Puma americká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPuma americká
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod Puma
Binomické jméno
Puma concolor
(Linné, 1771)
Rozšíření pumy americké
Rozšíření pumy americké
Sesterský druh
jaguarundi (Puma yagouaroundi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puma americká (Puma concolor) zvaná též horský lev, kaguár či kuguár je kočkovitá šelma. Je to druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Může vážit i více než 100 kg a dosahovat celkové délky až 275 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou či hnědou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenů. Napadá ale i menší zvířata a lidmi chovaný dobytek. Na svou kořist většinou útočí jedním skokem a následným kousnutím do krku ji usmrtí. Puma je podle norem IUCN vedená jako málo dotčený druh. Při predaci domácích zvířat a občasnými napadeními se dostává s lidmi do konfliktu a je na některých místech lovena.

Alternativní názvy[editovat | editovat zdroj]

Vědecké[editovat | editovat zdroj]

  • Felis concolor (staré jméno)

Lidové, místní[editovat | editovat zdroj]

  • kaguár
  • kuguár
  • lev horský (či horský lev)
  • lev stříbrný (či stříbrný lev)
  • lev americký (či americký lev)
  • panther či panter (obvykle se takto označuje levhart)

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Výška v kohoutku: 61–76 cm
  • Celková délka: 150–275 cm
  • Délka ocasu: 53–82 cm
  • Hmotnost: 27–105 kg
Puma
Lebka pumy

Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.

Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 metrů do dálky, 5 metrů do výšky). Srst je jednobarevná (z čehož je odvozen i latinský název; concolor – „stejnobarvá“), žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanické pumy nebyl vědecky potvrzen. Existují ale velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.

Puma se navzdory svému mohutnému vzrůstu řadí mezi malé kočky, a jejím nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky nedokáže řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.

Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]

Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu jižní Ameriky, a obzvláště zde, na jihoamerickém kontinentu, je i dnes široce rozšířena.

Před příchodem bílých osadníků žila na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizela a na Floridě je kriticky ohrožená (přežívá zde asi jen několik desítek exemplářů). Tehdy v ní lidé spatřovali hrozbu a považovali za nutné ji střílet. V USA tak přežívala výhradně jen v horských oblastech. Lov začal být patrněji omezován počátkem roku 1960 a její počty začaly opět růst. K návratu napomohla taktéž rostoucí populace jiné divoké zvěře, jíž se mohla posléze krmit. Ve Střední a jižní Americe žije puma na většině původních míst.

Puma dokáže přežít prakticky v jakémkoli vhodném prostředí a pohybuje se ve všech nadmořských výškách (0–4500 m. n. m). Daří se jí v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích, a cizí jí nejsou ani vyprahlé pouště, kde teploty mnohdy překračují 40 °C. Vyhýbá se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhá i plave, i když nerada. Kvůli své adaptabilitě se snadno dostává i do konfliktu s člověkem.

Dnes žije v divočině asi 50 000 reprodukce schopných jedinců a z globálního hlediska není šelma považována za ohroženou, ačkoli její stavy spíše klesají.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.

Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní či jelen wapity, nebo ovce tlustorohá a mláďata losů. V Latinské Americe často napadají lamy, vidlorohy, kapybary a pekari. Loví také menší zvířata, jako jsou urzoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci, hmyz (např. sarančata), plazi a ptáci. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo kajmani. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.

Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mláďata pumy americké

Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji asi 8 dní. Otíráním se zanechá pachové stopy a hlasitým kvílením či vřískáním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. K skutečným soubojům dochází ale jen zřídka, samci nechtějí riskovat zranění a tak často postačí zastrašovací gesta, která buďto nezvaného hosta donutí opustit cizí teritorium, nebo to své poražený sám opustí a ponechá jej sokovi. Vítězný samec projeví samici svou náklonnost očicháváním a olizováním. Dvojice se páří několik dní až 70krát za den. Poté samec partnerku opustí a nestará se ani o mláďata, pouze střeží své teritorium a odhání tak jiné samce. Březost samice trvá 82 – 96 dní.[2][3] Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Počet mláďat v jednom vrhu se pohybuje v rozmezí od jednoho až po šest.[2] Každé váží 230–450 g.[2][3] Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až ve stáří šesti měsíců.

Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců poté, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají nejdříve v 18 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium, většinou je to ve 2 až 4 letech.

V přírodě se dožívají 8 – 12 let, v zajetí mohou žít přes 20 let.[2] Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Původně bylo popsáno až 32 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Dva z nich, puma východní (P. c. cougar) a puma wisconsincká (P. c. schorgeri), jsou pokládány za vyhubené, a puma floridská (P. c. coryi) je kriticky ohrožená.

Ovšem genetické studie mtDNA ukázaly, že si je mnoho popsaných poddruhů velmi podobných. Proto dnes odborníci rozlišují asi jen šest poddruhů (z nichž pět se rozprostírá v Latinské Americe), nebo pouze dva poddruhy; P. c. concolor (Jižní Amerika) a P. c. couguar (Střední a Severní Amerika).

Výběr některých v minulosti popsaných poddruhů:

  • P. c. acrocodia – jihozápadní Mato Grosso, Bolívie, severní Argentina
  • P. c. anthonyi – jižní Venezuela
  • P. c. araucana – Chile, Argentina
  • P. c. azteca – Arizona, Nové Mexiko
  • P. c. bangsi – západní Kolumbie, západní Ekvádor
  • P. c. borbensis - Amazonská nížina
  • Puma yumská (P. c. browni) – Arizona
  • Puma severoargentínska (P. c. cabrerae) – západní a střední Argentina
  • Puma kalifornská (P. c. californica) – Kalifornie
  • P. c. capricornensis - jihovýchodní Brazílie až severní Argentina
  • Puma brazilská (P. c. concolor) – Venezuela, Guyana
  • Puma floridská či Floridský panter (P. c. coryi) – Arkansas, Louisiana, Florida
  • Puma kostarická (P. c. costaricensis) – Nikaragua až Panama
  • †Puma severovýchodní či východní (P. c. cougar) – Tennessee až východní Michigan
  • P. c. greeni – východní Brazílie, jižní část Amazonské nížiny
  • P. c. hippolestes – Severní Dakota, Wyoming, Colorado
  • P. c. hudsoni – jižní a střední Argentina
  • P. c. improcera – Kalifornie
  • P. c. incarum – severní Peru, jižní Ekvádor
  • P. c. kaibabensis – Nevada, Utah, severní Arizona
  • P. c. mayensis – Mexiko až Honduras
  • Puma Severoamerická (P. c. couguar) – celý západ USA, Britská Kolumbie.
  • P. c. olympus – Olympský poloostrov, západní část státu Washington
  • P. c. oregonensis – Britská Kolumbie, Washington, Oregon
  • P. c. osgoodi – střední a východní Bolívie
  • Puma patagonská (P. c. pearsoni) – Patagonie, jižní Chile
  • P. c. puma – Chile a západní Argentina
  • †Puma wisconsinská (P. c. schorgeri) – Minnesota, Wisconsin, Kansas, Missouri
  • P. c. stanleyana – Oklahoma, Texas, sever a východ Mexika
  • P. c. vancouverensis – ostrov Vancouver

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako „mazlíček“.

V ČR je chová např. ZOO Tábor.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

U populací Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 92-93. (česky) 
  3. a b DEWEY, Tanya; SHIVARAJU, Anupama. Puma concolor (cougar). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. (anglicky) 
  • LOGAN, Kenneth A.; SWEANOR, Linda L. Desert Puma. Evolutionary Ecology and Conservation of an Enduring Carnivore. Washington, Covelo, London: Island Press, 2001. 497 s. 
  • NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats - Status Survey and Conservation Action Plan. Gland: IUCN, 1996. ISBN 2-8317-0045-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]