Dadaab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dadaab
Ulice v centru Dadaabu.
Ulice v centru Dadaabu.
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+3
StátKeňaKeňa Keňa
provincieSeverovýchodní
Dadaab
Dadaab
Správa
Vznik1991
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dadaab je keňské město v polovyprahlé (semiaridní) oblasti, ležící v Severovýchodní provincii. K roku 2011, kdy zde našli útočiště lidé postižení hladomorem v Africkém rohu, bylo uváděno jako největší uprchlický tábor na světě.[1][2]

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Dadaab se nachází v distriktu Garissa přibližně 100 kilometrů západně od keňsko-somálské státní hranice.

Před zřízením refugia pro uprchlíky zde tradičně žilo obyvatelstvo tvořené somálskými kočovnými pastevci velbloudů a koz. Nejbližším městem je Garissa, centrální sídlo Severovýchodní keňské provincie.

Základna UNHCR[editovat | editovat zdroj]

Ve městě zřídil základnu Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), která spravuje další uprchlické tábory okolo měst Hagadera, Ifo a Dagahaley. Mezinárodní humanitární organizace CARE byla zodpovědná za realizaci pomoci a správu kampu, jenž se rozkládá na celkové ploše 50 km2poloměrem 18 km od Dadaabu.

Uprchlíci v Dadaabu

Místní populace je tvořena lidmi, kteří sem uprchli před válečnými konflikty ve východoafrickém regionu. Většina z nich – Somálci, stejně jako národnostní menšiny včetně Bantuů –, odešla během občanské války v Somálsku.[3] Následná vlna imigrace směřovala z jižně položeného údolí řeky Džuba a oblasti Gedo, zatímco jiní sem dorazili z měst Kismaayo, MogadišuBardera. V roce 1999 se Spojené státy rozhodly prioritně řešit otázku bantuských uprchlíků ze Somálska v rámci projektu amerického ministerstva zahraničí, označovaného za nejambicióznější plán přesídlení v Africe. Tisíce Bantuů se usídlilo v Dadaabu, jakožto přechodném útočišti před plánovaným přesídlením do Ameriky.[4]

Základna byla vybudována na počátku devadesátých let 20. století. Vzhledem ke zvyšující se populaci UNHCR oslovila německého architekta Wernera Shellenberga, jenž navrhl základnu v Dagahaley, a Pera Iwansona, který ji měl uvést v život. Řadu let uprchlický tábor spravovala organizace CARE, od níž vedení převzala GTZ.

Roku 2011 se v důsledku hladomoru v Africkém rohu dramaticky zvýšila imigrace do místních táborů.[5] V červenci 2011 rostl počet příchozích o více než tisíc osob za den.[2] Základnu, jejíž kapacita byla plánována na přibližně 90 000 osob, obývalo v červenci 2011 podle údajů OSN 439 000 uprchlíků[6] s výhledem na půl miliónu Afričanů do konce téhož roku, což z dadaabského kampu učinilo největší uprchlický tábor na světě.[1]

Do února 2012 humanitární organizace směřovaly úsilí zejména do výstavby zavlažovacích kanálů a distribuce semen rostlin.[7]

V roce 2011 tábor Dadaab navštívila také americká herečka Kristin Davisová, jako velvyslankyně mezinárodní organizace Oxfam.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dadaab na anglické Wikipedii.

  1. a b Dadaab: The World's Biggest Refugee Camp [online]. English.aljazeera.net, July 11, 2011. Dostupné online. 
  2. a b Inside world's biggest refugee camp. blogs.aljazeera.net. Blogs.aljazeera.net, July 8, 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. 
  3. Refugee Reports November 2002 [online]. Refugees.org [cit. 2013-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-11-2009. 
  4. DAN VAN LEHMAN, Omar Eno. The Somali Bantu: Their Culture and History [online]. Center for Applied Linguistics [cit. 2012-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-10-2011. 
  5. Plea for 'massive aid' for Africa refugees. english.aljazeera.net. English.aljazeera.net, July 10, 2011. Dostupné online. 
  6. UN High Commissioner for Refugees applauds Kenya’s decision to open Ifo II camp [online]. UNHCR [cit. 2012-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-03-2012. 
  7. GETTLEMAN, Jeffrey. U.N. Says Somalia Famine Has Ended, but Warns That Crisis Isn’t Over. The New York Times. 3 February 2012. Dostupné online [cit. 19 June 2012]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]