně proti, pokud by mělo dojít k nahrazení tisíců výrazů za jiné výrazy. Výsledek nevyvažuje množství práce a úsilí, co raději máme věnovat na ozdrojování článků. Omalovánky čtenáře nezajímají. OJJ, Diskuse 8. 12. 2019, 17:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Po technické stránce: víme např. co udělají responzivní reference, pokud budou kolidovat s přetékajícími obrázky (či podobnými prvky) z předchozích sekcí? — Draceanediskusepříspěvky 11. 12. 2019, 19:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Lze vyzkoušet. Stejně jako udělátka na více sloupců odsune reference doleva, takže pod vpravo přetékajícím obrázkem vznikne prázdný prostor. Ale rozdíl je v tom, že udělátka počet sloupců určují napevno (a tedy je zúží), zatímco responsivní reference počet sloupců přizpůsobí takto zúženému zobrazení (a tedy sloupce zůstanou víceméně stejně široké). --Jann (diskuse) 11. 12. 2019, 19:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Aby tedy někdo přibyl: Souhlasím se všemi 4 body jako s celkem, nebo i s pouhým bodem 1 (kdyby u celku nebyl konsenzus). Možnost vypnutí vícesloupcového zobrazení považuji totiž za důležitou i praktickou u článků, které spadají do sféry mého zájmu. Tam se zpravidla nevyskytují kratičké texty opakovaných referencí na různé stránky 1 monografie (kde bych vícesloupcové reference vítal), ale jedná se o poměrně "objemné" reference na jednotlivé odborné články, které jsou ve více úzkých sloupcích kvůli rozsekání do mnoha řádků naprosto nepřehledné (zkuste si třeba zobrazit reference u článku Eukaryota). Díky za pochopení. Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2019, 14:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Při té příležitosti mě napadá: U každého článku je vhodnost vícesloupcových zobrazení jiná. Námět pro technicky zdatné kolegy: Nešlo by nějak jednoduše zařídit, aby bylo vedle každého nadpisu Reference přepínátko, kterým by si čtenář pro dané konkrétní prohlížení článku počet sloupců oproti defaultu upravil dle své potřeby? Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2019, 14:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Spíš bych navrhl, abychom nechali svobodu na autorovi článku, zda použít jako výchozí jedno nebo vícesloupcový seznam. Udělátka by pak byla dvě, jedno pro ty, kteří by chtěli mít všechno vždy pro sebe v jednom sloupci, a druhé naopak. Znám články se seznamy dlouhých referencí, které by ani na obří obrazovce nevypadaly dobře ve více sloupcích. Malé množství referencí (2) nevypadá ve více sloupcích dobře skoro nikdy. Naopak velké množství kratičkých referencí si nejspíš zaslouží více sloupců. Pro nováčky to bude něco, co mohou na článcích snadno editovat, než se naučí nějaké pokročilejší věci (třeba když do článku naskáčou četné krátké reference z Wikidat a jeden sloupec už jim nestačí nebo naopak když někdo zapomene vícesloupcové nastavení zrušit po přidání více dlouhých podrobných referencí), kdo chce, může mít udělátkem styl referencí všude stejný. Pokud by touto dualitou došlo k nějaké revertační válce, na obsahu to nic nemění, nestranný správce tedy může s klidem článek zamknout v jedné z verzí a počkat, až se obě strany dohodnou. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2019, 15:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vyzkoušel jsem Eukaryota a dlouhé reference se mi lépe čtou ve sloupcích než přes celou šířku. Jinak řečeno, i když jsou sloupce nejužší (než zúžením okna přeskočí na jednosloupcové), jsou z mého pohledu dostatečně široké i pro dlouhé reference. Navíc parametry co píše Jann se nepochybně dají upravit, kdyby se zdálo, že šířka sloupců je nedostatečná. Dvorapa po EK: Při malém množství referencí se to do sloupců automaticky nezalomí, jak výše uvedeno. Rozhodně jsem proti nějakému nesystémovému řešení záležející na mlhavých pravidlech a libovůli editora, navíc generující už naznačené zbytečné problémy a editace. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 15:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ještě jeden efekt to může mít a bohužel se na něj v diskusi možná trochu zapomenulo. Udělátka upravující vzhled referencí do sloupců jsou jen pro registrované čtenáře, tedy pro drtivou menšinu čtenářů, ano. Ale na druhou stranu to právě tu drtivou většinu, když se to trochu lépe zpropaguje, snadno láká k založení účtu, což je jeden z prvních kroků stát se třeba i součástí naší komunity. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2019, 15:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nezapomnělo, naopak se původně vycházelo z toho, že si to zkušený uživatel může změnit dle libosti a mělo by se především rozhodovat o tom, jak se to má zobrazovat standardně, tedy běžným uživatelům. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 15:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nemyslím si, co píše Dvorapa, že udělátky pro reference, ať budou libovolné (z více sloupců na méně nebo naopak), nalákáme většinu, aby se stala Wikipedistkami či Wikipedisty. I když by se to lépe zpropagovalo. Ani to nemá být našim cílem. My máme hledat řešení, které bude dobré pro velkou většinu ze všech uživatelů.--Pavouk (diskuse) 13. 12. 2019, 11:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pro defaultně responsivní + udělátko, pokud si to chce nějaký editor vypnout. --Harold (diskuse) 12. 12. 2019, 15:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jsem pro responzivní reference ve výchozí podobě a pro udělátko pro možnost individuálního vypnutí/přenastavení. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2019, 11:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V reakci na Petra Karla a Dvorapu měním stanovisko: Dlouhé reference jsou přehlednější ve sloupcích z objektivních důvodů a každý se o tom může přesvědčit v článku Eukaryota. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 17:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nevím, tři sloupce vypadají přinejmenším nezvykle a 4 sloupce už opravdu divně. 2 i 1 vypadají ok. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2019, 18:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Čtyři sloupce nemám ani při zobrazení přes celou obrazovku (š 1920) a to už jsou řádky článku tak dlouhé, že je to pro mě prakticky nečitelné. Ale chápu, že pokud skutečně někdo takové šířky obrazovky používá, že pak už zas ty jednosloupcové reference začínají být přehlednější, protože kromě těch úplně nejdelších se vejdou na jeden, max. dva řádky. Myslím ale, že to by mohlo pokrýt udělátko. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 19:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ze stejně "objektivních" důvodů jsou pro mě větší reference ve více sloupcích mnohem méně přehledné (z pozice toho, kdo s referencemi skutečně pracuje a nemá je za přívěšek článku). A nechápu, proč dělá Matěj Orlický tvrdé zásahy do článku v rozporu s prvním bodem postupu, který sám navrhl a se kterým zde byl souhlas. Dělal si z nás srandu, když k němu chtěl potvrzující reakce? Proto už se této diskuse nebudu účastnit. Petr Karel (diskuse) 13. 12. 2019, 11:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Také se mi že Matěj Orlický jedná v rozporu s vlastním návrhem, co hůř že jako zkušený wikipedista edituje ve článku něco, o čem se právě vede diskuse. Ne, že by to robot nedokázal na základě konsensu v této diskusi snadno zrušit, spíš jde o princip. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2019, 12:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mrzí mě reakce, srandu si nedělám, první bod považuji za důležitější než druhý. Nestandardní zásah do článku mi přišel lepší způsob než kvůli tomu vytvářet jeho klon s tím, že to podstatně nevadí a dá se to snadno napravit – pokud to bude komukoli vadit, může to oprávněně revertnout – proto jsem výše použil trvalý odkaz. Sám bych jinak lokální úpravu zrušil po uzavření diskuse.
Objektivní důvod je, že příliš dlouhé řádky se špatně čtou a proto se v praxi nepoužívají. A protože jsou reference menším písmem, jsou ty řádky relativně delší. Co je „příliš dlouhé“ lze určit parametrem.
Druhý podle mě objektivní důvod je, že každá reference tvoří kompaktní blok, v jehož spodní části najdu odkazy a nad nimi titul publikace. Teď jsou tyto informace rozházené po celé šířce obrazovky a mám problém je najít a nesplést si třeba odkaz s jinou referencí. To se u sloupců stát nemůže.
A také bych chtěl připomenout, co jsem odpovídal už Dvorapovi: Nerozhodujeme o vzhledu pro toho, kdo s referencemi skutečně pracuje, ten si to upraví udělátkem, ale o standardním vzhledu, který vyhoví většině běžných uživatelů. To v odkazované diskusi nadnesl Jann a ještě důrazněji Frettie a Vojta Dostál.
Obhajuji tady sice responzivní zobrazení jako objektivně lepší, ale nepovažuji to za nic zásadního, sám udělátko nepoužívám, protože chci vidět, co vidí běžný uživatel a nemít problém u článků s referencemi zbastlenými lokální úpravou.--Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2019, 12:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím, již jsem se vyjádřil v sekci "technika", tak jen opakuji, jsem pro. Ať se systém zjednoduší a technika nám (tedy hlavně neregistrované většině, která používá Wiki jen pro čtení a nepřemýšlí nad udělátky) usnadní zobrazování od širokých monitorů po úzké mobily. Na úvod zmíněné kroky 1-4 by to mohli zařídit. Jsem pro. --Pavouk (diskuse) 13. 12. 2019, 11:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že se diskutující velkou většinou shodli na zavedení responsivních referencí za současného předělání udělátek (tj. zrušení těch co zavádějí reference ve dvou resp. třech sloupcích a vytvoření udělátka na vynucení referencí v jednom sloupci). Mohli by technicky zdatní kolegové změnu zavést? Připomínám, že donedávna fungující tag responsive v současnosti nefunguje. (Ale po zavedení responsivity jakožto výchozího nastavení tagu references nebude tag responsive potřeba, takže nám editorům to vlastně vadit nebude.) --Jann (diskuse) 21. 12. 2019, 18:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
T241304 Zeptal jsem se tedy, zda to půjde systémově nastavit, nebo budeme muset pustit roboty, kteří budou přidávat klíčové slovo responsive do článků. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Hezké odpoledne, reference se od nynějška zobrazují ve více sloupcích automaticky. Komu to nevyhovuje, má k dispozici udělátko. --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2020, 13:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jak se stavíte k vkládání propagačních sloganů v referencích (např. Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR)? Při automatickém vkládání referencí pomocí nástroje se vloží i tento slogan (máme toho tady celkem dost). Osobně se snažím při ručních editacích takové dovětky mazat (podobné je i Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje). Mělo by se to roboticky odstranit? Na druhou stranu – není to zásah do názvu citace? — Draceanediskusepříspěvky 14. 12. 2019, 16:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Není, to je jen propagační slogan z automaticky vytvářené citace, který by přebírán být neměl. Občas je to roboticky odstraňováno ([1], [2]). --Harold (diskuse) 14. 12. 2019, 16:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nejde o součást názvu periodika, ale o reklamu. Kvůli tomu by bylo vhodné to roboticky poodstraňovat. --Vlout (diskuse) 15. 12. 2019, 15:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jsem samozřejmě pro smazání, jenom si nejsem jist, jestli robot pokaždé pozná, co je reklamní slogan a co ne.--Hnetubud (diskuse) 15. 12. 2019, 16:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Bez obav, není to zásah do názvu citace, tím je název článku na příslušném serveru, třeba zmiňovaném ČT24. Také jsem pro robotické odstranění, pokud to samozřejmě některý z botovodičů bude umět provést. --Mario7 (diskuse) 15. 12. 2019, 17:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Robot právě jede a odstraňuje slogany u ČT24 a Aktuálně.cz. --Harold (diskuse) 15. 12. 2019, 17:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Odstraněno. Ještě by chtělo, aby někdo upravil citační nástroj tak, aby tyto slogany nepřebíral... --Harold (diskuse) 15. 12. 2019, 17:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
to asi nepůjde - leda by to bylo hodně chytrý nebo to mělo obří zásobu toho, co to nemá přebírat. :/ --frettie.net (diskuse) 15. 12. 2019, 23:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud jsem dobře hledal, tak z běžných českých mainstreamových médií je to asi problém jen těchto dvou zmíněných. --Harold (diskuse) 16. 12. 2019, 08:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Protože se to stále děje [3], stačilo by (prozatím), aby se tyto dvě fráze do parametru „periodikum“ nepřebíraly. Když se vyskytnou další, lze aktualizovat. --Vlout (diskuse) 16. 12. 2019, 09:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Chtělo by to nějakého automaticky odstraňovacího robota (Dvorapa?). Zatím evidentně stačí na tyto dvě fráze, kdykoli lze přidat nebo změnit, že ano. --Vlout (diskuse) 8. 1. 2020, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nechal jsem robota to ve článcích poodstraňovat. Mohu ho nechat to dělat třeba jednou týdně? Jinak kdyby bylo potřeba odstraňovat nějaký další přesný úryvek textu, pak do této stránky stačí přidat na nový řádek přesné znění kousku textu, který se má odstranit. Při editaci stránky ale bacha, každý řádek stránky se přesně a nemilosrdně odstraní ze článků, kde se vyskytuje. --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2020, 22:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Super, díky, ještě jsem to doplnil. Ideální by to bylo zarazit už u zdroje, ale aspoň něco. --Harold (diskuse) 8. 1. 2020, 23:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rozumím, u zdroje bohužel asi moc nezmůžeme. Teoreticky by šlo nastavit naše citační šablony (resp. modul @Jvs:), aby to jen nezobrazovaly (jako u jazyk=cs), nevím, co je lepší řešení. --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2020, 01:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nemyslím, že by to byl problém jen českých zdrojů. Pak by určitě stálo za to nastavit přímo v extenzi možnost blacklistovat určité fráze - uživatel se pokusí vložit referenci z blacklistovaného zdroje, extenze ale před uložením odstraní z určeného parametru blacklistovanou frázi. Jen nevím, která extenze za to může. JAn (diskuse) 9. 1. 2020, 07:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Lidovky ještě dávají za titul článku označení rubriky (např.: Na demonstraci francouzských odborů dorazilo 450 000 lidí, chtějí vyslat signál vládě | Svět). Letmo jsem to projel a nasbíral jsem tato označení: | Domov, | Svět, | Energetika, | Firmy a trhy, | Kultura, | Lidé, | Hokej, | Fotbal, | Názory. Nejspíš toho bude více. Dá se to také botem likvidovat nebo se tyto znaky a slova mohou objevit i jinde ve zdrojovém kódu článků? A další věc – Šablona "Citace elektronického periodika" dokáže automaticky načíst velké množství periodik, ale ne všechna. Například BBC musím do kolonky Periodikum vypsat ručně. Natahuje šablona názvy periodik z nějakého seznamu, který se dá eventuálně doplnit? Nebo dá se tomu pomoci jinak? Díky. --Radek Linner (diskuse) 9. 1. 2020, 20:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nedělá to šablona, ale editační okno. Tahá data z databáze Worldcat, která v některých případech zrovna vhodná není (řešíme, zda by nešlo, aby zkoušela nejprv tahat data z NK ČR, ale vypadá, že řešení je v nedohlednu). --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2020, 20:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Propagace mobilní aplikace
Zdravím, všiml jsem si, že na anglické Wikipedii se na mobilním webu zobrazuje banner podporující mobilní aplikace pro Android a iOS (příklad Android, příklad iOS). Nevím, jak to funguje, ale mě, jako přihlášenému uživateli se banner nezobrazuje a nepřekáží. Zobrazí se mi pouze jako nepřihlášenému. Myslím si, že by mohlo být dobré tuto propagaci zapnout i na české Wikipedii. Mobilní aplikace je (podle mě) pro čtenáře přehlednější a pohodlnější. Jste pro, či proti? --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 15:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já jsem spíš proti. Nechci propagovat iOS ani Android, ani jakékoliv aplikace pro ně.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2019, 18:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nelíbí se vám, jak jsou tyto aplikace udělané? Kdyžtak to můžeme zkusit vývojářům předat, aby na tom zapracovali. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V tomhle případě se ale propagují aplikace, ne platformy. A aplikace Wikipedie existují pro nejvíce zastoupené platformy na trhu, což jsou zrovna nyní tyhle dvě, ať se to komu líbí nebo ne. Kdyby teď trhu dominoval BlackBerry OS a třeba LineageOS, tak se vsadím, že vývojáři Nadace budou primárně pracovat na aplikacích pro tyto platformy. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je úhel pohledu. Já to vnímám jako propagaci platforem. A jistě, důvody, proč vývojáři Wikipedie uživatelům těmto platforem chtějí vyjít vstříc a na uživatele jiných platforem kašlou, jsou mi srozumitelné. To neznamená, že s tím souhlasím.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2019, 18:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
„Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…“ Jinak řečeno měli bychom být rádi, že vývojáři pro čtenáře Wikipedie na mobilních telefonech vyvíjí celkem dobré aplikace a dát také čtenářům Wikipedie možnost tyto dobré aplikace objevit, ne si je schovávat pro sebe. Ne každého napadne, že Wikipedie má i svoje aplikace a vydá se je sám od sebe hledat na příslušné obchody s aplikacemi. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 19:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jak píše Dvorapa, nejedná se o propagaci platforem. Myslím, že banner byl nasazen kvůli tomu, aby se samotným čtenářům lépe používala Wikipedie, ne kvůli propagaci OS. --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 19:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já si nemyslím, že úmyslem je propagovat platformy, natož že by to bylo úmyslem prvotním. Ovšem platformy to propaguje, ne že ne.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2019, 19:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že by to mohlo jít podobně nasadit i zde. @Dvorapa: Můžeš se zeptat vývojářů, zda by to bylo možné? --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 19:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslel jsem tím, že ta aplikace je jen pro anglickou verzi Wikipedie. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 20:12 (CET) Aha, tak už není. Kdysi jsem ji měl, ale tehdy byla omezená jen na tuhle verzi. Tak v pořádku. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 20:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To mi něco připomíná. Pokud někdo máte iOS, tak bych poprosil, zda byste si mohli aplikaci nainstalovat a opravit překlady. Aplikaci překládám, ale výsledek nevidím, takže by bylo lepší, kdyby to někdo zkontroloval. Překlady asi nebudu nejlepší, když někdy neznám přesný kontext. Odkaz: translatewiki.net. Samozřejmě i pro aplikaci pro Android je pomoc vítána. Předem děkuji za případnou pomoc. --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 20:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na enwiki to jde skrz [4]. Nejsem si jist, zda nejde jen o nějaký experiment. Zeptal jsem se zaměstnance WMF, který banner nasadil - dám vědět, co odpoví. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 12. 2019, 21:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím. Myslím, že by si požadované přesuny zasloužily trochu víc pozornosti, podobně jako jsou diskuze o smazaní. Třeba už jen umět vygenerovat přehledný seznam a viditelně se na něj odkázat z nějaké hlavnější strany. Návrh seznamu jsem udělal ručně zde: Diskuse ke kategorii:Údržba:Články k přejmenování#Seznam. Motivace: 1) je vidět, jak dlouho už návrh hnije a že by se mu mohla konečně věnovat pozornost 2) přilákání potenciálních rozumbradů :), no právě jako u DoSů. 3) Stáhnout počet projednávaných žádostí na rozumnou míru, aby to bylo přehlednější a aby se tomu byla věnovála větší péče (náhodní řešitelé se spíš zapojí, když nebude sáhodlouhý seznam). Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 10:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky za upozornění, asi ano, zasloužily :). Zkusím alespoň některé případy posoudit a vyřídit. --Mario7 (diskuse) 22. 12. 2019, 12:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Budu rád. A pokud víte jak spravit tabulku, aby uměla řádně sortovat i podle sloupečku ve kterém je vyplněn datový typ datum, aby to mělo ještě větší efekt ;) Pro aspoň trochu větší zviditelnění jsem včera vrátil "přejmenovat" do Šablony OznámeníRC. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 13:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak ne, funguje to i s šablonou Dts, ale ne ve všech prohlížečích, mám i jednu trochu vykopávku. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 14:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Však to nikam nespěchá. Buď si navržený přesun pohlídá navrhovatel, nebo to není natolik zásadní změna či natolik sledovaný článek, aby mu prodlení nějak ublížilo. Nebo je v tom nějaký problém? --Bazi (diskuse) 22. 12. 2019, 17:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je. Stejně jako u DoSů přispívají (jistě) lidé jen proto, že to vidí v seznamu navržených, ne proto, že by snad měl dané stránky ve sledovaných a přibyla tam šablona. A teď si představte, že je 300 DoSů současně - bude pořád ještě někdo "náhodně" přispívat? Nebude, a IMHO minimálně takový počet by teď v kategorii přesunů byl, kdyby se spoléhalo jen na aktivní roli navrhovatelů a ne na tři čtyři aktivní blázny, kterým přetékající kategorie článků ověnčených nádhernou šablonou na přesun přijde nepatřičná. Zvlášť když se dá rozhodnout rychle, nač to tedy zdržovat - stačí to jen víc zpropagovat, ať se zapojí víc lidí, kteří si nevšimnou zastrčené kategorie a nových přírůstků do sáhodlouhé kategorie, a dá se rozhodovat rychleji. Jo, přetékají i jiné kategorie a tím nám ověnčují články jiné parádní šablony - návrhy na rozdělení, výzvy ke globalizaci a aktualizaci atd. ... ale tam snad mají aspoň ten základ správně - přiléhavé jméno článku :) Jinak se na to dá taky zaměřit, když přestanou přetékat jiné (kritičtější) údržbové kategorie. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 18:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mimochodem, při přesunutí článku se nezmění štítek na wikidatech, ani po dlouhé době (interwiki se ale změní, to je v pořádku). Tak to bylo vždycky? Já to dělám ručně, ale obecně to asi ne každý udělá - a v pravidlech nevidím nic o tom, že by to měl přesouvající kontrolovat a řešit. Jenže takhle se názvy na wikidatech časem zjevně rozklíží s návy článků (stránek) a tomu by se snad mělo předcházet. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 23:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak ono to ani není žádoucí. Wikidata nejsou odraz wikipedie, je to samostatný projekt - když už, tak by se měl nový (nebo spíš původní) štítek přehodit do aliasů. Neměl by zmizet. --frettie.net (diskuse) 24. 12. 2019, 09:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak on obecně štítek na wikidatech nemusí být shodný s názvem článku. Například Janové Novákové, kteří jsou na wikipediích rozlišeni rozlišovači, mají všichni na wikidatech štítek Jan Novák a rozlišeni jsou Qkódem, resp. pro lidi popisem). --Jann (diskuse) 24. 12. 2019, 13:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kromě chybějícího rozlišovače a velikosti prvního písmene u obecných pojmů by měly být štítky na wikipedii shodné a mělo by se to dát do pravidel k přesunu. Kategorie a Šablony snad dokonce bez milosti a výjimek. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 14:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jaký je štítek na Wikidatech je ovšem spíš námět pro pravidla Wikidat, do toho nemá Wikipedie o nic větší právo promlouvat než třeba Wikizdroje nebo Wikicesty. My si nejvýše můžeme odhlasovat nějaké pravidlo toho typu, že pokud je štítek na Wikidatech jiný než zdejší název článku, pak přebírací skript (třeba do inforámečků) má zobrazovat název článku, nikoliv štítek z Wikidat (jinak já osobně jsem skoro automaticky proti sjednocování, protože většina sjednocování, které na Wikipedii vidím, je ve skutečnosti snahou nerespektovat pestrost reality).--Tchoř (diskuse) 27. 12. 2019, 16:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zaviní se nekonzistence tady, má se to dát do zodpovědnosti tomu, kdo provádí přesun tady a dík těm, kteří tuhle zodpovědnost neodhazují a dělají to. Pestrost na wikidatech je žádoucí? Podívejte se do přesunů a řekněte mi, kde je pestrost chtěná. Se synonymy se má blbnout v textu, ne v kategorizaci a jednotném přístupu (očekávatelnosti) pojmenování. Pak aby se vymýšlelo jak wikidata v infoboxech zakazovat, protože to někdo rozvrtal a není to spolehlivé. V článku bývají "Obrázky, zvuky či videa k tématu XYZ ve Wikimedia Commons" Je docela hloupé, když se článek přejmenuje, ale tohle zůstane beze změny na původním názvu, který je v lepším případě také možný, ale méně vhodný, v horším případě pokud byl vyhodnocen v diskuzi o přesunu jako úplně špatný. A nevím, proč by měly kategorie a šablony mít na wikidatech jiný štítek než zde název. Jaký jiný užitek než pestrost z toho jde? Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 16:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud se wikidatisté rozhodnou dát přednost jinému označení než wikipedisté, neznamená to, že jsou wikidata „nespolehlivá“.--Tchoř (diskuse) 27. 12. 2019, 17:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
IMHO Wikidatisté začli zkopírováním wikipedie a očekávají, že si to wikipedisté opraví, když si to mění u sebe. Zvlášť když wikipedisté vesele přebírají z wikipedie štítky do svých šablon v článcích, a sami sobě v tom pak dělají směsku úplně špatných pojmenování, zavrhnutých pojmenování, preferovaných pojmenování a jediných správných názvů. Drtivá většina článků si po přesunu zaslouží i změnu štítku. Představa, že na Wikidatech bude probíhat nějaká paralelní diskuze o přesunech je teda dost děsivá. Wikidata jsou správa dat, ne (někdy i odborná) tlachárna jako wikipedie. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 17:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tady se myslím vyrábí trochu bouře ve sklenici vody. Ano, patrně ve velké většině případů bude/má být článek na Wikipedii pojmenován stejně jako položka na Wikidatech. Pokud dochází k přesunu článku na Wikipedii, mělo by se zvážit, zda by se neměla stejně přejmenovat i položka. Automaticky by se to ale dělat nemělo, protože existují důležité třídy výjimek. Jednak už ty zmíněné systematické (rozlišovače, velikost prvního písmene), ale také u konkrétních případů: Vazba položek na stránky na projektech často není úplně exaktní 1:1, článek a položka často řeší překrývající se, ale mírně odlišné koncepty. Položka musí být vždy pojmenována podle svého obsahu, ale je možno k ní navázat článek s mírně širším/užším pokrytím, který poté dává smysl pojmenovat trochu jinak. Takže: Ano, při přejmenování článku je rozumné zvážit i přejmenování položky, která by se měla udělat ve velké většině případů, ale ne, cílem není bezvýjimečná 100% shoda mezi Wikipedií a Wikidaty. --Mormegil✉ 27. 12. 2019, 18:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
"Pokud dochází k přesunu článku na Wikipedii, mělo by se zvážit, zda by se neměla stejně přejmenovat i položka" - šup s tím do pravidel. Plus navrhuju připravit nějak automaticky seznam posledních přesunů nezměněných na wikidatech - pro manuální kontrolu po zapomínačích. O stoprocentním automatickém přejmenování štítku nepadlo nic krom otázky, jestli to tak náhodou dřív nebylo. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 18:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
"Pokud dochází... i položka" - ano, to by se do pravidel přejmenovávání článků/kategorií/šablon přidat mělo. --Jann (diskuse) 27. 12. 2019, 19:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A co byste třeba řekli na novou Šablona:OznámeníRC/Přejmenování pro top 5 nejstarších, nebo starších než 6 měsíců, teď by obojí vypadalo zhruba tak bylo:
I s pomocí kolegů se podařilo stlačit počet požadovaných přesunů článků na 2! (+ kategorií na 0 a šablon na 8) Takže jsme momentálně ve stavu, kdy je míň článků požadováno přejmenovat než smazat, a to je pěkné. Chrzwzcz (diskuse) 19. 1. 2020, 20:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Wikimedia Foundation plánuje celé hnutí Wikimedia přejmenovat na Wikipedii. Co si o tom myslíte?
