Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy
South Georgia and the South Sandwich Islands
Vlajka Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů
vlajka
Znak Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů
znak
Hymna: God save the Queen
Motto: Leo Terram Propriam Protegat
Geografie

Poloha Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů

Hlavní město: King Edward Point (Grytviken)
Rozloha: 3 903 km²
Nejvyšší bod: Mount Paget (2934 m n. m.)
Časové pásmo: -2
Poloha: 54° 15′ j. š., 36° 45′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 20
Hustota zalidnění: 0,005 ob. / km²
Jazyk: angličtina (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení zámořské území Velké Británie
Komisař Nigel Haywood
Měna libra šterlinků (GBP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 239 SGS GS
MPZ GB
Národní TLD .gs
Alan Huckle, Bývalý komisař pro Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy
Zaniklá a současná sídla na Jižní Georgii

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy (anglicky South Georgia and the South Sandwich Islands) jsou britská zámořská území v Jižním Atlantském oceánu. Do roku 1985 byly dependencí Falklandských ostrovů. Toto souostroví se skládá z odloučených nehostinných ostrovů Jižní Georgie a skupiny menších ostrovů známých jako Jižní Sandwichovy ostrovy. Na ostrovech nežijí žádní stálí obyvatelé, pouze vládní úředníci s rodinami v hlavním městě King Edward Point, pracovníci muzea poblíž Grytvikenu a vědci a podpůrný personál britského polárního výzkumu na vědecké základně na Ptačím ostrově.

Území Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů si nárokuje Argentina. Spor vyvrcholil v argentinsko-britské válce (léto 1982), kdy bylo nárokované území okupováno Argentinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jižní Georgie[editovat | editovat zdroj]

Mapa zakreslená Jamesem Cookem (1777)

Ostrov Jižní Georgie údajně poprvé spatřil v roce 1675 Anthony de la Roche, londýnský obchodník, a podle něj byl na prvních mapách pojmenován Rochův ostrov. V roce 1756 jej zahlédla španělská obchodní loď León. Na ostrově se poprvé vylodil James Cook v roce 1775, který jej také zmapoval, pojmenoval ostrov Georgia na počest krále Jiřího III. (George III) a prohlásil je britským územím. Britská vláda byla formálně zřízena v roce 1843. V roce 1882 zakotvila v zátoce Royal bay německá expedice, sledující zatmění Venuše.

Během 19. století sloužil ostrov jako základna lovců tuleňů a v první polovině 20. století jako základna velrybářských lodí. První pozemní velrybářská stanice (a tím i první trvalé osídlení ostrova) byla zřízena Norem Carlem Antonem Larsenem v roce 1904. Stanice sloužila Argentinské rybářské společnosti až do roku 1965. Povolení ke zřízení velrybářských stanic uděloval (britský) guvernér Falklandských ostrovů. Na ostrově existovalo 7 stanic (v pořadí od západu na východ):

  • Prince Olav Harbour (od roku 1911 lodní základna, pozemní stanice 19161934)
  • Leith Harbour (19091965)
  • Stromness (od roku 1907 lodní základna, pozemní stanice 19121931, doky v provozu do 1960/1961)
  • Husvik (od roku 1907 lodní základna, pozemní stanice 19101960, 19301945 nebyla v provozu)
  • Grytviken (19041965)
  • Godthul (19081929, pouze základní pozemní stanice, většina operací probíhala na lodi)
  • Ocean Harbour (19091920)

Od roku 1905 byla na ostrově v provozu argentinská meteorologická stanice v Grytvikenu. V roce 1909 bylo zřízeno správní středisko na King Edward Point, blízko velrybářské stanice Grytviken. Permanentně přítomná britská správa dohlížela na dodržení britského práva a regulaci ekonomických a vědeckých aktivit na tomto teritoriu.

Během druhé světové války umístilo britské královské námořnictvo ozbrojenou obchodní loď, aby chránila Jižní Georgii a antarktické vody před německými nájezdy.

19. března 1982 obsadila skupina Argentinců, vydávajících se za obchodníky, rybářskou stanici Leith Hatbour, čímž začala Falklandská válka. 3. dubna argentinské jednotky obsadily Grytviken. Ostrov byl znovu dobyt britskými jednotkami 25. dubna. Od roku 1985 jsou Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy spravovány jako samostatné závislé teritorium.

Jižní Sandwichovy ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Osm jižních ostrovů tohoto souostroví bylo objeveno Jamesem Cookem v roce 1775. Severní tři ostrovy byly objeveny v roce 1819 Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem v roce 1819. Cook je pojmenoval Sandwichova země po prvním lordu admirality, 4. hraběti ze Sandwiche. Slovo „jižní“ bylo doplněno k odlišení od jiných „Sandwichových ostrovů“, nyní označovaných jako „Hawaii“.

Spojené království Jižní Sandwichovy ostrovy formálně anektovalo v roce 1908, kdy byl připojeny k dalším britským antarktickým državám.

Argentina zpochybnila britskou svrchovanost na ostrovech několikrát a v roce 1938 je prohlásila za své území. V létě 1956 provozovala Argentina na ostrovu Thule svou základnu. Mezi lety 1976 až 1982 udržovala Argentina námořní základnu Corbeta Uruguay na stejném ostrovu. Ačkoliv Britové existenci základny v roce 1978 objevili, nepodnikli žádné kroky k jejímu zrušení. Situace se změnila falklandskou válkou a základna byla zrušena 20. června 1982.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Záliv Stromness Bay, Jižní Georgie.
Hlavní město Grytviken v roce 1989

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy jsou tvořeny pustými a odlehlými ostrovy v jižním Atlantském oceánu. Většina ostrovů je skalnatá a hornatá.

Jižní Georgie[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy Jižní Georgie (španělsky Georgias del Sur) leží asi 1 390 km jihovýchodovýchodně od Falklandských ostrovů. Skládají se z vlastního ostrova Jižní Georgia (zdaleka největší ostrov), z ostrovů, které jej bezprostředně obklopují, a z několika vzdálených ostrůvků na západě a jihovýchodovýchodě. Celková plocha pevniny je 3 756 km².

Ostrovy skupiny Jižní Georgie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Jižní Georgie, nazývaný také ostrov Pepys, má plochu 3 528 km². Je hornatý a většinou pustý. 11 vrcholů přesahuje výšku 2 000 m a jejich svahy jsou zbrázděny hlubokými soutěskami s ledovci (největší je ledovec Fortuna). Nejvyšším vrcholem je Mount Paget, vysoká 2 934 m.

Geologicky je ostrov tvořen rulou a krystalickou břidlicí, beze stop zkamenělin. Ostrov, podobně jako Falklandské ostrovy, je pravděpodobně pozůstatkem větší, nyní zmizelé pevniny, která navazovala na andský systém.

Menší ostrovy a ostrůvky blízko pobřeží Jižní Georgie:

  • Annenkov Island
  • Bird Island
  • Cooper Island
  • Grass Island
  • Pickersgill Islands
  • Welcome Islands
  • Willis Islands
  • Trinity Island

Jižní Sandwichovy ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Jižní Sandwichovy ostrovy se skládají z jedenácti převážně vulkanických ostrovů (nejsou započteny útesy kolem těchto hlavních ostrovů). Je zde několik aktivních sopek. Ostrovy tvoří oblouk od severu k jihu, přes 700 km jihovýchodně od Jižní Georgie.

Severní část Jižních Sandwichových ostrovů tvoří ostrovní skupiny Traversay a Candlemas, na jihu ostrovy Thule. Mezi těmito skupinami leží 3 největší ostrovy – Saunders, Montagu a Bristol. Nejvyšším vrcholem souostroví je Mount Belinda (1 370 m) na ostrovu Montagu.

