Doména nejvyššího řádu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Doména nejvyššího řádu (TLD, z anglického Top Level Domain) je internetová doména na nejvyšší úrovni stromu internetových domén. V doménovém jméně je doména nejvyšší úrovně uvedena na konci (např. u cs.wikipedia.org je doménou nejvyššího řádu org). TLD popisuje základní skupinu doménových jmen, např. všechna doménová jména daného státu. Domény nejvyššího řádu jsou pevně stanoveny internetovou standardizační organizací IANA. Existují TLD následujících tří typů:

  • Národní TLD (country-code TLD, ccTLD) sdružující domény jednoho státu. Jejich název je dvoupísmenný, až na výjimky odpovídající kódu země podle ISO 3166-1, např. cz pro Českou republiku.
  • Generické TLD (generic TLD, gTLD) sdružující obecné domény (např. org pro neziskové organizace), nespojené s jedním konkrétním státem (až na výjimku TLD mil a gov, které jsou z historických důvodů vyhrazeny pro vojenské, resp. vládní počítačové sítě v USA).
  • Infrastrukturní TLD využívané pro vnitřní mechanismy Internetu. V současné době existuje jediná taková TLD: arpa, používaná systémem DNS.

Národní doména nejvyššího řádu[editovat | editovat zdroj]

Národní doména nejvyššího řádu (anglicky country-code TLD, ccTLD) je doména nejvyššího řádu společná pro domény daného státu či závislého území. Její název je dvoupísmenný a až na výjimky odpovídá kódu země podle ISO 3166-1. Např. doména .cz je určena pro počítačové sítě v České republice.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

V každém státu určuje příslušný správce národní domény pravidla, podle kterých se doménová jména v dané TLD přidělují. Některé státy umožňují registraci jména v národní TLD libovolnému zájemci, bez ohledu na to, jestli má s příslušným státem něco společného. Mezi takové státy a území patří i ČR se svou doménou .cz, dále také např. Arménie (.am), Itálie (.it), Jersey (.je), Kokosové ostrovy (.cc), Německo (.de), Niue (.nu), Rakousko (.at), Samoa (.ws), Tonga (.to), Turkmenistán (.tm), Mikronésie (.fm) či Tuvalu (.tv). To umožňuje existenci „zajímavých“ doménových jmen jako např. coje.to, uloz.to, barrandov.tv, rock.fm, I.am (angl. jsem), start.at (angl. začít u), go.to (angl. jít na).

Jiné státy a závislá území povolují registraci domény v příslušné TLD pouze občanům či podnikům té které země. Příkladem je např. Kanada (.ca), Mongolsko (.mn) či Slovensko (.sk).

Unikátní projekt zahájilo Tokelau (.tk): na svých stránkách umožňuje registraci doménového jména zdarma.

Většina národních domén používá kód země podle ISO 3166-1. Některé ccTLD však tuto konvenci nedodržují.

ISO 3166-1, které nejsou ccTLD[editovat | editovat zdroj]

  1. .eh – rezervovaný pro Západní Saharu, nebyl oficiálně přidělen a není zanesen v systému DNS.
  2. .kp – rezervované pro Severní Koreu.
  3. .tlVýchodní Timor, v současnosti používá starší kód .tp (viz níže).
  4. .csSrbsko a Černá hora, původně bylo ccTLD .cs pro Československo, dnes nahrazená českým .cz a slovenským .sk; Srbsko a Černá hora používá ccTLD .yu (viz níže).
  5. .axÅlandy

Nepoužívané ccTLD[editovat | editovat zdroj]

Jsou zaneseny v DNS, ale neexistují žádné jejich poddomény a nejsou ani přijímány registrace domén v těchto TLD.

  1. .bvnorské závislé území Bouvetův ostrov (neobydlený ostrov vyhlášený za přírodní rezervaci)
  2. .sjnorské závislé území Svalbard
  3. .gbVelká Británie, v současné době registrováno jediné doménové jméno (dra.hmg.gb), ale pouze pro e-maily; WWW stránka neexistuje. Žádné nové registrace nejsou přijímány. Místo toho se používá doména .uk.
  4. .soSomálsko, kvůli současné nestabilitě v zemi neprobíhá registrace domén v .so.

ccTLD, které nejsou ISO 3166-1[editovat | editovat zdroj]