Ahojte,
rád bych všechny české redaktory pozval do Kavárny na slovenské Wikipedii, protože tuto diskusi považuji za mimořádně důležitou, co se budoucnosti hnutí týká:
@Luky001: Pro upřesnění a v rámci boje proti clickbaitům: "Wikimedia Foundation plánuje" je velmi silné vyjádření – je to zatím v rovině výzkumného projektu jejich týmu Communications, který zkoumal pro a proti návrhu a předkládal je jako informaci radě Wikimedia. Nutno dodat, že se proti tomu v mezinárodní komunitě zvedla vlna odporu téměř ze všech stran. Jediný, kdo byl nadšen, jsou fundraiseři - ti ví, že získávat peníze pro Wikipedii je jednodušší než fundraisovat pro Wikimedia. V současném znění strategického textu 2030 to ale pokud vím není ani zmíněno. Myslím, že návrh je v tuto chvíli u ledu, či alespoň nemá velkou podporu. Jasně, je důležité tu diskuzi sledovat, i my ve Wikimedia ČR jsme vesměs proti, ale zatím je to skutečně v hypotetické rovině.--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 12. 2019, 16:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Vojtěch Dostál: Vojtěchu, určitě bych záměrně nešířil clickbait. Včera jsem si myslel totéž, co si myslíš. Přijde mi tedy vtipné, že ani Wikimedia ČR o ničem netuší. Ono to bohužel už vypadá jako hotový plán, viz zde na Mete, v červnu 2020 to už má jít ven (viz trochu výše a zjistíš, že asi nejde o návrh). Celé se to plánuje tuto ve skupině na FB (přidal jsem se dnes) a v téhle skupině na Wikimedia Space. Vlna odporu se zvedla, komunikační tým si ale statistiky udělal tak, aby měli podporu (na slovenské Wikipedii jsem se rozepsal více). --Luky001 (diskuse) 27. 12. 2019, 18:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Asi oba mluvíme o něčem trochu jiném; radikální varianta plánu hovořila o přejmenování nadace a jejích projektů, to, o čem hovoříš, je návrh výrazně drobnější změny. Jedná se o upřednostnění brandu "Wikipedie" při fundraisingu. Jediné překvapení pro mě je, že by se mohlo změnit i jméno nadace WMF, to jsem opravdu nevěděl. Zeptám se po Novém roce naší ředitelky, zda o tom ví více, a případně se zde ozvu s informacemi (@Klára Joklová:). --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 12. 2019, 18:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že tohle mluví za vše (viz. priložené obrázky). Projekty se nepřejměnují, ale slovo Wikimedia v tomto plánu přestává existovat. Jakkoliv absurdní to zní, Wikipedie Česká republika bude nejspíše název v budoucnosti, pokud se nerozhodnete neakceptovat nadaci (Affiliates are critical participants in this project as they use the “Wikimedia” brand today. After consulting and collaborating with the Foundation on this process, Affiliates will each have the option to change their branding by opting-in to the proposed changes. It’s a choice for each group.zdroj)
Hnutí Wikimedia je hnutí komunitní. Proto se laicky domnívám, že nelze provést takovouto radikální změnu bez souhlasu komunity.--Gampe (diskuse) 27. 12. 2019, 18:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Komunikační tým momentálně má jasno v tom, že chtějí zrušit název Wikimedia a nahradit ho Wikipedii. S komunitou chtějí diskutovat už jen to, jak to udělat. Ne, jestli to udělat. Nato souhlas již podle nich dostali v diskuzi o tomto návrhu, přitom metriky, které použili, jsou nanejvýš kontroverzní, stejně tak, kolik lidí z celého hnutí se reálně vyjádřilo. --Luky001 (diskuse) 27. 12. 2019, 23:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím si, že navrhované přejmenování je rozumné. Wikipedii znají skoro všichni, ale Wikimedia nikomu nic neříká. Domnívám se, že nám to hodně zjednoduší práci, když budeme někomu náš projekt představovat. Nejde jenom o peníze, ale třeba i o to, aby lidi darovali fotky Wikipedii (jasné jak facka) vs. když je mají darovat WM Commons.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 12. 2019, 23:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přesně tak. Takže dopad nulový až kladný, což se vyplatí. Budovat to na značce, která rezonuje a ne na neznámém zastřešujícím názvu. Možná zvážit něco na způsob Wikipedia Foundation nebo Wikipedia Group, ale jinak hodnotím jako marketingově krok správným směrem. A lokální "pobočka" by to mohla vzít jedním vrzem společně s vyhozením republiky z názvu ;) Na to, jaké důvody se uvedly v centrále a jestli to zdůvodňovaly zfušovanými metrikami nebo výzkumy, to je pro mě teď úplně jedno, já odpovídám na nadpis tohoto tématu :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 23:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Ioannes Pragensis: O to těžší jim pak ale zase bude vysvětlit, že ne, pouze té encyklopedii je dát nemohou. Že je mají nahrát na další projekt Wikipedia Foundation, aby byly na Wikipedii použitelné, ale i když se jim řeklo, ať prosím fotky dají Wikipedii, tak je může stejně kdokoli na skoro cokoli využít i jinde. --27. 12. 2019, 23:58 (CET), Utar (diskuse)
Fotky mají uvolnit pod svobodnou licencí. Jakou omáčku jim k tomu kdo dá, tedy že tuto licenci vyžaduje Wikipedie/hnutí Wikimedia/Wikimedia Commons, to už je úplně jedno.--Tchoř (diskuse) 28. 12. 2019, 01:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Utar: Já si právě slibuji, že jim to už nebude potřeba vysvětlovat. Že to budou nějaké technikálie v pozadí, ale že pro člověka, který chce poprvé v životě nahrát fotku do Commons, to bude prostě nahrávací rozhraní Wikipedie, zaštítěné jenu známým logem s písmenkovou zeměkoulí. Kdo se bude chtít stát správcem na Commons, tak to bude muset vědět, ale pro všechny ostatní to bude takhle jednoduché.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 12. 2019, 09:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Celý výzkum brandu Wikimedia vs. Wikipedia i diskuzi jako pobočka sledujeme, cca od jara loňského roku, kdy jste s nimi byli seznámeni, obavy za nás jako pobočku jsme sdíleli, vnímáme samozřejmě i možné výhody. Je zřejmé, že každý bude mít na obdobnou změnu svůj názor. Na začátku roku bychom se měli dozvědět více o plánu a šíři dopadu celé změny. --Klára Joklová (diskuse) 3. 1. 2020, 16:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím vespolek. Po dlouhých diskusích na různých místech, které často posléze usnuly, se Dvorapa odhodlal k radikálnímu kroku a stránku Nápověda:Obsah předělal podle vzoru polské wiki - na vzhledu jsme se celkem shodli a budiž mu za to velký dík. Je to ale víceméně jen překlad, bude se muset hodně dopracovat. Abychom tu stránku neměnili uživatelům pod rukama, překopírovala jsem ji na WikiProjekt Nápověda/Obsah nově a rovnou tam udělala svoje doplňky a úpravy (oddělovač odkazů -- je tam z nouze, protože původně tam byla šablona pro |, se kterou neumím pracovat - | tam zůstane, je to hezčí, ne?). Za důležitý považuju úvodní blok, co zatím chyběl, a pak si myslím, že tu byla obecná shoda na tom, že nováčci mají být směrováni na VE (podblok Jednoduchá editace). Zveme další zájemce k zapojení na úpravách této stránky a k diskusím i nad dalšími otázkami souvisejícími s nápovědami. Nejvíc jsme zatím diskutovali na WikiProjekt Nápověda/Zpětná vazba, tak možná tam? --Helena Dvořáková (diskuse) 6. 1. 2020, 23:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Protože týden nikdo stránku needitoval ani nediskutoval, udělala jsem úpravy v Nápověda:Obsah naživo. Moje editace byla revertována, ačkoli měla jen určité nedostatky (zase jiné měl ten první nástřel). Myslím, že se nemuselo revertovat, když nová verze obsahuje více (např. Účet a Pískoviště) a nic se neztratilo - úpravy vzhledu lze opravit. Aby bylo jasné, co jsem v původní podobě měnila, popsala jsem vše na Obsah nově. A abychom nevedli s @Dvorapa: revertační války, prosím další wikipedisty, které to zajímá, aby psali připomínky kurzívou přímo do textu na WikiProjekt Nápověda/Obsah nově. Dát nápovědu do pořádku je opravdu potřeba a už by se to nemělo táhnout dlouho. --Helena Dvořáková (diskuse) 14. 1. 2020, 13:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Dvorapa: Já bych rád věděl proč jsi to revertoval a raději jsi neprodiskutoval změny? Děkuji za odpověď. --Podroužek (diskuse) 14. 1. 2020, 19:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Měl jsem to rozepsané do diskuse, ale když jsem měl už asi pět odstavců s chybami, tak jsem se na to vykašlal a jen to revertoval. Bylo toho prostě moc. --Dvorapa (diskuse) 14. 1. 2020, 20:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
p.s.: článek mi ale celkem připadne v pořádku. už jsem na něm udělal nějaké korekce ... --MichalZobec (diskuse) 10. 1. 2020, 19:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@MichalZobec: Takových střetů zájmů je tu plno. Něco se smaže, něco je ještě v přijatelném stavu. Pravidla o firmách, co jsem navrhoval výše udělat, se nikdo neujal. OJJ, Diskuse 10. 1. 2020, 19:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ukrajinské dopravní letadlo
Dávám na uváženou, že nám chybí článek o sestřelení ukrajinského letadla Íránem. A zmínky o tomto aktuálním velkém neštěstí v různých článcích. Sám nemám nyní ani zítra možnost tyto informace do Wikipedie zapracovat. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2020, 22:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na Commons je k tomuto tématu nahraných skoro 400 fotografií, pokud se to chce někomu probrat a zařadit do článku. Jen upozorňuji, že některé nejsou pro slabší povahy co jsem četl na Commons.--TFerenczy (diskuse) 12. 1. 2020, 00:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Slovenská D1
Všiml jsem si, že během této úpravy zmizelo z článku Dálnice D1 (Slovensko) 39 kB textu, což mi přijde moc na „Aktualizace informací, facelift, změna pořadí sekcí, doplnění přehledu úseků dálnice, komplet přepsání sekce historie, oprava údajů o délce dálnice, kontrola souladu s wiki SK“. Mohl by se na to někdo detailněji podívat? Podle mě část editace bude přínosná (takže nerevertuji – k nějaké aktualizaci určitě došlo), ale vyhodit tolik dat zavání jejich ztrátou. Např. přestalo fungovat toto přesměrování (a podobné). — Draceanediskusepříspěvky 15. 1. 2020, 20:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vypadá to na ne úplně dokonalý překlad ze Slovenštiny (hromada věcí stále ve slovenštině ve článku je). Pozitivní je, že je nyní článek přehlednější a lépe strukturovaný, negativní však je, že se ztratilo hodně informací o průběhu výstavby a především pak velké množství zdrojůveškeré reference. --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2020, 20:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Z toho důvodu bych revertoval na předchozí verzi i za cenu ztráty nejnovějších aktualit a znepřehlednění obsahu článku. --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2020, 21:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Wiki Loves Love is back again in 2020 iteration as Wiki Loves Folklore from 1 February, 2020 - 29 February, 2020. Join us to celebrate the local cultural heritage of your region with the theme of folklore in the international photography contest at Wikimedia Commons. Images, videos and audios representing different forms of folk cultures and new forms of heritage that haven’t otherwise been documented so far are welcome submissions in Wiki Loves Folklore. Learn more about the contest at Meta-Wiki and Commons.
V infoboxech politických stran přibývají obrázky i u tzv. řádkových informací, tedy např. jménu předsedkyně nebo předsedy, třeba Trikolóra hnutí občanů. U Pirátů je ta již celkem dlouho. Několik jsem jich vymazal, ale nejsem si jist, třeba je to dovoleno. Dle mě je to divné, narušujete to jednotný vzhled a jen natahuje infobox. --Pavouk (diskuse) 19. 1. 2020, 01:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já bych to mazal a zpětně díky za vymazání u článků, které sleduji. Obrázek patří do článku o dané osobě. --Dvorapa (diskuse) 19. 1. 2020, 01:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak zrovna třeba fotografie předsedy strany či hnutí by tam být mohla, ne? Plejáda snímků dalších předních činovníků uskupení je už asi navíc, to budiž. --Jan Polák (diskuse) 19. 1. 2020, 02:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Podle mě odstranit, viz Dvorapa. V článcích o městech taky nedáváme ke jménu starosty/primátora jeho fotku, v článcích o firmách ke jménu ředitele jeho fotku, v článcích o státech ke jménu vrcholných představitelů jeho fotku, atd. --Harold (diskuse) 19. 1. 2020, 10:05 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak sem cca 10 obrázků u jmen předsedkyň a předsedů smazal (naposled tu odkazovanou Trikolóru). Kdyby se to objevovalo znovu a jinde, tak bychom museli nějak řešit. --Pavouk (diskuse) 20. 1. 2020, 17:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím všechny, všiml jsem si, že článek stockholmský syndrom patří v poslední době mezi nejpopulárnější články. Tento článek je naneštěstí neověřený a zřejmě obsahuje vlastní výzkum. Proto bych chtěl požádat, abyste se občas (ideálně několikrát týdně) podívali na nejnavštěvovanější články a pokusili jste se špatné články o tématech, které vás zajímají vylepšit. Rád bych článek o stockholmském syndromu vylepšil, ale v tomto tématu se nevyznám. Každý článek si zaslouží vylepšit, ale tohle je naše vizitka. --Patriccck (diskuse) 22. 1. 2020, 17:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Movement Learning and Leadership Development Project
Hello
The Wikimedia Foundation’s Community Development team is seeking to learn more about the way volunteers learn and develop into the many different roles that exist in the movement. Our goal is to build a movement informed framework that provides shared clarity and outlines accessible pathways on how to grow and develop skills within the movement. To this end, we are looking to speak with you, our community to learn about your journey as a Wikimedia volunteer. Whether you joined yesterday or have been here from the very start, we want to hear about the many ways volunteers join and contribute to our movement.
To learn more about the project, please visit the Meta page. If you are interested in participating in the project, please complete this simple Google form. Although we may not be able to speak to everyone who expresses interest, we encourage you to complete this short form if you are interested in participating!
V infoboxech států {{Infobox - zaniklý stát}} je ke konci položka "státní útvary a území Předcházející: .... Nástupnické: ....", např České království. Chtěl bych se zeptat, co do ní patří. S jistým údivem jsem zjistil, že otázka není tak jednoznačná jak jsem si myslel.
Totiž můj rozum mi říká, že stát vznikl na místě nějakých předchůdců, transformací jiného celku (např. IV. >>> V. francouzská republika), rozdělením/vydělením ze staršího státu (Československo z Rak-Uherska), sloučením několika celků (sovětské republiky do SSSR) a ty starší celky jsou jeho předchůdci. Pak stát existuje, zabírá nová území a státy a zase je ztrácí. A nakonec zanikne, přižemž na jeho místě vznikne jeden nebo více (Československo se rozdělilo do dvou států, SSSR do 15) nových států. To jsou nástupnické státy.
jakékoliv státy, jejichž území daný stát v průběhu svých dějin zabral (plně nebo zčásti), takže předchůdcem Sovětského svazu by nebyly pouze sovětské rebubliky které ho roku 1922 založily, ale i Československo, Finsko, Polsko a x dalších zemí. Finsko by bylo současně i nástupcem SSSR, protože roku 1941 mu určité území sebralo. Francie a Německo by vzhledem k posunům svých hranic byly svými mnohonásobnými předchůdci i následníky... Pravidlo má mimo jiné kuriózní efekt, že „předchůdcem státu X“ může být stát vzniklý i několik století po vzniku státu X. A následníkem státu X může být stát zaniklý o staletí dříve.
státy, které zanikly desítky let nebo i déle před vznikem daného státu (s odůvodněním, že je na jejich bývalém území, případně že v daném státu žijí potomci obyvatel těch dávno zaniklých zemí; nevadí přitom, že mezitím změnili svou identitu - jméno etnika, víru..)
sousední státy (s odůvodněním, že v daném státu žijí přistěhovalci od souseda, nebo obyvatelstvo příbuzné s obyvatelstvem souseda. (např. předchůdcem USA by bylo Německo a Itálie a Čína protože přistěhovalectví, předchůdcem českého knížectví a království pak Německé království protože kolonizace...)
analogicky pro následnické státy - státy které si ukously území dané země (i jen pár hektarů), státy které vznikly desítky let po jeho zániku (např. EU jako následník nacistického Německa), sousední státy s kulturním vlivem dotyčné země atd.
Co říkáte? Máme termín "státní útvary předcházející a nástupnické" používat ve významu v jakém je používá spisovná čeština, v níž předchůdce je "co je nebo co se děje dřív než něco jiného, zpravidla ve vývojové řadě" a podobně nástupce. Nebo v širším významu používaném pouze pro účely infoboxu? Nebo přejmenujeme položku infoboxu? A jak?
