Maltština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maltština (Malti)
Rozšíření: Malta

Počet mluvčích:

399 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
Úřední jazyk: Malta
Kódy
ISO 639-1: mt
---
mlt (B) mlt (T)
SIL: MLS
Wikipedie
není

Maltština (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je původem semitskou řečí maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400 000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.

Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwalingwi "jazyk" – "jazyky", artiartijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus (lomený plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktiebkotba "kniha" – "knihy", raġelirġiel "muž" – "muži").

Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského.

Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel - „muž“, mara - „žena“, tifel - „dítě“, dar - „dům“, xemx - „slunce“, sajf - „léto“).

Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola - „škola“, gvern - „vláda“, repubblika - „republika“, re - „král“, pulizija - „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné italštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.).

Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak výslovnost poznámky
A a ano
B b banka, ale na konci slova jako „P“
Ċ č čára
D d datum, ale na konci slova jako „T“
E e elán
F f fikce
Ġ ungle
G g galoše, ale na konci slova jako „K“
... prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“.
H ... nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“.
Ħ ... hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll)
I i inkoust
IE í íránský (dlouhé í)
J j jádro
K k kedlub
L l lože
M m moře
N n nebe
O ó óda
P p pád
Q ' jako arabské qáf; hrdelní k
R r růže
S s sako
T t tam
U u nutno
V v venku, ale na konci slova jako „F“
W ... má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. "obouretné v"
X š šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z c práce, ale v některých cizích slovech jako „dz“
Ż z mazat, ale na konci slova jako "s"
Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

maltsky

Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]