Atlantský oceán
| Atlantský oceán | |
|---|---|
 Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí | |
| Poloha | |
| Zeměpisné souřadnice | 0° s. š., 30° z. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 106 460 000 km² |
| Šířka | 5 000 km |
| Objem | 310 410 900 km³ |
| Prům. hloubka | 3 646 m |
| Ostatní | |
| Typ | oceán |
| Nadm. výška | 0 m |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atlantský oceán, jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je druhým největším z pěti světových oceánů.
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km² a 82,4 mil. km² bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km² při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km³, resp. 323,6 mil. km³ bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi Brazílií a Libérií do 4830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.
Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vnitřní a okrajová moře
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Sargasové moře
Britské Panenské ostrovy v Karibském moři - Karibské moře (včetně Yukatánského moře)
- Středozemní moře
- Guinejský záliv
- Mexický záliv
- Norské moře
- Grónské moře
- Argentinské moře
- Labradorské moře
- Irmigerovo moře
- Baffinovo moře
- Severní moře
- Černé moře
- Baltské moře
- Libyjské moře
- Levantské moře
- Keltské moře
- Tyrhénské moře
- Záliv svatého Vavřince
- Biskajský záliv
- Egejské moře
- Jónské moře
- Baleárské moře
- Jaderské moře
- Botnický záliv
- Krétské moře
- Mainský záliv
- Ligurské moře
- Lamanšský průliv
- Jamesova zátoka
- Velká Syrta
- Hebridské moře
- Irské moře
- Azovské moře
- Venezuelský záliv
- Lví záliv
- Marmarské moře
- Weddellovo moře
- Ostrovní moře
- moře krále Haakona VII.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například:
Více o ostrovech a souostroví.
Příklady ostrovů podle některých států:
- Evropských
- Ostrovy Španělska – La Palma
- Ostrovy Spojeného království – Velká Británie, ostrov Svatá Helena
- Ostrovy Portugalska – Madeira
...
- Amerických
...
Oceánské pánve
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.
Slanost
[editovat | editovat zdroj]Atlantik je v průměru nejslanějším ze všech ostatních oceánů. Salinita povrchové vody v otevřeném oceánu se pohybuje od 3,3–3,7 % a mění se v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. Hodnoty slanosti povrchu ovlivňuje odpařování, srážky, přítok řek a tání mořského ledu. Ačkoli nejnižší hodnoty slanosti jsou těsně severně od rovníku (kvůli silným tropickým dešťům), obecně bývají nejnižší hodnoty i ve vysokých zeměpisných šířkách a podél pobřeží, kam ústí velké řeky. Maximální hodnoty slanosti se vyskytují v tomto oceánu přibližně na 25° severní a jižní šířky, v subtropických oblastech s nízkými srážkami a vysokým odpařováním.
Okrajové části
[editovat | editovat zdroj]- Sargasové moře
- Guinejský záliv
- Středozemní moře
- Karibské moře
- Mexický záliv
- Baltské moře
- Severní moře
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
- JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
- Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
- Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlantský oceán na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Atlantský oceán ve Wikislovníku
| 1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
