Sokotra
| Sokotra | |
|---|---|
 Satelitní pohled | |
 Topografická mapa souostroví | |
  Sokotra | |
| Stát |  Jemen |
| Topografie | |
| Rozloha | 3 796 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 12°30′36″ s. š., 53°55′12″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Mašanig (1519 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 42 842 (2005) |
| Hustota zalidnění | 11,3 obyv./km² |
| Největší sídlo | Hadibu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Souostroví Sokotra | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Jemen |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | x |
| Odkaz | 1263 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2008 (32. zasedání) |
Sokotra (arabsky سقطرى / Suquṭrā, anglicky Socotra nebo Soqotra) je ostrov v Arabském moři, asi 230 km východně od mysu Guardafui na Africkém rohu a 350 km jižně od Arabského poloostrova. Patří Jemenské republice, v jejímž rámci tvoří stejnojmennou provincii (resp. guvernorát) zahrnující také okolní menší ostrůvky (Abd al-Kúrí, Samha, Darsa) a útesy, souhrnně zvané „souostroví Sokotra“ (ʾArḫabīl Suquṭrā). Největším městem a zároveň sídlem správy je Hadibu. V roce 2008 bylo celé souostroví Sokotra zapsáno mezi památky světového přírodního dědictví UNESCO.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Sokotra geologicky navazuje na Africký roh, který je také její nejbližší větší pevninou, a je tedy z fyzickogeografického pohledu považovaná za součást Afriky. Rozlohou je to její druhý největší ostrov (asi 150× menší než první Madagaskar). Je to také pátý největší ostrov v celém Indickém oceánu.
Rozloha ostrova je 3 796 km² (95,5 % celého souostroví) a podle sčítání lidu z roku 2004 zde žilo asi 44 000 obyvatel, z toho 8 545 v hlavním městě Hadibu. Délka ostrova je od východu k západu asi 135 km a od severu k jihu 42 km. Velkou část ostrova tvoří náhorní plošina, nad níž se vypíná pohoří Hadžhir s nejvyšším vrcholem Mašanigem (1519 m n. m.).
Klima
[editovat | editovat zdroj]Podnebí ostrova je horké a suché. Průměrná teplota vzduchu se po celý rok pohybuje od 25 do 31 °C. Maximální teploty v pobřežních nížinách dosahují 27–37 °C, minimálně pak 17–26 °C, v horách je poněkud chladněji. Průměrné roční srážky jsou od zhruba 150 mm v pobřežních nížinách, pouze v nejvyšších polohách mohou dosahovat až 000 mm v díky orografickému zesílení proudění vlhkého vzduchu.[2] Více než polovina ročního úhrnu spadne v zimním monzunovém období.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sokotra se nejprve objevila v řeckých mapách z 1. století pod jménem Dioskouridou.[3] Místní obyvatelé byli podle pověstí christianizováni sv. Tomášem v roce 52. Tyto pověsti podporuje cestopis Marca Pola Milion ze 13. století, který uvádí, že obyvatelé byli křesťanští nestoriáni. Na začátku 16. století byla v městě Suq portugalská obchodní základna a od roku 1511 do roku 1967 byl ostrov pod nadvládou sultánů z Mahry. Od ledna 1886 do roku 1967 byl jako součást Mahry začleněn do Adenského protektorátu, ovládaného Brity a poté se stal součástí Jižního Jemenu a v jeho rámci začleněn do guvernorátu Aden. V rámci tohoto guvernorátu Sokotra setrvala do roku 2004, kdy byla převedena pod největší jemenský guvernorát guvernorátu Hadhramaut, než se roku 2013 stala samostatným guvernorátem.
Během občanské války v Jemenu byl ostrov pod kontrolou prezidentských sil a jejich saúdskoarabských spojenců. Od konce června 2020 byla Sokotra kontrolována Jižní přechodnou radou.[4] Od roku 2013 je ostrov součástí samostatné provincie Sokotra.[5].
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Sokotra je celosvětově důležitá z pohledu biologické rozmanitosti kvůli své mimořádně bohaté a specifické flóře a fauně. 37 % druhů rostlin Sokotry, 90 % druhů plazů a 95 % druhů suchozemských měkkýšů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Sokotra má zvláštní význam jako hotspot biologické rozmanitosti v oblasti Afrického rohu a jako jeden z druhově nejbohatších a endemicky nejvýraznějších ostrovů na světě je označován jako „Galapágy Indického oceánu“.[6] Známý endemit je ohrožený druh dračince, stromový dračinec rumělkový se zvláštní široce deštníkovitou korunou.[7]
-
Ohrožený sup mrchožravý -
-
Vádí ve vnitrozemí ostrova -
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Socotra Archipelago [online]. UNESCO, 2008 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SVOBODOVÁ, Věra. Rostliny jemenského ostrova Sokotra [online]. botany.cz, 2010-08-26 [cit. 2025-11-26]. Dostupné online.
- ↑ A brief history about Socotra. www.socotraislandadventure.com [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06.
- ↑ Yemeni separatists seize island of Socotra from Saudi-backed government [online]. The Guardian, 2020-06-21 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Law establishing province of Socotra Archipelago issued. The official website of the President of the Republic of Yemen [online]. 2013-12-18 [cit. 2024-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. (anglicky)
- ↑ Socotra Archipelago [online]. World Conservation Monitoring Centre [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DRACAENA CINNABARI Balf. f.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokotra na Wikimedia Commons
.svg)
