James Cook
James Cook (27. října 1728 Marton u Yorku – 14. února 1779 Havaj) byl mimořádně významný mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi.
Od třinácti let pracoval jako plavčík na uhelné lodi. V té době se samovzdělával ve všech námořních oborech. V roce 1755 nastoupil jako kormidelník válečného loďstva. V roce 1759 se zúčastnil plavby do Severní Ameriky v rámci války s Francií. Vynikajícím způsobem tehdy zmapoval ústí řeky svatého Vavřince, proto od roku 1763 pokračoval mapováním Newfoundlandu a Labradoru.
Obsah
První plavba (1768–1771)[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku První plavba Jamese Cooka.
V letech 1768–1771 vedl svou první tichomořskou expedici, jejímž původním, vědeckým cílem bylo pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč, které mělo sloužit k určení vzdálenosti Venuše (a v návaznosti i ostatních planet) od Slunce. O vědeckém zaměření expedice svědčí i to, že na lodi Endeavour se spolu s Cookem plavili přírodovědec Joseph Banks, švédský botanik Daniel Solander či astronom Charles Green; expedice se konala pod záštitou Královské společnosti nauk. 3. června 1769 na Tahiti provedl Cook plánované pozorování, jehož přesnost však zaostala za očekáváními. Původní poslání mělo posloužit také jako krytí, poté se již mohl plně věnovat druhému cíli své cesty, totiž nalezení Terra Australis, neznámého jižního kontinentu, o jehož existenci bylo mnoho vědců 18. století přesvědčeno. Cook zmapoval Nový Zéland, objevil průliv mezi jeho ostrovy (dnes Cookův průliv) a vyvrátil tak hypotézu o existenci pevniny v těch místech, přiblížil se k Austrálii z východu a objevil několik nových ostrovů. Než se mu po naplnění jeho cílů podařilo doplout do své domoviny, přišel o většinu původní posádky v důsledku malárie.
Druhá plavba (1772–1775)[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Druhá plavba Jamese Cooka.
V letech 1772–1775 dostal k dispozici dvě lodi, Resolution a Adventure, a vedl druhou expedici, pátrající po předpokládané pevnině v jižním Tichomoří. 1773 se kapitán James Cook vylodil na Cookových ostrovech a pojmenoval je Herveyovy ostrovy. Poprvé překročil jižní polární kruh a pátral za ním od Afriky až k Novému Zélandu. Pak prozkoumal Novou Kaledonii. Při návratu objevil Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. V Anglii byl pak povýšen do hodnosti námořního kapitána.
Třetí plavba (1776–1779) a smrt[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Třetí plavba Jamese Cooka.
V letech 1776–1779 vedl třetí výpravu s cílem najít tzv. severozápadní průjezd kolem Severní Ameriky (což se povedlo až roku 1906 Amundsenovi). S loděmi Resolution a Discovery obeplul opět Afriku, plavil se přes Tasmánii, Nový Zéland a Tahiti, objevil Havajské ostrovy (dal jim ovšem jméno Sandwichovy ostrovy) doplul k Americe, proplul Beringovým průlivem a prováděl mapování. Po příchodu zimy 1778 se vrátil na Havaj. Tam se dostal do konfliktu s domorodci a při pokusu zajmout jejich náčelníka byl 14. února 1779 v zátoce Kealakekua zabit.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Významné bylo Cookovo dílo. Na všech cestách si vedl pečlivé zápisky, které vyšly za jeho života i po smrti tiskem. Byl členem Královské společnosti nauk a získal její zlatou medaili. Všech Cookových výprav se zúčastnili významní vědci své doby, s jejichž přispěním bylo lidstvo obohaceno o obrovské množství nových poznatků.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HABAJ, Michal. Příběh Jamese Cooka. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2012, 23 (3-4), s. 50-64. ISSN 1210-6097.
