Kočka bažinná
 Kočka bažinná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Podčeleď | malé kočky (Felinae) |
| Rod | kočka (Felis) |
| Binomické jméno | |
| Felis chaus Schreber, 1777 | |
 Areál rozšíření
areál rozšíření kočky bažinné (zeleně) | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kočka bažinná (Felis chaus) je dlouhonohá kočka s denní aktivitou, rozšířená na blízkém východě i v jihovýchodní Asii.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- kočka rysová
- rys bahenní
- rys bažinný
- rysec bažinný
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Srst je jednobarevná, šedohnědá nebo žlutočervená. Špičky uší a ocasu jsou černé. Na konci uši rostou štětinky chlupů, podobně jako u pravých rysů. Koťata se rodí mourovatá, postupně ale kresbu ztrácejí.
Kočka bažinná má v poměru k tělu nejdelší končetiny ze všech euroasijských koček.
Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]
Kočka bažinná žije v Egyptě, okolo Kaspického moře, v Afghánistánu, Indii, Nepálu, Barmě, v Thajsku a jihozápadní Číně. Vyhledává rákosové porosty a travnaté plochy v blízkosti stojatých vod nebo pomalu tekoucích řek. Kočky bažinné, které žijí v sušších oblastech, se také zdržují v blízkosti vody.
Ačkoliv populace zaznamenává pokles, není kočka bažinná bezprostředně ohrožena a IUCN ji vede jako druh málo dotčený.
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Kočky bažinné jsou samotáři. Loví hlavně ve dne, jinak odpočívají v opuštěných norách jiných zvířat. V severních částech svého areálu se páří na konci zimy, na jihu se mohou rozmnožovat celoročně. Březost trvá 8 týdnů, kočka vrhá 3–4 koťata. V 8 měsících se osamostatňují, pohlavně dospějí v roce a půl věku. Někdy může kočka mít až dva vrhy do roka.
Díky svým dlouhým nohám kočka bažinná výborně běhá a skáče, dokáže ulovit bažanta v letu. Živí se vodními ptáky, žábami, rybami, hlodavci, hady a zajícovci. Kočky žijící v sušších oblastech loví králíky, pískomily, zemní veverky, ještěrky a ptáky (včetně domácí drůbeže). Výjimečně uloví mladé gazely a ovce a zřejmě i kolouchy jelena axise. V některých oblastech tvoří poměrně velkou část jejího jídelníčku ovoce.[2][3]
Ve starověkém Egyptě byly kočky bažinné cvičeny k lovu vodního ptactva. Díky jejich podobnosti s habešskou kočkou existují hypotézy, že i kočka bažinná je jedním z předků kočky domácí.
Kočka bažinná v českých zoo[editovat | editovat zdroj]
V ČR chová kočky bažinné pouze Zoo Jihlava a Zoo Plasy
Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]
-
Kožešiny kočky bažinné -
Kočka bažinná v zoologické zahradě Pont-Scorff -
Kočka bažinná v Uttarakhandu
_fur_skins.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b KINGDON, Jonathan; HAPPOLD, David; BUTYNSKI, Thomas. Mammals of Africa, vol. V. London, New Dehli, New York, Sydney: Bloomsbury, 2013. 3763 s. Dostupné online. ISBN 9781408189962. S. 197–199. (anglicky) Google-Books-ID: B_07noCPc4kC.
- ↑ a b SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 60-66.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AULAGNIER, Stéphane, a kolektiv. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2018. ISBN 978-80-7291-250-6. S. 130.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kočka bažinná na Wikimedia Commons - IUCN Red List – Felis chaus (anglicky)