  1. .acAscension
  2. .ggGuernsey
  3. .imOstrov Man
  4. .jeJersey: tyto kódy patří mezi kódy, které jsou v ISO 3166-1 alpha-2 rezervovány pro mezinárodní poštovní unii UPU. IANA v roce 1996 povolila použití takových kódů, později však toto povolení zrušila; tyto TLD jsou jediné, které byly podle tohoto pravidla přiděleny.
  5. .su – (dnes již neplatný kód ISO 3166-1 pro Sovětský svaz): v roce 2001 bylo rozhodnuto, že další registrace již nebudou přijímány, ale doména je stále aktivní a ještě v roce 2005 se dala doména zaregistrovat za 100,- USD.
  6. .tp – (starší kód ISO 3166-1 pro Východní Timor): Východní Timor používá tento starší kód namísto aktuálně platného kódu tl.
  7. .uk – Kód ISO 3166-1 pro Spojené království je gb, ovšem v předchozích počítačových sítích se používal identifikátor .uk, což se promítlo i do TLD. Později bylo přidělena i TLD .gb, přičemž cílem byl postupný přechod na tento kód, k tomu ovšem nikdy nedošlo a široce používané .uk již lze jen těžko změnit.
  8. .yu – (dnes již neplatný kód ISO 3166-1 pro Jugoslávii): používáno pro Srbsko a Černou horu namísto správného kódu .cs.
  9. .eu – Na schůzi ICANN se 25. září 2000 rozhodlo povolit používání kódů, které jsou v ISO 3166-1 rezervovány pro libovolné použití. Jediný takový existující kód je eu vyhrazený pro Evropskou unii.

Nadále není ani ccTLD, ani ISO 3166-1[editovat | editovat zdroj]

  1. .zrZair. Tento stát s oficiálním názvem Demokratická republika Kongo používá doménu .cd.

Generická doména nejvyššího řádu[editovat | editovat zdroj]

Generická doména nejvyššího řádu (anglicky generic top-level domain, zkráceně generic TLD nebo gTLD) je doména nejvyššího řádu (alespoň teoreticky) společná pro daný typ subjektů. Její název je nejméně třípísmenný.

Dělení gTLD[editovat | editovat zdroj]

Toto je jen hrubý překlad z angličtiny. V češtině názvosloví pro dělení těchto domén neexistuje.

Neomezené
jejich použití není nijak omezeno
.com .info .net .org .eu .pro
Vyhrazené
jsou určeny pro specifický účel, ale není to vyžadováno
.name
Vymezené
mohou být použity pouze pro daný účel
.biz .int .xxx
Garantované
mohou být použity pouze pro daný účel, navíc mají garanta – organizaci stanovující podmínky registrace a dohlížející na provoz. Označují se sTLD (podle sponsored TLD, kde sponsor znamená garant)
.aero .cat .coop .jobs .mobi .museum .travel
Exkluzivní
tyto domény smějí používat pouze subjekty v USA, navíc s většími či menšími restrikcemi
.edu .gov .mil
Infrastrukturní
neveřejné
.arpa .root
Zrušené
.nato
Rezervované
.example .invalid .localhost .test
Připravované
.tel .post .free
Navržené
.asia .geo .kid .mail .sco .web
Pseudo-domény
.bitnet .csnet .onion .uucp

Seznam existujících gTLD[editovat | editovat zdroj]

Existují tyto generické TLD:

  • .aero – pro letecký průmysl
  • .biz – pro obchod (business)
  • .cat – pro katalánskou jazykovou a kulturní komunitu (catalan)
  • .com – pro komerční (ziskové) organizace (commercial)
  • .coop – pro družstva a družstevní sdružení (cooperative)
  • .edu – pro vzdělávací instituce v USA (education)
  • .gov – pro vládu USA (government)
  • .info – pro servery s informacemi (prakticky neomezené využití)
  • .int – pro mezinárodní organizace založené na základě mezistátních smluv (international)
  • .jobs – pro oblast lidských zdrojů
  • .mil – pro armádu USA (military)
  • .mobi – pro poskytovatele mobilních produktů (mobile)
  • .museum – pro muzea
  • .name – pro osobní stránky jednotlivců
  • .net – pro organizace zajišťující provoz sítě (network)
  • .org – pro neziskové organizace (organization)
  • .pro – pro profesionály, profesní sdružení apod. (professional, od konce roku 2015 bez omezení)
  • .travel – pro oblast cestovního ruchu
  • .capital

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně (v lednu 1985) existovalo pouze následujících šest gTLD:

  • .com – komerční subjekty
  • .edu – vzdělávací organizace USA
  • .gov – vládní orgány USA
  • .net – subjekty orientované na poskytování síťových služeb a infrastruktury
  • .org – nekomerční organizace a občanská sdružení
  • .mil – armáda USA

Z těchto generických domén jsou dnes domény .com, .net a .org zcela otevřené, tzn. kdokoli si pod nimi může zaregistrovat doménu bez ohledu na to, zda vyhovuje zamýšlenému cíli dané domény. Takže existují například komerční firmy, které používají doménové jméno s TLD .net.

V prosinci 1988 byla vytvořena sedmá gTLD: .int. Ta slouží mezinárodním organizacím založeným na základě mezistátních smluv (např. eu.int Evropské unie). Důvodem jejího vzniku byl požadavek NATO na vlastní doménu. Do této domény byly také zařazeny některé infrastrukturní mezinárodní databáze Internetu jako např. ip6.int, sloužící pro zpětný překlad adres IPv6 systémem DNS (ekvivalent in-addr.arpa, které je pro IPv4). V květnu 2000 však bylo rozhodnuto, že všechny další podobné databáze budou zakládány ve specializované infrastrukturní doméně .arpa.

