Kanárské ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Comunidad Autónoma
de Canarias
Znak Kanárských ostrovů
Znak Kanárských ostrovů


HymnaHymna Kanárských ostrovů

poloha společenství v rámci Španělska

Hlavní město
Největší město
Las Palmas de Gran Canaria
Rozloha
- % rozlohy Španělska
7 447 km²
1,5 %
Obyvatelstvo
- % obyvatel Španělska
- Hustota zalidnění
2 218 340 (2012)
4,5 %
284,5 obyv./km²
Úřední jazyk(y) španělština
ISO 3166-2 ES-IC
Počet provincií
2
Autonomní statut od: 26. února 1983
Parlamentní zastoupení
Kongres 15 křesel
Senát 14 křesel
Regionální parlament
60 křesel
Předseda vlády A. M. Menis
(Coalición Canaria)

Gobierno de Canarias

Kanárské ostrovy (španělsky Canarias nebo Islas Canarias) jsou autonomní společenství Španělska a souostroví sedmi hlavních ostrovů a několika dalších menších ostrůvků sopečného původu v severním Atlantiku, přibližně 100 km západně od pobřeží Maroka a Západní Sahary. Náleží do geografické oblasti Makaronézie (Macoronesia, spolu s Kapverdami, Madeirou, Azory). Název je odvozen z latinského označení pro psa: „canis“, protože tyto ostrovy byly podle legendy hlídány obrovskými psy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

kapitulace tenerifského krále před Ferdinandem a Isabellou, A. F. de Lugo

První obyvatelé přišli na Kanárské ostrovy ze severní Afriky pravděpodobně okolo roku 3 000 před K. Ve 2. st. před K. přišli na ostrovy Guančové, rovněž ze severní Afriky. Guančové žili převážně usedle v malých vesnicích, používali kamenné nástroje a věnovali se jednoduchému zemědělství. Jejich jazyk je doložen jen fragmentárně v podobě několika vět a jednotlivých slov (včetně základních číslovek). I z těchto zbytků je však zřejmé, že jazyk patřil do berberské skupiny afroasijské jazykové rodiny. Kanárské ostrovy byly ve starověku známé díky řeckým a římským mořeplavcům. Ptolemaios je v roce 150 uvádí ve své mapě. V následujících stoletích se však na ostrovy "zapomnělo". V roce 1312 je znovuobjevil Janovan Lanzarotto Malocello. V průběhu 14. st. na Kanárské ostrovy dopluli Italové, Portugalci a Katalánci. Na počátku 15. st. je dobyl normanský král Jean de Béthencourt pro Kastilskou korunu. V té době žilo na ostrovech okolo 35 000 Guančů. Žili především na Gran Canarii a Tenerife (30 000), La Palmě (4 000) a El Hierru (1 000). Na zbylých hlavních ostrovech žilo jen pár stovek obyvatel. V roce 1479 získali ostrovy na základě smlouvy s Portugalci Španělé, výměnou za Azorské ostrovy, Kapverdy a Madeiru. Následoval boj s Guanči a v roce 1495 byly ostrovy plně pod španělskou správou. Město Santa Cruz de Tenerife se stalo důležitým přístavem pro námořníky plující do Nového světa. V polovině 16. st. italský historik Girolamo Benzoni zjistil, že původní obyvatelé Guančové zde již nežijí, buď byli prodáni do otroctví nebo se asimilovali.

