Havaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Hawaii. Tento článek je o státu USA. Další významy jsou uvedeny na stránkách Havaj (rozcestník) a Hawaii (rozcestník).
Havaj
Hawaii / Hawaiʻi
State of Hawaii / Mokuʻāina o Hawaiʻi
Vlajka amerického státu Havaj Pečeť amerického státu Havaj
Vlajka Pečeť
Přezdívka: Aloha State
Havaj na mapě USA
Úřední jazyky angličtina, havajština
Hlavní město Honolulu
Největší město Honolulu
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
43. v USA
28 311 km²
16 647 km²
11 664 km² (41,2 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
40. v USA
1 428 557 (odhad 2016[1])
86 obyv./km² (13. v USA)
Počet okresů 5
Časové pásmo UTC−10 (letní čas se nepoužívá)
Poloha 20°48′ s. š., 157°36′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

4207 m n. m.
920 m n. m.
0 m n. m.
Guvernér David Ige (D)
Senátoři Brian Schatz (D)
Mazie Hirono (D)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

HI
H.I.
US-HI
Přistoupení do Unie 21. srpna 1959 (50. stát)
Oficiální web hawaii.gov

Havaj (anglicky Hawaii výslovnost [həˈwaɪʲi] IPA, oficiálně State of Hawaii, havajsky Hawaiʻi [həˈvɐjʔi] IPA, oficiálně Mokuʻāina o Hawaiʻi) je stát Spojených států amerických nacházející se v Tichém oceánu, řazený do oblasti pacifických států v západním regionu USA. Rozkládá se jihovýchodně od západního pobřeží kontinentálních Spojených států, ve vzdálenosti přibližně 3200 km. Havaj je nejjižnějším státem USA.

Se svou rozlohou 28 311 km² je Havaj osmým nejmenším státem USA, v počtu obyvatel (1,4 milionů) je 40. nejlidnatěším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 86 obyvatel na km² je na 13. místě. Hlavním a největším městem je Honolulu s 350 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou East Honolulu (50 tisíc obyv.), Pearl City (50 tisíc obyv.), Hilo (45 tisíc obyv.), Kailua (40 tisíc obyv.) a Waipahu (40 tisíc obyv.). Pobřeží Tichého oceánu dosahuje na Havaji délky 1207 km.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Mauna Kea s nadmořskou výškou 4207 m. Největšími toky jsou řeky Wailuku a Kaukonahua.

Havajské ostrovy obydleli někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu Polynésané, pro Evropany objevil souostroví v roce 1778 James Cook. S evropskou pomocí následně všechny ostrovy král Kamehameha I. sjednotil do království, které převzalo havajský název největšího ostrova. Roku 1893 byl za účasti amerických sil proveden převrat a vznikla Havajská republika, jejíž území o pět let později Spojené státy anektovaly. Ty zde zřídily havajské teritorium, které existovalo více jak 60 let. Havaj se 21. srpna 1959 stala posledním, 50. státem USA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byly Havajské ostrovy obydleny nejpozději zhruba okolo roku 1000 Polynésany, patrně ze souostroví Markézy (někteří antropologové věří, že se tak mohlo stát již okolo roku 300, tento náhled však není dostatečně podložen). Až do konce 18. století žili obyvatelé Havaje v izolované kastovní společnosti vedené náčelníky a šamany. Řídili se nábožensko-společenským systémem různých tabu celkově nazývaným kapu. V roce 1778 ostrovy objevil pro evropskou civilizaci na lodi Endeavour James Cook.

Při pobytu Jamese Cooka na Havaji abdikoval náčelník Havajských ostrovů. Během mocenských bojů o uvolněné místo byl James Cook zabit. V následujícím období v letech 17801795 se v průběhu několika bitev podařilo ovládnout ostrovy náčelníkovi Kamehamehovi.

Havajské království a Havajská republika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam havajských králů.

Po ovládnutí ostrovů a násilném připojení ostrova Kauai v roce 1810 sjednotil všechny ostrovy v Havajské království a sebe prohlásil králem Kamehameha I. (označovaným také jako Kamehameha Veliký ).

Roku 1872 zemřel jeho potomek Kamehameha V. a havajská vláda zvolila králem Lunalila, který zemřel dva roky nato. V roce 1874 tedy proběhly další volby, ve kterých byl 45člennou komisí zvolen za krále Kalākaua. S touto volbou nesouhlasili domorodí obyvatelé Havaje, kteří se obávali, že Kalākaua je zastánce zájmů amerických plantážníků. Kalākaua v královském úřadu překvapil a po celou dobu zastával postoje, kterými tvrdě hájil havajskou nezávislost a zájmy chudých domorodců. Mezi lety 1881 a 1883 vyrazil jako první hlava státu ve světových dějinách na cestu kolem světa, aby zvýšil prestiž a povědomí o havajské státnosti. Během té doby předal vládu své sestře Liliuokalani. Ta zakázala imigraci Číňanů, kteří do země rozšířili neštovice, čímž ještě více rozčeřila vztahy s americkými plantážníky, kteří Číňany zaměstnávali. Po svém návratu došlo ke sporu mezi Kalākauou a německým kancléřem Bismarckem, když se Kalākaua snažil vytvořit unii se Samoou, o jejíž kolonizaci se Německé císařství tou dobou pokoušelo. Dále byl Kalākaua v roce 1887 násilím donucen přijmout ústavu, která omezila jeho pravomoci. V zemi došlo k povstání na jeho podporu, které vyčerpaný Kalākaua už jen sledoval. V roce 1891 zemřel. Krátce předtím pronesl slavnou větu „Vyřiďte mému lidu, že jsem se snažil.“

Po Kalākauaovi nastoupila jeho sestra Liliuokalani. V roce 1890 zrušily USA clo na cukr všem státům, což přivodilo Havaji, která dříve měla monopol, a především zdejším plantážníkům, ekonomické potíže. Havajská liga vedená plantážníky poté žádala USA o intervenci za účelem svržení královny Liliuokalani. V roce 1892 na území Havaje vstoupily americké jednotky. V lednu 1893 se Liliuokalani vzdala trůnu po dobytí jejího paláce. Havajská liga vyhlásila revoluční Havajskou republiku a požádala USA o anexi svého území. K anexi Havajské republiky došlo v roce 1898 na základě Newlandsovy rezoluce. Státem USA se Havaj stala 21. srpna 1959.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Havajské ostrovy.
Havajské ostrovy

Největším ostrovem v Havajském souostroví je ostrov Havaj. Byl vytvořen splynutím dvou velkých vulkánůMauna Kea (4207 m) a Mauna Loa (4160 m). Se svým úpatím, které spočívá na mořském dně 5500 m pod hladinou moře, je Mauna Kea horou s největší absolutní výškou na světě; výškový rozdíl mezi základnou a vrcholem je větší než výška Mount Everestu nad mořskou hladinou. Mauna Kea je sopka v období klidu, snad vyhaslá. Naproti tomu Mauna Loa je jednou z nejčinnějších sopek na světě. Její nejaktivnější sopouch, Kilauea, se nachází na jihovýchodním svahu. Obvod vnějšího okraje kaldery Kilauea dosahuje 13 km.

Havajské ostrovy jsou souostroví mnoha ostrovů. Hlavní ostrovy však reprezentuje osm následujících (od severozápadu na jihovýchod): Niihau, Kauai, Oahu, Molokai, Lanai, Maui, Kahoolawe a Havaj. Součástí souostroví a zároveň i státu Havaj jsou i tzv. Severozápadní Havajské ostrovy, což je řetězec malých neobydlených ostrůvků, který pokračuje od Kauai další stovky kilometrů na severozápad. Jedním z nich je i Midway, jenž jako jediný z nich nespadá do státu Havaj.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 360 301 obyvatel.[3] Havaj představuje jeden ze čtyř států USA, kde nehispánští běloši nepředstavují většinu obyvatelstva. Má největší podíl obyvatelstva asijského původu a nejvyšší podíl míšenců mezi rasami ze všech států USA. K předkům mezi původními obyvateli ostrovů se hlásí něco málo přes 22 % obyvatel.

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 8,9% populace.[3]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Pomník otce Damiena před budovou havajské vlády

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Nejvíce je protestantů, kteří jsou ovšem roztříštěni do řady malých církví a denominací (největší protestantskou církví je United Church of Christ, k níž se hlásí asi 3 % obyvatel), takže největší organizovanou náboženskou skupinu představuje římskokatolická církev.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Patronem Havaje je svatý Jozef de Veuster, známý jako otec Damien nebo Otec malomocných, belgický katolický misionář, který zde v letech 18641889 působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženými malomocenstvím. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a před Kapitolem ve Washingtonu.

V silniční síti Havaje existují dálnice H-1, H-2 a H-3,[4] které mají přídomek „mezistátní“, přestože Havaj s žádným jiným státem nesousedí.

Mottem státu je „Ua mau ka ea o ka ʻĀina i ka pono. — The life of the land is perpetuated in righteousness.“ (tj. Život [rovnněž - samostatnost] země se udržuje dodržováním práva [spravedlnosti].), květinou je žlutý ibišek, stromem tungovník molucký, ptákem berneška havajská a písní Hawaii Ponoi.[5]

Na vlajce Havaje, jako jediného státu USA, se nachází i vlajka Spojeného království.

V roce 1868 došlo na ostrově Havaj k nejsilnějšímu a nejsmrtelnějšímu zemětřesení v historii celé Havaje o síle 7,9.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12, [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. http://www.fhwa.dot.gov/infrastructure/hawaii01.htm
  5. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 308. (anglicky)  
  6. DUNBAR, Paula. Significant Earthquakes Full Search, sort by Date, Country. www.ngdc.noaa.gov [online].  [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]