Český rozhlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Český rozhlas
Vchod do hlavní budovy Českého rozhlasu (ul. Vinohradská)
Vchod do hlavní budovy Českého rozhlasu (ul. Vinohradská)
Zkratka ČRo
Vznik 1923
Typ mediální instituce
Sídlo Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2
Místo Praha, Česká republikaČeská republika Česká republika
Úřední jazyk čeština
Oficiální web www.rozhlas.cz

Český rozhlas (ČRo) je český veřejnoprávní rozhlasový subjekt zřízený zákonem. V současnosti Český rozhlas provozuje čtyři celoplošné stanice (Radiožurnál, Dvojka, Vltava a Plus), ve všech krajích také regionální vysílání, digitální stanice (Rádio Junior, Radio Wave, D-dur, Jazz) a internetové streamy (Rádio Junior – písničky a příležitostně Rádio Retro). Český rozhlas provozuje na objednávku státu také zahraniční vysílání Českého rozhlasu – Radio Praha. Signál je šířen prostřednictvím pozemních vysílačů analogového rozhlasového vysílání, prostřednictvím DVB-T (všechny celoplošné stanice a 4 digitální jsou vysílány v digitálním multiplexu č. 1), dále jsou jeho stanice šířeny v kabelových televizích (DVB-C), prostřednictvím IPTV, nekódovaně na satelitu Astra 3A (DVB-S), na internetu a v DAB+. Od roku 2013 používá jako logo symbol R, který je tvořen čtyřmi vodorovnými pruhy v tmavě modré barvě. Jednotlivé stanice jsou odlišeny barevně (Radiožurnál – červená, Dvojka – fialová, Vltava – světle modrá, Plus – oranžová, Radio Wave – zlatá, regionální stanice – zelené, ostatní stanice, speciální stanice – tmavě modré).[1] Vydává periodikum Týdeník Rozhlas.

Historie Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova Českého rozhlasu (dříve Československého rozhlasu) v Praze na Vinohradské ulici

Československý rozhlas (tehdy Radiojournal) začal pravidelně vysílat 18. května 1923 ve 20.15 hod. ze stanu u letiště v Kbelích.[2] Déle než rok byl poslech programu nepříjemně rušen stálým tónem ve výši 50 Hz. Tato technická závada byla vyvolána nedostatečnou filtrací usměrněného proudu a byla odstraněna až v listopadu 1924. Mezitím se místo vysílání několikrát změnilo. Nejprve se improvizované studio přestěhovalo do Hloubětína, pak zpět do Kbel a v roce 1924 do Poštovní nákupny na tehdejší Fochově (dnes Vinohradské) ulici č. 58 – bylo to první studio přímo v Praze. V roce 1925 přišlo další stěhování, tentokrát do Orbisu na Fochově ulici č. 62 (poblíž Vinohradské tržnice). V roce 1927 se vysílací studio přemístilo do Národního domu na Náměstí Míru, odkud Radiojournal vysílal až do roku 1933. Pak už se definitivně přemístil do dnešního sídla do Vinohradské ulice č. 12 do budovy Ředitelství pošt a telegrafů.[2]
Památkově chráněná budova Československého respektive Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze hrála významnou úlohu v moderních dějinách. Byly o ni svedeny těžké boje během Pražského povstání v květnu 1945. V srpnu 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy došlo před rozhlasem k masakru cilistů.

Český rozhlas byl zřízen zákonem České národní rady 484/1991 z 29. 11. 1991 nejprve v rámci Československého rozhlasu, jako samostatný subjekt funguje od rozpadu Československé federativní republiky 31. prosince 1992.

Kbely, místo, kde v roce 1923 stál stan Radia Praha

Český rozhlas je nejstarší na evropském kontinentu a druhý nejstarší v Evropě, po anglickém.

Rada Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Rada Českého rozhlasu je podle zákona č. 484/1991 Sb. orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu. Rada není součástí organizační struktury Českého rozhlasu. Má mít 9 členů, které do funkce na návrh občanských sdružení, spolků a hnutí volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Od února 2010 do prosince 2010 však sněmovna nezvolila žádného člena Rady, a ta proto působila v nekompletním počtu 5 členů. Teprve 17. prosince 2010 byl šestým členem Rady zvolen Milan Badal, čímž počet radních stoupl na 6 z 9. Šest hlasů je zároveň podle zákona č. 484/1991 Sb. minimální počet pro zvolení generálního ředitele.