přístav La Luz v roce 1912, Las Palmas de Gran Canaria

V 16. st. došlo k nárůstu počtu obyvatel, kteří se usazovali zejména na ostrovech Gran Canaria a Tenerife. Hlavním ekonomickým zdrojem obyvatel se stal vývoz cukru. Rozsáhlé plantáže cukrové třtiny však vznikaly na místě původního lesa, což způsobilo narušení ekosystému ostrovů, erozi půdy. V průběhu 16. a 17. st. docházelo k častým útokům na ostrovy ze strany pirátů a otrokářů z Evropy i severozápadního pobřeží Afriky. Na ostrovech bylo v té době vystavěno několik obranných hradů a tvrzí. Poslední pokus o dobytí Kanárských ostrovů proběhl na konci 18. st. ze strany admirála Nelsona. Levnější výroba cukru v zámoří a Karibiku způsobila úpadek tohoto odvětví na Kanárských ostrovech. Cukrovarnictví v průběhu 17. st. nahradilo vinařství. Víno z Kanárských ostrovů mělo v Evropě značný ohlas. Nicméně ke konci 18. st. došlo ke snížení výnosů z prodeje vína, vzniku konkurence na Madeiře a na jihu Španělska, navíc v Evropě probíhala válka o španělské dědictví. To vedlo k výraznému poklesu produkce a vývozu vína. Tato situace způsobila téměř pád ekonomiky Kanárských ostrovů. Právě v té době začal první vývoz košenily (přírodní barvivo získané z hmyzu využívané v potravinářském průmyslu), který trvá dodnes. Ve druhé pol. 19. st. a v průběhu 20. st. se také stal významný vývoz banánů. V průběhu 19. st. docházelo k soupeření mezi největšími ostrovy Tenerife a Gran Canaria. To skončilo až rozdělením Kanárských ostrovů na dvě provincie (západní, kterou tvoří Tenerife, La Palma, La Gomera a El Hierro a východní tvořenou ostrovy Gran Canaria, Fuerteventura a Lanzarote). V roce 1936 převzal moc na ostrovy F. Franco. Následné vyloučení Španělska z řady mezinárodních institucí způsobilo na Kanárských ostrovech v pol. 20. st. hospodářskou krizi a rozsáhlou emigraci do Latinské Ameriky. 7 let po Frankově smrti, v roce 1982, získaly Kanárské ostrovy autonomii v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a dopravy. V současné době je hlavním ekonomickým zdrojem místních obyvatel turistický ruch (na větších ostrovech až z 80%), na menších ostrovech jsou hlavními ekonomickými zdroji především zemědělství a rybolov.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pico Viejo, druhá nejvyšší hora Kanárských ostrovů

Největším a nejlidnatějším ostrovem Kanárských ostrovů je Tenerife. Fuerteventura je druhá největší rozlohou, Gran Canaria druhá v počtu obyvatel (celkově ale až třetí ze všech španělských ostrovů po Mallorce). Kanárské ostrovy jsou převážně hornaté, zvláště se to týká západně položených ostrovů - Gran Canaria, Tenerife, La Gomera, La Palma a El Hierro. Pohoří, horské oblasti sopečného původu a vulkány obvykle zaujímají většinu ostrova. Rozkládají se v centrální části ostrovů, ve vnitrozemí. Pico de Teide na Tenerife je s 3 718 m nejvyšší horou Španělska. Fuerteventura a Lanzarote jsou spíše kopcovité či tvořené místy vrchovinami. Nejvyšší bod Fuerteventury má 807 m, Lanzarote 670 m.

Na Kanárských ostrovech se nachází čtyři z patnácti španělských národních parků. K více známým náleží Národní park Teide s nejvyšší španělskou horou Pico de Teide a kráterem Las Caňadas a Národní park Timanfaya na ostrově Lanzarote s takřka martickou krajinou způsobenou výbuchy vulkánů v 18. a 19. st. K dalším dvěma parkům náleží vzácné původní vavřínové lesy na La Gomeře a oblast kaldery Caldera de Taburiente na ostrově La Palma.

Flóra je na ostrovech velmi pestrá, nechybí zde sopečná krajina, palmové oázy ani písečné duny. Na plážích bývá kromě klasického světlého písku i písek černý. Z 1 800 rostlinných druhů vyskytujících se na ostrovech je více než polovina původních. Ze stromů jsou pro Kanárské ostrovy charakteristické borovice kanárská, palma kanárská, jalovec cedrovitý a vavřínové lesy. K velmi neobvyklým stromům náleží dračinec. Z rostlin např. pryšec balzámodárný, cesmína kanárská, smil bavlníkový nebo asydamie širokolistá.