Jižní Sandwichovy ostrovy jsou neobydlené, ačkoliv v letech 1976 – 1982 byla na ostrově Thule v provozu argentinská výzkumná stanice. Na ostrovech Thule a Zavodoski jsou umístěny automatické meteorologické stanice. Jihozápadně od ostrova Zavodovski se nalézá podmořská sopka Protector Shoal.

Následující výčet obsahuje seznam ostrovů od severu k jihu:

  • ostrovy Traversay
    • Protector Shoal
    • Zavodovski
    • Leskov Island
    • Visokoi
  • ostrovy Candlemas (někdy zahrnované mezi ostrovy Traversay)
    • Candlemas
    • Vindication
  • Centrální ostrovy
    • Saunders Island
    • Montagu
    • Bristol
  • Jižní Thule
    • Bellingshausen
    • Cook
    • Thule

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí na ostrovech je velmi proměnlivé a drsné. Převládá západní proudění vzduchu, s obdobími bezvětří. Obvyklé nejvyšší denní teploty na Jižní Georgii na úrovni hladiny moře jsou v zimě (srpen) kolem 0 °C a v létě (leden) 10 °C. Nejnižší teploty jsou v zimě obvykle kolem –5 °C a jen zřídka pod –10 °C. Průměrné roční srážky na Jižní Georgii jsou kolem 1 500 mm, z nichž většina padá ve formě sněhu nebo sněhu s deštěm - v kterékoli roční době. Sněžná čára je ve vnitrozemí v létě ve výšce asi 300 m.

Na ostrově převládají západní větry občas přerušované obdobím bezvětří. Proto je na východní straně Jižní Georgie (závětrná strana) mnohem příjemnější klima než na exponované západní. Počasí obvykle znemožňuje přístup na ostrovy lodí, ačkoliv na severním pobřeží Jižní Georgie je několik zátok vhodných ke kotvení. Vítr, který vane nahoru po západní straně hor a pak dolů po jejich východní straně se stává teplejší a sušší; tím se dají vysvětlit vyšší letní teploty na východní straně ostrova, které občas v létě přesáhnou 20 °C. Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 23 °C v Grytvikenu.

Moře obklopující Jižní Georgii jsou po celý rok chladná kvůli blízkosti Antarktického proudu. V zimě okolní moře nezamrzá, ačkoli v uzavřených zátokách se může vytvářet tenká vrstva ledu. Ledovce jsou časté. Teplota moře na konci srpna klesá k 0 °C a stoupá ke 4 °C na začátku dubna.

Jižní Sandwichovy ostrovy jsou mnohem chladnější než Jižní Georgie, protože leží jižněji a jsou více vystaveny vlivu Antarktidy. Také jsou obklopeny mořským ledem od poloviny května do konce listopadu (jižní konec souostroví ještě déle).

Politika[editovat | editovat zdroj]

Výkonná moc je svěřena panovníkovi Spojeného království a je vykonávána komisařem pro Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Příjmy těchto ostrovů pochází ze tří zdrojů:

  • Prodej poštovních známek
  • Turistické vstupní poplatky

Návštěvníci přijíždějí nejvíce na velkých turistických lodích. V roce 2004 jejich počet dosáhl 3765 návštěvníků, kteří dorazily na 40 plavidlech. Nejvíce jich přijelo z USA (32%), ze Spojeného království (25%) a Německa (15%). 18 návštěvníků přijelo na soukromých jachtách. Popularitu získávají výlety na hnízdiště albatrosů, zejména na Prion Island.

  • Prodej rybářských licencí.

V roce 1993 rozšířilo Spojené království své teritoriální vody okolo ostrovů z 12 na 200 mil. Dodržování této námořní hranice je hlídáno satelity. Jedna licence v roce 2004 stála 110 000 dolarů. Každý rok je z moře uloveno 100-200 000 tun krillu. Možné je také lovit ledovku patagonskou.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. South Georgia Profile (2006/April),Author: Walden Publishing Ltd, publisher: World of Information