Ombudsman Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Institut ombudsmana Českého rozhlasu byl zřízen v květnu 2016. Jeho smyslem je prohloubení dialogu mezi posluchači a Českým rozhlasem jako médiem veřejné služby. Posluchači mohou ombudsmanovi předávat své podněty k činnosti Českého rozhlasu. Ombudsman vysvětluje fungování Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a hájí oprávněné zájmy posluchačů Českého rozhlasu. Tento post v současnosti zastává PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.

Vedení Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

V čele Českého rozhlasu stojí generální ředitel, který je volen Radou ČRo na funkční období šesti let. Do funkce byl 30. září 2009 zvolen Richard Medek[3], který pozici přechodně zastával už od 22. července 2009, kdy byl odvolán Václav Kasík[4]. 24. února 2010 oznámil Richard Medek na zasedání Rady Českého rozhlasu, že ke konci měsíce rezignuje na svou funkci. Rada následně jmenovala prozatímním ředitelem Petera Duhana.[5] Protože mezitím vypršely mandáty některých členů Rady, klesl počet radních na 5, takže nemohla přistoupit k volbě řádného generálního ředitele (k té je potřeba alespoň 6 hlasů). 28. července 2011 byl Peter Duhan zvolen již kompletní Radou Českého rozhlasu do funkce generálního ředitele.[6]

Seznam ředitelů Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Vedoucí osoby Československého rozhlasu[7]
  • Richard Gemperle (7. 6. 1923 – 2. 6. 1925) – předseda jednatelského sboru Radiojournalu
  • Ladislav Šourek (2. 6. 1925 – listopad 1938) – předseda jednatelského sboru Radiojournalu
  • Jindřich Dobiáš (listopad 1938 – květen 1940) – předseda jednatelského sboru Československého rozhlasu
  • Hubert Masařík (30. 9. 1940 – 30. 11. 1941) – předseda jednatelského sboru
  • Ferdinand Thürmer (13. 3. 1942 – 5. 5. 1945) – vedoucí rozhlasové skupiny Čechy a Morava
  • Otakar Matoušek (5. 5. 1945 – 25. 5. 1945) – pověřenec ČNR pro řízení Českého rozhlasu
  • Bohuslav Laštovička (25. 5. 1945 – 15. 6. 1948) – generální ředitel Českého rozhlasu, Československého rozhlasu
  • Kazimír Stahl (2. 7. 1948 – 17. 6. 1952) – generální ředitel Československého rozhlasu
  • Josef Věromír Pleva (30. 6. 1952 – 30. 11. 1952) – pověřen řízením
  • Václav Kopecký (17. 6. 1952 – 11. 9. 1953) – předseda Československého rozhlasového výboru
  • Jozef Vrabec (1. 12. 1952 – 11. 9. 1953) – první náměstek předsedy Československého rozhlasového výboru, pověřený řízením ČsRo, (11. 9. 1953–30. 3. 1954) – generální ředitel Československého rozhlasu
  • František Nečásek (1. 4. 1954 – 31. 12. 1957) – ústřední ředitel Československého rozhlasu a Československé televize
  • Jaromír Hřebík (1. 1. 1958 – 1. 3. 1959) – ústřední ředitel Československého rozhlasu
  • Karel Hoffmann (1. 2. 1959 – 31. 1. 1967) – ústřední ředitel
  • Miloš Marko (25. 1. 1967 – 25. 7. 1968) – ústřední ředitel
  • Zdeněk Hejzlar (25. 7. 1968 – 25. 9. 1968) – ústřední ředitel
  • Odon Závodský (30. 8. 1968 – 1. 2. 1969) – vládní zmocněnec pro Československý rozhlas, (1. 2. 1969–20. 6. 1969) – ústřední ředitel Československého rozhlasu
  • Bohuslav Chňoupek (20. 6. 1969 – 7. 9. 1970) – ústřední ředitel
  • Ján Riško (8. 9. 1970 – 30. 6. 1989) – ústřední ředitel
  • Karel Kvapil (1. 7. 1989 – 3. 12. 1989) – ústřední ředitel
  • Karel Starý (3. 12. 1989 – 31. 1. 1990) – ústřední ředitel
  • František Pavlíček (4. 2. 1990 – 31. 3. 1991) – ústřední ředitel
  • Richard Seemann (1. 4. 1991 – 9. 10. 1991) – pověřen výkonem funkce ústředního ředitele
  • Peter Duhan (14. 10. 1991 – 31. 12. 1992) – ústřední ředitel
Ředitelé Českého rozhlasu[7]
  • Rostislav Běhal (1. 1. 1969 – červen 1969) – při konstituování federativního uspořádání Československého rozhlasu pověřen prozatímním vedením Českého rozhlasu
  • Karel Hrabal (červen 1969 – 30. 6. 1985) – ředitel
  • Karel Kvapil (1. 7. 1985 – 30. 6. 1989) – ředitel
  • Jaroslav Hacmac (1. 9. 1989 – 30. 11. 1989) – ředitel
  • Jan Czech (1. 2. 1990 – 30. 9. 1990) – ředitel
  • Jaroslav Fridrich (1. 10. 1990 – 28. 2. 1991) – ředitel
  • Jiří Mejstřík (březen 1991 – květen 1993) – ředitel, od 1. ledna 1993 generální ředitel
  • Vlastimil Ježek (28. 6. 1993 – 30. 6. 1999) – generální ředitel
  • Václav Kasík (1. 7. 1999 – 22. 7. 2009[8]) – generální ředitel
  • Richard Medek (22. 7. 2009[8] – 30. 9. 2009[9]) – prozatímní generální ředitel, (30. 9. 2009[9] – 24. 2. 2010[10]) – generální ředitel
  • Peter Duhan (24. 2. 2010[11] – 28. 7. 2011) – prozatímní generální ředitel, (28. 7. 2011[11] – 3. 11. 2015[12] ) – generální ředitel
  • Karel Zýka (4. 11. 2015 – 20. 1. 2016)[13] – prozatímní generální ředitel
  • René Zavoral (21. 1. 2016 – dosud) – generální ředitel

