Levhart skvrnitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Levhart skvrnitý

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: velké kočky (Pantherinae)
Rod: Panthera
Binomické jméno
Panthera pardus
(Linné, 1758)
Původní a současné rozšíření levharta skvrnitého
Původní a současné rozšíření levharta skvrnitého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levhart skvrnitý (Panthera pardus), někdy také nazývaný panter, leopard nebo pardál , je velká kočkovitá šelma žijící v Africe a Asii. Původní oblast výskytu levhartů byla podstatně větší, ale kvůli lidem se stejně jako u většiny ostatních zvířat neustále zmenšuje. Byli již vyhubeni v HongkonguSingapuru, KuvajtuSýriiLibyiTunisku a pravděpodobně i Maroku.[2] Podle fosilních nálezů z pleistocénu lze dokonce říct, že se levharti vyskytovali i v Evropě.[3]

Jako jedna z mála velkých kočkovitých šelem se zdržuje často v korunách stromů,[4] kam si vynáší kořist a ukrývá si ji zde před dalšími predátory, například lvy a hyenami.[5] Má velkou sílu a podle některých údajů je schopný vytáhnout na strom kořist i 2× těžší, než je jeho hmotnost. Jeho kořistí jsou různá zvířata od hlodavců po antilopy a gazely. Na kořist útočí ze země a ze zálohy, někdy i velkým skokem z koruny stromu. Nikdy kořist nepronásleduje na větší vzdálenost, jako například lev nebo gepard. Jsou schopni běžet rychlostí až 58 km/h.[6]

Levhart je nejrozšířenější kočkovitou šelmou. Za tento úspěch vděčí své velké přizpůsobivosti jak prostředí, ve kterém žije, tak kořisti, kterou se živí. Za potravu mu slouží širší škála živočichů než jakémukoli jinému druhu velkých kočkovitých šelem.[6] Je to elegantní tvor s pružným a hbitým tělem a jemným, skvrnitým kožichem. Skvrny na jejich srsti jsou velké asi jako otisk prstu člověka a liší se u každého jedince. Někteří levharti mají vyšší produkci pigmentu melaninu, který způsobuje černé zbarvení srsti, a jsou označování jako černí levharti.[7] I tito levharti mají na svém kožichu skvrny, ty však nejsou zřetelně vidět. Černí levharti se nejčastěji vyskytují v jihovýchodní Asii, kde je jejich tmavá srst maskuje v hustém podrostu. Značnou část času tráví levhart rozvalováním se na větvích vysokých stromů nebo v odlehlé části lesa.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Levhart patří v rámci rodu Pantera spíše k menším druhům. Dosahuje hmotnosti 30–90 kilogramů, délky těla 110–190 centimetrů, ocas měří 60–100 cm a výška v kohoutku bývá v rozmezí 45–75 cm.[8] Samci jsou obvykle mohutnější než samice. Základní zbarvení je žlutavé, okrové, žlutošedé až žlutooranžové, břicho a spodina těla je světlá až téměř bílá. Černá kresba má podobu od drobných okrouhlých a oválných skvrn až po tmavé rozety bez vnitřní skvrny. Skvrny se nachází na hlavě, spodních částech nohou a ocase. Na hřbetě, bocích těla a stehnech se vyskytují prázdné rozety. Odstín i hustota a velikost skvrn se liší podle jednotlivých geografických poddruhů. U některých poddruhů může být zbarvení uvnitř rozet tmavší. U levharta se velmi často vyskytuje tzv. melanismus, to je černé zbarvení.[7] V některých oblastech je velmi běžné (Etiopie, Jáva), jinde však černé jedince nenajdeme (severní Čína, Dálný východ). Černě zbarvení jedinci se běžně kříží s ostatními příslušníky rodu a nejsou zvláštním druhem ani podruhem, ale jen barevnou odchylkou.[7] Ve vrzích se mohou vyskytovat černá i skvrnitá koťata.

