Nizozemština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nizozemština (Nederlands)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření: Nizozemsko, Aruba, Belgie, Francie, Curaçao, Surinam, Svatý Martin

Počet mluvčích:

24 milionů[1]

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Nizozemská jazyková unie (Nederlandse Taalunie)
Úřední jazyk: Nizozemsko, Aruba, Belgie, Curaçao, Surinam, Svatý Martin
Kódy
ISO 639-1: nl
---
dut (B) nld (T)
SIL: DUT
Wikipedie
nl.wikipedia.org

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko. Vlámština je naproti tomu souhrnný pojem pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku. Pro spisovnou nizozemštinu existuje jednotná norma. Základem jazyka bylo hornofranské nářečí (dolní němčina), ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před 12. stol. V lexikologii i morfologii má hodně společných znaků s němčinou, liší se od ní ale zejména ve výslovnosti a pravopisu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření nizozemštiny:      úřední jazyk      druhý nebo neoficiální jazyk      nizozemská menšina

Nizozemštinou se hovoří:

Jižní Africe se z nizozemštiny vyvinul samostatný jazyk, afrikánština. Oba jazyky jsou dodnes do značné míry vzájemně srozumitelné.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že nizozemština začala vznikat někdy kolem roku 700 z různých dialektů existujících na území Nizozemska, zejména dolnofranského původu. Standardizační proces začal ve středověku pod vlivem burgundského vévodského dvora v Dijonu (a od roku 1477Bruselu).

Nejstarší známý text je věta „Hebban olla vogala nestas hagunnan, hinase ic enda tu, wat unbidan we nu“ („Všichni ptáci si již dělají hnízda, kromě mne a tebe, na co čekáme?“) Napsal ji vlámský mnich v klášteře v anglickém Rochesteru.

Zpočátku byla nejvlivnější nářečí z Flander a Brabantu. V roce 1618 byl sestaven překlad Bible, a aby mu mohli rozumět obyvatelé celé země, byl napsán v nově vytvořeném jednotném jazyce. Ten obsahoval prvky mnoha nářečí, ale jeho jádro tvoří dialekty z Holandska.

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

Mapa nizozemských dialektů

V zásadě lze nářečí rozdělit do dvou skupin, nizozemská a vlámská. Vlámština se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozemština ze severu zní Vlámům tvrdě až arogantně. Vlámština má také větší tendenci k využívání starší slovní zásoby.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Nizozemština se píše latinkou. Nizozemská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: A B C D E Ë F G H I Ï J K L M N O P Q R S T U V W X IJ Y Z
malé: a b c d e ë f g h i ï j k l m n o p q r s t u v w x ij y z
výslovnost: a b k d e e* f ch h i ji j k l m n o p k r s t ü f v x ej i z
  • Ë má sice stejnou výslovnost jako E, ale v textu se nevyskytuje samostatně. Tento znak totiž slouží jako nehláskotvorný (IE se čte jako Í, ale IË jako IE - v českém přepisu Ë se čte Ě).
  • C se čte S před E a I, jinak K.
  • CH se většinou čte jako zadní (uvulární) CH. Stejnou výslovnost má i G, pokud se nevyskytuje jako NG. V přejatých slovech se CH může číst jako Š nebo Č.
  • J se čte jako v češtině s výjimkou některých přejatých slov, kde se čte DŽ či Ž.
  • NG se čte jako N v českém slově banka.
  • N na konci slova se často polyká, není slyšet.
  • R je hrdelnější než české. Nachází se někde mezi německým R a CH.
  • SCH se (na rozdíl od němčiny) čte SCH,(schody) nikoli Š; i když v některých oblastech Nizozemska lze na „německou“ výslovnost také narazit. V některých kontextech se SCH vyslovuje jen jako S (např. na konci přídavných jmen: technisch čti [technis].
  • TIE na konci slova se čte SÍ nebo CÍ: atractie čti [atraksí].
  • V se vyslovuje někde mezi naším V a F, zatímco W je blíže našemu V. Na rozdíl od angličtiny se W nečte se zaokrouhlenými rty jako polské Ł!
  • V písmu zdvojené souhlásky se ve výslovnosti nezdvojují, mohou však způsobit uzavřenost (= krátkost) předcházející slabiky, viz níže.
  • Nizozemské samohlásky se dělí na krátké a dlouhé (Nizozemci říkají krátkým matné, dlouhým jasné). V otevřených (tj. nekončících souhláskou) přízvučných slabikách je samohláska dlouhá, aniž by to bylo vyjádřeno pravopisem (tj. např. Breda se čte [bréda]). V ostatních případech je délka samohlásky vyznačena (např. meer čti [mér]).
  • AA se čte Á.
  • IE se čte Í.
  • IË se čte IE.
  • Krátké E se čte spíše jako neurčitá samohláska, která vznikne, když vyslovíme např. české neslabičné předložky k, s, v, z bez následujícího podstatného jména a odmyslíme si počáteční souhlásku.
  • EE se čte É.
  • EI se čte EJ.
  • OO se čte Ó.
  • OE se čte U.
  • UU se vyslovuje mezi naším Ú a Ý, podobně jako dlouhé německé Ü. Výslovnost krátkého U kolísá od Ü ([ütrecht]) přes Ö až po neurčitou samohlásku (vyskytuje se v názvech našich písmen B, C…).
  • UI se vyslovuje přibližně jako ÖJ nebo jako neurčitá samohláska + J. Tedy skoro jako Ai
  • IJ je samostatné písmeno. Má dokonce i svůj kód v unikódu (velké 306, malé 307, tj. hex U+0132, resp. U+0133), v případě potřeby se však přepisuje pomocí I a J. Od spřežek jako CH se však liší tím, že na začátku vlastních jmen je „celé velké“ — tedy při přepisu pomocí I a J musí být velké i J, nejenom I. Čte se EJ.
  • OU(W) i AU(W) se čte AU. Např. Gouda se čte [chauda].

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

  • Rozlišuje se určitý (de, het) a neurčitý člen („een“).
  • Nizozemština má pouze „obecný“ pád, i genitiv se většinou opisuje.
  • Slovesa rozlišují 2 prosté a 6 složených časů.
  • Slovosled je podobný němčině, pořadí sloves je méně striktní.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce cizích vlivů ve slovní zásobě je německých, běžné jsou i vlivy francouzské, pocházející z období francouzské nadvlády – „niveau“, „cadeau“. V posledních letech je největší množství nových výrazů přebíráno z angličtiny a to zejména v obchodním styku. V některých případech dochází k „poholandšťování“ přejatých sloves ("to check" – "checken") i k tvorbě nových sloves z přejatých podstatných jmen (př. „volleyball“ – „volleyballen“).

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání nizozemštiny s němčinou je text uveden v obou jazycích.

nizozemsky

Alle mensen zijn vrij en gelijk in waardigheid en rechten geboren. Zij zijn met verstand en geweten begiftigd, en zullen elkander in een geest van broederschap te bejegenen.

německy

Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? (Pro kolik lidí je nizozemština mateřským jazykem?), Nizozemská jazyková unie, 2005.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]