Protisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Protisté (Protista) jsou heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako mnohobuněční živočichové (Metazoa), vyšší rostliny (Embryophyta) ani jako houby (Fungi bez skupiny Opisthosporidia: mikrosporidie, Rozellida/Cryptomycota a afelidie do protistů zpravidla patří).[1] Dříve byli definováni jako Eukaryota, která jsou jednobuněčná, nebo tvoří kolonie, nikoli však tkáně.[2] Tato definice však přestala vyhovovat kvůli některým jednobuněčným organismům fylogeneticky patřícím do skupin mnohobuněčných (např. kvasinky, "jednobuněčný pes" CTVT) či naopak mnohobuněčným uvnitř jednobuněčných (např. chaluhy, hlenky, nálevník Sorogena stoianovitchae). Ještě dříve byla do protist řazena i prokaryota.[3] Protisté jsou parafyletická skupina.

Tradiční systém[editovat | editovat zdroj]

Tradiční dělení protistů je založeno na podobnosti s některou z říší mnohobuněčných organismů. Hlavním kritériem je způsob výživy, na jehož základě se rozlišují prvoci, řasy a houbám podobní protisté.

Řasy – protisté podobní rostlinám[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku řasy.

Jednobuněčné řasy, tedy rostlinní protisté, mají chloroplasty a jsou schopné fotosyntézy. Avšak někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena). Jiné řasy jsou nepohyblivé a koloniální a některé jsou opravdu mnohobuněčné.

Zelené a červené řasy se zdají být blízkými příbuznými jiných rostlin a bývají zahrnuty do říše Plantae. Hnědé řasy se vyvinuly odlišně, druhotnou endosymbiózou řasy, proto byly v mnoha systémech vyčleněny do samostatných chromistů.

Prvoci – protisté podobní živočichům[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku prvoci.

Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou, i když je mnoho výjimek. Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Mezi prvoky nalezneme i několik významných parazitů.

Z prvoků však do skutečné příbuznosti živočichů spadá jen velmi omezená skupina protistů (Choanozoa), někteří spadají do hub (hmyzomorky), ostatní mají odlišný původ (měňavkovci, exkaváti), někdy dokonce vznikli z původně fotosyntetizujících předků (nálevníci, výtrusovci, Rhizaria).

Protisté podobní houbám[editovat | editovat zdroj]

Mezi protisty podobné houbám se řadí hlenky, řasovky, akrasie a labyrintovky.

Dnešní pojetí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace eukaryot.

Klasifikace protistů prochází značnými změnami. Bylo opuštěno od pokusů klasifikovat protisty na základě vnějších morfologických charakteristik a namísto toho se využívá studia ultrastruktury (struktury pozorovatelné elektronovým mikroskopem) a molekulární biologie. Tak jsou popisovány nové, monofyletické taxony a nový systém se jen málo podobá tradičnímu dělení. Stále je však mnoho skupin, jejichž zařazení je nejisté.

Nejnovější systémy zcela opouštějí protisty jako říši a místo toho zavádějí nové fylogeneticky přirozenější skupiny eukaryot, někdy označované jako superskupiny, do kterých přirozeně spadají vedle jednobuněčných i organismy mnohobuněčné. Za neustálým vývojem systému stojí snaha o nahrazení polyfyletických a parafyletických skupin nejpřirozenějšími skupinami monofyletickými (holofytetickými).

Tabulka ukazuje pohled na fylogenezi eukaryot po roce 2019 a popisuje, do kterých monofyletických skupin řadíme jednotlivé řasy a prvoky, kromě nich uvádí i zbylé organismy, tedy živočichy, rostliny a houby.

Aktuální zařazení Zařazované organismy
Opimoda Amorphea Amoebozoa
Obazoa
CRuMs
Malawimonadida
Diphoda Excavata sensu stricto Discoba
Metamonada
Diaphoretickes Sar Rhizaria
Stramenopiles
Alveolata
Haptista
Cryptista
Archaeplastida
Hemimastigophora

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEPIČKA, Ivan. Diverzita protist. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, 17. říjen 2019. Roč. 2019, čís. 5, s. 220–223. Dostupné online. ISSN 0044-4812. 
  2. WHITTAKER, R. H. New Concepts of Kingdoms or Organisms. Evolutionary Relations Are Better Represented by New Classifications Than by the Traditional Two Kingdoms. Science [online]. 10. leden 1969. Roč. 163, čís. 3863, s. 150-160. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1095-9203. DOI:10.1126/science.163.3863.150. PMID 5762760. (anglicky) 
  3. WHITTAKER, R. H. On the Broad Classification of Organisms. The Quarterly Review of Biology [online]. Září 1959. Svazek 34, čís. 3, s. 210-226. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. ISSN 1539-7718. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACHÁČEK, Tomáš; MIKEŠOVÁ, Kateřina; TURJANICOVÁ, Libuše; HAMPL, Vladimír. Proměny vyšší systematiky eukaryot a její odraz ve středoškolské biologii. Živa. Čís. 1/2016, s. 27-30. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]