Nejtěžší levhart, jaký byl kdy zvážen, byl 96,5 kg vážící jedinec, délka jeho těla od špičky nosu po ocas byla 190 cm.[9][10]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření 9 uznávaných poddruhů a sporného poddruhu P. p. tulliana

Na obrovském areálu rozšíření je popsáno 9 základních plus několik sporných subspecií, mnohé z nich stojí na pokraji vyhubení:

  • Levhart africký (Panthera pardus pardus) je základní a nejrozšířenější poddruh. Žije na většině území Afriky. Velikost se regionálně velmi liší - některé místní populace mohou být velkého vzrůstu, jiné naopak malého.
  • Levhart arabský (Panthera pardus nimr) žije na jihu a západě Arabského poloostrova a v Izraeli, je nejmenším poddruhem se světlým zbarvením. V přírodě kriticky ohrožený.
  • Levhart perský (Panthera pardus saxicolor) vyskytuje se od severovýchodního Íránu až do Pákistánu. Je to největší poddruh s šedookrovým zbarvením a většími rozetami. Má dlouhou a hustou srst. Je vzácný, v zoologických zahradách se s ním občas setkáme, neboť ty se pokouší o jeho záchranu. V ČR tento poddruh chovají ZOO ve Dvoře Králové nad Labem a v Jihlavě.
  • Levhart indický (Panthera pardus fusca) žije v Přední Indii od Himálaje až po mys Komorin a na východ až po Barmu. Je to velká forma, většinou okrově žlutě zbarvená s pravidelně utvářenými velkými a poměrně řídce rozmístěnými rozetami. Dvůrek rozet není téměř nikdy tmavší než okolní základní zbarvení.
  • Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) velký poddruh s tmavším zbarvením a malými rozetami. Je poměrně vzácný a i v jeho případě se vede chovná kniha. V ČR chová ZOO Brno, Jihlava a Ostrava.
  • Levhart indočínský (Panthera pardus delacouri) žije v Zadní Indii, jižní Číně a na Malajském poloostrově. Zbarvení je živě okrově oranžové se středně velkými rozetami.
  • Levhart jávský (Panthera pardus melas) je malým poddruhem z Jávy a Kangeárských ostrovů. Má krátkou narudlou srst, velmi často se u něj vyskytuje melanismus. O tomto poddruhu se někdy mluví jako o možném zvláštním druhu P. melas[11]. V ČR chován pouze v ZOO Praha.
  • Levhart čínský (Panthera pardus japonensis) Žije ve východní a střední Číně. Má delší srst, tmavě okrové až cihlové zbarvení a je středního až většího vzrůstu. Rozety má velké, občas s černými skvrnami uvnitř, čímž připomíná jaguára. U nás v ZOO Liberec a ZOO Plzeň.
  • Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis) je středně velká forma s hustou a velmi dlouhou srstí. Zbarvení je světlejší s velkými rozetami. Počet zvířat v přírodě nepřevyšuje několik desítek jedinců a jde tedy o jednu z nejvzácnějších šelem. Zoologické zahrady se intenzivně pokouší o jeho záchranu a množství zvířat v zajetí již pravděpodobně převyšuje jejich počet v přírodě. U nás mají velmi dobré zkušenosti s jejich chovem ZOO Praha, Olomouc a Ústí nad Labem.

Regionální formy nebo předpokládané, ale již/zatím neuznávané poddruhy jsou:

  • Levhart kašmírský (Panthera pardus millardi) je domovem v pohořích Kašmíru. Je poměrně velký a světle šedoplavě zbarvený. Rozety jsou husté a velmi drobné, s malým dvůrkem.
  • Levhart tibetský (Panthera pardus pernigra) je středně velká forma, která žije v Nepálu a Sikkimu. Srst je delší a hustší než u levharta indického. Zbarvení matně okrově žluté, rozety poměrně velké a nepříliš husté.
  • Levhart somálský (Panthera pardus nanopardus) obývá Somálsko a část Etiopie. Malá krátkosrstá forma; základní zbarvení světlé s převažujícími šedavými tóny, rozety malé a hustě umístěné.
  • Levhart etiopský (Panthera pardus adusta) obývá pohoří v jižní Etiopii, je poměrně velký, tmavě zbarvený. Černě zbarvení jedinci se vyskytují poměrně často.
  • Levhart konžský (Panthera pardus iturensis) obývá tropické pralesy, je menšího vzrůstu, zbarvení je šedookrové až nahnědlé.
  • Levhart zanzibarský (Panthera pardus adersi) se vyskytuje na ostrově Zanzibar. Je světleji zbarvený s malými rozetami a skvrnami.
  • Levhart jihoafrický (Panthera pardus shortridgei) je poměrně velký poddruh s žlutooranžovým zbarvením.
  • Levhart senegalský (Panthera pardus leopardus) je znám z pralesních oblastí západní Afriky od Senegalu až po Gabun. Středně velká, nejčastěji poměrně tmavě zbarvená forma s malými skvrnami a rozetami. [12].
  • Levhart kapský (Panthera pardus melanotica)
  • Levhart středoasijský (Panthera pardus tulliana)
  • Levhart sinajský (Panthera pardus jarvisi)
  • Levhart berberský (Panthera pardus panthera)

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Levhart měl obrovský původní areál rozšíření, který je největší u velkých koček. Vyskytoval se od jihovýchodního cípu Evropy v okolí Kavkazu, přes téměř celou Afriku kromě velkých pouští. V Asii se nacházel od východních oblastí přes celou jižní a jihovýchodní Asii až po Aralské jezero ve střední Asii, Kašmír, Tibet, Nepál, Malajsii dále přes Čínu až po Koreu a oblasti východního Ruska. Kromě toho obýval i řadu ostrovů, z nichž lze jmenovat Zanzibar, Jávu, Srí Lanku a další. Na mnoha místech ustoupil civilizačnímu tlaku člověka nebo byl vyhuben. Stalo se tak v jižní i severní Africe, v Malé a Přední Asii, v okolí Kavkazu, Střední Asii, Číně i na Dálném východě. Mnohé poddruhy, především v Asii jsou ohrožené vyhubením a jsou velmi vzácné, jiné se dodnes vyskytují v poměrně uspokojivých počtech. V Africe se jejich počty odhadují až na 700 000 jedinců.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Levhart v přírodě

Levharti žijí v nejrůznějším prostředí a dokáží se přizpůsobit velmi rozdílným podmínkám. V Africe obývají buše i pralesní oblasti, v Asii se vyskytují na polopouštích i v tropických pralesích a na severu svého areálu dokáží čelit velmi tvrdým zimám. Vystupují i vysoko do hor, dobře plavou i když vodu příliš nevyhledávají. Jsou to typické stromové šelmy a pokud k tomu mají příležitost, tak se na stromech ukrývají, odnáší si tam kořist a na stromech i loví. Kromě člověka, který je hubil pro kožich nebo jako škůdce stád domácích zvířat mají řadu dalších nepřátel. V Africe jsou to lvi a v Asii tygři. Ti jej považují za vážného potravního konkurenta a nevynechají příležitost, kdy jej mohou zabít nebo vyhnat ze svého teritoria. Kromě nich se nedokáže ubránit ani větší smečce dhoulů nebo hyenovitých psů a v severní části areálu jej mohou ohrozit i vlci nebo medvěd. V dospělosti jsou levharti samotářští a jim obývané území nebývá obvykle větší než 50 km², ale jsou známé případy, kdy teritorium mělo až několik set km². Aktivní jsou především v nočních hodinách, ve dne se ukrývají především na stromech, v hustých křoviscích nebo ve skalních rozsedlinách. Své území si označují močí a drásáním kůry stromů. Také levhart vydává mnoho různých zvuků od mručení, chraplavé předení až po řvaní známé u tygrů nebo lvů, které je však mnohem méně hlasité.[13] Ani v divočině, kde se levharti vyskytují je není běžné slyšet. Jsou to noční zvířata.[14]

