Diskuse s wikipedistou:Petr Karel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (|) 08:57, 2. 7. 2008 (UTC)

Obsah

Lineární chromozomy bakterií[editovat zdroj]

Hezký den, díky za opravu v článku o třech doménách života. Pokud tomu dobře rozumím, první reference ale mluví o umělých úpravách genomu E. coli, tedy nikoliv o přirozeném stavu. Druhá reference mi nejde otevřít, nemám z domu přístup. Tak jak to je? S pozdravem, --Vojtech.dostal 29. 8. 2008, 11:47 (UTC)

Např. Borrelia burgdorferi ("přírodní") má lineární chromosom. Dík za upozornění na nefunkční link, hned opravím. Petr Karel 30. 8. 2008, 09:33 (UTC)

Síla[editovat zdroj]

Řád Alberta Einsteina

Díky za to pohnutí s článkem Síla! Miraceti 22. 9. 2008, 11:26 (UTC)

Díky. Petr Karel 23. 9. 2008, 09:43 (UTC)

Zdravím, přes wikiprojekt Fyzika jsem se dostal k Vám, jako jedinému diskutujícímu. Tak nevím jestli jsem něco nepřehlédl. Jenom se chci zeptat, jestli by nemělo smysl překategorizovat Mechaniku, resp. věci, které jsou v Dynamice (třeba článek Síla, který by spíše patřil do Fyziky nebo minimálně do té Mechaniky) nebo ve Statice, atd. Klidně bych tam něco přešoupal, ale nechci, aby to zas někdo nepředělával pak zpátky, takže se vlastně tak jakoby chci poradit, jestli jo a nebo ne. Díky za názor. Mejdlowiki (diskuse) 12. 11. 2015, 14:30 (CET)

Nejsem zrovna nějakým příznivcem kategorií, ale uznávám je jako prostředek efektivního tematického vyhledávání článků. Z tohoto hlediska je cílem kategorizace najít nejužší kategorii, která plně pokrývá podstatu pojmu popisovaného v článku. Síla je podle mě kategorizovaná správně:
  • Je to svou podstatou pojem dynamiky (včetně její součásti - statiky), ale již nikoli pojem kinematiky, která popisuje pohyby bez jejich příčin. Nevidím proto potřebu, řadit sílu do vyšší kategorie, tedy Mechaniky. Dynamickým pojmem síla zůstává, ať je podstatou silového působení gravitace či elektromagnetismus, nebo jen kvantový efekt (Casimirova síla).
  • Svou formou je síla fyzikální veličina (tedy nikoli jev, zákon nebo něco jiného), takže i druhá kategorie je správná. Protože není veličinou technickou ani kvalimetrickou (vizte prosím metrologické definice, technická veličina neznamená totéž co veličina používaná v technice), není důvod ji řadit do nadřazené kategorie Veličiny.
Díky za inspiraci - opravil jsem kategorizaci statiky, heterogenní kategorie zahrnující jak technickou tak fyzikální problematiku. Jak jsem viděl, Vy přispíváte za technickou oblast a díky za to (kéž by se zlepšila i fyzika, na cswiki vesměs mizerná). Zpravidla jsou pro lepší vyhledávání ve stromu kategorií fyzikální a technické kategorie oddělené, jako Mechanika (kategorizovaná jako disciplína fyziky) a Technická mechanika (pod Technikou), ale jsou ponechány vazby (technická mechanika jako užitá mechanika fyzikální, proto kategorie Technická mechanika podřazená i kategorii Mechanika). V případě Statiky bych nechal kategorii nedělenou, tolik článků zase nemá. Zdraví Petr Karel (diskuse) 12. 11. 2015, 16:40 (CET)

Pseudověda[editovat zdroj]

Se zájmem jsem si přečetl tuto stať U článků z oblasti pseudovědy (pokud na ně náhodou narazím), která se jako věda tváří, budu usilovat, aby byly jednoznačně identifikovatelné svou kategorií Pseudověda (ještě že nebyla smazána!), a doplněny aspoň stručnou poznámkou (např. na konci úvodu), že se nejedná o obor vědy v současném chápání, protože používá odlišnou metodologii. Nebudu usilovat o jejich přepracování z pohledu vědy a její metodologie nebo o jejich smazání. Pseudověda je nepopiratelným společenským jevem, a není to jediný jev v lidském snažení o poznání (v nejširším slova smyslu,"uchopení") světa, který stojí mimo vědu (mnohem společensky významnější je třeba náboženská víra). Těžko používat metodologii vědy na takové obory, které mají metodologii vlastní. Příslušná hesla by proto jako encyklopedicky významná ve wikipedii být měla a měla by respektovat svou metodologii. Předpokládám, že hesla této kategorie budou vyhledávat především zájemci, kterým pseudovědecké přístupy vyhovují, a ti si nejlépe úpravami zajistí pro ně nejvhodnější zpracování wikistránky. Snahy "chránit" (nebo "vychovávat") čtenáře radikálnějšími způsoby považuji za kontraproduktivní a zneužitelné. Dle mého názoru, je toto velmi alibistické, dát někam zmínku, (napsat že jde o pseudovědu )je zde zhola nemožné (zdroje apod.), proto je napadán, povětšinou nesmyslný, text článku, a článek je měněn. Nejde o výchovu čtenářů. Pokuste zmínku, že jde o pseudovědu prosadit například u mého oblíbeného článku psychotronika. Pokud se vám to podaří, jsem pro jeho vrácení do podoby která je zde Wikipedista:Badalel/Česká_psychotronika.

Jinak sem Vám chtěl původně poděkovat za Vaši práci a spolupráci na fyzikálních článcích:-)--H11 25. 10. 2008, 14:56 (UTC)

Díky za Váš názor. Ano, přiznávám, chovám se možná alibisticky, ale stránkami jako psychotronika nehodlám ztrácet čas - jejich předmět je vzdálen předmětu mého zájmu a navíc se v metodologii parapsychologů vůbec nevyznám - v uznávaných vědeckých časopisech nepublikují. Ať si píšou, co oni považují za vhodné, ale nemíním NIJAK hájit, aby toto právo opravdu mohli uplatňovat oproti některým fundamentalistickým mazalům. Pro mě stačí, že je článek zařazen v kategorii Pseudověda (jak jsem se právě přesvědčil). To, co jsem mínil (tedy stránky, na které mohu při brouzdání Wikipedií opravdu "narazit" a mít chuť je editovat), jsou pseudovědecké informace tvářící se jako součást již zažitých přírodních věd (kde nějaký rozhled mám) a touto editací je z kategorie "přírodní věda" nebo z konkrétního článku aspoň formálně vytěsnit. A věřte, že takových "informací" se dá najít mnoho a velká část z nich dokonce byla zanesena na stránky wikipedie v dobré víře, kdy autor byl pouze nepřesný, či byl ovlivněn buď špatným pedagogem nebo špatným zdrojem (já osobně se hrozím zejména tzv. vědeckého bulváru jako je časopis 21. století, protože má možnost širokého ovlivnění velkého počtu lidí). (Motto: Nebrat vážně články obsahující sousloví "Je vědecky dokázáno, že..." :-)) Omluvte mé žvanění, občas mě strhne zhoubná touha vykecat se. Petr Karel 25. 10. 2008, 16:01 (UTC)

Vyznamenání[editovat zdroj]

„Nováček“

Dobrý den, dovolte mi zpestřit Vaši stránku za 204 editací od letního vstupu do cs-wiki prvním uživatelským vyznamenáním za věrnost. Nyní jste oficiálně „Nováčkem“! Blahopřeji.--Zákupák 11. 11. 2008, 16:56 (UTC)

Děkuji velmi, i když "zásluhy" tomu zrovna neodpovídají - poslední editace dělám skoro jen na vlastním písečku (podstránka Pokusy); doufám, že brzo budu moci vyrazit do světa s editací stránky Teplota. Petr Karel 11. 11. 2008, 17:03 (UTC)


Vyznamenání[editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Dávám ti kytičku za podstané rozšiřování, zlepšování kvality a správnosti mnoha fyzikálních článků.--H11 11. 2. 2009, 15:50 (UTC)

Díky za uznání, budu se snažit dál, jak mi dovolí čas.--Petr Karel 11. 2. 2009, 16:14 (UTC)


Elektrický proud[editovat zdroj]

PS:dělám nedělám na tomhle Elektrický proud, dělám jen podle seznamu v diskuzi [1] tak kdybys měl chvilku tak to přepsat na článek a upřímně nevím co je Stacionární elektrický proud. Vázaný proud jsem už sám napsal tak zmateně, že už si na Plošný elektrický proud z maxvelek netroufám. Takže kdybys měl čas:-)--H11 11. 2. 2009, 17:23 (UTC)

Splněno. Ještě se pokusím o doplnění magnetizačních proudů, aby byl celý oddíl výše uvedené diskuse plně vyčerpán. Přeju úspěch u zkoušky z mé oblíbené (ale encyklopedicky těžko uchopitelné) kvantovky. --Petr Karel 12. 2. 2009, 15:01 (UTC)

Elektronvolt[editovat zdroj]

Ahoj, trochu jsem polepšil heslo elektronvolt a rád bych ho dostal mezi nejlepší. Rád bych, kdybys k tomu dal připomínky či se přímo zapojil do zlepšování, jsi zřejmě kvalifikovaná osoba. Dobře že tě tu máme. :-) --egg 21. 3. 2009, 07:54 (UTC)

Chápu, že tím nechceš trávit zbytečně moc času. Chtěl bych tě jen ještě poprosit o referenci k tomu tvrzení, že eV z definice lze realizovat řádově přesněji než J z definice. Je to zajímavá informace, ale já nevím, kde se o těchto metrologických věcech píše. Díky. --egg 30. 7. 2009, 11:49 (UTC)
Dal jsem si na několik dní od wiki pohov, takže se zpožděním:
  • Předně gratuluji k NČ Elektronvolt i řádu A. Einsteina (Podzemnik mě předběhl).
  • Snažil jsem se dohledat požadovanou referenci, ale marně. Před pár lety jsem se ve vlastním zájmu zabýval přesností fundamentálních konstant a její vazbou na přesnost metrologické realizace jednotek a při té příležitosti jsem na to někde narazil, nejspíš v časopise Metrologia nebo na nějaké tehdy volně dostupné stránce NISTu. Tradičním problémem je definice kilogramu pomocí prototypu ve spojení s jeho těžknutím. Naproti tomu volt lze pomocí Josephsonova jevu převést na "příjemnou" frekvenci. Ale přesné zdůvodnění, číselné hodnoty ani reference nejsem schopen dodat, za což se omlouvám. Aspoň tedy odkaz na podobný článek, který zůstal na Metrologii volně přístupný: Considerations on future redefinitions of the kilogram, the mole and of other units.
  • A k té přesnosti realizace voltu pomocí Josephsonovy konstanty: Při hledání jsem narazil na Comparison of the Josephson voltage standards of the LNE and the BIPM, kde se již chlubí přesností 1,1E-11.
Na závěr ještě jedna omluva za nedodání reference. Zdraví Petr Karel 12. 8. 2009, 17:08 (UTC)

Klasifikace eukaryot[editovat zdroj]

Jedním slovem - skvěle! --Vojtech.dostal 9. 10. 2009, 12:03 (UTC)

Díky. Petr Karel 11. 10. 2009, 16:44 (UTC)

Ahoj, nemohl by ses do budoucna pokusit vytvořit nějaký přehledný fylogenetický stromeček pro článek rostliny? Neměl by být vyčerpávající, ale měl by podle moderních poznatků znázorňovat vztahy nejznámějších skupin rostlin (Plantae ve smyslu Archaeplastida). Byl bych ti zavázán. --Vojtech.dostal 30. 11. 2009, 18:41 (UTC)

Pěkně od kořene: Glaukofyty jsou triviální a strom není potřeba, ruduchy neznám, o žádné studii nevím. K bazálním větvím zelených rostlin už tady strom máme. Odpovídá fylogenetickým studiím cca z r. 2004. Nikde jsem neviděl žádnou aktuálnější studii s větším rozsahem co se počtu genů týče, ale bude to spíš tím, že situaci u rostlin, zvlášť těch vyšších, nesleduji. Rozhodně by se dalo najít něco novějšího pro krytosemenné (někde jsem něco viděl, ale už nevím kde), o studiích k jiným větvím vyšších rostlin nevím vůbec nic. Obávám se, že vzhledem k pracovnímu fofru do konce roku nebudu mít na pořádnou rešerši čas, v lednu bych se na to i z vlastního zájmu podíval. Takže zatím se pouze omlouvám. Snad by zatím stačilo následující pracovní řešení: K stromu ze zelených řas přilepit sesterské ruduchy a k tomu všemu ještě bazální větev glaukofyt. Připojuji návrh ke zkopírování (reference přebírám bez kontroly, základní větvení ruduch je z frwiki, wikiodkazy jen u větví, pro které existuje na cswiki článek)Petr Karel 1. 12. 2009, 09:46 (UTC):
Ahoj, děkuji za rychlou odpověď, ač jsi jak říkáš v presu. Určitě tam přidám zatím aspoň tohle, i když do budoucna bych to více rozvětvil u vyšších rostlin - aby tam byly mechorosty, kapradiny, jehličnany, a podobné "známé" skupiny, které jsou z laického hlediska mnohem významnější než třeba Mesostigmales (ty bych asi i vypustil, stejně jako Klebsormidiales a další skupiny na cestě k rozumějším streptofytům). --Vojtech.dostal 1. 12. 2009, 13:45 (UTC)

Návrh stromu pro recentní Archeaplastida[editovat zdroj]

Strom podle dnešních názorů vypadá přibližně takto:[1][2]



Glaucophyta


Metabionta
Rhodophyceae (ruduchy)

Cyanidiophytina



Rhodophytina



Viridiplantae (zelené rostliny)
 Chlorophyta 

Prasinophyceae (parafyletická skupina)




Chlorophyceae



Ulvophyceae v širším smyslu



Trebouxiophyceae




Streptophyta

Chlorokybales + Mesostigmales[3]




Klebsormidiales



Zygnematophyceae

Desmidiales



Zygnematales





Coleochaetales



Charales



Embryophyta (vyšší rostliny)









  1. BECKER, Burkhard, Birger Marin Streptophyte algae and the origin of embryophytes. Annals of Botany. 2009-05, roč. 103, čís. 7, s. 999-1004. Dostupné online [cit. 2009-10-02]. ISSN 1095-8290. DOI:10.1093/aob/mcp044.  
  2. Lewis, L. A & R. M. McCourt. Green algae and the origin of land plants. American Journal of Botany. 2004, roč. 91, čís. 10, s. 1535–1556. Dostupné online. DOI:10.3732/ajb.91.10.1535.  
  3. Lemieux C, Otis C, Turmel M.. A Clade uniting the green algae mesostigma viride and chlorokybus atmophyticus represents the deepest branch of the streptophyta in chloroplast genome-based phylogenies. BMC Biology. 2007, roč. 5, čís. 2. Dostupné online. DOI:10.1186/1741-7007-5-2.  

elektrotechnika vs. fyzika[editovat zdroj]

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elekt%C5%99ina&curid=11500&diff=4666461&oldid=4666376

Mi to vlastne muze byt celkem jedno, ale neda mi to, abych se nezeptal: Kam jinam, nez do fyziky by mela elektrotechnika spadat? ;) Stejne to jsou ty same vzorecky, jen se na nich tocime trosku vic. --Franta Oashi 1. 12. 2009, 13:06 (UTC)

Elektrotechnika (ostatně tak jako každá jiná oblast techniky) je aplikovaná fyzika, matematika a další obory Serval 1. 12. 2009, 13:11 (UTC)
Stručně: Fyzika je přírodní věda, elektřinou se zabývá její speciální obor, zvaný zpravidla také "elektřina" či obecněji "elektřina a magnetismus", na cswiki je použit název "fyzika elektromagnetismu". Tradičně se dělí na elektrostatiku, fyziku stacionárního elektrického pole a elektrického proudu, fyziku stacionárního magnetického pole, fyziku nestaciconárního elektromagnetického pole, fyziku elektromagnetického vlnění; uvedené dělení není žádným kánonem, oblasti se částečně překrývají. Elektrotechnika je součást techniky (dnes často nazývané amerikanismem "technologie"), tedy prakticky orientované discipliny, která vědecké poznatky fyziky (ale i matematiky, chemie a věd o Zemi) aplikuje. Jednotlivé obory techniky mají ve fyzice své přírodovědné "protějšky", ale fyzikou nejsou. Technika materiálů má např. protějšek v mechanice kontinua, molekulové fyzice a fyzice pevných látek, technika zabývající se spalovacími motory zase v termodynamice, jaderná technika v jaderné fyzice apod. (Jako ilustraci vztahu fyzika-technika mohu uvést příklad podobných vztahů: biologie člověka-lékařství, botanika-zemědělské rostlinářství, politologie-politika.) Hezká specifikace vztahu vědy, inženýrství a techniky je v článku zde.
Ke splývání však dochází ve školním předmětu fyzika, který se z pochopitelných důvodů nezabývá vlastní vědou, ale spojuje úvodní náhled do přírodních zákonitostí s technickými aplikacemi.
Z věty "Stejne to jsou ty same vzorecky, jen se na nich tocime trosku vic." mohu pak již být jen smutný. A asi by z ní neměli radost ani technici, také právem považují techniku za svébytný obor lidského snažení. Zdraví Petr Karel 1. 12. 2009, 15:02 (UTC)

