Francouzská Guyana
| Francouzská Guyana Guyane | |
|---|---|
 | |
 Znak | |
| Geografie | |
_2016.svg) | |
| Hlavní město | Cayenne |
| Souřadnice | 4° s. š., 53° z. d. |
| Rozloha | 83 534 km² |
| Nejvyšší bod | Bellevue de l'Inini (851 m n. m.) |
| Časové pásmo | -3 |
| Geodata (OSM) | 2502058 OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 293 996 (2023) |
| Hustota zalidnění | 3,5 obyv./km² |
| Jazyk | francouzština, kreolská francouzština |
| Národnostní složení | Francouzi, původní obyvatelé |
| Náboženství | římskokatolické |
| Správa regionu | |
| Stát |  Francie |
| Druh celku | zámořský departement a region |
| Podřízené celky | 3 arrondisementy, 22 komun |
| Vznik | 28. září 1958 |
| Regionální prezident | Gabriel Serville |
| Měna | euro (EUR) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | 254 GUF GF |
| Telefonní předvolba | +594 |
| Označení vozidel | 973 |
| Internetová doména | gf |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francouzská Guyana (francouzsky Guyane) je zámořský departement a region Francie, který se nachází na severním pobřeží Jižní Ameriky, a je také považována za součást Karibiku, v oblasti zvané Guyany. Na západě hraničí se Surinamem a na východě a jihu s Brazílií. V úzkém nížinném pobřežním pásu žije většina obyvatel, a zbytek území vyplňuje téměř nepřístupný deštný prales, který se postupně k jihu zvedá k mírným kopcům. Podnebí je převážně rovníkové. Na ploše 84 000 km² žije 292 000 obyvatel,[1] což z něj činí druhý největší region Francie, jeho rozloha je přibližně sedmina rozlohy evropské Francie. Je zároveň největším nejvzdálenějším regionem v rámci Evropské unie. Má velmi nízkou hustotu obyvatelstva, pouze 3,5 obyvatele na km². Hlavním a největším městem je Cayenne, kde žije přibližně polovina obyvatelstva země. Úředním jazykem je standardní francouzština, rozšířená je francouzsko-guyanská kreolština.
Před příchodem Evropanů bylo území původně osídleno domorodými indiány, z nichž většina mluvila aravacky. První francouzská osada byla zaznamenána v roce 1503, ale Francie si zde vybudovala trvalou přítomnost až v roce 1643, kdy kolonisté založili Cayenne. Francouzská Guyana, dříve označována jako „rovníková Francie“, se stala kolonií, kde se praktikovalo otroctví. Plantážníci ve velkém počtu dováželi Afričany jako otroky na velké cukrové a jiné plantáže. Populace Francouzské Guyany rostla až do oficiálního zrušení otroctví v roce 1794 během francouzské revoluce. V roce 1797 dočasně získala status francouzského departementu, ale postupně se proměnila v trestaneckou kolonii. Jednalo se o síť táborů a věznic rozmístěných po celém pobřeží Guyany, kde byli deportováni vězni odsouzení k nuceným pracím.
Během druhé světové války byl francouzský Guyanec Félix Éboué jedním z prvních, kdo se již v červnu 1940 postavil na stranu Charlese de Gaulla. Guyana se v roce 1943 oficiálně připojila k bojující Svobodné Francii.[2] Definitivně se vzdala svého statusu kolonie a v roce 1946 se opět stala francouzským departementem. Roku 1965 zde bylo zřízeno Guyanské kosmické centrum, dnes provozované Národním centrem kosmického výzkumu, společností Arianespace a Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které je nyní hlavním odpalovacím místem ESA poblíž rovníku.
Francouzská Guyana je územní samosprávní celek Francie, v čele místní správy stojí prefekt jmenovaný prezidentem Francie, regionální zákonodárný orgán je jednokomorové shromáždění. Francouzská Guyana je plně integrována do Francouzské republiky, je součástí Evropské unie a její oficiální měnou je euro. Velká část ekonomiky závisí na pracovních místech a podnicích spojených s přítomností Guyanského kosmického centra. Má vysokou úroveň biodiverzity, přibližně 99 % Francouzské Guyany pokrývají lesy,[2] z nichž většina jsou pralesy. Guyanský amazonský park, největší národní park v Evropské unii,[2] pokrývá 41 % území Francouzské Guyany.
Název
[editovat | editovat zdroj]Guiana pochází z aravackého výrazu „země mnoha vod“.[3] Přídavné jméno „francouzská“ se používá ve většině jazyků kromě francouzštiny a má kořeny v koloniálních dobách, kdy bylo podél pobřeží pojmenováno pět takových kolonií (Guyany), které podléhaly různým mocnostem: konkrétně (od západu na východ) Španělská Guyana (nyní region Guayana ve Venezuele), Britská Guyana (nyní Guyana), Nizozemská Guyana (nyní Surinam), Francouzská Guyana a Portugalská Guyana (dnes brazilský spolkový stát Amapá). Francouzská Guyana a dvě větší země na severu a západě, Guyana a Surinam, jsou stále často souhrnně označovány jako „Guyany“ a tvoří jednu velkou oblast známou jako Guyanský štít.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii.
