Protisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radiolaria

Protisté (Protista) jsou heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. Protisté jsou parafyletická skupina.

Tradiční systém[editovat | editovat zdroj]

Tradiční dělení protist je založeno na podobnosti s některou z říší mnohobuněčných organismů. Hlavním kritériem je způsob výživy, na jehož základě se rozlišují prvoci, řasy a houbám podobní protisté.

Řasy – protisté podobní rostlinám[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku řasy.

Jednobuněčné řasy, tedy rostlinní protisté, mají chloroplasty a jsou schopné fotosyntézy. Avšak někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena). Jiné řasy jsou nepohyblivé a koloniální a některé jsou opravdu mnohobuněčné.

Zelené a červené řasy se zdají být blízkými příbuznými jiných rostlin a bývají zahrnuty do říše Plantae. Hnědé řasy se vyvinuly odlišně, druhotnou endosymbiózou řasy, proto byly v mnoha systémech vyčleněny do samostatných chromistů.

Prvoci – protisté podobní živočichům[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku prvoci.

Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou, i když je mnoho výjimek. Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Mezi prvoky nalezneme i několik významných parazitů.

Z prvoků však do skutečné příbuznosti živočichů spadá jen velmi omezená skupina protistů (Choanozoa), někteří spadají do hub (hmyzomorky), ostatní mají odlišný původ (měňavkovci, exkaváti), někdy dokonce vznikli z původně fotosyntetizujících předků (nálevníci, výtrusovci, Rhizaria).

Protisté podobní houbám[editovat | editovat zdroj]

Mezi protisty podobné houbám se řadí chytridiomycety, hlenky, řasovky a labyrintovky.

Jako skutečně příbuzní však patří do hub pouze chytridiomycety.

Dnešní pojetí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace eukaryot.

Klasifikace protistů prochází značnými změnami. Bylo opuštěno od pokusů klasifikovat protisty na základě vnějších morfologických charakteristik a namísto toho se využívá studia ultrastruktury (struktury pozorovatelné elektronovým mikroskopem) a molekulární biologie. Tak jsou popisovány nové, monofyletické taxony a nový systém se jen málo podobá tradičnímu dělení. Stále je však mnoho skupin, jejichž zařazení je nejisté.

Nejnovější systémy zcela opouštějí protisty jako říši a místo toho zavádějí nové fylogeneticky přirozenější skupiny eukaryot, někdy označované také jako "říše", do kterých přirozeně spadají vedle jednobuněčných i organismy mnohobuněčné. Za neustálým vývojem systému stojí snaha o nahrazení polyfyletických a parafyletických skupin (v tabulce označeny (P)) nejpřirozenějšími skupinami monofyletickými (holofytetickými).

tradiční říše nové skupiny („říše“) a jejich vztah
živočichové Opisthokonta
houby
rostliny Archaeplastida
chromisté (P) Chromalveolata (P) Hacrobia
Stramenopila Harosa („SAR“)
ostatní
protisté (P)
Alveolata
Rhizaria
Amoebozoa
Excavata

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

BBC - Nově objevení protisté