Ganymed[editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych se tě zeptat, nenašel by sis čas na překlad sekce magnetosféra u měsíce Ganymed? Vidím, že se věnuješ fyzice a mne tato oblast není vlastní, takže se nerad do ní pouštím. Začal jsem plodit něco na svém [[Wikipedista:Chmee2/Pískoviště#Magnetosf.C3.A9ra|pískovišti], ale jak píši, není to můj obor. Kdyby se ti chtělo tenhle kousek přeložit, byl bych moc vděčný a případně by bylo optimální ho vložit do článku Ganymed (měsíc) a nebo na pískoviště s tím, že tě pak uvedu ve shrnutí jako autora. Pokud ale nenajdeš čas či chuť, pochopím to :) S pozdravem --Chmee2 10. 1. 2010, 20:48 (UTC)

Děkuji za důvěru. Nalejme si však čistého vína - i když bych se mohl vymluvit (aniž bych lhal) na nedostatek času, musím po pravdě přiznat, že sice jsem schopen danou pasáž z enwiki vcelku pochopit, ale ne už ji přeložit tak, abych se za ni nestyděl. Mám problémy s terminologií - neznám správné české ekvivalenty např. pro "magnetic reconnection" a některé pojmy z astronomie a fyziky plazmatu. Mám i jisté věcné výhrady - netuším např., co za veličinu míní pod "magnetic moment", má-li to rozměr T·m³ (tedy není to to, co my nazýváme magnetický dipólový moment s jednotkou A·m² příp. J/T) - jak už je v angličtině běžné, "hantýrka" někdy převažuje nad precizním vyjadřováním. Ale abych něco nabídl: Byl bych schopen přeložit obdobnou pasáž z dewiki - je sice trochu chudší na termíny a číselné údaje, zato lze (díky německé vyjadřovací korektnosti) jasně identifikovat, co se jimi míní, a podle mého obsahuje všechny důležité a zajímavé skutečnosti. Po 20.1. bych si na to našel čas. --Petr Karel 11. 1. 2010, 10:38 (UTC)
Já taktéž děkuji, myslím si, že není na škodu, když to bude z německé Wikipedie či jiné. Podstatné je, aby tam byla sekce víceméně slušně obsažena a samozřejmě pokud by německá verze nějak výrazně pokulhávala, není problém jí pak zkusit doplnit o další informace či zkusím kontaktovat Miracetiho či Powera pro doplnění. Budu tedy velice rád, pokud se nakonec ten čas najde :) a sekce vznikne. Jinak já nato nespěchám, času je dost. Moc případně díky! :) --Chmee2 11. 1. 2010, 10:46 (UTC)
Splněno.--Petr Karel 9. 2. 2010, 15:27 (UTC)

Archimédés[editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“) Ahoj! Rád bych ti udělil jedno wikikvítí za pomoc s článkem Archimédés! Díky --Hagar 4. 2. 2010, 19:10 (UTC)

Dík, jen jsem plnil (a pomalu) slib.--Petr Karel 4. 2. 2010, 19:12 (UTC)

Prvosenka jarní[editovat zdroj]

Ahoj chtěl bych tě poprosit aby ses podíval na článek prvosenka jarní. Chtěl bych ho dotáhnout na nejlepší článek. Dával jsem ho dohromady za pomoci hodně zdrojů, včetně překladů, takže je dost možné, že jsou tam nějaké problémy. Já žádné nevidím, ale byl bych rád kdyby jsi se na ten článek celkově podíval jako biolog a našel chyby, pokud budeš mít čas na opravy. Díky.--I.Sáček, junior 7. 2. 2010, 12:42 (UTC)

K botanické faktografii se jako nebotanik nemohu vyjádřit. Typografické úpravy jsem rovnou zapracoval. Pár dalších komentářů a připomínek jsem uvedl do diskuse článku. Jak jsem uvedl i tam - oceňuji obrovskou práci, která musela být na obsáhlý a tematicky vyčerpávající článek vynaložena, a chtěl bych popřát hodně sil a neutuchajícího elánu do dalších příspěvků.--Petr Karel 8. 2. 2010, 11:45 (UTC)

Systém členovců[editovat zdroj]

Opět kvalitní práce, ale nechtělo by to spíše samostatný článek, systematika členovců? 10kB je asi moc na systematickou kapitolu, tak co v článku nechat jen ty první odstavce a systém a strom přesunout? --Vojtech.dostal 16. 2. 2010, 17:39 (UTC)

Nejsem proti, zacházej s tím, jak uznáš za vhodné. Ale něco by u členovců mělo zůstat. A vůbec by si článek asi zasloužil rozšíření - je to přeci jen nejpočetnější živočišný kmen a přitom je u něj tolik společných aspektů, jak jsem tak koukal do Zrzavého Fylogeneze. Prostě fundamentální téma s potenciálem DČ/NČ. Kdybys někoho znal, kdo by se věnoval bezobratlým, dej mu tip. :-) --Petr Karel 16. 2. 2010, 18:30 (UTC)
No, to máš pravdu. Jenže entomologové na wiki spíše nejsou, a když ano, tak píšou nižší taxony. Dobrá, díky, udělám to asi zítra až se mi to uleží v hlavě --Vojtech.dostal 16. 2. 2010, 18:40 (UTC)

Copernicium[editovat zdroj]

Srdečně zdravím a velmi Vám děkuji za návrh hesla Copernicium pro sekci Zajímavosti na Hlavní straně. Vůči návrhu jsem však vznesl námitku, protože heslo zatím neodpovídá zcela požadavkům této sekce. Především některé údaje, které se nacházejí ve formulaci dané zajímavosti, se nenacházejí přímo v uvedeném hesle (přesné datum pojmenování a že to bylo v den narozenin Mikuláše Koperníka). Dále velká část informací v tomto hesle nemá ref s jejich zdrojem. Jako spolehlivý zdroj také nelze považovat článek, který sám své informace čerpá mimo jiné z Wikipedie, to je pak opisování v kruhu.

Protože ale jinak technicko-vědecká témata v Zajímavostech velmi postrádáme (konkrétně z chemie tam momentálně není vůbec nic), budu opravdu velmi rád, pokud se uvedené nedostatky podaří odstranit, takže heslo bude moci být uvedeno. A pokud byste věděl i o dalších zajímavých a hlavně dobře zdrojovaných heslech, prosím neváhejte a rovněž je navrhněte.

Velmi Vám děkuji za pochopení a budu se těšit na další spolupráci. Jan.Kamenicek 22. 2. 2010, 15:30 (UTC)

Omlouvám se, nečetl jsem požadavky sekce, jen jsem přidal zajímavou aktualitu, aniž bych tušil, že musí být "vyfutrovaná" článkem (a ten raději přenechám chemikům). Děkuji za upozornění, příště si dám pozor.--Petr Karel 23. 2. 2010, 12:57 (UTC)
V pohodě, vůbec nic se neděje. Ale kdybyste o něčem zajímavém a dobře zdrojovaném věděl, určitě to prosím navrhněte. Několik přispěvatelů Zajímavosti (chválabohu) pravidelně zásobuje články z oblastí historie a biologie, ale z fyziky, chemie apod. tam nebývá nic, což je obrovská škoda. Ještě jednou díky. Jan.Kamenicek 23. 2. 2010, 13:25 (UTC)

Srdečně zdravím a oznamuji, že pro týden od 12. do 18. dubna 2010 byla na Váš návrh vybrána na hlavní stranu zajímavost z hesla Kopernicium. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Víte-li ještě o jiných zajímavých a dobře zdrojovaných heslech, budeme rádi, když je do sekce rovněž navrhnete. Přeji hezký den. Jan.Kamenicek 11. 4. 2010, 20:04 (UTC)

Houby[editovat zdroj]

Dík za opravu. V tom množství člověk snadno něco přehlédne. --Tchoř 16. 3. 2010, 08:19 (UTC)

Není zač, jde o drobnůstku.--Petr Karel 16. 3. 2010, 08:36 (UTC)

Hustota elektrického proudu[editovat zdroj]

"ČSN ISO 31-5 Veličiny a jednotky: Elektřina a magnetismus, Český mormalizační institut, Praha 1994, tuto veličinu neuvádí." Nevím, jestli to je úplně to, co bych si představil pod pojmem "reference" :-) Jinak za všechny velmi děkuji za výrazné vylepšení článku, skvělá práce!--R.U.R. 15. 6. 2010, 12:14 (UTC)

Dík za upozornění; chtěl jsem z toho poznámku, ale nakonec jsem zapomněl na group="pozn.". Již opraveno.--Petr Karel 15. 6. 2010, 14:56 (UTC)
Myslím, že jsem to opravil ještě líp. :-) Jen se bojím, jestli jsem byl zrovna přihlášen, pokud ne, tak odkazy na novou normu, pořadí "čtverečný metr" a správné definice jsou ode mne. I moje poznámka, že bych to zkusil přepsat, jen co se vrátím. Apropó, Petře Karle, pošlete mi svou emailovou adresu na jan.obdrzalek@mff.cuni.cz JOb (diskuse) 14. 11. 2013, 23:06 (UTC)

Síla # Skládání a rozklad sil[editovat zdroj]

Jsem rád, že jste zahájil komunikaci s Milanem P. na jeho diskusní stránce. Znám pravděpodobnou motivaci jeho příspěvku a k jejímu objasnění Vám doporučím tuto diskusi a tuto diskusi. Je to bohužel obsáhlé. --Uacs495 22. 6. 2010, 18:14 (UTC)

Odpověď uvádím v diskusi s wikipedistou Milan.P.--Petr Karel 23. 6. 2010, 08:12 (UTC)

Wikipedie:Hlasování/Portálové šablony[editovat zdroj]

Vážený kolego, hlasoval jsi na stránce: Wikipedie:Hlasování/Portálové šablony. Protože v průběhu hlasování došlo k doplnění linků na příklady řešení, prosím Tě, aby ses s novou situací seznámil a svůj hlas případně zkorigoval. Děkuji za pochopení. --Gampe 4. 8. 2010, 15:22 (UTC)

Děkuji za upozornění.--Petr Karel 5. 8. 2010, 07:42 (UTC)

Pelomyxa[editovat zdroj]

Ahoj, koukal jsem na pěkné rozšíření článku Apusozoa a nedalo mi to. Kdybys měl čas a chuť, nevím si rady se zařazením améby Pelomyxa do systému. Starší klasifikace jsou hodně opatrné, nevíš, jak je to teď? Klidně to v článku přepiš. Pěkný den, --Vojtech.dostal 18. 8. 2010, 12:39 (UTC)

Jedinou větší fylogenetickou studií Amoebozoa publikovanou v poslední době je Pawlowski, Burki: Untangling the Phylogeny of Amoeboid Protists (2008). Pelomyxa jim tam vyšla jako sesterská k rodu Entamoeba uvnitř dost spolehlivě monofyletických archaméb (které spadají do trochu méně potvrzeného kladu Conosea), tedy totéž co je ve wikičlánku. S výsledky předchozí reference se shoduje i A. Smirnov a kol. v článku z r. 2005 i japonský server Tree to Strain.
Catalogue of Organisms v článku z r. 2009 vychází ze staršího článku Cavaliera-Smithe a kol. z r. 2004 a dělí Archamoebae na dva klady Mastigamoebida a Pelobiontida, přičemž druhý z nich obsahuje 3 rody: Pelomyxa, Mastigina a Entamoeba, podobné uvádí i server Palaeos.org.
A pro zajímavost: Český hydrometeorologický ústav má jasno.
Tedy závěrem - nejsem schopen dát aktuálnější referenci a proto bych nic ve wikičlánku neměnil. Zdraví Petr Karel 18. 8. 2010, 13:48 (UTC)
Díky za rešerši, jen jsem přidal do taxoboxu Archamoebae, nevěděl jsem, že to je běžně používaný taxon. Zdravím, --Vojtech.dostal 18. 8. 2010, 14:47 (UTC)
Není zač, rád jsem pomohl.--Petr Karel 18. 8. 2010, 15:12 (UTC)

Technická[editovat zdroj]

Ahoj, jen poznámka, při vkládání šablon např. {{Smazat}} do článků/diskuzí/kategorií, jak jsi to učinil v kategorii Pravěcí mořští plazi, se nepoužívá „Tl|“. Zdraví --Kacir 1. 10. 2010, 09:18 (UTC)

Omlouvám se, ale slepě jsem aplikoval Mercyho radu a neuvědomil si, že nemohu kopírovat ze zdrojového textu.--Petr Karel 1. 10. 2010, 09:53 (UTC)
Samozřejmě, nic se neděje :), já jsem psal jen pro případ, že bys s tím nebyl seznámen, což vidím že jsi. --Kacir 1. 10. 2010, 10:48 (UTC)

Centrum pro efektivní dopravu[editovat zdroj]

Pochopil jsem, že z nějakého důvodu považuješ moji žádost o revizi za nevhodnou a zejména ze zvědavosti bych rád zjistil, co na tom vidíš špatného? Vadí Ti, že jsem při zpětném pohledu znejistěl, zda jsem to uzavřel dobře? Nebo že k tomu znejistění přispěl jiný wikipedista? Nebo skutečně jen to, že mi to nenapsal do diskuse, ale soukromým kanálem? Mně na tom totiž nic špatného nepřišlo, prostě jsem věnoval dost času zkoumání zdrojů, abych se rozhodl, jak to uzavřít, nakonec jsem se s velkým váháním rozhodl, pak jsem dostal impuls, že to možná bylo špatně, což mne zpětněještě více znejistělo a řekl jsem si, že já jako dost vyhraněný fanda železniční dopravy možná nejsem ta nejlepší osoba na vyhodnocení, a ať to tedy raději vyhodnotí někdo jiný, tak jsem to šoupl do revize, ať to po mně nějaký další správce raději zkontroluje. Předpokládám, že výsledek bude tentýž, jako kdybych se býval tenkrát nakonec nerozhodl a dal od toho ruce pryč a rovnou to uzavřel někdo jiný, komu se to bude třeba zdát jasnější, takže nevidím, jaký tím vznikl problém. Samozřejmě by bylo lepší, kdybych jako správce nedělal žádné chyby a za každým svým rozhodnutím si dokázal stát do konce života, ale to se holt nepodařilo — a nemyslím si, že je to zase taková tragédie. Díky předem za názor. --Tchoř 31. 10. 2010, 00:58 (UTC)

Vlastní revize je podle pravidel, nic nevhodného na ní nevidím, sám jsem se v ní vyjádřil. Ale je pravda, že považuji za zvláštní, když se něco, co je veřejně projednáváno s komunitou prostřednictvím DoS či ŽoK, řeší i soukromými kanály mimo, aby o tom komunita (vyzvaná k názoru) nevěděla. Proč se "soukromé kanály" nepřihlásí ke svým názorům veřejně? Snižuje to podle mě důvěryhodnost takových DoS a ŽoK - jako by se názor komunity zjišťoval jen pro formu a rozhodovalo se někde mimo. Netvrdím, že to tak je, ale myslím, že to wikipedisty od aktivního přispívání do DoS či ŽoK spíše odrazuje (podle mě ke škodě wikipedie). Abych připojil konstruktivní návrh: Jsem zvyklý hrát v takovýchto případech s odkrytými kartami, proto bych se sám neodvolával na "soukromé kanály", ale otevřeně uvedl kdo, co a jak požadoval, aby bylo jasné pro všechny, na základě čeho jsem se rozhodoval a mohli lépe posoudit oprávněnost toho, že jsem tyto "soukromé kanály" postavil na roveň dotázané komunitě. Toť vše. (Zrovna tak bych do zmíněné DoS, kterou uzvíral Wespecz, nejprve otevřeně připojil svůj návrh, a pak ho teprve žádal o změnu v uzavření.) Na druhou stranu, kdybych to považoval za nějakou závažnou chybu správce jako uzavíratele DoS, určitě bych se nejprve ozval s výtkou přímo na Vaší diskusní stránce (jako jsem to udělal u Wespecze). Chápu obtížnost uzavírání některých DoS a nezávidím správcům jejich odpovědnost za taková rozhodnutí. Děkuji za projevený zájem, doufám, že moje odpověď Vás při výkonu správce neznechutí, ale poskytne další střípek zpětné vazby k vaší činnosti. Zdraví Petr Karel 1. 11. 2010, 09:08 (UTC)
Ok, asi tomu rozumím. Já jsem nechtěl uměle vyzdvihovat význam těch soukromých kanálů, protože sice to byl kamínek spouštějící lavinu, ale podstatnější je to suťové pole mých soukromých zpětných pochybností, zda jsem to uzavřel dobře. A doufal jsem, že když nebudu jmenovat, snad se bude debata spíš soustředit na podstatu — tedy na to, aby to raději přehodnotil ještě jiný správce, a obejde se bez obiňování, kdo ví jaký na mne nebyl činěn nátlak a jaký je ten ovlivňovač mizera, že mne přesvědčuje soukromým kanálem a tak podobně. Bude-li někdy nějaké příště (a to doufám, že si dám pozor, aby nebylo ☺), zkusím to transparentněji. Každopádně díky za vysvětlení.--Tchoř 1. 11. 2010, 12:24 (UTC)

