Dánsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dánské království
Kongeriget Danmark
vlajka Dánska
vlajka
znak Dánska
znak
Hymna: Der er et Yndigt Land
Geografie

EU-Denmark.svg Poloha Dánska

Hlavní město: Kodaň (København)
Rozloha: 43 094 km² (130. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Møllehøj (170,86 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 56° s. š., 10° v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 739 963 (114. na světě, 2017)
Hustota zalidnění: 131 ob. / km² (80. na světě)
HDI: 0.923 (velmi vysoký) (4. na světě, 2014)
Jazyk: dánština
Náboženství: luteráni 85 %, katolíci, muslimové
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: okolo 980 (sjednocení území Haraldem Modrozubým)
Hlava státu: Královna Markéta II. (Margrethe)
Předseda vlády: Lars Løkke Rasmussen
Měna: 1 Dánská koruna = 100 Øre (DKK)
HDP/obyv. (PPP): 46 624[1] USD (16. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 208 DNK DK
MPZ: DK
Telefonní předvolba: +45
Národní TLD: .dk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark).

Grónsko a Faerské ostrovy patřící oficiálně také Dánsku (Dánskému království), disponují autonomií, nepatří do Evropské unie a každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu (Folketingu). Pro vztah kontinentálního Dánska a obou autonomních území (Faerských ostrovů a Grónska) je používán polooficiální termín Rigsfællesskabet.

Dánsko je nejmenší ze severských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a stovkami dalších menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko. 6 z 10 Dánů žije v Kodaňské aglomeraci, což je metropolitní oblast, která se velmi malou částí rozkládá i ve Švédsku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Dánska.
Korunovace Erika VII., krále sjednocených severských zemí, 17. června 1397

Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6. století7. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.

Dánsko bylo poprvé ovládnuto Haraldem Modrozubým (Harald Blåtand) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové – kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.

V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupeno Švédsku v roce 1658. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (ta pak trvala do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále zůstávají součástí dánského státu.

18. století reformy osvícenského absolutismu přispěly k průmyslové revoluci a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N. F. S. Grundtvig.

Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku.

Dne 9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození britskými oddíly v květnu 1945.[2] Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 se připojilo také k Evropské unii.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Dánska.
Pobřeží severního Jutska

Dánsko leží na Jutském poloostrově a na 443 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 76 (2006) celoročně obývaných. Nejdůležitější jsou ostrovy Fyn a Sjælland. Dalšími velkými ostrovy jsou Lolland, Falster, Langeland, Møn, Ærø, Als a Bornholm, který je umístěn poněkud východněji v Baltském moři než zbytek země. V roce 2013 existovaly v Dánsku tři národní parky.

Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná výška dosahuje jen 30 m n. m. Nejvyššími body Dánska jsou Møllehøj a Yding Skovhøj, oba 171 m n. m.

Dánské podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé. Časté jsou větry a mlhy. Největší řekou je Gudenå.

Západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. Lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží (Sandflugtplantagen).

Politický systém[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Dánska.

Dánské království je od roku 1849 konstituční monarchií, kde má moc výkonnou formálně v rukou královna Markéta II. jako hlava státu. Ve skutečnosti je ale moc výkonná v rukou ministerského předsedy, který je hlavou vlády, a dalších ministrů tvořících vládu. Všichni ministři jsou odpovědní parlamentu, moci zákonodárné. Parlament je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel a nazývá se Folketinget. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům Grónska a dvě reprezentantům Faerských ostrovů.

Od roku 2001 byla u vlády koalice vedená středo-pravicovou stranou Venstre. Ministerským předsedou byl od 5. dubna 2009 Lars Løkke Rasmussen. Jeho předchůdce Anders Fogh Rasmussen se úřadu vzdal, když byl jmenován generálním sekretářem NATO.

Po parlamentních volbách 15. září 2011 mají koaliční většinu levicové strany s 92 mandáty. Koaliční vládu tak tvoří tři strany a vede ji předsedkyně Sociálních demokratů Helle Thorningová-Schmidtová. Opoziční pravicové strany mají 87 mandátů.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Dánska.


Od 1. ledna 2007 je Dánsko rozděleno do pěti regionů (v závorkách jsou správní sídla těchto regionů):

Dánsko bylo mezi roky 1970 a 2006 rozděleno do 13 samosprávních krajů (amt) a na 270 okresů (kommune):

     

Grónsko a Faerské ostrovy patří také Dánskému království, ale je jim ponechána autonomie. Každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Dánska.
Kodaňský přístav

Dánsko patří mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou (sociálně-demokratický model welfare state). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřipojení se.

V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice), brambory a cukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Dánsko je vedoucím producentem vepřového a největším vývozcem vepřových produktů v EU.[3] Významný je mořský rybolov. Dánsko má malé množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn.

