Skrytěnky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSkrytěnky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Chromista
Kmen Cryptista
Podkmen Rollomonadia
Nadtřída Cryptomonada
Třída Cryptophyceae
Řád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyceae, Cryptomonada), v širším smyslu také Cryptophyta či Cryptista, jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci, obvykle dnes řazení do říše Chromista[1] nebo považovaní za eukaryota incertae sedis.[2] Podle některých nových fylogenetických studií jsou blízkými příbuznými kmene Haptista/Haptophyta,[1] jiné molekulární analýzy ukazují na umístění skrytěnek a jim blízce příbuzných katablefarid jako sesterské skupiny archaeplastid.[3] Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Skrytěnky jsou drobní protisté s dvěma bičíky, jedním kratším a druhým delším. Jsou sice obvykle autotrofní – získávají organické látky fotosyntézou – ale na druhou stranu se mnohé druhy vyživují i heterotrofně pomocí fagocytózy a osmotrofie. K fotosyntéze jim slouží chloroplasty vzniklé sekundární endosymbiózou (pohlcením) jisté ruduchy. Uvnitř chloroplastů bývá pyrenoid a někdy i stigma; navíc jako zbytek po endosymbióze i nukleomorf, čily zakrnělý genom oné červené řasy. Obsahují fotosyntetická barviva chlorofyl a a c2, karoteny, xanthofyl alloxanthin a fykobiliny (fykoerythrin nebo fykocyanin). Zásobní látkou je škrob a oleje uložené v cytoplazmě. Rozmnožují se hlavně nepohlavně (dělením buněk), bylo však popsáno i pohlavní rozmnožování.[4]

Některé skrytěnky produkují toxiny, byly zaznamenány i otravy ryb přičítané druhu Cyanomonas americana.[4]

Systém[editovat | editovat zdroj]

Do dříve monotypického kmene Cryptophyta s jedinou třídou Cryptophyceae či do jeho těsné blízkosti byly v poslední době na základě fylogenetických analýz přiřazeny nové skupiny eukaryotních organismů (goniomonády, katablefaridy, palpitomonády, pikomonády, telonemidi a část slunivek (Endohelea)), což si vyžádalo několikerou změnu systému. Protože takto rozšířený kmen již neobsahuje pouze fotoautotrofní organismy, nedoporučuje Thomas Cavalier-Smith používat dosavadní jméno Cryptophyta a navrhuje namísto toho název Cryptista.[1]

Aktuální (2015) klasifikace:[1]

  • Podříše Hacrobia Okamoto 2009 ex Cavalier-Smith, 2010
    • Kmen Cryptista Cavalier-Smith, 1989 em. 2015
      • Podkmen Rollomonadia Cavalier-Smith, 2013
        • Nadtřída Cryptomonada Cavalier-Smith, 2004 stat. n. 2015
          • Třída Cryptophyceae Fritsch, 1927
          • Třída Goniomonadea Cavalier-Smith, 1993 (syn. Cyathomonadea Cavalier-Smith, 1989)
        • Nadtřída Leucocrypta Cavalier-Smith, 2015
          • Třída Leucocryptea Cavalier-Smith, 2004 (monotypická = řád Kathablepharida Cavalier-Smith, 1993)
      • Podkmen Palpitia Cavalier-Smith, 2012
        • Třída Palpitea Cavalier-Smith, 2012
      • Podkmen Corbihelia Cavalier-Smith, 2015
        • Nadtřída Endohelia Cavalier-Smith, 2015
          • Třída Endohelea Cavalier-Smith, 2012
        • Nadtřída Corbistoma Cavalier-Smith, 2015
          • Třída Picomonadea Cavalier-Smith, 2013
          • Třída Telonemea Cavalier-Smith, 1993

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Srpen 2015. Svazek 93, s. 331-362. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky) 
  2. ADL, Sina M., et al. The Revised Classification of Eukaryotes. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 28. září 2012. Svazek 59, čís. 5, s. 429-514. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1550-7408. DOI:10.1111/j.1550-7408.2012.00644.x. PMID 23020233. (anglicky) 
  3. BURKI, Fabien; OKAMOTO, Noriko; POMBERT, Jean-François, KEELING, Patrick J. The evolutionary history of haptophytes and cryptophytes: phylogenomic evidence for separate origins. Proceedings of the Royal Society B [online]. 7. červen 2012 [cit. 2012-05-29]. Svazek 279, čís. 1736, s. 2246-2254. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI:10.1098/rspb.2011.2301. (anglicky) 
  4. a b c KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. 
  • KAŠTOVSKÝ, J.; HAUER, T.; LUKAVSKÝ, J. Sinice a řasy.cz [online]. České Budějovice: PřF Jihočeské univerzity, 2007 [cit. 2007-12-12]. Dostupné online.