Přeskočit na obsah

Index lidského rozvoje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Související informace naleznete také v článku Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje.
Mapa světa s rozdělením HDI v členských státech OSN v roce 2022
Mapa světa s rozdělením HDI v členských státech OSN v roce 2022[1]
     0,900 a více
     0,850–0,899
     0,800–0,849
     0,750–0,799
     0,700–0,749
     0,650–0,699
     0,600–0,649
     0,550–0,599
     0,500–0,549
     0,450–0,499
     0,400–0,449
     0,350–0,399
     0,300–0,349
     méně než 0.300
     Data nejsou k dispozici
Vývoj HDI v letech 1975 až 2004
     OECD
     Východní Asie
     Arabský svět
     Jižní Asie

Index lidského rozvoje je prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří: dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání, životní standard a celková vyspělost státu. Jedná se tedy o ukazatel životní úrovně. Index lidského rozvoje (HDI, z Human development index) je geometrický průměr z indexů, které vyjadřují každý z těchto tří rozměrů. Index udává hodnotu mezi 0 a 1, na základě které se státy zařadí do jednoho ze čtyř stupňů rozvoje.

Index byl vytvořen v roce 1990 pákistánským ekonomem Mahbubem ul Haqem a indickým ekonomem Amartyem Senem a používá se v každoroční zprávě OSN.[2]

Vznik a význam indexu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 se v první zprávě o lidském rozvoji programu OSN pro rozvoj (UNDP) objevil ukazatel, který se snažil vypovídat o mezistátních rozdílech v kvalitě života lépe než ukazatele ekonomické povahy. Největší podíl na vzniku úvodní zprávy o lidském rozvoji měl pákistánský ekonom Mahbub ul Haq.[3] Na vývoji spolupracoval s dalšími světovými ekonomy včetně Paula Streetena, Francese Stewarta, Gustava Ranise, Keitha Griffina, Sudhira Ananda a Meghnada Desaie. Ke spolupráci se připojil i nositel Nobelovy ceny Amartya Sen. Sen se obával, že bude náročné zachytit celou složitost lidských schopností v jednom indexu, ale Haq ho přesvědčil.

Těžiště zpráv spočívá v hodnocení kvality života v jednotlivých zemích světa podle žebříčku sestaveného na základě výsledků HDI. Dále zprávy upozorňují, ve kterých regionech světa lidský rozvoj stagnuje, ve kterých se naopak zrychluje či zda dochází ke splývání rozdílů mezi rozvinutými a rozvíjejícími se státy světa.[4][5]

Výpočet indexu lidského rozvoje

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2010 se používal vzorec, který k výpočtu využíval tyto rozměry: střední délka života, gramotnost dospělé populace, poměr hrubého zápisu do škol a hrubý domácí produkt na hlavu (v dolarech).

Nová metoda výpočtu od roku 2010 zahrnuje dva kroky: Vytvoření rozměrových indexů a Agregace rozměrových indexů pro výpočet HDI.

Vytvoření rozměrových indexů

[editovat | editovat zdroj]

Byly vytvořeny indexy zobrazující základní dimenze lidského rozvoje (zdraví, vzdělání a životní standard). Pro dimenze, byla určena minima a maxima těchto indexů.

1. Index očekávané délky života (Life Expectancy Index, LEI)

2. Index vzdělání (Educational Index, EI)

Index střední délky vzdělání (Mean Years of Schooling Index, MYSI)

Index očekávané délky vzdělání (Expected Years of Schooling Index, EYSI)

3. Index hrubého národního příjmu (Gross national income, GNI)

Po určení minima a maxima jsou indexy dimenzí vypočítány následovně:

-index =

kde a jsou nejnižší a nejvyšší hodnoty, kterých může proměnná nabýt.

RozměrIndikátorMinimumMaximum

Zdraví

délka života (roky)

20

85

Vzdělání

předpokládaná délka vzdělávání (roky)

0

18

průměrná délka vzdělávání (roky)

0

15

Životní standard

hrubý národní příjem (HNP) na hlavu (v dolarech)

100

75000

Vytvoření indexu lidského rozvoje

[editovat | editovat zdroj]

HDI je geometrický průměr tří indexů:

LEI: Index očekávané délky života (Life Expectancy Index)

EI: Index vzdělání (Education Index)

II: Index HNP (Income Index)

Řazení států

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byl představen systém mezních bodů (COP) pro čtyři indikátory HDI. Body jsou získány jako vypočtené HDI hodnoty s použitím kvartilů distribuce jednotlivých komponentů indikátorů. Tyto body se vypočítávají následovně, přičemž LE znamená index očekávané délky života (Life Expectancy), MYS je index střední délky vzdělávání (Mean Years of Schooling), EYS znamená index očekávané doby vzdělávání (Expected Years of Schooling) a GNI je hrubý národní příjem na jednoho obyvatele přepočítaný na americké dolary (Gross national income at purchasing power parity per capita).

Výsledné mezní body pro zařazení států jsou:

Velmi vysoký lidský rozvoj (COP3)     0.800

Vysoký lidský rozvoj (COP2)               0.700

Střední lidský rozvoj (COP1)              0.550

[6]

Seznam států

[editovat | editovat zdroj]

Zpráva o lidském rozvoji zahrnuje všech 193 členských států Organizace spojených národů (OSN),[7] jakož i Hongkong a Stát Palestina. Pro dva členské státy OSN, Monako a Severní Koreu, není hodnota indexu lidského rozvoje uvedena: Monako a Severní Koreu; pro tyto dvě země se vypočítávají pouze některé složky indexu. Cookovy ostrovy, Svatý stolec (Vatikán) a Niue jsou jedinými třemi smluvními stranami v rámci systému OSN, které nejsou do zprávy zahrnuty.[8] Celkem je index lidského rozvoje k dispozici pro 192 zemí a Hongkong.[9]

Údaje se vztahují k roku 2023.[9]

Jeden ze základních bodů kritiky je to, že HDI poutá pozornost na velmi široké a nejasné pojmy jako je lidský rozvoj. Mnohem jasněji definovaný je například HDP (Hrubý domácí produkt). Například Streeten píše, že takovéto indexy úspěšně upoutávají pozornost veřejnosti a zjednodušují problém mnohem více, než dlouhý výčet mnoha indikátorů spojených s vědeckou debatou.

Dále se kritika ozývá na otázku těchto problémů: nesprávná data, zvolení špatných indikátorů, obecné problémy s vzorcem pro výpočet, konkrétně nepřesný výčet příjmů a výdajů a zbytečnost indexu.

  • Index je kritizován z důvodu nepravidelného měření, možnosti nesprávného nahlášení dat a neúplného sběru dat ve státu.
  • Chybí indikátory pro výpočet (míra lidské svobody, přístup k zdravotní péči, kvalita vzdělání atd.) nebo jsou nesprávné.
  • Ozývá se kritika, že vzoreček pro výpočet HDI je nahodilý a nesprávný. Jeho složky jsou spojovány způsobem, který byl přirovnán k „sčítání jablek a hrušek“. Konkrétním případem je nepřesnost výpočtu příjmu na jednotlivce.
  • HDI neposkytuje žádné nové informace než ty, které jsou dostupné v HDP na jednotlivce.[12]
  1. ↑ Podle nejnovější zprávy nejsou údaje o indexu lidského rozvoje (HDI) za období před rokem 2011 k dispozici.
  2. 1 2 HDI není k dispozici před rokem 2022.
  1. ↑ United Nations Development Programme: Human Development Report 2021-22: Human Development Report 2022-23: Breaking the gridlock: Reimagining cooperation in a polarized world. [online]. United Nations Development Programme, 13 March 2024. S. 288–292. Dostupné online.
  2. ↑ Technical notes [online]. UNDP, [cit. 2015-01-04]. s. 2, 10. Dostupné z: http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14_technical_notes.pdf
  3. ↑ SYROVÁTKA, Miroslav. Jak (ne)měřit kvalitu života. Kritické pohledy na index lidského rozvoje. 2008. Dostupné z: http://www.development.upol.cz/uploads/dokumenty/Syrovatka_HDI.pdf. Bakalářská práce.
  4. ↑ PROCHÁZKA, Ondřej. Index lidského rozvoje a jeho využití jako indikátoru mezinárodních rozdílů v kvalitě života. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/350697/prif_b/BP.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
  5. ↑ About Human Development. In: UNDP. Human Development Report [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/humandev
  6. ↑ Technical notes [online]. UNDP, [cit. 2015-01-04]. S. 2-4, 10. Dostupné z: http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14_technical_notes.pdf
  7. ↑ Member States [online]. United Nations [cit. 2026-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ MULCEY, Marine. A World Tour of the States not recognized by the UN. Le Journal International - Archives [online]. 2015-07-09 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
  9. 1 2 CONCEIÇÃO, Pedro, et al. Human Development Report 2025: A matter of choice: People and possibilities in the age of AI [online]. New York: UNDP (United Nations Development Programme), 2025-05-06. Kapitola Table 2, s. 279–282. Dostupné online. ISBN 9789211542639. (anglicky)
  10. ↑ Human Development Index nd its components [online]. Human Development Reports [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Indices & Data | Human Development Reports (HDR) | United Nations Development Programme (UNDP)
  12. ↑ STANTON, Elizabeth. The Human Development Index: A History. Amherts, 2007. s. 16-22. University of Massachusetts-Amherst.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]