Španělština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Španělština (Español)
Map-Hispano.png
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření
Počet mluvčích 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo)
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor

Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)

Úřední jazyk
Kódy
ISO 639-1 es
ISO 639-2 spa (B)
spa (T)
ISO 639-3 spa
Ethnologue SPN
Wikipedie
es.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů.

Vznik a vývoj jazyka[editovat | editovat zdroj]

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špaň. vidaživot, iuventusjuventudmládí), diftongizace (terratierrazemě) či palatalizace.

Charakteristika jazyka[editovat | editovat zdroj]

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Písmeno Název Výslovnost (IPA) Česky Alofony
a a [a] "a"
b be, be alta, be larga, be grande, be labial [b] "b", "v" [β], [p]
c ce [k]; [θ]/[s] "k", "s"
ch che [tʃ] "č"
d de [d] "d" [ð]
e e [e] "e" [ɜ]
f efe [f] "f"
g ge [g]; [x] "g", "ch" [ɣ]
h hache
i i, i latina [i] "y", "j" [j], [ʝ]
j jota [x] "ch"
k ka [k] "k"
l ele [l] "l"
ll elle [ʎ]~[ʝ] "ľ~j" ("ď ") popř.("dž ") ("ž") ("š ")
m eme [m] "m"
n ene [n] "n" [m]
ñ eñe [ɲ] "ň"
o o [o] "o" [ɔ]
p pe [p] "p"
qu cu [k] "k"
r ere / erre [r], [ɾ] "r", "rr"
s ese [s] "s"
t te [t] "t"
u u [u] "u" [w]
v uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental [b] "b", "v" [β]
w uve doble, ve doble, doble ve, doble u [u] "u"
x equis [ekis] "ks" [s]
y ye, i griega [i], [ʝ] "y", "j" ("ď ") [j]
z zeta, zeda, ceta [ɵ]/[s] "s"

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Španělská gramatika.

Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje pět časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto) a minulý průběhový (imperfecto continuo).

Členy[editovat | editovat zdroj]

Člen Určitý Neurčitý
Singulár
Plurál
Singulár
Plurál
Mužský rod
el
los
un
unos
Ženský rod
la
las
una
unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Osoba singular plural
1. osoba yo nosotros/nosotras
2. osoba vosotros/vosotras
3. osoba él/ella/ello ellos/ellas
onkání usted ustedes

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

1 un(o)/una 11 once 10 diez
2 dos 12 doce 20 veinte
3 tres 13 trece 30 treinta
4 cuatro 14 catorce 40 cuarenta
5 cinco 15 quince 50 cincuenta
6 seis 16 dieciséis 60 sesenta
7 siete 17 diecisiete 70 setenta
8 ocho 18 dieciocho 80 ochenta
9 nueve 19 diecinueve 90 noventa
0 cero 100 cien 1000 mil
200 doscientos 500 quinientos 1 000 000 un millón

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Sloveso být[editovat | editovat zdroj]

Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:

  • ser popisující vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
  • estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
  • hay ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba ser (být) estar (být – kde)
1. os. sg. soy estoy
2. os. sg. eres estás
3. os. sg. es está
1. os. pl. somos estámos
2. os. pl. sois estáis
3. os. pl. son están

Časování sloves v přítomném čase[editovat | editovat zdroj]

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Osoba saludar (zdravit) comer (jíst) vivir (žít)
1. os. sg. saludo como vivo
2. os. sg. saludas comes vives
3. os. sg. saluda come vive
1. os. pl. saludamos comemos vivimos
2. os. pl. saludáis coméis vivís
3. os. pl. saludan comen viven

Nářečí španělštiny[editovat | editovat zdroj]

Španělština ve světě

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Amerika[editovat | editovat zdroj]

  • Amazonská španělština (Español amazónico)
  • Andská španělština (Español andino)
  • Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
  • mapa rozšíření španělštiny v Evropské Unii
    Chilská španělština (Español chileno)
  • Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
  • Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
  • Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
  • Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
  • Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
  • Laplatská španělština (Español rioplatense)
  • Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
  • Mapa Rovníkové Guiney – jediný španělsky mluvící africký stát
    Mexická španělština (Español mexicano)
  • Paraguayská španělština (Español paraguayo)
  • Peruánská španělština (Castellano)
  • Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
  • Rovníková španělština (Español ecuatorial)
  • Středoamerická španělština (Español centroamericano)
  • Yucatanská španělština (Español yucateco)

Afrika[editovat | editovat zdroj]

  • Ceutská španělština (Español ceutí)
  • Melillská španělština (Español melillense)
  • mapa rozšíření španělštiny v USA
    Španělština z El Rifu (Español rifeño)
  • Marocká španělština (Español marroquí)
  • Saharská španělština (Español saharauí)
  • Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie[editovat | editovat zdroj]

  • Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě[editovat | editovat zdroj]

Stát Počet mluvčích (v mil.)
MexikoMexiko Mexiko 120,255
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 45,061
KolumbieKolumbie Kolumbie 48,531
ArgentinaArgentina Argentina 45,248
USA Spojené státy americké 52,547 [1] [2]
VenezuelaVenezuela Venezuela 31,710
PeruPeru Peru 32,491
ChileChile Chile 17,795
GuatemalaGuatemala Guatemala 16,325
FilipínyFilipíny Filipíny 12,130
KubaKuba Kuba 11,285
EkvádorEkvádor Ekvádor 16,946
Dominikánská republikaDominikánská republika Dominikánská republika 11,850
HondurasHonduras Honduras 8,267
BolívieBolívie Bolívie 10,010
SalvadorSalvador Salvador 6,859
NikaraguaNikaragua Nikaragua 5,503
ParaguayParaguay Paraguay 4,737
KostarikaKostarika Kostarika 4,220
PortorikoPortoriko Portoriko (součást USA) 4,017
UruguayUruguay Uruguay 3,442
PanamaPanama Panama 3,108
KanadaKanada Kanada 1,854
BrazílieBrazílie Brazílie 2,140
MarokoMaroko Maroko 0,961
Rovníková GuineaRovníková Guinea Rovníková Guinea 0,447
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

španělsky

Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
    Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky) 
  2. Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
    The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]