Struktura financování[editovat | editovat zdroj]

Většinu příjmů Českého rozhlasu tvoří rozhlasové (dříve koncesionářské) poplatky, jejichž výše je od 1. 10. 2005 stanovena na 45 Kč měsíčně.[14] Domácnosti platí jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů, podnikatelé hradí poplatek za každý jeden přijímač. Rozhlasový poplatek není příjmem státního rozpočtu, Český rozhlas ho vybírá přímo, případně prostřednictvím České pošty.

Zbylých několik procent příjmů tvoří výnosy z vlastní obchodní činnosti Českého rozhlasu, kam například patří limitovaný prodej reklamního času, výnosy ze sponzoringu nebo licencování nahrávek.

Výsledky hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Rada Českého rozhlasu každý rok do 31. srpna předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční zprávu o hospodaření ČRo v uplynulém roce. Dokument obsahuje podrobný rozbor ekonomiky, přehled o peněžních tocích, přehled pohledávek, mzdovou a honorářovou analýzu, a také nezávislou auditorskou zprávu. Klíčovými ukazateli jsou zejména celkové náklady a výnosy, objem vybraných rozhlasových poplatků a jejich podíl na celkových výnosech.

Zprávu po doručení do sněmovny projednává stálá komise pro sdělovací prostředky a výbor pro vědu, vzdělání, školství a kulturu. O schválení nebo zamítnutí zprávy se pak hlasuje v rámci schůze sněmovny.

Rok Hospodářský výsledek (mil. Kč) Vybrané poplatky (mld. Kč) Podíl poplatků na výnosech
1999[15] 135,4 1,35 68 %
2000[16] 103,0 1,34 79 %
2001[17] 61,3 1,33 86 %
2002[18] 14,5 1,31 83 %
2003[19] 29,1 1,33 78 %
2004[20] 6,2 1,31 83 %
2005[21] –24,1 1,39 87 %
2006[22] 150,9 1,727 87 %
2007[23] 140,3 1,870 88 %
2008[24] 126,3 1,955 87 %
2009[25] 37,0 1,988 89 %
2010[26] 110,5 1,975 90 %
2011[27] 145,1 1,965 90 %
2012[28] 26,6 1,950 90 %
2013[29] 3,4 2,000 86 %
2014[30] 1,2 2,027 91 %