PS. Záměrně používám příklady bližší, spíše evropské, než dálnovýchodní o které šlo v debatě s kolegou. Na principu to nic nemění. --Jann (diskuse) 24. 1. 2020, 16:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Celkově mi to přijde takové "úchylné". Předcházející stát po staleté pauze na jedné straně, na druhé straně vypisování všech mikroúzemíček, která byla předchozí základ pro nový. A třeba právě u Československa "zaniklý stát" Třetí Československá republika, nástupnické Československá republika (1948–1960), pak Československá socialistická republika a pak Československá federativní republika a pak Česká a Slovenská Federativní Republika. Z mého pohledu nadhledu zaniklo Československo mezi lety 1945 a 1992 jen jednou jedinkrát. Vždyť ani ty oficiální názvy nesedí (Třetí Československá republika). Za mě si to zaslouží velkou dietu. Chrzwzcz (diskuse) 24. 1. 2020, 18:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
1 Serpentis
Zdravím, opravil jsem tuto hvězdu, ale vše, co o ní bylo, bylo špatně, včetně souhvězdí. Pro znalé, Flamsteedovo označení 1 vždy bude na hranici souhvězdí, a stejně tak poslední hvězda. A toto je zářný příklad, proč by se u vesmírných objektů měla dodržovat encyklopedická významnost. Ostudu ale tato hvězda se třemi návštěvami za měsíc nedělá. Ale o to jsem se kdysi na české wikipedii snažil (dodržování encyklopedické významnosti), ale zůstal jsem nepochopen, nesmazali se ani Nadvšencovi hvězdy, ale na druhou stranu na toto téma mohl někdo popsat pár stránek v bakalářce.-:)) Nevím, jestli mě teď pochopíte.Mirek256 27. 1. 2020, 13:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vážení a milí kolegové, wikipedisti. Blíží se konec roku a s tím i termín řádných voleb do Arbitrážního výboru. Dvěma arbitrům končí mandát a dle interních informací to vypadá, že nehodlají znovu kandidovat, zároveň jeden z arbitrů navíc zvažuje předčasné ukončení své činnosti. Volby do výboru byly vyhlášeny již na konci listopadu a přesto se zatím nepřihlásil žádný kandidát. Poslední roky navíc osobně nabývám dojmu, že kandidáty spíše zoufale hledáme a přemlouváme jednotlivce, kteří to vlastně zprvu ani moc dělat nechtějí. Naskýtá se proto otázka, má komunita o služby Arbitrážního výboru ještě zájem nebo ne?
Do 22. ledna 2020 je sice ještě celkem dostatek času, nicméně jakožto jeden z končících arbitrů si dělám o funkčnost Arbitrážního výboru po volbách starosti. Apeluji na uživatele zvažující kandidaturu, aby měli odvahu a podali ji. Zároveň bych se rád zeptal komunity, jak by si přála postupovat v případě, že do 22. ledna žádní kandidáti nebudou. Má se v tom případě výbor rozpustit a zrušit? Změnit systém volby arbitrů? Díky všem za podněty. --Mates (diskuse) 30. 12. 2019, 21:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mám k tomu nějaké postřehy. Práce arbitrů je důležitá. Málokdo si to už asi dneska uvědomuje, časy VZ, Tomy, sporů Baziho, Palua, Chalupy, Cinika aj. (náhodný výběr, určitě se toho řešilo více) jsou dávno pryč právě díky AV a tyto spory už dávno nenarušují běžnou komunikaci komunity. Práce arbitrů však je náročná, pokud mě nešálí paměť, tak je třeba vždy vyšťourat, prozkoumat a následně mimo wikikruhy prodiskutovat a rozhodnout každý případ, přičemž ten samotný proces může být velmi odrazující fakt. Asi by nebylo od věci, kdyby členové (i bývalí), kteří s tím mají zkušenosti, zkusili ostatním v této fázi hledání kandidátů trochu přiblížit fungování AV, popsat jejich zkušenosti, dobré stránky podílení se na AV vs. třeba i ty věci, které jsou na práci v AV nah**no. Kolik tím tráví běžně času a co je třeba třeba umět nebo naopak k čemu nebýt náchylný. Přiblížení práce AV komunitě, která o jeho funkci netuší ani ň a sama si potřebné stránky jen tak nepřečte nebo v nich plave, je jedna z věcí, která by mohla pomoci. Podobné jsem radil Michalovi, když se mě tehdy ptal, co s OTRS. --Dvorapa (diskuse) 30. 12. 2019, 22:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dovolím si doufám realistický názor, byť se někomu nemusí líbit. Kdo by chtěl za současných poměrů kandidovat do AV? Snad jen zatvrzelý sadomasochista. Jakmile se v posledních letech objevila kandidatura do AV nebo na správce, případně potvrzení správcovských práv, museli kandidáti často projít zkouškou ohněm. Přijde mi, že takové požadavky nemáme ani na vrcholné představitele státu. Pokud tedy chceme, aby někdo někam na Wikipedii kandidoval, mějme požadavky rozumné a buďme objektivní. Každý z déle sloužících se už s někým někdy nepohodl, ale nebudeme se tím užírat navěky. Dále máme dost kňouralů, kterým bylo kdysi ublíženo a dodnes to nerozchodili, což se projevuje v jejich chování vůči komunitě. Druhá myšlenka je ta, že bez AV by se Wikipedie obešla. Nezpochybňuji minulou práci arbitrů v celku, ale poslední roky je to čím dál horší. Měsíce se vlekoucí případy, přičemž se neobjeví aspoň krátká zpráva jako "Pracujeme na tom", "Už jsme se prokousali tím a tím a chystáme se na to a to" nebo "Dlabeme na to". Vždyť ne všechna rozhodnutí AV ony problémy vyřešila. Když nebude AV, prostě bude potřeba asi lehce upravit pravidla pro blokování a správci tak budou muset najít odvahu sem tam vlepit pomyslnou facku i zkušeným wikipedistům, kteří se chovají jak malí kluci. Komunita Wikipedie jsou lidé z masa a kostí, proto používejme řešení, která se v běžném životě osvědčila. Nemusí se za všechno hned popravovat, ale výchovných pár facek ještě docela nedávno dokázalo vyléčit ledacos :-) Gumideck (diskuse) 30. 12. 2019, 23:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dtto. Arbitrážní komisi vnímám jako zbytečnost, všechny ty spory bylo možné řešit standardním blokováním za narušování Wiki, jako je to dnes třeba na skwiki. U problematičtějších věcí (indef Tomy) by za mě stačil konsensus několika správců. Apeluji na kolegy, aby se zamysleli, že hlavní věcí na Wikipedii je obsah. Obsah a výhradně obsah. Jak se dnes dva kolegové pohádali, jestli je reakce ta nebo ta a jestli bylo blokováno na měsíc v souladu s pravidly nebo na delší dobu a další interní záležitosti čtenáře nezajímají. Podobná imitace soudu jen zdržuje od tvorby obsahu a natahuje problémy, které lze vyřešit jednodušším způsobem. Někdo tu zas napíše o moci správců a bla bla bla, ale v tom případě nevím, proč má mít tu moc zrovna skupinka lidí v AV, která prochází +- stejným hlasováním jako správci. Troufnu si tvrdit, Dvorapo, že mnoho z těch opatření napáchalo víc škody než užitku, protože bloky můžu užívat podle situace, kdežto např.: zákaz reakcí, kdy spolu dvě strany normálně komunikují a jedna z nich to žene na Nástěnku správců pro zákaz reakcí, jako to tuším bylo Bazi a Chalupa u článků týdne, tak to je směšné. Ono to hraní si na Matlocka asi fakt taková sranda nebude. Od zrušení AV bych si osobně sliboval, že by se jisté věci řešily jednodušším rychlým způsobem (stylu zablokuji kolegy, za opakované osobní útoky, ale nebudu jim bránit ve slušné debatě), ubylo by kňouralů, které baví citovat jednotlivé úseky opatření a dohadovat se nad tím a zbylo by víc času pro tvorbu obsahu. A od ledna mají správci novinku, blokování editace jednotlivých stránek pro jednotlivé uživatele. Tedy konečně bude možné např.: u editačních válek apod. zablokovat uživatele jen na určitou stránku a jinde ať si s radostí edituje. OJJ, Diskuse 31. 12. 2019, 05:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Souhlas s Gumideckem a OJJem. Poslední rok ukázal, že se bez AV lze obejít, když přednést případ znamenalo prakticky odložit ho na dlouhé měsíce k ledu, dokud se nevyřešil sám. Problematické editory typu Nadvšenec projednávání před výborem stejně nezastavilo, no a těch pár jedinců, které vyloženě baví se soudit, hádat se o nuance v interpretacích výroků a citovat proti sobě paragrafy, si holt najde jinou zábavu. Bral bych to prostě jako vývoj a nedělal si s tím těžkou hlavu. A pokud se ukáže, že Arbitrážní výbor chybí, není problém uspořádat kdykoli mimořádné volby. ----Borzywoy (diskuse) 31. 12. 2019, 08:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pár reakcí.
K práci v AV: Práce v AV je dost náročná a ne příliš atraktivní. Ve svém volném čase se zabýváte diskusními spory třetích osob a vyhodnocujete, kdo se ke komu chová ošklivěji a jak moc to omezuje chod Wikipedie. Pokud něco takového chcete dělat dobře a pořádně, zabere to trochu více času; musíte to opravdu projít a ještě prodiskutovat s ostatními. Souhlasím, že v posledním roce se projevila časová nedostupnost více arbitrů najednou (z nejrůznějších osobních důvodů, zpravidla mimo svět Wikipedie), která zapříčinila prodloužení doby rozhodování a reakcí (nejde totiž o rozhodnutí jednotlivce, arbitři se zpravidla na znění výstupů předem dohodnou). Zároveň se u některých arbitrů snížila vůle to dělat, což vzhledem k některým reakcím zde chápu, protože když takto náročnou práci považuje velká část komunity za zbytečnou, těžko se hledá vůle ji dělat. Navzdory tomu, že sám cítím, že situace poslední rok byla špatná, chci se zde arbitrů zastat, neboť rozhodovací doba nebyla výrazně delší od jiných procesů na Wikipedii (poslední revize smazání je v projednávání 7 měsíců, poslední žádost o komentář 9 měsíců).
@OJJ, Gumideck: Osobně zastávám názor zcela opačný, hlavní výhodu v AV vidím tu, že jde právě o kolektivní rozhodnutí více lidí, dobře zvážené na základě projití editací dotyčného. Správce naproti tomu (alespoň z mých mnohaletých zkušeností) se rozhoduje rychle, někdy impulzivně, řeší akutní problémy a to v krátkém časovém horizontu. A pro případ, že se správci rozhodnou o Vánocích pohádat, se hodí instituce, která by je případně mohla rozsoudit ;-). Obsah je samozřejmě nejdůležitější, ale podle mého názoru jsou neméně důležití lidé, kteří za ním stojí a musí se dohodnout. Bez lidí obsah nevznikne. Vyřešení potíží mezi několika aktivními editory pak nevidím jako čistou ztrátu času, ve hře jsou přece leckdy další roky editací od aktivních přispěvatelů. Pokud se však komunita shodne, že kompetence AV mají přejít na správce, bylo by asi fér si vynutit jejich potvrzení ve funkci. --Mates (diskuse) 31. 12. 2019, 12:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Mates: Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že ty i ostatní arbitři děláte nelehkou a nevděčnou práci, která zabere hodně času. A to je právě ono: zabere hodně času, který se dá využít lépe. Pokud je nějaký uživatel problémový, nechť ho zablokují správci, Wikipedie nezchudne. Pokud jsou zkušení wikipedisté tak sobečtí, že svými malichernostmi zatěžují opakovaně ostatní, nechť je správci zablokují. Možná Wikipedie zchudne, ale protože wikizávislost si nevybírá, spíš se vrátí a budou rozumnější. Neustálý strach, abychom někoho náhodou neztratili totiž vede k tomu, že odchází zavedení wikipedisté znechucení zákulisím Wikipedie. Ale budoucnost AV je samozřejmě na kolektivním rozhodnutí, tohle je opravdu jen názor jednoho člověka :-) --Gumideck (diskuse) 31. 12. 2019, 12:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Mates: Ano, dovedu si představit, že se jedná o časově velmi náročnou a zároveň i celkem zbytečnou činnost. Jak to vidím já. Na Wikipedii pracuju, protože to dělám rád, přináší mi to nějakou radost a uspokojení, jinak bych neměl důvod to dělat. Těší mě se třeba patlat celé léto s něčím podobným, abych se na to pak mohl podívat a říct si, že to je dobrá práce, užitečná pro čtenáře. Ale nevím, jak bys mě nachytal na to, celé léto se probírat nějakými diffy uražených anebo problematických editorů. Člověk má sám dost problémů a nepotřebuje svůj volný čas z vlastní vůle zaplňovat dalšími. Proto je asi v AV málo lidí.
Však s Vojtěchem Dostálem se to podařilo vyřešit i bez té arbitrážní komise, ne? Osobně taky doufám, že ten článek, kvůli kterému to vzniklo, bude již zítra nějak vaporizován.
Potvrzování funkce u všech správců osobně vidím jako liché, už z toho důvodu, že spousta z nich třeba ani podobná rozhodnutí dělat nechcou a soustředit se výhradně na blokování vandalů anebo technické náležitosti.OJJ, Diskuse 31. 12. 2019, 12:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Podle mého názoru by měl AV jako orgán zůstat. Doufám, že se ještě někdo jako kandidát přihlásí. Vlastně ale jeden kandidát nebude stačitǃ Víme dobře, že pak ta volba samotná také není zrovna snadná, z více než 1000 wikipedistů se jí zúčastní jen malý zlomek. To není dobře, a dokonce je to tak, že mnozí správcové jsou mezi těmi, kdo se té volby nezúčastní. Mnoho lidí si tady hraje jen na vlastním písečku, to je bohužel fakt. Komunita je vedlejší. Jaká pak bude na Wikipedii rovnováha moci (ano moci) resp. pravomocí, když nebude AV? Nemyslím, že bychom tuhle otázku měli brát na lehkou váhu. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 12. 2019, 12:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Zbrnajsem: Z toho tisíce aktivních Wikipedistů (nevím, kde jste to číslo vzal, ale to je jedno) ale jenom zlomek ví o nějakých podobných komunitních procesech, většina budou nějaké občasné nováčkovské účty anebo lidi, kteří si jen píší a rozdělení moci je absolutně nezajímá a ani se jich netýká a u některých i pochybuji, jestli vůbec ví, za jakých okolností je tu možné blokovat uživatele atp. Chtěl bych upozornit na to, že se tzv. nedostatek hlasů netýká pouze voleb do Arbitrážního výboru, tam je to celkem dobré, ale například pokud v takové nominaci nejlepších článků zahlasuje deset lidí, tak to považuji za úspěch. Zrovna u toho orla jen devět lidí (i když tam to hlasování přeci jen probíhá trochu jinak a obyčejně se neuzavírá, pokud nejsou všichni pro nebo nejsou dořešeny námitky). Pochybuji, že v dohledné době najdeme víc hlasů než tu. -OJJ, Diskuse 31. 12. 2019, 12:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
K tomu jen dodám, že nějaká nová doporučení a pravidla neprošla, byť měla 90 % hlasů pro. Jen proto, že hlasovalo 12 wikipedistů a bylo potřeba 20 jakožto kvórum (nebo jak se to jmenuje). Číslo je ve statistikách české Wikipedie, cca 900 pravidelně aktivních wikipedistů za poslední měsíce (pokud jsem na té stránce zaškrtl vše správně), ovšem na chodu komunity má zájem jen hrstka. --Dvorapa (diskuse) 31. 12. 2019, 14:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Dvorapa: Pochybuji, kolik z těch 900 redaktorů zná jen pravidla. A žijou si spokojeně. Vlastně AV máme pro těch max. 50 lidí. OJJ, Diskuse 31. 12. 2019, 17:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@OJJ: Ad 1: Však tě nikdo nenutí to dělat, ale nelíbí se mi představa, že někdo bude během deseti minut mezi editacemi obsahu rychle rozhodovat a vyhodnocovat, zda jiný uživatel nemá příštích pár měsíců editovat, hlavně když to bude rychle zfouknuté.
Ad 2. Ano, a je to tak dobře, že to nikam dál nezašlo. Dál to rozebírat nechci, použil jsem to jen jako příklad, že mohou nastat i takové situace.