Většina elektráren je tepelných. Specifický je vysoký podíl větrných elektráren na spotřebě elektrické energie (25,9 % v roce 2011). Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.

Ve službách pracuje přes 60 % ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba a automobilová doprava. Ostrovy spojují mosty nebo trajektové linky. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus. V Kodani je také významné mezinárodní letiště.

K největším firmám v zemi patří hračkářská korporace Lego, již založil Ole Kirk Christiansen.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Obyvatelstvo Dánska a Židé v Dánsku.
Lidé na pláži na poloostrově Djursland

Téměř 1/3 obyvatel žije v aglomeraci hlavního města. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 79 let.

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, západogermánský národ, jazykově patřící k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5.6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8.11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie, Normandie, IslandGrónsko). Nejstarší památky jsou psané runami, dnes píší latinkou.

Kromě nich žije u hranic s Německem malá německá menšina. V zemi žije i komunita původních obyvatel z Grónska. V poslední době se Dánsko mění na multikulturní společnost. Počet emigrantů dosahuje 9,5% obyvatelstva (cca 526 000 obyvatel). Největší skupinu mezi nimi tvoří přistěhovalci z Turecka. Za nimi následují přistěhovalci z Bosny, Kosova, Maroka, Pákistánu, Somálska, ale i z Chile či z Vietnamu. Malou skupinu tvoří i přistěhovalci z Polska a pobaltských zemí. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

V Dánsku je stále státní církví od reformace dánská (evangelická) církev. Její vliv ve společnosti klesá, podobně i pomalu klesá počet jejích příslušníků. V roce 2013 to bylo 4 430 643 obyvatel, což představovalo 79,1% obyvatelstva (v roce 1990 to bylo 89,3%). Snižuje se i návštěvnost bohoslužeb a členství v církvi je více formální. Naopak narůstá počet obyvatel bez vyznání. S příchodem emigrantů stoupá počet muslimů (Turci, Arabové ). Islám je dnes druhým nejrozšířenějším náboženstvím v Dánsku a počet jeho přívrženců stále stoupá. Žije zde přibližně 270 000 muslimů, což je 5 % obyvatel.[4] Kromě nich žije v zemi i skupina buddhistů (20 000, tj 0,4%). Pomalu stoupá i počet příslušníků římskokatolické církve. Je jich 39 000, což představuje asi 0,7% obyvatel. Do reformace bylo Dánsko římskokatolickou zemí. V zemi žijí i skupinky hinduistů, mormonů, baptistů či pravoslavných.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kultura Dánska.

Nejznámějším Dánem ve světě je klasik dětské literatury Hans Christian Andersen. Známým tvůrcem dětské literatury je také William Heinesen, dánsky píšíci Faeřan. Zakladatelem moderní dánské literatury (stejně jako norské) byl Ludvig Holberg. Nejvýznamnějším představitelem literární skupiny Jutland byl Jeppe Aakjær, dánského romantismu Adam Oehlenschläger, naturalismu Jens Peter Jacobsen, sociální prózy Martin Andersen Nexø, válečné prózy Sven Hassel, nejslavnější píšící Dánkou je Karen Blixenová. Jako dramatik a zvláště scénograf se prosadil Kjeld Abell. Významnými současnými autory jsou Peter Høeg, Klaus Rifbjerg či básník Jens Fink-Jensen. Nobelovu cenu za literaturu získali Henrik Pontoppidan, Karl Adolph Gjellerup a Johannes V. Jensen.

V Dánsku se narodil i významný impresionistický malíř Camille Pissarro či představitel expresionismu Emil Nolde. Zřejmě nejvýznamnějším evropským neoklasicistním sochařem byl Bertel Thorvaldsen. K situacionismu se hlásil sochař a malíř Asger Jorn. Funkcionalismus v architektuře reprezentoval zejména Arne Jacobsen, který měl značný vliv na podobu typických dánských předměstských domů.

Peter Faber: Náměstí Gråbrødretorv, 1840, nejstarší dochovaná dánská fotografie

Průkopníci umění fotografie, jako byli Mads Alstrup a Georg Emil Hansen, připravili cestu pro tuto rychle rostoucí profesi během druhé poloviny 19. století, oba byli mezinárodně uznávanými zároveň uměleckými a novinářskými fotografy.[5][6]

Mezi nejúspěšnější současné dánské fotografy se řadí Jacob Aue Sobol nebo Claus Bjørn Larsen, kteří se účastní mezinárodních výstav.[7]

Za nejvýznamnějšího dánského hudebního skladatele je považován Carl Nielsen. Lze vzpomenout též Nielse Wilhelma Gadeho. Lars Ulrich je bubeníkem a spoluzakladatelem známé americké skupiny Metallica.

Světově známým se stal filmový režisér Lars von Trier, spoluator Dogmatu 95. Jiným signatářem tohoto filmařského manifestu byl Thomas Vinterberg. Oscara mají Bille August či Susanne Bierová. Klasikem dánského filmu je Carl Theodor Dreyer. V béčkových a žánrových hollywoodských filmech se proslavila herečka Brigitte Nielsenová, manželka Sylvestera Stalloneho. V jejích stopách dnes jde Connie Nielsenová. Televizní Hra o trůny proslavila Nikolaje Coster-Waldaua. Ve filmech Jean-Luca Godarda se stala známou Anna Karina, režisérova múza. Dánský původ má i americký herec Viggo Mortensen. Bondovka Casino Royale proslavila herce Madse Mikkelsena. V modelingu se prosadila Helena Christensenová.

Věda[editovat | editovat zdroj]

Dánsko má mimořádně silnou vědeckou tradici. První kvantový model atomu vytvořil fyzik Niels Bohr. Jeho bratr Harald Bohr byl významný matematik (ale také fotbalista a držitel stříbrné olympijské medaile). Studiem elektromagnetismu proslul fyzik Hans Christian Ørsted. Významným středověkým astronomem byl Tycho de Brahe. Rychlost světla jako první spočítal astronom Ole Rømer. Studium hvězd výrazně posunul Ejnar Hertzsprung, John Dreyer zase sestavil dodnes užívaný katalog objektů hlubokého vesmíru. Jednoduchou metodu na rozeznávání bakterií vyvinul bakteriolog Hans Christian Gram. Průkopníkem v oblasti anatomie, geologie a paleontologie byl Niels Stensen. Tezi o žhavém jádru země jako první formulovala geofyzička Inge Lehmannová. Škálu pH zavedl chemik Søren Peder Lauritz Sørensen. Objevitelem lymfatického systému byl Thomas Bartholin. Významným geometrem byl Caspar Wessel, zoologem a mineralogem Morten Thrane Brünnich. Nobelovu cenu za fyziku má (krom výše uvedeného Nielse Bohra) Aage Bohr a Ben Roy Mottelson, za chemii Jens Christian Skou, za fyziologii August Krogh, Niels Ryberg Finsen (narozen na Faerských ostrovech), Johannes Fibiger, Niels Kaj Jerne a Henrik Dam. V informatice se prosadil zejména Bjarne Stroustrup, autor programovacího jazyka C++, Rasmus Lerdorf, tvůrce programovacího jazyka PHP (ovšem narozen v Grónsku a dnes s kanadským občanstvím) či Peter Naur, spoluautor Backus-Naurovy formy.

V oblasti humanitních a sociálních věd si dlouhodobě nejvyšší "rating" udržuje filozof Søren Kierkegaard. Konstruktérem moderního dánského nacionalismu je filozof Nikolaj Frederik Severin Grundtvig. Velkou tradici má dánská lingvistika, Louis Hjelmslev patří k významným představitelům obecné teorie jazyka, lingvista Otto Jespersen je znám jako odborník na angličtinu, stejně jako Rasmus Rask, který také jako první upozornil na podobnosti mezi litevštinou a slovanskými jazyky. Velmi vlivným literárním teoretikem a kritikem byl Georg Brandes, grónské eskymáky studoval antropolog a polárník Knud Rasmussen. Průkopníkem archeologie byl Christian Jürgensen Thomsen. Jako "skeptický ekolog" proslul Bjørn Lomborg.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy získal roku 1977 Allan Simonsen. Dalšími známými hráči byli Preben Elkjær Larsen, Michael Laudrup či Peter Schmeichel. Světovou tenisovou jedničkou se dokázala stát Caroline Wozniacká. Ze šachistů lze jmenovat Benta Larsena či Aarona Nimcoviče.

LGBT práva[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku LGBT práva v Dánsku.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  2. BARTŮŇKOVÁ, Zuzana. 5. 5. – Den osvobození Dánska [online]. Skandinávský dům, [cit. 2013-10-23]. Dostupné online.  
  3. An Overview of Danish Pork Industry: Integration and Structure by Karen Hamann – The Institute for Food Studies & Agroindustrial Development. Access date: 23 July 2012.
  4. "Muslims in Europe: Country guide", BBC News, 23 December 2005. 
  5. FOTO: New Photography from Denmark. Scandinavia House – The Nordic Center in America USA. New York, 20 Sep – 11 Nov 2006 [online]. Photography-now.com, [cit. 2010-02-06]. Dostupné online.  
  6. Evénements et Expositions. Entre réalité et imaginaire [online]. Paříž: Maison du Danemark, [cit. 2010-02-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. Contemporary Danish Photography. From Photography-Now. Retrieved 28 January 2010.
  8. Oldest amusement park in operation [online]. [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POULSEN, Henning; BUSCK, Steen, a kol. Dějiny Dánska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-908-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]