Somálsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Somálská federativní republika
Jamhuuriyadda Federaalka Soomaaliya
Jumhūriyyat aṣ-Ṣūmāl al-Fiderāliyya
جمهورية الصومال الفدرالية
vlajka Somálska
vlajka
znak Somálska
znak
Hymna: Qolobaa Calankeed
Geografie

Somalia (orthographic projection).svg Poloha Somálska

Hlavní město: Mogadišo (Muqdisho, مقديشو, Muqdīshū)
Rozloha: 637 657 km² (41. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Shimbiris (2416 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 8°19′ s. š., 47°17′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 8 025 190 (87. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 12 ob. / km² (198. na světě)
Jazyk: somálština, arabština
Náboženství: islám
Státní útvar
Státní zřízení: federativní parlamentní republika
Vznik: 1. července 1960 (nezávislost na Velké Británii a Itálii)
Prezident: Mohamed Abdullahi Mohamed
Předseda vlády: Hassan Ali Khaire
Měna: somálský šilink (SOS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 706 SOM SO
MPZ: SP
Telefonní předvolba: +252
Národní TLD: .so
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Somálsko (somálsky Soomaaliya, arabsky الصومال – aṣ-Ṣūmāl; úředně Somálská federativní republika) je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období před kolonizací[editovat | editovat zdroj]

Somálsko bylo obýváno různými etnickými skupinami, z nichž nejpočetnější byly Somálské kmeny, které se v oblasti usadily již před 3500 lety. Kolem roku 800 n. l. pronikl do oblasti islám. V pozdním středověku vznikaly ze somálských měst městské státy a království, z nichž nejvýznamnějším byl Adalský sultanát. Etiopsko-somálské války z 15. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty, následníci městských států, jako sultanát Geledi a sultanát Hobyo.

Po získání nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Aden Abdullah Osman Daar, první prezident nezávislého státu
Vrtulník U.S. Army 3. října 1993 nad Mogadišem během bitvy o Mogadišo

Somálsko získalo nezávislost v  roce 1960, předtím bylo rozděleno do dvou kolonií, britské a italské. V roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Muhammad Siad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1992. Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska (SSDF), stál pozdější prozatímní prezident, Abdullahi Yusuf Ahmed.

Barre byl svržen v roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka v Somálsku, která si vyžádala statisíce obětí a která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1993. Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).

V  letech 19972000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v rukách polních velitelů. 15. října 1999 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v keňském Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.

Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády.[1]

Somálští uprchlíci, které z jejich domovů vyhnalo sucho a válečný konflikt

Vlna tsunami v roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel.[2][3] Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit.[4]

V roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země.[5] Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj.[6] Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i americká armáda, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.

V letech 20102012, kdy východní Afriku zasáhla obří vlna sucha, zemřelo v Somálsku během hladomoru až 260 000 lidí.[7]

Islamistická teroristická skupina Aš-Šabáb, která má wahhábistické kořeny a usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku, byla postupně vytlačena z velkých měst na venkov, odkud podniká pravidelné útoky v Somálsku i v sousední Keni. Skupina se zformovala původně jako militantní křídlo Svazu islámských soudů.[8]

8. února 2017 byl somálským prezidentem zvolen Mohamed Abdullahi Farmajo, bývalý premiér. Studoval v USA a vedle somálského má i americké občanství.[9]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd a americký ministrem zahraničí John Kerry, září 2013

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Ozbrojené síly[editovat | editovat zdroj]

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Problém politického členění Somálska.
Somálské regiony

18 regionů (jednotné číslo gobolka)

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Přístav Bosaso

Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. Nejvýznamnějším sektorem hospodářství zůstává zemědělství. Zásoby ropy v Puntlandu zůstávají kvůli nestabilní situaci nevyužité, nerozvíjí se silniční infrastruktura. Elektřinu dodávají jednotliví majitelé naftových generátorů. Prudký rozvoj zaznamenávají telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví. Z nelegálních aktivit je nejdůležitější pirátství.[10][11][12] Mořští lupiči se už několikrát snažili přesvědčit svět, že jejich nájezdy jsou jen „odpovědí“ na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a na aktivity „odpadkové mafie“ z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod. Od léta 2013 začali somálští piráti chránit lodě, které nelegálně loví v somálských vodách.[13] Piráti, kteří operují u břehů afrického Somálska, v letech 2005 až 2012 na výkupném za zajaté posádky a lodi získali 413 milionů amerických dolarů.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Somálská rodina

Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975 a tehdy žilo v Somálsku 3.3 milionů lidí.[15] CIA Factbook odhaduje 8 863 338, jiné odhady udávají až 15 miliónů. Asi 60 % obyvatel není trvale usazeno a kočuje. Dalších 25 % jsou usedlí zemědělci žijící hlavně v jižní části země v okolí řek Džuba a Šebeli. Zbylých 15 % žije ve městech, hlavně v Mogadišu. Občanská válka vyhnala do okolních států i celého světa asi 1 milion obyvatel. V Keni v táboře Dadaab žije více než 500 000 somálských uprchlíků.[16]

Zdravotní péče je na nízké úrovni, kojenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25% dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2% populace).

Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80 % obyvatel zůstává negramotných.

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Etničtí Somálci tvoří 85% obyvatel a dělí se na mnoho skupin a klanů. Nejpočetnější menšinou jsou somálští Bantuové, kteří jsou potomci otroků. Evropané opustili Somálsko po získání nezávislosti, ale ještě v roce 1960 žilo v Mogadišu asi 10 000 Italů.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel jsou sunnitští muslimové.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BABKOVÁ, Tereza. Historie jedné z nejméně rozvinutých zemí. Český rozhlas [online]. 2008-07-28. Dostupné online.  
  2. PLAUT, Martin. Tsunami: Somalia's slow recovery. BBC News [online]. . Dostupné online.  (anglicky) 
  3. Somali tsunami victim toll rises. BBC News [online]. . Dostupné online.  (anglicky) 
  4. SCHRYER-ROY, Anne-Marie. Reflections on responding to the 2004 Tsunami in Somalia. Adeso [online]. 2014-01-22. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. Profile: Somalia's Islamic Courts. BBC News [online]. . Dostupné online.  (anglicky) 
  6. ROGGIO, Bill. The Rise & Fall of Somalia’s Islamic Courts: An Online History. FDD's Long War Journal [online]. 2007-01-04. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. Poslední hladomor v Somálsku zabil čtvrt milionu lidí, OSN se kaje. iDNES.cz [online]. 2013-05-02. Dostupné online.  
  8. Who are Somalia's al-Shabab?. BBC News [online]. 2016-12-09. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. Somalia's Mohamed Abdullahi Farmajo chosen as president. BBC News [online]. 2017-02-08. Dostupné online.  (anglicky) 
  10. http://www.finmag.cz/clanek/17366/ Somálsko: Kalašnikov místo prutu
  11. http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009040701 Pirátství v Somálsku
  12. http://zahranicni.ihned.cz/c1-36709500-jak-na-somalske-piraty-britove-odkazuji-na-plan-z-19-stoleti Jak na somálské piráty: Britové odkazují na plán z 19. století
  13. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/236012-pirati-museli-na-rekvalifikaci-okradani-lodi-prestalo-vynaset/ Piráti museli na rekvalifikaci. Okrádání lodí přestalo vynášet
  14. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/somalsti-pirati-za-sedm-let-ziskali-na-vykupnem-osm-miliard-1034716 Somálští piráti za sedm let získali na výkupném osm miliard
  15. "Somalia – population". Knihovna Kongresu.
  16. "Keňa vyzvala OSN k přesídlení víc než půl milionu somálských uprchlíků ze země". Český rozhlas. 12. dubna 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Somálsko ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Somálsko ve Wikislovníku
  • Country of Origin Information Report - Somalia [online]. UK Border Agency, 2011-005-27, rev. 2011-06-03, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Somalia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Somalia (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Somalia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Somalia [online]. U.S. Department of State, 2011-05-17, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Somalia [online]. REV. 2011-07-12, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Somálsko [online]. Businessinfo.cz, 2009-07-06, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  • JANZEN, Jörg H.A; LEWIS, Ioan M., a kol. Somalia [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)