Skřivánek (Calandrella) nebo prostě Calandrella?[editovat zdroj]

Ahoj, hodil by se tvůj názor na Diskuse s wikipedistou:Kyknos#Calandrella, s Kyknosem diskutujeme, jak správně pojmenovávat taxony s nejednoznačným českým názvem a jak je dále uvádět v taxoboxu. Důležité je hlavně to, abychom se shodli na společném postupu. --Vojtech.dostal 8. 1. 2011, 13:27 (UTC)

Připojil jsem sice svůj příspěvek, ale jednoznačný názor v něm bohužel není - prostě a jednoduše - nevím. Promiň, že jsem nepomohl.--Petr Karel 10. 1. 2011, 09:29 (UTC)

Fraktální dimenze[editovat zdroj]

Dobrý den, já jsem se teď na en:Fractal dimension dozvěděl, že fraktální dimenze existují přinejmenším tři různé. Nebylo by lepší to nechat jako červený odkaz namísto přesměrování na jednu z nich? Hezký víkend,--Ioannes Pragensis 18. 2. 2011, 11:39 (UTC)

Máte pravdu. Zatím jsem se setkával pouze s fraktální dimenzí definovanou jako Hausdorffova míra, což mě svedlo k wikiodkazu na stránku, kterou zde již máme. Musím si doplnit znalosti, zejména k Mikovského dimenzi (kterou jsem mylně považoval za ekvivalentní k Hausdorffově, ale jsou jisté kuriozity, pro které se liší; jsem bohužel v zajetí "fyzikálního" přehlížení matematicky vypiplaných extremit). V Geometrickém útvaru to snadno vrátím, ale nevím, jak to zrušit u stránky Fraktální dimenze obsahující jen redirekt. Mohu poprosit Vás? Díky za upozornění a omlouvám se za vzniklé nepříjemnosti.--Petr Karel 18. 2. 2011, 12:04 (UTC)
P.S.: Vidím, že jse byl pilnější a rychlejší, děkuji za nápravu u Geometrického útvaru.--Petr Karel 18. 2. 2011, 12:06 (UTC)
Rádo se stalo, velice si vážím Vaší snahy článek konstruktivně vylepšovat. Drobné chyby se časem odladí. :-)
Jako správce známý svévolným zneužíváním své moci jsem redirect bez velkých cirátů smazal, snad tam časem někdo napíše článek. Srdečně,--Ioannes Pragensis 18. 2. 2011, 12:17 (UTC)

Ceny za rozvoj české...[editovat zdroj]

Ahoj, [2] --Tlusťa 14. 6. 2011, 14:18 (UTC)

Dík za upozornění. Odpověděl jsem v tamní diskusi. --Petr Karel 14. 6. 2011, 14:29 (UTC)

CODATA 2010[editovat zdroj]

Ahoj, já ty nové hodnoty konstant průběžně vyhlížím na stránce papers a tam pořád píšou: „should be available by the end of the year or in early 2012.“ Přijde mi divné, že nějaké nové hodnoty mají ve webových tabulkách od 2.6., když k tomu není pořádný článek. Není vidět, jak k těm údajům dospěli, a ani poctivá reference se nedá napsat, jen ta webová. Co kdybychom s tím přepisováním hodnot raději ještě počkali? --egg 28. 6. 2011, 21:59 (UTC)

Dík za názor. CODATA se se zveřejněním nové adjustace chlubí na své titulní stránce (stejně tak i na stránkách BIPM), hodnoty byly zveřejněny 2. června a "nahradily soubor CODATA z r. 2006". Odkaz zatím bohužel jen na NIST [3], ale publikaci v Rev. Mod. Phys. slibují až na přelomu roku, kdy už může být pozdě :-). Nečekal bych s opravami, vlastní korelace nejsou pro wikipedii až tak podstatné. Stránky NIST nepovažuji za "nepoctivou" referenci, těžko hledat v metrologii lepšího garanta správnosti. Odkaz bychom mohli dělat "pro optické zvýšení solidnosti" např. na výpis v pdf.
Za sebe bych naopak za nepoctivé považoval ponechání starších hodnot, zvlášt když se někdy musela zvednout i relativní chyba jejich stanovení (známý problém s gravitační konstantou a navazujících konstant, jako např. Planckových jednotek) a přiznat tak horší znalost hodnoty konstanty (pravda, toto není případ konstant v "Elektronvoltu", ale začal jsem s ním jako s NČ). Uznávám, že by "prozatímní ponechání" bylo pohodlnější (neberu to však jako argument), protože se změnou základních jednotek SI nás čeká mnohem větší revoluce a opětné přepisování stránek obsahující univerzální konstanty, kdy u některých nepůjde jen o hodnoty, ale změnu celé filosofie (přirozené jednotky, rozpad "přesného" vztahu SI-CGS apod.) - no bude to mela.
Čekám na reakci, do té doby zastavuji úpravy.--Petr Karel 29. 6. 2011, 08:43 (UTC)

To jsou tedy zajímavé zprávy, netušil jsem, že se budou nepřesnosti zvětšovat. Měl bych vysvětlit slova o poctivé referenci - používám ten článek nejen jako tabulku hodnot, ale i na doložení, jak se ty konstanty měří a jaké jsou mezi nimi vztahy. U článku Josephsonův jev se po mně v diskusi chce, abych právě k tomuto doplnil čísla stran. Takže by mi připadalo nadbytečné teď to rozdělovat, přepisovat reference pro konstanty a poté znovu updatovat reference na ty vztahy. Nepovažoval bych za nepoctivé nechat původní hodnoty se zřetelným odkazem na adjustaci 2006. Ale jestli to cítíš jinak, nebudu ti samozřejmě bránit. :-) Je mi jasné, že víš, co děláš.

S redefinicí mě to taky překvapuje, protože jsem se na ni sice dlouho těšil, ale poslední BIPM Bulletin (v listopadu) vzbudil dojem, že na letošní konferenci to určitě nebude. „While remarkable progress has been made over the last few years, the conditions set by the General Conference at its 23rd meeting have not yet been fully met. For this reason the CIPM does not propose a revision of the SI at the present time.“ Ale zdá se, že situace se změnila, snad publikováním výsledků projektu Avogadro. To mě teď poněkud zaskočilo, vždyť jsme ještě ani nenapsali heslo Nové definice SI a už je tu oficiální draft, jak budou vypadat. Já ho asi během prázdnin napíšu, vždyť hned v září budu učit prváky o jednotkách. Každopádně to bude nářez. --egg 29. 6. 2011, 22:32 (UTC)

PS: Teď mě ještě napadlo: Není možné, že CODATA záměrně vyčkává, protože chce ten článek napsat už podle nových definic? Je to zajímavé sledovat, protože se s BIPM potřebují navzájem. :-)

Já zas tipuji pravý opak, chtěli to rychle vydat před změnou, pro fyziky. Spousta fyziků používá "tříveličinové" soustavy jednotek (CGS, Lorentz-Heaviside apod.), elektromagnetické jednotky jsou všechny odvozené (není základní ani proud nebo náboj). Vtip je v tom, že permitivitu či permeabilitu vakua nepovažují za plnohodnotnou veličinu, je pro ně bezrozměrná a dávají jedné z nich pevnou velikost. SI je teď chce "podříznout" tím, že právě tuto veličinu udělá "plovoucí" a zabetonuje elementární náboj (nejen pro mě to není skvělá představa i z filosofických důvodů; vždyť elementární náboj není zdaleka tak "fundamentální" konstantou, je to vlastně míra síly elmg. interakce při plném započtení polarizace vakua, pro vyšší předávané čtyřimpulsy síla interakce roste, navíc je konstanta vázaná se silou slabé interakce apod....). Metrologové naopak jásají, ty fyzikální podstata až tak neškrábe, hlavně že se jim bude dařit přesněji měřit (o tom, že podstatu "elementárního náboje" osvětluje kvantová teorie pole, většina ani netuší). (Pro pořádek: Ostatní redefinice kromě ampéru nevadí, je to věc zvyku jako u metru a rychlosti světla.)
Záměrné vyčkávání CODATA lze vyloučit. Stávající výsledky se budou moci z velké části zahodit, protože některé korelace budou nově z definice jednotkové, naopak některé "plovoucí" přibydou - nejmenší čtverce se budou muset zgruntu přepočítat.
Před vytvořením článku "Nové definice SI" jsem do stávajícího článku Soustava SI#Základní jednotky již doplnil poznámky o připravované redefinici.
Do úprav se nijak hrnout nebudu, ať to klidně Z FORMÁLNÍCH DŮVODŮ u Josephsonova jevu zůstane. Některé články, za které cítím jistou zodpovědnost (např. Přirozená soustava jednotek) ale upravím a tam, kde budu náhodou přepisovat celou pasáž, taky použiji nové hodnoty (už jsem to udělal u neutronu). Zdraví Petr Karel 30. 6. 2011, 08:17 (UTC)

Ještě jednou a pozorněji jsem si přečetl ten návrh usnesení. Píše se tam: „(CGPM) ... takes note of the intention of the CIPM to propose a revision of the SI as follows.“ Takže jestli to dobře chápu, letos ještě nezačnou platit nové definice, dál se bude čekat na splnění požadavků z minulé konference, což posoudí CIPM, než předloží oficiální návrh na změnu. Ty návrhy znění definic a celé to usnesení jsou tedy významný přípravný krok, ale nedá se ještě říct, kdy ke změně dojde. Stojí tam: „on the date chosen for the implementation of the revision of the SI.“ Chápu to celé jako: „Nepanikařte, ale připravte se.“ :-) --egg 30. 6. 2011, 14:17 (UTC)

Konečně jsem našel arXiv:1203.5425v1, máme tedy plnohodnotnou referenci pro adjustaci CODATA 2010. --egg 19. 4. 2012, 20:44 (UTC)
Malinko bych se zastal elementárního náboje ze dvou důvodů: jednak je to relativistický invariant, na rozdíl od hmotnosti, třeba zrovna atomu uhlíku, což byl jeden návrhů pro standard hmotnosti (s definitorickou Avogadrovou konstantou), ale především je to tak trošku jedno: pro volbu "základnosti" veličiny (a tím i jednotky) je více hledisek: metrologické (aby se to pro definici nejlépe měřilo), teoretické (aby se z toho hezky budovala teorie), didaktické (aby to laik rychle pochopil) atd. Příklad: když se přesně vážilo, byl náboj základní (přes elektrolýzu AgNO3). Pro fyziky je pochopitelně základní náboj (a proud je důsledek jeho pohybu). Pro elektrotechniky je základem elektrický proud. Atd. Podle mne se musí dát volná ruka metrologii, chceme-li opravdu mít co nejpřesnější a nejstabilnější jednotky. Další je prostě nadstavba, asi jako bereme základní jednotku metr a ne rychlost světla. 212.147.29.11 14. 11. 2013, 22:49 (UTC)
Dodatečná omluva: příspěvek těsně nad tímto jsem psal zřejmě omylem nepřihlášen. Takže se dodatečně podepisuji.JOb (diskuse) 27. 11. 2013, 19:32 (UTC)

Prosba[editovat zdroj]

Ahoj Petře Karle. Pokud si najdeš čas, nevyjádřil by jsi pls svůj názor na toto? Zdravím Franp9am 4. 7. 2011, 09:03 (UTC)

Děkuji za upozornění a olouvám se, že reaguji později - byl jsem týden mimo internet. K věci: Svou nechuť ke sponzorským akcím a zejména k jejich otravným banerům jsem vyjádřil již při vypsání prvního kola "reklam MS a ČS". Rozhodl jsem se tuto akci ignorovat. Nakonec mi to sice nedalo a v předchozím kole jsem přidal komentář k otřesnému předvýběru článků přírodovědného zaměření, ten se naštěstí v aktuálním kole podstatně zlepšil. Upozornil jsem také někde na špatné zobrazování diakritiky v hlavičce soutěže v některých prohlížečích (tato ostuda trvá dál). K systému vypisování podobných reklamních soutěží se již nemíním vyjadřovat, nechám to na komunitě (sám bych je zrušil, ale to jako variantu ani ŽoK nenabízí). Protože jsi mě přímo vyzval, odpovídám zde ve své diskusi. Promiň, že se do ŽoK nezapojím, bral bych to za svůj implicitní souhlas s důležitostí podobných reklamních akcí, a to rozhodně nechci. Zdraví Petr Karel 11. 7. 2011, 08:59 (UTC)

Kontakt[editovat zdroj]

Ahoj, zřejmě nemáš vyplněný e-mail nebo nemáš zprovozněn systém odesílání e-mailů - mohl bys mi prosím napsat na vojtech.dostal (zavináč) centrum.cz ? Děkuji předem, --Vojtech.dostal 11. 7. 2011, 15:53 (UTC)

OK. Petr Karel 12. 7. 2011, 09:48 (UTC)

Maticová a vlnová kvantová mechanika[editovat zdroj]

Ahoj, nekouknul by ses prosim na toto? Mel jsem z kvantovky sice jen zaklady, ale pripada mi to jako zavadeni noveho jazyka (i odkaz na "vlnovou kvantovou mechaniku" na konci clanku). (Mozna to autor spletl se Heisenbergovym a Schrodingerovym obrazem, i kdyz tezko rict?) Franp9am 22. 7. 2011, 10:07 (UTC)

Od boku - maticová mechanika je ekvivalent vlnové mechaniky, ale v Heisenbergově obrazu (stručně: časově nejsou závislé stavy, ale veškerá dynamika je v operátorech veličin resp. v jejich maticových elementech v bázi dané reprezentace). V kvantové mechanice se právě nepoužívá, zajimavý je však pro kvantovou teorii pole (kanonické kvantování) a pro interpretace kvantovky (souvislost s klasikou), proto je to možná článek k zachování, ale ne v tomto stavu. To, co je v článku, je pouhý výkřik se zavádějícím příkladem. Příští týden podrobněji, budu-li mít čas.--Petr Karel 22. 7. 2011, 11:42 (UTC)

Úhlová frekvence[editovat zdroj]

Děkuji za záchranu stránky Úhlová frekvence. Nepodíval byste se prosím ještě na heslo Úhlová rychlost? Tam snad stačí vymazat některé zpochybněná tvrzení. Sám si na to netroufám. Děkuji --Jvs 1. 9. 2011, 12:03 (UTC)

Počkám, až se na článku vyřádí DYDASO a pak uvidím, zda to nějak dotáhnu, aby to hned zpětně nerozvrtal jako u úhlové frekvence (upozornil jsem ho na opatrnost, pracuje se zastaralými zdroji). Petr Karel 2. 9. 2011, 10:45 (UTC)

Systémy v teoretické mechanice[editovat zdroj]

Ahoj, mám dotaz k systémům používáaným v teoretické mechanice. Napsal jsem ho na Diskuse s wikipedistou:Pavel Jelinek/Můj pracovní prostor. Díky. --Pavel Jelínek diskuse příspěvky 8. 9. 2011, 10:49 (UTC)

Připojil jsem reakci. Petr Karel 8. 9. 2011, 14:18 (UTC)

Tvou reakci brzy přesunu na diskusní stránku nějakého článku, například Teoretická mechanika. V posledním odstavci ostře kritizuješ správce a "plošné mazače". Chci se zeptat, zda tento poslední odstavec mám vynechat (zda to byl osobní rozhovor, který nemám zveřejňovat). V opačném případě tam Tvůj příspěvek zkopíruji celý. Díky --Pavel Jelínek diskuse příspěvky 12. 9. 2011, 16:33 (UTC)

