Surinam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Surinamská republika
Republiek Suriname
vlajka Surinamu
vlajka
znak Surinamu
znak
Hymna
Opo kondreman
Geografie

Poloha Surinamu Poloha Surinamu

Hlavní město Paramaribo
Rozloha 163 270 km² (92. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod Juliana Top (1230 m n. m.)
Časové pásmo -3
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 566 846 (169. na světě, 2013)
Hustota zalidnění 3 ob. / km² (226. na světě)
HDI 0,770 (střední) (89. na světě, 2007)
Jazyk nizozemština (úřední), angličtina, kreolština, domorodé jazyky
Náboženství hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně Moravští bratři), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodá náboženství 5 %
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku)
Prezident Dési Bouterse
Viceprezident Ashwin Adhin
Měna surinamský dolar (SRD)
HDP/obyv. (PPP) 16 703[1] USD (69. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 740 SUR SR
MPZ SME
Telefonní předvolba +597
Národní TLD .sr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Surinam (nizozemsky Republiek Suriname), oficiálně Surinamská republika je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

Surinam vede hraniční spory s Francouzskou Guyanou i Guyanou, která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Surinamu.
Holandští osadníci, 1920. Většina Evropanů zemi opustila po vyhlášení nezávislosti v roce 1975.

Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Hojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměnný obchod. Vyměnili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada Nieuw Amsterdam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York. Surinam byl začleněn k okolním nizozemským koloniím na území dnešního státu Guayana pod souhrnným názvem „Nizozemská Guyana“.

Od roku 1682 začala nizozemská Západoindická společnost přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše, kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako „černoši z buše“. Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezdní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.

Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a „černoši z buše“ začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistů. Vláda uzavřela mír s „černochy z buše“. Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Surinamu.

Při pobřeží Atlantského oceánu se rozprostírá nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne, Marowijne a Suriname, na které byla vystavěna velká přehradní nádrž Brokopondo. Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.

Na území Surinamu se nachází mnoho chráněných území - největší z nich je přírodní rezervace Centrální Surinam, která zabírá více než 10 % rozlohy státu.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Surinamu.

Surinam se dělí na 10 distriktů:

  1. Brokopondo
  2. Commewijne
  3. Coronie
  4. Marowijne
  5. Nickerie
  6. Para
  7. Paramaribo
  8. Saramacca
  9. Sipaliwini
  10. Wanica

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Vývoz v roce 2012

Surinam je rozvojová a zemědělská země. Její hospodářství se však kromě pěstování zemědělských plodin věnuje především těžbě surovin. Tou nejvýznamnější je bauxit, jehož ložiska se nacházejí na východě země a ze kterého se přímo v Surinamu vyrábí hliník. Země má jedny z největších zásob bauxitové rudy na světě. Z peněz z těžby bauxitu země v posledních deseti letech rozvíjela svojí infrastrukturu (železnice, vodní elektrárny apod.)

Dalšími dvěma významnými surovinami, které se v Surinamu těží, jsou zlato a ropa. Jejich těžba začala být rozvíjena především až v první dekádě 21. století. Obojí významně přispělo k růstu surinamské životní úrovně. Ropa slouží jako jeden ze zdrojů elektrické energie a spaluje se v elektrárnách.[zdroj?] 75 % elektrické energie produkuje hlavní vodní elektrárna na řece Surinam.

Většinu území pokrývají lesy (95 %, což je nejvíce na světě).[2] Surinamská vláda lesy v omezené míře těží.

Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. Obdělává se půda v pásmu do 100 km od mořského pobřeží. V zemi je řídká silniční síť.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Katedrála svatého Petra a Pavla v Paramaribu

Surinam je zemí etnicky i nábožensky velmi různorodou. 38% veškerého surinamského obyvatelstva tvoří Indové a Pákistánci, 31,5 % jsou surinamští Kreolové, 14 % "černoši z buše", 3 % indiáni (původní obyvatelé), 2,7 % Číňané a 1,3 % Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel. Polovina obyvatel státu žije v hlavním městě Paramaribu.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Surinam v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu byl natočen stejnojmenný film s premiérou 27. ledna 2011.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Mapped: The countries with the most trees. The Telegraph, 21. 3. 2017 Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Surinam ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Surinam ve Wikimedia Commons
  • Suriname (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Suriname [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Suriname [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Brasílii. Souhrnná teritoriální informace: Surinam [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31 [cit. 2011-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky) 
  • CHIN, Henk E.; MENKE, Jack K. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)