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Budova ČRo Brno

Celoplošné analogové stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Radiožurnál – „moderní informační rádio“
  • Dvojka – generační rozhlasová stanice
  • Vltava – stanice zaměřená na kulturu
  • Plus – stanice mluveného slova
Název Popis
Radiožurnál Stanice vznikla v roce 1993, kdy nahradila bývalou stanici Československo. Radiožurnál je zpravodajská a publicistická stanice, nabízí tedy různé zpravodajské a publicistické relace (vč. dopravního, sportovního zpravodajství a počasí) nebo sportovní přenosy - ty sem byly přesunuty z bývalé stanice ČRo Sport.
Dvojka Začátek vysílání stanice nelze přesně určit - za jejího předchůdce lze považovat stanici Praha II z roku 1938. Stanice je primárně zaměřená na celou rodinu - vysílá různé rozhlasové hry, četby na pokračování, publicistiku a komentáře nebo bloky s vysíláním pro děti.
Vltava Stanice, začátek jejíhož vysílání lze považovat rok 1964. Stanice s klasickou a jazzovou hudbou, rozhlasovými hrami a četbou nebo kulturou.
Plus Stanice vysílající od roku 2013 vysílá mluvené slovo - zpravodajství, komentáře, publicistiku, zábavu.

Ostatní stanice vysílající analogově[editovat | editovat zdroj]

Studia zajišťující regionální vysílání Českého rozhlasu:

Stanice vysílající digitálně (DAB+, DVB-T, DVB-S a DVB-C) a přes internet[editovat | editovat zdroj]

Internetové streamy[editovat | editovat zdroj]

  • Rádio Junior – Písničky − doplňkový stream Rádia Junior, ve kterém není mluvené slovo
  • Rádio Retro − příležitostný stream k významným událostem (90 let pravidelného rozhlasového vysílání, 45. výročí okupace Československa apod.)

Vysílání do zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Zrušené stanice[editovat | editovat zdroj]

  • ČRo 6 – nástupce české redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa, vysílala do 28. února 2013
  • ČRo Rádio Česko – zpravodajská a publicistická stanice (vysílá také 6 hodin denně na FM kmitočtech BBC World Service), vysílala do 28. února 2013
  • ČRo Leonardo – populárně–naučná stanice, zaměřená na vědu, technologie, přírodu a historii, vysílala do 28. února 2013
  • ČRo Sport – přímé reportáže ze sportovních akcí, vysílala do začátku roku 2017

Archiv Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Archiv ČRo jedním z největších zvukových archivů ve střední Evropě a nejrozsáhlejším útvarem Českého rozhlasu. V depozitářích tři patra pod zemí je uloženo na 80 tisíc hodin zvukových záznamů a 25 milionů stran písemných materiálů. Archiv podporuje rozhlasový program, uchovává kulturní dědictví českého národa a zpřístupňuje ho veřejnosti.

Relace[editovat | editovat zdroj]

Pořady a relace s náboženskou a duchovní tematikou[editovat | editovat zdroj]

  • Bohoslužby (Vltava – neděle)
  • Duchovní hudba (Vltava – neděle)
  • Ranní slovo (Vltava – neděle)
  • Ranní úvaha (Vltava – neděle)
  • Liturgický rok (Vltava – neděle)
  • Vertikála (Plus – neděle)
  • Jak to vidí (Dvojka – neděle)
  • Mezi nebem a zemí (všechny regionální stanice – sobota)
  • Hergot! (Radio Wave – neděle)
  • Šalom (Regina – neděle, sudý týden)

Motoristické relace[editovat | editovat zdroj]

Distribuce signálu[editovat | editovat zdroj]

Všechny stanice ČRo vysílají prostřednictvím internetového streamu, část digitálně přes DVB a DAB/DAB+, část analogově přes pozemní vysílače:

Stanice DVB-T (Multiplex 1) DAB/DAB+ Analogově
Radiožurnál ANO ANO ANO
Dvojka ANO ANO ANO
Vltava ANO ANO ANO
Plus ANO ANO ANO
Radio Wave ANO ANO
D-dur ANO ANO
Rádio Junior ANO ANO
Jazz ANO ANO
Rádio Retro ANO
ČRo Sport ANO
ČRo České Budějovice ANO ANO
ČRo Plzeň ANO ANO
Regina DAB Praha ANO
Ostatní regionální stanice ANO