V polovině 90. let začala být zřejmá potřeba velkého množství doménových jmen (hlavně v gTLD .com), což mělo za následek požadavek na zavedení nových gTLD. 4. února 1997 bylo navrženo sedm nových gTLD (.arts, .firm, .info, .nom, .rec, .store a .web). Tento návrh však nebyl pro nesouhlas americké vlády proveden.

Od října 1998 se správou doménových jmen zabývá organizace ICANN. Ta po veřejné debatě přistoupila 16. prosince 2000 k zavedení následujících sedmi nových gTLD:

V současné době se plánuje vytvoření dalších generických domén nejvyššího řádu. Navrhovány jsou následující domény: .asia, .geo, .kid, .mail, .post, .sco, .tel, .web a .xxx.

V roce 2013 byly schváleny první nelatinské domény شبكة., .онлайн, .сайт a .游戏.[1]

Firemní gTLD[editovat | editovat zdroj]

Nejen pro ochranu obchodních značek je možno registrovat si vlastní gTLD (generickou TLD),[2] tedy unikátní doménu s celosvětovým dosahem. IANA si klade několik podmínek (splnění registračního procesu, shodu názvu s provozovatelem, technickou, právní a smluvní shodu)[3], po jejichž splnění je možno takovou TLD získat a provozovat: IANA je zahrne do DNS tabulek.

Například pro banku BNP Paribas je na základě schválené žádosti zavedena gTLD, takže původní URL http://bnpparibas.com je přesměrována na https://group.bnpparibas/.[4] Podstatou firemních gTLD je, že garantem takové gTLD musí být majitel značky, což v případě bnpparibas skutečně je BNP Paribas.[4]

A pro účel ochrany značek by registrovaná gTLD neměla být zavádějící: Není jasné zda IANA má povinnost registrovat jakoukoli formálně správně podanou žádost o registraci gTLD, či zda záleží na její libovůli, pouze na názorech členů schvalovací komise.

Ostatní TLD[editovat | editovat zdroj]

Historické[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech byla vytvořena TLD nato pro použití Severoatlantickou aliancí, neboť žádná z tehdy existujících TLD nevyhovovala statutu mezinárodní organizace. Nedlouho poté však byla vytvořena TLD int věnovaná právě mezinárodním organizacím, takže NATO dnes používá doménu nato.int. Nepoužívaná TLD nato byla později (až v červnu 1996) zrušena.

V minulosti byl Internet pouze jednou z mnoha počítačových sítí. Počítače, které nebyly propojené do Internetu, ale pouze do specializovaných sítí (např. Bitnet či UUCP), mohly prostřednictvím speciálních internetových bran posílat e-maily i do Internetu, přestože do něj samy nebyly připojeny. Pro označení takových počítačů se často používaly pseudodomény jako např. .bitnet či .uucp. Tyto domény však nikdy skutečně neexistovaly v rámci systému DNS. Pokud se dnes používají tyto specializované sítě, obvykle již používají standardní internetové domény a tyto pseudodomény jsou nyní již jen historickým reliktem.

Rezervované[editovat | editovat zdroj]

RFC 2606 specifikuje následující čtyři speciálních doménová jména, která jsou vyhrazena pro různé účely s tím, že je zaručeno, že takové domény nikdy nebudou v globálním doménovém stromu existovat:

  • .example – vyhrazeno pro použití v příkladech v dokumentaci apod
  • .invalid – vyhrazeno pro použití jako evidentně neexistující jméno
  • .localhost – vyhrazeno pro tradiční použití termínu localhost
  • .test – vyhrazeno pro testovací účely

Alternativní[editovat | editovat zdroj]

Existují i další stromy, nezávislé na IANA, používající Alternativní DNS kořen. Takový strom může provozovat kdokoli s vlastním DNS. V síti Internet byla sítí alternativních nameserverů provozována například doména .biz ještě před svým oficiálním schválením. Česká komunitní síť CZFree.Net ve své infrastruktuře používá top level doménu .czf,

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SLÁDEK, Vilém. ICANN dal zelenou prvním čtyřem novým generickým doménám nejvyšší úrovně. Root.cz [online]. 2013-10-24 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.  
  2. Jennifer Schoelwer: Top-Level Domains Owned by Brands Gaining Momentum, blog.fairwindspartners.com, 17. dubna 2015, upraveno 10. srpna 2015.
  3. Delegation Report for .bnpparibas, iana.org, 2014-08-11.
  4. a b Delegation Record for .BNPPARIBAS (Generic top-level domain), iana.org, registrováno 2014-07-31.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]