Amazonský prales

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vymezení pralesa
Vzdušný pohled na část amazonského deštného pralesa
Amazonský prales poblíž města Manaus

Amazonský prales také Amazonský tropický deštný prales je rozsáhlý přibližně 5 500 000 km2 rozlehlý tropický deštný les v Jižní Americe. Rozkládá se na území Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Velká část pralesa leží v Amazonské nížině. Celý Amazonský prales představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. O Amazonském pralese se často mluví v souvislosti s ubýváním zalesněného území v této oblasti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním Evropanem, který poznal vnitrozemí Amazonského pralesa byl v roce 1541 španělský conquistador Francisco de Orellana, když s několika dalšími Španěly plul po řece Amazonka z Peru až k ústí této řeky. Při plavbě netušil, že proplouvá po nejdelší řece celou Amazonskou nížinou. Tím začala kolonizace této oblasti. V té době se jednalo již o portugalské území, protože roku 1494 podepsalo Portugalsko a Španělsko tordesillaskou smlouvu, která rozdělovala svět na sféry zájmu těchto států podél 14. poledníku. Amazonie tak připadla Portugalsku, které vyslalo jezuity do vnitrozemí, aby obrátili příslušníky domorodých kmenů na křesťanskou víru. V okolí jezuitských misií se získávala zemědělská půda kácením a následným vypalováním původního porostu. Takto vydobytá půda nebyla schopná delší dobu vyživovat pěstované plodiny, a tak se vypalovala další území.

Ještě v roce 1960 byl prales málo dotčený lidskou činností. V následujících letech kvůli potřebě vzácného dřeva a nových pastvin pro stáda dobytka, jehož chov se stával výnosným obchodem, docházelo k extenzivním zásahům do krajiny. Zužitkování zalesněného území k přeměně na zemědělskou půdu bylo podle brazilské legislativy efektivní využití, a tak na počátku 70. let po růstu ceny sojových bobů došlo i k rozšíření zemědělské plochy na úkor původního pralesa. Takto použitá půda měla několikanásobně vyšší cenu než prales. Sója je jedním z vývozních artiklů Brazílie a podílí se na stabilitě brazilské měny. Nezbytnost dopravit sóju do průmyslových oblastí blíže k pobřeží si vynutila výstavbu asfaltových silnic mezi městy Belém a Brasília, a také mezi Porto Velhem a Cuiabou. Tyto silnice bývají označovány jako srdce oblouku odlesňování, protože odtud postupuje kolonizace pralesa a systém hospodaření se mění podle vzdálenosti od silnice.

Mezi lety 1970 a 2000 bylo vykáceno celkem 16,4 % celkové plochy pralesa, což činí každoroční ztrátu 20 200 km2 (necelá 1/3 území Česka). Od roku 2002 se plocha chráněného území ztrojnásobila, celkově se ochraňuje asi milion km2, zatímco těžba dřeva a odlesňování poklesly o 60 %. V roce 2005 byly mnohé části amazonského pralesa zasaženy obrovskými suchy, nejhoršími za posledních 100 let. Podle některých odborníků je prales schopen přežít maximálně tříleté sucho, delší by mohlo mít nezvratné důsledky. Prales by se mohl dostat až do bodu, odkud již není návratu a hrozí přeměna v savanu nebo dokonce poušť. To by katastrofálně zasáhlo celou planetu.

Odlesňování v Amazonii[editovat | editovat zdroj]

Odlesňování v brazilském státě Mato Grosso

Odlesňování způsobuje především rostoucí životní úroveň a prudký nárůst populace v Brazílii a související hlad po zemědělské půdě. Lesní porost zabraňuje erozi a sesuvům půdy, stejně jako tvoří přirozenou zásobárnu vody. Nově vykácená území tak ohrožuje eroze a plodiny vysázené na ztrácející se zemědělské půdě trpí nízkou hladinou podzemní vody. Schopnost pralesa zadržovat srážky se snižuje a tak při deštích voda odtéka a přitom způsobuje erozi půdy. Neschopnost pralesa zadržovat srážky způsobuje v době mezi dešti sucho. Všechny tyto problémy způsobují snížení biodiverzity[zdroj?] a naopak zvyšují zranitelnost celého ekosystému.

Indiáni z izolovaného kmene v Brazílii střílí šípy po vrtulníku (2009)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. R. Kirby, W. F. Laurance, A. K. Albernaz, G. Schroth, P. M. Fearnside, S. Bergen, E. M. Venticinque, C. De Costa: Budoucnost odlesňování v brazilské Amazonii (2006)
  • P. M. Fernside: Odlesňování v brazilské Amazonii : Historie, údaje a následky (2005)
  • M. Williams: Odlesňování Země : Od prehistorie ke globální krizi (2006)
  • J. Watkins a Griffiths: Ničení lesů a udržitelné zemědělství v brazilské Amazonii: Přezkoumání literatury (Doktorální disertace; The University of Reading; 2000)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]