Atlantský oceán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled oceánů
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí

Atlantský oceán jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou, a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Jde o druhý největší z pěti světových oceánů.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3;, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna ve výši 111 866 km. Šířka ve směru východ-západ se pohybuje od 2 848 km mezi Brazílií a Libérií do 4 830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3 332 m, resp. 3 926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu; další ekonomické aktivity zahrnují bagrování aragonitových písků na Bahamách a těžbu ropy a zemního plynu v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní a okrajová moře[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Více o ostrovech a souostroví.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky objevili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla přes Atlantský oceán souostroví Bahamy.

Okrajové části[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Moře a oceány, Editions Atlas 2006
  • Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
  1. Ocean. Encyclopædia Britannica

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování