Rum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o alkoholickém nápoji. Další významy jsou uvedeny na stránce Rum (rozcestník).
Rum
Kategorie Rum
Původ Antily
Obsah alk. 37,5–81 %
Použití pije se čistý a mnohdy i jinými způsoby (koktejly apod.)

Rum je alkoholický nápoj destilovaný z melasy nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny.[1] Původ slova rum není jasný. Odborníci uvádějí dvě varianty. Podle první teorie je slovo rum odvozeno od slova rumbellion, což je anglicky „velký ruch“. Podle druhého tábora pochází pojmenování tohoto nápoje od latinského názvu „sacharum officinarium“.[zdroj?]

Většina producentů rumu se tak nachází v oblastech, kde je rozvinuto zpracování cukrové třtiny, jako je Austrálie, Indie, ostrov Réunion či oblast Karibiku (zde zejména Jamajka a Kuba). Jeho vlastí jsou Antily (souostroví, které představuje dominantní část Karibiku), kde se vyvinula na každém ostrově specifická varianta tohoto destilátu.

Existuje několik druhů rumu. Světlý rum (Blanco) se často využívá na přípravu míchaných nápojů, zlatý a tmavý rum (tmavnoucí postupným zráním v sudech) bývá konzumován samostatně jako tzv. sipper či využíván pro vaření.

V Česku se tradičně vyrábí alkoholický nápoj, který byl označovaný jako „tuzemský rum“, vyrábí se však uměle, dochucením zředěného lihu (nejčastěji vyráběného kolonovou destilací z cukrové řepy) rumovou esencí. Toto označení však nevyhovuje předpisům EU (kde se názvem rum smí označovat jen třtinový rum), takže se tento produkt od vstupu Česka do EU musí prodávat pod jinými názvy, např. pod označením Tuzemák.

Kategorizace[editovat | editovat zdroj]

Jelikož neexistuje jednotná definice toho, co rum je, jeho dělení do smysluplných skupin je poměrně komplikované. Rum je tedy většinou definován podle různých pravidel a zákonů zemí, ve kterých je vyráběn. Rozdíly spočívají například v obsahu alkoholu, době zrání i ve zvyklostech při jejich pojmenovávání.

Obsah alkoholu je důležitý například v Kolumbii, kde musí rum obsahovat minimálně 50 % alkoholu, zatímco v Chile či Venezuele je vyžadováno minimálně 40 % alkoholu. V Mexiku musí rum zrát alespoň osm měsíců, v Dominikánské republice, Panamě a Venezuele pak dva roky. Rozdíly jsou také v pojmenovávání. V Argentině se rumy dělí na bílé, zlaté, světlé a extra světlé. Na Grenadě a Barbadosu se používají termíny bílý, vyzrálý a „overproof“ (velmi silný rum), zatímco ve Spojených státech se můžeme setkat s dělením na rumy, rumové likéry a ochucené rumy.

Navzdory těmto rozdílům ve standardech a v názvosloví jsou zahrnuta následující rozdělení, které ukazují rozsah škály vyráběných rumů.

Regionální varianty[editovat | editovat zdroj]

Budova Bacardi v Havaně

V Karibiku má každý ostrov a každá výrobní oblast svůj vlastní unikátní styl. Tyto styly se většinou dají seskupit podle jazyků, kterými se na těchto místech hovoří. Většina rumu, který se zkonzumuje v USA, se vzhledem k zásadnímu vlivu portorikánských rumů vyrábí ve „španělském stylu“.

  • Země a ostrovy, kde se mluví anglicky, vyrábějí zpravidla tmavší, plnější rumy a výraznější chutí melasy. Jsou to například Antigua, Trinidad a Tobago, Grenada, Barbados, Svatá Lucie, Belize, Bermudy, Svatý Kryštof a Jamajka.
  • Ve frankofonních oblastech se zase z velké části vyrábí rumy typu „rhum agricole“. Ty se vyrábějí pouze ze šťávy cukrové třtiny a díky tomu si zachovávají více její chuti. Jsou zpravidla dražší než rumy vyráběné z melasy. Tento druh rumu se vyrábí například na Haiti, Guadeloupe nebo Martiniku.
  • Ve španělsky mluvících oblastech se tradičně vyrábí poměrně jemné rumy añejo. Jako příklad lze uvést Kubu, Guatemalu, Panamu, Dominikánskou republiku, Portoriko, Kolumbii a Venezuelu. Na Kanárských ostrovech se vyrábí medový rum ron miel de Canarias.

V Brazílii se vyrábí cachaça, alkoholický nápoj podobný rumu. Některé země, například USA, tento nápoj klasifikují jako druh rumu. Seco, destilát z Panamy, je velice podobný rumu, ale také vodce, jelikož se destiluje třikrát.