Ad 3. Právě proto, že většina správců nechce takové spory rozhodovat, existuje arbitrážní výbor. Přenesením těchto pravomocí na správce se mohou zase zvýšit nároky některých na osoby správců, takže nebudou chtít lidi už vůbec kandidovat ani na správce. Bývá zvykem, že pokud se zásadněji mění pravomoce správců, dojde k jejich potvrzování. Právě proto, že správce má být technickou funkcí, která je dostupná pro větší množství aktivních uživatelů, aniž by se museli nutně zabývat spory mezi uživateli. Samozřejmě, mohli bychom se dohodnout, že budou správci, kterým tyto rozhodnutí vadit nebudou a třeba ustanovit menší skupinu správců s příznakem arbitr (klidně formou aditivní volby, jako třeba u žádosti o práva byrokrata), kteří se budou těmito věcmi společně zabývat a rozhodovat je. V poslední době ale jsem měl spíše dojem, že spojení správce a arbitra v jedné osobě editorům spíše vadí, než že by ho podporovali. --Mates (diskuse) 31. 12. 2019, 13:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Mates: Tak jsem mezitím, co se tu diskutovalo, něco přidal do obsahu (off topic). :) Však já taky na arbitra kandidovat nebudu a ani bych tu funkci zastávat nechtěl. Zajímalo by mě ale, co hodláš dělat, pokud se do těch voleb prostě nikdo nepřihlásí anebo nebude zvolen. OJJ, Diskuse 31. 12. 2019, 16:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Otázka "co dělat v případě, že se nikdo nepřihlásí" je důvod, proč jsem založil toto vlákno. Asi to nezáleží čistě na mě. --Mates (diskuse) 2. 1. 2020, 15:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já doufám, že arbitrážní výbor zanikne. Jedná se o naprosto zbytečnou věc. O sporech v komunitě má rozhodovat celá komunita, a ne nějaká skupinka, co se považuje za nejmoudřejší z nejmoudřejších. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2019, 18:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je s odpuštěním naprostá blbost. Jak se komunita (ne)dokáže shodnout, je vidět na pokusech o změnu/přijímání pravidel z posledních let. --Vachovec1 (diskuse) 31. 12. 2019, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Změna pravidel je věc velmi složitá. Oproti tomu rozhodnoutí Ano/Ne, má-li být wikipedista XYX zablokován na 1 rok, není tak složité. Často se z komunitních záležitostí dělá zbytečně složitá a dlouhodobá věc, i když to není nutné. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2019, 19:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Jowe:Myslím, že o tom hezky a poučeně píše kolega Whitesachem níže. Když chcete spravedlivě rozhodnout nějaký obsáhlejší spor mezi dvěma stranami, tak musíte opravdu poznat, o co jde, a tedy musíte si poctivě projít všechny jejich konfliktní editace. Obávám se, že když to neuděláte, budete střílet „Ano/Ne“ hodně od boku a často tím někoho značně poškodíte. Problém je, že správci na to při každodenní patrole nemají prakticky čas, a z toho, jaký je (nulový) zájem o členství ve výboru, je zjevné, že právě tohle nechce podstupovat ani nikdo jiný z celé komunity. Může tedy rozhodovat celá komunita, ovšem s velmi rozdílnou znalostí věci. Navíc reálně půjde o několik málo osob, z nichž řada k tomu bude motivována tím, že s jednou ze stran sporu už bude mít nějaké starší nevyřízené účty. Anebo k tomu zůstanou povoláni správci, k čemuž zřejmě opravdu dojde, následkem však bude stav, jak přiléhavě píše Whitesachem: „zablokovat oba kverulanty na x hodin či dní a oni už pak jistě dají pokoj“. Tak jako tak bude takové nespravedlivé nakládání ty opravdu postižené od Wikipedie odpuzovat. Třeba si ale česká Wikipedie potřebuje něčím takovým projít. --Vlout (diskuse) 3. 1. 2020, 16:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pokud by měl Arbitrážní výbor zaniknout (nedoporučuji, ale za současného stavu je nutné s tím počítat jako s reálnou možností), bude třeba razantně upravit závazné pravidlo Wikipedie:Blokování, konkrétně nastavit jasná pravidla pro dlouhodobé bloky. Dále bychom potřebovali stanovit nějaká pravidla pro "topic bany", což je opatření, která se dá účinně využívat pro regulaci chování problematických editorů a AV jej využívá, ale současná pravidla na něj vůbec nemyslí. To je jen tak co mě na první pohled napadá. --Vachovec1 (diskuse) 31. 12. 2019, 18:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zase prosím vás nedělejme ze zablokování účtu nějakou životní tragédii. Zablokovaní uživatelé tady běžně editují z nových účtů a pokud zbytečně neprovokují, tak jim to prochází.--Hnetubud (diskuse) 2. 1. 2020, 17:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak snad nejjednodušší by bylo změnit v pravidlech vzorec, kolik arbitrů je na České Wikipedii potřeba. Nebo se nějak významně osvědčil současný počet a bylo by nefér naložit zátěž na menší počet arbitrů? Nápad hodit to vše na správce - no tak to by mi přišlo nefér takhle automaticky jim dodat víc práv, než kolik jich dostali na začátku. Chrzwzcz (diskuse) 2. 1. 2020, 18:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Proto se pak ti správci potvrzují, ale mně by zase přišlo pitomé, že by správci s takto naloženými právy kvůli hádkám zkušených uživatelů měli méně času na patrolu, což by mě mrzelo. --Dvorapa (diskuse) 2. 1. 2020, 22:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Problém není s tím vzorcem, který je uveden v pravidlech. Ten totiž neurčuje minimální požadovaný, ale naopak maximální možný počet arbitrů, resp. počet míst v arbitrážním výboru, který je možné (a vhodné) ve volbách naplnit, ve skutečnosti však není naplňován. Minimální potřebný počet arbitrů je určen „jen“ pro hlasování o jednotlivých arbitrážích/opatřeních a je stanoven na tři. Má-li být AV kolektivním orgánem, pak tři je opravdu minimální možný počet. Při dvou by mohlo příliš snadno docházet k patovému hlasování, při jednom už by nešlo o kolektivní rozhodování. Tři jsou tedy skutečně minimum a níž jít dost dobře nelze. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2020, 09:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rád bych se k tomuto problému vyjádřil jako jeden z členů Arbitrážního výboru. Nejprve obecně. Hlavní a nejdůležitější věcí na Wikipedii je OBSAH, to je (snad) nesporné. Nicméně OBSAH tvoří lidé, v případě Wiki řádově stovky lidí a to s sebou přináší nevyhnutelně třenice, spory a konflikty. Většinou si je mezi sebou vyřeší „tvůrci“ sami, někdy vyšumí do ztracena, ale nastanou případy, kdy musí nastoupit jakási „imitace“ soudu neboli AV. Nedovedu si totiž úplně představit situaci, kdy by správci byli schopni a ochotni řešit a zabývat se poměrně složitými a časově náročnými kauzami, mnohdy hádkami ve stylu „vejce vs slepice“. Asi by to pak chtěli řešit šmahem, co nejrychleji smést ze stolu spor, který zatěžuje chod Wiki. Možným řešením, k němuž by se třeba rádi uchylovali, by bylo zablokovat oba kverulanty na x hodin či dní a oni už pak jistě dají pokoj a budou fungovat bezkonfliktně. Pokud však uvedu konkrétně mojí kauzu, neboli Žoo, kterou jsem podával před více než rokem, tak bych v hypotetickém případě takového řešení (blok pro obě strany případu) odcházel ze „sporu“ (ve skutečnosti to nebyl úplně spor, ale pro zjednodušení takto nazván) neskutečně rozmrzelý, s výraznou neochotou dále pracovat pro dobro Wikipedie, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že jsem případ postupoval AV právě, abych co nejlépe chránil OBSAH Wikipedie. A najednou by se případ zvrtnul do schématu – vyvoláváš spory, budeš blokován. I to by mohlo být výsledkem nefunkčního AV a řešením případů správcovskými metodami. Netvrdím, že by k tomu muselo docházet pravidelně či dokonce pokaždé, ale dokážu si taková řešení reálně představit. Uznávám, AV má své mouchy. Hlavní „masařkou“ je příliš dlouhá doba (pro někoho až neúnosně), kdy se případy vlečou, a nic se neděje. Ano to problém skutečně je a je daný několika faktory. 1) málo členů AV. Ideální stav by byl, kdy by AV tvořilo cca 7 členů, z toho by 4 byli usnášeníschopní a tedy u každé kauzy by se další až 3 členové nemuseli na případu aktivně podílet, nemuseli by být sháněni a urgováni, nemuselo by se na ně čekat, mohli by mít tzv. dovolenou. Kde ale vzít schopné a hlavně ochotné lidi? Dle různých reakcí a diskuzí vidím nulový či v lepším případě pouze minimální zájem o práci v tomto orgánu. 2) časová náročnost. Mnohé spory jsou velmi složité a prokousávat se desítkami či stovkami různých editací, pročítat diskuze, sumírovat a hodnotit zabere vskutku dost času, zvlášť když se člověk snaží k případu přistupovat poctivě. 3) Členové AV jsou dobrovolníci, kteří mají své povinnosti a zájmy i jinde a nejenže mnohdy nemají čas, ale (mluvím za sebe) často ani náladu v tuto hodinu, den či týden pročítat jakýsi spor a hledat jeho řešení. I z toho důvodu se kauzy táhnou. Já osobně chci s prací v AV skončit. Příčin je více, víceméně jsou shrnuty v předchozím textu, nicméně hlavní je, že to, co mě na Wiki baví, je vytvářet její OBSAH a nikoliv řešit spory. A právě podílení se na řešení sporů se z mého pohledu neúměrně projevovalo na úkor tvoření obsahu. Přesto si myslím, že AV smysl má a v určitých případech může být důležitou pojistkou hladšího chodu Wikipedie. A lidí, kteří v tomto orgánu pracovali a pracují si vážím, neb vím, že je to práce časově náročná a zároveň nevděčná. Whitesachem (diskuse) 3. 1. 2020, 10:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím všechny, jsem na Wikipedii asi dva roky a chci napsat svůj názor. Běžný wikipedista musí mít možnost se obrátit na nějaký rozhodující orgán při sporu s jiným wikipedistou. Zda ten orgán se bude jmenovat Arbitrážní výbor, nebo Rada starších wikipedistů, nebo Starší správci je jedno. Tato možnost tu musí být. Správci většinou rozhodnou správně a mají v komunitě respekt, ale na rozhodování mezi dvěma Wikipedistama nemají dostatek času. Dalo by se uvažovat o nápadu, který přednesl @Jowe: a to je že by měla rozhodovat celá komunita. Něco jako Žádost o vyjádření celé komunity ve sporu X a Y. Když jsem začínal tak jsem si všiml, že se neměří všem stejným metrem. To že je nezájem být členem arbitrážního výboru je podle mně malá informovanost komunity. Nikde jsem nenašel informaci kdo se může stát členem, jaké má mít dovednosti, kolik let má mít odslouženo na Wikipedii a podobně. Taky jsem nevěděl že se můžu k nějaké straně přihlásit a pomoci jedné straně v Arbitrážním procesu. Mohlo by se pod lípou průběžně informovat o AV o probíhajících procesech a vyzvat ostatní wikipedisty ať se připojí a vyjádří svůj názor. Využíval bych také více alternativních možností, než jen blokovat. Blokovat někoho na rok je podle mně likvidační. --Podroužek (diskuse) 3. 1. 2020, 13:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Podroužek: Členem arbitrážního výboru se stává ten, kdo podá v řádném termínu kandidátku (o současných volbách bylo informováno na dvou stolech Pod lípou a visí celou dobu v OznámeníRC) a získá dostatek hlasů pro (2/3 z hlasů pro a proti). Nároky na arbitra může mít každý hlasující jiné, podat kandidátku ale může každý registrovaný uživatel. Nápad, který tu prezentuje @Jowe:, je podle mě nerealizovatelný. Navíc má spoustu nevýhod. První je přesně ta, kterou zmiňujete – správci zpravidla na rozhodování sporů mezi dvěma Wikipedisty nemají dostatek času – upřímně, kdo ho má? Ve volném čase se probírat příspěvky sporu, který se vás netýká? Od toho tu právě máme arbitry, lidi, kteří se dobrovolně přihlásili, že si na to ten čas vyhradí, pokud tedy ostatní budou myslet, že to budou umět rozhodovat dobře. S tím souvisí i druhá nevýhoda toho řešení, kterou přesně vystihl kolega, když napsal "rozhodnoutí Ano/Ne, má-li být wikipedista XYX zablokován na 1 rok, není tak složité". Ta věta platí jen do chvíle, než jste to právě vy o kom se rozhoduje. Komunitní hlasy v takových procesech trpí zbrklostí, subjektivitou nebo neinformovaností, někdy nespravedlivou arogancí (typu "je mi to jedno, ale už mě dotyční štvou") a absolutní absencí odpovědnosti hlasujících za své rozhodnutí, a to nemluvím o riziku ovlivnění takových procesů loutkařením. Arbitr je naproti tomu vázán pravidly arbitráže, je dozorován ostatními členy arbitrážního výboru a má časově omezený mandát, který musí případně obhájit. Zákaz editace vydává Arbitrážní výbor jen zřídka, většinou se snaží nalézt řešení jiné. --Mates (diskuse) 3. 1. 2020, 16:13 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ahoj všem po delší době. Napíšu sem pár vlastních dojmů. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem zde jako wikipedista začínal. Tak nějak jsem z počátku vůbec nechápal, proč se tu ti lidi tolik dohadují, často o různých hloupostech a malichernostech. Bavilo mě tvořit a upravovat obsah. Stalo se to mým velkým koníčkem a trochu mě to pohltilo, takže jsem začal zdejší dění sledovat. Podílel jsem se v nějaké menší míře na různých diskuzích, hlasováních a jiných komunitních procesech. Časem jsem zkusil kandidovat do AV a ono to vyšlo, jakkoliv jsem s tím moc nepočítal. Zpětně to nepovažuji za příliš dobré rozhodnutí a dnes bych se do výboru znova nepřihlásil. Naprosto mě tato činnost demotivovala a také jsem se v půli mandátu prostě odmlčel. Už jsem to nechtěl dělat. Bylo toho příliš a všechno k ničemu. Už jsem se těmi spory zabývat nechtěl, i když jsem si ze začátku myslel, že tím můžu třeba pomoci. Chtěl jsem být co nejvíc nestranný, takže jsem v době arbitrování omezil i encyklopedickou činnost, abych se nedostal do nějakého konfliktu. Nyní již zdejší dění příliš nesleduju, i když občas nakouknu, co se děje a kam se projekt ubírá. Kromě drobných úprav se už ani rozšiřování obsahu nevěnuju. Proč to všechno píšu? Činnost v arbitrážním výboru neskutečně bere síly. Naprosto to pohlcuje potenciál lidí. V současné době jsem velmi nakloněn názoru, že je výbor zbytečný a osobně jsem pro jeho úplné rozpuštění bez náhrady. Různá opatření jsou na první pohled fajn, ale úplně zbytečná. Působí zde desítky aktivních wikipedistů a většina z nich nemá problém zde s ostatními v pohodě vycházet. Jen pár lidí prostě dělá peklo, tlachá o hloupostech a více toho prodiskutují, než skutečné udělají. Myslím si, že správci by klidně mohli různé kverulanty na chvíli blokovat, aby je od toho prudění odradili. A vůbec s tím nemám problém. Když si vzpomenu na takové ty různé Zbrnajsemy, Paluy, Bazie, Kirky atd., je mi dnes už úplně putna, jestli tady takoví lidé jsou nebo ne. Je mi jedno, jestli je někdo zablokuje. Ale pořád je to mnohem jednodušší řešení, než když se musí pět editorů ve výboru zabývat jejich problémy. Když takoví lidé budou chtít skutečně přispívat, najdou si způsob, jak přispívat. Když budou chtít diskutovat, také si najdou cestu. A když je nedejbože od editování někdo odradí, tak mi to osobně jako nějaká hrůza nepřijde. Život půjde dál i bez nich, Wikipedie fungovat nepřestane a svět se nezhroutí. Pořád tady zůstanou desítky dalších editorů, co budou vykonávat prospěšnou činnost. Dnes už si nikdo ani na žádné Lenky64, Okiny a jejich dětinské spory nevzpomene. A i já jsem se dostal do bodu, kdy jsou v mém osobním životě mnohem důležitější věci než komunita Wikipedie. Dnes už bych se nikam nehlásil, neúčastnil bych se žádných voleb. Nepotřebuju mít barevnou uživatelskou stránku, dostávat nějaká vyznamenání ani se s nikým dohadovat. Je to úplně k ničemu a běžné čtenáře to vůbec nezajímá. Je mi úplně jedno, jestli budu editovat z tohoto účtu nebo ne. Dejme více prostoru správcům, řešme spory jednoduše a účinně (i za cenu, že si to někdo vezme osobně a odejde odtud) a výbor zrušme. --Miďonek (diskuse) 4. 1. 2020, 15:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rád bych věděl, kolego Miďonku, proč jste „vzal do úst“ moje wikijméno. Jsem snad opravdu jenom kverulant? To je velmi nespravedlivé, protože jste se neráčil podívat na všechny moje editace za celých těch osm a půl roku, co jsem tady. Opravdu jste se mne tím velmi dotkl. Nejraději bych Vás požádal o důkladnou omluvu. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 1. 2020, 18:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zřejmě proto, že vás arbitrážní výbor řešil a přijal proti vám opatření. Kolega netvrdil, že jste pouze kverulant. To je zase jen další zbytečné rozdmýchávání sporů. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2020, 19:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Byl bych raději kolego, kdybyste přispíval do projektu alespoň tak, jak to dělají ti různí "Zbrnajsemy, Paluy, Bazie, Kirky atd.", protože na ně si potom někdo vzpomene :) --Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 19:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je to tak. Většině štamgastů projednávání před Arbcomem vůbec nevadí, naopak si to náramně užívají, že jsou konečně jednou středem pozornosti, ještě ze sebe dělají mučedníky za pravdu. Mnohdy se arbitráži přímo vysmívají, protože vědí, že jim žádný skutečný postih nehrozí (obcházení bloku se na cs wiki tradičně považuje za gentlemanský delikt). Při tom množství vandalů a trollů, kteří se sem slétají jako vosy na bonbon, je arbitrážní výbor na české wikipedii asi stejně užitečnou institucí jako ústavní soud v Somálsku.--Hnetubud (diskuse) 5. 1. 2020, 15:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Technicky vzato se vždy rozlišovalo mezi blokem (technické opatření realizované správci) a zákazem editace (rozhodnutí arbitrážního výboru). Obcházet to první v podstatě ani delikt nebyl a dokonce to ani nebyl problém, pokud se z jiného účtu uživatel věnoval jiným tématům a spojitost mezi účty nijak neprosákla. To druhé se naopak vždy v rámci možností vynucovalo zcela nemilosrdně.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2020, 19:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ta „nemilosrdnost“ ovšem spočívala v tom, že nový účet byl zablokován, editace zůstaly a zablokovaný si v poklidu mohl vytvořit nový účet… Šlo spíše o jakousi minimální reakci, protože co už by mohlo být míň? :-) Ostatně i v tomto přístupu vidím jakousi předběžnou akceptaci nadbytečnosti arbitrážního výboru ze strany komunity. --Vlout (diskuse) 5. 1. 2020, 19:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Milí kolegové a kolegyně, snad bych k tomu měl taky něco napsat. Považuji AV za důležitý prvek projektu. (Není to proto, protože v něm působím.) Hlavní přínos spatřuji v kolektivním posouzení složitějších problémů a některých věcí, které správci nemohou okamžitě rozhodnout. Na to, aby editor odešel z projektu je spousta receptů. Mezi ně patří i to, že nenalezne zastání a může se domnívat, že spravedlnost je jen prázdné slovo. Výše byly zmíněny projekty ve kterých to funguje i bez AV. No ano funguje. Ze správců se ale pak může snadno stát privilegovaná vrstva editorů (aniž si to třebas sami uvědomí), se kterými si nikdo nedovolí do sporu jít. Mohou pak snadno podlehnout kultu neomylnosti a odrazovat uživatele víc, jak cokoliv jiného. Považuji AV za potřebný, protože vyvažuje dělbu moci mezi správci a komunitou.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 18:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A stává se nám tu často, že se správce nekontrolovaně utrhne ze řetězu a nevíme si s ním rady? ;-) Domnívám se, že je mnohem jednodušší se správce zbavit než zvolit nového. Navíc si uvědomme, že správci nejsou diktátoři či příslušníci lidových milic. Prostě jim ostatní svěřili práva, aby chránili projekt. Opravdu si myslím, že bez AV se wikisvět nezboří. --Gumideck (diskuse) 5. 1. 2020, 19:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Naštěstí nestává a ani správci zde nejsou diktátoři. Doufejme, že to dlouho vydrží.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 19:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kolego, neberte si to osobně, ale i arbitři mohou snadno podlehnout kultu neomylnosti... o tom kdo je arbitrem a zároveň správcem ani nemluvě. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2020, 19:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jistě ano kolego. I proto je dobré, že mandát arbitra není do odvolání, ale vyprší a jsou nové volby.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 19:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Rosičák: Achjo. Privilegovaná vrstva editorů; uvědomte si, že i ten AV je privilegovaná vrstva editorů. Fakt nevím, proč si tu správce vlastně volíme, když je ± démonizujeme na nějaké samovládce a rozdělujeme tu moc. Osobně nevím, jak koho uspokojují práva správce nebo arbitra, já je mám primárně na rychlou likvidaci otravností a pokud by tu ty otravnosti nebyly, rád se jich zřeknu. Sakra píšeme tu ještě encyklopedii nebo budujeme státní systém? OJJ, Diskuse 5. 1. 2020, 19:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Správce máme, protože někdo tu moc mít musí; volíme je aby byli pod kontrolou; a občas vyslovujeme obavy z jejich moci, protože se s ní denně setkáváme a protože si někteří pamatuje jak se v minulosti stávalo, že ji využívali ne zrovna legitimně s dopadem na všechny editory i čtenáře. (A na některých malých sestrách došlo i na tu diktaturu.) Rozhodnutí arbitrů dopadají jen na pár konfliktních (a proto otravných) jedinců, ale většině komunity arbitři nepřeložili ani stéblo přes cestu křížem. Tak se komunita arbitrů nebojí. Zato si je vědoma náročnosti a nevděčnosti jejich práce, tak se do ní nehrne. --Jann (diskuse) 5. 1. 2020, 20:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Debata je stejně produktivní jako nápady zrušit Senát. Prostě jsou nějak nastavena pravidla, ta s AV počítají a začít pravidla jen tak ignorovat a dát správcům práva, která si při svém zvolení nezasloužili, je jen návod na to, že pravidla na wikipedii jsou vlastně úplně zbytečná, když se nebudou dodržovat ani na nejvyšší úrovni. To rovnou můžem zrušit správce, však to zastane běžný registrovaný uživatel. Nebo rovnou neregistrovaný, proč ne. Chrzwzcz (diskuse) 5. 1. 2020, 19:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Chrzwzcz: To je zas nesmyslný argument šikmé plochy. :) Hlavní pointou je to, že současným arbitrům končí mandát, nové volby byly vyhlášeny už dávno a nikdo se do nich nepřihlásil, takže stejně by AV nebyl obsazen. Většina starých arbitrů napsala, že je to nebaví a nechtějí to dělat, všichni lidé, na které jsem se s kandidaturou obrátil, odmítli. Ale tuším, že ke konci se zas někdo aktivní bude angažovat a zas ho z nouze budeme volit. Dát správcům práva, co si nezasloužili, je také trochu falešný argument. Správci mohou v současnosti blokovat uživatele za narušování Wikipedie, mezi což lze zařadit spoustu vzorců chování a což by mnohdy stačilo na zaražení jistých neproduktivních sporů. Pamatuji se na neproduktivní hádky mezi Paluem a Bazim. Tehdy stačilo třeba dát každému dvě hodiny blok na uklidnění od neproduktivních diskusí. Vylezlo z toho toto, to snad nemá Wiki zapotřebí, takto plevelit servery diskusemi netýkající se obsahu. Jinak zákaz editace lze podle pravidla o blokování udělit konsensem komunity, to, že se to nepraktikuje, je věc druhá. Celkem by mě zajímalo, jak by se komunita zachovala při hlasování jestli udělit osobě XY zákaz editace. Z hlediska pravidel je to i dnes legitimní. OJJ, Diskuse 6. 1. 2020, 07:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jako z principu, že správcovi i arbitrovi se věří stejně? Klidně si umím představit "za správce ho ještě snesu, ale kdyby měl i arbitrovská práva, tak to už by bylo moc, tak moc už mu nevěřím". Chrzwzcz (diskuse) 6. 1. 2020, 18:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Debata o smyslu existence AV vznikla z toho, že se jej zřejmě v nastávajících volbách nepodaří personálně obsadit. Pokud to nastane, navrhuji činnost AV na čas pozastavit, ale orgán jako takový nerušit. Alespoň si komunita na čas vyzkouší, jaké je to bez něj. Je také na zamyšlenou, jestli se má AV seriózně zabývat takovými typy jako byl Toma 646. Wikipedie je encyklopedie, ne školka (přesto se tu našli takoví, kteří by mu nejraději dávali stále nové šance). Dalo by se nastavit pravidlo, za jakých okolností se AV ani nebude záležitostí zabývat a dojde rovnou k zablokování uživatele na neurčito. Ulevilo by to zbytečné činnosti. Naproti tomu jsou případy, kdy je podle mého názoru role AV nezastupitelná, kdy jeho výnos založený na detailním prostudování případu předejde zlé krvi a ukřivděnosti účastníků či jedné strany sporu, případně obviňování správců z mocichtivosti (experti na tohle téma jsou tu ale i teď) - v případech, kdy věc rozhodně není tak jednoznačná. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 1. 2020, 20:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Vojtěch Zavadil:Díky za názor. Pokud počet klesne pod 3, činnost AV se pozastaví do doby, než bude opět usnášeníschopný po dalších volbách. Činnosti, které vykonávají arbitři kolektivně se nebudou do té doby vykonávat.--Rosičák (diskuse) 6. 1. 2020, 19:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jen na okraj přidávám přehlednou informaci o tom, jak dlouho trvalo Arbitrážnímu výboru rozhodování v jednotlivých žádostech o opatření za celou dobu existence tohoto nástroje. Jeho přijetím mělo dojít k procesnímu zjednodušení, tak aby se jednodušší spory nebo problémy daly řešit snadno a rychle, v řádu týdnů. A skutečně to tak prvních zhruba pět let fungovalo, jak dokazuje graf (sestaven k červenci 2019). Potíže vždy nastaly, když poklesl počet akčních arbitrů, tzn. kombinace nedostatku zvolených arbitrů s nedostatkem dostupnosti některých z nich.
Činnost AV vyžaduje (kromě základní kvalifikace, tj. nějakého minimálního IQ a osobnostní vyspělosti) maximální obeznámenost se všemi pravidly a principy Wikipedie, ale taky dostatek času pro studium editační historie - což je částečně zaviněno neochotou či neschopností žadatelů o opatření a účastníků sporů tuto práci za AV odvést - a aktivní přístup (minimálně jeden z arbitrů se vždy musí ujmout role nějakého administrátora, který celou věc neustále popostrkuje dál, a to jak v komunikaci navenek, tak i uvnitř výboru. Pokud tohle chybí, výkonnost AV poklesá, činnost se zadrhává a případně z něj i vypadávají zmetky.
V principu je činnost AV důležitá a těžko zastupitelná. Zatímco správci jsou rychlí střelci, kteří řeší rázně jasné případy, ve skutečnosti často nemají ten odstup, aby nahlédli do hlubších sporů nebo potíží a provedli v nich dostatečně kvalitní individuální rozhodnutí. Právě kolektivní posuzování a odstup arbitrů od té každodenní správcovské „řezničiny“ by měl být hlavním užitkem AV. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2020, 09:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V průběhu přípravy strategie hnutí Wikimedia nedávno padly i návrhy, aby právě funkce v arbitrážním výboru byly nějakým způsobem finančně honorované. Je to dost radikální myšlenka, která jde trochu proti zvyklostem celé komunity, ale zřejmě reaguje právě na tu obrovskou časovou náročnost a zodpovědnost spojenou s funkcí v AV. Třeba by to některým kvalitním kolegům pomohlo s rozhodnutím, zda kandidovat nebo ne, třeba by to bylo kontraproduktivní. Nevím, jak ta myšlenka nakonec skončila.--Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2020, 09:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To vypadá jako zajímavý nápad. Pokud by to urychlilo řešení konfliktů a zlepšilo atmosféru, tak by to byly dobře investované peníze.--Hnetubud (diskuse) 7. 1. 2020, 21:30 (CET) Odpovědět[odpovědět]
@Mates, Martin Urbanec: Ahoj, ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to rozeslat teď hromadně zprávu do diskuse aktivním uživatelům (aktivním + řekněme třeba těm, co mají více než 500 editací) o tom, že probíhají volby. Možná by to oživilo diskusi a zájem o AV vůbec. Na enwiki je to běžná záležitost. — Draceanediskusepříspěvky 24. 1. 2020, 10:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je dobrý nápad. Totiž samotné stránky o AV a o hlasování čte málo lidí. Tak maximálně 30 uživatelů denně, a to možná pořád to stejní. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 1. 2020, 11:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Draceane: A rozesílat náborové letáčky, po práci na brigádu, po brigádě do práce, by nebyly? :-) Ti aktivní na to kašlou a stejně vždycky zvolíme to, co se na poslední chvíli objeví. OJJ, Diskuse 24. 1. 2020, 15:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
I když si myslím, že AV má svoje místo na Wikipedii a zastává důležitou funkci, upřímně jsem doufal, že tentokrát AV padne a donutí nás už konečně řešit ten dlouholetý problém s jeho popularitou a akceschopností (viz výše). Krom toho by také jeho absence možná přesvědčila druhou stranu barikády, že tu má své místo. Nakonec se ale na poslední chvíli našli kandidáti a řešení dlouhodobého problému je znovu prozatím odsunuto. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že to budeme muset řešit pak znova a pak možná ještě zas. Ale teď nám nezbývá, než se pokusit ke stávajícím členům najít ještě jednoho nebo dva, kteří z AV udělají příjemné místo k práci. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2020, 16:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
AV není příjemné místo k práci. Řeší nepříjemné situace mezi rozvášněnými nebo nespolupracujícími wikipedisty. Nemusí být ale příjemný, hlavně aby byl akceschopný. Jinak zprávy se měly - pokud vůbec - rozesílat v době přihlašování kandidátek, v době probíhajícího hlasování je už pozdě. Možná je ostatně vypovídající už i to, že ani sami stávající arbitři neudělali některé základní kroky k prezentaci voleb. Např. na komunitní portál odkaz na vyhlášené volby doplňoval nearbitr, i na vlastní stránce AV chyběl odkaz ještě víc jak měsíc po vyhlášení, než ho doplnil opět nearbitr. Ne že bych si dělal iluze, že by to zásadně změnilo situaci, ale spíš to jsou drobné detaily svědčící o tom jakémsi širším (ne)zájmu. --Bazi (diskuse) 28. 1. 2020, 23:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Venuše
Zdravím, může mi někdo vysvětlit tuto záhadu? [5], a trvá už docela dlouho, a myslím, zbytečně zatěžuje servery. Venušané to asi nejsou, a trvá to od října. Mirek256 24. 1. 2020, 17:19 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ahoj, asi se někomu splašil nějaký skript nebo bot. Nevíme, bojovat proti tomu nám nepříšluší, ale předpokládám, že WMF o tom ví. Můj osobní tip je, že to může mít něco společnýho s tím nedávným útokem na Wikipedii. --frettie.net (diskuse) 24. 1. 2020, 17:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Neřešili jsme už někde tu aktivitu u tohohle článku? Matně si to vybavuju, ale jsem truba v hledání starých konverzací na wiki. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2020, 17:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Už zase? Zatěžuje to servery a znehodnocuje to výsledky (nahlašoval jsem to jako falešně pozitivní, ale bezvýsledně). --Patriccck (diskuse) 25. 1. 2020, 20:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tipnul bych si, že jde o nějaký školní projekt (např. test nějakého nástroje, který detekuje, zda se stránka změnila). Dá se zjistit, z jaké IP adresy ty požadavky chodí? --Jvs 26. 1. 2020, 09:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Náhodou jsem narazil na tvary pracech*, pracem* a zjistil jsem, že je to na Wikipedii poměrně rozšířený nešvar. Pokud si pamatuji, byl tady nějaký robot, který takové časté (a jednoznačné) gramatické prohřešky či překlepy opravoval. Nicméně nepodařilo se mi najít, kde se nastavuje či žádá o nastavení.--Shlomo (diskuse) 3. 2. 2020, 13:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V úvodu stránky WP:ŽOPP jsou všechny možné odkazy na tyto speciální roboty. --Dvorapa (diskuse) 3. 2. 2020, 15:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jsou ovšem případy, kdy ty chyby byly do článku vloženy záměrně – jako ilustrace určitého jazykového jevu (viz Pravopis) nebo jako součást autentického citátu. Takže aby ten robot nakonec neudělal víc škody než užitku.--Hnetubud (diskuse) 3. 2. 2020, 16:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Děkuji za nasměrování; to co jsem hledal, bylo Wikipedie:AutoWikiBrowser/Typos a Wikipedie:WPCleaner/Typo; v obou seznamech ovšem už pravidlo pro výše uvedenou chybu je, přesto se tato v desítkách článků vyskytuje :( Takže si nejsem moc jistý, jestli ty seznamy nějaký bot opravdu používá.--Shlomo (diskuse) 3. 2. 2020, 20:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Asi méně často, než by měli, ale možná je to dobře vzhledem k těm článkům, kde je daný překlep schválně. Jinak pro články založené na překlepech (nějaké jsem tu zahlídl), se dá použít šablona {{Nobots}}, kterou by měli roboti chápat. --Dvorapa (diskuse) 3. 2. 2020, 22:48 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Dvorapa: Nobots asi není ideální, protože brání robotům i v jiných, žádoucích úpravách (kategorizace, opravy a napřimování odkazů, delink smazaných obrázků apod.) Pokud článek není takových záměrných „chyb“ plný, bylo by asi vhodnější nějak označit jednotlivé slovo či větu (třeba v podobě pra<nowiki/>cech nebo prac<span>e</span>ch), než „zamykat“ botům celý článek o pravěké historii cechů. Ideální by bylo mít šablonu ve stylu {{Neopravovat|pracech|důvod}}, kterou by roboti rozeznávali a respektovali, ale do toho by se musel pustit někdo technicky a komunitně zdatnějším, já s roboty aktivní zkušenosti nemám.--Shlomo (diskuse) 11. 2. 2020, 08:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dává to smysl, ale bylo by náročnější to provést, popřemýšlím, jak s tím naložit. --Dvorapa (diskuse) 11. 2. 2020, 10:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Náhodou jsem narazil na kachnu, jejíž původ podle všeho pochází z Wikipedie a která už se rozšířila do desítek českých i několika anglicky psaných článků různě na webu. Chtěl bych požádat situace znalé Wikipedisty, aby pomohli s úpravou článku či se zdroji (jezera nejsou zrovna moje parketa) - viz diskuze zde. --Xth-Floor (diskuse) 5. 2. 2020, 10:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Papua(-)Nová Guinea
Návrh na přesun Papuy-Nové Guineje na standardizovanou bezpomlčkovou/bezespojovníkovou variantu visel čtyři týdny a moc rozruchu to nepřineslo, tak jsem na zkoušku přesunul, zatím jen hlavní článek a vlajkovou šablonu, třeba to někoho přiměje k následnému vyjádření podpory nebo k rozporování. Ať jsme tedy spravedliví, oznámím to ještě tady. Případné úpravy v odvozených názvech článků a kategorií jsou relativně obsáhlé, tak ať je podpora solidní, i když je slušně opřena o podporu zejména ve zdrojích. Chrzwzcz (diskuse) 6. 2. 2020, 17:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Leta v šablonách
Zdravím! Jaký je upřednostňovaný zápis let v názvu šablon?
1910 - 1920
1910-1920
1910 – 1920
1910–1920
Někde kdysi dávno jsem četl, že se upřednostňuje spojovník, je tomu stále tak? Díky za odpověď. --Tayari (diskuse) 12. 2. 2020, 13:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
První a třetí fakt ne. Jako vytrvalý pomlčkář bych byl pro čtvrtou variantu, ale ta se spojovníkem je taky snesitelná... Upřednostnění spojovníku se pokud vím týkalo hlavně názvů infoboxů. — Draceanediskusepříspěvky 12. 2. 2020, 13:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V článcích jasný, ale tady jsem se ptal vyloženě na šablony, aby třeba někomu nedělal problém ji vkládat. --Tayari (diskuse) 12. 2. 2020, 16:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Radek Linner: V obecné rovině samozřejmě ano, nicméně u šablon je situace mírně odlišná: název šablony neovlivňuje text článku („není nikde vidět“) a přece jen je pro většinu lidí jednodušší vložit spojovník, který na rozdíl od pomlčky (bohužel) je na klávesnici. — Draceanediskusepříspěvky 12. 2. 2020, 16:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Porůznů se i zkracuje, jako 1910-11, zřejmě jen při navazujících letech a sezónách, možná podle zdrojů, ale že by systematicky, na to bych si teda nevsadil.Chrzwzcz (diskuse) 12. 2. 2020, 16:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já šablony raději vkládám kopírováním než ručním vypsáním. V tomto bych se asi podržel dosavadních zvyklostí, ale zrovna žádnou podobnou šablonu nemůžu najít. Spojovník vypadá uživatelsky přívětivější. Určitě bych byl také pro variantu bez mezer. Letopočty bych vypisoval celé. Dvoučíslí může dělat problém při lámání staletí a tisíciletí. --Radek Linner (diskuse) 12. 2. 2020, 16:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ahoj, chtěl bych se zeptat, jestli existuje nějaký konsensus nebo preferovaný způsob pro uvádění cizích názvů a zkratek a jejich překladů do češtiny. To se týká především názvů různých společností, sdružení a skupin.
Například:
Copany Name (Název firmy - CN)
Company Name (česky Název firmy - CN)
Název firmy (Company Name - CN)
CN (Company Name - Název firmy)
atd....
A doplňující otázka, z jakého slova nejlépe vytvořit link na článek? Z originálu, z českého, nebo z celého?
Zdravím. Myslím, že by stálo za zvážení sjednotit způsob, jak zkratkou zapisovat sportovní (fotbalové) reprezentace "do 21 let" (a podobně do 18 atd.). Například nyní
Proč ne, taky by šlo psát "Polsko 18", osmnáctkou se myslí/může myslet hráčky/hráči do 18 let, viz např. [6] či [7]. --Pavouk (diskuse) 28. 1. 2020, 23:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Používané jsou tyhle dva (i pro mistrovství těchto věkových kategorií) a vy si vymýšlíte třetí a čtvrtý způsob. Ve zpravodajských webech vidím hlavně U21, tu a tam některá sázková kancelář píše U-21, wikipedie většinově (zdá se) U21. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 08:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Poprosil bych o zdroj tvrzení, že si vymýšlím třetí a čtvrtý způsob, jak o mě píšete. Ten čtvrtý [8] "Slovensko 18", "Slovensko 16" atd. a ten "třetí" způsob u sázek [9] (Rusko do 18... Indie do 19...). Pokud Vás zajímá jak zkrátit anglické "Under", tak asi na anglické Wiki. --Pavouk (diskuse) 30. 1. 2020, 01:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jo, ale pro Wikipedii by to byla novinka. Zběžný průzkum ukazuje, že Wikipedie fandí zápisu U21 takže prohlásit ho za standard by znamenalo nejmenší úsilí při sjednocení. Samozřejmě nevím, jestli to bylo přirozeným prosazením hodnoty běžné ve zdrojích, nebo jestli to tady prosadil jediný aktivní editor, ale asi tak... Vaše způsoby znamenají změnit prakticky všechno. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 16:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je třeba vzít ohled na to, jak uvnitř komunikují jednotlivé sportovní svazy. Ze svého okolí vím, že například Český badmintonový svaz používá zápis "U13, U15, ...", u fotbalové asociace je to podobné, basketbalová federace rovněž. --Petr Urbanec (diskuse) 29. 1. 2020, 08:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zvyklosti novinářstva (možná mírně sázkových kanclů), sportovních svazů, mírně i dosavadní praxe na Wiki a dohromady podle mě vychází příznivě pro bezmínusovou variantu, ale nechci navádět :) Třeba se najde nějaký sportovní superznalec, co mi to vyvrátí. A druhá věc - jestli to na wiki sjednotit, protože máme tu wikipedisty, kteří neuznávají nic jiného než tvorbu nového obsahu a vše ostatní je podřadná činnost. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 09:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Za mně osobny bych "hlasoval" pro staženou variantu (tedy bez spojovníku). Na druhou stranu si dokážu představit (nemám dostatečné informace), že některé sportovní svazy ve svých oficiálních dokumentech (rozpisy soutěží a podobně) používají jinou formu zápisu. Dají se najít i zápisy s mezerou (tedy například "U 19"). Asi bych se nepouštěl do nějakých kategorických rozhodnutí typu "musí to být tak a tak", protože o konečné variantě pro ten konkrétní výskyt musí být definován i kontextem (například zvyklosti konkrétního sportu, konkrétní země). Ale asi to nepovažuji za tak podstatnou záležitost. --Petr Urbanec (diskuse) 29. 1. 2020, 09:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je asi pravda, jenže tady na Wikipedii se používají tyhle zkratky zejména u fotbalu a zatímco jeden hráč hraje pro Anglii U-21, jeho přímý spouhráč hraje podle infoboxu pro Anglii U21, takže v tom je stěží záměr nebo kontext, spíš nedohodnutý standard, takže si to píše každý nějak. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 09:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Otázkou spíš je, jak to ustáleně používají zdroje. Na straně Wikipedie je pak otázka spíš taková, na jakých místech se ta zkratka vyskytuje a na kterých z nich by se to mělo sjednocovat. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2020, 17:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Na kompletní superanalýzy v jakém sportu se to na Wikipedii vyskytuje jsem se nepouštěl (proč taky dokud to stejně nebude označeno za hodné pozornosti), ale zběžně se zdá že hlavně u fotbalu v infoboxech hráčů, kde část týmu hraje pro Stát U-21 a část pro Stát U21. Jak v českých zdrojích už jsem to tu psal. Není to ustálené ve smyslu že všichni používají jen jeden způsob, ale jestli je to důvod k tomu, aby i wikipedie používala všechny dostupné zápisy, to si teda fakt nemyslím, obzvlášť pokud jde o jedno sportovní odvětví a jeden tým. Najít se dá kdeco, Německo 21, Německo U 21, Německo "21", ale troufal bych si říct, že zdroje pro U21 jsou prestižnější a častější, a to nejen na Wiki ale i ve zdrojích (i k mistrovstvím Udvacetjedniček), takže by to byla cesta nejmenšího odporu a nejméně změn. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 17:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Každý sport to může mít jinak, bylo by vhodné udělat nějakou analýzu sport od sportu a podle toho pak pro každý sport provést nějaké sjednocení. Docela se hodí zjistit jednak jak o tom referují česky psaná média a knihy a jednak jak o tom referuje český sportovní svaz (příp. referují české sportovní svazy, pokud jich má sport vícero) daného sportu. V médiích sice může totiž být převaha jedné varianty, ale svaz mohl nedávno ve své legislativě nastavit nové/jiné pojmenování pro svoje soutěže. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jo a nejde moc o nějakou 100% jednotnost, cestu nejmenšího odporu nebo prestiž zdroje (pokud se teda nejedná o web svazu), ale zejména o věrohodnost informací, které zde prezentujeme, zejména vůči dostupným zdrojům. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já bych už uvítal někoho od fochu než tahle obecná východiska bez snahy trochu zagooglit a zhodnotit na vlastní pěst. Tak si vezmem jen fotbal, tím vyřešíme většinu výskytů. Je to buď U-21, nebo U21, anebo Wikipedie dlouhodobě používá nesprávný zápis a doteď to nikoho nepálilo. ČTčko vypadá pro U21. A na svazy bych ohledy zas nějak úchvatné nedal: 1) neřeknou nám, jak pojmenovat Anglii, ale jen český tým 2) Jejich ignoranci v pojmenování českého týmu bych už vůbec nebral v potaz, lépe jak ve zpravodajství než jejich nesmysly, to bychom se mohli dočkat věcí jako Czech team na LOH 2020 a podobné vejšlechty. Já se s analýzami tak budu dělat a pak sem zas přijde nějaký Chytrák s tezí "já bych to nechal nejednotné i v rámci jednoho sportu a týmu, ve zdrojích to není jednotné, wikipedie musí být pestrá, je to pochopitelné, jedině obsah je nejdůležitější". Známe svoje lidi. Ale jestli se nedohodne ani tahleta blbina, tak už asi nic :) Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 22:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ve fotbalu se nevyznám, ale já ve svém příspěvku narážel zejména na biatlon, sportovní tanec a gymnastiku. Tyto svazy většinou v legislativě přikládají i oficiální český slovníček pojmů nebo soutěžní řád, ve kterém jsou disciplíny celkem jasně popsány a především nadepsány. Podle toho se řídí i pořadatelé soutěží a média to pak komolí různě. Ovšem pokud dojde k přejmneování soutěží v rámci legislativy svazu, médiím to běžně hned tak nedochází a ještě nějakou dobu poté to mrší jak je napadne. Jinak jsme ale česká Wikipedie a měli bychom brát v potaz zejména české pojmenování a české zdroje i u anglických týmů nebo třeba uruguajských. Nakonec pokud k tomu přistupujete takto, tak se nedivte, že uskočí i lidé, kteří vám původně v tom chtěli pomoct. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jak? Sáhodlouhé analýzy fakt dělat nechci, když hrozí jako obvykle, že by stejně celé téma šlo do koše jako zbytečnost. Do té doby jen prohlédnutí Wikipedie co se zaužívalo a průjezd Googlem. Pokud opravdu někdo pomoci chce (mně potažmo Wikipedii) tak sláva, můžou se stanovit prioritní zdroje a prozkoumat to, nahoře je názor z oblasti fotbalu, badmintonu a basketbalu příznivý pro U21. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 23:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Třeba badminton, basketbal, florbal, sportovní lezení a volejbal jsem našel U21. Zřejmě je to přirozené a jednodušší. --Zelenymuzik (diskuse) 30. 1. 2020, 23:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To jsou krásné sporty, ale po bližším zkoumání nabývám dojmu, že wikipedie tyto zkratky využívá zejména v infoboxu fotbalista pro zápis reprezentačních družstev, kterých byl daný hráč kopané členem. Pro zápis sportovních výsledků na Wikipedii potřebné moc nejsou, tam se uvádí jen jméno státu, protože výsledky jsou obsažené typicky na stránkách "blablabla do 21 let", takže je jasno. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 23:35 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Dvorapa: Pokud byste přeci jen chtěl pomoct a já bych byl velmi vděčen, poprosil bych robotickou změnu "Česko U-" na "Česko U", "Československo U-" na "Československo U" a "Slovensko U-" na "Slovensko U" v infoboxech (ne v odkazech) pro čísla 15 16 17 18 19 20 21 a 23. Ten zbytek by mohl už jít dočistit ručně. Chrzwzcz (diskuse) 19. 2. 2020, 11:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Odpovím si tedy sám: U21 :) Zejména pro fotbal, jinde se moc nevyskytuje. Je to nejtypičtější na wiki a podporují to dobré zdroje a lid zde docela též, ti co tvrdí že vědí z oboru. Cesta nejmenšího odporu. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 21:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nadvšencovy hvězdy
Nechci obviňovat správce české wikipedie, ale Nadvšence považuji za jejich největší selhání, přes hodně blokací. Ale to není pointa, opravuji infoboxy vesmírných objektů, a je tam i něco po něm, a musím napsat, že jeho články jsou small talk, neuměl ani opisovat a je škoda, že se hned nesmazali. A myslím, že i v jiných oborech lidské činnosti je to stejné. Já se skřípěním zubů opravím i zbytek jeho hvězd, snad to nebude horší než v mých nejčernějších snech (ale to už přeháním). Mirek256 16. 2. 2020, 11:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No, spíščtyřikrát… V zájmu spravedlnosti je asi dobré poznamenat dvě věci. Za prvé, že správci nejspíš nemají pravomoc zakázat někomu editaci jen proto, že píše špatné články. A za druhé, že Nadvšenec bohužel není zdaleka jediný, jehož práce dlouhodobě postrádá elementární kvalitu (stačí si otevřít seznam nejnovějších článků).--Hnetubud (diskuse) 16. 2. 2020, 19:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Smutně souhlasím, podobných chyb bude v článcích určitě opravdu hodně. Protože když sleduju poslední změny, tak jsou dny, kdy 9 z 10 editací je chybných. Každý může editovat, ale nikdo není povinen kontrolovat. Těch kontrolorů je málo, bohužel. A lidí, kteří nezvládají pravopis a jsou schopní se do krve hádat, že století má 101 let a podobně, těch je víc. Ale určitě bude jednou líp :-) --Gumideck (diskuse) 16. 2. 2020, 22:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Každý může občas udělat chybu, ale pokud někdo píše o věcech, o kterých vůbec nic neví, tak prostě nemůže chybu neudělat. Já prostě nepochopím, jak někdo může mít na diskusní stránce dvacet vzkazů, aby už takové „články“ nezakládal, a přitom vesele jet pořád dál. Přečetl si ty zprávy vůbec? Pochopil je? Je mu to jedno? Proč vlastně přispívá na encyklopedii, když nic nezná a neumí? Dělá si z ostatních srandu? --Hnetubud (diskuse) 18. 2. 2020, 19:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Žádost o prošetření a vrácení článku do veřejného prostoru
Žádám tímto o prošetření a navrácení článku do veřejného prostoru.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Bazi/Jaroslava_Brokešová
Článek byl dle mého názoru napaden anonymním a za tímto účelem jednostranné vytvořeným účtem wikipedisty https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Eykeklos_Omnia&action=edit&redlink=1
který stran svých, ne-li zištných aktivit rozpoutal štvavou diskuzi o smazání článku, zpochybňoval jeho významnost jakožto zároveň významnost žijící osoby o které článek pojednává, jejím počinu v rámci merita článku a i v jiných se výšeuvedený wikipedista choval neeticky a zcela určitě i v některých případech proti pravidlům Wikipedie.Článek je řádně ozdrojován, ve veřejném prostoru byl cca. 10 let, napomáhal široké veřejnosti k osvětě k danému tématu, byl i hojně vyhledáván. V každém případě dle mého názoru splňoval významnost počinu z roku 2004 která byla díky jeho stažení v rámci dějové linie poškozena. Článek má stále povícero netriviálních zdrojů, které napomáhali jeho údržbě. V současné době se článek nachází pod kontrolou wikipedisty - viz prvý odkaz, který článek během doby více jak půl roku nikterak zásadně krom pár drobných úprav nezměnil. Usuzuji tedy, že je článek v pořádku a měl by být opětovně zveřejněn. Proběhlou diskuzi s předem daným cílem článek poškodit a smazat neuznávám, neboť nebyla vedena objektivně a pouze na základě osobních emocí jak bylo již zmíněno. Zjednejte prosím v tomto ohledu nápravu. Děkuji --JaroslavaBrokešová (diskuse) 9. 2. 2020, 08:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Víte, paní Brokešová, opravdu významná osobnost se pozná podle toho, že si své zařazení do encyklopedie nepotřebuje vynucovat.--Hnetubud (diskuse) 9. 2. 2020, 16:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Víte pane Hnetubude nebo nevím jak se jinak jmenujete, zcela určitě se nikam nevnucuji. Čĺánek před deseti lety vytvořil pro mě neznàmý wikipedista. Já jsem se do celé záležitosti vložila az když mě kdosi informoval že člànek je navržen na smazání. Od té doby co jsem si založila profil si stojím za vším co bylo napsáno a za což jsem měla nejednu blokaci. (vandalismus ???!!!???) Toto je poslední možnost než učiním další kroky jak dospět k smírnému reseni, využívàm litery wikipedie, to by mi mohlo být v dalších krocích vytknuto. Více jak jsem již popsala. Obhajovat svojí čest budu jak jen to pujde. To nemá z žádným "vnucovánim" co dělat.Je zde publikováno povícero článků, které považujete na rozdíl ode mne za významné. A to mě jako osobu uráží.Toto byla záležitost osobní msty, ne-li zištná záležitost v rámci nějaké objednávky Je zajímavé že se v diskuzi o smazání hodně mluvilo o YouTube a to ve stejném duchu jako v jisté YouTuberské skupině , kde se cca. měsíc předem zmiňovalo o mém odstranění z wikipedie. Tam to byla jasnà frustrace z toho, neboť jsem byla jmenovaná do správcovského teamu. Velice podezřelé ! Proto žádám nápravu. Hezký den. --37.188.161.244 10. 2. 2020, 07:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Někdo věnuje skutečně hodně nátlakového úsilí. Ale jestli se má článek vracet do encyklopedie, musí být v příslušné formě, což není. Tvrzení v něm musí být ověřitelně doložena z věrohodných zdrojů. Že to předmětná osoba neuzná a že si to ani nenechá vysvětlit, jaksi nemění nic na tom, že právě tak to na Wikipedii má chodit. Opakované nátlakové akce tohoto typu, opakovaně vznášené požadavky, a to i na YouTube nebo jiných prostředcích, na tom základním principu nic moc nezmění. P. S. onen wikipedista s tím článkem půl roku nijak zásadně nehnul nikoli proto, že by byl článek v pořádku, ale proto, že předmětná osoba nebyla schopna či ochotna poskytnout k úpravě adekvátní zdroje - jak je patrno v diskusi u článku. Kde nejsou zdroje, ani wikipedista nehrabe. :) --Bazi (diskuse) 10. 2. 2020, 09:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Co to má znamenat !!! 27.7.2020 , do tohoto data článek zablokován !!! Pro nějaký častý vandalismus. Já nic !"vandalistického" needitovala ! Takže né pro nevýznamnost nebo nedostatek netriviálních zdrojů. Co to se mnou hrajete za kulišárny ? Co to je za datum ? Co bude po tomto datumu ? Hodně otázek a žádná odpověď --JaroslavaBrokešová (diskuse) 11. 2. 2020, 08:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Byť chápu, že smazání (tedy spíše přesunutí) článku může být bolestivé, Váš přístup je každopádně kontraproduktivní. Obviňování ostatních (ať už oprávněně, či nikoliv) a nátlakové akce k pozitivnímu výsledku rozhodně nepovedou. Zde nemůžete vystupovat z pozice síly, ale naopak musíte přijmout zdejší pravidla, jinak svého cíle nikdy nedosáhnete. Přitom by předmět daného článku pravděpodobně byl nosný ("zdroje jsou", diskutovat můžeme, nakolik nezávislé a netriviální), článek by se ale musel od základu přepracovat - v současné chvíli není jediná teze podložena přímými zdroji (ty jsou jen obecně na konci článku) a celková podoba se blíží více osobní zpovědi než encyklopedickému článku. Doporučoval bych začít od začátku, vše smazat a napsat krátký článek pouze podle informací z "mainstreamových" zdrojů (ČT, LN etc.). Nepřidávat nic dalšího, žádné osobní hodnocení. Pak by byla daleko vyšší šance zde podobný článek prosadit. --Pavlor (diskuse) 11. 2. 2020, 10:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já vůbec nezpochybňuji práci kvalitních wikipedistů Pavlore,ale to co tady zažívám za posledních více jak půl roku,o tom jde normalnimu člověku rozum stát. Každý mi řika něco jiného. Já sama o sobě žadný článek psát nemohu a nikdy jsem zde žádný članek o sobě nepublikovala
Přesto diky štvavé duskuzi od Eykeklise Omnia jsem byla dotyčným neprávem obviňována. Pokud jsem se za sebe postavila,byla jsem hned blokovana za vandalismus. Myslite si že ja z toho mam nějaké potěšení ? Vůbec neBAZIruji na tom aby byl clanek zveřejněn v takove podobě. Chci jen,aby se na kauzu v roce 2004 nenezapomělo. Další už necham na uvážení. Je dobre ovšem take sledovat vyvoj . Ríkate že zdrojů je dost. O tom si promluvte s wikipedistou BAZI. Ten toto po půl roce rozporuje.
