Centrohelida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxCentrohelida
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména Eukaryota
Říše Chromista
Podříše Hacrobia
Kmen Heliozoa
Třída Centrohelea
Kühn, 1926, stat. n. Cavalier-Smith, 1993
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrohelida, Centrohelea či Centroheliozoa (česky centrohelidní slunivky) je velká skupina jednobuněčných eukaryot dříve řazená do nepřirozené skupiny slunivek (Heliozoa). V současnosti, poté co část slunivek byla přeřazena do nepříbuzné skupiny Rhizaria a část (Endohelea) ke skrytěnkám, se jméno Heliozoa používá v užším významu jako jméno monotypického podkmene v systému Cavaliera-Smithe, který zahrnuje pouze třídu Centrohelea.[1]

Centrohelida zahrnují pohyblivé i nepohyblivé zástupce, žijící v sladkovodních i mořských vodách, zejména v určité hloubce.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedinci jsou jednobuněční a kulovitého tvaru, obvykle asi 30-80 μm v průměru. Z jejich těla vychází bezpočet dlouhých panožek, axopodií, které jsou upevněné na mikrotubulární vlákna. Tyto panožky jim umožňují pohyb a aktivní získávání potravy.

Některé druhy nemají kolem buňky žádný plášť, většina však je obklopena želatinózním obalem s množstvím šupinek a ostnů, které vznikají v speciálních váčcích a chemicky se mohou zakládat na organických látkách, nebo na křemíku. Na rozdíl od ostatních slunivek, které mají mitochondrie s trubičkovitými (tubulárními) kristami, mají mitochondrie centrohelidních slunivek kristy ploché. Na základě tohoto znaku se mezi Centrohelida už dnes nepočítají slunivky řádu Gymnosphaerida, dnes řazené mezi Cercozoa.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Evoluční pozice centrohelidních slunivek byla dlouho nejasná. V současnosti (2012) je tato skupina řazena na základě molekulárně biologických analýz do blízkosti skrytěnek a haptofyt.[2] V systému Cavaliera-Smithe tvoří třídu samostatného kmene Heliozoa, patřícího do podříše Hacrobia říše Chromista.[3] Fylogenetická analýza z r. 2011 potvrdila s vysokou spolehlivostí přirozenost tohoto kmene.[4]

Aktuální (2015) klasifikace:[4][1]

  • Kmen: Haptista Cavalier-Smith, 2015
    • Podkmen: Heliozoa Cavalier-Smith, 2015
      • Třída: Centrohelea Kühn, 1926 ex Cavalier-Smith, 1993 (= Centroheliozoa Dürrschmidt and Patterson 1987)
        • Řád: Pterocystida Cavalier-Smith, 2011
          • Čeleď: Pterocystidae Cavalier-Smith & von der Heyden, 2007 (Pterocystis, Rainierophrys, Chlamydaster, Echinocystis)
          • Čeleď: Oxnerellidae Cavalier-Smith & Chao, 2012 (Oxnerella)[5]
          • Čeleď: Choanocystidae Cavalier-Smith & von der Heyden, 2007 (Choanocystis)
          • Čeleď: Heterophryidae Poche, 1913 (Heterophrys, Sphaerastrum, Parasphaerastrum)
        • Řád: Acanthocystida Cavalier-Smith, 2011
          • Podřád: Marophryina Cavalier-Smith, 2011
            • Čeleď: Marophryidae Cavalier-Smith & von der Heyden, 2007 (Marophrys)
          • Podřád: Chalarothoracina Hertwig & Lesser, 1874, stat. n., em. Cavalier-Smith, 2011
            • Čeleď: Acanthocystidae Claus, 1874, emend. Cavalier-Smith & von der Heyden, 2007 (Acanthocystis, Raphidiocystis, Pseudoraphidiocystis)
            • Čeleď: Raphidiophryidae Mikrjukov, 1996, emend. Cavalier-Smith & von der Heyden, 2007 (Raphidiophrys, Polyplacocystis, Heteroraphidiophrys, Pseudoraphidiophrys)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Centrohelid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Srpen 2015. Svazek 93, s. 331-362. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky) 
  2. ↑ ČEPIČKA Ivan, ŠKALOUD Pavel, HAMPL Vladimír. Protistologie. Část 9: Hacrobia + Rhizaria[nedostupný zdroj] ([1][nedostupný zdroj]). Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2011.
  3. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Kingdoms Protozoa and Chromista and the eozoan root of the eukaryotic tree. Biology Letters [online]. 23. prosinec 2009 [cit. 2010-07-21]. Svazek 6, čís. 3, s. 342-345. Dostupné online. pdf [2]. ISSN 1744-957X. DOI:10.1098/rsbl.2009.0948. (anglicky) 
  4. ↑ a b YABUKI, Akinori; CHAO, Ema E.; ISHIDA, Ken-Ichiro, CAVALIER-SMITH Thomas. Microheliella maris (Microhelida ord. n.), an Ultrastructurally Highly Distinctive New Axopodial Protist Species and Genus, and the Unity of Phylum Heliozoa. Protist [online]. 7. prosinec 2011. Svazek 163, čís. 3, s. 356–388. Abstrakt. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI:10.1016/j.protis.2011.10.001. (anglicky) 
  5. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E. Oxnerella micra sp. n. (Oxnerellidae fam. n.), a Tiny Naked Centrohelid, and the Diversity and Evolution of Heliozoa. Protist [online]. 6. únor 2012. Svazek 163, s. 574-601. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI:10.1016/j.protis.2011.12.005. (anglicky) 
  • David J. Patterson. The Diversity of Eukaryotes. American Naturalist. 1999, roč. 145, s. S96–S124. DOI:10.1186/1471-2148-8-14. 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Centrohelida&oldid=19482067“