Biologická klasifikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
The various levels of the scientific classification system. Druh Rod Čeleď Řád Třída Kmen Říše Doména Život
Magnify-clip.png
Hierarchie biologické klasifikace znázorňující 8 základních taxonomických kategorií.

Biologická klasifikace je způsob, jakým biologové kategorizují existující a vymřelé druhy organismů. Takový způsob třídění organismů a jejich skupin do hierarchického klasifikačního systému se označuje jako taxonomické zařazení. Klasifikují se existující i vymřelé druhy organismů a jejich skupiny. Biologická klasifikace může být postavena na různých principech, proto je možné nalézt více biologických klasifikací a jim odpovídajících taxonomických zařazení.

Biologickou klasifikací se zabývají systematická biologie, fylogenetika a kladistika. Moderní klasifikace má své kořeny v systému, který vytvořil švédský přírodovědec Carl Linné.[1] Ten rozdělil tehdy známé druhy organismů do skupin podle fyzických charakteristik. S postupným prohlubováním znalostí o organismech a principech jejich vývoje, jako druhu či jedince, se rozvíjel také způsob taxonomického řazení. Moderní biologické klasifikační systémy procházejí neustálým vývojem. Od prosté morfologické podobnosti se na základě prohlubujících se znalostí postupně přechází ke klasifikaci přirozené, tedy podle skutečné fylogenetické příbuznosti.

Princip třídění založený na morfometrických a numerických metodách a jeho výsledky jsou označovány jako fenetické klasifikace. Organismy a jejich skupiny jsou tříděny na základě fyzických vlastností a vzhledu. Do stejného taxonu se tedy mohou dostat i organismy a jejich skupiny, které nejsou ve skutečnosti příbuzné. Naopak kladistická klasifikace (fylogenetická klasifikace) je založena na principech odrážejících příbuznost organismů a jejich skupin. Existují také evoluční klasifikace, které jsou postaveny na základě výsledků fenetické a kladistické klasifikace.

Nejvyšší klasifikační úroveň[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší klasifikační úrovní buněčných organismů jsou v současné biologii zpravidla tři tzv. domény:

  • archea (Archaea, zast. Archaebacteria)
  • bakterie (Bacteria, zast. Eubacteria) a
  • eukaryota, čili jaderní (Eukaryota syn. Eukarya)
Podrobnější informace naleznete v článku Doména (biologie).

Předpokládá se, že se jedná o hlavní vývojové větve života, i když na stávající úrovni poznání nedokážou biologové s dostatečnou věrohodností prokázat jejich přirozenost – jednak proto, že není úplně jasné, jak vypadal společný předek, ale také proto, že jedna z domén mohla vzniknout až vývojem uvnitř jiné (parafyletismus). Existují např. mnohé studie, kladoucí jaderné organismy dovnitř archeí; naopak hypotéza společného evolučního vývoje archeí a bakterií (tzv. prokaryota) byla s vysokou věrohodností vyvrácena.

K výše uvedeným doménám bývá řazena ještě jedna skupina, tzv.

Zatím neexistuje jednotný fylogenetický pohled na vznik virů, ale může se ukázat, že některé jejich skupiny jsou pozůstatkem dnes již vymřelých dalších domén buněčných organismů. Další překvapení zasahující nejvyšší klasifikační úrovně může přinést rozvíjející se exobiologie, podaří-li se nalézt mimozemský život.

Klasifikace nižších úrovní[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedický slovník ISBN 80-207-0438-8 Heslo Linné str. 610

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]