Tak co je tedy, bude se to nějak řešit ? Co se ode mě chce ? Nějaký prachy jako sponzoring ? Tady koukám že se něco vyžebrává :-) Tak kolik :-) :-) :-)
Myslím že se můžeme těšit na další video :-) --JaroslavaBrokešová (diskuse) 26. 2. 2020, 01:06 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Po tom jistě všichni touží. A co třeba akceptovat principy Wikipedie a ponasnažit se o vylepšení článku na takovou úroveň, aby mohl být obnoven? Třeba shromážděním a dodáním kvalitních zdrojů, jak jsem se snažil vysvětlit v diskusi u článku. Někdy kupodivu vstřícná a konstruktivní spolupráce dokáže víc než vymýšlení nějakých „plánů, které se nebudou líbit“... --Bazi (diskuse) 28. 2. 2020, 23:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rozlišovač nebo rozsekávač
Pro sáhodlouhé články, které se nasekají na části podle abecedy se tu teď užívá dvojího přístupu:
Existuje dohodnutý standard a nedodržuje se, nebo se zatím nenašel hnidopich, nebo je to putna? :) Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 17:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Musím se přiznat, že mě to také už nejednou zarazilo. Ještě jsem někde viděl i bez označení, např Seznam českých osobností 20. století H–J nebo Latinská rčení S a u některých šablon se využívá pomlčka. Každopádně tohle by si zasloužilo sjednotit.
Rozlišovač je trochu nevhodný, protože už má jinou definici i využití. Bylo by potřeba dané doporučení upravit. Na druhou stranu již rozlišovač máme zavedený a wikipedisté i šablony s ním umí pracovat. Také by se dala použít pomlčka, která je zavedená zejména u disciplín sportů (Běh na 400 m – muži, Řecko-římský zápas – muži těžká váha), tedy také jako rozlišovač koliduje definicí, nicméně podobně jako rozlišovač je také alespoň trochu zažitá. Neoznačená varianta (prosté písmeno na konci) mi přijde trochu nevhodná, čtenáři nemusí být úplně jasný význam. Nejhůře pak vidím variantu s dvojtečkou. Nikde jinde jsem nic podobného na naší wiki neviděl a přijde mi, že to je čistě ojedinělý výskyt tohoto tvaru. Docela by mě zajímalo, jak si s podobným problémem poradili jinde, na jiných wiki nebo úplně mimo wiki v literatuře. Osobně se zatím přikláním k rozlišovači nebo pomlčce. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 18:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pomlčka nebo spojovník v tom nadělá paseku, zvlášť když bude nasekáno podle rozsahu písmen jako "Seznam skladatelů vážné hudby - Č-Q". Navíc se používá i jiný než písmenný rozsah jako "Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko". Asi se necháme inspirovat nějakou wikipedií, která jednotný režim nalezla, což. Rozlišovač pro stejný pojem v různých významech. "Rozsekávač" pro dlouhý článek podělený nějak podle abecedy. A "upřesňovač", jako ty pomlčky u sportovních disciplín. Prostě o můžou být tři nezávislé věci jako v zásadě jsou. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 18:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Je to putna. Někdy může být součástí „rozsekávaného“ názvu závorka, tak je vhodnější použít dvojtečku, jindy zas tam může být dvojtečka a bude vhodnější závorka. Proč ne. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2020, 19:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zatím v tom nevidím žádnou otázku vhodnosti, prostě si to namastil každý jak chtěl když to není (zatím) předmětem standardizace. Nějaké výhody byly sotva zvažovány, německé názvy obcí, skladetelé vážné hudby nebo latinská rečení, každý z nich snese jakýkoliv z uvedených zápisů, není jeden vhodnější než jiný. Vhodné je jediné - zamyslet se nad tím, jestli to trochu nesjednotit, u některých wikipedistů by zjevně i rozlišovač v jednom typu závorek byl až příliš svazující. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 19:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ty sportovní disciplíny (muži, ženy, těžká vs. lehká váha, do 50kg, do 60 kg, jednoruč vs. obouruč atd.) jsme právě nedávno sjednotili na pomlčku (zvláště díky kolegovi, který prosazoval násilím rozlišovač za spojovníkem: Běh na 400 m - (muži), což jsme se všichni shodli že chce opravit) a myslím, že zde by si to také zasloužilo, byť je problém méně palčivý. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 20:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Sportovní disciplíny v pořádku, to je vlastně jeden dlouhý název a našli jste v podstatě správný oddělovač mezi slovy tam, kde by ani žádný být nemusel, ne rozlišovač. Jestli chceme hledat rozsekávač, tak takovým způsobem, aby obsáhl nejen abecední rozsekání po jednotlivém písmenku
Asi by to mělo být když už něco snadno zapsatelného na české klávesnici. Jinak i v případě písmen to jde slovně, např. Seznam skladatelů vážné hudby od Č. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 21:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
"začínajících písmenem Č". Ale to už je trochu těžkopádné, proto ta snaha o efektivní jednotné zkrácení. Ona pravověrná pomlčka taky není snadná operace s českou klávesnicí, takže já bych se na to tak neupínal. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 21:41 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Určitě oddělovat nějakým znakem, ideálně takovým, který je na klávesnici nebo běžně používaný. Tedy ne puntík, naopak dobře se mi jeví dvojtečka či spojovník (pomlčka), případně čárka, které jsou i sémanticky vhodné. Znak ' nedoporučuji, jednak to není apostrof (’), jednak takový znak již dělá drobné technické problémy (i při odkazování). Oddělení textem je možné, ale není úplně nejlepší na strojové zpracování.
Jako dobrý nápad mi přijde oddělení pomocí / - tím se defacto vytvoří podstránka (jen tu zřejmě není v hlavním jmenném prostoru k dispozici navigace z podstránky na hlavní stránku).
Lomítko má tu výhodu, že jde snadno odkazovat navzájem mezi podstránkami [[./jiná podstránka/]] i z hlavní stránky na podstránku [[/podstránka/]] (Archiv 2015/01). JAn (diskuse) 17. 2. 2020, 08:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Technická: Podstránky v hlavním JP opravdu nefungují, takže ani to chytré odkazování nejspíš nebude fungovat. --Dvorapa (diskuse) 17. 2. 2020, 11:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
/Ty závorky zní moc dobře, navíc se z ně dá napsat naprosto cokoliv a nevypadá to jak u čuňat... /A; /C–D; /Česko–Rakousko,... --Tayari (diskuse) 17. 2. 2020, 09:47 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nevyhýbal bych se závorkám a slovnímu vyjádření, připadá mi to i srozumitelnější: Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (začáteční písmeno Č), Seznam českých osobností 20. století (začáteční písmeno H–J), Latinská rčení (začáteční písmeno S) atp. Případně totéž s dvojtečkou, tedy Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: začáteční písmeno Č, atd. --Xyzabec (diskuse) 17. 2. 2020, 11:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak trochu přehledně, ať je vidět, kde všude by se to využilo a jak by to vypadalo. Nakonec by nemusela být špatná ta "vyčleňovací" pomlčka jako u sportovních disciplín, ať nevymýšlíme něco extra
teď
()
:
–
/
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku – Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku/Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (písmeno Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: písmeno Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku – písmeno Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku/písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby (Č)
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby – Č
Seznam skladatelů vážné hudby/Č
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby (písmeno Č)
Seznam skladatelů vážné hudby: písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby – písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby/písmeno Č
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (H–J)
Seznam českých osobností 20. století: H–J
Seznam českých osobností 20. století – H–J
Seznam českých osobností 20. století/H–J
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (H až J)
Seznam českých osobností 20. století: H až J
Seznam českých osobností 20. století – H až J
Seznam českých osobností 20. století/H až J
Latinská rčení S
Latinská rčení (S)
Latinská rčení: S
Latinská rčení – S
Latinská rčení/S
Latinská rčení S
Latinská rčení (písmeno S)
Latinská rčení: písmeno S
Latinská rčení – písmeno S
Latinská rčení/písmeno S
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (písmeno H–J)
Seznam českých osobností 20. století: písmeno H–J
Seznam českých osobností 20. století – písmeno H–J
Seznam českých osobností 20. století/H–J
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (písmeno H až J)
Seznam českých osobností 20. století: písmeno H až J
Seznam českých osobností 20. století – písmeno H až J
Seznam českých osobností 20. století/H až J
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě (Německo až Rusko)
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě – Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě/Německo až Rusko
Mají grafické možnosti na obálce, tak je využívají. My máme jen jeden řádek textu, tak hledáme svůj "grafický způsob oddělení". A takový, který se hodí i pro "Německo až Rusko", pro "Č" i pro "H-J" nebo "H až J". Jde to napsaovat do závorky jako by to byl rozlišovač, nebo za pomlčky jako sporty, nebo vynalézat něco jiného, nebo to neřešit. Ale při počtu, kolik takovýchhle typů článků na wikipedii máme se zrodilo až nečekaně hodně způsobů jak to udělat. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 19:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Díky Janne, přesně tohle hledáme, inspiraci odjinud. Přijde mi, že to písmeno prostě napíší za název. Asi by tedy bylo dobré nahlédnout do obálky některých z nich, jak to píší třeba u anotace. Jak to vlastně dělá Ottův slovník naučný? Aha, číslicemi, resp. také graficky na další řádek. --Dvorapa (diskuse) 17. 2. 2020, 22:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No, až budeme wikipedii vydávat knižně a název těchto článků bude na titulní stránce, pak to bude možná úplná inspirace. Zas to moc nedeí k tomu světovému dědictví, tam to po oddělení volá. Ty ostatní případy bez oddělovače vypadají jako filmy sequely číslované písmenem. Latinská rčení I, Latinská rčení V, Latinská rčení X, Latinská rčení L, Latinská rčení C, Latinská rčení D, Latinská rčení M :D Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 22:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ony se ty názvy nacházejí nejen na obálce, že. By tedy bylo dobré nahlédnout do obálky některých z nich, jak to píší třeba u anotace a do katalogů knihoven.. --Jann (diskuse) 26. 2. 2020, 21:53 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No to jsem pochopil, jen nevím, jestli se máme řídit zastrčenou neviditelnou konvencí, pokud vůbec nějaká existuje. Jako inspirace možná, jako závazné vodítko leda by vymysleli něco geniálního. U knih se to snese, u vícedílných abecedních encyklopedií očekává, tady máme nasekané seznamy, to není úplně totéž. Chrzwzcz (diskuse) 26. 2. 2020, 22:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jasně že to není totéž, a občas to ti knihovníci prasí (když A–H píší se spojovníkem), ale jako inspirace jsou užiteční. --Jann (diskuse) 26. 2. 2020, 22:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zeman výročí
@Bazi, Kacir, Jan Polák: Chci upozornit, že letos na podzim uplyne 110 let od narození Karla Zemana, jednoho velikána československého filmu. Myslím, že těžko najdeme někoho, kdo by neviděl alespoň jeden jeho film, a tehdejší efekty byly pokrokové. Osobně ani nevím, jestli něco podobného, jako je Cesta do pravěku, u nás někdo udělal po něm.
Článek je pahýl, ale je to dost dlouho dopředu, takže by myslím bylo hezké za ten +- půlrok ho vylepšit a dát na hlavní stranu. Tak tip pro kolegy. OJJ, Diskuse 24. 2. 2020, 06:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]
IMHO nepatří, toto je věc, která se může (a nejspíš bude) s časem měnit, pochybuju, že to někdo zvládne udržovat. Volil bych pouze obecnou charakteristiku aquaparků. --Hugo (diskuse) 26. 2. 2020, 08:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Vhodné tak možná na [13], nikoliv na Wikipedii. NNVZ k tomu opravdu asi nebudou.--Jklamo (diskuse) 26. 2. 2020, 09:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
K atrakcím nejsou třeba NNVZ, tématem článku k posouzení EV jsou akvaparky. Seznam atrakcí je nutné doložit věrohodným zdrojem, odtučnit a ideálně vztáhnout k datu dle WP:ES. Rozhodně bych pak už nerozváděl provozny, další zařízení apod.--Kacir 26. 2. 2020, 09:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Už vidím, jak bude ty atrakce někdo aktualizovat po každé rekonstrukci akvaparku. To by tam mohla být rovnou i nabídka v kiosku. --Juniperbushman (diskuse) 26. 2. 2020, 20:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Aktualizace jako argument neuvádění atrakcí, neobstojí. To bychom museli z hesel smazat všechny výčty, které podléhají aktualizaci.--Kacir 27. 2. 2020, 06:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
K zábavnímu parku se seznam atrakcí má zhruba jako seznam kulturních památek k obci (možná ještě víc), seznam studijních oborů k fakultě (to mám tušení, že je ještě méně stabilní a mění se každým rokem či semestrem) nebo seznam kinematografie k herci (ti žijící obvykle taky každým rokem nějakou tu novou položku přidávají). Po mém soudu jde o hlavní obsah toho zábavního parku, celý jeho účel je založen na atrakcích. Bylo by podivné psát třeba výpis všech odpadkových košů a jejich umístění, ale u atrakcí nevidím problém. Jednou za čas to možná bude třeba aktualizovat, ale jak píše Kacir, pokud je k tomu věrohodný zdroj a pokud u toho bude uvedeno, ke kterému datu ten výčet platí, pak jde o standardní informaci, které bych se nebránil. Podobně bych viděl třeba i pavilony u zoo (namátkou Zoo Brno#Expozice, ZOO Dvůr Králové#Expozice, Zoologická zahrada Olomouc#Významné pavilony a stavby). --Bazi (diskuse) 26. 2. 2020, 22:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Přehled hlavních atrakcí asi nevadí, horší jsou některé formulace: "Nemusíte se koukat pořád na hodiny..." nebo ještě lepší "Vaří tu zde i PIZZU". --Xyzabec (diskuse) 27. 2. 2020, 10:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Additional interface for edit conflicts on talk pages
Možná už znáte nové rozhraní pro editační konflikty (v současné době beta funkce). Wikimedia Německo nyní vyvinula dodatečné rozhraní pro řešení editačních konfliktů na diskusních stránkách. Rozhraní se zobrazí, pokud píšete na diskusní stránku a jiná osoba upraví příspěvek na stejném řádku a uloží ho před vámi. S tímto dodatečným editačním rozhraním můžete upravit pořadí komentářů a svůj komentář upravit. Zveme všechny, aby se podívali na stránku této plánované funkce. Dejte nám vědět co si myslíte na centrální diskusní stránce!
-- Za Technical Wishes tým: Max Klemm (WMDE) 26. 2. 2020, 15:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Sorry, for writing this text in English. If you could help to translate it, it would be appreciated.
You might know the new interface for edit conflicts (currently a beta feature). Now, Wikimedia Germany is designing an additional interface to solve edit conflicts on talk pages. This interface is shown to you when you write on a discussion page and another person writes a discussion post in the same line and saves it before you do. With this additional editing conflict interface you can adjust the order of the comments and edit your comment. We are inviting everyone to have a look at the planned feature. Let us know what you think on our central feedback page! -- For the Technical Wishes Team: Max Klemm (WMDE) 26. 2. 2020, 15:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zdravím, před nějakou dobou jsme se dohodli, že v mobilní verzi stránek Wikipedie bude české logo Wikipedie (namísto Wikipedia). Logo bylo nasazeno. Všiml jsem si, že opět máme anglické logo Wikipedia. Kde je problém? Např. na slovenské Wikipedii jim logo zůstalo. -- Patriccck z účtu Patriccck (test 2) (diskuse) 29. 2. 2020, 16:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dávám na zvážení, zda by nebylo vhodné udělat pořádek v kategoriích typu "Herci z …" nebo "Herečky z …". Získal jsem dojem, že v tom nemají jasno ani autoři těchto kategorií. Přinejmenším by mělo být dohledatelné, proč byla daná osoba do kategorie zařazena. Příklad: v kategorii Herečky z Prahy je zařazena Petra Jungmanová. Proč? Narodila se na Kladně, herecká studia absolvovala v Brně. Aha, zřejmě hraje v pražských divadlech. Když se podívám znovu, zjišťuji, že je také v kategorii Herečky z Kladna, ano tam se narodila. Určitě by mohla být i v kategorii Herečky z Brna (studovala tam a hrála tam) a snad by se ještě pár kategorií našlo, jestli hrála v nějakých mimopražských divadlech. Autoři všech těch kategorií nechápou, že tímto postupem zabíjejí hlavní účel kategorií - rozlišování. Fakt, že konkrétní herečka hrála v různých divadlech, studovala a bydlela na různých místech, jednoznačně patří do článku, nikdy ne do kategorií. --Leotard (diskuse) 25. 2. 2020, 11:07 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Leotard: Netýká se jen herců. Týká se to všech kategorií lidí z. A opět vyvstávají otázky, jak je to vlastně myšlené. Když někdo po nějakou dobu působil v nějakém místě, patří mezi lidi z tohoto místa? a když později působil jinde? A když tam bydlel? a když se tam narodil? A co když tam chodil do školy? a zemřel tam? a je tam pohřben? a nebo tam jen pracoval ale přitom bydlel jinde?