Aktualizace: 26. ledna 2016

Významné programové projekty[editovat | editovat zdroj]

  • Daruj krev - od roku 1992 zvyšuje u posluchačů povědomí o dárcovství krve a oslovuje ty, kteří dosud krev nedarovali, tzv. prvodárce.[32]
  • Týden vody - programový projekt, který v týdnu 19.-25. června 2017 upozorňoval na rostoucí problémy s vodou v Česku i ve světě. Zapojily se do něj všechny stanice Českého rozhlasu.[33]

Český rozhlas a internet[editovat | editovat zdroj]

ČRo jako jedna z prvních rozhlasových institucí v Evropě otevřela internetová vysílání i internetový archiv (tzv. Rádio na přání). Na podzim 2004 zavedl rozhlas také podcast pro pořady ČRo 6. Stalo se tak dříve, než podobnou službu pro své stanice spustila BBC.[34]

Portál Českého rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Webové stránky Českého rozhlasu rozhlas.cz jsou rozcestníkem k webům jednotlivých stanic, k živému vysílání i záznamům pořadů a informacím o činnosti Českého rozhlasu.

iROZHLAS[editovat | editovat zdroj]

Zpravodajský server Českého rozhlasu byl spuštěn 18. dubna 2017 a zveřejňuje odvysílané zprávy i vlastní agendu redaktorů webu.[35]

iRadio[editovat | editovat zdroj]

Služba v sobě zahrnuje živé vysílání stanic, audioarchiv a podcast. Do audioarchivu denně přibývají stovky audií, na začátku roku 2016 jich bylo k dispozici přes 440 tisíc. Prostřednictvím webových stránek lze vyhledat zvukový záznam podle řady různých atributů jako je čas, pořad, stanice, fulltext atd.

Hry a literatura online[editovat | editovat zdroj]

Vybraná literární a dramatická díla mohou posluchači poslouchat ve streamu ještě několik dní po jejich odvysílání. Toto časové omezení a technické omezení (nelze stahovat) je důsledkem autorských práv.

Čtenářský deník[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější básně, romány i povídky nabízí Český rozhlas na webových stránkách ke stažení zdarma v podání předních českých herců.

Minutové hry[editovat | editovat zdroj]

Kompletní webová nabídka odvysílaných minutových her ve zvukové podobě.

Příběh rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Interaktivní časová osa s nejdůležitějšími události v historii rozhlasového vysílání na území České republiky.

Aplikace pro mobilní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Český rozhlas má tři aplikace pro systémy iOS a AndroidiRadio, Zprávy ČRo, Radio Wave.

Od února 2017 Český rozhlas spustil novou aplikaci s názvem Radiotéka. Poskytuje audioknihy a rozhlasové hry zdarma.