Bylo to takové postesknutí, které zdůvodňovalo absenci "pozadí" mnohých fyzikálních článků i můj současný přístup. "Mechanického systému" se opravdu netýká a znovu diskusi nad plošným mazáním otvírat nechci - rozhodnutí komunity v ŽoK jsem (s nechutí) přijal. Proto by se asi poslední odstavec přesouvat neměl, ale když se ho rozhodnete přesunout, nebudu nijak protestovat, neobsahoval nic, za čím bych si nestál. Děkuji za ohleduplný dotaz. Petr Karel 13. 9. 2011, 07:35 (UTC)

Rezonance[editovat zdroj]

Děkan - IMHO dobrá práce. Zdravím MiroslavJosef 24. 11. 2011, 09:54 (UTC)

Není zač. Zjisil jsem ale právě, že už máme i Rezonance (rozcestník), na který jsou navázány interwiki odkazy. Proto ještě provedu sloučení do něj, aby Rezonance bez identifikátoru mohla být později využita pro obecný fyzikální jev u systémů schopných konat kmity. Zatím ale nechám redirekt. Petr Karel 24. 11. 2011, 11:23 (UTC)

Maxwellův proud[editovat zdroj]

Dobrý den. Na stránce o elektrickém proudu jsem smazal zmínku o tom, že Maxwellův proud má magnetické účinky, protože byla moc kusá a matoucí. Všude se píše, že se člověk nemá bát do wikipedie sáhnout, tak jsem to zkusil. Informaci jste tam doplnil a uvedl podrobněji, což byl fajn počin. Ovšem podle mne to má stále mouchy. Přibyly dva příklady. Proti druhému nelze nic namítat, vím, že leckdo si představuje, že magnetické pole není tvořeno proudem ve vodiči, ale přechodem elmag. vlny. První příklad (kondenzátor) je však naprostá hloupost, protože lze snadno ukázat, že při jakémkoliv tvaru kondenzátoru nikdy nemůže Maxwellův proud magnetické pole vytvořit, i kdyby ho snad tvořil. Rozložení Maxwellova proudu v prostoru má prostě vždy takový tvar. (Vizte např. http://aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=2824&start=150 příspěvek Michal 30.11.2011 9:13) Bylo by fajn, kdyby v tom článku bylo naopak uvedeno, že právě pomocí toho kondenzátoru si to člověk představovat nesmí. Většina lidí se právě tohoto příkladu chytí jako prvního a je škoda, když je i encyklopedie v takové blbosti utvrzuje. Nebo je možné, že ten příklad je v pořádku (ale nikde v žádné učebnici jsem to nenašel, tedy našel, ale bez odvození). V takovém případě bych Vás chtěl poprosit, jestli byste tam nebo sem nepřidal nějaký odkaz, kde je to vysvětleno. Myslím, že nejsem sám, koho Maxwellův proud mate, protože vysvětlené to nikde moc pořádně není. Všude se to bere jako dogma a mně to dost vadí, protože mám fyziku rád a chtěl bych, aby se dělala pořádně. Děkuji, Piitr

Tak jsem se kouknul na ten Aldebaran (kde se vyskytuje spousta "nápadů", někdy bohužel fyzikálně špatných - mám tu zkušenost u kvantovky): předchozí příspěvek Michala korektně upozorňuje, že odvození je pro stacionární příklad:
"Každopádně, BS zákon předpokládá, že dE/dt je NULOVÉ. Pokud nulové nebude, muselo by se to k tomu j přičíst."
Bohužel jeho následující, Vámi odkazovaný příspěvek odvozuje závěry ze stacionární rovnice (na onu časovou derivaci zapomíná), takže není divu, že dochází ke špatnému závěru.
Smiřte se s tím, že Maxw. proud magnetické účinky má, berte to jako experimentálně prokázaný fakt, i když byl navržen z "esteticko-filosofických" důvodů. 1. Maxw. rovnice by bez připočtení Maxw. proudu neplatila, její platnost však je víc než dost experimentálně prokázaná. Na uvedených příkladech v poznámce nehodlám nic měnit.
Je dobře, že máte fyziku rád a chcete, aby se dělala pořádně. Proto Vám doporučuji neřídit se diskusními internetovými fóry, ale raději sáhnout po nějaké redigované publikaci solidního nakladatelství. Nejraději bych doporučil nějakou učebnici teorie elmg. pole (např. Kvasnica v Academii), ale ty zpravidla elektromagnetismus vykládají z postulovaných Maxw. rovnic. Pro Maxw. proud proto bude vhodné sáhnout po úvodních vysokoškolských kursech elektřiny a magnetismu (např. Sedlák, Štoll v Academii). Už si nepamatuji, zda o něm pojednává i Feynman ve svých přednáškách (tuším, že je vydala také Academia) - jeho pohled by byl určitě zajímavý. Zdraví Petr Karel 2. 12. 2011, 09:02 (UTC)
Děkuji za reakci. Já jsem samozřejmě čekal, že to tak nějak dopadne, a už s tím nebudu otravovat. Tak když nic jiného, alespoň se vylepšila stránka o proudu. Za to Vás chválím. Samozřejmě vím, že ten člen v Maxwellových rovnicích být musí, mluvíme každý o něčem jiném. Ve Feynmannovi jsem to hledal a zdá se mi, že má právě ty formulace v pořádku - tvrzení, že "Max. proud tvoří mag. pole" jsem tam nenašel. Ani v odkazované wiki na matfyzu. Našel jsem to vždy jen ve skriptech jako malou poznámku bez dalšího vysvětlení. Proto jsem to bral, že to v encyklopedii nemá co dělat. Jak říkám, nebudu s tím víc otravovat, ale kdybyste přece jen chtěl vědět, o čem mluvím, zkuste tohle: Vezměte kondenzátor libovolného tvaru protékaný stejnosměrným proudem. Spočítejte rozložení elektrického pole (včetně nehomogenit) a tedy i Max. proudu. Spočítejte podle BS, jak velké magnetické pole tvoří jen ten Max. proud (vyjde 0). Pak spočítejte mag. pole tvořeného jen dráty (a schválně tam nepřičítejte to dE/dt) a vyjde Vám normální rozložení pole, jaké předpovídají Max. rovnice. Nic nebude chybět. Teprve pak můžete pochopit, proč se mi ten příklad s kondenzátorem nelíbí. Je mi ale jasné, že to chce si na to najít trochu času, takže to je v dnešní době nereálné. Mějte se hezky, Piitr
Zcela s Vámi souhlasím, že ve stacionárním případě nic nebude chybět. Ve stacionárním případě je ovšem 1. Maxw. rovnice totožná s Ampérovým zákonem celkového proudu, který tam opravdu "nic navíc" nemá, a Maxwellův proud z něj neodvodíte, i kdybyste sebevíc chtěl.
To, že Maxw. proud také přispívá k mg. poli, plyme přímo z 1. Maxw. rovnice rozepsané do tvaru:
První člen pravé strany je hustota volných proudů, třetí člen hustota proudů vznikajících posunem vázaných nábojů v dielektriku.Petr Karel 2. 12. 2011, 17:10 (UTC)
On to ale není stacionární případ, protože elektrické pole není konstantní. Myslím, že se tomu říka kvazistacionární. Na kondenzátoru roste napětí, pole kolem něj se tedy mění a všude kolem něj je Maxwellův proud, který bychom měli započítat. Když to ale neuděláme, nic se nestane. Piitr 3.12.2011 12:38
Rád zpracuji elektrodynamické partie z pohledu teoretického fyzika (a nebojte se, že bych nebyl srozumitelný). Učím eldyn a mám to dost rozmyšlené. Naopak jsem nově na Wiki a ledacos mi uniká, kromě angl njůspíče taky syntaxe psaní matematických výrazů (něco jako v LaTeXu, který znám). Jak napsat tučné kurzívou (nebo šipku nad kurzívou)? Pak bych vám napsal na ukázku pár hesel navzájem konzistentních a srozumitelných.212.147.29.11 14. 11. 2013, 22:58 (UTC)JOb (diskuse) 27. 11. 2013, 22:39 (UTC)
Každý příspěvek je vítán, editujte s odvahou. Jak na to se dozvíte v článcích Wikipedie:Jak vytvořit článek, Nápověda:Jak editovat stránku, Wikipedie:Vzhled a styl a Wikipedie:Typografické rady. Pro zápis vzorců je neljepší řídit se (do češtiny zatím nepřeloženým) Help:Displaying a formula, český výtah je v článku Nápověda:Matematické vzorce. A nyní trocha zklamání: ve vzorcích nelze psát tučnou kurzívou latinky, (nejen tučnou) kurzívou velkých řeckých písmen a antikvou malých řeckých písmen. Editor vzorců byl dělaný pro matematiky a těm to stačilo. Sám proto z nouze dávám přednost zápisu vektorů ve vzorcích pomocí tučné antikvy, protože šipky (užívané např. systematicky ve fyzice na dewiki) zápis znepřehledňují, přidávají-li se další fajnovosti (indexy, derivace, značky operátorů...). Při výběru dosud nezpracovaných témat Vám může pomoci tento seznam.
Než začnete editovat, doporučuji Vám vytvořit si účet a přihlásit se. Dobré je vědět, co je a co není wikipedie a jaká jsou její pravidla. Pokud budete mít nějaké dotazy, můžete se zeptat na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc. Přeji hodně elánu. Petr Karel (diskuse) 15. 11. 2013, 12:43 (UTC)

Kyselé pojmy[editovat zdroj]

Mohl bych poprosit pozornost na diskuzních stránkách k stránkám kyselost a zásaditost? Rád bych, aby se ty termíny definovaly správně. Díky. --Vojtech.dostal 15. 12. 2011, 14:34 (UTC)

Díky za důvěru, ale musím bohužel konstatovat, že jsem ztratil aktuální přehled. Vím jen, že definice kyseliny se několikrát podstatně změnila. Raději do toho nebudu zasahovat a nechám to chemikům, aby někdo neměl "kyselý" dojem z mých neodborných editací. Petr Karel 15. 12. 2011, 16:33 (UTC)

Soustředný bod[editovat zdroj]

Pravděpodobně jde o klon opakovaně zakládaného článku Gravitační zlom. --62.84.154.40 2. 1. 2012, 10:53 (UTC)

Dík za upozornění. Vzpomínám si na pavědecký styl Gravitačního zlomu, směšujícího fyzikální pojmy s ezoterikou, a potvrzuji, že je u Soustředného bodu úplně stejný. Zdali je stejné i pořadí termínů a pseudotermínů v nesmyslných větách, to už si nepamatuji (i tak už mám ve své paměti dostatečnou bramboračku :-)). Když to nebude přímo klon, tak ale určitě půjde o bratříčka trpícího stejným fatálním postižením, pro kterého bude odchod do věčného zapomnění jedině vysvobozením. Petr Karel 2. 1. 2012, 15:49 (UTC)
Podobné věci klidně rovnou opatřujte {{Smazat}}, podobné nesmysly tu strašit 14 dní nemusí :) --Tlusťa 2. 1. 2012, 16:23 (UTC)

Specifická míra absorpce[editovat zdroj]

Tournesol.png

Ahoj, nemohl by ses prosím podívat na tuto spornou stránku? Dva účty se tam dohadují o podobě stránky. Díky, --Vojtech.dostal 21. 1. 2012, 19:22 (UTC)

Připojil jsem pár vět do diskuse k článku, kde uvádím svou preferenci a její důvody, včetně několika námětů na vylepšení. Petr Karel 23. 1. 2012, 10:21 (UTC)
Srdečně děkuji, hezký den ;) --Vojtech.dostal 23. 1. 2012, 11:12 (UTC)

Redefinice SI[editovat zdroj]

Napsal jsem konečně základ hesla nové definice SI. Prosím, zkontrolujte text a případně rozšiřte. Hezký den! --egg 25. 1. 2012, 22:51 (UTC)

Dík za upozornění. Všiml jsem si zahájení prací už včera a hned si dal do sledovaných (ze zájmu, ne že bych se hned hrnul do nějakých rozšiřování). Trochu divně mi znějí některé stávající definice (i když podstata je správná), kouknu (až bude čas) do ČSN ISO 31-0 (od jejího vydání již změna nenastala) a případně je formulačně uhladím zde i v jiných článcích.
Jak už jsem někde napsal, přiblížení SI k přirozeným soustavám vítám, na jednu redefinici se ale netěším - kvůli vazbě ampéru na elementární náboj. SI se tímto kvůli metrologům filosoficky rozchází od "fyzikálnější" Lorentzovy-Heavisideovy soustavy. Ta jako tříveličinová s nezavedenou (= jednotkovou a bezrozměrnou) permitivitou vakua nepotřebuje elektrickou základní jednotku a v důsledku toho také neumožňuje fixovat elementární náboj (podobně jako Planckova přirozená soustava nebo různé varianty CGS, které jsou mi lhostejnější) a dobře ví proč - v kvantové teorii pole je "elementární" náboj proměnlivým parametrem charakterizujícím sílu elmg. interakce, který roste při větších předávaných čtyřimpulsech díky menší polarizaci vakua. Silně pochybuji, že by někdy teoretiční fyzici chtěli také zavést proměnlivou permitivitu vakua a charakterizovat jeho polarizaci pomocí ní. Spíš si myslím, že bude natrvalo postavena bariéra mezi praktickou a všeobecnou fyzikou na jedné straně a vyšší teoretickou fyzikou na straně druhé a v obou bude "" znamenat něco jiného. Petr Karel 26. 1. 2012, 09:35 (UTC)

Zájem mě těší. :-) Formulace současných definic, co jsem našel v článcích tady, se mi zdály místy nesrozumitelné, tak jsem si troufl je přeložit z angličtiny sám. Použít ČSN je určitě lepší, to budete hodný. Co článku myslím nejvíc chybí, je nějaký popis té procedury přijímání, vztahy mezi komisemi a úřady vůbec nemáme ve wiki rozumně popsané. Ale osobně mě to až tak nezajímá, chtěl jsem hlavně vysvětlit důvody a podstatu změn, což můžu využít ve výuce. Proto jsem se ani moc nestaral o obsáhlou anglickou verzi hesla a spíš jsem jen převyprável, co jsem si přečetl v těch dvou zdrojích.

Tu argumentaci s versus zcela chápu, teoreticky je přirozené považovat za efektivní hodnotu náboje, který není až tak fundamentální, protože je stíněný, tedy záleží na energii. Ale i z druhé strany je to pochopitelné, protože drtivou většinu uživatelů SI nezajímá fyzika vysokých energií a teoretická fyzika, důležité je pro ně právě efektivní chování elektronů a prakticky realizovatelné etalony. Mimo jiné i konverze eV↔joule bude jednoznačná, což je jistě praktické. Systém měr a vah odjakživa slouží zejména ekonomice. A teoretiky zase odedávna až tak moc netrápí soustava SI a raději počítají v přirozených jednotkách zavedených pro danou oblast ad hoc. Čili ta bariéra podle mě už dávno existuje a je svým způsobem přirozená, tohle je spíš jen její projev. Myslím, že se s tím nedá nic moc dělat, jedna strana se holt musí přizpůsobit v zájmu sjednocení. Já osobně jako kantor mám největší radost z jednotné formulace, která jistě pomůže lepšímu pochopení smyslu definic.

Mějte se fajn! --egg 26. 1. 2012, 12:47 (UTC)


Milí kolegové, užívejte namísto série ČSN ISO 31 novou řadu ČSN ISO 80000 Veličiny a jednotky, která je navíc společná s IEC (nahrazuje bývalou sérii IEC 60027). Ty normy se bohužel prodávají, takže je nemůžu prostě někam pověsit, ale užívat je a odkazovat na ně samozřejmě můžu, a taky rád poopravím, čeho si kde všimnu nebo na co jsem dotázán (od čeho bych taky byl celý život učitelem na MFF UK). Koneckonců můžu i originály ovlivnit, teď právě probíhá pravidelná údržba 80000 a se zvláště aktivními kolegy z DIN si docela dobře rozumíme. Mimochodem, těžiště se od série 80000 i od slovníku IEV (IEC 60050) přesouvá do vznikající Elektropedie v tom smyslu, že se do ní převádějí hesla vytvářená pro obě série. Srdečně JOb (diskuse) 13. 11. 2013, 23:52 (UTC)

Díky za upozornění, snažím se o to v obecném vyjádření; protože ale nové normy nemám (a kupovat nehodlám), tak uvádím konkrétní řádkovou referenci na starou normu (raději než bez reference). Můžete to pak snadno aktualizovat včetně odkazovaného faktu, který se mohl pod vlivem elektrotechniků změnit. Např. u referencí na značku intervalu jsem i na enwiki našel jen odkaz na ISO 31, tak jsem ho připojil také a uvítal, že jste to promptně aktualizoval, za což děkuji.
Jinak mě velmi těší, že kantor z matfyzu má zájem pomáhat s wikipedií. Fyzikální stránky jsou v hodně žalostném stavu, "díky" plošnému mazání příspěvků Pajse označených automaticky za copyvio tu chybí i články k nejzákladnějším pojmům a jevům, takže je zde mnoho možností, jak si najít své oblíbené a přitom nepokryté téma. Už se těším na Vaše články. Hodně elánu přeje Petr Karel (diskuse) 14. 11. 2013, 15:45 (UTC)
Stran norem: Série ČSN ISO 31 byla nahrazena sérií 80000. Posílejte mi odkazy na hesla z 31 (a to i "negativní", tj. že v ČSN ISO 31 to není!), já je budu aktualizovat na 80000. JOb (diskuse) 15. 11. 2013, 09:07 (UTC)

Elektrosmog[editovat zdroj]

Dobrý den,

Mohl byste se prosím vyjádřit ke vzniklému "sporu" na stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrosmog  ?

