Puma americká

Puma americká
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	kočkovití (Felidae)
Podčeleď	malé kočky (Felinae)
Rod	Puma
Binomické jméno
Puma concolor (Linné, 1771)
rozšíření pumy americké
Sesterský druh
jaguarundi (Puma yagouaroundi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puma americká (Puma concolor) zvaná též horský lev, kaguár či kuguár je kočkovitá šelma. Je to druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Může vážit i více než 100 kg a dosahovat celkové délky až 275 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou či hnědou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenů. Napadá ale i menší zvířata a lidmi chovaný dobytek. Na svou kořist většinou útočí jedním skokem a následným kousnutím do krku ji usmrtí. Puma je podle norem IUCN vedená jako málo dotčený druh. Při predaci domácích zvířat a občasnými napadeními se dostává s lidmi do konfliktu a je na některých místech lovena.

Alternativní názvy

Vědecké

• Felis concolor (staré jméno)

Lidové, místní

• kaguár
• kuguár
• lev horský (či horský lev)
• lev stříbrný (či stříbrný lev)
• lev americký (či americký lev)
• panther či panter (obvykle se takto označuje levhart)

Popis

• Výška v kohoutku: 61-76 cm
• Celková délka: 150-275 cm
• Délka ocasu: 53-82 cm
• Hmotnost: 27-105 kg

Puma

Lebka pumy

Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.

Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanické pumy nebyl vědecky potvrzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.

Existují i velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta, i když puma je jedna z mála kočkovitých šelem, u které se nevyskytují melaničtí jedinci.

Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky neumí řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.

Rozšíření, stanoviště

Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Před příchodem bílých osadníků žily na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené.

Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhají i plavou, i když nerady.

Jejich přizpůsobivost je často dostává do konfliktu s člověkem.

Biologie

Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.

Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. V Latinské Americe často napadají lamy, kapybary, pekari. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci a dokonce i hmyz, jako jsou sarančata. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo kajmani. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.

Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.

Rozmnožování

Mláďata pumy americké

Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji asi 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají nejčastěji 3, méně často 2 nebo 4. Každé váží 220-500 g. Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících věku.

Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců poté, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají nejdříve v 18 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium, většinou je to ve 2 až 4 letech.

V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.

V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako „mazlíček“.

V ČR je chová např. v ZOO Tábor.

Poddruhy

Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Některé poddruhy jsou vyhubené, floridský panter, tedy P. c. coryi, je kriticky ohrožený.

• P. c. acrocodia - jihozápadní Mato Grosso, Bolívie, severní Argentina
• P. c. anthonyi - jižní Venezuela
• P. c. araucana - Chile, Argentina
• P. c. azteca - Arizona, Nové Mexiko
• P. c. bangsi - západní Kolumbie, západní Ekvádor
• P. c. borbensis - Amazonská nížina
• Puma yumská (P. c. browni) - Arizona
• Puma severoargentínska (P. c. cabrerae) - západní a střední Argentina
• Puma kalifornská (P. c. californica) - Kalifornie
• P. c. capricornensis - jihovýchodní Brazílie až severní Argentina
• Puma brazilská (P. c. concolor) - Venezuela, Guyana
• Floridský panter (P. c. coryi) – Arkansas, Louisiana, Florida
• Puma kostarická (P. c. costaricensis) - Nikaragua až Panama
• †Puma severovýchodní (P. c. cougar) - Tennessee až východní Michigan
• P. c. greeni - východní Brazílie, jižní část Amazonské nížiny
• P. c. hippolestes - Severní Dakota, Wyoming, Colorado
• P. c. hudsoni - jižní a střední Argentina
• P. c. improcera - Kalifornie
• P. c. incarum - severní Peru, jižní Ekvádor
• P. c. kaibabensis - Nevada, Utah, severní Arizona
• P. c. mayensis - Mexiko až Honduras
• Puma kanadská (P. c. missoulensis) – Britská Kolumbie, Idaho, Montana
• P. c. olympus - Olympský poloostrov, západní část státu Washington
• P. c. oregonensis - Britská Kolumbie, Washington, Oregon
• P. c. osgoodi - střední a východní Bolívie
• Puma patagonská (P. c. pearsoni) - Patagonie, jižní Chile
• P. c. puma - Chile a západní Argentina
• †P. c. schorgeri - Minnesota, Wisconsin, Kansas, Missouri
• P. c. stanleyana - Oklahoma, Texas, sever a východ Mexika
• P. c. vancouverensis - ostrov Vancouver

Zajímavost

U populací Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.

Odkazy

Literatura

• SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. (anglicky) 
• LOGAN, Kenneth A.; SWEANOR, Linda L. Desert Puma. Evolutionary Ecology and Conservation of an Enduring Carnivore. Washington, Covelo, London: Island Press, 2001. 497 s. 
• NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats - Status Survey and Conservation Action Plan. Gland: IUCN, 1996. ISBN 2-8317-0045-0. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Puma americká ve Wikimedia Commons
• Puma na biolibu
• IUCN Red List - Puma concolor (anglicky)
• The Cougar Fund – Protecting America's Greatest Cat (anglicky)

Portály: Kočky

Autoritní data: GND: 4176359-2