Souběžné činnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nadační fond Českého rozhlasu – je známý především díky projektu Světluška
  • Radioservis – vydavatelství Českého rozhlasu
  • Pronájem studií a techniky[36]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český rozhlas po sedmnácti letech mění své logo [online]. [cit. 2012-02-28]. Dostupné online.  
  2. a b Josef Maršík. Průkopníci rozhlasového vysílání 1923–1925 [pdf]. Český rozhlas, 2003, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online.  
  3. Usnesení Rady ČRo č. 141/09
  4. Usnesení Rady ČRo č. 84/09
  5. Tiskové prohlášení Českého rozhlasu
  6. Tiskové prohlášení Českého rozhlasu
  7. a b Český rozhlas. Přílohy [pdf]. Český rozhlas, 2003, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  8. a b MAREŠOVÁ, Václava; BŘEZOVSKÁ, Katarína. Václav Kasík skončil ve vedení Českého rozhlasu, dočasně ho nahradí Richard Medek [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2009-07-22, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  9. a b KOTTOVÁ, Alice. Radní budou volit generálního ředitele Českého rozhlasu [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2009-09-30, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  10. BOJČEV, Nikola; MAŇOUR, Igor. Ředitel ČRo Richard Medek rezignoval, rozhlas povede Peter Duhan [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2010-02-24, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  11. a b PRÁTOVÁ, Renáta; KOPP, Milan; SEDLÁČKOVÁ, Veronika; PRESOVÁ, Eva. Generálním ředitelem Českého rozhlasu se stal Peter Duhan [online]. zpravy.rozhlas.cz, 2011-07-28, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.  
  12. Generální ředitel ČRo Peter Duhan rezignoval. Mediaguru.cz [online]. 2015-10-07 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online.  
  13. Rada vybrala dočasného ředitele Českého rozhlasu. Stal se jím Karel Zýka Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rada-cro-vybrala-docasneho-reditele-rozhlasu-stal-se-jim-karel-zyka-1fl-/domaci.aspx?c=A151103_131819_domaci_fer [online]. iDnes.cz, 2015-11-03, [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  14. zákonem č. 384/2005 Sb.
  15. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 1999
  16. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2000
  17. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2001
  18. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2002
  19. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2003
  20. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2004
  21. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2005
  22. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2006
  23. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2007
  24. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2008
  25. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2009
  26. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2010
  27. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2011
  28. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2012
  29. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2013
  30. Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o hospodaření ČRo v roce 2014
  31. ROŽÁNEK, Filip. V pondělí začíná Rádio Junior. Pusťte si znělku.
  32. Startuje další ročník projektu „Daruj krev s Českým rozhlasem“ [online]. 2017-05-31, [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.  
  33. BUMBÁLKOVÁ, Blanka. Český rozhlas změní po 18 letech časové znamení: pípání nahradí kapka vody [online]. Český rozhlas, 2017-06-19, [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.  
  34. Britské listy: Podcast v BBC a Českém rozhlase
  35. AUST, Ondřej. Český rozhlas spustil online zprávy iRozhlas.cz [online]. 2017-04-18, [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.  
  36. Pronájmy [online]. Český rozhlas, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vybrané internetové projekty ČRo[editovat | editovat zdroj]

  • 1968 – web ke 40. výročí okupace Československa v srpnu 1968 se záznamem rozhlasového vysílání
  • Atlas rostlin – internetový herbář
  • ČRo Jazz – jazzový portál a internetové rádio Euro Jazz
  • Čtenářský deník – školní povinná četba v podobě MP3 souborů
  • Devítky – významná výročí s důrazem na českou historii
  • Digital – informace o digitálním rozhlasovém a televizním vysílání
  • Do hlubin historie – multimediální pátrání po zbraních z 2. světové války na severu Čech
  • Hlas pro tento den – audiozáznamy hlasů zpěvného ptactva
  • iRadio – živé vysílání, podcasty a rozsáhlý MP3 archiv odvysílaných pořadů (Rádio na přání)
  • Keltové – multimediální aplikace
  • Kultura – portál s příspěvky o filmu, literatuře, hudbě, výtvarném umění a divadle, který využívá také materiály z vysílání
  • Lidové stavby – informace o vývoji lidové architektury v hlavních regionálních oblastech České republiky
  • Malujeme po síti – mezinárodní výtvarná internetová soutěž pro školní děti
  • Motožurnál – stránky motoristické relace Radiožurnálu
  • Náboženství – audiovýklad Bible, hudba a víra, záznamy bohoslužeb a encyklopedie náboženství
  • Odhalení – reality show o rodině goril nížinných v pražské zoo
  • Paměť národa – elektronická badatelna se vzpomínkami pamětníků na klíčové události českých dějin
  • Příběhy 20. století – dokumentární cyklus Českého rozhlasu
  • Příroda – příspěvky z vysílání o ekologii a přírodě, několik jednoduchých naučných her pro děti
  • Psí web – web pro „pejskaře“ s atlasem psích plemen
  • Romové v České republice – čtyřjazyčný web s informacemi o romské kultuře, tradicích a událostech
  • Safari – zprávy a přenosy ze ZOO Dvůr Králové
  • Start – pěvecká soutěž pro začínající zpěváky, o vítězi rozhodují posluchači Českého rozhlasu
  • Svobodně! – web k 60. výročí Rádia Svobodná Evropa
  • Teenweb – portál pro teenagery a internetové rádio Wave Party
  • Toulky českou minulostí – stránky oblíbeného pořadu
  • Utajená obrana železné opony – multimediální aplikace
  • Věda a technika – příspěvky z vysílání o vědě a technice
  • Webík – stránky pro dětské posluchače
  • Zelená vlna – dopravní zpravodajství s aktuální situací v mapě
  • zprávy.rozhlas.cz – zpravodajský portál

Další[editovat | editovat zdroj]