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Levhartí kotě

Obě pohlaví se setkávají pouze v období říje, kdy dochází k páření. Říje u samic se projevuje stejně jako u ostatních koček, třou se o různé předměty, válí se po zemi a vydávají mručivé zvuky. V tropických a subtropických oblastech se rozmnožují po celý rok, kdežto v severovýchodní Číně a na Dálném východě spadají porody především do jarních měsíců. Samice je březí okolo 90-95 dnů, rodí až 6 mláďat, obvykle však ve vrhu bývají 2-3. Samice se o ně pečlivě stará, mléko pijí do 3-4 měsíců, v půl roce věku je začíná učit lovit. S matkou se pohybují až do 1,5-2,5 roku, kdy pohlavně dospívají a osamostatňují se.[15] Samice zametává stopy po sobě a po svých mláďatech (z důvodu aby je nemohl najít cizí predátor). Když se mládě ztratí a je pronásledované, zachová klid a ukryje se. Nevydá ani hlásku (jiné mládě by začalo kňučet a prozradilo by se). V zajetí se dožívají přes 20 let, v přírodě žijí obvykle kratší dobu.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Za potravu slouží levhartům celá řada živočichů.[6] Nejčastěji se jeho kořistí stávají menší a střední druhy antilop a gazel, mláďata větších kopytníků, různé druhy jelenů, divoká prasata a tam, kde společně s ním žijí opice jsou i ty s oblibou zařazovány do jídelníčku.[5] V Africe se někteří levharti specializují na lov paviánů i když jsou známé případy, kdy sám levhart přišel při jejich lovu o život. Nezřídka napadají i domácí kozy, ovce, mladý dobytek a v oblibě má i psy. V době nouze nepohrdne ani hlodavci, malými plazy nebo zdechlinou. V Africe si svou kořist často ukrývají na stromech a po několik dní se k ní vrací. V takovém úkrytu je v bezpečí před lvy, hyenami, šakaly a supy. Jsou známé případy, kdy si na strom levhart vytáhl kořist, která vážila víc než on sám. V Asii si zase potravu spíše zahrabávají listím a ukrývají větvemi. Jsou známí i levharti lidožrouti, kteří byli v některých oblastech postrachem širokého okolí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. Panthera pardus [online]. www.iucnredlist.org, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  3. The remarkable Panthera pardus (Felidae, Mammalia) record from Equi (Massa, Italy): taphonomy, morphology, and paleoecology [online]. www.academia.edu, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  4. Leopard [online]. brainmuseum.org, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  5. a b SCHALLER, George B.. Serengeti: a kingdom of predators. [s.l.] : Knopf. 138 s. Dostupné online. (anglicky)  
  6. a b c Catfolk Species Accounts: Leopard (Panthera pardus) [Sub-Sahara Africa] [online]. 2014-02-22, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  7. a b c EIZIRIK, Eduardo; YUHKI, Naoya; JOHNSON, Warren E.. Molecular genetics and evolution of melanism in the cat family. Current biology: CB. 2003-03-04, roč. 13, čís. 5, s. 448–453. PMID: 12620197. Dostupné online [cit. 2016-02-29]. ISSN 0960-9822. PMID 12620197.  
  8. ANDERSON, Sydney. Simon and Schuster's Guide to Mammals. [s.l.] : Simon & Schuster. 520 s. Dostupné online. ISBN 9780671437275. (anglicky)  
  9. BURNIE, David; WILSON, Don E.. Animal. [s.l.] : DK. 634 s. Dostupné online. ISBN 9780789477644. (anglicky)  
  10. BRAIN, C. K.; FOUNDATION, American Bar. The Hunters Or the Hunted?: An Introduction to African Cave Taphonomy. [s.l.] : University of Chicago Press. 375 s. Dostupné online. ISBN 9780226070902. (anglicky)  
  11. Robovský, J., Zrzavý, J., 2007: Senzační objev druhého levharta obláčkového? Vesmír 86: 568-571.
  12. MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980.
  13. ESTES, Richard. The Behavior Guide to African Mammals: Including Hoofed Mammals, Carnivores, Primates. [s.l.] : University of California Press. 644 s. Dostupné online. ISBN 9780520080850. (anglicky)  
  14. The Nocturnal Eye [online]. www.pbs.org, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  
  15. Leopard [online]. brainmuseum.org, [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]