V letech 1854 až 1936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (proslulé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se do Francie nikdy nevrátila.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Francouzská Guyana, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka fr. departementu Francouzská Guyana je vlajkou (symbolem) politické strany Mouvement de décolonisation et d'émancipation sociale - MDES (francouzsky Hnutí dekolonizace a sociální emancipace). Na vlajce je použito tzv. šikmé dělení, v pravé horní části zelené barvy, v levé dolní barvy žluté. Uprostřed je pěticípá červená hvězda.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Francouzská Guyana, pobřežní zámořský departement a region omývaný Atlantským oceánem, leží ve středu severní části Jižní Ameriky. S rozlohou 83 534 km² je nejmenším územím Jižní Ameriky co do rozlohy (i také co do počtu obyvatel). Na západě hraničí se Surinamem (délka hranice 520 km), na jihu a jihovýchodě s Brazílií (730 km). Region leží mezi 2° a 6° severní šířky a 51° a 55° západní délky. Skládá se ze dvou hlavních geografických oblastí: pobřežního pásu, kde žije většina obyvatel, a hustého, téměř nepřístupného deštného pralesa, který se postupně zvedá k mírným vrcholkům pohoří Tumuc-Humac podél brazilské hranice. Nejvyšší vrchol Francouzské Guyany je Bellevue de l'Inini v Maripasoule (851 m). Mezi další hory patří Mont Itoupé (826 m) a Montagne Kotika (744 m). Podnebí je převážně rovníkové.
U pobřeží se nachází několik malých ostrovů: Îles du Salut, tvořené třemi ostrovy, jeden z nich je i Ďábelský ostrov, bývalá trestanecká kolonie, a pak izolovaná ptačí rezervace Îles du Connétable dále podél pobřeží směrem k Brazílii.
Přehrada Petit-Saut, přehrada a vodní elektrárna na severu Francouzské Guyany, tvoří umělé jezero a dodává vodní energii. Francouzskou Guyanou protéká mnoho řek, včetně řeky Waki, Maroni (převážně tvoří hranici se Surinamem) a Oyapock (převážně tvoří hranici s Brazílií).
Od roku 2007 je amazonský prales, který se nachází v nejodlehlejší části departementu, chráněn jako Guyanský amazonský park, jeden z jedenácti národních parků Francie. Území parku se rozkládá na ploše přibližně 33 900 km² na území obcí Camopi, Maripasoula, Papaïchton, Saint-Élie a Saül.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj]- Îles du Salut (Ostrovy spásy)
- Île Royale (Královský ostrov)
- Île Saint-Joseph (Svatý Josef)
- Île du Diable (Ďábelský ostrov)
Hory
[editovat | editovat zdroj]- Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
- Sommet Tabulaire (830 m n. m.)
- Mitaraka (690 m n. m.)
- Mont Saint-Marcel (635 m n. m.)
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1936 | 37 005 | — |
| 1946 | 25 499 | −3,66 % |
| 1954 | 27 863 | +1,11 % |
| 1961 | 33 505 | +2,67 % |
| 1967 | 44 392 | +4,8 % |
| 1974 | 55 125 | +3,14 % |
| 1982 | 73 022 | +3,58 % |
| 1990 | 114 678 | +5,8 % |
| 1999 | 156 790 | +3,54 % |
| 2007 | 213 031 | +3,91 % |
| 2012 | 239 648 | +2,38 % |
| 2017 | 268 700 | +2,31 % |
| 2025 | 292 354 | +1,06 % |
| Zdroj: SPLAF (1954-1961)[4], INSEE (1967-2025)[5][1] | ||
Podle INSEE má Francouzská Guyana k lednu 2025 celkem 292 354 obyvatel.[1] Obyvatelstvo je velmi mladé: 40 % je mladších 20 let, zatímco pouze 2,7 % je starších 75 let. Věková struktura odráží vysokou porodnost ve Francouzské Guyaně. Obyvatelstvo regionu, z nichž většina žije podél pobřeží, je etnicky velmi rozmanité. Podle sčítání lidu z roku 2019 se 56,5 % obyvatel Francouzské Guyany narodilo ve Francouzské Guyaně, 8,9 % se narodilo v metropolitní Francii, 2,8 % se narodilo ve francouzských karibských departementech a zámořských společenstvech (Guadeloupe, Martinik atd.) a 31,5 % se narodilo v zahraničí (především v Surinamu, Brazílii a na Haiti).[1]
Obyvatelé jsou zejména černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z metropolitní Francie.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.
Země je významná svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 6 a Vega evropské kosmické agentury ESA. Používá se také k některým startům ruské rakety Sojuz.
Správa území
[editovat | editovat zdroj]Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.[6]
Administrativně je rozdělena do 3 arrondisementů (Cayenne, Saint-Georges a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.[7] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Estimation de population par région, sexe et grande classe d'âge – Années 1975 à 2025 [online]. [cit. 2025-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 January 2025. (francouzsky)
- ↑ a b c Sophie Ulrich, Le ralliement de la Guyane à la France Libre (16-17 mars 1943), Paris, Éditions Louis Soulanges, 1964.
- ↑ Guyana | Definition of Guyana in US English by Oxford Dictionaries. Oxford Dictionaries | English [online]. [cit. 2025-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-12.
- ↑ Historique de la Guyane, SPLAF
- ↑ Population en historique depuis 1968, INSEE
- ↑ The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Guyana na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Francouzská Guyana ve Wikislovníku- Oficiální webové stránky regionu (francouzsky)
.svg)
