Edita Štěříková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Edita Štěříková
Narození 28. prosince 1937 (82 let)
Uljanik
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Rodiče Antonín Blažek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edita Štěříková, rozená Blažková, (* 28. prosince 1937 Uljanik, Království Jugoslávie, dnes Chorvatsko) je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů, badatelka, autorka knih a článků na toto téma, emeritní archivářka Evangelické církve hesensko-nasavské. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je čestnou členkou evangelického reformovaného sboru v Zelově. Od roku 1969 žije v Německu.[1][2][3][4] Jejím manželem byl Otto Štěřík (1933–2019).[5]

Odborné vzdělání, zaměstnání, badatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 1955–1960 vystudovala obor české dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia jí bylo upíráno zákonné právo na práci nejen v oboru, ale i mimo obor – včetně práce manuální. V roce 1969 emigrovala s manželem Otto Štěříkem a dvěma dětmi do Německa. Ve Frankfurtu nad Mohanem pracovala v letech 1970–1972 pro Frankfurtskou historickou komisi (Frankfurter Historische Komission) v městském archivu a v letech 1972 až 1998 byla archivářkou v Ústředním archivu evangelické církve hesensko-nasavské. Zabývala se zde především hesensko-nasavskými církevními dějinami od nejstarší doby až do 20. století. Po roce 1990 obnovila Edita Štěříková své přerušené studium dějin české náboženské emigrace a výsledky své badatelské práce publikovala v České republice, Polsku i Německu v několika jazycích. Podklady a prameny, jimiž jsou mimo jiné i mnohé egodokumenty, hledala v archivech v Nizozemsku, Švýcarsku, Německu, Rakousku, Polsku, České i Slovenské republice. Téměř na všech cestách ji doprovázel manžel a byl jí velikou oporou.

Knihy publikované v České republice[editovat | editovat zdroj]

  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
  • Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001[6]
  • Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
  • Exulantská útočiště v Lužici a Sasku, 2004[7]
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Jak potůček v jezeře. Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století, 2009
  • Christian David: 1692–1751. Ze života moravského exulanta, zakladatele exulantské obce Herrnhutu v Horní Lužici a spoluzakladatele obnovené Jednoty bratrské, 2012
  • Matouš Stach: 1711–1787. Moravský misionář v Grónsku, exulant z Mankovic, 2012
  • Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Obrazy ze života, 2014[8]
  • Více sluší poslouchati Boha než lidí. Několik životních příběhů, úvahy o konfesionalizaci a době mezi dvěma výročími. 600. výročí upálení mistra Jana Husa. 70. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 2015
  • O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku, 2017
  • Jan Jeník: 1748–1827. Český kazatel v Berlíně, 2018

Knihy publikované v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

  • Wenzeslaus Blanitzky: Geschichte der in Schlesien etablirten Hussiten. Königsberg 1763. Hrsg. von Ditmar Kühne, Kulmbach 2001. Transkribiert von Ditmar Kühne und Bernd Radetzki, kommentiert von Edita Sterik. (329 s.)
  • Mährische Exulanten in der erneuerten Brüderunität im 18. Jahrhundert. Herrnhuter Verlag, Herrnhut 2012. (Rozšířené vydání knihy Jak potůček v jezeře v německém překladu. 539 s.)
  • Christian David, 1692–1751. Ein Lebensbild des Gründers von Herrnhut und Mitbegründers der erneuerten Brüderunität. Herrnhuter Verlag, Herrnhut 2012. (354 s.)
  • Die böhmischen Exulanten in Berlin. Herrnhuter Verlag, Herrnhut 2016. (951 s.)
  • Mährische Frauen in der erneuerten Brüderunität im 18. Jahrhundert. Herrnhuter Verlag, Herrnhut 2018. (541 s.)
  • Czeska ewangelicka emigracja wyznaniowa w Polsce. Wydawca – Parafia Ewangelicko-reformowana w Zelowie. Zelów 2005. (377 s.)

Rozšířené katalogy – Darmstadt, Německo[editovat | editovat zdroj]

Begleitband zur Ausstellung je doprovodná kniha s texty a doplňky k výstavě. Všechny níže uvedené nadčasové knihy vydal vlastním nákladem Zentralarchiv der Evangelischen Kirche in Hessen und Nassau v Darmstadtu.[9]

  • 150 Jahre Oberkonsistorium Darmstadt, 1832–1982. Transkriptionen der Texte. Darmstadt, 1982 (za spolupráce. 212 s. + 261 s.)
  • Die Frau eines bedeutenden Mannes – Else Niemöller. Darmstadt 1990 (157 s.)
  • Wilhelm Diehl, 1871–1944. Darmstadt 1994 (za spolupráce, 177 s.)
  • Pfarrfrau – um Gottes Lohn. Darmstadt 1996 (za spolupráce, 460 s.)
  • 50 Jahre Evangelische Kirche in Hessen und Nassau. Darmstadt 1997 (za spolupráce, 323 s.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štěříková, Edita, 1937- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  2. Rozhovor s Editou Štěříkovou: O pobělohorských exulantech zblízka « [online]. 2015-05-12 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. Publikace | EXULANT, zapsaný spolek. exulant.evangnet.cz [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  4. www.zelandia.pl [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  5. Informační věstník zapsaného spolku Exulant, 2020, č. 1 (49), s. 3-6.
  6. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj [online]. 1/2001. Dostupné online. 
  7. Souvislosti 3/2005. souvislosti.cz [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  8. Recenze, str. 6-8. exulant.evangnet.cz [online]. Dostupné online. 
  9. Archion. www.archion.de [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]