Kočka cejlonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kočka cejlonská

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: malé kočky (Felinae)
Rod: Prionailurus
Binomické jméno
Prionailurus rubiginosus
(Geoffroy Saint-Hilaire, 1831)
rozšíření kočky cejlonské
rozšíření kočky cejlonské
Poddruhy
  • P. r. rubignosa
  • P. r. phillipsi
  • P. r. koladivinus

Kočka cejlonská (Prionailurus rubiginosus) je spolu s africkou kočkou černonohou nejmenší kočkovitá šelma.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 1,1-1,6 kg
  • Délka těla: 35-48 cm
  • Délka ocasu: 15-25 cm

Srst je šedá, šedohnědá nebo načervenalá, s rezavými tečkami. Z temene hlavy se táhnou čtyři tmavé pruhy, břicho je bílé s černými tečkami. Cejlonská kočka se podobá příbuzné kočce bengálské, ale kresba je méně zřetelná.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Poddruh P. rubiginosus rubignosa, žije na indickém subkontinentu, ostatní dva poddruhy se vyskytují pouze na Srí Lance. V Indii jsou rozšířené hlavně na jihu, menší populace žijí také severněji, ve státech Gudžarát, Džammú a Kašmír.

Indický poddruh žije v suchém tropickém lese a v křovinách, cejlonské poddruhy naproti tomu obývají horské tropické deštné pralesy. Tento rozdíl ve stanovištích jednotlivých poddruhů je zřejmě způsoben konkurencí dalších druhů malých koček, které jsou větší než kočka cejlonská a proto jsou schopné ji vytlačit. Na Srí Lance je to kočka bažinná, která dává přednost otevřené krajině, v Indii je to kočka bengálská, která naopak preferuje vlhčí lesy a blízkost vody.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O chování kočky cejlonské v jejím přirozeném prostředí je toho známo jen velmi málo. Jsou převážně noční, samotářské a velmi teritoriální. Přes den se skrývají ve větvích stromů nebo v dutinách. Dobře šplhají a většinu času tráví na stromech.

Pravděpodobně se živí malými obratlovci, jako jsou hlodavci, ptáci a ještěrky. Podle některých zpráv napadá také drůbež, když k tomu má příležitost (IUCN, 1996).

Březost trvá 67 dní, v jednom vrhu bývá jen jedno nebo dvě koťata. Obvykle se rodí v dubnu, samice vrhá mláďata v doupěti, někdy i na půdách domů.

Kočka cejlonská a člověk[editovat | editovat zdroj]

Koťata kočky cejlonské se snadno ochočí a stanou se s nich hraví a přítulní společníci. V některých indických státech jsou kočky cejlonské loveny pro maso, na Srí Lance jsou loveny kvůli kožešině. Indický poddruh jsou zapsány v příloze I, CITES a obchod s nimi je zakázán, cejlonské poddruhy jsou v příloze II.

Kam do zoo[editovat | editovat zdroj]

U nás kočku cejlonskou kvůli náročnosti chovu chová pouze Zoo Ostrava[1] a Zoo Liberec[2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novým druhem v Zoo Ostrava je vzácná kočka cejlonská
  2. Přírůstky ZOO Liberec na sklonku roku 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu