Karibik
Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje ostrovy v Karibském moři (Antily), Bahamy a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem.
Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako Západní Indie.
Obsah
Rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na:
- Velké Antily - Kuba, Hispaniola (státy: Dominikánská republika a Haiti), Jamajka a Portoriko, k ním jsou také počítány Kajmanské ostrovy a ostrov Navassa.
- Malé Antily - pás malý ostrovů ve východní části Karibiku,největší ostrov je Trinidad. Malé Antily se dále dělí na:
- Závětrné ostrovy (severní větev): Anguilla, Antigua, Barbuda, Dominika, Guadeloupe, Montserrat, Nevis, Panenské ostrovy, Saba, Svatý Bartoloměj, Svatý Eustach, Svatý Kryštof, Svatý Martin
- Návětrné ostrovy (východní větev): Barbados, Grenada, Grenadiny, Martinik, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Tobago, Trinidad
- Závětrné Antily (jižní větev): Aruba, Bonaire, Curaçao
- Bahamské ostrovy - Striktně vzato již neleží v Karibském moři, ale severně od Kuby v Atlantském oceánu, jsou politicky rozděleny na:
- Bahamské společenství - větší část souostroví
- Turks a Caicos - britské zámořské území
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oficiálně objevil jako první Evropan Ameriku Kryštof Kolumbus. Od královského páru Isabely a jejího manžela Ferdinanda získal Kolumbus dvě malé karavely (Pinta a Niña) a jednu větší loď (karaka Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Hispanioly a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání. Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům Jižní Ameriky.
Z poslední cesty se Kolumbus vrátil 17. listopadu 1504. Zanedlouho na to, 20. května 1506 zemřel v Valladolidu obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do Santo Dominga na Hispaniole (v dnešní Dominikánské republice). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do Havany na Kubě, po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v katedrále.
Důležitým konfliktem konce 19. století byla pro Karibik Španělsko-americká válka. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost Kuby a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako casus belli posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď USS Maine (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku ultimátum, které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na pařížskou mírovou smlouvu, v jejímž rámci předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské Východní Indie, zbytek Španělské Východní Indie byl prodán Německu. Mezi roky 1898 a 1934 zasahovaly USA do politického vývoje regionu svými intervencemi známými jako tzv. banánové války.
Jižní a Střední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz Karibská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Některé státy konkrétně v oblasti Návětrných ostrovů (Grenada, Svatá Lucie a Svatý Vincenc a Grenadiny) projevily v minulosti záměr o integraci do většího celku.[1]
Přehled států[editovat | editovat zdroj]
| Stát / Závislé území | Hlavní město | Rozloha [km²] | Počet obyvatel (rok 2010)[2][3][4] |
Hustota zalidnění [ob./km²] |
|---|---|---|---|---|
 Americké Panenské ostrovy (USA) |
Charlotte Amalie | 346 | 109 750 | 317 |
 Anguilla (UK) |
The Valley | 91 | 14 766 | 162 |
 Antigua a Barbuda |
Saint John's | 443 | 86 754 | 196 |
 Aruba (NL) |
Oranjestad | 180 | 104 589 | 581 |
 Bahamy |
Nassau | 13 940 | 310 426 | 22 |
 Barbados |
Bridgetown | 431 | 285 653 | 663 |
 Bonaire (NL)[p 1] |
Kralendijk | 288 | 16 541 | 47 |
 Britské Panenské ostrovy (UK) |
Road Town | 153 | 24 939 | 163 |
 Curaçao (NL) |
Willemstad | 444 | 142 180 | 320 |
 Dominika |
Roseau | 754 | 72 813 | 97 |
 Dominikánská republika |
Santo Domingo | 48 730 | 9 823 821 | 202 |
 Grenada |
Saint George's | 344 | 107 818 | 313 |
 Guadeloupe (FR)[p 2] |
Basse-Terre | 1 628 | 404 635 | 246 |
 Haiti |
Port-au-Prince | 27 750 | 9 648 924 | 348 |
 Jamajka |
Kingston | 10 991 | 2 847 232 | 259 |
 Kajmanské ostrovy (UK) |
George Town | 262 | 50 209 | 191 |
 Kuba |
Havana | 110 860 | 11 477 459 | 104 |
| Martinik (FR)[p 2] |
Fort-de-France | 1 128 | 392 291 | 356 |
 Montserrat (UK) |
Brades | 102 | 5 118 | 51 |
 Portoriko (USA) |
San Juan | 13 790 | 3 978 702 | 289 |
 Saba (NL)[p 1] |
The Bottom | 13 | 1 971 | 134 |
 Svatá Lucie |
Castries | 616 | 160 922 | 261 |
| Svatý Bartoloměj (FR) |
Gustavia | 21 | 7 406 | 353 |
| Svatý Martin (FR) |
Marigot | 54 | 30 235 | 560 |
 Svatý Eustach (NL)[p 1] |
Oranjestad | 21 | 3 791 | 137 |
 Svatý Martin (NL) |
Philipsburg | 34 | 37 429 | 1 100 |
 Svatý Kryštof a Nevis |
Basseterre | 261 | 49 898 | 191 |
 Svatý Vincenc a Grenadiny |
Kingstown | 389 | 104 217 | 268 |
 Trinidad a Tobago |
Port of Spain | 5 128 | 1 228 691 | 240 |
 Turks a Caicos (UK) |
Cockburn Town | 430 | 23 528 | 55 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Bonaire, Svatý Eustach a Saba mají status "zvláštní správní obvod Nizozemska" a jsou přímou součástí Nizozemska jako tzv. Karibské Nizozemsko.
- ↑ a b Guadeloupe a Martinik jsou francouzské zámořské regiony tzn. plnohodnotnou integrální součástí Francie.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CHVÁTAL, Marek; BULISOVÁ, Jiřina. Kapesní atlas 2. 1. vyd. Praha : Albatros, 2007. 232 s. (Oko) 13-847-KMČ-007.
- ↑ The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency, [cit. 2012-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Údaje pro Karibské Nizozemsko z roku 2012 dle nizozemského statistického úřadu Bevolking Caribisch Nederland (1 januari 2012); geslacht, leeftijd [online]. Centraal Bureau voor de Statistiek, [cit. 2012-08-17]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Údaje pro francouzské zámořské regiony z roku 2011 dle francouzského statistického úřadu Population selon la nationalité au 1er janvier 2011 (Guadeloupe, Martinique) [online]. Institut national de la statistique et des études économiques, [cit. 2014-08-23]. Dostupné online. (francouzsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Sdružení karibských států
- Karibské společenství
- Organizace východokaribských států
- Regionální bezpečnostní systém
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karibik ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Karibik ve Wikislovníku