Vřelé díky za Váš čas

195.113.79.50 23. 3. 2012, 12:42 (UTC)

Něco jsem do diskuse přidal, i když ne právě s velkou chutí - problematice nerozumím ani do té míry, abych měl představu o správném vymezení pojmu elektrosmog (natož pak o jeho vlivech). Promiňte proto stručnost a jistou vyhýbavost příspěvku. Petr Karel (diskuse) 23. 3. 2012, 13:38 (UTC)


Rostliny[editovat zdroj]

Ahoj, když opravuji článek Rostliny (Plantae, též nově Archaeplastida či Primoplantae), tím že dodám slovo flora, mám k tomu důvod, to že někdo označuje toto slovo za fádní, je pouze doufám nedorozumnění, budu citovat článek Botanika : Botanika neboli rostlinopis či fytologie je přírodní věda spadající do velkého okruhu věd biologických. Zkoumá tu část přírody, kterou označujeme termínem flóra, tedy rostliny a vše, co s nimi souvisí. Povšimněte si zejména závěru věty a příště mi to neopravujte.

Děkuji Retoter

Děkuji za váš názor, dovolím si reagovat:
Chci upozornit na to, že článek Rostliny, jak vyplývá již z první věty, je o daném biologickém taxonu. Ten má mnoho odborných synonym, nikoli však flora/flóra. To byl hlavní důvod odmazání ze závorky první věty. Flóra je označení pro souhrn "fyzických" jedinců biologických druhů zkoumaných botanikou (někdy s omezením na dané místo, jindy chápaný globálně), nikoli pro taxon. Ta zmiňovaná vágnost je dána tím, že předmět zkoumání botaniky i vymezení rostlinných taxonů se v historii vyvíjíjely. Flóra se tak v některém pojetí zahrnovala/zahrnuje i jedince druhů, které se do taxonu rostliny, o kterém je článek, zásadně liší. Flora někdy zahrnuje i botanikou zkoumané sinice patřící do úplně jiné domény, či nerostlinné řasy (např. dnešní Heterokonta) z odlišných říší, a to nechci zmiňovat nefotosyntetizující organismy (a že jich je v mikroflóře a mykoflóře možná většina). Další "problém" je český překlad květena, evokující naopak užší zaměření - na pouhé kvetoucí rostliny.
Dále chci upozornit na samostatný článek Květena, zabývající se právě flórou a existující paralelně k rostlinám (možná jste si ho nevšiml). Na něj je odkázáno i v rozcestníku Flora. Ten může být "imunní" k neustálým změnám taxonomického vymezení rostlin - možná budete mít zájem či potřebu editovat v něm. Přidal jsem ho do článku Rostliny v odkazech jako související článek (i s doplněním slova flora).
A drobnost nakonec: Neopravoval jsem to "Vám", ale wikipedii. Nehledám v historii článku, kdo jaké slovo do článku vložil, naopak, vždy se při editacích snažím vylepšit přesnost či korektnost daného znění - může se to proto stát i v budoucnosti. Doufám však, že jsem Vám důvody editace vysvětlil - od toho nakonec diskusní stránky jsou. Hodně elánu do dalších editací přeje 1. 4. 2012, 15:38 (UTC).

Poznámka k Pajsovi[editovat zdroj]

Ahoj Petře. Koukal jsem na diskuzi u egga a rád bych se podělil o svůj pocit: myslím, že došlo tehdy k nedorozumění. Tchoř postupoval právě velmi pomalu a opatrně poté, co bylo vše domluveno, a jakmile ses naštval tak toho nechal úplně. Spíš to byla moje chyba, že jsem celou věc neprodiskutoval s Tebou dřív. Jen jsem to chtěl vysvětlit. Držím palec Franp9am (diskuse) 3. 4. 2012, 13:58 (UTC)

Díky za "pocit". Už jsem to skoro zapomněl, ale zdůvodnění eggovy žádosti mě to opět připomnělo. Tchoř mě tehdy dožral tím, že nechtěl využít práva správce a obnovit některé "definiční" stránky, které jsem chtěl zkorigovat, bylo to pro něj organizačně náročné a spoléhal na to, že se s úvodními hesly bude rychle někdo obtěžovat de novo. A já už se k Pajsovi nevrátil - našel jsem si na wikipedii jiné, zajímavější výzvy (hlavně fylogenezi, méně známé skupiny organismů, a na fyziku jsem ale také nezanevřel).
Těší mě, že se opět vyskytuješ na wikipedii, i když mimo matematiku. Nechceš se k ní vrátit? Zdraví Petr Karel (diskuse) 3. 4. 2012, 16:30 (UTC)

Pajs a ti další[editovat zdroj]

Omlouvám se, že jsem během kandidatury nestihl odpovědět na vaši otázku, neměl jsem čas si to rozmyslet. Ještě nějakou dobu si budu procházet materiály i smazané editace, než se pustím do akce. Dám vědět předem. Bohužel to všechno má 4 roky zpoždění. Věděl jsem, že čím déle, tím více to bude bolet kvůli práci těch, kteří články dále editovali. Nepovedlo se mi správce rozhoupat. Nemohu dnes slíbit, že každý jednotlivý článek prozkoumám, odkud pochází a jestli by se nedal zachránit. Je jich hrozně moc. Zároveň vám chci říct, že jsem si prohlížel články založené nickem Edisteewr. Za to upozornění mockrát děkuji! --egg 16. 4. 2012, 20:45 (UTC)

Byl jsem delší dobu mimo, proto dodatečně gratulace k úspěšnému výsledku kandidatury, a také přání hodně síly do (snad už finálního) uzavření Pajse - už aby konečně byla tlustá čára za minulostí a člověk se nedočkával dalšího zčervenání fyzikálních wikiodkazů. Jen prosím smazené "Pajsovy" články zároveň uvést v Požadovaných článcích, aby se na témata nezapomnělo. Pomoc bohužel narozdíl od loňska nabídnout nemohu (časové důvody), ani raději nechci, protože můj přístup by byl liberálnější než konsenzuální názor komunity, takže bych se buď trápil já, nebo naštval jiné.
Edisteewr byla náhodná "střelba od boku" (z nově zamodřených smazaných Pajsových článků). Bude ale potřeba korigovat - teď jsem kouknul na pár věcí a jsou to buď superpahýly, nebo podrobnější články s chudými wikiodkazy, ale zato s chybami (Bohrův model atomu, možná způsobenými editační nezkušeností s vzorci). Snad někdy v létě najdu čas.
A díky za odkaz na "publikační" referenci pro CODATA 2010 výše (i když je to zatím jen arXiv a před přepisováním referencí bychom měli ještě chvilku počkat na periodikum). Petr Karel (diskuse) 24. 4. 2012, 10:06 (UTC)

Piezoelektrický jev[editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych se zeptat, proč jsi dal v  článku Piezoelektrický jev k větě …jev definujeme takto:… šablonu {{kdo?}}. Přijde mi, že je to obecná definice, kterou autor možná ne moc šťastně formuloval. — Venca-crq (diskuse) 1. 5. 2012, 09:59 (UTC)

HA! Teď jsem na něco přišel. Neumím číst historii stránek. Omlouvám se za SPAM a přeji pěkný den. — Venca-crq (diskuse) 1. 5. 2012, 10:20 (UTC)

Jak jste sám odhalil, onu protivnou šablonu jsem nepřidal. Ale díky za inspiraci, trochu jsem větu přeformuloval a doplnil názorný obrázek. Petr Karel (diskuse) 2. 5. 2012, 08:14 (UTC)

Tygr[editovat zdroj]

Stejně tak bych se mohl zeptat já vás, proč si myslíte, že název tygr džunglový je korektní binomické pojmenování taxonu :-))

Ale k věci. V tomto případě jde o tolerovanou výjimku historického rázu. Mimochodem v řádu šelmy nikoli jedinou. Uvědomte si, že název rodu Panthera není do češtiny překládán. Tygr je tedy vlástně jméno druhové, nikoli rodové. Totéž platí pro další zástupce rodu Panthera, tedy lva, jaguára a levharta. Proto bylo tolerováno použití jednoslovných názvů, které jak je výše uvedeno, jsou ve své podstatě druhovým jménem, neboť rodové jméno nemá český ekvivalent. Rozlišení bylo nutné provést v případě levharta skvrnitého, kvůli odlišení od jiné šelmy stejného názvu, levharta obláčkového, nicméně z taxonomického pohledu jde vlastně o nekorektní pojmenování, neboť takovéto označení odpovídá poddruhu, nikoli druhu. Mimochodem právě rod Panthera je v této souvislosti uveden na související stránce Rod (biologie) jako ilustrační příklad.

Ještě dodám, že u některých dalších taxonů z řádu šelmy binomické pojmenování vůbec neexistuje, viz třeba manul nebo fosa.

Vzhledem k tomu, že tygr džunglový je tedy taxonomicky pojmenování nekorektní a navíc nepoužívané, provedl jsem v rámci toho "veletoče" kolem tygřích stánek (šlo hlavně o to napravit zmatky, které tam panovaly - stránka Tygr byla jakýmsi podivným hybridem pahýlu a rozcestníku) přesun. Podobný postup nehodlám aplikovat u jiných nabízejících se taxonů (jaguár americký --> jaguár), rozhodně ne bez diskuse a konsenzu komunity. V případě tygra jsem ale považoval situaci za neudržitelnou.

Co se týče pramenů, internet moc nepomůže - nejlepší, co se dá najít, jsou asi stránky www.biolib.cz. Ty jsou sice dobrou orientací a nápovědou, jde ovšem o stránky principem podobné Wikipedii, i když vytvářené s přispěním odborníků - je tedy otázka, do jaké míry je lze považovat za určující zdroj. I zde je hlavním označením taxonu pouze jednoslovný název "tygr", "tygr džunglový" je veden mezi synonymy. Z odborné literatury lze uvest starší publikaci V. Mazáka: Velké kočky a gepardi (Zvířata celého světa 7), kde jsou rovněž důsledně pro označení taxonů rodu Panthera používány jednoslovné názvy. Z novějších publikací M. Anděra: Savci 2 (Svět zvířat II) - opět používány jednoslovné názvy. Jde sice o publikaci určenou širší veřejnosti, nicméně autor je známý odborník v oboru a informace zde obsažené můžeme tedy považovat za velmi přesné, autor by si jistě nedovolil chybné používání názvů jednotlivých taxonů.

Ještě dodám, že označení "tygr džunglový" je zmíněno hned v první větě v úvodu článku Tygr.

Doufám tedy, že jsem situaci dostatečně objasnil. Toto vysvětlení raději přidám a na dískusní stránku ke stánce Tygr, kdyby měl někdo podobný dotaz. -- Vachovec1 (diskuse) 27. 6. 2012, 15:32 (UTC)

Děkuji za odpověď, i když jsem se onoho "aktuálního oficiálního zdroje" nedočkal. Ale věřím, že jsou zde racionální důvody (přinejmenším neexistence českého názvu pro Panthera a tradice stávajícího jména). Zatím jsem se však setkával s tím, že se na základě nových poznatků o příbuznosti se měnily české názvy taxonů (včetně rodových - napadají mě původní pošvatky - dnes muchomůrky), ale tak, aby respektovaly mezinárodní kódy biologické nomenklatury. No, je mi trochu líto, že se dvouslovných druhových názvů v češtině vzdáváme, když už si s tím Presl a následovníci dali takovou práci, aby se přiblížili linnéovskému systému.
Máte pravdu, někdy české dvouslovné jméno ani nebylo zavedeno a přitom jednoslovné ano. Nelíbí se mi to především tam, kde je jednoslovné druhové jméno zaměnitelné se jménem rodovým, a rod přitom není monotypický, jako u karakala. Pak hrozí záměna taxonomického ranku.
Ale berte to pouze jako postesky, nechávám to zoolozích. V první řadě jsem pro to, aby se wikipedie opírala o co nejaktuálnější poznatky a vědecké přístupy. Nevadí mi přitom jistý ústup systematiky před kladistikou, ba naopak. Vyšší priorita kladená doložitelné (aspoň do jisté míry) topologii fylogenetických stromů před naoktrojovanými ranky staví systematickou biologii na pevnější nohy.
Jinak uvedené popularizační knihy stavím v solidnosti podstatně výše než BioLib. I když jsem se na něj také párkrát odkázal, považuji ho jako wikiprojekt za neoficiální a někdy je bohužel velmi slabý; zkuste se podívat na nesmyslné a nejednotné členění chromalveolát. (Názvům druhů a rodů tam však vcelku věřím, i když často směšují aktuální názvy se zastaralými.) Petr Karel (diskuse) 27. 6. 2012, 16:33 (UTC)

Zarazeni muchomurek mezi stitovkovite[editovat zdroj]

Dobry den, delal jsem editace do Lupenotvaré a byl jsem upozornen, ze v ceske Wikipedii se muchomurky radi mezi stitovkovite. Skoro vsude jinde se ale radi do vlastni celedi muchomurkovitych. Chtel jsem to vsude opravit, ale bylo mi doporuceno to nejdrive trochu prodiskutovat. Vks (diskuse) 26. 7. 2012, 14:16 (UTC)

Dobrý den, děkuji za důvěru, ale nejsem zrovna odborník na systematiku hub. Když jsem koukal po zdrojích, řekl bych, že v současnosti (2. desetilet9 21. stol.) jsou muchomůrkovité považovány za fylogeneticky přirozenou skupinou sesterskou k (možná parafyletickým) štítovkovitým. Naznačuje to jak aktuální fylogenetická studie muchomůrkovitých [4] (zde Plutaceae parafyletické, ale jen pár druhů v outgroupu), tak aktuální studie fylogeneze štítovkovitých [5] (výběr druhů nezahrnuje žádnou muchomůrku, ty jsou ve fylogramu jako outgroup). Naznačují tomu i některé další servery, u kterých nejsem schopen posoudit solidnost a odbornou aktuálnost, např. naše houby ([6][7]) či stránka o Amanitaceae [8] (doporučena jako externí zdroj u muchomůrky), nebo o jejichž solidnosti a odborné aktuálnosti mám pádné důvody pochybovat, jako BioLib ([9][10]).
Zařazení do štítovkovitých může být vedeno snahou po dosažení jejich holofyletičnosti.
Jako laik se však kloním spíše k Vašemu názoru, ale možná existuje podrobná fylogenetická studie zahrnující muchomůrkovité i štítovkovité dohromady - ta by asi byla směrodatná. Zkuste se obrátit na Diskuse k portálu:Houby, tam by Vám mohli poradit odborníci. Zdraví Petr Karel (diskuse) 26. 7. 2012, 15:31 (UTC)

Rovnobeznik[editovat zdroj]

Omlouvam se za (znovu) smazani pasaze o vektorovem soucinu pri vypoctu obsahu plochy rovnobeznika. Jednak v clanku figuruji pouze oznaceni vrcholu A, B, C, D a delky stran a, b, c, d, stranove vektory, ktere byly ve vzorci pouzity tam nejsou nikde zavedeny. Druha vec je, ze vektorovy soucin nema v R^2 moc smysl, aby bylo mozno ho tam pouzit, musely by stranove vektory byt trislozkove. Treti vec je vektorovym soucinem dvou (trislozkovych) vektoru je opet trislozkovy vektor, nikoliv cislo. Absolutni hodnota vektoroveho soucinu je vektor absolutnich hodnot. To co se tam chtelo naznacit je vypocet determinantu (ktery jsem tam podrobne dodelal), "symbolicky zapis" tak jak tam byl byl velmi matouci. Jeste jednou se omlouvam a zdravim 2001:718:1C01:24:CC79:767E:D94A:91E7 15. 11. 2012, 14:41 (UTC)

Netřeba se omlouvat, začal jsem prostorovým rovnoběžnostěnem a ze setrvačnosti jsem to začal vracet i v rovině. Tam už neměla být abs. hodnota, ale norma vvýsledného vektoru. Souhlasím, že je to "nečisté" v R2 a tak mi smazání nevadí.
Budete-li číst tuto odpověď, zamyslete se prosím nad tvrzením u výpočtu objemu rovnoběžnostěnu - původně se mohly vzít libovolné 4 vrcholy, doplnil jsem v "rovině", ale asi to sta4it nebude, budou to muset být 1 libovolný a 3 s ním sousedící vrcholy (na početní kontrolu nemám dnes čas). Petr Karel (diskuse) 15. 11. 2012, 15:22 (UTC)
Ja jel zase obracene, zacal jsem u rovnobezniku a smazal to i u rovnobeznostenu. Rovnobeznik jsem ted dodelal, jsou tam dve podsekce "v rovine" a "v prostoru" a pokusil jsem se tam naznacit jak to je s tim vektorovym soucinem. Ted je to snad spravne, ale mozna zbytecne slozite. Vase oprava u rovnobeznostenu je koser, body nesmi lezet v jedne rovine, na to jsem zapomel. Diky moc za pomoc :_) 2001:718:1C01:24:CC79:767E:D94A:91E7 15. 11. 2012, 15:41 (UTC)

Předpona[editovat zdroj]

Co vás vedlo k zrušení většiny obsahu resp. celých mých pracně dotvořeného článku PŘEDPONA? Dohaduju se jen nedostatek zdrojů, které míním doplnit, ale nepovažuju za dobré mazat, co neprohlásíte alespoň za chybné. A to jistě chybný obsah není.Tosek (diskuse) 27. 1. 2013, 16:31 (UTC)

Nerozumím Vaší otázce. Ve své editaci jsem pouze doplnil odkaz na související článek, neboť některé odborné předpony se v článku nevyskytovaly (yokto, zepto...). Zdraví Petr Karel (diskuse) 28. 1. 2013, 07:49 (UTC)

Athény[editovat zdroj]

Navrhl jsem uzavření diskuse. Atila M. Rof (diskuse) 24. 6. 2013, 08:46 (UTC)

Díky za upozornění, přidal jsem svůj hlas. Petr Karel (diskuse) 28. 6. 2013, 08:51 (UTC)

Samec/Samice[editovat zdroj]

Ahoj, chci Tě poprosit, jestli by ses mohl podívat na stránku Pohlavnost a v diskusi vyjádřit svůj názor na to, zda má smysl existence samostatných článků k oběma pohlavím a jak k nim dospět, když se nikdo několik let nemá k jejich napsání. Neměl bys chuť se do toho pustit? Odkazy na ně jsou podle mého odhadu aspoň ve 200 článcích z biologie a zoologie, přitom vedou na Pohlavnost, kde je ke každému stručný odstavec. S pozdravem, --Ivannah (diskuse) 25. 10. 2013, 10:07 (UTC)

Díky za důvěru. Dovolil jsem si přidat komentář, psát zatím nic nehodlám, možná někdy doplním nějakou kuriozitku, aby se mohla dát i do "Víte, že...". Zdraví Petr Karel (diskuse) 25. 10. 2013, 12:42 (UTC)
OK, díky za názor. Těším se na kuriozitky :-) --Ivannah (diskuse) 25. 10. 2013, 13:00 (UTC)

Matematický symbol[editovat zdroj]

Vašw editace je problematická. Za prvé jste zapoměl do EO přidat <references /> (již je napraveno), za druhé ve sloupci příklady stránka hlásí chyby – Nelze pochopit(chyba při lexingu). Pokuste se to napravit. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 12. 11. 2013, 20:53 (UTC)

Děkuji za doplnění nadpisu pro reference. Co se týče chybových hlášek, mně se nezobrazovaly a nezobrazují, při editaci jsem si před uložením testoval náhled editovaného oddílu (proto mi reference unikly), nyní jsem zkontroloval i zobrazení celého článku a vše se mně zobrazuje korektně (v mé verzi i po následných editacích) a nemám tak co napravovat. Problematičnost bude zřejmě ve vašem prohlížeči. Zdraví Petr Karel (diskuse) 12. 11. 2013, 23:21 (UTC)
Nikoliv. Hlášky mi zmizely až po opravě/změně, kterou provedl kolega JOb. Teď je to OK. --Vachovec1 (diskuse) 13. 11. 2013, 10:01 (UTC)
V mém prohlížeči opravdu fungují pod <math> oba zápisy závorek, tedy i ten bez "\left" a "\right", i zápisy, kde je minus psáno spojovníkem i skutečným minusem (jiné úpravy v tabulce symbolů provedeny nebyly). Protože píšete, že chyby Vám to hlásilo jen u příkladů, bude to asi buď v tom minusu nebo ve vynuceném renderování, protože odlišný zápis závorek nadále přetrvává ve sloupci "Vysvětlení". Najdete-li chvilku, napište mi, které z níže uvedených číslovaných verzí Vám nefungují (u mě všech 18 O.K.).
  1. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle ( −a, b ) }
  2. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle ( −a, b ) \, }
  3. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \left ( −a, b \right ) }
  4. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \langle −a, b \rangle }
  5. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \langle −a, b \rangle \, }
  6. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \left \langle −a, b \right \rangle }
  7. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \lbrack −a, b \rbrack }
  8. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \lbrack −a, b \rbrack \, }
  9. Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \left \lbrack −a, b \right \rbrack }
Děkuji. 14. 11. 2013, 17:46 (UTC)
Hm. Střídá se mi pravidelně chybová hláška a fungující zápis. Vždy první zápis vyprodukuje chybovou hlášku, druhý zápis je OK (tj. první řádek - chybová hláška, druhý řádek - OK, třetí řádek - chybová hláška, čtvrtý řádek OK atd.). Vidím, že jsem neuvedl prohlížeč, používám Firefox 25.0. Jestli hádám dobře, půjde o ten rozdíl minus vs. spojovník? --Vachovec1 (diskuse) 14. 11. 2013, 21:20 (UTC)
Ještě dodatek. Číslování jednotlivých řádků mám taky rozházené - sekvence 1-1-2-1-2-1-2-1-2-1-2-1-2-1-2-1-2-1 (místo 1-2-3-4- ...). --Vachovec1 (diskuse) 14. 11. 2013, 23:56 (UTC)
Moc děkuji za reakci, je to tedy opravdu v rozdílu minus-spojovník, a je s podivem, jaké další důsledky to má. Příště budu při zápisu pozornější a "korektnímu" minusu se v zápisu vzorců vyhnu. (Pro zajímavost - používám starý IE8. Kupodivu zde problémy nedělá, většinou je tomu naopak.) Petr Karel (diskuse) 15. 11. 2013, 09:09 (UTC)

Mezi matematickými značkami a jejich výkladem je ještě několik nesprávností (všechny níže uvedené odkazy položek jsou na ČSN ISO 80000-2:2012):

  • chybí zlomková čára a upozornění, že znak je sice na každé kalkulačce, ale při zápisu na papír se nemá používat
  • znak znamená výhradně dvě hodnoty, jednu s plus a druhou s minus, např. 2 kořeny kvadratické rovnice (pol. 2-9.3). Totéž platí pochopitelně i pro .
  • Pro nejistotu měření se nemá užívat ±, ale číslo v závorce za střední hodnotou, tedy např. údaj o délce znamená, že nejlepší odhad té délky je a neznámou hodnotu lze čekat uvnitř intervalu . Podobně třeba 2,575(21) m/s a nikoli 2,575 m/s ± 0,021 m/s.

Zápis je stručný, jednoznačný a zcela korektní (viz např. ČSN ISO 80000-3, odst. 0.4). Začínají ho užívat i v CODATA (vedle staršího ± ze setrvačnosti).

  • vlnka znamená úměrnost, někdy ekvivalenci (pol. 2-7.7)
  • vlnka a pod ní pomlčka znamená asymptotickou rovnost (pol. 2-7.6)
  • znak se užívá i pro kongruenci a izomorfismus (pol. 2-7.8)
  • samotný znak (bez "mod") se užívá i pro "identický" (v normě není)
  • u příkladu na periodu bych užil desetinnou čárku, nikoli teku (je to v českém textu, nikoli anglickém).

Možná by prospělo věci, kdybych vám do tabulky pod každý znak připsal jeho hexadecimální unikód? Dejte mi vědět. Zkusil jsem to u prvních dvou znaků. JOb (diskuse) 28. 11. 2013, 22:19 (UTC)

Neváhejte a editujte dle svého uvážení, ve Vašem případě navíc podloženého odborností (když to bude někomu vadit a smaže to, pak by to měl odůvodnit ve shrnutí; svůj názor pak můžete prosadit v diskusi s ním). Jen doporučuji (nejen v tomto případě) neubírat to, co norma nechce, používá-li se to v praxi (učebnice, technická dokumentace). Zejména v takovýchto přehledech bychom měli nabídnout čtenářům výklad i těch používaných významů, které norma nedoporučuje, v souladu s pravidlem NPOV. Petr Karel (diskuse) 29. 11. 2013, 07:26 (UTC)
Mé pedagogické povaze odpovídá
  • uvést i to, co se užívá, ale nevyhovuje normě
  • dle možností informovat, že to nevyhovuje normě, v čem a uvést, co má norma proti tomu
  • doporučit, čím to nahradit. (Asi jako zde se zápisem 2,575(21).)
Zkusím to tak udělat, ono se ukáže :-) .

JOb (diskuse) 29. 11. 2013, 11:27 (UTC)

Translation[editovat zdroj]

Hallo Petr, ich hätte eine kleine Übersetzung von Deutsch nach Tschechisch zu machen. Könntest Du dies übernehmen? Bist Du per Email zu erreichen? Gruß --62.227.203.111 27. 11. 2013, 10:00 (UTC)

Hallo, schreib mir Deine E-mail Adresse, ich werde Dich kontaktieren. Ich hoffe ich kann mit der Übersetzung helfen, bin aber heuzutage ziemlich beschäftigt. Sollte es länger sein, dann wird es 'ne Weile dauern. Gru3, Petr Karel (diskuse) 27. 11. 2013, 12:53 (UTC)
Hier (Werkzeuge > Email) kannst Du Kontakt aufnehmen. Es würde mich freuen. Gruß --Peter Abraham (diskuse) 27. 11. 2013, 15:41 (UTC)
Danke für die Adresse. Weiteres per Email. Petr Karel (diskuse) 28. 11. 2013, 13:36 (UTC)

Heslo MBSR, odkaz na stranky praveted.info[editovat zdroj]

Dobrý den, v hesle MBSR jste několikrát zrušil odkaz na stránku praveted.info/MBSR, která obsahuje relevantní informace o těchto kurzech. Argumentujete tím, že jde o reklamu. Je pravda, že web praveted.info obsahuje i stranky nabizejici sluzby. Ale to přece není důvod ke zrušení odkazu. Například u hesla "Affiliate_marketing" je odkaz na stránky http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/affiliate-marketing.htm, přestože jsou součástí webu marketingové firmy Adaptic, která si vytvářením praktických informačních stránek zvyšuje sledovanost. A to mi přijde zcela v pořádku. Ať se daří, Jan Burian

Externí odkaz neuvádí o vlastní metodě žádné encyklopedické informace, které by nemohly být přímo součástí článku, ani nedokládá encyklopedickou významnost MBSR. I kdyby bylo odkazováno na jinou podstránku (např. http://praveted.info/meditace_vsimavosti_mindfulness), byl by takový odkaz podle pravidel a doporučení wikipedie sporný. Odkaz přímo na placené kursy je nepřípustný bez diskuse, je to nezakrývaná reklama a ta zde nemá co dělat. Zkuste jiné možnosti, kam ji umístit. Wikipedie je encyklopedie, nikoli reklamní médium. (A věřte, že to není jen "moje libůstka" - revertuji Vaši reklamu proto, že jsem si jí všiml jako první a že ignorujete upozornění, které na rozdíl od Vás ke každému revertu napíšu do shrnutí editace. Kdybych to nebyl já, byl by to někdo jiný, kdo se aspoň trochu v pravidlech orientuje.) Zkuste raději věnovat větší úsilí tomu, abyste nezávislými zdroji lépe doložil encyklopedickou významnost článku, než ho někdo navrhne k úplnému smazání. (Já to nebudu, k delecionistům se nehlásím.) Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2013, 12:18 (UTC)

sekunda[editovat zdroj]

Stejně jako s kvazičásticemi. Proč ty reverty v článcích čas a měření času následujícího:

...časové stupnice (která je speciálním případem sekundy definované podle soustavy SI jako vlastní čas, protože je vztažena například k potenciálu rotujícího geoidu) ...
Jde tedy o jednotku pro vlastní čas daného cesia, která je v dané soustavě. Časové stupnice jako je například UTC je vztažena na potenciál pro rotující geoid.

Chtěl jsem to přidat ještě do článků sekunda a UTC. Vaše tvrzení sekunda je jednotka pro "libovolný" čas, nejen pro vlastní čas (i dilatovaný čas, nakonec i UTC se udává v sekundách stanovených césiovým standardem) je špatně, a proto jsem tam to dodal. Podle [11] v odstavci "SI units in the framework of general relativity" je, že SI jednotky jsou "proper units" (vlastní čas, vlastní délka,...) a lokální. Nikoli globální jako je UTC sekunda respektive časová stupnice TAI vztažená fixně k dané soustavě ("TAI is a coordinate time scale defined in a geocentric reference frame with the SI second as realized on the rotating geoid as the scale unit.") Jde o úplně jinou sekundu ("SI sekunda" a "UTC sekunda/GPS sekunda"). UTC sekunda (tu, kterou mají lidé na hodinkách, je už podle názvu čas koordinátový/souřadnicový (podle souřadnic/coordinate, ale nešťasně česky "koordinovaný" - i čeští odborníci to nechápou - přesto se užívá spojení souřadnicový čas [12] - vzniklo to u UTC díky jazykovému "kompromisu" [13], kdy francouzské "coordonné"/souřadnicový/koordinovaný (UTC se chtělo odlišit od předchozího "rotačního" UT - přestupná sekunda může být sice považována za koordinaci, ale z fyzikálního hlediska jde o souřadnicový čas) přešlo na "coordinated") [14] "is referred to as coordinate time to distinguish it from proper time") je speciální sekundou [15], tak jako má (jinak rychle běžící) sekundu Geocentric Coordinate Time či Barycentric Coordinate Time [16]. Po vyjasnění bych to rád dal nějakou formou zpět. U článku UTC bych se vyhnul slovu "koordinovaný"/řízený a uvedl bych, že jde o "souřadnicový čas". 193.85.252.230 7. 2. 2014, 13:41 (UTC)

Dobrý den,
revertoval jsem špatně formulované tvrzení. Nelze říci, že sekunda je jednotka pro vlastní čas, ale že definována jako určitý vlastní čas.
Jednotka jako taková je stejná pro vlastní i koordinátový čas. To, co jste chtěl(a) asi doplnit, je, že má-li se jednotka realizovat podle definice, je nutno brát v úvahu vlivy nelokálnosti (rozdílnost souřadných soustav, vliv gravitačního pole). Je to důležité pro taková měření, kdy nelze porovnání s realizací jednotky dle definice provést lokálně. Pak je nutno (relativistickým) výpočtem zohlednit nelokální chod času (což však nejsou lokální změny sekundy!). "Měření" koordinátového času je tak odkázáno na výpočet, přímo měřit nelze.
Nebudu mít nic proti doplnění tohoto zajímavého aspektu měření do článků, naopak to uvítám, pokud však bude napsáno korektně, jako např. v článku Soustava SI (nelze poznat, zda příslušná pasáž je od Vás nebo někoho jiného).
A ještě k rozdílům u UTC - i zde se kvůli gravitační dilataci nerozchází sekunda jako jednotka pro určité trvání ale čas, stačí pozorně číst Vámi uváděné reference. To je důvod, proč se zavádějí různé stupnice koordinátového času, které se vzájemně rozcházejí (ukazují jiný čas, jinou aktuální sekundu). Třeba se někdy dočkáme i doplnění článku Souřadnicový čas na cswiki, který to korektně probere do podrobností, jako na enwiki.
Možná jsem byl zbrklý a namísto revertu jsem si měl dát tu práci a Vaše doplnění článku čas zkorektnit, ale neměl jsem na to čas. Nyní opětné korektní doplnění rád nechám na Vás, který(á) jste s tím přišel(přišla) jako první. U článku Měření času propříště nespojujte dilatační efekty s nesouvisejícím jevem nerovnoměrné rotace Země - čtenář by byl zmaten. Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 10. 2. 2014, 08:43 (UTC)

Březnový wikisraz[editovat zdroj]

--Vojtech.dostal (diskuse) 4. 3. 2014, 17:59 (UTC)

Mazání odkazů na stránkách "Jon Kabat-Zinn" a "Mindfulness-based stress reduction"[editovat zdroj]

Dobrý den,

chápu Váš zápal pro ochranu čistoty Wikipedie. Trochu méně chápu to, že tento Váš zápal uplatňujete v oblasti, které se jinak vůbec nevěnujete. Ale jsem tu nový a třeba mi něco uniká. Tak jak tak Vás moc prosím, abyste dodržoval pravidla nejen Wikipedie, ale také pravidla základní slušnosti. Pravidlo Wikipedie, které neustále porušujete:

Externí odkazy na komerční organizace jsou v pořádku, pokud jde o korporace zásadně spjaté s tématem. http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Co_Wikipedie_nen%C3%AD (Propagace, bod 4. Reklama).

Proč nevymažete ze stránky všechny odkazy, které na stránkách jsou a nabízí placené kurzy MBSR včetně amerických stránek Center for Mindfulness? Byl byste ale asi první na celosvětové Wikipedii. Prakticky všechny stránky o tématu také nabízejí placené kurzy. To je součást jevu. Zajímalo by mne, kde je Vaše kritérium pro posouzení, kdy je ještě korporace zásadně spjatá s tématem. Placené kurzy jsou jen malou částí stránek mbsr.cz, které mají především informační charakter. Čtenáři, kteří neumí anglicky, mají možnost se dozvědět mnohem více, než ze stručného obsahu stránky na Wikipedii a anglických odkazů (což se bude také měnit). Jako jediný člověk v ČR, který má ukončený výcvik učitelů MBSR a osobně se zná s Jonem Kabat-Zinnem, tj. který zná MBSR z první ruky, se snažím informace o těchto kurzech lidem u nás oficiálně zpřístupnit, s čímž jsou Center for Mindfulness, jeho přednosta Saki Santorelli i Jon Kabat-Zinn srozuměni. Motivací je především snaha pomoci lidem, kteří trpí a naše medicína či psychoterapie jim neumí pomoci, nikoli komerce. A věřte, že to komerčně zajímavé není a v našem konzervativním prostředí plném nedůvěry a odříznutém od okolního světa to vůbec není lehká práce. Navíc se na webu objevují i informace o tomto tématu, které pocházejí od méně informovaných zdrojů a mohou být i zavádějící. Pokud u nás najdete nějakou entitu či člověka, který je ještě zásadněji spjat s tématem, prosím klidně odkaz na mbsr.cz vymažte.

MBSR-CZ (diskuse) 31. 3. 2014, 10:48 (UTC)

Informace o kurzech klidně zpřístupňujte v propagačních médiích, encyklopedie by k tomu sloužit neměla. Abychom měli k dispozici nezávislý názor, požádal jsem komunitu o stanovisko zkušenějších. Do té doby nebudu externí odkazy měnit. Petr Karel (diskuse) 31. 3. 2014, 16:45 (UTC)
Viz tato hesla na francouzské, německé a španělské Wikipedii: https://fr.wikipedia.org/wiki/Pleine_conscience, https://fr.wikipedia.org/wiki/Jon_Kabat-Zinn, https://de.wikipedia.org/wiki/MBSR, https://es.wikipedia.org/wiki/Reducción_del_estrés_basada_en_la_atención_plena, všude tam jsou odkazy na místní organizace, které pořádají placené kurzy, proč toto musí zase vadit jen u nás?MBSR-CZ (diskuse) 31. 3. 2014, 22:35 (UTC)

VoiceBox[editovat zdroj]

Hallo Petr, du hast mir schon einmal mit einer Übersetzung geholfen. Hier meine neue Bitte: Es gibt in Deutschland Anbieter von kostenlosen Email-Accounts (z.B. GMX oder Web), die im Rahmen dieses Accounts auch eine sogenannte VoiceBox anbieten, einer kostenlosen Telefon-Nummer, unter der du Gespräche oder Telefaxe empfangen kannst. Gibt es so einen Anbieter auch in Tschechien? Ich kenne nur Seznam, die stellen zwar ein kostenloses Email-Account aber keine VoiceBox zur Verfügung. Wer bietet so etwas mit tschechischer (VoiceBox-)Telefon-Nummer an??? Vielen Dank --Abrape (diskuse) 17. 5. 2014, 06:22 (UTC)

Tut mir leid, das weiß ich nicht. Ich kenne mich nicht so gut in den Dienstleistungen des tschechischen Webs aus. Petr Karel (diskuse) 19. 5. 2014, 06:10 (UTC)
Ok, trotzdem nochmals vielen Dank. LG --Abrape (diskuse) 19. 5. 2014, 07:11 (UTC)

Jedničková soustava[editovat zdroj]

Nemohu, zejména ne hned, polemizovat s "korekcí", ale chápu věci tak, že "desetinná" (zde "jedninová") čárka by se snesla. (Omlouvám se, jdu od počítače, nereaguju).Tosek (diskuse) 2. 7. 2014, 15:09 (UTC)

Ano, snesla by se, ale její pozice nemá žádný smysl, stejně jako řádová pozice jednotlivých jedniček v zápisu, což je znakem standardních pozičních soustav (odtud jejich název). Jedničkovou soustavou prostě nemůžete nahradit libovolnou standardní poziční soustavu (ty naopak vzájemně nahraditelné jsou). (Na polské wiki si jen hrají s formálním zápisem; prosím, nemám nic proti převzetí, ale je třeba čtenáři ukázat omezenost této soustavy. Čestnější vůči čtenáři mi přijde přístup enwiki či dewiki, kde jasně řeknou, že to poziční soustava není.) Petr Karel (diskuse) 2. 7. 2014, 15:38 (UTC)
Zřejmě máte pravdu, ale snad ten Thuring to měl rozmyšlené (systém, nejde mi o čárku). Děkuji, zde končím.Tosek (diskuse) 3. 7. 2014, 06:17 (UTC)

Goniometrická funkce[editovat zdroj]

Ahoj Petře, máš ale pravdu, že jsem nemusel být tak stručný. Kdybych do shrnutí editace připsal "ale cotg = 0," bylo by to jasné. Petr Matas 24. 10. 2014, 09:16 (UTC)

Moje blbost, mé starosti byly posunuté o π/2. :-) Petr Karel (diskuse) 24. 10. 2014, 12:49 (UTC)
 :-D Petr Matas 24. 10. 2014, 13:07 (UTC)

Fotoelektrický jev[editovat zdroj]

Vaše úprava byla poněkud nepřesná a poznámka ve shrnutí byla chybná - přidal jste sice informace o elektrickém poli v okolí PN přechodu, ale chyběla difúze zmíněná ve zdroji; tuto část vrátím zpět, protože si myslím, že je lepší, aby tam nebylo nic, než aby tam polovina chyběla - změnil jste vnější fotoelektrický jev na vnitřní; tuto část ponechám, ale vrátím zpět vnější fotoelektrický jev.Reing (diskuse) 31. 10. 2014, 09:51 (UTC)

Neměnil jsem článek Fotoelektrický jev.
Pokud jste myslel fotovoltaický jev, tak jste do první věty vrátil větu, která (ač citovaná) směšuje vznik PN přechodu a jeho chování při dopadu světla. Přechod se samovolně polarizuje díky rozdílné struktuře obou částí, aniž by světlo dopadalo. Světlem uvolněné nosiče pak k této polarizaci přispívají ve stejném smyslu a vytvářejí tak zdroj, což bylo v mé úpravě zdůrazněno, ale budiž, formulace také nebyla nejpovedenější.
jako jeden z druhů vnitřního fotoefektu: Při vnějším fotoefektu se elektrony vyrážejí ven z látky a na proudové poměry v obvodu nemají vliv. V případě polovodiče však mohou vznikat nekompenzované díry. Větší příspěvek však u něj má vnitřní fotoefekt - celý pár elektron-díra zůstává a obě složky přispívají k vodivosti. Totéž u fotoionizace, další formy vnitřního fotoefektu. Akceptoval bych přeformulování v tomto smyslu, ale změna vnitřního na vnější, stejně jako omezení vnějšího zdroje na galvanický článek, je chybná a budu ji revertovat. (Obojí není obsaženo ani ve zdrojovém článku. Navíc je tato chybná druhá věta duplicitní k větě následující.)
Příště prosím diskutujte problematiku článku v diskusi k článku, aby o ní věděli i ostatní editoři ochotní k článku přispět. Díky za pochopení. Petr Karel (diskuse) 31. 10. 2014, 10:33 (UTC)

Odpověď[editovat zdroj]

Na Diskuse s wikipedistou:Kozuch máte odpověď na Váš vzkaz.--Kozuch (diskuse) 13. 1. 2015, 16:56 (CET)

Další vývoj principu wiki a pomocných nástrojů[editovat zdroj]

Zdravím, chtěl bych poděkovat za pomoc s "překladem" mých myšlenek do jazyka blízkého místnímu aktivnímu publiku. Už jsem se bál, že to příjde vniveč, takže jsem rád, že se vždy najde člověk, který chápe silné nedostatky wiki SW a často i chápání dalšího vývoje místními "štamgasty", tak že může posunout tu myšlenku dále.

Dnes jsem tu diskusi doplnil o věřím hodnotná vysvětlení, které Vy pochopíte velmi rychle, vzhledem k záběru Vašeho rozsahu zájmů, který je metodikou podobný mému a které jsem si prošel na pod Vašim jménem. Vzhledem k Vašemu profesnímu zaměření a z toho odvozujících činností na wiki, je logické chápat, proč někteří jiní lidé nepohybující se v profesně na poli techniky a vědy, nemohli pochopit ihned mou formulaci.

Bylo mi Juandev nabídnuto abych své myšlenky rozvedl na wikiverzitě, ale zatím mám pocit, že bych chtěl pomocí balonu (současné technické možnosti SW wikimedie) doletět do vesmíru (mé myšlenky). Bez řádného nástroje by to bylo jen mrhání času. Vize toho vesmíru se sice "nadhodit" může kdekoliv v prostoru internetu, ale bez předcházejícího prozkoumání vývoje a realizace patřičného nástroje, je to je ztráta času. V opačném případě je smysluplnější se na zahrádce věnovat záhonkům a pěstování :-)

Uvidíme, kde se to posune dále, jen se obávám, že zdejší nástroj i formát diskuse není dostatečný pro další smysluplnou debatu v tom daném místě.

Také díky za inspiraci za tu možnost mindmapy jako máte zde: [[17]] Ihned Vám doporučím něco, co Vás určitě nadchne, svým způsobem posadí na zadek a je škoda, že ještě nefunguje v tomto nástroji možnost bezplatné spolupráce přes web současně. Pokud bude zájem mohu Vám nasdílet shrnutí co vše se s tímto SW dá dělat. Na českém webu něm nenajdete ani zmínku, tedy pokud se nerozšířily mé impulzy na jeho schopnosti Je to zde DOCEAR - věřím, že Vaši osobní tvorbu to posune znatelně na vyšší úroveň. Rychlost tvorby a realizace myšlenek je v tomto nástroji o řády vyšší, než kdekoliv jinde.

Jak tak procházím osobní stránky jednotlivých lidí, tak v nich nalézám mnohem více užitečné nápovědy pro svůj začátek na wikipedii a dcerách, než najdu v základní nápovědě na téma "struktura tvorby a možnosti využití wiki" jako jedince i nějaké komunity. Ona kategorie nápovědy totiž dle mého soudu ani vlastně neexistuje. :-)

Děkuji--Cs.Anonymous-0 20. 1. 2015, 11:38 (CET)

Děkuji za Váš názor. Nehodlám se podílet na vývoji nástrojů wikipedie - neumím to a nemám na to čas. Ani se mi nechce požadovat to po jiných, a tak pouze sleduji postupný vývoj (ze kterého někdy mám radost, někdy spíš obavy, jako např. u širokého bezmyšlenkovitého použití wikidat). Postupně jsem se ale naučil využívat některé dostupné nástroje k tomu, abych mohl dle svých představ vytvářet či upravovat články z oborů mého zájmu. Ale některých "systémových" slabin wikipedie jsem si vědom a přeji Vám hodně elánu a štěstí při prosazování úprav ke zlepšení. Doporučuji ale zkusit si předtím klasickou wikipedistickou práci s tvorbou a editací článků, projít si vytvořené šablony, které Vás budou zajímat, a přečíst si i něco o pravidlech a doporučeních (např. o standardním podepisování diskusních příspěvků tak, aby se z podpisu každý hned dostal na osobní stránku a osobní diskusi wikipedisty).
Zdraví Petr Karel (diskuse) 20. 1. 2015, 13:51 (CET)
Děkuji za reakci a víte, že já taky neumím téměř nic v porovnání se zkušenými wikipedisty, ale nebrání mi to poznat některé věci téměř ihned ?. Prostě jde o aplikaci zkušenosti z jiné práce, jednoduše aplikovaných na tento prostor. Syntaxe, pravidla jsou jen vedlejší faktory a nejsou nutnou podmínkou k rozlišení určitých zjevných chyb a nedostatků ve wikipedii, které se opakují i kdekoliv jinde, často jde o systémové chyby při návrhu SW bez ohledu na odlišnosti konkrétního systému.
Nicméně nikoho nechci nutit k ničemu, jen jsem své příspěvky psal tak, že jsem poznal chyby, které bych později jako ostřílený wikipedista už taky možná neviděl, neřešil jako ti ostatní, kteří nechápali o čem mluvím. Ale sám opravit je budu moci, až poznám trochu jazyk a zvyklosti na WP. Takže rychlejší je na to upozornit a kdokoliv znalejší se toho může chytit.
Ze znalosti práce v mnoha jiných různorodých systémech naopak mohu prohlásit o nástrojích jako jsou šablony, možná i boxy, že pro mne je to opravdu velký potenciál, aniž bych ještě studoval jak se tvoří jejich složitější varianty. Šablony wikipedie to je vlastně náhrada programovacího jazyka nad obsahem, který lze tvořit automaticky i bez nutnosti strávit nějaký ten rok nad výukou programování nějakého běžného jazyka.
Stejně tak jak poskytuje Google propojení svých dynamických tabulek, které lze také neomezeně sdílet a generovat společná data se zobrazovací nástavbou v podobě grafů, mapových podkladů atd.. Předpokládám, že tyto volně dostupné nástroje jako vědec už také znáte.
Vlastně jste mne dovedl k závěru, že od toho vývoje asi také upustím, když i Vaše kapacita nemá zapotřebí ty nástroje vylepšit a jde to i bez nich. Však ono to někdy, někdo udělá a my můžeme řešit svoje záležitosti, protože času máme všichni stejně - málo. Možná příjde někdo, pro koho budou ty společné záležitosti jiných jako ty "svoje". Možná, že se to stihne ještě před kolapsem společnosti, možná taky ne. Pak už bude celkem jedno kdo kolik práce na čem udělal, kolik měl titulů před a za jménem apod.., vše za posledních pár tisíc let se bude tvořit zase od nuly.
Děkuji za upozornění na špatný nadpis, v nastavení jsem to nechtíc zatrhl a nemohl pak v textu přijít na to, jaktože mi syntaxe sedí a přeci je to bez odkazu.
Mohl byste prosím více rozvést zkušenost případně odkazy na toto Vaše vyjádření: "např. u širokého bezmyšlenkovitého použití wikidat". Wikidata jsem zatím vůbec neprohlížel, a nebylo by špatné o těch věcech vědět dopředu.
Moc díky a zdravím do budoucna --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 20. 1. 2015, 21:41 (CET)
Mohu Vás ještě jednou poprosit rozvést vaši zkušenost dle tohoto prohlášení ".....sleduji postupný vývoj,(ze kterého někdy mám radost, někdy spíš obavy, jako např. u širokého bezmyšlenkovitého použití wikidat)" Bylo by možné o tom něco více popsat ?. Mohlo by mi to uspořit určitý čas při vývoji WP. Klidně i na jiné místo, jde-li o citlivou informaci. Díky--Cs.Anonymous-0 (diskuse) 26. 1. 2015, 15:40 (CET)
Jsou to případy, kdy wikidata nejsou pouhé prosté údaje, ale představují zároveň vědecké hypotézy, které mohou být vyvráceny a nahrazeny jinými, nebo wikidata, která vycházejí ze specifického přístupu, který není jediný možný. Příkladem mohou být taxonomická wikidata - biologická taxonomie je v pohybu a naoktrojované taxony bývají nahrazovány fylogeneticky přirozenými klady. Naštěstí na cswiki bylo jejich použití omezeno jen na několik neproblematických.
Děkuji za zájem, ale omlouvám se, nechce se mi dále věnovat čas diskusím o systému wikipedie, který stejně nejsem schopen vylepšovat, a raději budu editovat články, najdu-li k tomu čas. Proto s touto debatou končím. Děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 26. 1. 2015, 16:35 (CET)
TO je naprosto v pořádku, ta informace mi pomohla k tomu, abych právě napomohl potáhnout wikipedii o kus dále, zbytek už si nějak pospojuji. Moc děkuji za ochotu a přeji hbité prsty u článků :-). Každého baví něco jiného, někdo edituje, někdo raději vyvíjí aby se mohlo lépe editovat a pracovat a to je dobře pro obecnou diverzitu systému. Já aktuálně celkem propadl sémantickému webu a jeho síle a domnívám se, že i pro Váš obor zájmu by byl to zcela jiný level využití nejen Vaší práce. Na netu lze najít velmi zdařilé projekty uplatnění této budoucnosti internetu. Díky --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 27. 1. 2015, 17:13 (CET)

Invitation to Medical Translation[editovat zdroj]

Medical Translation Project

Globe-Star of life.svg
Invitation to the Medical Translation Project – a joint Wikimedia project started by the English language WikiProject Medicine!

Thank you for being one of the top Medical editors! I want to use this opportunity to introduce you to our most ambitious project.

We want to use Wikipedia to spread knowledge where it will be used. Studies have shown that Wikipedia is the most common resource of medical knowledge, and used by more people than any other source! We want high quality articles, available to everyone, regardless of language ability. It isn't right that you would need to know a major language to get hold of quality content!

That is why in the recent Ebola crisis (which is still ongoing) we translated information into over 70 languages, many of them small African languages. This was important, as Wikipedia was also shown to be the biggest resource used in Africa for information on Ebola! We see tremendous potential, but also great risks as our information needs to be accurate and well-researched. We only translate articles that have been reviewed by medical doctors and experts, so that what we translate is correct. Many of our translators are professionals, but many are also volunteers, and we need more of you guys – both to translate, but also to import finished translations, and fix grammatical or other style issues that are introduced by the translation process.

Our articles are not only translated into small languages, but also to larger ones, but as of 2015 this requires users to apply for an article to be translated, which can be done here (full articles, short articles) with an easy to manage google document.

So regardless of your background head over to our main page for more information, or to our talk page and ask us questions. Feel free to respond in any language, we will do our best to find some way to communicate. No task is too small, and we need everyone to help out!

I hope you will forgive me for sending this message in English – we also need translators for messages like this, and above all local language community managers, which act as a link between us and you. Also I can not reply on your talk page, so please go to our talk page!

Thank you for helping medical information on Wikipedia grow! -- CFCF 🍌 (email) 15:37, 28 January 2015 (UTC)

Google Translation of this message

Chimérismus[editovat zdroj]

Dobrý den, je tady problém. Chimérismus je zřejmě jiný název pro fasciaci, podobně jako je sodovka na jižní Moravě jiný název pro limonádu. Jde podle mne o dva různé jevy s jinými projevy. Je celkem běžný jev, že je třeba dělat rozcestníky. Myslím že je to tak i zde.

Chiméra v originále je jedinec se dvěma různými genetickými základy (klasicky roub + podnož). U fasciace jde o genetickou poruchu, zřejmě o trvalou genetickou mutaci vlivem šoku u rostliny. Řekl bych celkem s jistotou, že nejde o jednoho jedince se dvěma různými genetickými celky (informacemi). Ale zkusím to ještě dnes znovu ověřit. Heslo „Chimérismus“ by mělo být upraveno, rozšířeno. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 6. 2015, 15:35 (CEST)

Chimérismus charakterizuje buněčnou podstatu (srůst dvou geneticky různých pletiv v chiméře), fasciace morfologické projevy (malformace "normální" struktury těla). Tyto morfologické projevy mohou však být způsobené nejen interakcí geneticky různých pletiv (lokální mutace, srůst zárodku s mateřskou rostlinou), ale i díky jiným příčinám - poruchám ve vývoji vrcholové části rostliny (polyploidizace, růst narušený infekcí...), a nakonec i vyšlechtěným morfologickým modifikacím (nevadlec, květák) předávaným i potomstvu. Naopak existují i jiné projevy chimérismu u rostlin, aniž by se jednalo o fasciaci - např. některé druhy panašování. Takže já problém nevidím, nesetkal jsem se s tím, že by chimérismus a fasciace byly považovány za synonymum. Namátkou pár odkazů z webu: [18], [19] (bohužel nevím, jak přesně to píše citovaný Kůdela, knihu nemám, ale Academii bych důvěřoval). Spíš mám problém s pochopením Vašeho prvního odstavce - ve druhé větě píšete, že je to totéž, ve třetí se se mnou shodujete, že je to něco jiného. Důvod rozcestníku už vůbec nechápu.
Na okraj: U nás v Plzni rozlišujeme i sodovku - čistou vodu sycenou CO2 - a limonádu - sodovku doplněnou příchutí, ne nutně citrónovou, ale musím uznat, že za citovatelné experty bych nás neoznačil, spíš je mnoho z nás "odborníky" na jiné druhy pěnivých nápojů. :-) Petr Karel (diskuse) 11. 6. 2015, 16:44 (CEST)
Zatím jsem neměl čas tím zabývat sám. Z textu který zpracovala Eva Hrudová nevyplývá, že mutací virového původu vzniká tkáň která je "více jedinců v jednom", tedy chiméra. Nenašel jsem to v daném textu. Ale já genetice opravdu nerozumím a fakticky si nejsem jist zda docentka Hrudová rozumí chimérismu, nejsem si u ní jist, jak ji znám je spíše hvězda na broučky.
Z druhého textu, který jmenuje květák a nevadlec by se tak dalo soudit. Ale zdroj je Naše zahrada.cz nebo tak něco. Tedy magazín který splácá kozu s vozem a podává s karamelkou. Logicky totiž je například květák množen semenem, mělo by jít o jeden organismus, jeden jediný genetický, byť zmutovaný kód. Tedy žádná chiméra , dva v jednom. Ale já neumím genetiku hlouběji. Nazývat je vědě možné cokoliv jakkoliv (proto příměr sodovka/limonáda) ať už to dává smysl či nikoliv. Jsou tedy polyploidní odrůdy dva organismy v jednom?
Jediná osoba které tedy mohu zatím opravdu věřit jste Vy. Pokud tomu Vašemu názoru rozumím, fasciace je morfologickým projevem chimérismu, zmutovaná tkáň počítá za jiného jedince. Ale na druhou stranu pokud je množena zmutovaná tkáň (okrasné rostliny), nejsem si jist zda musí jít o chiméru, zda vzorek obsahuje vždy části zmutované i nezmutované tkáně (a jsme zpátky u květáku). Spoléhám tedy na Vaše znalosti a nebudu se tím dále zabývat. Díky za Váš čas a přeji příjemný večer nad pěnivým roztokem :). --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 6. 2015, 21:33 (CEST)
Dodatek: V. Kůdela nezmiňuje fasciaci (Abiotikózy rostlin str. 42, 44) jako chimérismus, ale popisuje ji jako poruchu. Nicméně na str. 429 Chiméry vznikají mutacemi polyploidizací roubováním. Změna zůstává zachována i při vegetativním množení. Nemá však infekční charakter. U jádrovin se vyskytují fasciace a variegace. Následuje popis fasciace a variegace. Proto jsem jev popisoval, že se nazývá někdy chimérismus. Z textu logicky vyplývá, že variegaci a fasciaci autor chápe jako chimérismus. Tak jo.--I.Sáček, senior (diskuse) 11. 6. 2015, 21:56 (CEST)

Azorela[editovat zdroj]

Dobrý den, díky za české jméno pro Azorella compacta. Chystám se přesunout článek na české jméno. Mohl byste přidat jeho zdroj? Děkuji a s pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 1. 2016, 11:50 (CET)

České jméno mám z průvodce po peruánské, andské či jihoamerické přírodě (záběr publikace ani název si již nepamatuji). Když jsem před lety cestoval po Peru, udělal jsem si asi v 5000 m n. m. několik fotek azorely (jako nejvýše spatřené vyšší rostliny) a v průvodci našel zdroj pro správný popisek (azorelu jsem do té doby znal jen "od vidění" z dokumentárních filmů a ani netušil, že to není mech). Byla to však publikace půjčená od přátel, sám ji nemám a tak nejsem schopen dodat přesnou referenci. Ale pravopisnou korekci azorela -> azorella jsem udělal podle zdrojů na webu, např. [20] str. 72 a [21] str. 58. České rodové jméno nížeň/něžeň však v průvodci rozhodně nebylo, byla tam azorela (případně azorella se dvěma l). Zdraví Petr Karel (diskuse) 11. 1. 2016, 12:58 (CET)
České rodové jméno azorela je uvedeno v Botanickém slovníku, toho bych se držel. Přesunu to tedy na název azorela nahloučená. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 1. 2016, 13:09 (CET)

NGC 6251[editovat zdroj]

Dobrý den, jste prosím schopen v článku Souhvězdí Malého medvěda schopen upravit popis NGC 6251? Nějak to jde mimo mne. Google [22]. Ale Astropis má špatně souhvězdí, ale inu chyby mají i jinde. Záření, vytrysky, seyfertova galaxie dle en, tři milióny světelných let dlouhý jet. Předem děkuji.--Mirek256 13. 1. 2016, 16:33 (CET)

Sice díky za důvěru, ale musím konstatovat, že nejsem ten pravý - v astronomii a astrofyzice se nevyznám, mohl bych udělat víc škody než užitku. Navíc čas na větší editace budu mít až koncem února. Je mi líto, že nemohu Vaší žádosti vyhovět. O pochopení prosí Petr Karel (diskuse) 13. 1. 2016, 17:03 (CET)

Název stromu[editovat zdroj]

Zdravím,

jsem autorem článku Cedr atlaský a můžu prohlásit, že dva zdroje (dvě české knihy), ze kterých jsem čerpal, obsahují v názvu dvakráte "s". Již jsme to diskutovali a tak se to změnilo takto. Tedy by bylo vhodné Vaši editaci zrušit. Co myslíte? --Jan Jankovič (diskuse) 25. 1. 2016, 10:55 (CET)

Nejsem příznivcem přepisování chyb do wikipedie. Nevím, jak vznikly články v oněch českých knihách, nejspíš mizerným překladem, nebo díky slabší jazykové vybavenosti (českých?) autorů - knihy nemám, to nejsnáze zjistíte sám. Od Slovartu mám velmi mizerně přeloženou publikaci o houbách (z němčiny, do češtiny však možná ze slovenské podoby), kde překladatel také zápolí se jmény taxonů, takže mě to nepřekvapuje, redakční kultura v posledních letech upadá.
Klidně si tam chybné tvary vraťte, ale budou dělat článku jen ostudu (já to rozhodně dělat nemíním). Pro čtenáře hledajícího podle chybného tvaru je z něj přesměrování (které je stále zachováno), což považuji za správné. Zdraví Petr Karel (diskuse) 25. 1. 2016, 11:44 (CET)

Recenze[editovat zdroj]

Dobrý den, nechtěl byste napsat recenzi na levharta arabského? Chtěl bych DČ. --Whitesachem (diskuse) 7. 3. 2016, 21:20 (CET)

Díky za důvěru, ale na šelmy (a savce vůbec) nejsem odborník a proto nechám recenzi na jiných, promiňte. Petr Karel (diskuse) 9. 3. 2016, 00:49 (CET)

WikiMěsto Mariánské Lázně[editovat zdroj]

Ahoj, na základě Tvé kategorie dle Kategorie:Wikipedisté z Česka podle kraje bych Tě rád pozval na WikiMěsto Mariánské Lázně ve dnech 3.-5. června 2016. Bude to víkend zasvěcený editování, fotografování a popularizaci Wikipedie. Pokud máš dotazy, prosím ozvi se mi na mé diskuzní stránce nebo na vojtech.dostal@ symbol.svgwikimedia.cz, pokud máš zájem o účast, tak se prosím zaregistruj co nejdříve :-). Náklady jsou hrazeny z grantů Wikimedia ČR. Díky, pěkný den a sorry za případný spam, --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 4. 2016, 16:31 (CEST)

Obojživelníci[editovat zdroj]

Ahoj, nevíš jak je to s podtřídami resp. řády obojživelníků? Samotný článek obojživelníci podává hned několik výkladů, další varianty jsou rozeseté v článcích o různých obojživelnících. Byl bys ochoten udělat v článku "obojživelníci" pořádek, že bychom následně ten systém používali i v taxoboxech? --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 5. 2016, 11:41 (CEST)

Tak jsem trochu hledal a jako co nejaktuálnější souhrnný článek s taxonomií a fylogenetikou obojživelníků našel tento z r. 2006. Taxonomický systém recentních je shrnutý na obr. 67 (str. 150-163), definice taxonů jsou od str. 164. Sám teď nemám čas se v tom babrat, chce to dohledat české ekvivalenty apod., sám se navíc v obojživelnících vyznám ani ne na středoškolské úrovni. Takže možná někdy později (nejdřív v 2. pol. roku), a to nic neslibuji, s časem je to horší a horší. Možná to zkusíš sám, nebo se studenty, pak by to asi mělo lepší naději na dřívější vyřešení (můžeš to zkusit i s výzvou na portálu Živočichové, jestli se toho někdo neujme). Petr Karel (diskuse) 9. 5. 2016, 12:39 (CEST)
P.S.: Ještě aktuálnější fylogenetika bez systému zde (2011), aktuálnější systém s méně úrovněmi zde (2012), ale otázkou je solidnost webu (spravován ASA, tak snad OK). Petr Karel (diskuse) 9. 5. 2016, 13:22 (CEST)

@Vojtěch Dostál: Konečně jsem našel čas a poměrně dost ho strávil na požadované korekci (rozporné názvy a taxonomické ranky), aktualizaci a doplnění systému obojživelníků. Pochopitelně uvedený systém není jediný možný, ale tento je pokud možno úplný a aktuální (někde jsem pro úplnost doplnil i poznámky o tradičních čeledích, podčeledích a rodech zaniklých v důsledku nových fylogenetických představ). U vyšších taxonů jsem doplnil i přirozené, fylogenetické definice, aby byla zřejmá jejich podřízenost (u recentních obojživelníků se rozdíly smazávají), a také fylogenetický strom, který řekne nejvíc. Nepouštěl jsem se do klasifikace vymřelých podtříd, není v tom jednota a zpravidla se nejedná o taxony přirozené. Problém je s českými názvy dle BioLibu, který často používá jiné taxonomické úrovně a překonané taxony - zde uvítám doplňování a opravy (odkazy jsem úmyslně udělal na mezinárodní názvy s jejich aktuálním vymezením, ne na nejednoznačné české protějšky - to lze až po korekci a sjednocení taxonomie v jednotlivých podřízených článcích).

Přeji hodně elánu do aktualizace taxoboxů v jednotlivých článcích, o které zmiňuješ. Sám na to nemám ani čas ani chuť - chci si teď od žab a mloků trochu odpočinout. Zdraví Petr Karel (diskuse) 24. 8. 2016, 15:17 (CEST)

Báječné, děkuji, třeba si od toho někdy v rámci prokrastinace od jiných úkolů čas najdu. Ukládám si do oblíbenýc položek.--Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 8. 2016, 17:24 (CEST)

Request[editovat zdroj]

Greetings.

Could you create in Czech Wikipedia, the article Demographics of Azerbaijan?

Thank you.

Sorry, no knowledge, no time. Try to find another wikipedist. Petr Karel (diskuse) 27. 7. 2016, 08:19 (CEST)

Hmyz[editovat zdroj]

Dobrý den, prosím o opravu reference "Gullan_2014" v hesle Hmyz. Děkuji --Jvs 24. 8. 2016, 16:24 (CEST)

Dík za upozornění, opraveno (jedna reference je na kap. 8, zbylé na kap. 7). Petr Karel (diskuse) 24. 8. 2016, 17:00 (CEST)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest[editovat zdroj]

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)[editovat zdroj]

  1. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy.
  2. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules.
  3. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy.
  4. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules.

NS[editovat zdroj]

Ahoj, já ho sleduju, nechtěl sem zbytečně psát na NS, navíc od posl edit do žádosti na NS uplynulo dosti času, tedy než a až sem to zjistil. Prošel jsem jeho editace a většina mi přišla v pořádku [23], ty matematické jsem nezkoumal /ač ostuda, to už nedám/. Takže předpokládám dobrou vůli, jen abys věděl, že žádost nezapadla, nebo že ji nebereme vážně--Horst (diskuse) 25. 1. 2017, 13:50 (CET)