V Mexiku se vyrábí nejen celá řada světlých i tmavých rumů, ale i jiné levnější druhy ochuceného i neochuceného alkoholu z cukrové třtiny, jako je aguardiente de caña nebo charanda.

Ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky se vyrábí nápoj aguardiente destilovaný z melasy a ochucený anýzem. Po destilaci se do něj často přidává další šťáva z cukrové třtiny.[2]

Na západě Afriky, zejména v Libérii, se vyrábí „třtinová šťáva“ (známá také jako Liberijský rum [3]nebo CJ), levný a silný alkoholický nápoj destilovaný z cukrové třtiny. Může obsahovat až 43 % alkoholu. [4]

V České a Slovenské republice se z cukrové řepy vyrábí destilát Tuzemák.

V Německu se vyrábí Rum-Verschnitt, levná náhražka opravdového tmavého rumu. Skládá se z tmavého rumu (často z Jamajky), rektifikovaného lihu a vody. Velice často se dobarvuje karamelem Může obsahovat i velice malé množství opravdového rumu, jelikož minimum je stanoveno na 5 % objemu. V Rakousku je k dostání podobný rum nazývaný Inländerrum či také domácí rum. Ten je vždycky kořeněný, na rozdíl od německé náhražky, která nikdy není kořeněná ani ochucená.

Metody výroby[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od jiných druhů alkoholu neexistuje u rumu jednotná metoda výroby. Jeho výroba se zakládá na tradičních stylech jednotlivých oblastí a palíren.

Fermentace[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň cukrové třtiny.

Většina rumu se vyrábí z melasy, která pochází z cukrové třtiny. Kvalita rumu z velké části závisí na kvalitě a druhu použité cukrové třtiny. Její kvalita pak závisí na druhu půdy a na podnebí, ve kterém byla vypěstována. Velká část melasy používané v Karibiku pochází z Brazílie. Výjimkou jsou frankofonní ostrovy, kde se rum místo z melasy vyrábí převážně ze šťávy cukrové třtiny. V Brazílii se pak destilovaný alkoholický nápoj ze šťávy cukrové třtiny nazývá cachaça a od rumu se rozlišuje. Proces fermentace se pak zahájí přidáním vody a kvasnic k základní ingredienci.

Destilace[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako u ostatních aspektů výroby rumu, ani při destilace se nepoužívá žádná jednotná metoda destilace. Použitá metoda se může odrazit například na plnosti chuti rumu.

Zrání a míchání[editovat | editovat zdroj]

V mnoha zemích musí rum zrát alespoň po dobu jednoho roku. [5] Rum zraje zpravidla v dřevěných sudech, zrání může však probíhat i v nádržích z nerezové oceli. Během procesu zrání je určena barva rumu. Při zrání v dubových sudech rum tmavne, zatímco v nádržích z nerezové oceli zůstává prakticky bezbarvý.

Vzhledem k tomu, že se rum typicky vyrábí v oblastech s tropickým podnebím, zraje daleko rychleji než whisky či brandy. To se projevuje v andělském podílu neboli v množství produktu ztraceného odpařením. Produkty zrající ve Francii či Skotsku ztratí ročně asi 2 % objemu, produkty v tropických oblastech pak až 10 %.

Po uzrání se rum většinou míchá, aby mohl výrobce zajistit konzistentní chuť produktu. Jedná se o poslední krok výroby rumu. [6] Během něj jsou světlé rumy občas filtrovány za účelem odstranění zabarvení vzniklého během zrání. Tmavší rumy pak mohou být dobarvovány karamelem.

Nápoje a pokrmy[editovat | editovat zdroj]

Rum se používá nejen do punčů, ale i do známých koktejlů pocházejících z oblasti Karibiku, jako je Cuba libre nebo Daiquiri. Dále se přidává do koktejlů, jako je Piña colada nebo Mojito.

Používá se také k dochucování různých pokrmů, jako jsou například rumové kuličky či koláče. Často se do něj nakládá ovoce používané do koláčů. Přidává se také do mnoha marinád používaných v karibské kuchyni.

Rumy[editovat | editovat zdroj]

Bacardi rum

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rum na anglické Wikipedii.

  1. Lexikon aperitivů a digestivů ISBN 80-7234-570-2
  2. Selsky, Andrew."Age-old drink losing kick", The Miami Herald, 15 September 2003. 
  3. Tourism Industry in Liberia [online]. [cit. 2009-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Photo-article on Liberian village life [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BRANCH, Legislative Services. Consolidated Federal Laws of Canada, Food and Drug Regulations [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Manufacturing Rum [online]. [cit. 2012-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • COULOMBE, Charles A. Rum: výpravný příběh nápoje, který dobyl svět. Praha: BB art, 2006. 287 s. ISBN 80-7341-766-9. (čeština) 
  • Rum v kuchyni. Příprava vydání Magdalena Wagnerová. Praha: Plot, 2006. 110 s. ISBN 80-86523-68-3. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]