Obávám se, že najít optimální řešení nebude snadné. Pár reálných případů:
Slavomír Lener Narozen v Berouně, bydlel ve Všeradicích a Dobříši, studoval v Praze, působil v Jihlavě, Praze, Kanadě, Číně, Švédsku a Německu. Při těchto působeních zde obvykle někde i bydlel.
Beda Dudík, narozen v Kojetíně, studoval v Kroměříži a Brně, působil v Brně a v Rajhradě, kde i zemřel.
Karel Satoria, narozen v Křižanově, studoval ve Velkém Meziříčí a Litoměřicích, působil v Letovicích a Vrbici, pak žil několik let v klášteře ve Francii, poté žil v Kostelní Myslové a působil v Dobříši a nyní v Praze.
Lze říct, že kategorie podle narození a úmrtí (a relativně i pohřbení) jsou jasné. Pak máme kategorie podle absolvované školy. Ale stále zbývají místa, kde dotyčný působil a kde žil. Patří do takovýchto kategorií? A pokud ano, patří do nich i ve chvíli, kdy se odstěhoval jinam? Co když někdo celý život střídal působiště (typicky herci, kněží, učitelé)? patří do kategorií všech těchto míst? nebo jen do toho aktuálního/posledního?
Ovšem i ty jasné kategorie mají své rezervy - narození - většina lidí se v současnosti rodí v porodnicích, a nemusí mít k tomu místu žádný jiný vztah. Ale alespoň je takovéto místo doložitelné. A u pohřbení - co ve chvíli, kdy byly něčí ostatky převezeny jinam? patří stále mezi pohřbené v původním místě, když fyzicky jeho ostatky spočívají úplně jinde?
Právě tyhle zmatky jsem měl na mysli. Klidně přidám ještě jednu zmatečnou kategorii. Většina mužů starších ročníků byla na povinné ZVS (základní vojenské službě) a někomu se povedlo být delší dobu na stejném místě. Já osobně jsem byl skoro rok v jednom moravském městě. Mohu se označit za "elektrikáře z Olomouce"? Netroufl bych si. Snad by k projasnění situace pomohly podrobnější (delší) názvy kategorií. Jinak u místa narození bych dokázal být shovívavější a označovat za rodiště místo, kde dotyčný/dotyčná bydlel/bydlela v době příchodu z porodnice. Ke zlehčení bych uvedl, že bulvární tisk rád píše o případech, kdy se mimčo narodilo předčasně v sanitce, nebo dokonce někde na parkovišti cestou do porodnice. To by potom byl fakt problém, pokud by se tento člověk nějak proslavil a museli jsme mu zřídit článek na wiki! --Leotard (diskuse) 25. 2. 2020, 12:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tyto osoby mají v OP místo narození tam kde se opravdu narodily (místo kde zrovna byla sanitka - jednu takovou občanku jsem viděl). Tak jako všichni co se narodili v porodnici, mají v OP jako místo narození město, kde sídlí porodnice... Tudíž by se to řešilo jako dosud.--F.ponizil (diskuse) 25. 2. 2020, 12:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Záleží na tom, jestli se dá nejlépe z článku dohledat významnost k působišti, někdy také jestli kategorie existuje. Např. u krajských či okresních měst je více článků a tam může mít další dělení smysl než v horní dolní. --Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 11:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Po e. k.: Lidé, kteří v obci tak říkajíc „zanechali stopu“, tam už trvale patří, protože se stali součástí její historie. Nedávno jsem dělal seznam osobností z jedné obce na základě toho, že je ta obec ocenila nějakým svým místním vyznamenáním. Zhruba polovina z nich nebyli rodáci. A protože tyhle obcí oceněné osobnosti bychom (z logiky věci) asi kategorizovali pod „lidi z obce“, myslím, že není v zásadě špatně, uvádíme-li je i v té hlavní kategorii. Pokud bychom chtěli tyhle kategorie pojímat striktněji, pak by to stálo za pojmenování např. „Rodáci z XY“ (jenže to už máme „Narození v XY“). --Bazi (diskuse) 25. 2. 2020, 12:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Informace o tom, kdo se kde narodil, působil, zemřel atd. nepochybně patří do článku o osobě i o příslušných městech a obcích, kde už nějaké zpravidla jsou. V oddílech o Osobnostech města apod. se dají uvést i další užitečné informace (od kdy do kdy tam působil atd.), takže kategorie typu "Lidé z..." nebo "krejčí z..." pokládám za zcela zbytečné, sloužící jen editcounitis soutěživých kolegů. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 2. 2020, 17:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Sokoljan: U menších obcí jistě. Ale už u měst s desítkami tisíc obyvatel (nebo s porodnicí) by takový seznam zakrátko nabobtnal na neúnosnou mez a i při vyčlenění samostatně nepokryje všechny rodáky. Naopak zde ale lze uvést i osobnosti zatím bez článku. JAn (diskuse) 27. 2. 2020, 11:09 (CET)Odpovědět[odpovědět]
V tomto souhlasím s wikipedistou Sokoljan. Mezinárodní pravidla předmětového popisu podle normy RDA spojenou kombinaci předmět činnosti/místo vůbec nezná - údaje geografické (pole 653) a předmětové (pole 650) jsou rozděleny. Obsahově lze záměr pochopit, nicméně to přináší řadu problémů, protože to vždy bude záviset na zhodnocení konkrétních editorů, kteří ne vždy jsou o předmětu hesla dostatečně informováni, aby mohli kvalifikovaně rozhodnout, jestli daná činnost v daném místě byla skutečně natolik významná, aby takto specifická kategorizace měla smysl. Domnívám se, že v těchto případech by se ještě více mělo dbát na encyklopedickou významnost dané informace. Snahu některých editorů o kategorizaci všech drobností považuji za nešťastnou a ve výsledku kontraproduktivní, protože se kategorizace zahuštěním znepřehledňuje a navíc v mnoha případech ztrácí dříve zřejmý význam odborného výkonu nějaké profese. Kategorie "Lidé z..." je tedy dobrým řešením v podobě jakéhosi koše pro osoby, které s danou lokalitou VÝZNAMNĚJI souvisely, zároveň však nemá dopad na vnímání profesního významu a dopadu jejich činnosti (jako když vedle sebe daná kategorie staví kupř. regionální "grafomany" a profesory historie). S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 10:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Není nutné aby to bylo u všech obcí, ale u těch větších je tolik lidí, že sotva kdo pozná kdo byl co zač. V doporučení je napsáno, že kategorizovat lze téměř vše a užije se kategorie nejbližší možná. O soutěživost tu evidentně nejde, ale argumentovat s ní jistě můžete. --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 19:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Kategorie a Kategorizátoři – Při vytváření kategorií a umísťování článků do nich by měli kategorizátoři uvážit, k čemu je taková kategorie dobrá a zda vůbec někdo bude článek hledat podle té které konkrétní kategorie. Mám neblahý pocit, že stále přibývá uživatelů, kteří svou energii věnují vytváření docela zbytečných kategorií. Určitě by se našly i články (pahýly), kde seznam kategorií je větší než samotný rozsah článku. --Juniperbushman (diskuse) 25. 2. 2020, 13:40 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Rozhodně. Vytváření podobných kategorií navíc roztáčí spirálu, protože chtě nechtě pak musíte zrcadlově zakládat v některých heslech podobné, jinak v některých heslech dochází k informační deformaci. Výše se přikláním k názoru zůstat u kategorií "Lidé z...", profesně zaměřené kategorie případně ponechat jen u osob, které danou profesí v místě skutečně významně působili. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 10:49 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tohle se tady řešilo už několikrát a vždycky bezvýsledně. Domnívám se, že méně by bylo více a při kategorizaci by se mělo občas i přemýšlet, aby se pak člověk nedozvídal, že třeba duchovní z Českých Budějovic žil tisíc let předtím, než České Budějovice vůbec vznikly.--Hnetubud (diskuse) 25. 2. 2020, 20:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Není to sice přímo k tématu, ale s kategorizováním to souvisí: mají smysl kategorie, v nichž je dlouhodobě jediný článek? Šly by jistě snadno zrušit. --Xyzabec (diskuse) 26. 2. 2020, 17:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To už se tu v minulosti řešilo (nedokážu bohužel dohledat kdy) a některé takové kategorie bohužel smysl mají, čili určitě nelze smazat všechny takové. Ale zase pokud člověk vidí nějakou úplně zbytečnou kategorii o jednom článku, nikdo mu nejspíš ve smazání stát v cestě nebude. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2020, 18:54 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Česká wikipedie celou řadu věcí českého tématu člení podle okresů. Problém je, že od 1. 1. 2021 budou okresy poměrně dost upozaděny, primární bude členění na kraje a ORP (zákon č. 51/2020 Sb.). Současně ovšem platí, že okresy alespoň zatím zrušeny nebudou. Dávám to sem tedy především jako upozornění, že koncem roku bude nutné pár článků zaktualizovat (zejména ohledně „starých“ krajů z roku 1960), a možná i jako impuls pro úvahu, zda takové členění do budoucna zachovat (žádná práce, ovšem časem narůstající problém s očekávatelností) nebo někdy převést např. na kraje (opravdu hodně práce). --Vlout (diskuse) 6. 3. 2020, 15:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Z praktického hlediska:
Kraje jsou příliš velké na to, aby byly podle nich dělené třeba seznamy typu Seznam XYZ v okrese ABC
Neunikátní názvy obcí mají rozlišovač dle okresu, existuje jen pár výjimek, kdy v jednom okrese je více obcí stejného jména a ty mají rozlišovač číselný (např. Podolí I) nebo právě dle ORP (ovšem s názvem okresu, např. Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn)). V rámci krajů bude mnohem větší problém s unikátností rozlišovačů
Okresy stále budou existovat v mnoha úředních oborech.
Zatím je asi brzo dělat závěry, ale přemýšlet o tom můžeme/musíme. JAn (diskuse) 6. 3. 2020, 21:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Že by se na okresy zapomnělo, tak to je zbytečná starost, spousta věcí pojede i nadále podle okresů a pro wikipedijní seznamy je to ideální jednotka. Takže změnit se budou muset jen články o starých krajích (myslím, že se o nich beztak píše zejména jen v Kraje v Česku), pak aktualizovat dle nového zákona Vývoj administrativního dělení Česka (už teď nám kapitola 2021 zastarala), aktualizovat údaje v článcích o městech, které změní okres nebo ORP, poupravit článek Skladebnost územního členění a s ním Kategorie:Obce narušující skladebnost územního členění státu (která, jak jsem pochopil, se nám nevyprázdní úplně k nule ale zhruba do poloviny). Jo a jestli náhodou jsou v obcích měnících od 2021 okres nějaké věci vypsané v "seznam ... v okresu ..." tak ty taky přestrkat. Bude to zřejmě 11 obcí, tak toho snad tolik nebude :) Chrzwzcz (diskuse) 6. 3. 2020, 23:03 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Četl jsem ten zákon a okresy tam pořád jsou, jsou vymezené ORP, což bude vhodné aktualizovat u každého okresu. Okresy jsou zatím i v Ústavě. S okresy pracuje v definicích také třeba katastrální úřad a podobných organizací je mnoho, takže ten proces bude dlouhý. S těmi rozlišovači bude hodně změn, asi zase podle "u čeho". --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 07:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Zelenymuzik:Malá poznámka: v Ústavě okresy nejsou. Jinak také shora píšu, že se zatím neruší, ale že jejich význam pomalu, ale jistě vyprchává. --Vlout (diskuse) 14. 3. 2020, 09:45 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Význam pro státní správu možná pomalu klesá, ale dokavad se o nich mluví ve zpravodajství, dokavad se podle nich dělají statistiky a občané se podle nich umějí orientovat, dokavad máme tuhle dopravní značku, tak okresy žijí a ještě dlouho budou, v očekáváních čtenářů a tím je i správné nechat je na Wikipedii. Odložme tohle na 5 let minimálně :) Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 10:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jestli tedy mohu, tak si dovolím souhlasit tady s kolegou Chrzwzcz, jelikož si také myslím, že dokavad se (například, +to zmíněné předemnou) ve zpravodajství po volbách hodnotí jednotlivé okresy atd. V podstatě vše podstatné zmínil, jak jsem říkal, kolega Chrzwzcz. --Ján Kepler (diskuse) 14. 3. 2020, 10:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Můžete :) Správně se tady zhodnotilo, že na okresy si i nadále stát hodně hrát bude, kraje jsou pro kategorizaci moc velké, oblasti obce s rozšířenou působností stále pro lidi dost neuchopitelné, tím spíš, pokud i nadále budou narušovat územní skladebnost vůči okresům. Ani nevím, jestli jsou k dispozici nějaké mapy s ORP (nejen vládní schámata, ale dopravní, turistické, onlinové). Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 10:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Skloňování: Svatý Kryštof a Nevis
Zdroje i wikipedie lítají mezi různými vzory pro skloňování jména "Nevis", jediný jazykový zdroj uvádí 2. pád "Nevise". Měl by k tomu někdo něco?
Neskl.: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevis 3. Svatému Kryštofu a Nevis 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevis 6. Svatém Kryštofu a Nevis 7. Svatým Kryštofem a Nevis
Hrad: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevisu 3. Svatému Kryštofu a Nevisu 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevise 6. Svatém Kryštofu a Nevisu 7. Svatým Kryštofem a Nevisem
Stroj: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevise 3. Svatému Kryštofu a Nevisi 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevisi 6. Svatém Kryštofu a Nevisi 7. Svatým Kryštofem a Nevisem
Kombinace předchozích případně možné dublety v některých pádech.
Pozdější EDIT: Upraven 4. pád jak je běžné u analogických případu Svatý Jan a Svatý Mikuláš. Odstraněn životný vzor. Zvýrazněny koncovky, které se liší mezi navrhovanými případy. Připouští se možnost, že je to rozkolísáno takovým způsobem, že neodpovídá mechanicky žádnému z vzorů (což není u zeměpisných jmen mužských nevídaný stav, ale my ani nevíme, jestli to je mužský rod). Chrzwzcz (diskuse) 9. 3. 2020, 19:03 (CET) a edit Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 11:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pro životnost nebo neskloňování nevidím žádný důvod, takže je to mezi hradem a strojem. Tam bych se osobně přiklonil k hradu, protože mně známá slova končící -vis, totiž převis a servis, se skloňují podle hradu, ale nevidím objektivní důvod, proč výskyty strojového skloňování uměle sjednocovat na hradní skloňování. Proti změně neskloňování a mužského skloňování na hradní nemám námitky.--Tchoř (diskuse) 10. 3. 2020, 06:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Já nevidím důvod ani pro stroj. Podle IJP platí, že: Zeměpisná jména mužského rodu zakončená ve vyslovované podobě na tvrdou nebo obojetnou souhlásku se zpravidla skloňují podle vzoru „hrad“ (2. p. j. č. má koncovku -u), částečně také podle jeho podvzoru „les“ (2. p. j. č. má koncovku -a). Problémy se skloňováním mohou nastat ve volbě tvaru 2. p. j. č. (zda užít koncovku -a, či -u) a 6. p. j. č., kde dochází ke kolísání mezi koncovkami -ě(e) a -u. Z dalšího pak vyplývá, že pro Nevis je v obou sporných tvarech vhodnější koncovka -u.
Pak je také možnost považovat Nevis za femininum; je-li správná etymologie odvozená z Panny Marie Sněžné, pak by k tomu byl i věcný důvod. V tom případě by se skloňovala podle vzoru píseň nebo kost, přičemž píseň („2. p. Nevise“) mně osobně zní liběji než kost („2. p. Nevisi“).--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2020, 07:28 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No, to je hezké jak byste vy osobně si představovali to skloňovat, ale zatím jediný jazykový zdroj pravidla.cz uvádí mužský vzor a -e v druhém pádě. Nevím, jakou důležitost mu wikipedie přisuzuje, ale nic lepšího nemám a s tím bych právě potřeboval helfnout. Píseň by ukazovala 7. pád "s Nevisí" a to se mi moc nepozdává. Instinktivní cit je hezká věc, ale třeba takové Falk-landy se skloňují jinak než A-landy a řekl by vám to cit (i když to ještě taky prověřím :))? Další skloňovací problém má Wallis a Futuna a tam ani nebudu napovídat vzor(y). Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 19:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
S dovolením, skloňování podle vzoru „hrad“ není má osobní představa, ale obecné pravidlo Ústavu pro jazyk český, jehož názory bychom podle závazného, byť pohříchu často ignorovaného pravidla Wikipedie měli brát vážně. Dále podotýkám, že netvrdím, že Nevis je femininum. Pouze říkám, že pokud je to femininum, pak mi připadá smysluplnější skloňování podle vzoru „píseň“. Argumentace 7. pádem je nepřípadná, protože v tomto tvaru není mezi písní a kostí rozdíl.--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2020, 23:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jinak co si wiki zvolila pro exponovaná místa = v názvech článků a kategorií:
2. pád: Fotbalová reprezentace Svatého Kryštofa a Nevise, Kategorie:Státní symboly Svatého Kryštofa a Nevise, Kategorie:Olympionici Svatého Kryštofa a Nevisu,Kategorie:Běžci ze Svatého Kryštofa a Nevisu, Kategorie:Sportovci Svatého Kryštofa a Nevisu, Vlajka Svatého Kryštofa a Nevise
6. pád: Seznam měst na Svatém Kryštofu a Nevisu, LGBT práva na Svatém Kryštofu a Nevisu, Kategorie:Tisícovky na Svatém Kryštofu a Nevisu, Kategorie:Hory a kopce na Svatém Kryštofu a Nevisu. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 19:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Autorem webových stránek www.pravidla.cz není ÚJČ, ale zřejmě Zásobování a.s., a pravidlo "Nevis viz Svatý Kryštov" ve mně budí jisté pochybnosti. V článku Svatý Kryštof a Nevis je myslím Nevis všude jako hrad, stejně jako v dokumentu zastupitelského úřadu ČR, který je tam uveden v EO. Považoval bych to proto za jakousi oficiální verzi, pokud to nějaký odborník z ÚJČ nevyvrátí. --Xyzabec (diskuse) 10. 3. 2020, 20:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To, co je umístěno na Pravidech.cz a odkazováno v prvním příspěvku, odpovídá Akademickým pravidlům českého pravopisu (Academia, 1993). Až na ten překlep "Kryštov" je obsah totožný, včetně 2. pádu Nevise. --Harold (diskuse) 10. 3. 2020, 21:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No některé zastupitelské úřady nám sdělovaly nenormované oficiální názvy daných států (Zde např. Federace Sv. Kryštof a Nevis - nerozepsané Svatý, maličkost, ale norma je norma). Máme důvod někdy nevěřit akademickým pravidlům a ignorovat je? A neříká novější vydání něco jiného? V roce 1993 se zdá, že považovali Nevise za kamaráda Kryštofa :) Na téhle stránce 4. pád pro Svatý Kryštof a Nevis - tady zas pro změnu odživotňují Kryštofa, aby toho nebylo málo. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 21:51 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Akademická pravidla nemám po ruce, ale když to v nich je, tak asi není co řešit :-) --Xyzabec (diskuse) 10. 3. 2020, 22:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Stopro souhlas, ale s tím nepomůžu, protože to jsou jediná PČP, která doma máme. :-) --Harold (diskuse) 11. 3. 2020, 07:43 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak jsem nahlédl do těch Akademických pravidel (1993) a zjistil, že se od současného stavu podle IJP mnohdy liší. Takže jejich nekonzistentní „Nevise“ nepovažuji za neprůstřelný argument a bylo by dobré ho ověřit buď v Akademické příručce českého jazyka (2019) nebo dotazem na ÚJČ. Všechna ostatní uvedená zeměpisná jména na -s mají totiž koncovku -u, s výjimkou antických a jim připodobněných (Mauricius, -cia)--Shlomo (diskuse) 12. 3. 2020, 23:50 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No proto jsem to tady taky nadnesl, jinak bych nic nedbal a bral Nevise jako danou věc. Sice nevím jestli životný nebo neživotný, ale pád ve kterém se to liší není moc využívaný. Prostě se zjevně bral Nevis jako osoba muž. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nevím, zda to něco pomůže, ale Ilustrovaný encyklopedický slovník (Praha: ČSAV, 1982) zmiňuje v hesle o příslušném státním útvaru „Labouristickou stranu Saint Kittsu“, „Reformistickou stranu Nevisu“ a „Odborový svaz Saint Kitts – Nevisu“.--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2020, 23:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Když se měnil zásadním způsobem vztah ke Kryštofovi, třeba takovým veletočem prolétl i Nevis. Ideálně 2015+, klidně i zeměpisné knížky. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 23:27 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nechápu, proč varianty nabízejí pouze životné skloňování Svatého Kryštofa. Aspoň v případě ostrova bych já jel na Svatý Kryštof, ne na Svatého Kryštofa (abych uvedl příklad 4. pádu). A protože je to jméno ostrova, co tvoří název státu, očekával bych neživotné skloňování i u něho. Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2020, 13:27 (CET) P.S.: Vizte též Svatý Jiří (obec) na IJP. Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2020, 13:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Trochu to tlumí třetí pád - Svatému Kryštofu (pánu), místo natvrdo Svatému Kryštofovi (pánovi), ale jinak se to zřejmě bere životně no. Co komu řekne cit je sice hezké, analogie jsou sice dobrá věc ale lehce se dá spálit, já bych zde uvítal oporu v pravidlech a úzu než líbivostními názory. Když už je druhý pád Kryštofa a ne "Kryštofu", tak i čtvrtý pád je "Kryštofa" a ne Kryštofu nebo jen Kryštof - v tom zas vidím tu analogii s tím Jiřím (který se ovšem zas skloňuje životně zájmenným způsobem a ne hradem a neživotně je nesklonný).Chrzwzcz (diskuse) 12. 3. 2020, 14:10 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Protože hlavní problém byl v Nevisi, Nevisovi, Nevisu, Nevis, 4. pád se v názvech kategorií a článků neobjevuje (i když uvnitř článků zřejmě bude). Jinak je to ale přece úplně jedno, hledám zastání v jazykovém kruhu nebo zeměpisné knize, ten nám prozradí jak Nevis/e a tím taky zvíme jak na Kryštof/a. Zatím jediný jazykovější zdroj trvá na 2. pád Nevise. Chrzwzcz (diskuse) 12. 3. 2020, 14:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]
@Petr Karel: Jinak vám tedy slavnostně oznamuji, že jsem vzal neživotného Kryštofa v patrnost a zkontroloval wikipedii. Už teď mi na něj kývla, spíš jsem narazil na jeden dva případy typu "na Svatém Kryštofovi" - takže 6. pád - a ty odživotnil. Upravil jsem podle toho úvodní příspěvek a Kryštof je tímto vyřešen, teď ještě ten Nevis.Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:38 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Proč se domníváte, že Ashmore, Cartier, Bonaire, Turks a Caicos jsou nesklonné a ne hrad? A proč by Wallis měl být jako Sv. Mikuláš? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Shlomo (diskuse • příspěvky)
@Shlomo: Nesklonné věci - protože tak už se to na Wikipedii užívá a Google přitakával, ale je možné to zanalyzovat ještě pod drobnohledem. Turks a Caicos znějí jako množné číslo (-s) a to je pak ošemetné skloňovat je jednotným vzorem (Nevis zní víc jako jednotné jméno). Ale Wikipedie se vydala nesklonnou cestou, tak asi věděla proč (i když jinde už jsem chybek opravoval dost, i v názvech článků a kategorií, takže neomylná nebude). Wallis je osoba, po které je to pojmenované, proto vzor Svatý Mikuláš, a opět: Wikipedie už teď zná Wallise. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Za prvé Wikipedie (ani Google) není věrohodný zdroj v otázkách pravopisu. Za druhé posuzujeme-li, zda se na Wikipedii něco používá správně, nemůžeme jako měřítko správnosti brát Wikipedii (i kdybychom ji jinak za věrohodnou považovali). Za třetí Dallas, Washington (USA) a Wellington (NZ) jsou také pojmenovány po osobách a skloňují se jako hrady. A za čtvrté Wikipedie zná i neživotný Wallis: Hospodářství Wallisu a Futuny je založeno zejména na… ;)
Ohledně Turks a Caicos: IJP píše, že Do kategorie středního rodu jsou obvykle řazena také nepočeštěná pojmenování, která mají v původním jazyce formu množného čísla. Ta zůstávají nesklonná. Zjevně ale existují četné výjimky, viz Leeds, Caracas, Orléans, Texas, Kansas a další přímo ve slovníkové části IJP. Navíc si zejména u Turks(u) nejsem tak moc jist, že se skutečně jedná o množné číslo. A aplikujeme-li nakonec ono „obvyklé“ pravidlo, tak to sice bude nesklonné, ale středního rodu (a jednotného čísla), tedy nikoli V roce 1799 byly Turks a Caicos anektovány…, nýbrž „bylo […] anektováno“.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2020, 23:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Samozřejmě že nejsou věrohodné, zoufale tady sháním zejména explicitně zmíněné skloňování z nějaké příručky než aplikaci obecných pravidel. Dobré protipříklady, rozlítaná Wikipedie byla přiznaná už u Nevisu/Nevise/Nevis. Turks a Caicos - "obvykle" a "zpravidla" jsou právě ty věci, na kterých to může nakonec selhat a proklouznout. Ohledně toho "anektovány" je taky hezké pravidlo nepravidlo 20 :). Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:31 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Že něco na Wikipedii „se neskloňuje“, to bych nebral moc za bernou minci. Prostě líný wikipedista nechtěl dohledávat správné skloňování a tak si zjednodušil práci a nechal to zatím neskloněné s tím, že to někdo později jistě opraví.--Tchoř (diskuse) 14. 3. 2020, 23:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No neberu za hlavní důvod, ale za inspiraci, která se více či méně potvrdí i googlením, když už ÚJČ online nedává u některých explicitní odpověď. Do toho trochu instinktu a předloženo k recenzi, kdybych to bral za bernou minci tak změním hned a nestrkám to pod lípu. Možná ani ÚJČ nebude vědět, asi se o nich ani tolik nepíše aby se vyloupl jasný skloňovací vzor a bude říkat jen něco o vývodech z analogických případů a dubletních doporučeních. U nich ale hrozí jen to, že to má Wikipedie vyskloňované špatně 3x 4x a tím pádem třeba 3x 4x špatně vyskloňované (možná podceňuju, ale moc toho fakt nebude), to jsou jen závislá území a moc se tu o nich nepíše. Nejvíc asi Alandy by chtěly osvětlit. Jediný stát s nejistým skloňováním by pak byl jen ten případ "Nevis", i kdyby měl povolené třeba dvojí skloňování, rád bych věděl jaké a v jakých pádech. Jinak bych se nevytahoval na líného wikipedistu, když je tady naopak někdo zas moc aktivní a dělá styleguide pro státy, tak by ho zas chtěli zašlapat touhami po tvůrčí svobodě a bohatosti češtiny ;P Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:24 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Problém je zřejmě mnohem složitější, než se zpočátku zdálo, a tady ho myslím nevyřešíme. Za jediné smysluplné považuji, aby se česká Wiki víceméně oficiálně (nevím přesně jak o to požádat, ale jistě to jde) obrátila s dotazem na ÚJČ. --Xyzabec (diskuse) 13. 3. 2020, 11:08 (CET)Odpovědět[odpovědět]
No některé z vypsaných jsou tutovka, pokud bych naskočil na příklady Svatý Jan a Mikuláš, tak taky dost vyřeším. Ale něco by asi zbylo na konzultace. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A ještě pomnožné kousky:
OK Falklandy - všechny koncovky jako "ženy", ale prý mužské neživotné (příručka jasně uvádí skloňování)
Alandy - asi nějaký rozkolísaný případ, dobré zjistit (kdyby bylo přísně podle Falkland, tak 6.p Alandách, ale wikipedie má Alandech)
ad Falklandy vs. „Alandy“: Falklandy se skládají z ostrovů Východní Falkland a Západní Falkland, takže mužské neživotné skloňování by v tomto případě asi dávalo větší smysl než ženské, které je jinak pro pomnožná toponyma zakončená ve výslovnosti na [-ɪ] doporučováno. Ve skloňovacích tabulkách mívá IJP občas různé podivnosti (asi roboticky vygenerované a nedostatečně zkontrolované), občas ústavní jazykovědci i něco odhalí a v tichosti opraví. Můžete jim zkusit zavolat, třeba to pak i dají do pořádku, nebo aspoň přidají nějakou vysvětlující poznámku.
„Alandy“ jsou, zdá se, poměrně nový termín, takže k tomu těžko co říci. Ve literatuře z doby předwikipedické nacházím pouze „Alandské ostrovy“. Možná bude někdo jiný úspěšnější ;)--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2020, 00:14 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mužské neživotné a skloňuje se přesně jako ženy. Ale čeština umí překvapit :) Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Falklandovo rodové zmateníTohle není podivnost češtiny, to je jen úlet ústavních jazykovědců. Mezi mužským neživotným a ženským pomnožným substantivem je rozdíl pouze ve skloňování, v ničem jiném. Takže říct, že Falklandy jsou neživotné makulinum, ale skloňují se podle ženského vzoru, je jako říct, že polička je dřevěná, akorát že je vyrobená z plastu…--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2020, 01:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tak já si netroufnu říct, že znám všechna zákoutí, speciality a nástrahy češtiny, ale koncovka -ami v mužském vzoru vypadá dosti nepatřičně. V pomnožných vzorech tam lítají -ích/-ách/-ech v 6. pádě, ale 7. pád by měl být jasný a -ami snad nikdy. Falkland Falkland - Falklandy napovídá mužskému vzoru, pak by ale bylo divné to skloňování, obojí asi nemůže být pravda. Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 01:33 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Narození v... Úmrtí v... Pohřbení v... - řazení kategorií
Dobrý den, obracím se na vás v poněkud technické záležitosti řazení kategorií u výše uvedených tematických kategorií. V současné době je to u různých kategorií nejednotné a objevují se všechny možné kombinace trojice uváděných kategorií. Podle historie některých stránek už dříve došlo k nějakému pokusu o sjednocení. Kategorizace v encyklopedickém projektu by měla vycházet z platných katalogizačních a bibliografických norem. Podle mezinárodně uznávané normy RDA (a jí přizpůsobené normě MARC 21 Národní knihovny ČR) se v předmětovém popisu (tuto funkci zde plní kategorie) vždy uvádí pouze nejužší geografický termín. Podle toho by tedy na prvním místě měla být dotyčná obec/sídlo - např. Narození v Aši - za kterým postupně následují větší geograficko-správní celky - Narození v Karlovarském kraji,Narození v Česku podle měst. Pro jiné způsoby nenacházím oporu v meziárodně uznávaných normách předmětového popisu a doporučuji tedy tuto systematiku. Dovoluji si tedy navrhnout uvedený model jako výchozí a prosím o vaše vyjádření. Vzhledem k četnosti kategorií i k tomu, že postupně systematicky pokrývají celou ČR, je sjednocení velmi žádoucí. Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 11:37 (CET)Odpovědět[odpovědět]
..neviděl jsem to, ale prý se tu dříve dohodlo, že Pohřbení nebudou pod Lidmi, ale přímo pod místem. U českých kategorií to tak řazené je, v jiných státech jsem na CS.WP ale viděl spíše opak. --Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 11:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To má určitě svoji logiku, ostatně se to týká pouze uložení ostatků, nikoliv úkonu osob během jejich života. Spíš je vlastně otázka, jestli kategorie Narození v... a Úmrtí v... vůbec napojovat do "Lidé z...", kdy kromě aktu narození či úmrtí nemusí mít s daným místem společného vůbec nic - v závislosti k diskusi výše by kat. "Lidé z..." skutečně označovala jiné formy spojení s daným místem. Ale to bychom i zde zapadli do té Pandořiny skříňky.
Snahou tohoto příspěvku je však stanovit pravidla pro řazení kategorií uvnitř kategorií tak, aby bylo možné je systémově sjednotit a doplnit. Právě proto návrh opírám i o mezinár. normy RDA a české MARC 21, což jsou asi jediné srovnatelné referenční hodnoty z praxe knihovnictví a analytické bibliografie. Následného provedení se pak klidně ujmu, jen by bylo dobré dospět ke shodě v komunitě, aby se předešlo případným zmatkům a editačním konfliktům. Z toho důvodu jsou vyjádření co nejvíce editorů vítány, zda by s použitím takové systematiky obec - kraj - stát podle typu místa nebyl problém. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 12:42 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Účelem kategorií Lidé z asi bylo především zastřešit kategorie Narození v , Úmrtí v , atd. Pravděpodobně ale pro zastřešující kategorii nevymyslíme lepší, přesto však stručný název, Lidé mající něco společného s je bohužel poněkud dlouhé a nevhodné. Každopádně k původnímu návrhu: nechápu. Mohl byste vysvětlit, co navrhujete, možná jinými slovy? --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2020, 13:00 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Návrh se týká kategorizace uvnitř kategorií uvedeného typu a navrhuji řadit jejich pořadí podle vzoru místo(např. Lidé z Aše), kraj (Narození v Karlovarském kraji), stát (Narození v Česku podle měst). Návrh vychází z mezinárodních katalogizačních norem, kvůli kterým je původní formulace taková kostrbatá, za což se omlouvám (moc jednoduše se to popsat nedá, ale zároveň by odborná argumentace neměla chybět, aby bylo zřejmé, že nejde o nahodilý návrh). S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 13:15 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Aha, takže jde o to, jak jsou kategorie seřazeny v článku nebo kategorii za sebou? Myslím, že kromě hlavních kategorií tématu tohle nikdy úplně sjednotit nebo naučit wikipedisty nepůjde. Ale pokud myslíte, že by to bylo prospěšné, pravděpodobně nikdo nebude protestovat, když to provedete, byť to možná někdo bude považovat za drobnou, až kosmetickou změnu. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2020, 13:46 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Mně by to třeba zajímalo, protože jsem byl kdysi třeba opravován, že řazení podle tématu = podle měst / podle krajů / město a edituji hodně. V článku je vždy na prvním místě stejnojmenná kategorie hlavní. Když jsem to posledně hledal k návodům na kategorie, tak jsem z toho co je podle tématu ale moudrý nebyl. Prakticky pokud se pohybujete v jedné obci, tak vás zajímá na prvním místě obec (ale najde se i na konci kategorií). Pokud se ale pohybujete v globálu nebo více do šířky, tak na prvním místě jsou ty kategorie větší jako podle zemí, podle měst, podle vesnic... Ostatně samotné kategorie měst a obcí mají úplně přeházené kategorie a nikdo to neřeší.--Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 14:17 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Dvorapa - Děkuji vám, pane kolego. Ona to v zásadě kosmetická záležitost je, ale právě s ohledem na velké množství kategorií tohoto typu je sjednocení žádou, alespoň u stávajícího materiálu. Aktuální roztříštění je z hlediska předmětového popisu tou nejméně dobrou možností. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 14:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zelenymuzik Pravidlo k tomu právě není, proto vycházím z pravidel předmětového popisu podle výše zmíněných norem. Je evidentní, že někde editoři řadí kategorie od většího geo celku k menšímu, ale jde spíš o osobní rozhodnutí, žádnou odbornou argumentaci se mi k tomu najít nepodařilo. Podle zmíněných zdrojů je naopak zcela zřejmá preference uvedená v návrhu. O nějakých vašich editačních konfliktech v této věci vím také, připadá mi tedy rozumné věc nejprve otevřít na tomto fóru. Jak správně napsal i Dvorapa, informačně se nic nemění. Naopak myslím, že navržená forma, která vychází z uvedených norem, a sjednocení přispějí ke zkvalitnění formální podoby této části Wikipedie. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 14:58 (CET)Odpovědět[odpovědět]
na prvním místě měla být dotyčná obec/sídlo - např. „Narození v Aši“ - za kterým postupně následují větší geograficko-správní celky - „Narození v Karlovarském kraji“, „Narození v Česku podle měst“. - tohle je nepochopitelná úvaha. Přece bude-li v článku kategorie Narození v Aši, nemůže v něm být kategorie Narození v Karlovarském kraji (protože Narození v Aši je podkategorií Narození v Karlovarském kraji) a kategorie Narození v Česku podle měst nemůže a nesmí být vložena v žádném článku (v této kategorii jsou pouze podkategorie pro jednotlivá města). Čili v článku bude vždy jediná kategorie týkající se místa narození - buď krajová, nebo menšího celku (např. města), ale ne obojí. --Jann (diskuse) 12. 3. 2020, 20:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Naopak to logicky udělat nepůjde (sotva dám kategorii většího celku do kategorie menšího), řadit jeden článek do více úrovní také nedává smysl. JAn (diskuse) 12. 3. 2020, 21:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jde o pořadí na spodní liště s kategoriemi. Po prohlédnutí asi dvou stovek podobných kategorií mohu říci, že tam bohužel opravdu žádná jednotná systematika dodržována není. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 21:34 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Obecně by články a kategorie měly být řazeny v nejnižší možné kategorii (to knihovnické pravidlo "uvádět pouze nejužší geografický termín" říká totéž, proto jsem odebral jednu kategorii). V případě kdy se pohybujeme v různých větvích kategorizačního stromu a v nich v různé hloubce, tak řekl bych že kategorie týkající se narození se kladou před kategorie o úmrtí a pohřbení; ale asi opravdu nemáme žádné pravidlo, zda jít od velkých celků k menším, nebo od menších k velkým; přikláněl bych se k druhé možnosti, obecněji od specifických kategorií k obecným. --Jann (diskuse) 13. 3. 2020, 17:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nemyslím si že by bylo šťastné odebrat kraje, jelikož často přesné místo nevíme, ale časem se může zpřesnit. Natož u jiných států kde nemáme zdaleka zpracované všechny města a obce. Zelenymuzik (diskuse) 13. 3. 2020, 18:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Oběma velice děkuji za vaše vyjádření. Jann - souhlas s typem řazení, specifická kategorie by měla skutečně mít vždy přednost, další případné by se tedy měly analogicky řadit za ni.
Kategorie krajů asi není špatné zachovat - jsou sice spíš doplňkové a z hlediska pravidel předmětového popisu zbytné, na druhou stranu ale mohou být užitečné pří prohlížení v rámci krajského samosprávného celku a jak píše kolega Zelenymuzik, dají se tak odhalit a opravit i případná hesla, u nichž je v kat. uveden namísto konkrétní lokality kraj.
Z dosud zveřejněných názorů a postřehů tedy zatím vyplývá, že by sjednocení podle navrženého modelu bylo možné a přijatelné. Aktuálně mám skoro hotovu jednu sadu větších editací a po jejím dokončení zahájím systematické procházení uvedených kategorií. Děkuji --Ruchadlo (diskuse) 13. 3. 2020, 19:01 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Jestli to není rychlé. Možná bych s tím ještě nějaký den počkal, přeci jen se to bude týkat i jiných kategorií, v podstatě všech. Hodí se upravit takto tedy i doporučení ke kategorizaci. --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 05:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Myslím, že odklad je zbytečný. Z diskuse plyne, že mezinárodní knihovnicko-bibliografické normy předmětového popisu jsou asi jediným dostupným kritériem a jiný (ani odborně podpořený) návrh není. V tuto se jedná o úpravu pouze jednoho typu kategorizace v tzv. biografických koších - v případě, že se to osvědčí, pak může z komunity vyjít nějaké obecné doporučení. Nejednotné řazení ve stránkách kategorií je podle namátkových kontrol v podstatě všude, sjednocením v určité vrstvě lze tedy jedině získat. Podle dosud prošlého materiálu "Narození v A-Č" je zatím k úpravě méně než 50% - většina už navrženým způsobem řazena je, zbytek je variantně nejednotný, ostatní varianty jsou tedy marginální. Je ideální k těmto kosmetickým systémovým opravám využít "koronavirového" zpomalení, protože kontrolu vyžaduje takové množství dat, jaké se při běžném pracovním provozu (aspoň při mém) nedá stihnout v nějakém rozumném časovém horizontu. Takových případů z různých knihoven a databází, kdy se nějaké systémové opravy v databázích nedokončily kvůli času a nutnosti dělat něco jiného, je bohužel mnoho. A navic: I když s ohledem na výše uvedené argumenty odlišné doporučení v uspořádání nelze moc předpokládat, i kdyby k němu došlo, pak se bude dát sjednocený materiál dát upravit skriptem. To je u roztříštěného materiálu velmi složité, ne-li nemožné - aktuálně to řešíme v souvislosti s konverzí jedné starší vědecké databáze... --Ruchadlo (diskuse) 14. 3. 2020, 11:25 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Ano, systém se dá snáze strojově upravit, ale měl jsem namysli že se vyjádřilo jen málo lidí a je to uzavřené rychle. --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 20:56 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Zelenymuzik a odebírání kategorií krajů: uvedena má být pouze nejnižší možná kategorie, to jest, není-li známo přesné místo narození/úmrtí/čehokoliv, uvede se kategorie kraje (případně státu), ale je-li známo město/vesnice, je kategorie kraje nadbytečná a má jít pryč. --Jann (diskuse) 14. 3. 2020, 15:39 (CET)Odpovědět[odpovědět]
To je sice pěkné, ale bude mnohem složitější najít zdali taková kategorie existuje a k ní se dopracovat než když je to přímo nad a pod sebou. A u částí měst či obcí? Tam nebude ten vztah vidět vůbec. Např. narodil se v části Prahy ale ta kategorie nebude pod Prahou? V cizině kde to většina znás sotva zná ještě hůř s t9m to pracovat nebo to najít... --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 19:36 (CET)Odpovědět[odpovědět]
obrázek/miniatura bez rámečku?
Existuje možnost, jako potlačit u obrázků/miniatur (thumb) rámeček? Na pohled se mi nelíbí, zabírají místo a mobilní verze je nezobrazuje (což je přesně chování, které bych přivítal)
spíš pro zajímavost. Narazil jsem na to u loga, kdy mi vyhovuje chování (při nedostatečné šířce je logo nad obsahem, mohu nastavit "přiměřenou" velikost, optimalizuje se datová velikost pro mobilní zařízení, ..), ale rámeček to hyzdí 🤔
Dobrý den, nevím co udělat s portálem ČAJ, díval jsem se do historie a dlouho udržovaný nebyl. Díky za pochopení -- OdysseusT5 (diskuse) 12. 3. 2020, 13:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Tohle je zrovna jeden z portálů, kterým chybí to nejdůležitější, totiž obsah, na který by mohly odkazovat. Možná by to chtělo zaměřit se spíš na tvorbu článků, než na tuto nadstavbu, která je pro malé wikipedie víceméně zbytečným luxusem.--Hnetubud (diskuse) 13. 3. 2020, 10:02 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Smazání článku Accolade Fund Sicav
Dobrý den,
14. 3. mi byl smazán článek Accolade Fund Sicav. Článek byl předtím označen, že je potřeba doplnit encyklopedickou významnost (tedy dva nezávisle věrohodné články). Ty jsem doplnila a článek mi byl smazán i přesto, že jsem se snažila komunikovat s člověkem, co článek označil, zda je vyhovující. Chtěla bych se zeptat, zda byl článek smazán bez toho, aby mi kdokoliv odpověděl nebo odložil dobu smazání.
Dobrý den Karolína Černochová, určitě není správně, že vám nebylo odpovězeno na vaši zprávu na diskuzní stránce článku a je dobře, že se ozýváte. Nicméně když se nyní koukám na smazanou poslední verzi toho článku, ani vámi přidané zdroje bohužel nesplňovaly podmínku dvou nezávislých netriviálních věrohodných zdrojů. Jsou tam nějaké závislé zdroje a pak nějaké sice nezávislé, ale jsou to jen triviální zmínky. To nestačilo. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 3. 2020, 11:26 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Nebylo by tedy prosím možné vrátit stránku zpět a prodloužit dobu opravy před smazáním? Abych byla schopna dolina lepší zdroje?
Dobrý den, stránku je možné obnovit ve vašem uživatelském jmenném prostoru, kde budete moci v klidu přidat zdroje a článek zveřejnit, až uznáte za vhodné... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 16. 3. 2020, 14:57 (CET)Odpovědět[odpovědět]
.svg){kind=spacer}
