Autotrofie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy

Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců). Tyto organismy získávají uhlík z anorganických látek (zpravidla oxidu uhličitého) a syntetizují si z něj uhlíkaté řetězce, na rozdíl od heterotrofních organismů, které to nedokáží a za zdroj uhlíku jim slouží organické látky vytvořené jinými organismy.

Zjednodušeně lze také říci, že autotrofní organismy dokáží přeměnit anorganické látky (především oxid uhličitý a vodu) na organické látky (sacharidy, tuky a bílkoviny).

Organismy, které využívají energii ze světla (fotosyntézu), se nazývají fotoautotrofní organismy a jsou to rostliny, řasy a sinice. Organismy, které využívají anorganické chemické reakce (chemosyntézu), se nazývají chemoautotrofní organismy a jsou to především bakterie.

Autoautotrofy jsou naprosto nezbytné pro většinu ostatních živých organismů na Zemi. Jsou na nich závislí býložravci a následně i masožravci. Ti všichni nedokáží přeměnit anorganické látky na organické.

Některé organismy kombinují heterotrofní a autotrofní výživu (například masožravé rostliny), ty pak označujeme za mixotrofní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termín autotrof poprvé použil německý botanik Albert Bernhard Frank v roce 1892. První autotrofní organismus se vyvinul asi před dvěma miliardami let. Předpokládá se, že první organismy na Zemi byly primárními producenty a žili na dně oceánu. Fotoautotrofy vznikly z heterotrofních bakterií tím, že vyvinuly fotosyntézu. Nejstarší fotosyntetické bakterie používaly sirovodík. Vzhledem k nedostatku sirovodíku se některé fotosyntetické bakterie vyvinuly tak, aby při fotosyntéze používaly vodu, tak vznikly sinice.

Fotoautotrofie[editovat | editovat zdroj]

Zjednodušené schéma fotosyntézy

Fotoautotrofie je způsob využívání světelné energie pro získání uhlíku z CO2 k vlastnímu životu. Zásadní reakcí, kterou autotrofy (zelené rostliny, řasy a některé bakterie) získávají živiny, je fotosyntéza. Při ní dochází k přeměně světelné energie na energii chemickou. Na této reakcí závisí život na Zemi všech organismů.

Fotosyntéza je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb. Sluneční záření je využito k syntéze energeticky bohatých organických sloučenin (cukrů) z jednoduchých anorganických sloučenin (oxidu uhličitého CO2 a vody H2O. Zároveň se uvolňuje kyslík O2 potřebný k dýchání u heterotrofních organismů.

Fotosyntéza probíhá v chloroplastech zelených rostlin a mnohých dalších eukaryotických organizmů (řasy), ale také v buňkách sinic a některých dalších bakterií.

Chemoautotrofie[editovat | editovat zdroj]

Chemoautotrofie je způsob využívání chemické energie pro získání uhlíku z CO2 k vlastnímu životu. Vyskytuje se u některých bakterií a archeánů. Jsou to například sírové bakterie nebo nitrifikační bakterie. Redukční činidlo pro fixaci CO2 mohou tyto organismy získávat z anorganických látek. Proto se také nazývají litotrofní (krmení kameny) nebo chemolithoautotrofní.

Trofické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Trofické skupiny
Zdroj energie Zdroj redukčních ekvivalentů Zdroj uhlíku Název
Světlo Foto- Organický -organo- Organický -heterotrof fotoorganoheterotrof
Oxid uhličitý -autotrof fotoorganoautotrof
Anorganický -litho- Organický -heterotrof fotolithoheterotrof
Oxid uhličitý -autotrof fotolithoautotrof
Chemické sloučeniny Chemo- Organický -organo- Organický -heterotrof Chemoorganoheterotrof
Oxid uhličitý -autotrof Chemoorganoautotrof
Anorganický -litho- Organický -heterotrof Chemolithoheterotrof
Oxid uhličitý -autotrof Chemolithoautotrof
Způsob získávání energie u organismů
autotrofie   •   heterotrofie   •   mixotrofie   •   fototrofie   •   chemotrofie   •   litotrofie   •   organotrofie

Autotrofy a heterotrofy[editovat | editovat zdroj]

Bez autotrofů, organismů schopných produkovat organické látky z anorganických, by na Zemi nebylo života. Autotrofy jsou producenty energie a kyslíku a ostatní živé organismy bez nich nemohou žít. Autotrofy odebírají z prostředí kysličník uhličitý, vodu a sluneční záření. A přeměňují je na sacharidy a kyslík. Tento mechanismus se také nazývá primární výroba.

Heterotrofy (všechna zvířata a člověk, většina hub, většina bakterií a prvoků), ti všichni jsou závislí na autotrofech. Dělíme je na býložravce a masožravce. Býložravci se živí přímo rostlinami a získávají energii rozkládáním sacharidů nebo oxidací organických molekul (sacharidů, tuků a bílkovin), které rostliny vyrobily. Masožravci jsou závislí na autotrofech nepřímo, neboť živiny získávají z býložravců nebo ostatních masožravců.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autotrophie na německé Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autotroph na anglické Wikipedii.