Niue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niue
Niue

Pobřeží ostrova Niue
Znak
Znak
Hymna: Ko e Iki he Lagi
Geografie
Niue on the globe (Polynesia centered).svg
Hlavní město Alofi
Souřadnice
Rozloha 260 km²
Časové pásmo -11
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 445
Hustota zalidnění 5.5 ob./km²
Jazyk niueština, angličtina (uř. j.)
Národnostní složení Polynésané, Evropané, Samoánci, Tongané
Náboženství protestanté (75 %), mormoni (10 %)
Správa regionu
Nadřazený celek Novozélandské království
Druh celku přidružené samosprávné území
Generální guvernérka Dame Patsy Reddyová
Předseda vlády Toke Talagi
Měna Novozélandský dolar, Niuský dolar
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba 683
Internetová doména nu

Niue je ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Správním střediskem ostrova je město Alofi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl „znovu“ objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům.[1] Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.

V lednu roku 2004 byl ostrov těžce zasažen cyklónem Heta. Řádění živlu za sebou zanechalo 2 mrtvé a poničený ostrov.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Mapa Niue

Ostrov je vývozcem tropického ovoce, kopry, medu a citrusových plodů. Převážná část populace pracuje v rodinných plantážích. Těžkou ránu zasadil ekonomice ostrova cyklón, který se přehnal přes ostrov v roce 2004.

V srpnu 2005 zveřejnila australská těžební společnost Yamarna Goldfields zprávu, že ostrov má pravděpodobně největší světové zásoby strategické suroviny následujících let – uranu. Společnost má nyní povoleno provádět geologický průzkum zásob. O vydání těžební licence se bude teprve rozhodovat.

Státní ceniny[editovat | editovat zdroj]

Od října 1891 byl ostrov zařazen v poštovní organizaci UPU nepřímo pod Australasií a přímo od října 1907 pod Novým Zélandem. Od roku 1902 zde platily poštovní známky Nového Zélandu opatřené přetiskem NIUE, od roku 1920 byly užívány známky bez přetisku, s vytištěným názvem NIUE. V období let 1938 až 1945 byly opatřeny doplňkovým označením COOK ISLANDS. Známky a nově i aršíky s exotickými náměty kvůli příjmům od filatelistů vydává ostrov i nadále.[1]

Oficiální měnou je Novozélandský dolar. Kromě toho vydává Niue vlastní mince - Niuský dolar, který ve světě proslul především díky své 1 dolarové minci z roku 2001, která na sobě má vyobrazeného Pokémona Pikachu a je tak pravděpodobně jedinou mincí na světě s vyraženou anime postavou. V roce 2001 byla vydána série 5 jednodolarových mincí s postavičkami Pokémonů a v roce 2010 ještě jedna desetidolarová[2]. Niuský dolar však není používán v oběhu[3], podobně jako známky jsou mince raženy jako rarity pro sběratele.

Zahraniční vztahy Niue:
     Niue
     Státy udržující diplomatické vztahy s Niue

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Niue, s. 201.  
  2. http://avaxnews.net/wow/niue_pokemon_legal_coins.html
  3. http://en.numista.com/catalogue/pieces55541.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]