Arabština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arabština (العربية, Al-carabíja)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Afghánistán Afghánistán

Alžírsko Alžírsko
Bahrajn Bahrajn
Čad Čad
Džibutsko Džibutsko
Egypt Egypt
Eritrea Eritrea
Irák Irák
Írán Írán
Izrael Izrael
Jemen Jemen
Jordánsko Jordánsko
Kamerun Kamerun
Katar Katar
Keňa Keňa
Komory Komory
Kuvajt Kuvajt
Kypr Kypr
Libanon Libanon
Libye Libye
Mali Mali
Maroko Maroko
Mauritánie Mauritánie
Niger Niger
Nigérie Nigérie
Omán Omán
Palestina Palestinská autonomie
Saúdská Arábie Saúdská Arábie
Somálsko Somálsko
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Súdán Súdán
Sýrie Sýrie
Tádžikistán Tádžikistán
Tanzanie Tanzanie
Tunisko Tunisko
Turecko Turecko
Uzbekistán Uzbekistán

Počet mluvčích:

Klasifikace:

Písmo: Arabské písmo
Postavení
Regulátor: jazyk Koránu
Úřední jazyk: Alžírsko Alžírsko

Bahrajn Bahrajn
Čad Čad
Džibutsko Džibutsko
Egypt Egypt
Eritrea Eritrea
Irák Irák
Izrael Izrael
Jemen Jemen
Jordánsko Jordánsko
Katar Katar
Komory Komory
Kuvajt Kuvajt
Libanon Libanon
Libye Libye
Mali Mali
Maroko Maroko
Mauritánie Mauritánie
Omán Omán
Palestina Palestinská autonomie
Saúdská Arábie Saúdská Arábie
Somálsko Somálsko
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Súdán Súdán
Sýrie Sýrie
Tunisko Tunisko
také jeden ze 6 jazyků OSN

Kódy
ISO 639-1: ar
---
ara (B) ara (T)
SIL: různé
Wikipedie
ar.wikipedia.org

Arabština (arabsky: اللغة العربية‎‎) je semitský jazyk. Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými jazyky (např. egyptskou, syrskou, iráckou, marockou hovorovou arabštinou). Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka Koránu, ale aktivně ji ovládají pouze vzdělanci. V jednotlivých hovorových jazycích se objevují podobné odstředivé tendence, jaké odpoutaly románské jazyky od kdysi jednotné latiny. Na rozdíl od románských jazyků se však rozdíly jen v malé míře projevují v psané formě jazyka, a to přestože někteří spisovatelé píší v regionálních variantách. Důvodů je několik - arabské písmo nezachytí změny v krátkých samohláskách, pozměněné souhlásky si zase ponechávají původní zápis (např. znak ج, běžně přepisovaný a čtený jako [dž], se v Egyptě vyslovuje [g], ale píše se pořád stejně).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší nápisy pocházejí ze 4. století. Klasická arabština je dochována ve staroarabské poezii (6. - 7. století) a v Koránu (7. století). Od 8. století dochází k upevnění gramatických pravidel. Stala se úředním a literárním jazykem na celém Araby dobytém území, používali ji i příslušníci jiných národů, kteří od Arabů přejali islám (Turci, Peršané aj.). Kromě poezie zahrnuje klasická arabská literatura také řadu děl naučných (historických, geografických, lékařských, filozofických aj.) Díky arabským překladům přežilo evropský středověk nejedno dílo antických autorů. Od 19. století se modernizuje slovní zásoba, zjednodušuje se styl i skladba a vzniká moderní spisovná arabština. Rozdíly oproti arabštině klasické však nejsou příliš velké.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Arabština je flexivní jazyk, což znamená, že ohýbá slova pomocí předpon, přípon a zejména změnami uvnitř kmene, v indoevropských jazycích nepříliš obvyklými:

  • kitábun = kniha, kutubun = knihy (kmen KTB)
  • rasala = poslal, ursila = byl poslán (kmen RSL)
  • kabírun = velký, akbar = větší (kmen KBR)
  • madínatun = město, mudunun = města (kmen MDN)

Časy má arabština pouze dva (nedokončený a dokončený) a má 3 pády (nominativ, genitiv a akuzativ). Lze tedy říct, že arabština je vidový jazyk, neboť je založena na protikladu ukončeného a neukončeného děje. Českému minulému času přibližně odpovídá arabské perfektum, které tvoří pouze jeden způsob (indikativ - oznamovací způsob). Naproti perfektu je imperfektum (přibližně český přítomný a budoucí čas). Imperfektum tvoří pět způsobů (indikativ, subjunktiv, apokopát, energikus, imperativ). kataba = napsal (perfektní tvar) jaktubu = píše (imperfektní tvar) všimněte si, že kořen KTB je vždy stejný, nemění se ani zde: uktub = napiš kátib = píšící kátib = spisovatel kuttáb = spisovatelé kitáb = kniha, psaní

Kořeny slov jsou v arabštině velmi důležité, neboť se s nimi hodně pracuje. Jiná ukázka: (kořen SKN:) sakana = bydlel (perfektní tvar) jaskunu = bydlí (imperfektní tvar) sákin = bydlící, obyvatel sukkán = obyvatelé sakan = bydliště, bydlení


Ukázka časování:

askun (bydlím)

taskunu (bydlíš - muži)

taskunína (bydlíš - ženě)

jaskunu (bydlí - on)

taskunu (bydlí - ona)

V arabštině se rozlišují dva rody - mužský a ženský. Rodově se mohou lišit podstatná i přídavná jména. Například „džamíl“ znamená hezký, když přidáme koncovku -a „džamíla“ znamená to hezká.

