Puma americká
![]() | |
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
---|---|
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše |
živočichové (Animalia) |
Kmen |
strunatci (Chordata) |
Třída |
savci (Mammalia) |
Řád |
šelmy (Carnivora) |
Čeleď |
kočkovití (Felidae) |
Podčeleď |
malé kočky (Felinae) |
Rod |
Puma |
Binomické jméno | |
Puma concolor (Linné, 1771) | |
Rozšíření pumy americké
| |
Sesterský druh | |
jaguarundi (Puma yagouaroundi) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Puma americká (Puma concolor) zvaná též horský lev, kaguár či kuguár je kočkovitá šelma. Je to druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Může vážit i více než 100 kg a dosahovat celkové délky až 275 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou či hnědou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenů. Napadá ale i menší zvířata a lidmi chovaný dobytek. Na svou kořist většinou útočí jedním skokem a následným kousnutím do krku ji usmrtí. Puma je podle norem IUCN vedená jako málo dotčený druh. Při predaci domácích zvířat a občasnými napadeními se dostává s lidmi do konfliktu a je na některých místech lovena.
Obsah
Alternativní názvy[editovat | editovat zdroj]
Vědecké[editovat | editovat zdroj]
- Felis concolor (staré jméno)
Lidové, místní[editovat | editovat zdroj]
- kaguár
- kuguár
- lev horský (či horský lev)
- lev stříbrný (či stříbrný lev)
- lev americký (či americký lev)
- panther či panter (obvykle se takto označuje levhart)
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Výška v kohoutku: 61-76 cm
- Celková délka: 150-275 cm
- Délka ocasu: 53-82 cm
- Hmotnost: 27-105 kg
Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.
Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanické pumy nebyl vědecky potvrzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.
Existují i velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta, i když puma je jedna z mála kočkovitých šelem, u které se nevyskytují melaničtí jedinci.
Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky neumí řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.
Rozšíření, stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Před příchodem bílých osadníků žily na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené.
Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhají i plavou, i když nerady.
Jejich přizpůsobivost je často dostává do konfliktu s člověkem.
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.
Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. V Latinské Americe často napadají lamy, kapybary, pekari. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci, hmyz (např. sarančata), plazi a ptáci. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo kajmani. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.
Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji asi 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají nejčastěji 3, méně často 2 nebo 4. Každé váží 220-500 g. Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících věku.
Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců poté, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají nejdříve v 18 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium, většinou je to ve 2 až 4 letech.
V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.
V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako „mazlíček“.
V ČR je chová např. ZOO Tábor.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Některé poddruhy jsou vyhubené, floridský panter, tedy P. c. coryi, je kriticky ohrožený.
- P. c. acrocodia - jihozápadní Mato Grosso, Bolívie, severní Argentina
- P. c. anthonyi - jižní Venezuela
- P. c. araucana - Chile, Argentina
- P. c. azteca - Arizona, Nové Mexiko
- P. c. bangsi - západní Kolumbie, západní Ekvádor
- P. c. borbensis - Amazonská nížina
- Puma yumská (P. c. browni) - Arizona
- Puma severoargentínska (P. c. cabrerae) - západní a střední Argentina
- Puma kalifornská (P. c. californica) - Kalifornie
- P. c. capricornensis - jihovýchodní Brazílie až severní Argentina
- Puma brazilská (P. c. concolor) - Venezuela, Guyana
- Floridský panter (P. c. coryi) – Arkansas, Louisiana, Florida
- Puma kostarická (P. c. costaricensis) - Nikaragua až Panama
- †Puma severovýchodní (P. c. cougar) - Tennessee až východní Michigan
- P. c. greeni - východní Brazílie, jižní část Amazonské nížiny
- P. c. hippolestes - Severní Dakota, Wyoming, Colorado
- P. c. hudsoni - jižní a střední Argentina
- P. c. improcera - Kalifornie
- P. c. incarum - severní Peru, jižní Ekvádor
- P. c. kaibabensis - Nevada, Utah, severní Arizona
- P. c. mayensis - Mexiko až Honduras
- Puma Severoamerická (P. c. couguar) – celý západ USA, Britská Kolumbie.
- P. c. olympus - Olympský poloostrov, západní část státu Washington
- P. c. oregonensis - Britská Kolumbie, Washington, Oregon
- P. c. osgoodi - střední a východní Bolívie
- Puma patagonská (P. c. pearsoni) - Patagonie, jižní Chile
- P. c. puma - Chile a západní Argentina
- †P. c. schorgeri - Minnesota, Wisconsin, Kansas, Missouri
- P. c. stanleyana - Oklahoma, Texas, sever a východ Mexika
- P. c. vancouverensis - ostrov Vancouver
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
U populací Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. (anglicky)
- LOGAN, Kenneth A.; SWEANOR, Linda L. Desert Puma. Evolutionary Ecology and Conservation of an Enduring Carnivore. Washington, Covelo, London: Island Press, 2001. 497 s.
- NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats - Status Survey and Conservation Action Plan. Gland: IUCN, 1996. ISBN 2-8317-0045-0. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu puma americká ve Wikimedia Commons
- Puma na biolibu
- IUCN Red List - Puma concolor (anglicky)
- The Cougar Fund – Protecting America's Greatest Cat (anglicky)