Mapa Kanárských ostrovů

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Kanárské ostrovy se administrativně člení na 2 provincie: Las Palmas a Santa Cruz de Tenerife. Metropolí regionu jsou střídavě města Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas de Gran Canaria (v každém legislativním období sídlí v jednom z měst předseda autonomní vlády a ve druhém vicepremiér; v následujícím období si sídla vymění). Každý ze sedmi hlavních ostrovů spravuje vlastní rada nazývaná cabildo insular a tvoří samostatnou statistickou jednotku NUTS 3.

Přehled ostrovů[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Rozloha (km²) [2] Populace [3] Hustota zalidnění
(obyv./km²)
Hlavní město Provincie
El Hierro &0000000000000268.710000268,71 &0000000000010753.00000010 753 &0000000000000040.01000040,01 Valverde Vlajka provincie Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife
Fuerteventura &0000000000001659.7400001 659,74 &0000000000100929.000000100 929 &0000000000000060.81000060,81 Puerto del Rosario Vlajka provincie  Las Palmas Las Palmas
Gran Canaria &0000000000001560.1000001 560,10 &0000000000829597.000000829 597 &0000000000000531.760000531,76 Las Palmas de Gran Canaria Vlajka provincie  Las Palmas Las Palmas
La Gomera &0000000000000369.760000369,76 &0000000000022622.00000022 622 &0000000000000061.18000061,18 San Sebastián de La Gomera Vlajka provincie Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife
La Palma &0000000000000708.320000708,32 &0000000000086528.00000086 528 &0000000000000122.160000122,16 Santa Cruz de La Palma Vlajka provincie Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife
Lanzarote &0000000000000845.940000845,94 &0000000000139506.000000139 506 &0000000000000164.910000164,91 Arrecife Vlajka provincie  Las Palmas Las Palmas
Tenerife &0000000000002034.3800002 034,38 &0000000000906854.000000906 854 &0000000000000435.530000435,53 Santa Cruz de Tenerife Vlajka provincie Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Kanárských ostrovů je založena především na turistickém ruchu, pěstují se zde také banány, vinná réva a tabák. Ročně ostrovy navštíví 10 miliónů turistů.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Základem kuchyně jsou ryby, kukuřice a banány. Mezi druhy ryb patří sapín, kanín, mořský okoun, bílá pražma a očnatec.

Tradiční pokrmy[editovat | editovat zdroj]

  • Puchero Canario neboli guláš vyrobený z dýně, zelí, sladkých brambor, vepřového a hovězího masa.
  • Papas Arrugadas jsou tzv. „pomačkáné brambory“, tato populární příloha se skládá z malých brambor vařených doměkka ve slané vodě.
  • Conejo al salmorejo neboli dušený králík s rajčaty, obvyklou přílohou pokrmu jsou Papas Arrugadas.
  • Bienmesab - pod tímto názvem si španělé představují velice chutný dezert s mandlovým krémem z medu, mletých mandlí, skořice a žloutků.

Víno[editovat | editovat zdroj]

Stovky let na Kanárských ostrovech vyráběné víno bylo velmi oblíbené u vyšší třídy Evropanů, avšak v roce 1700 bylo nahrazeno víny z Francie a Portugalska. Dnes se vyrábí tradiční sladké víno Malvaz na ostrově Lanzarote v sopečných oblastech. Existuje deset původních označení pro vína na ostrově: Abona, El Hierro, Lanzarote, La Palma, Tacoronte-Acentejo a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kanárské ostrovy. Ikar 2003, str. 29 - 35.
  2. (španělsky) Internetové stránky místní vlády
  3. (španělsky) Internetové stránky španělského statistického úřadu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]