Protisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Protisté (Protista) jsou heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. Protisté jsou parafyletická skupina.

Tradiční systém[editovat | editovat zdroj]

Tradiční dělení protist je založeno na podobnosti s některou z říší mnohobuněčných organismů. Hlavním kritériem je způsob výživy, na jehož základě se rozlišují prvoci, řasy a houbám podobní protisté.

Řasy – protisté podobní rostlinám[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku řasy.

Jednobuněčné řasy, tedy rostlinní protisté, mají chloroplasty a jsou schopné fotosyntézy. Avšak někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena). Jiné řasy jsou nepohyblivé a koloniální a některé jsou opravdu mnohobuněčné.

Zelené a červené řasy se zdají být blízkými příbuznými jiných rostlin a bývají zahrnuty do říše Plantae. Hnědé řasy se vyvinuly odlišně, druhotnou endosymbiózou řasy, proto byly v mnoha systémech vyčleněny do samostatných chromistů.

Prvoci – protisté podobní živočichům[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku prvoci.

Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou, i když je mnoho výjimek. Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Mezi prvoky nalezneme i několik významných parazitů.

Z prvoků však do skutečné příbuznosti živočichů spadá jen velmi omezená skupina protistů (Choanozoa), někteří spadají do hub (hmyzomorky), ostatní mají odlišný původ (měňavkovci, exkaváti), někdy dokonce vznikli z původně fotosyntetizujících předků (nálevníci, výtrusovci, Rhizaria).

Protisté podobní houbám[editovat | editovat zdroj]

Mezi protisty podobné houbám se řadí chytridiomycety, hlenky, řasovky a labyrintovky.

Jako skutečně příbuzní však patří do hub pouze chytridiomycety.

Dnešní pojetí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace eukaryot.

Klasifikace protistů prochází značnými změnami. Bylo opuštěno od pokusů klasifikovat protisty na základě vnějších morfologických charakteristik a namísto toho se využívá studia ultrastruktury (struktury pozorovatelné elektronovým mikroskopem) a molekulární biologie. Tak jsou popisovány nové, monofyletické taxony a nový systém se jen málo podobá tradičnímu dělení. Stále je však mnoho skupin, jejichž zařazení je nejisté.

Nejnovější systémy zcela opouštějí protisty jako říši a místo toho zavádějí nové fylogeneticky přirozenější skupiny eukaryot, někdy označované také jako "říše", do kterých přirozeně spadají vedle jednobuněčných i organismy mnohobuněčné. Za neustálým vývojem systému stojí snaha o nahrazení polyfyletických a parafyletických skupin (v tabulce označeny (P)) nejpřirozenějšími skupinami monofyletickými (holofytetickými).

tradiční říše nové skupiny („říše“) a jejich vztah
živočichové Opisthokonta
houby
rostliny Archaeplastida
chromisté (P) Chromalveolata (P) Hacrobia
Stramenopila Harosa („SAR“)
ostatní
protisté (P)
Alveolata
Rhizaria
Amoebozoa
Excavata

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACHÁČEK, Tomáš; MIKEŠOVÁ, Kateřina; TURJANICOVÁ, Libuše; HAMPL, Vladimír. Proměny vyšší systematiky eukaryot a její odraz ve středoškolské biologii. Živa. Čís. 1/2016, s. 27-30. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]