Čísla má arabština tři (singulár, duál, plurál). Duál se tvoří jednoduše koncovkou "-áni" bez ohledu na rod:

darsun = lekce darsáni = dvě lekce

Množné číslo se dělí na dva typy - vnitřní a vnější. Vnitřní se tvoří samohláskovými změnami uvnitř slova, někdy i souhláskovými. Vnější se tvoří koncovkami podle rodu:

mudarrisun = učitel mudarrisún = učitelé

tilmídha = žákyně tilmídhát = žákyně (plurál)

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Arabské písmo

Arabština používá řadu hlásek, které se v češtině, ani žádném jiném evropském jazyce nevyskytují. Používá např. emfatické souhlásky t, d, z, s (které mají i svůj neemfatický protějšek). Tyto souhlásky se vyslovují s tzv. emfatickým důrazem - jazyk je při nich lžícovitě prohnut směrem dolů, podobně jako při ruském tvrdém "l".[zdroj?] Dále má například písmeno „ajn“ - ع, které je asi nejobtížnějším zvukem v arabštině. Jednoduše se mu říká hrdelní "a" - vyslovuje se v zadní části dutiny ústní, někdy až v hrdle. Jedná se o silnou hrtanovou hlásku (laryngálu). Jeho hlasnější protějšek, obyčejně přepisovaný jako „ghajn“ se vyslovuje někdy jako [g], jindy jako [gh], ve spisovné arabštině ale jako francouzské [r]. Zvláštností ve výslovnosti je určitě také „hamza“, neboli hlasový ráz, který se může vyskytovat jak na začátku či uprostřed slova, tak na jeho konci.

Arabské písmo vychází z nabatejské varianty kurzívy aramejského písma. Arabské písmo je tedy kurzivní, tzn. že nerozlišuje tiskací či psací písmo, a dokonce, jako je tomu ve starých písmech zvykem, ani malá a velká písmena. Ačkoli tedy vychází z původního starosemitského - fénického písma (stejně jako hebrejština či řecká alfabeta či latinka), není vůbec podobné evropským písmům (určité podobnosti se ale vyskytují mezi arabským písmem a hebrejskou kurzívou). Píše se zprava doleva a zpravidla se nepíší znaky pro krátké samohlásky.

Podoba písmen se liší dle jejich postavení ve slově. Každý znak má svou podobu samostatnou, na začátku slova, uprostřed a na konci. Je šest písmen (ا, د, ذ, ر, ز, و), které se neváží, tzn. že sama se dají připojit k předchozímu písmenu, ale nemůže se za ně připojit další písmeno, takže tvoří pouze koncovou a samostatnou formu (např. rá (ر) ve slově noha رجل). Další zvláštností na písmu jsou tzv. ligatury (znaky usnadňující psaní určitých skladeb znaků, v arabštině existuje jediná povinná ligatura, a to lám + alif (lá) - لا) a zvláštní psaní některých vazeb znaků.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Dialekty arabštiny

Všeobecná deklarace lidských práv

arabsky

يولد جميع الناس أحرارًا متساوين في الكرامة والحقوق. وقد وهبوا عقلاً وضميرًا وعليهم أن يعامل بعضهم بعضًا بروح الإخاء.

přepis

júladu džamícu 'n-nási ahráran mutasáłína fí 'l-karámati ła-l-huqúq. Ła-qad łuhibú caqlan ła-damíran ła-calajhim an jucámila bacaduhum bacdan bi-rúh al-ichá'.

doslovně

يولد = júladu = rodí se

جَمِيع = džamícu = všichni
ناس = nás = lidé
أحرارًا = ahráran= svobodní
متساوين = matasáwín = rovní
في = fí = ve
كَرَامَة = karáma = cti, úcta
حُقُوقِ = chuqúqí =a právu
وَقَدَ = wa qad = a tak
هَبَّ = habba = dostali, obdrželi
عَقْل = caql = intelekt, rozum
ضَمِير = damír = svědomí
عَلَى = calá = a je na nich
أَنْ = 'an = aby
يعامل = ju'ámil = se chovali
بَعْض = bacd = navzájem
بَعْض = bacd = mezi sebou
رُوح = rúh = duch

إِخَاء = 'ikhá' = bratrství

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu