Atlantský oceán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Atlantský oceán
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Poloha
Zeměpisné souřadnice0° s. š., 30° z. d.
Rozměry
Rozloha106 460 000 km²
Objem310 410 900 km³
Prům. hloubka3 646 m
Ostatní
Typoceán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je druhým největším z pěti světových oceánů.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi Brazílií a Libérií do 4830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní a okrajová moře[editovat | editovat zdroj]

Azory jsou sopečného původu

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Faerské ostrovy v severním Atlantiku

Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například:

Více o ostrovech a souostroví.


Příklady ostrovů podle některých států:

- Evropských:

...

- Amerických:

...

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Oceánské pánve[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Britský námořní konvoj během bitvy o Atlantik ve druhé světové válce

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Okrajové části[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ocean. Encyclopædia Britannica

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
  • JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
  • Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
  • Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Atlantský oceán
Moře Mapa Atlantského oceánu
Zálivy
Průlivy
Proudy
Příkopy
Hřbety
Oceány
Regiony světa
Afrika
Amerika
Asie
Evropa
Oceánie
Polární oblasti
Oceány
Moře
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: ↗ Arábie
↗ Madagaskar
↗ Indie
↗ Kongo ↓ ↗ Afrika → Afrika
↗ Patagonie ↓ ↗ Sibiř ↓ ↗ Atlantika → Jižní Amerika
Atlantika ↘ ↗ Západní Arábie ↓ ↗ Baltika ↘ ↗ Austrálie
Ur → Rodinie → Východní Gondwana → Protogondwana → Pannotie → Laurentie → Euramerika (Laurussie) → Pangea → Gondwana → Antarktida → Antarktida
Arktida → Nena ↗ ↘ Západní Gondwana → Protolaurasie ↗ ↘ Gondwana ↗ ↘ Laurasie → Laurentie → Severní Amerika
Baltika ↗ ↘ Baltika ↗ ↓ Avalonie ↘ Eurasie
↘ Laurentie ↗ ↓ Severní Čína
↘ Sibiř ↗ ↓ Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa ↘ Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atlantský_oceán&oldid=20917973“